Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2012-05-10-Speech-4-087-000"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2012-05-10"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Descărcarea de gestiune 2010 (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"cs"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20120510.9.4-087-000"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2012-05-10-Speech-4-088-000⁶
lpv:speaker	lp:Zuzana Brzobohatá⁶
lpv:spoken text	"Dovolte, abych jako zpravodajka Výboru pro rozpočtovou kontrolu zdůraznila důležitost zprávy Evropského účetního dvora č. 7/2011 nazvané „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“ a našich doporučení (body 74–83), které obsahuje zpráva. Agroenvironmentální opatření jsou důležitou politikou EU a prostředky EU vyčleněné na tyto platby pro období 2007–13 činí 22,2 miliardy EUR. Od roku 2000 jsou agroenvironmentální platby součástí politiky rozvoje venkova EU, Komise sdílí řízení s členskými státy. Komise hodnotí a schvaluje programy rozvoje venkova, které členské státy vypracovávají a předkládají. Cílem plateb je motivovat zemědělce, aby používali metody slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Dle Účetního dvora agroenvironmentální politika nebyla nastavena tak, aby přinášela konkrétní přínosy životnímu prostředí. Cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit jejich dosažení, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb, plnění politiky není možné snadno monitorovat. Z toho pro členské státy plyne, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, pro Komisi, aby programy před schválením posuzovala přísněji. V této souvislosti s příštím programovým obdobím je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority. Agroenvironmentální platby mohou dosáhnout požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s přírodní hodnotou, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám."@cs¹
lpv:spokenAs	member; BUDG (2012-03-12--2014-06-30)²³ substitute; Delegation for relations with Japan (2009-09-16--2013-10-07)²³ member; Delegation for relations with Switzerland and Norway and to the EU-Iceland Joint Parliamentary Committee and the European Economic Area (EEA) Joint Parliamentary Committee (2009-09-16--2014-06-30)²³ unknown; Česká strana sociálně demokratická (2009-07-14--2014-06-30)²³ substitute; CONT (2012-01-19--2012-09-11)²³ member; S&D (2009-07-14--2014-06-30)²³ substitute; AFCO (2012-01-19--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Dovolte, abych jako zpravodajka Výboru pro rozpočtovou kontrolu zdůraznila důležitost zprávy Evropského účetního dvora č. 7/2011 nazvané „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“ a našich doporučení (body 74–83), které obsahuje zpráva. Agroenvironmentální opatření jsou důležitou politikou EU a prostředky EU vyčleněné na tyto platby pro období 2007–13 činí 22,2 miliardy EUR. Od roku 2000 jsou agroenvironmentální platby součástí politiky rozvoje venkova EU, Komise sdílí řízení s členskými státy. Komise hodnotí a schvaluje programy rozvoje venkova, které členské státy vypracovávají a předkládají. Cílem plateb je motivovat zemědělce, aby používali metody slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Dle Účetního dvora agroenvironmentální politika nebyla nastavena tak, aby přinášela konkrétní přínosy životnímu prostředí. Cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit jejich dosažení, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb, plnění politiky není možné snadno monitorovat. Z toho pro členské státy plyne, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, pro Komisi, aby programy před schválením posuzovala přísněji. V této souvislosti s příštím programovým obdobím je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority. Agroenvironmentální platby mohou dosáhnout požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s přírodní hodnotou, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám."@da² "Dovolte, abych jako zpravodajka Výboru pro rozpočtovou kontrolu zdůraznila důležitost zprávy Evropského účetního dvora č. 7/2011 nazvané „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“ a našich doporučení (body 74–83), které obsahuje zpráva. Agroenvironmentální opatření jsou důležitou politikou EU a prostředky EU vyčleněné na tyto platby pro období 2007–13 činí 22,2 miliardy EUR. Od roku 2000 jsou agroenvironmentální platby součástí politiky rozvoje venkova EU, Komise sdílí řízení s členskými státy. Komise hodnotí a schvaluje programy rozvoje venkova, které členské státy vypracovávají a předkládají. Cílem plateb je motivovat zemědělce, aby používali metody slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Dle Účetního dvora agroenvironmentální politika nebyla nastavena tak, aby přinášela konkrétní přínosy životnímu prostředí. Cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit jejich dosažení, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb, plnění politiky není možné snadno monitorovat. Z toho pro členské státy plyne, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, pro Komisi, aby programy před schválením posuzovala přísněji. V této souvislosti s příštím programovým obdobím je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority. Agroenvironmentální platby mohou dosáhnout požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s přírodní hodnotou, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám."@de⁹ "Dovolte, abych jako zpravodajka Výboru pro rozpočtovou kontrolu zdůraznila důležitost zprávy Evropského účetního dvora č. 7/2011 nazvané „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“ a našich doporučení (body 74–83), které obsahuje zpráva. Agroenvironmentální opatření jsou důležitou politikou EU a prostředky EU vyčleněné na tyto platby pro období 2007–13 činí 22,2 miliardy EUR. Od roku 2000 jsou agroenvironmentální platby součástí politiky rozvoje venkova EU, Komise sdílí řízení s členskými státy. Komise hodnotí a schvaluje programy rozvoje venkova, které členské státy vypracovávají a předkládají. Cílem plateb je motivovat zemědělce, aby používali metody slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Dle Účetního dvora agroenvironmentální politika nebyla nastavena tak, aby přinášela konkrétní přínosy životnímu prostředí. Cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit jejich dosažení, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb, plnění politiky není možné snadno monitorovat. Z toho pro členské státy plyne, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, pro Komisi, aby programy před schválením posuzovala přísněji. V této souvislosti s příštím programovým obdobím je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority. Agroenvironmentální platby mohou dosáhnout požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s přírodní hodnotou, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám."@el¹⁰ "I would like, as the rapporteur for the Committee on Budgetary Control, to stress the importance of Report No 7/2011 of the European Court of Auditors, entitled ‘Is agri-environment support well designed and managed?’, and our recommendations (items 74-83) contained in the report. Agri-environment measures are an important EU policy, and the EU funds allocated for these payments in 2007-2013 amount to EUR 22.2 billion. Agri-environment payments have been part of the EU's rural development policy since 2000, and the Commission shares management of them with the Member States. The Commission evaluates and approves rural development programmes which the Member States draw up and submit. The aim of the payments is to motivate farmers to use methods compatible with protecting and improving the environment. According to the Court of Auditors, the agri-environment policy was not set up in such a way as to bring specific benefits to the environment. The aims of agri-environment payments are not sufficiently specific for it to be possible to assess their achievement, the stated environmental problems do not represent a clear justification for the provision of agri-environment payments, and it is not easy to monitor fulfilment of the policy. It follows from this that Member States should establish clearly targeted rural development programmes, and that the Commission should assess the programmes more rigorously prior to approval. In this context, it is essential to focus the agri-environment regimes on more specific priorities in the next programming period. Agri-environment payments can achieve the desired effects in the areas of biodiversity, the preservation and development of agricultural and forestry systems with natural value, water protection and the fight against climate change."@en⁴ "Dovolte, abych jako zpravodajka Výboru pro rozpočtovou kontrolu zdůraznila důležitost zprávy Evropského účetního dvora č. 7/2011 nazvané „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“ a našich doporučení (body 74–83), které obsahuje zpráva. Agroenvironmentální opatření jsou důležitou politikou EU a prostředky EU vyčleněné na tyto platby pro období 2007–13 činí 22,2 miliardy EUR. Od roku 2000 jsou agroenvironmentální platby součástí politiky rozvoje venkova EU, Komise sdílí řízení s členskými státy. Komise hodnotí a schvaluje programy rozvoje venkova, které členské státy vypracovávají a předkládají. Cílem plateb je motivovat zemědělce, aby používali metody slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Dle Účetního dvora agroenvironmentální politika nebyla nastavena tak, aby přinášela konkrétní přínosy životnímu prostředí. Cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit jejich dosažení, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb, plnění politiky není možné snadno monitorovat. Z toho pro členské státy plyne, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, pro Komisi, aby programy před schválením posuzovala přísněji. V této souvislosti s příštím programovým obdobím je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority. Agroenvironmentální platby mohou dosáhnout požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s přírodní hodnotou, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám."@es²¹ "Dovolte, abych jako zpravodajka Výboru pro rozpočtovou kontrolu zdůraznila důležitost zprávy Evropského účetního dvora č. 7/2011 nazvané „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“ a našich doporučení (body 74–83), které obsahuje zpráva. Agroenvironmentální opatření jsou důležitou politikou EU a prostředky EU vyčleněné na tyto platby pro období 2007–13 činí 22,2 miliardy EUR. Od roku 2000 jsou agroenvironmentální platby součástí politiky rozvoje venkova EU, Komise sdílí řízení s členskými státy. Komise hodnotí a schvaluje programy rozvoje venkova, které členské státy vypracovávají a předkládají. Cílem plateb je motivovat zemědělce, aby používali metody slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Dle Účetního dvora agroenvironmentální politika nebyla nastavena tak, aby přinášela konkrétní přínosy životnímu prostředí. Cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit jejich dosažení, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb, plnění politiky není možné snadno monitorovat. Z toho pro členské státy plyne, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, pro Komisi, aby programy před schválením posuzovala přísněji. V této souvislosti s příštím programovým obdobím je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority. Agroenvironmentální platby mohou dosáhnout požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s přírodní hodnotou, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám."@et⁵ "Dovolte, abych jako zpravodajka Výboru pro rozpočtovou kontrolu zdůraznila důležitost zprávy Evropského účetního dvora č. 7/2011 nazvané „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“ a našich doporučení (body 74–83), které obsahuje zpráva. Agroenvironmentální opatření jsou důležitou politikou EU a prostředky EU vyčleněné na tyto platby pro období 2007–13 činí 22,2 miliardy EUR. Od roku 2000 jsou agroenvironmentální platby součástí politiky rozvoje venkova EU, Komise sdílí řízení s členskými státy. Komise hodnotí a schvaluje programy rozvoje venkova, které členské státy vypracovávají a předkládají. Cílem plateb je motivovat zemědělce, aby používali metody slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Dle Účetního dvora agroenvironmentální politika nebyla nastavena tak, aby přinášela konkrétní přínosy životnímu prostředí. Cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit jejich dosažení, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb, plnění politiky není možné snadno monitorovat. Z toho pro členské státy plyne, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, pro Komisi, aby programy před schválením posuzovala přísněji. V této souvislosti s příštím programovým obdobím je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority. Agroenvironmentální platby mohou dosáhnout požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s přírodní hodnotou, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám."@fi⁷ "Dovolte, abych jako zpravodajka Výboru pro rozpočtovou kontrolu zdůraznila důležitost zprávy Evropského účetního dvora č. 7/2011 nazvané „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“ a našich doporučení (body 74–83), které obsahuje zpráva. Agroenvironmentální opatření jsou důležitou politikou EU a prostředky EU vyčleněné na tyto platby pro období 2007–13 činí 22,2 miliardy EUR. Od roku 2000 jsou agroenvironmentální platby součástí politiky rozvoje venkova EU, Komise sdílí řízení s členskými státy. Komise hodnotí a schvaluje programy rozvoje venkova, které členské státy vypracovávají a předkládají. Cílem plateb je motivovat zemědělce, aby používali metody slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Dle Účetního dvora agroenvironmentální politika nebyla nastavena tak, aby přinášela konkrétní přínosy životnímu prostředí. Cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit jejich dosažení, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb, plnění politiky není možné snadno monitorovat. Z toho pro členské státy plyne, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, pro Komisi, aby programy před schválením posuzovala přísněji. V této souvislosti s příštím programovým obdobím je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority. Agroenvironmentální platby mohou dosáhnout požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s přírodní hodnotou, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám."@fr⁸ "Dovolte, abych jako zpravodajka Výboru pro rozpočtovou kontrolu zdůraznila důležitost zprávy Evropského účetního dvora č. 7/2011 nazvané „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“ a našich doporučení (body 74–83), které obsahuje zpráva. Agroenvironmentální opatření jsou důležitou politikou EU a prostředky EU vyčleněné na tyto platby pro období 2007–13 činí 22,2 miliardy EUR. Od roku 2000 jsou agroenvironmentální platby součástí politiky rozvoje venkova EU, Komise sdílí řízení s členskými státy. Komise hodnotí a schvaluje programy rozvoje venkova, které členské státy vypracovávají a předkládají. Cílem plateb je motivovat zemědělce, aby používali metody slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Dle Účetního dvora agroenvironmentální politika nebyla nastavena tak, aby přinášela konkrétní přínosy životnímu prostředí. Cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit jejich dosažení, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb, plnění politiky není možné snadno monitorovat. Z toho pro členské státy plyne, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, pro Komisi, aby programy před schválením posuzovala přísněji. V této souvislosti s příštím programovým obdobím je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority. Agroenvironmentální platby mohou dosáhnout požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s přírodní hodnotou, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám."@hu¹¹ "Dovolte, abych jako zpravodajka Výboru pro rozpočtovou kontrolu zdůraznila důležitost zprávy Evropského účetního dvora č. 7/2011 nazvané „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“ a našich doporučení (body 74–83), které obsahuje zpráva. Agroenvironmentální opatření jsou důležitou politikou EU a prostředky EU vyčleněné na tyto platby pro období 2007–13 činí 22,2 miliardy EUR. Od roku 2000 jsou agroenvironmentální platby součástí politiky rozvoje venkova EU, Komise sdílí řízení s členskými státy. Komise hodnotí a schvaluje programy rozvoje venkova, které členské státy vypracovávají a předkládají. Cílem plateb je motivovat zemědělce, aby používali metody slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Dle Účetního dvora agroenvironmentální politika nebyla nastavena tak, aby přinášela konkrétní přínosy životnímu prostředí. Cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit jejich dosažení, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb, plnění politiky není možné snadno monitorovat. Z toho pro členské státy plyne, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, pro Komisi, aby programy před schválením posuzovala přísněji. V této souvislosti s příštím programovým obdobím je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority. Agroenvironmentální platby mohou dosáhnout požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s přírodní hodnotou, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám."@it¹² "Dovolte, abych jako zpravodajka Výboru pro rozpočtovou kontrolu zdůraznila důležitost zprávy Evropského účetního dvora č. 7/2011 nazvané „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“ a našich doporučení (body 74–83), které obsahuje zpráva. Agroenvironmentální opatření jsou důležitou politikou EU a prostředky EU vyčleněné na tyto platby pro období 2007–13 činí 22,2 miliardy EUR. Od roku 2000 jsou agroenvironmentální platby součástí politiky rozvoje venkova EU, Komise sdílí řízení s členskými státy. Komise hodnotí a schvaluje programy rozvoje venkova, které členské státy vypracovávají a předkládají. Cílem plateb je motivovat zemědělce, aby používali metody slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Dle Účetního dvora agroenvironmentální politika nebyla nastavena tak, aby přinášela konkrétní přínosy životnímu prostředí. Cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit jejich dosažení, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb, plnění politiky není možné snadno monitorovat. Z toho pro členské státy plyne, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, pro Komisi, aby programy před schválením posuzovala přísněji. V této souvislosti s příštím programovým obdobím je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority. Agroenvironmentální platby mohou dosáhnout požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s přírodní hodnotou, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám."@lt¹⁴ "Dovolte, abych jako zpravodajka Výboru pro rozpočtovou kontrolu zdůraznila důležitost zprávy Evropského účetního dvora č. 7/2011 nazvané „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“ a našich doporučení (body 74–83), které obsahuje zpráva. Agroenvironmentální opatření jsou důležitou politikou EU a prostředky EU vyčleněné na tyto platby pro období 2007–13 činí 22,2 miliardy EUR. Od roku 2000 jsou agroenvironmentální platby součástí politiky rozvoje venkova EU, Komise sdílí řízení s členskými státy. Komise hodnotí a schvaluje programy rozvoje venkova, které členské státy vypracovávají a předkládají. Cílem plateb je motivovat zemědělce, aby používali metody slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Dle Účetního dvora agroenvironmentální politika nebyla nastavena tak, aby přinášela konkrétní přínosy životnímu prostředí. Cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit jejich dosažení, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb, plnění politiky není možné snadno monitorovat. Z toho pro členské státy plyne, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, pro Komisi, aby programy před schválením posuzovala přísněji. V této souvislosti s příštím programovým obdobím je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority. Agroenvironmentální platby mohou dosáhnout požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s přírodní hodnotou, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám."@lv¹³ "Dovolte, abych jako zpravodajka Výboru pro rozpočtovou kontrolu zdůraznila důležitost zprávy Evropského účetního dvora č. 7/2011 nazvané „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“ a našich doporučení (body 74–83), které obsahuje zpráva. Agroenvironmentální opatření jsou důležitou politikou EU a prostředky EU vyčleněné na tyto platby pro období 2007–13 činí 22,2 miliardy EUR. Od roku 2000 jsou agroenvironmentální platby součástí politiky rozvoje venkova EU, Komise sdílí řízení s členskými státy. Komise hodnotí a schvaluje programy rozvoje venkova, které členské státy vypracovávají a předkládají. Cílem plateb je motivovat zemědělce, aby používali metody slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Dle Účetního dvora agroenvironmentální politika nebyla nastavena tak, aby přinášela konkrétní přínosy životnímu prostředí. Cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit jejich dosažení, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb, plnění politiky není možné snadno monitorovat. Z toho pro členské státy plyne, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, pro Komisi, aby programy před schválením posuzovala přísněji. V této souvislosti s příštím programovým obdobím je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority. Agroenvironmentální platby mohou dosáhnout požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s přírodní hodnotou, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám."@mt¹⁵ "Dovolte, abych jako zpravodajka Výboru pro rozpočtovou kontrolu zdůraznila důležitost zprávy Evropského účetního dvora č. 7/2011 nazvané „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“ a našich doporučení (body 74–83), které obsahuje zpráva. Agroenvironmentální opatření jsou důležitou politikou EU a prostředky EU vyčleněné na tyto platby pro období 2007–13 činí 22,2 miliardy EUR. Od roku 2000 jsou agroenvironmentální platby součástí politiky rozvoje venkova EU, Komise sdílí řízení s členskými státy. Komise hodnotí a schvaluje programy rozvoje venkova, které členské státy vypracovávají a předkládají. Cílem plateb je motivovat zemědělce, aby používali metody slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Dle Účetního dvora agroenvironmentální politika nebyla nastavena tak, aby přinášela konkrétní přínosy životnímu prostředí. Cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit jejich dosažení, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb, plnění politiky není možné snadno monitorovat. Z toho pro členské státy plyne, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, pro Komisi, aby programy před schválením posuzovala přísněji. V této souvislosti s příštím programovým obdobím je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority. Agroenvironmentální platby mohou dosáhnout požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s přírodní hodnotou, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám."@nl³ "Dovolte, abych jako zpravodajka Výboru pro rozpočtovou kontrolu zdůraznila důležitost zprávy Evropského účetního dvora č. 7/2011 nazvané „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“ a našich doporučení (body 74–83), které obsahuje zpráva. Agroenvironmentální opatření jsou důležitou politikou EU a prostředky EU vyčleněné na tyto platby pro období 2007–13 činí 22,2 miliardy EUR. Od roku 2000 jsou agroenvironmentální platby součástí politiky rozvoje venkova EU, Komise sdílí řízení s členskými státy. Komise hodnotí a schvaluje programy rozvoje venkova, které členské státy vypracovávají a předkládají. Cílem plateb je motivovat zemědělce, aby používali metody slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Dle Účetního dvora agroenvironmentální politika nebyla nastavena tak, aby přinášela konkrétní přínosy životnímu prostředí. Cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit jejich dosažení, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb, plnění politiky není možné snadno monitorovat. Z toho pro členské státy plyne, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, pro Komisi, aby programy před schválením posuzovala přísněji. V této souvislosti s příštím programovým obdobím je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority. Agroenvironmentální platby mohou dosáhnout požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s přírodní hodnotou, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám."@pl¹⁶ "Dovolte, abych jako zpravodajka Výboru pro rozpočtovou kontrolu zdůraznila důležitost zprávy Evropského účetního dvora č. 7/2011 nazvané „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“ a našich doporučení (body 74–83), které obsahuje zpráva. Agroenvironmentální opatření jsou důležitou politikou EU a prostředky EU vyčleněné na tyto platby pro období 2007–13 činí 22,2 miliardy EUR. Od roku 2000 jsou agroenvironmentální platby součástí politiky rozvoje venkova EU, Komise sdílí řízení s členskými státy. Komise hodnotí a schvaluje programy rozvoje venkova, které členské státy vypracovávají a předkládají. Cílem plateb je motivovat zemědělce, aby používali metody slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Dle Účetního dvora agroenvironmentální politika nebyla nastavena tak, aby přinášela konkrétní přínosy životnímu prostředí. Cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit jejich dosažení, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb, plnění politiky není možné snadno monitorovat. Z toho pro členské státy plyne, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, pro Komisi, aby programy před schválením posuzovala přísněji. V této souvislosti s příštím programovým obdobím je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority. Agroenvironmentální platby mohou dosáhnout požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s přírodní hodnotou, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám."@pt¹⁷ "Dovolte, abych jako zpravodajka Výboru pro rozpočtovou kontrolu zdůraznila důležitost zprávy Evropského účetního dvora č. 7/2011 nazvané „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“ a našich doporučení (body 74–83), které obsahuje zpráva. Agroenvironmentální opatření jsou důležitou politikou EU a prostředky EU vyčleněné na tyto platby pro období 2007–13 činí 22,2 miliardy EUR. Od roku 2000 jsou agroenvironmentální platby součástí politiky rozvoje venkova EU, Komise sdílí řízení s členskými státy. Komise hodnotí a schvaluje programy rozvoje venkova, které členské státy vypracovávají a předkládají. Cílem plateb je motivovat zemědělce, aby používali metody slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Dle Účetního dvora agroenvironmentální politika nebyla nastavena tak, aby přinášela konkrétní přínosy životnímu prostředí. Cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit jejich dosažení, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb, plnění politiky není možné snadno monitorovat. Z toho pro členské státy plyne, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, pro Komisi, aby programy před schválením posuzovala přísněji. V této souvislosti s příštím programovým obdobím je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority. Agroenvironmentální platby mohou dosáhnout požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s přírodní hodnotou, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám."@ro¹⁸ "Dovolte, abych jako zpravodajka Výboru pro rozpočtovou kontrolu zdůraznila důležitost zprávy Evropského účetního dvora č. 7/2011 nazvané „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“ a našich doporučení (body 74–83), které obsahuje zpráva. Agroenvironmentální opatření jsou důležitou politikou EU a prostředky EU vyčleněné na tyto platby pro období 2007–13 činí 22,2 miliardy EUR. Od roku 2000 jsou agroenvironmentální platby součástí politiky rozvoje venkova EU, Komise sdílí řízení s členskými státy. Komise hodnotí a schvaluje programy rozvoje venkova, které členské státy vypracovávají a předkládají. Cílem plateb je motivovat zemědělce, aby používali metody slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Dle Účetního dvora agroenvironmentální politika nebyla nastavena tak, aby přinášela konkrétní přínosy životnímu prostředí. Cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit jejich dosažení, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb, plnění politiky není možné snadno monitorovat. Z toho pro členské státy plyne, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, pro Komisi, aby programy před schválením posuzovala přísněji. V této souvislosti s příštím programovým obdobím je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority. Agroenvironmentální platby mohou dosáhnout požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s přírodní hodnotou, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám."@sk¹⁹ "Dovolte, abych jako zpravodajka Výboru pro rozpočtovou kontrolu zdůraznila důležitost zprávy Evropského účetního dvora č. 7/2011 nazvané „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“ a našich doporučení (body 74–83), které obsahuje zpráva. Agroenvironmentální opatření jsou důležitou politikou EU a prostředky EU vyčleněné na tyto platby pro období 2007–13 činí 22,2 miliardy EUR. Od roku 2000 jsou agroenvironmentální platby součástí politiky rozvoje venkova EU, Komise sdílí řízení s členskými státy. Komise hodnotí a schvaluje programy rozvoje venkova, které členské státy vypracovávají a předkládají. Cílem plateb je motivovat zemědělce, aby používali metody slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Dle Účetního dvora agroenvironmentální politika nebyla nastavena tak, aby přinášela konkrétní přínosy životnímu prostředí. Cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit jejich dosažení, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb, plnění politiky není možné snadno monitorovat. Z toho pro členské státy plyne, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, pro Komisi, aby programy před schválením posuzovala přísněji. V této souvislosti s příštím programovým obdobím je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority. Agroenvironmentální platby mohou dosáhnout požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s přírodní hodnotou, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám."@sl²⁰ "Dovolte, abych jako zpravodajka Výboru pro rozpočtovou kontrolu zdůraznila důležitost zprávy Evropského účetního dvora č. 7/2011 nazvané „Je agroenvironmentální podpora dobře nastavena a řízena?“ a našich doporučení (body 74–83), které obsahuje zpráva. Agroenvironmentální opatření jsou důležitou politikou EU a prostředky EU vyčleněné na tyto platby pro období 2007–13 činí 22,2 miliardy EUR. Od roku 2000 jsou agroenvironmentální platby součástí politiky rozvoje venkova EU, Komise sdílí řízení s členskými státy. Komise hodnotí a schvaluje programy rozvoje venkova, které členské státy vypracovávají a předkládají. Cílem plateb je motivovat zemědělce, aby používali metody slučitelné s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Dle Účetního dvora agroenvironmentální politika nebyla nastavena tak, aby přinášela konkrétní přínosy životnímu prostředí. Cíle agroenvironmentálních plateb nejsou natolik konkrétní, aby bylo možné posoudit jejich dosažení, uváděné problémy životního prostředí nepředstavují jednoznačné odůvodnění pro poskytnutí agroenvironmentálních plateb, plnění politiky není možné snadno monitorovat. Z toho pro členské státy plyne, aby stanovily jasně zacílené programy rozvoje venkova, pro Komisi, aby programy před schválením posuzovala přísněji. V této souvislosti s příštím programovým obdobím je nezbytné zacílit agroenvironmentální režimy na specifičtější priority. Agroenvironmentální platby mohou dosáhnout požadovaných účinků v oblasti biodiverzity, zachování a rozvoje systémů zemědělství a lesnictví s přírodní hodnotou, v oblasti ochrany vody a boje proti klimatickým změnám."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Zuzana Brzobohatá (S&D ),"^{18,5,20,15,1,19,14,16,11,2,22,7,3,10,13,9,21,12,17,8} "písemně."^{18,5,20,15,1,19,14,16,11,2,22,7,3,10,13,9,21,12,17,8}