Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2011-06-22-Speech-3-279-000"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2011-06-22"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Combustibilul nuclear uzat și deșeurile radioactive (dezbatere⁶
dcterms:Language	"hu"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20110622.19.3-279-000"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2011-06-22-Speech-3-280-000⁶
lpv:speaker	lp:Alajos Mészáros⁶
lpv:spoken text	"Az Európai Unió egész területén keletkezik radioaktív hulladék, legyen szó gyógyászati, ipari, mezőgazdasági, kutatási vagy akár oktatási célok során felhasznált izotópokról. Leggyakrabban mégis az atomerőművek működése során keletkeznek kiégett fűtőelemek. Ezek megoldására jelenleg kétféle technológiát alkalmazunk: vagy újra hasznosítjuk, vagy pedig véglegesen elhelyezzük. Radioaktivitásuk alapján a hulladékot három - kis, közepes és nagy aktivitású - csoportba soroljuk. Besorolásuk alapján dől el az is, hogy a felszínhez közeli, vagy a mélységi geológiai tároló létesítményekben helyezik el véglegesen. A kiégett fűtőelemekkel és a radioaktív hulladékokkal kapcsolatos végső felelősség azonban a tagállamokat terheli. A legtöbb tagország azonban még mindig nem hozta meg a legfontosabb döntéseit a kiégett fűtőelemekkel kapcsolatban. Sajnos nagyon kevés helyen működik jól megszervezett program a hulladék végleges elhelyezéséről. Folyamatos politikai kötelezettségvállalásra van szükségünk a kiégett fűtőelemekkel és a radioaktív hulladékokkal kapcsolatos hosszú távú kezeléssel kapcsolatban úgy, hogy azt a legmagasabb szintű biztonsági előírások mellett tudjuk végrehajtani. A lakosság védelme érdekében a tagállamoknak a nukleáris biztonságra vonatkozóan magas szintű nemzeti előírásokat kell elfogadniuk. Ki kell alakítaniuk továbbá egy rendszert is, amely meghatározza az illetékes állami szervek hatáskörét és feladatait a radioaktív hulladékok kezelésére vonatkozóan. Biztosítani kell a megfelelő tájékoztatást is az állampolgárok számára, hiszen nagyon fontos, hogy a lakosság kellő mértékű ismeretekkel rendelkezzen a körülötte folyó eseményekről."@hu¹¹
lpv:spokenAs	substitute; Delegation for relations with the United States (2011-02-08--2014-06-30)²³ member; EPP (2009-07-14--2014-06-30)²³ unknown; Strana mad'arskej komunity- Magyar Közösség Pártja (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; JURI (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; Delegation for relations with Australia and New Zealand (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; ITRE (2009-07-16--2012-01-18)²³
lpv:translated text	"Radioaktivní odpad je produkován v celé Evropské unii, včetně izotopů využívaných k lékařským, průmyslovým, zemědělským, výzkumným nebo dokonce vzdělávacím účelům. Vyhořelé palivo však přesto z největší části vzniká v jaderných elektrárnách. Při zpracování tohoto odpadu se v současnosti využívají dvě technologie: buď recyklace, nebo konečné uložení. Odpad se podle míry radioaktivity dělí na tři druhy: nízce, středně a vysoce radioaktivní. Tato klasifikace zároveň určuje, zda bude uložen do podpovrchového nebo do hlubinného geologického úložiště. Konečná odpovědnost za vyhořelé palivo a radioaktivní odpad leží na členských státech. Většina z nich ovšem v souvislosti s vyhořelým palivem dosud nepřijala nejdůležitější rozhodnutí. Dobře organizované programy konečného ukládání jaderného odpadu bohužel fungují jen na málo místech. V oblasti dlouhodobého nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem musíme vyvíjet trvalé politické úsilí, abychom zajistili, že se bude řídit těmi nejpřísnějšími bezpečnostními opatřeními. Členské státy musí schválit vnitrostátní nařízení na vysoké úrovni týkající se jaderné bezpečnosti a ochrany občanů. Dále musí vzniknout systém určující pravomoci a odpovědnost vnitrostátních orgánů v souvislosti s nakládáním s jaderným odpadem. Stejně tak je nezbytné poskytovat informace veřejnosti, neboť je velice důležité, aby lidé měli odpovídající povědomí o tom, co se kolem nich děje."@cs¹ "Der produceres radioaktivt affald overalt i EU, herunder også isotoper, der bruges til medicinske, industrielle, landbrugsmæssige, forskningsmæssige og endog uddannelsesmæssige formål. Men brugt brændsel frembringes for det meste i atomkraftværker. For øjeblikket bruges der to teknologier til behandling af dette affald, dvs. enten genvinding eller slutdeponering. Affald opdeles i tre klasser baseret på dets radioaktivitet, nemlig lavradioaktivt, mellemradioaktivt eller højradioaktivt affald. Denne klassificering bestemmer også, om det skal deponeres nær overfladen eller i dybe geologiske lag. Det endelige ansvar for brugt brændsel og radioaktivt affald ligger hos medlemsstaterne. De fleste medlemsstater har imidlertid endnu ikke truffet deres vigtigste beslutninger om brugt brændsel. Der er desværre ikke mange, der har velorganiserede slutdeponeringsprogrammer for atomaffald. Vi skal give et fortsat politisk tilsagn til at håndtere langlivet brugt brændsel og radioaktivt affald på en sådan måde, at det kan gennemføres i henhold til de højeste sikkerhedsbestemmelser. Medlemsstaterne skal vedtage strenge nationale bestemmelser om atomsikkerhed for at beskytte borgerne. De skal desuden oprette et system, som fastlægger de nationale myndigheders beføjelser og ansvar for håndtering af atomaffald. Offentligheden skal også informeres, for det er meget vigtigt, at offentligheden har ordentligt kendskab til de begivenheder, der finder sted omkring dem."@da² "In der gesamten Europäischen Union fallen radioaktive Abfälle an, die auch Isotope für medizinische, gewerbliche, landwirtschaftliche, forschungs- oder gar bildungsrelevante Zwecke umfassen. Nach wie vor werden abgebrannte Brennelemente am häufigsten in Kernkraftwerken erzeugt. Momentan werden zur Behandlung solcher Abfälle zwei Technologien eingesetzt: entweder Recycling oder Endlagerung. Die Abfälle werden je nach Radioaktivität in drei Abfallarten eingeteilt: schwach-, mittel- und hochradioaktive Abfälle. Von dieser Einteilung hängt auch ab, ob diese oberflächennah oder in tiefen geologischen Formationen gelagert werden. Die abschließende Verantwortung für die Entsorgung abgebrannter Brennelemente und radioaktiver Abfälle liegt bei den Mitgliedstaaten. Bei den meisten Mitgliedstaaten stehen die wichtigsten Entscheidungen über abgebrannte Brennelemente jedoch noch aus. Leider werden nur von wenigen Stellen gut organisierte Programme zur Endlagerung nuklearer Abfälle aufgelegt. Wir müssen eine dauerhafte politische Verpflichtung zur langfristigen Entsorgung abgebrannter Brennelemente und radioaktiver Abfälle eingehen, sodass diese selbst nach den höchsten Sicherheitsbestimmungen vorgenommen werden kann. Zum Schutz ihrer Bürgerinnen und Bürger müssen von den Mitgliedstaaten nationale Vorschriften über die nukleare Sicherheit auf hohem Niveau eingeführt werden. Außerdem müssen sie hinsichtlich der Entsorgung nuklearer Abfälle ein System zur Feststellung der Zuständigkeiten und Verantwortlichkeiten der nationalen Behörden einrichten. Ferner muss die Information der Öffentlichkeit gewährleistet sein, weil es sehr wichtig ist, dass die Öffentlichkeit über entsprechende Kenntnisse darüber verfügt, was um sie herum passiert."@de⁹ "Σε ολόκληρη την Ευρωπαϊκή Ένωση παράγονται ραδιενεργά απόβλητα, συμπεριλαμβανομένων των ισοτόπων που χρησιμοποιούνται για ιατρικούς, βιομηχανικούς, γεωργικούς, ερευνητικούς ακόμα δε και για εκπαιδευτικούς σκοπούς. Παρ’ όλα αυτά, τα αναλωμένα καύσιμα εξακολουθούν να παράγονται συχνότερα σε πυρηνικές εγκαταστάσεις. Για την επεξεργασία αυτών των αποβλήτων εφαρμόζονται σήμερα δύο τεχνολογίες: η ανακύκλωση ή η τελική διάθεση. Βάσει της ραδιενέργειάς τους, τα απόβλητα ταξινομούνται σε τρεις τύπους: απόβλητα με χαμηλό επίπεδο, με μέσο επίπεδο και με υψηλό επίπεδο ραδιενέργειας. Αυτή η ταξινόμηση καθορίζει επίσης τη διάθεσή τους είτε κοντά στην επιφάνεια της γης είτε σε γεωλογικούς σχηματισμούς μεγάλου βάθους. Η τελική ευθύνη για τα αναλωμένα καύσιμα και τα ραδιενεργά απόβλητα βαρύνει τα κράτη μέλη. Ωστόσο, τα περισσότερα κράτη μέλη δεν έχουν λάβει ακόμα τις σημαντικότερες αποφάσεις τους σχετικά με τα αναλωμένα καύσιμα. Δυστυχώς, μόνο σε λίγες περιοχές λειτουργούν άρτια οργανωμένα προγράμματα τελικής διάθεσης για τα πυρηνικά απόβλητα. Πρέπει να αναλαμβάνουμε συνεχείς πολιτικές δεσμεύσεις για τη μακροπρόθεσμη διαχείριση των αναλωμένων καυσίμων και των ραδιενεργών αποβλήτων κατά τρόπο που να επιτρέπει την εφαρμογή της σύμφωνα με κανόνες ασφαλείας υψηλότατου επιπέδου. Τα κράτη μέλη πρέπει να εγκρίνουν υψηλού επιπέδου εθνικούς κανονισμούς πυρηνικής ασφάλειας για την προστασία των πολιτών. Επιπλέον, πρέπει να καθιερώσουν ένα σύστημα καθορισμού των αρμοδιοτήτων και των υποχρεώσεων των εθνικών αρχών όσον αφορά τη διαχείριση των πυρηνικών αποβλήτων. Επίσης, πρέπει να παρέχεται πληροφόρηση στο κοινό, διότι κρίνεται ουσιώδους σημασίας η κατάλληλη ενημέρωση των πολιτών για τα γεγονότα που συμβαίνουν γύρω τους."@el¹⁰ "Radioactive waste is produced all over the European Union, including isotopes used for medical, industrial, agricultural, research or even educational purposes. Still, spent fuel is most frequently produced in nuclear plants. Two technologies are currently applied for the treatment of such waste: either recycling, or final disposal. Waste is classified into three types based on its radioactivity: low-level, intermediate-level and high-4level waste. This classification also determines whether it will undergo near-surface or deep geological disposal. The final responsibility for spent fuel and radioactive waste lies with the Member States. However, most Member States have still not taken their most important decisions concerning spent fuel. Unfortunately, few places operate well-organised final disposal programmes for nuclear waste. We need to make a continuous political commitment to long-term spent fuel and radioactive waste management in a way that enables it to be implemented under the highest level of safety regulations. Member States must adopt high-level national regulations on nuclear safety for the protection of citizens. Furthermore, they have to establish a system which determines the competence and responsibility of national authorities in respect of nuclear waste management. Public information has to be provided as well, because it is very important that the public has appropriate knowledge of the events taking place around them."@en⁴ "En toda la Unión Europea se producen residuos radiactivos, incluidos los isótopos utilizados en los ámbitos de la medicina, la industria, la agricultura, la investigación o incluso en la educación. Sin embargo, el combustible gastado se genera sobre todo en las centrales nucleares. Actualmente se aplican dos tecnologías para el tratamiento de dichos residuos, a saber, el reciclaje o el almacenamiento definitivo. En función de su radiactividad, los residuos se clasifican en tres tipos: los de baja actividad, los de actividad media y los de alta actividad. Esta clasificación también determina si los residuos se almacenarán cerca de la superficie o en un almacenamiento geológico profundo. La responsabilidad última del combustible gastado y los residuos radiactivos recae en los Estados miembros. No obstante, la mayoría de los Estados miembros aún no han adoptado las principales decisiones en relación con el combustible gastado. Por desgracia, son pocos los lugares en los que existen programas bien organizados de almacenamiento definitivo de los residuos. Tenemos que asumir un compromiso político continuo para gestionar el combustible gastado y los residuos radiactivos para que esta gestión responda a los reglamentos de seguridad más exigentes. Los Estados miembros deben adoptar reglamentos nacionales de alto nivel sobre la seguridad nuclear para proteger a sus ciudadanos. Además, tienen que establecer un sistema que determine la competencia y la responsabilidad de las autoridades nacionales con respecto a la gestión de los residuos nucleares. También tiene que facilitarse información pública, puesto que es muy importante que el público tenga un conocimiento adecuado de lo que ocurre a su alrededor."@es²¹ "Radioaktiivseid jäätmeid, sealhulgas meditsiinilisteks, tööstuslikeks, põllumajanduslikeks ja teaduseesmärkideks kasutatavad isotoobid, toodetakse kõikjal Euroopa Liidus. Siiski tekib kasutatud tuumkütust kõige sagedamini tuumajaamades. Praegu rakendatakse selliste jäätmete töötlemiseks kahte tehnoloogiat: ümbertöötlemist ja lõppladustamist. Jäätmed jaotatakse radioaktiivsuse taseme alusel kolmeks: madalaktiivseteks, keskaktiivseteks ja kõrgaktiivseteks jäätmeteks. See jaotus määrab ka selle, kas jäätmed ladustatakse maapinna lähedale või sügavale maa alla. Kasutatud tuumkütuse ja radioaktiivsete jäätmete eest vastutavad lõpuks liikmesriigid. Enamik neist ei ole aga kasutatud tuumkütuse kohta veel kõige olulisemaid otsuseid vastu võtnud. Kahjuks kasutavad vähesed tuumajäätmete hästi organiseeritud lõppladustamise programme. Peame poliitiliselt pidevalt pühenduma pikaajalisele kasutatud tuumkütuste ja radioaktiivsete jäätmete käitlemisele ning tegema seda viisil, mis võimaldab seda rakendada vastavalt kõrgeima taseme ohutusstandarditele. Liikmesriigid peavad kodanike kaitseks vastu võtma tuumaohutusega seotud kõrgetasemelisi riiklikke õigusnorme. Veelgi enam, nad peavad looma süsteemi, mis määratleb riigisiseste asutuste pädevuse ja vastutuse tuumajäätmete käitlemises. Lisaks tuleb jagada avalikku teavet, sest inimestel peavad olema enda ümber toimuvast adekvaatsed teadmised."@et⁵ "Radioaktiivista jätettä tuotetaan kaikkialla Euroopan unionissa, esimerkkinä mainittakoon lääketeollisuudessa, teollisuudessa, maataloudessa, tutkimuksessa tai jopa opetustarkoituksissa käytettävät isotoopit. Käytettyä ydinpolttoainetta tuotetaan silti kaikkein useimmin ydinvoimaloissa. Nykyisin tällaisen jätteen käsittelyssä sovelletaan kahta tekniikkaa, joko kierrätystä tai loppusijoitusta. Jäte jaetaan kolmeen eri tyyppiin sen radioaktiivisuuden perusteella: lyhytikäinen, keski-ikäinen ja pitkäikäinen jäte. Tämä luokittelu myös määrittelee, sijoitetaanko se lähelle maanpintaa vai syviin geologisiin loppusijoituspaikkoihin. Lopullinen vastuu käytetystä ydinpolttoaineesta ja radioaktiivisesta jätteestä kuuluu jäsenvaltioille. Useimmat jäsenvaltiot eivät ole kuitenkaan tehneet kaikkein tärkeimpiä päätöksiään käytetystä ydinpolttoaineesta. Valitettavasti vain harva paikka toteuttaa hyvin organisoituja ydinjätteen loppusijoitusohjelmia. Meidän on annettava jatkuvia poliittisia sitoumuksia pitkäikäisen käytetyn ydinpolttoaineen ja radioaktiivisen jätteen huollosta tavalla, joka mahdollistaa sen täytäntöönpanon kaikkein tiukimpien turvasäännösten mukaisesti. Jäsenvaltioiden on hyväksyttävä korkean tason kansalliset säännökset ydinturvallisuudesta kansalaisten suojelemiseksi. Lisäksi niiden on luotava järjestelmä, joka määrittelee kansallisten viranomaisten toimivaltuudet ja vastuun ydinjätehuollosta. Myös yleistä tietoa on jaettava, koska on hyvin tärkeää, että kansalaisilla on asianmukaista tietoa heidän ympärillään tapahtuvista asioista."@fi⁷ "Les déchets radioactifs sont produits partout dans l’Union européenne, en particulier des isotopes utilisés pour la recherche médicale, industrielle, agricole ou même à des fins pédagogiques. Cependant, le combustible usé est le plus souvent produit dans des centrales nucléaires. Deux technologies sont actuellement appliquées pour le traitement de ces déchets: soit le recyclage, soit le stockage définitif. Les déchets sont répartis en trois types, en fonction de leur radioactivité: les déchets de faible intensité, d’intensité moyenne et de haute intensité. Cette classification détermine également le type de stockage des déchets, en surface ou en couches géologiques profondes. La responsabilité du combustible usé et des déchets radioactifs relève, en dernier ressort, des États membres. Cependant, la plupart des États membres n’ont toujours pas pris ces décisions extrêmement importantes concernant le combustible usé. Rares sont ceux, hélas, qui utilisent des programmes de stockage définitif bien organisés pour leurs déchets nucléaires. Nous devons nous engager en permanence sur le plan politique envers la gestion à long terme du combustible usé et des déchets radioactifs, de manière à permettre sa mise en œuvre dans le respect du niveau de réglementation le plus élevé en matière de sûreté. Les États membres doivent adopter des règlements de haut niveau concernant la sûreté nucléaire afin de protéger leurs citoyens. Ils doivent par ailleurs établir un système déterminant la compétence et la responsabilité des autorités nationales en matière de gestion des déchets nucléaires. Le public doit également être informé, parce qu’il est très important qu’il dispose d’informations correctes sur les événements qui se produisent à proximité."@fr⁸ "I residui radioattivi vengono prodotti in tutta l’UE, compresi gli isotopi utilizzati per scopi medici, industriali, agricoli, di ricerca o didattici. Il combustibile esaurito viene prodotto più frequentemente nelle centrali nucleari e le tecnologie attualmente applicate per il trattamento di tali rifiuti sono due: il riciclaggio o lo smaltimento finale. I rifiuti vengono classificati in tre tipi in base alla loro radioattività: a bassa, intermedia e alta attività; da questa classificazione dipende anche lo smaltimento in prossimità della superficie o quello geologico in profondità. La responsabilità ultima del combustibile esaurito e dei residui radioattivi spetta agli Stati membri, la maggior parte dei quali, però, non ha ancora preso decisioni sostanziali in merito ai combustibili esauriti. Purtroppo, pochi siti dispongono di programmi ben definiti per lo smaltimento finale dei residui nucleari. È necessario un costante impegno politico a lungo termine per la gestione del combustibile esaurito e dei residui radioattivi, da attuarsi secondo norme che garantiscano i più alti livelli di sicurezza. Gli Stati membri devono adottare rigorose norme nazionali sulla sicurezza nucleare per tutelare i cittadini e devono istituire altresì un sistema che determini le competenze e le responsabilità delle autorità nazionali in materia di gestione dei residui nucleari. È inoltre molto importante informare i cittadini in merito, affinché abbiano un’adeguata consapevolezza di quanto accade attorno a loro."@it¹² "Radioaktyviųjų atliekų, įskaitant izotopus, naudojamus medicinai, pramonei, žemės ūkiui, mokslo tyrimams ar net informaciniais tikslais, atsiranda visoje Europos Sąjungoje. Vis dėlto dažniausiai panaudoto kuro atliekos susidaro branduolinėse jėgainėse. Šiuo metu taikomos dvi tokių atliekų tvarkymo technologijos: jos perdirbamos arba galutinai pašalinamos. Pagal radioaktyvumą atliekos skirstomos į tris rūšis: mažo radioaktyvumo, vidutinio radioaktyvumo ir didelio radioaktyvumo. Toks klasifikavimas iš karto nulemia, ar atliekos bus laidojamos paviršiuje, ar giluminiame geologiniame kapinyne. Visa atsakomybė už panaudotą kurą ir radioaktyviąsias atliekas tenka valstybėms narėms. Vis dėlto dauguma valstybių narių dar nepriėmė svarbiausių sprendimų, susijusių su panaudotu kuru. Deja, tik keliose vietose veikia gerai organizuotos branduolinių atliekų galutinio šalinimo programos. Turime nuolat priminti politinius įsipareigojimus tvarkyti ilgaamžį panaudotą kurą ir aktyviąsias atliekas pagal aukščiausio lygio saugos reikalavimus. Piliečių labui valstybės narės turi priimti griežtas nacionalines branduolinės saugos taisykles. Be to, jos turi parengti sistemą, pagal kurią būtų apibrėžta nacionalinių institucijų kompetencija ir atsakomybė už branduolinių atliekų tvarkymą. Taip pat turi būti teikiama viešoji informacija, nes labai svarbu, kad visuomenė pakankamai žinotų, kas vyksta šioje srityje."@lt¹⁴ "Radioaktīvie atkritumi tiek ražoti visā Eiropas Savienībā, tostarp izotopi, ko izmanto medicīnas, rūpniecības, lauksaimniecības, pētniecības un pat izglītības vajadzībām. Taču lietotā kodoldegviela visbiežāk tiek radīta kodolspēkstacijās. Pašlaik tiek izmantotas divas tehnoloģijas šādu atkritumu apstrādei: vai nu pārstrāde vai galīga noglabāšana. Atkritumus klasificē trīs veidos, pamatojoties uz to radioaktivitāti: zema līmeņa, vidēja līmeņa un augsta līmeņa atkritumi. Šī klasifikācija arī nosaka, vai to noglabāšana notiks tuvu zemes virsmai vai dziļi ģeoloģiskos slāņos. Galīgā atbildība par lietoto kodoldegvielu un radioaktīvajiem atkritumiem gulstas uz dalībvalstīm. Tomēr lielākā daļa dalībvalstu joprojām vēl nav pieņēmušas savus vissvarīgākos lēmumus par izlietoto kodoldegvielu. Diemžēl maz ir tādu vietu, kurās darbojas labi organizētas galīgās noglabāšanas programmas kodolatkritumiem. Mums jāuzņemas ilgstošas politiskas saistības par izlietotās kodoldegvielas un radioaktīvo atkritumu ilgtermiņa apsaimniekošanu tādā veidā, lai to varētu īstenot saskaņā ar visaugstākā līmeņa drošības noteikumiem. Dalībvalstīm jāpieņem augsta līmeņa valsts regulējums par kodolenerģētikas drošību iedzīvotāju aizsardzībai. Turklāt tām jāizveido sistēma, kas nosaka valsts iestāžu kompetenci un atbildību saistībā ar kodolatkritumu apsaimniekošanu. Sabiedrībai arī jāsniedz informācija, jo ir ļoti svarīgi, lai sabiedrībai būtu pienācīgas zināšanas par apkārtējiem notikumiem."@lv¹³ "Az Európai Unió egész területén keletkezik radioaktív hulladék, legyen szó gyógyászati, ipari, mezőgazdasági, kutatási vagy akár oktatási célok során felhasznált izotópokról. Leggyakrabban mégis az atomerőművek működése során keletkeznek kiégett fűtőelemek. Ezek megoldására jelenleg kétféle technológiát alkalmazunk: vagy újra hasznosítjuk, vagy pedig véglegesen elhelyezzük. Radioaktivitásuk alapján a hulladékot három - kis, közepes és nagy aktivitású - csoportba soroljuk. Besorolásuk alapján dől el az is, hogy a felszínhez közeli, vagy a mélységi geológiai tároló létesítményekben helyezik el véglegesen. A kiégett fűtőelemekkel és a radioaktív hulladékokkal kapcsolatos végső felelősség azonban a tagállamokat terheli. A legtöbb tagország azonban még mindig nem hozta meg a legfontosabb döntéseit a kiégett fűtőelemekkel kapcsolatban. Sajnos nagyon kevés helyen működik jól megszervezett program a hulladék végleges elhelyezésésről. Folyamatos politikai kötelezettségvállalásra van szükségünk a kiégett fűtőelemekkel és a radioaktív hulladékokkal kapcsolatos hosszú távú kezeléssel kapcsolatban úgy, hogy azt a legmagasabb szintű biztonsági előírások mellett tudjuk végrehajtani. A lakosság védelme érdekében a tagállamoknak a nukleáris biztonságra vonatkozóan magas szintű nemzeti előírásokat kell elfogadniuk. Ki kell alakítaniuk továbbá egy rendszert is, amely meghatározza az illetékes állami szervek hatáskörét és feladatait a radioaktív hulladékok kezelésére vonatkozóan. Biztosítani kell a megfelelő tájékoztatást is az állampolgárok számára, hiszen nagyon fontos, hogy a lakosság kellő mértékű ismeretekkel rendelkezzen a körülötte folyó eseményekről."@mt¹⁵ "Radioactief afval wordt in de hele Europese Unie geproduceerd. Daaronder vallen ook isotopen die benut worden voor medische, industriële, agrarische, onderzoeks- of onderwijsdoeleinden. Toch wordt verbruikte splijtstof meestal in kerncentrales geproduceerd. Voor de behandeling van dit afval worden vandaag de dag twee technologieën toegepast: hergebruik of opberging. Naar gelang van hun activiteitsgraad worden afvalstoffen ingedeeld als laag-, middel- of hoogactief afval. Op basis van deze indeling wordt tevens besloten of de keuze valt op ondiepe opberging of op diepe geologische opberging. Maar de uiteindelijke verantwoordelijkheid voor verbruikte splijtstof en radioactief afval ligt bij de lidstaten. De meeste lidstaten hebben echter nog altijd niet hun belangrijkste besluiten met betrekking tot verbruikte splijtstof genomen. Helaas worden maar op heel weinig plaatsen goed georganiseerde programma’s voor de opberging van afval uitgevoerd. Er is behoefte aan een permanent politiek engagement voor het langetermijnbeheer van verbruikte splijtstof en radioactief afval om ervoor te zorgen dat hierbij de strengste veiligheidsnormen in acht worden genomen. Om de bevolking te beschermen moeten lidstaten strenge nationale normen voor nucleaire veiligheid aannemen. Verder moeten ze een systeem ontwikkelen dat de bevoegdheden en taken van de bevoegde overheidsinstanties bepaalt ten aanzien van het beheer van radioactief afval. Ook dienen burgers adequaat te worden geïnformeerd, want het is van groot belang dat inwoners voldoende kennis hebben van wat er om hen heen gebeurt."@nl³ "Odpady promieniotwórcze wytwarzane są w całej Unii Europejskiej i obejmują również izotopy stosowane dla potrzeb medycyny, przemysłu, rolnictwa, badań, a nawet oświaty. Wciąż jednak wypalone paliwo powstaje najczęściej w elektrowniach jądrowych. Dwie technologie są obecnie stosowane do przetwarzania takich odpadów: albo ponowne wykorzystanie, albo ostateczne usunięcie. Odpady klasyfikuje się jako odpady nisko-, średnio- i wysokoaktywne, w zależności do poziomu ich aktywności. Klasyfikacja ta określa również, czy będą one podlegały składowaniu w przypowierzchniowych składowiskach, czy też składowaniu w głębokich warstwach geologicznych. Ostateczna odpowiedzialność za postępowanie z wypalonym paliwem jądrowym i odpadami promieniotwórczymi spoczywa na państwach członkowskich. Jednakże większość państw członkowskich wciąż jeszcze nie podjęła najważniejszych decyzji co do ich zużytego paliwa. Niestety tylko w kilku miejscach funkcjonują dobrze zorganizowane programy ostatecznego usuwania odpadów promieniotwórczych. Potrzebne jest ciągłe zaangażowanie polityczne w długoterminowe gospodarowanie zużytym paliwem i odpadami promieniotwórczymi, w sposób umożliwiający jej wdrożenie na mocy możliwie najwyższej rangi przepisów o bezpieczeństwie. W celu ochrony obywateli państwa członkowskie muszą przyjąć wysokiej rangi przepisy krajowe w sprawie bezpieczeństwa jądrowego. Ponadto muszą zbudować system określający właściwości i uprawnienia organów krajowych w zakresie postępowania z odpadami promieniotwórczymi. Należy także zapewnić informacje dla społeczeństwa, ponieważ bardzo ważne jest, by członkowie społeczności posiadali stosowną wiedzę o wydarzeniach, jakie zachodzą wokół nich."@pl¹⁶ "Os resíduos radioactivos são produzidos em toda a União Europeia, incluindo isótopos utilizados para fins medicinais, industriais, agrícolas, de investigação, ou mesmo educativos. Ainda assim, o combustível irradiado é produzido, com maior frequência, em centrais nucleares. Recorre-se actualmente dois tipos de tecnologias para o tratamento destes resíduos: ou a reciclagem, ou a eliminação final. Os resíduos são classificados em três tipos consoante a sua radioactividade: resíduos de actividade fraca, intermédia ou elevada. Esta classificação determina também se os resíduos serão eliminados em camadas geológicas profundas ou próximas da superfície. A responsabilidade final pelo combustível irradiado e os resíduos radioactivos cabe aos EstadosMembros. No entanto, a maioria dos EstadosMembros ainda não tomou as suas mais importantes decisões quanto ao combustível irradiado. Infelizmente, poucas são as instalações que possuem programas bem organizados de eliminação final de resíduos nucleares. É preciso que assumamos um compromisso político contínuo em matéria de gestão a longo prazo do combustível irradiado e dos resíduos radioactivos, de molde a permitir e que essa gestão seja efectuada ao abrigo das mais exigentes normas de segurança. É preciso que os EstadosMembros adoptem legislação nacional de alto nível em matéria de segurança nuclear, com vista à protecção dos cidadãos. Além disso, é preciso que criem um sistema que defina as competências e a responsabilidade das autoridades nacionais em matéria de gestão dos resíduos nucleares. Haverá igualmente que disponibilizar informação ao público, pois é de extrema importância que as populações disponham de um conhecimento adequado quanto aos acontecimentos que têm lugar ao seu redor."@pt¹⁷ "Deșeurile radioactive sunt produse pretutindeni în Uniunea Europeană, inclusiv izotopii utilizați în medicină, industrie, agricultură, cercetare sau chiar și în scopuri educaționale. Cu toate acestea, combustibilul uzat este produs cel mai frecvent în centralele nucleare. În prezent, sunt aplicate două tehnologii pentru tratarea unor astfel de deșeuri: reciclarea sau eliminarea finală. Deșeurile se clasifică în trei categorii, în funcție de radioactivitate: deșeuri cu un nivel foarte slab de activitate, cu un nivel intermediar de activitate și cu un nivel foarte ridicat de activitate. În funcție de această clasificare se stabilește, de asemenea, dacă deșeurile vor fi stocate aproape de suprafață sau în structuri geologice situate la adâncime. Responsabilitatea finală pentru combustibilului uzat și deșeurile radioactive le revine statelor membre. Cu toate acestea, majoritatea statelor membre nu au adoptat încă cele mai importante decizii referitoare la combustibilul uzat. Din nefericire, în puține locuri funcționează programe bine organizate de eliminare finală a deșeurilor nucleare. Trebuie să ne asumăm un angajament politic continuu față de gestionarea pe termen lung a combustibilului uzat și a deșeurilor radioactive astfel încât aceasta să poată fi pusă în aplicare în conformitate cu cele mai înalte norme de siguranță. Statele membre trebuie să adopte reglementări naționale la nivel înalt privind siguranța nucleară pentru protecția cetățenilor. În plus, acestea trebuie să stabilească un sistem care determină competența și responsabilitatea autorităților naționale cu privire la gestionarea deșeurilor nucleare. De asemenea, trebuie furnizate informații publice, deoarece este foarte important ca publicul să dețină cunoștințe adecvate referitoare la evenimentele care au loc în jurul lor."@ro¹⁸ "V celej Európskej únii sa produkuje rádioaktívny odpad vrátane izotopov používaných na lekárske, priemyselné, poľnohospodárske, výskumné alebo dokonca aj vzdelávacie účely. Vyhorené palivo sa napriek tomu najčastejšie produkuje v jadrových elektrárňach. V súčasnosti sa na spracovanie takéhoto odpadu používajú dve technológie: buď recyklácia, alebo konečná likvidácia. Odpad sa podľa svojej rádioaktivity delí na tri typy: nízko rádioaktívny, stredne rádioaktívny a 4-násobne vysoko rádioaktívny odpad. Podľa tohto triedenia sa tiež určuje, či sa odpad bude skladovať tesne pod povrchom alebo či pôjde o hlboké geologické ukladanie. Konečná zodpovednosť za vyhorené palivo a rádioaktívny odpad je na členských štátoch. Väčšina členských štátov však ešte neprijala svoje najdôležitejšie rozhodnutia týkajúce sa vyhoreného paliva. Bohužiaľ, dobre zorganizované programy konečnej likvidácie jadrového odpadu fungujú málokde. Musíme prijať trvalý politický záväzok k dlhodobému nakladaniu s vyhoretým palivom a rádioaktívnym odpadom takým spôsobom, aby nám to umožnilo jeho vykonávanie v súlade s najvyššou úrovňou bezpečnostných predpisov. Členské štáty musia na ochranu občanov prijať vnútroštátne predpisy týkajúce sa jadrovej bezpečnosti na vysokej úrovni. Okrem toho musia vybudovať systém, ktorý určí právomoc a zodpovednosť vnútroštátnych orgánov v oblasti nakladania s jadrovým odpadom. Takisto sa musia poskytovať verejné informácie, pretože je veľmi dôležité, aby verejnosť mala primerané znalosti o udalostiach, ktoré sa konajú okolo nej."@sk¹⁹ ". Radioaktivni odpadki se proizvajajo povsod po Evropski uniji, vključno z izotopi, ki se uporabljajo za medicinske, industrijske, kmetijske, raziskovalne ali celo izobraževalne namene. Vseeno pa se izrabljeno gorivo najpogosteje proizvaja v jedrskih elektrarnah. Zdaj se za ravnanje s takšnimi odpadki uporabljata dve tehnologiji: recikliranje ali pa končno odlaganje. Odpadki so na podlagi radioaktivnosti razdeljeni na tri vrste: nizkoradiaktivne, srednjeradioaktivne in visokoradioaktivne odpadke. Ta klasifikacija določa tudi, ali se bodo odlagali na odlagališča blizu površja ali v globoka geološka odlagališča. Končno odgovornost za izrabljeno gorivo in radioaktivne odpadke nosijo države članice. Vendar pa večina držav članic še ni sprejela svojih najpomembnejših odločitev glede izrabljenega goriva. Žal le malo krajev izvaja dobro organizirane programe za končno odlaganje jedrskih odpadkov. Stalno moramo biti politično zavezani dolgoročnemu ravnanju z izrabljenim gorivom in radioaktivnimi odpadki na način, ki omogoča njegovo izvajanje v okviru najvišje ravni varnostnih predpisov. Države članice morajo zaradi zaščite državljanov sprejeti nacionalne predpise o jedrski varnosti na visoki ravni. Poleg tega morajo vzpostaviti sistem, ki določa pristojnost in odgovornost nacionalnih organov oblasti glede ravnanja z jedrskimi odpadki. Zagotoviti je treba tudi javne informacije, ker je zelo pomembno, da je javnost ustrezno seznanjena z dogodki, ki se odvijajo okoli nje."@sl²⁰ "Inom hela EU produceras radioaktivt avfall, t.ex. isotoper för medicinsk eller industriell användning eller för användning inom jordbruket, forskningen eller på utbildningsområdet. Den största delen använt bränsle kommer emellertid från kärnkraftsanläggningar. För närvarande kan sådant avfall hanteras på två olika sätt: återvinning eller slutförvaring. Avfallet klassificeras i tre olika typer baserat på hur radioaktivt det är: lågaktivt, medelaktivt eller högaktivt avfall. Hur avfallet klassificeras avgör även om det kommer att bli föremål för ytnära slutförvar eller djupförvar. Det slutgiltiga ansvaret för använt bränsle och radioaktivt avfall ligger hos medlemsstaterna. De flesta medlemsstater har emellertid fortfarande inte fattat de allra viktigaste besluten när det gäller använt bränsle. Tyvärr finns välorganiserade slutförvaringsprogram för radioaktivt bränsle endast på ett fåtal platser. Vi måste göra ett politiskt åtagande för långsiktig hantering av använt bränsle och radioaktivt avfall som innebär att strängast tänkbara säkerhetsföreskrifter följs. Medlemsstaterna måste anta stränga nationella kärnsäkerhetsföreskrifter för att skydda sina medborgare. Dessutom måste de inrätta ett system som fastställer de nationella myndigheternas behörighet och ansvar när det gäller kärnavfallshanteringen. Information till allmänheten måste också ges, eftersom det är mycket viktigt att medborgarna hålls informerade om vad som händer runt omkring dem."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Alajos Mészáros (PPE ),"¹⁵ "írásban."¹⁵