Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2011-06-22-Speech-3-173-000"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2011-06-22"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Prevenirea și corectarea dezechilibrelor macroeconomice - Aplicarea procedurii de deficit excesiv - Cerințele referitoare la cadrele bugetare ale statelor membre - Supravegherea bugetară în zona euro - Consolidarea supravegherii pozițiilor bugetare și supravegherea și coordonarea politicilor economice - Măsurile de executare pentru corectarea dezechilibrelor macroeconomice excesive din zona euro (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"fr"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20110622.16.3-173-000"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2011-06-22-Speech-3-174-000⁶
lpv:speaker	lp:Pervenche Berès⁶
lpv:spoken text	"Monsieur le Président, Monsieur le Président en exercice du Conseil, Monsieur le Commissaire, chers collègues, au nom de la commission de l’emploi et des affaires sociales, je voudrais faire trois séries de remarques. La première, c’est qu’au moment où nous adoptons ce paquet sur la gouvernance économique, nous devons prendre en compte l’ensemble du traité de Lisbonne. Or, le traité de Lisbonne fait de la prise en considération des objectifs liés à la promotion d’un niveau élevé d’emploi, à la garantie d’une protection sociale adéquate et à la lutte contre l’exclusion sociale une finalité transversale qui s’impose aussi sur ce paquet de gouvernance économique, et j’ai parfois l’impression – permettez-moi de le dire – que cette finalité a été reléguée au deuxième rang. C’est aussi la raison pour laquelle la commission de l’emploi et des affaires sociales avait souhaité que l’ensemble de ce paquet repose non seulement sur l’article 121 du traité, qui traite de la coordination des politiques économiques, mais qu’il s’appuie également sur l’article 148 qui traite des politiques de l’emploi dans l’articulation qui existe entre la responsabilité des États membres et le niveau européen. C’est la raison aussi pour laquelle nous pensons que, à l’échelle européenne, la question du rôle du Conseil EPSCO, à côté de celui de l’Ecofin, doit absolument être garantie. Car – et j’en viens à ma deuxième série de remarques – si nous révisons le pacte de stabilité avec pour seul objectif celui d’une gouvernance qui satisferait les agences de notation, nous raterions le rendez-vous que nous avons avec l’histoire de l’Union économique et monétaire. L’histoire nous impose aujourd’hui d’avoir une approche beaucoup plus globale et de vérifier au service de quels objectifs cette gouvernance économique doit être mise en place. Bien sûr, il faudra réduire la dette, mais il faudra aussi permettre que cette gouvernance économique nous assure le succès de la stratégie Europe 2020. Et c’est là qu’il nous semble que d’autres approches auraient été possibles. Comment se fait-il que seules les dépenses de retraite puissent être considérées de manière spéciale lorsque vous évaluerez, Monsieur le Commissaire, les objectifs budgétaires à moyen terme des États membres? Comment se fait-il que cette considération spéciale ne puisse pas aussi bénéficier aux dépenses d’avenir que représentent les dépenses en matière d’éducation, les dépenses que nous devons engager pour la lutte contre l’exclusion sociale, objectif que vous avez fixé et que nous avons retenu dans la stratégie Europe 2020? Comment se fait-il qu’un tel objectif et qu’une telle approche ne s’appliquent pas aussi aux dépenses de recherche, de développement et d’infrastructure? Ma troisième série d’observations porte sur le fonctionnement de la surveillance macroéconomique. Elle est, pour nous, un acquis essentiel de ce paquet, mais il faut dès lors qu’elle s’applique de manière symétrique. Enfin, pour nous, ici, au Parlement européen, l’enjeu, au fond – Mme Ford nous a dit que c’était une bataille de pouvoir: non, ce n’est pas une bataille de pouvoir –, c’est un enjeu démocratique. Si nous voulons qu’il existe une gouvernance économique européenne, il doit exister un espace de débat public, de démocratie européenne pour faire fonctionner cette politique économique européenne. À cet égard, je dois dire que votre refus, le refus du Conseil de voir le Parlement européen intervenir, à travers des actes délégués, dans la définition des indicateurs macroéconomiques, ne me paraît pas une bonne approche."@fr⁸
lpv:spokenAs	chair; EMPL (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; ECON (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; S&D (2009-07-14--2014-06-30)²³ unknown; Parti socialiste (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; Conference of Committee Chairs (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; Special Committee on the Financial, Economic and Social Crisis (2009-10-08--2011-07-31)²³
lpv:translated text	"Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, dámy a pánové, jménem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci bych ráda uvedla několik poznámek, jež lze rozdělit do tří skupin. Za prvé, jestliže soubor opatření týkajících se správy ekonomických záležitostí přijmeme, musíme zaručit, že bude respektována celá Lisabonská smlouva. Podle této Smlouvy je zohlednění záměrů souvisejících s prosazováním vysoké míry zaměstnanosti, zajištěním odpovídajícího sociálního zabezpečení a bojem proti sociálnímu vyloučení průřezovým cílem, platným i pro tento balík. Mohu-li to tak říci, mám občas dojem, že tento cíl byl odsouzen k druhořadému významu. Proto se Výbor pro zaměstnanost a sociální věci soustředil na to, aby se balík zakládal nejen na článku 121 Smlouvy, který se zabývá koordinací hospodářské politiky, ale i na článku 148, jenž se věnuje politice zaměstnanosti z hlediska koordinace odpovědnosti mezi členskými státy a evropskou úrovní. Také z tohoto důvodu se domníváme, že by v rámci Unie měla být pevně stanovena úloha Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO), a to na stejné úrovni jako úloha Rady pro ekonomické a finanční záležitosti (Ecofin). Pokud totiž – a to mě přivádí k druhé skupině poznámek – naším jediným cílem při revizi Paktu stability a růstu je takový druh správy, který uspokojí ratingové agentury, promarníme v dějinách naší hospodářské a měnové unie význačnou příležitost. Historie nás dnes vyzývá, abychom se na celou věc podívali z mnohem širší perspektivy a zaměřili se na to, proč se hospodářská správa vůbec zavádí. Samozřejmě, že musíme snížit zadlužení, potřebujeme ale rovněž zajistit, aby správa ekonomických záležitostí přispěla k úspěchu strategie Evropa 2020. Jsme přesvědčeni, že v této souvislosti by bývalo bylo možné využít i jiných přístupů. Pane komisaři, proč je možné ve vašem hodnocení střednědobých rozpočtových cílů členských států poskytnout zvláštní zacházení jedině výdajům na důchody? Proč se takového zvláštního zacházení nedostává také například investicím do budoucnosti, představovaným výdaji na vzdělávání, nebo výdajům nezbytným k boji proti sociálnímu vyloučení, což je cíl, který jste sami stanovili a my jej zahrnuli do strategie Evropa 2020? Proč se tyto záměry a tento přístup neuplatňují i v případě výdajů na výzkum a vývoj či investic do infrastruktury? Třetí skupina mých poznámek se týká toho, jakým způsobem je prováděn makroekonomický dohled. Považujeme jej za zásadní součást diskutovaného balíku, to však znamená, že musí být uplatňován vyváženě. V zásadě totiž pro nás v Evropském parlamentu jde o naprosto klíčovou věc. Paní kolegyně Fordová to nazvala bojem o moc. Není to mocenský boj, je to otázka demokracie. Chceme-li zde zavést evropskou správu ekonomických záležitostí, musí existovat prostor pro veřejnou diskuzi a evropskou demokracii, jinak evropská hospodářská politika nebude fungovat. Vy i Rada jste Evropskému parlamentu odmítli umožnit, aby se prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podílel na stanovení makroekonomických ukazatelů, a já v této souvislosti musím poznamenat, že to nepovažuji za správný přístup."@cs¹ "Hr. formand, hr. formand for Rådet, hr. kommissær, mine damer og herrer! Jeg vil gerne udtale mig om tre punkter på vegne af Udvalget om Beskæftigelse og Sociale Anliggender. Det første drejer sig om, at vi skal sikre, når vi vedtager denne pakke om økonomisk styring, at der tages hensyn til hele Lissabontraktaten. At tage hensyn til mål vedrørende fremme af et højt beskæftigelsesniveau, at sikre passende sociale sikringsordninger og bekæmpelse af social udstødelse er ifølge traktaten et tværgående sigte, som også gælder for denne pakke om økonomisk styring. Hvis jeg må være så fri, så får jeg af og til det indtryk, at dette mål er blevet henvist til en andenplads på prioriteringslisten. Derfor var Udvalget om Beskæftigelse og Sociale Anliggender opsat på, at hele pakken skulle baseres ikke blot på artikel 121 i traktaten, som handler om samordningen af økonomiske politikker, men også på artikel 148, som handler om beskæftigelsespolitik med hensyn til samordning mellem medlemsstaternes ansvarsområder og det europæiske plan. Derfor mener jeg også, at den rolle, som Rådet (beskæftigelse, socialpolitik, sundhed og forbrugerpolitik) spiller, på det kraftigste skal sikres og sidestilles med Økofinrådets rolle. For hvis – og dette bringer mig frem til mit andet punkt – vores eneste mål med revideringen af stabilitets- og vækstpagten er den form for styring, der vil tilfredsstille kreditvurderingsinstitutterne, vil vi gå glip af en vigtig mulighed i hele vores økonomiske og monetære unions historie. Det er et historisk øjeblik i dag, hvor vi opfordres til at tage et større overblik og se nøje på formålet med oprettelsen af denne økonomiske styring. Selvfølgelig er vi nødt til at reducere gælden, men vi er også nødt til at sikre, at den økonomiske styring medvirker til at sikre, at Europa 2020-strategien bliver en succes. Med hensyn til dette mener vi, at man kunne have anvendt andre løsningsmodeller. Hr. kommissær, hvorfor er det kun udgifter til pensioner, der får særbehandling i Deres vurdering af medlemsstaternes budgetmål på mellemlang sigt? Hvorfor kan investeringer i fremtiden i form af udgifter til uddannelsessystemet ikke få en lignende særbehandling, eller de udgifter, der er nødvendige til at bekæmpe social udstødelse, som er et mål, De har opstillet, og som vi lod indgå i Europa 2020-strategien? Hvorfor gælder disse mål og denne strategi ikke også for forskning og udvikling af infrastrukturen? Mit tredje punkt handler om, hvordan makroøkonomisk overvågning skal udføres. Vi anser den for at være et vigtigt resultat af denne pakke, men det betyder, at der skal være symmetri i anvendelsen af den. Endelig er der et grundlæggende spørgsmål på spil for os her i Parlamentet. Fru Ford kaldte det en magtkamp. Det er ikke en magtkamp, det er et spørgsmål om demokrati. Hvis vi ønsker, at der skal være økonomisk styring, skal der være et sted, hvor den offentlige debat kan foregå, og hvor der udøves europæisk demokrati, hvis denne europæiske økonomiske politik skal kunne fungere. I den forbindelse er jeg nødt til at sige, at det efter min mening ikke er den rette løsning, hvis De sammen med Rådet afviser at lade Parlamentet deltage i oprettelse af makroøkonomiske indikatorer gennem delegerede retsakter."@da² "Herr Präsident, Herr amtierender Ratspräsident, Herr Kommissar, meine Damen und Herren! Ich möchte im Namen des Ausschusses für Beschäftigung und soziale Angelegenheiten auf drei Themenbereiche eingehen. Der erste ist, dass wir bei der Annahme dieses Pakets über die wirtschaftspolitische Steuerung gewährleisten müssen, dass der gesamte Vertrag von Lissabon berücksichtigt wird. Gemäß dem Vertrag ist die Berücksichtigung der Ziele im Zusammenhang mit der Förderung eines hohen Beschäftigungsniveaus, der Gewährleistung einer angemessenen Sozialfürsorge und der Bekämpfung der sozialen Ausgrenzung ein bereichsübergreifendes Ziel, das auch für dieses Paket über die wirtschaftspolitische Steuerung gilt. Ich habe mit Verlaub manchmal den Eindruck, dass dieses Ziel zweitrangig geworden ist. Darum wollte der Ausschuss für Beschäftigung und soziale Angelegenheiten unbedingt, dass das gesamte Paket nicht nur auf Artikel 121 des Vertrags basiert, der sich mit der Koordinierung der Wirtschaftspolitiken befasst, sondern auch auf Artikel 148, der sich mit der Beschäftigungspolitik im Hinblick auf die Koordinierung zwischen den Zuständigkeiten der Mitgliedstaaten und der europäischen Ebene befasst. Darum sind wir auch der Ansicht, dass die Rolle des Rates Beschäftigung, Sozialpolitik, Gesundheit und Verbraucherschutz (EPSCO) innerhalb der Union nachdrücklich gewährleistet werden und mit der des Rates für Wirtschaft und Finanzen (Ecofin) auf Augenhöhe sein muss. Denn wenn – und das bringt mich zu meinem zweiten Themenbereich – bei der Überarbeitung des Stabilitäts- und Wachstumspaktes unser einziges Ziel die Art von Steuerung ist, die die Rating-Agenturen zufriedenstellt, dann verpassen wir eine wichtige Gelegenheit in der Geschichte unserer Wirtschafts- und Währungsunion. Die Geschichte fordert uns heute auf, einen globaleren Ansatz zu wählen und uns genau das Ziel anzuschauen, für das diese wirtschaftspolitische Steuerung eingerichtet wird. Wir müssen natürlich die Schulden senken, aber wir müssen auch gewährleisten, dass diese wirtschaftspolitische Steuerung dazu beiträgt, den Erfolg der Strategie Europa 2020 zu gewährleisten. In dieser Hinsicht sind wir der Auffassung, dass es noch andere Ansätze gibt, die man hätte wählen können. Herr Kommissar, warum bekommen nur die Ausgaben für die Renten in Ihrer Bewertung der mittelfristigen haushaltspolitischen Ziele der Mitgliedstaaten eine Sonderbehandlung? Warum kann nicht auch den Zukunftsinvestitionen, wie den Bildungsausgaben, diese Sonderbehandlung zuteil werden oder den notwendigen Ausgaben für die Bekämpfung der sozialen Ausgrenzung, die Sie als Ziel festgelegt haben und die wir in die Strategie Europa 2020 aufgenommen haben? Warum gelten diese Ziele und dieser Ansatz nicht auch für die Ausgaben für Forschung und Entwicklung oder Infrastrukturen? Mein dritter Themenbereich befasst sich mit der Art der Durchführung der makroökonomischen Überwachung. Wir erachten dies als ein wesentliches Ergebnis dieses Pakets, was aber bedeutet, dass es symmetrisch angewendet werden muss. Schließlich geht es für uns hier im Europäischen Parlament um ein grundlegendes Thema. Frau Ford hat dies als einen Machtkampf bezeichnet. Dies ist kein Machtkampf, sondern eine Frage der Demokratie. Wenn wir eine europäische wirtschaftspolitische Steuerung wollen, dann muss es einen Raum für öffentliche Debatten und für eine europäische Demokratie geben, damit diese europäische Wirtschaftspolitik funktioniert. In dieser Hinsicht muss ich sagen, dass Ihre Weigerung und die des Rates, das Europäische Parlament an der Festlegung der makroökonomischen Indikatoren durch delegierte Rechtsakte teilnehmen zu lassen, mir nicht der richtige Ansatz zu sein scheint."@de⁹ "Κύριε Πρόεδρε, κύριε Προεδρεύων του Συμβουλίου, κύριε Επίτροπε, κυρίες και κύριοι, θα ήθελα να προβώ σε τρεις ομάδες παρατηρήσεων εξ ονόματος της Επιτροπής Απασχόλησης και Κοινωνικών Υποθέσεων. Η πρώτη είναι ότι, κατά την έγκριση της εν λόγω δέσμης μέτρων για την οικονομική διακυβέρνηση, πρέπει να διασφαλίσουμε ότι λαμβάνεται υπόψη συνολικά η Συνθήκη της Λισαβόνας. Σύμφωνα με τη Συνθήκη, το να ληφθούν υπόψη στόχοι οι οποίοι αφορούν την προώθηση υψηλού επιπέδου απασχόλησης, την εγγύηση επαρκούς κοινωνικής πρόνοιας και την καταπολέμηση του κοινωνικού αποκλεισμού συνιστά οριζόντιο στόχο, ο οποίος έχει εξίσου εφαρμογή στην εν λόγω δέσμη μέτρων για την οικονομική διακυβέρνηση. Εάν μου επιτραπεί η έκφραση, μερικές φορές έχω την εντύπωση ότι ο εν λόγω στόχος έχει υποβιβαστεί σε δευτερεύουσα προτεραιότητα. Για αυτόν τον λόγο η Επιτροπή Απασχόλησης και Κοινωνικών Υποθέσεων επιθυμούσε ολόκληρη η δέσμη προτάσεων να βασίζεται όχι μόνο στο άρθρο 121 της Συνθήκης, το οποίο καλύπτει τον συντονισμό των οικονομικών πολιτικών, αλλά και στο άρθρο 148, το οποίο καλύπτει την πολιτική απασχόλησης όσον αφορά τον συντονισμό μεταξύ των αρμοδιοτήτων των κρατών μελών και του ευρωπαϊκού επιπέδου. Για αυτόν τον λόγο θεωρούμε ότι εντός της Ένωσης, ο ρόλος του Συμβουλίου «Απασχόληση, Κοινωνική Πολιτική, Υγεία και Καταναλωτές» (EPSCO) πρέπει να διασφαλιστεί με σθένος, αντίστοιχα με τον ρόλο του Συμβουλίου Οικονομικών και Δημοσιονομικών Θεμάτων (ECOFIN). Διότι εάν –με αυτό έρχομαι στη δεύτερη ομάδα παρατηρήσεων– κατά την αναθεώρηση του συμφώνου σταθερότητας και ανάπτυξης ο μόνος στόχος μας είναι το είδος της διακυβέρνησης, το οποίο θα ικανοποιήσει τους οργανισμούς αξιολόγησης, τότε θα χάσουμε μια σημαντική ευκαιρία στην ιστορία της οικονομικής και νομισματικής μας ένωσης. Η ιστορία μάς καλεί σήμερα να κάνουμε μια πολύ πιο σφαιρική θεώρηση και να εξετάσουμε προσεκτικά τους σκοπούς για τους οποίους η εν λόγω οικονομική διακυβέρνηση πρέπει να θεσπιστεί. Φυσικά πρέπει να μειωθεί το χρέος, αλλά πρέπει επίσης να διασφαλιστεί ότι η εν λόγω οικονομική διακυβέρνηση συμβάλλει στη διασφάλιση της επιτυχίας της στρατηγικής «Ευρώπη 2020». Στο πλαίσιο αυτό, πιστεύουμε ότι υπάρχουν άλλες προσεγγίσεις οι οποίες θα μπορούσαν να χρησιμοποιηθούν. Κύριε Επίτροπε, για ποιον λόγο μόνο οι δαπάνες για τις συντάξεις μπορούν να λάβουν ειδική μεταχείριση κατά την αξιολόγηση που κάνατε για τους μεσοπρόθεσμους στόχους του προϋπολογισμού των κρατών μελών; Για ποιον λόγο αυτή η ειδική μεταχείριση δεν μπορεί να εφαρμοστεί και στην επένδυση για το μέλλον, την οποία αντιπροσωπεύουν οι δαπάνες για την εκπαίδευση ή οι δαπάνες που πρέπει να πραγματοποιηθούν για την καταπολέμηση του κοινωνικού αποκλεισμού, ενός στόχου που εσείς θέσατε και που συμπεριλάβαμε στην στρατηγική «Ευρώπη 2020»; Για ποιον λόγο αυτοί οι στόχοι και αυτού του είδους η προσέγγιση δεν έχουν επίσης εφαρμογή στις δαπάνες για την έρευνα και την ανάπτυξη ή τις υποδομές; Η τρίτη ομάδα παρατηρήσεων αφορά τον τρόπο με τον οποίο πραγματοποιείται η μακροοικονομική εποπτεία. Θεωρούμε πως θα είναι ουσιαστικό αποτέλεσμα της παρούσας δέσμης προτάσεων, αλλά αυτό σημαίνει ότι πρέπει να εφαρμοστεί συμμετρικά. Βεβαίως για εμάς εδώ στο Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο διακυβεύεται ένα θεμελιώδες ζήτημα. Η κ. Ford το αποκάλεσε σύγκρουση δυνάμεων. Δεν πρόκειται για σύγκρουση δυνάμεων, πρόκειται για ένα ζήτημα δημοκρατίας. Εάν επιθυμούμε να υπάρξει ευρωπαϊκή οικονομική διακυβέρνηση, πρέπει να υπάρξει ένας χώρος δημόσιας συζήτησης και ευρωπαϊκής δημοκρατίας προκειμένου να λειτουργήσει αυτή η ευρωπαϊκή οικονομική πολιτική. Σε αυτό το πλαίσιο, έχω να πω ότι η άρνησή σας και η άρνηση του Συμβουλίου να επιτρέψει στο Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο να συμμετάσχει στη θέσπιση μακροοικονομικών δεικτών μέσω κατ’ εξουσιοδότηση πράξεων δεν μου φαίνεται πως είναι η σωστή προσέγγιση."@el¹⁰ "Mr President, President-in-Office of the Council, Commissioner, ladies and gentlemen, I would like to make three groups of points on behalf of the Committee on Employment and Social Affairs. The first is that as we adopt this economic governance package, we must ensure that the whole of the Treaty of Lisbon is taken into account. According to the Treaty, taking into consideration objectives concerned with promoting a high level of employment, guaranteeing adequate social welfare and combating social exclusion is a cross-cutting aim that applies to this economic governance package also. If I may say so, I sometimes get the impression that this aim has been relegated to a secondary priority. This is why the Committee on Employment and Social Affairs was keen for the whole package to be based not only on Article 121 of the Treaty, which deals with the coordination of economic policies, but on Article 148 also, which deals with employment policy in terms of coordination between the responsibilities of Member States and the European level. This is also why we feel that within the Union, the role of the Employment, Social Policy, Health and Consumer Affairs Council (EPSCO) must be firmly guaranteed, on a par with that of the Economic and Financial Affairs Council (Ecofin). For if – and this brings me to my second group of points – in revising the Stability and Growth Pact our only objective is the kind of governance that will satisfy the rating agencies, then we will be missing an important opportunity in the history of our economic and monetary union. History calls us today to take a much more overall view and to look closely at the purposes for which this economic governance is being put in place. Of course we need to reduce debt, but we also need to ensure that this economic governance helps to guarantee the success of the Europe 2020 strategy. In this respect, we believe there are other approaches that could have been used. Commissioner, why is it that only spending on pensions can be given special treatment in your assessment of Member States’ medium-term budget objectives? Why is it that this special treatment cannot also be given to the investment in the future represented by spending on education, or the spending we need to undertake to combat social exclusion, a goal that you set and that we included in the Europe 2020 strategy? Why is it that these aims and this kind of approach are not also applied to spending on research and development or infrastructures? My third group of points relates to how macroeconomic surveillance is conducted. We consider it to be an essential outcome of this package, but this means it must be applied symmetrically. Ultimately, for us here in the European Parliament, there is a fundamental issue at stake. Mrs Ford spoke of it as a power struggle. It is not a power struggle, it is a question of democracy. If we want there to be European economic governance, there needs to be a space for public debate and for European democracy, in order for this European economic policy to work. In this respect, I have to say that your refusal and that of the Council to allow the European Parliament to participate in establishing macroeconomic indicators through delegated acts does not seem to me to be the right approach."@en⁴ "Señor Presidente, señor Presidente en ejercicio del Consejo, señor Comisario, Señorías, me gustaría mencionar tres grupos de puntos en nombre de la Comisión de Empleo y Asuntos Sociales. El primero es que, al adoptar este paquete de gobernanza económica, debemos garantizar que se tenga en cuenta la totalidad del Tratado de Lisboa. De conformidad con el Tratado, tomar en consideración los objetivos relacionados con promover un nivel alto de empleo, garantizar un bienestar social adecuado y combatir la exclusión social es un propósito transversal que se aplica también a este paquete de gobernanza económica. Si se me permite decirlo, a veces me da la impresión de que este objetivo se ha relegado a un segundo plano. Por ello, la Comisión de Empleo y Asuntos Sociales tenía interés en que todo el paquete se basara no solo en el artículo 121 del Tratado, que trata la coordinación de las políticas económicas, sino también en el artículo 148, que aborda la política de empleo en cuanto a coordinación entre las responsabilidades de los Estados miembros y el plano europeo. También por este motivo creemos que, dentro de la Unión, el papel del Consejo de Empleo, Política Social, Sanidad y Consumidores (EPSCO) debe garantizarse firmemente, al igual que el del Consejo de Asuntos Económicos y Financieros (Ecofin). Porque, si ―y esto me lleva a mi segundo grupo de puntos―, a la hora de revisar el Pacto de Estabilidad y Crecimiento, nuestro único objetivo es el tipo de gobernanza que satisfará a las agencias de calificación crediticia, entonces estaremos perdiendo una importante oportunidad en la historia de nuestra unión económica y monetaria. La historia hoy nos llama a adoptar una visión mucho más global y a examinar de cerca los propósitos para los que se está poniendo en práctica esta gobernanza económica. Por supuesto, tenemos que reducir la deuda, pero también hemos de asegurar que esta gobernanza económica ayude a garantizar el éxito de la Estrategia Europa 2020. A este respecto, creemos que hay otros enfoques que podrían haberse utilizado. Señor Comisario, ¿por qué ocurre que solo al gasto en pensiones se le puede dar un tratamiento especial en la evaluación que usted ha hecho de los objetivos presupuestarios a medio plazo de los Estados miembros? ¿Por qué no se puede dar también este trato especial a la inversión en el futuro que representa el gasto en educación, o el gasto que hemos de acometer para combatir la exclusión social, un objetivo que ustedes establecieron y que nosotros incluimos en la Estrategia Europa 2020? ¿Por qué estos objetivos y este tipo de enfoque no se aplican también al gasto en investigación y desarrollo o en infraestructuras? Mi tercer grupo de puntos tiene que ver con la manera en que se lleva a cabo la supervisión macroeconómica. Consideramos que es un resultado esencial de este paquete, pero esto significa que debe aplicarse de forma simétrica. En última instancia, para quienes estamos aquí en el Parlamento Europeo, hay una cuestión fundamental en juego. La señora Ford se ha referido a ella como una lucha de poder. No es una lucha de poder; es una cuestión de democracia. Si queremos que haya gobernanza económica europea, es necesario que haya un espacio para el debate público y para la democracia europea, con el fin de que esta política económica europea funcione. A este respecto, he de decir que su rechazo y el del Consejo a permitir que el Parlamento Europeo participe en el establecimiento de indicadores macroeconómicos a través de actos delegados no me parecen el enfoque correcto."@es²¹ ". Austatud juhataja! Lugupeetud nõukogu eesistuja, volinik! Head kolleegid! Sooviksin esitada tööhõive- ja sotsiaalkomisjoni nimel kolm märkuste rühma. Esimene neist puudutab seda, et kui võtame vastu selle majanduse juhtimise paketi, siis peame tagama, et kogu Lissaboni lepingut võetakse arvesse. Lepingu kohaselt on kõrge tööhõive taseme edendamisega, piisava sotsiaalse heaolu tagamisega ning sotsiaalse tõrjutuse vastu võitlemisega seotud eesmärkide arvesse võtmine üleüldine eesmärk, mis kehtib ka praeguse majanduse juhtimise paketi suhtes. Kui ma võiksin nii öelda, siis mulle jääb mõnikord mulje, et sellele eesmärgile on omistatud teisejärguline prioriteet. Sel põhjusel soovis tööhõive- ja sotsiaalkomisjon väga, et kogu pakett ei põhineks mitte üksnes asutamislepingu artiklil 121, mis käsitleb majanduspoliitika koordineerimist, vaid ka artiklil 148, mis käsitleb tööhõivepoliitikat liikmesriikide ja Euroopa tasandi kohustuste koordineerimise seisukohalt. Sel põhjusel leiame ka, et Euroopa Liidus tuleb kindlalt tagada tööhõive, sotsiaalpoliitika, tervise- ja tarbijakaitseküsimuste (EPSCO) roll võrdselt koos majandus- ja rahandusministrite nõukogu (Ecofin) rolliga. Sest kui – ja see puudutab minu märkuste teist rühma – stabiilsuse ja kasvu pakti läbivaatamisel on meie ainuke eesmärk seda liiki juhtimine, mis rahuldab reitinguagentuure, siis kaotame olulise võimaluse enda majandus- ja rahandusliidu ajaloos. Ajalugu nõuab meilt praegu, et võtaksime palju üldisema seisukoha ja käsitleksime lähemalt eesmärke, milleks majanduse juhtimine on kehtestatud. Loomulikult peame vähendama võlga, kuid peame samuti tagama, et majanduse juhtimine aitaks garanteerida Euroopa 2020. aasta strateegia edukust. Siinkohal usume, et on ka teisi lähenemisviise, mida oleks võinud kasutada. Volinik, miks on nii, et üksnes pensionitele kulutamisele võib anda erikohtlemise teie hinnangus liikmesriikide keskpika tähtajaga eelarve eesmärkide kohta? Miks ei saa seda erikohtlemist kohaldada ka tulevikku investeerimisele, kulutades haridusele või kulutustele sotsiaalse tõrjutuse vastu võitlemiseks – selle eesmärgi olete ise seadnud ja me lisasime selle Euroopa 2020. aasta strateegiasse. Miks neid eesmärke ja seda laadi lähenemisviisi ei kohaldata ka uurimis- ja arendustöös või infrastruktuuridesse kulutamisel? Minu märkuste kolmas rühm puudutab makromajandusliku järelevalve korraldamist. Peame seda selle paketi oluliseks väljundiks, kuid see tähendab, et seda tuleb sümmeetriliselt rakendada. Lõppude lõpuks on meie jaoks siin Euroopa Parlamendis oluline küsimus kaalul. Vicky Ford kõneles sellest kui võimuvõitlusest. See ei ole võimuvõitlus, vaid demokraatia küsimus. Kui soovime Euroopa majanduse juhtimist, siis peab olema ruumi avalikuks aruteluks ja Euroopa demokraatiaks, et Euroopa majanduspoliitika saaks toimida. Sel puhul pean ütlema, et teie ja nõukogu keeldumine lubada Euroopa Parlamendil osaleda makromajanduslike näitajate kehtestamisel delegeeritud toimingute kaudu ei tundu meile olevat õige lähenemisviis."@et⁵ ". Arvoisa puhemies, arvoisa neuvoston puheenjohtaja, arvoisa komission jäsen, hyvät parlamentin jäsenet, haluan esittää työllisyyden ja sosiaaliasioiden valiokunnan puolesta kolmeen kysymykseen liittyviä näkökohtia. Ensimmäinen koskee sitä, että kun hyväksymme talouden ohjauspaketin, meidän on varmistettava, että koko Lissabonin sopimus otetaan huomioon. Lissabonin sopimuksen mukaan korkean työllisyysasteen edistämistä, asianmukaisen sosiaalihuollon takaamista ja sosiaalisen syrjäytymisen torjumista koskevien tavoitteiden huomioon ottaminen on monialainen tavoite, joka pätee myös tähän talouden ohjauspakettiin. Saanen sanoa, että saan joskus sen vaikutelman, että tästä tavoitteesta on tehty toissijainen. Tästä syystä työllisyyden ja sosiaaliasioiden valiokunta halusi, että koko paketti perustuisi sekä sopimuksen 121 artiklaan, joka käsittelee talouspolitiikan koordinointia, että myös sen 148 artiklaan, joka käsittelee työllisyyspolitiikkaa jäsenvaltioiden ja unionin tason vastuualueiden koordinoinnin osalta. Siksi olemme myös sitä mieltä, että työllisyys-, sosiaalipolitiikka-, terveys- ja kuluttaja-asioiden neuvoston (EPSCO) asema on taattava vankasti unionissa ja että sen on oltava samanarvoinen talous- ja rahoitusasioiden neuvoston (ECOFIN) kanssa. Koska jos – siirryn nyt toiseen kysymykseen liittyviin näkökohtiin – vakaus- ja kasvusopimusta tarkistettaessa ainoa tavoitteemme on luottoluokituslaitoksia tyydyttävä hallinta ja ohjaus, hukkaamme tärkeän tilaisuuden talous- ja rahaliiton historiassa. Historia kehottaa meitä tänään omaksumaan paljon kokonaisvaltaisemman näkökannan ja tarkastelemaan lähemmin tarkoituksia, joita varten talouden ohjausta ja hallintaa ollaan toteuttamassa. Tietenkin meidän on vähennettävä velkaa, mutta meidän on myös varmistettava, että talouden ohjaus ja hallinta auttaa takaamaan Eurooppa 2020 -strategian onnistumisen. Siinä suhteessa katsomme, että olisi voitu käyttää muita lähestymistapoja. Arvoisa komission jäsen, miksi vain eläkemenot voivat saada erityiskohtelun arvioinnissanne, joka koskee jäsenvaltioiden keskipitkän aikavälin talousarvion tavoitteita? Miksi tällaista erityiskohtelua ei voida antaa myös tulevaisuuteen tehtäville investoinneille, joita ovat koulutusmenot, tai menoille, joita me tarvitsemme sosiaalisen syrjäytymisen torjumiseksi? Sosiaalisen syrjäytymisen torjunta on tavoite, jonka komissio on asettanut ja jonka parlamentti on sisällyttänyt Eurooppa 2020 -strategiaan. Miksi näitä tavoitteita ja tällaista lähestymistapaa ei sovelleta myös tutkimus- ja kehitystoimintaan tai infrastruktuuriin käytettäviin menoihin? Kolmanteen kysymykseen liittyvät näkökohdat koskevat makrotalouden valvonnan toteuttamista. Pidämme sitä paketin olennaisena lopputuloksena, mutta tämä tarkoittaa, että sitä on sovellettava symmetrisesti. Pohjimmiltaan tämä on perustavaa laatua oleva kysymys meille täällä Euroopan parlamentissa. Jäsen Ford piti sitä valtataisteluna. Se ei ole valtataistelu, vaan kysymys on demokratiasta. Mikäli me haluamme, että eurooppalainen talouden ohjaus ja hallinta toteutuu, tarvitaan tilaa julkiselle keskustelulle ja eurooppalaiselle demokratialle, jotta tämä eurooppalainen talouspolitiikka toimisi. Tässä suhteessa minun on todettava, että komission ja neuvoston kieltäytyminen antamasta Euroopan parlamentin osallistua makrotalouden indikaattoreiden laatimiseen delegoitujen säädösten avulla ei vaikuta minusta oikealta lähestymistavalta."@fi⁷ "Elnök úr, tanácsi soros elnök úr, biztos úr, hölgyeim és uraim! A Foglalkoztatási és Szociális Bizottság nevében három pontba szedve szeretném összefoglalni mondanivalómat. Először is, amikor elfogadjuk ezt a gazdasági kormányzási csomagot, gondoskodnunk kell a Lisszaboni Szerződés egészének figyelembevételéről. A Szerződés szerint a magas szintű foglalkoztatásra, a megfelelő szociális jólét garantálására és a társadalmi kirekesztés elleni küzdelemre vonatkozó célok figyelembevétele egy olyan horizontális cél, amely erre a gazdasági kormányzási csomagra is vonatkozik. Ha mondhatom így, néha az a benyomásom, hogy ezt a célt másodlagos prioritássá minősítették vissza. Ezért akarta a Foglalkoztatási és Szociális Bizottság, hogy a teljes csomag ne csak a Szerződés 121. cikkén alapuljon, amely a gazdaságpolitikák összehangolásával foglalkozik, hanem a 148. cikken is, amely a tagállami és az európai szintű felelősségek közötti összhang szempontjából foglalkozik a foglalkoztatáspolitikával. Ez az oka annak is, hogy úgy érezzük, hogy az Unión belül határozottan garantálni kell a Foglalkoztatási, Szociálpolitikai, Egészségügyi és Fogyasztóvédelmi Tanács (EPSCO) szerepét, a Gazdasági és Pénzügyi Tanács (ECOFIN) szerepéhez hasonlóan. Mert ha – és ez elvezet a második ponthoz – a Stabilitási és Növekedési Paktum átdolgozása során az egyedüli célunk egy olyan fajta irányítás, amely kielégíti a hitelminősítő intézeteket, akkor el fogjuk szalasztani gazdasági és monetáris uniónk történetének egyik fontos lehetőségét. A történelem ma arra szólít fel bennünket, hogy egy sokkal átfogóbb szemléletet kövessünk, és közelről megvizsgáljuk azokat a célokat, amelyek miatt a gazdasági kormányzást megvalósítjuk. Természetesen csökkentenünk kell az adósságot, de arról is gondoskodnunk kell, hogy ez a gazdasági kormányzás segítsen az Európa 2020 stratégia sikerének garantálásában. E tekintetben úgy hisszük, hogy léteznek más megközelítések is, amelyeket alkalmazni lehetett volna. Biztos úr, mi az oka annak, hogy a tagállamok középtávú költségvetési célkitűzéseinek értékelése során csak a nyugdíjakra fordított kiadások részesülhetnek különleges bánásmódban? Mi az oka annak, hogy nem részesíthetők ilyen különleges bánásmódban azok a jövőbe történő befektetések is, amelyeket az oktatásra fordított kiadások jelentenek, vagy azok a kiadások, amelyeket a társadalmi kirekesztés leküzdéséhez szükséges eszközölni – ezt a célt ön határozta meg, és beépítettük az Európa 2020 stratégiába is? Mi az oka annak, hogy ezeket a célokat és ezt a fajta megközelítést nem alkalmazzák a kutatásra és fejlesztésre vagy az infrastruktúrára fordított kiadások esetében is? A harmadik pont a makrogazdasági felügyelet végzésének módjával kapcsolatos. Ezt e csomag lényeges eredményének tartjuk, de ez azt jelenti, hogy azt szimmetrikusan kell alkalmazni. Végtére számunkra itt, az Európai Parlamentben egy alapvető kérdés forog kockán. Ford asszony erről hatalmi harcként beszélt. Ez nem hatalmi harc, ez a demokrácia kérdése. Ha azt akarjuk, hogy létezzen európai gazdasági kormányzás, akkor teret kell engedni a nyilvános vitának és az európai demokráciának, annak érdekében, hogy ez az európai gazdaságpolitika működjön. E tekintetben el kell mondanom, hogy nem tűnik számomra helyes megközelítésnek, hogy önök és a Tanács elutasítják annak lehetővé tételét az Európai Parlament számára, hogy felhatalmazáson alapuló jogi aktusok útján részt vegyen a makrogazdasági mutatók megállapításában."@hu¹¹ "Signor Presidente, Presidente in carica del Consiglio, Commissario, onorevoli colleghi, vorrei riunire le mie osservazioni in tre gruppi, a nome della commissione per l’occupazione e gli affari sociali. Il primo è che, all’atto di adottare questo pacchetto sulla governance economica, dobbiamo accertarci che si tenga conto del trattato di Lisbona nel suo complesso. Ai sensi dello stesso, considerare obiettivi relativi alla promozione di una maggiore occupazione, alla garanzia di una previdenza sociale adeguata e di una lotta all’esclusione sociale rappresenta una finalità trasversale che si applica anche a questo pacchetto sulla governance economica. Consentitemi di osservare che a volte ho l’impressione che questa finalità sia stata relegata al secondo posto. Per questo la commissione per l’occupazione e gli affari sociali ha insistito affinché l’intero pacchetto si basasse non soltanto sull’articolo 121 del trattato, che riguarda il coordinamento delle politiche economiche, ma anche sull’articolo 148, che tratta la politica occupazionale in termini di coordinamento tra le responsabilità degli Stati membri e il livello europeo. Anche per tale ragione riteniamo che in seno all’Unione vada fermamente garantito il ruolo del Consiglio “Occupazione, politica sociale, salute e consumatori” (EPSCO), alla pari con il Consiglio “Affari economici e finanziari” (Ecofin). In quanto – e passo ora al mio secondo gruppo di osservazioni – se nel rivedere il Patto di stabilità e crescita il nostro unico obiettivo è una tipologia di governance che soddisfi le agenzie di rating, ci lasceremmo sfuggire un’occasione importante nella storia della nostra unione economica e monetaria. Oggi la storia ci esorta a guardare al quadro più ampio e a esaminare nel dettaglio gli scopi per cui vogliamo attuare la governance economica. Dobbiamo ridimensionare il debito, è ovvio, ma dobbiamo anche assicurarci che la governance economica contribuisca a garantire il successo della strategia Europa 2020. A tale proposito, riteniamo che si sarebbero potuti utilizzare altri approcci. Commissario, come mai soltanto la spesa per le pensioni è degna di ricevere un trattamento speciale nella sua valutazione degli obiettivi di bilancio a medio termine degli Stati membri? Perché questo trattamento speciale non può essere riservato anche all’investimento nel futuro rappresentato dalla spesa per l’istruzione, o dalla spesa che dobbiamo sostenere per combattere l’esclusione sociale, un obiettivo stabilito da lei e da noi inserito nella strategia Europa 2020? Come mai queste finalità e questo tipo di approccio non vengono applicati anche alla spesa per la ricerca e sviluppo o per le infrastrutture? Il mio terzo insieme di osservazioni riguarda il modo in cui viene condotta la sorveglianza macroeconomica. La riteniamo un esito essenziale di questo pacchetto, ma questo significa che dev’essere applicata in maniera simmetrica. In fin dei conti, per noi del Parlamento europeo, c’è in gioco una questione fondamentale. L’onorevole Ford l’ha denominata una lotta di potere. Non è una lotta di potere, è una questione di democrazia. Se vogliamo la governance economica europea, dobbiamo lasciare spazio al dibattito pubblico e alla democrazia europea, per far funzionare questa politica economica europea. A tale proposito, mi preme precisare che il rifiuto vostro e del Consiglio di permettere al Parlamento europeo di partecipare alla definizione degli indicatori macroeconomici mediante atti delegati non mi pare essere l’approccio corretto."@it¹² "Pone pirmininke, pone Tarybos pirmininke, Komisijos nary, ponios ir ponai, Užimtumo ir socialinių reikalų komiteto vardu norėčiau išsakyti trijų grupių argumentus. Pirmoji yra ta, kad, priimdami ekonomikos valdysenos paketą, turime užtikrinti, kad būtų atsižvelgta į visą Lisabonos sutartį. Pagal šią Sutartį svarbiausias tikslas, taikomas ir šiam ekonomikos valdysenos paketui, yra atsižvelgti į tikslus, susijusius su aukšto užimtumo lygio skatinimu, tinkamos socialinės gerovės užtikrinimu ir kova su socialine atskirtimi. Jei galima taip pasakyti, kartais man susidaro įspūdis, kad šis tikslas perkeltas prie antraeilių prioritetų. Todėl Užimtumo ir socialinių reikalų komitetas labai siekė, kad visas paketas nebūtų pagrįstas vien tik Sutarties 121 straipsniu, kuriame nustatytas ekonominės politikos krypčių derinimas, tačiau ir 148 straipsniu, kuriame apie užimtumo politiką kalbama valstybių narių ir Europos lygmens atsakomybės derinimo požiūriu. Taip pat todėl mes manome, kad Sąjungoje būtina tvirtai užtikrinti Užimtumo, socialinės politikos, sveikatos ir vartotojų reikalų tarybos (EPSCO) vaidmenį pariteto pagrindais su Ekonomikos ir finansų reikalų taryba (ECOFIN). Nes jei (o tai mane veda prie antrosios mano argumentų grupės) peržiūrint Stabilumo ir augimo paktą vienintelis mūsų tikslas bus valdysenos būdas, kuris patenkins reitingų agentūras, tada praleisime svarbią progą mūsų ekonominės ir pinigų sąjungos istorijoje. Šiandien istorija mus ragina žvelgti daug bendriau ir atidžiai išnagrinėti tikslus, dėl kurių ši ekonomikos valdysena įvedama. Žinoma, mes turime sumažinti skolą, tačiau taip pat turime užtikrinti, kad ši ekonomikos valdysena padėtų užtikrinti strategijos „Europa 2020“ sėkmę. Šiuo požiūriu mes manome, kad yra kitų būdų, kuriuos buvo galima panaudoti. Komisijos nary, kodėl yra taip, kad jums vertinant valstybių narių vidutinio laikotarpio biudžeto tikslus ypatingai elgtis galima tik su išlaidomis pensijoms mokėti? Kodėl taip pat negali būti ypatingai elgiamasi su investicijomis į ateitį, t. y. išlaidomis švietimui, ar su išlaidomis, kurių reikia, siekiant kovoti su socialine atskirtimi, siekiant tikslo, kurį jūs nustatėte, o mes įtraukėme į strategiją „Europa 2020“. Kodėl yra taip, kad šie tikslai ir tokio pobūdžio požiūris taip pat netaikomas ir mokslinių tyrimų išlaidoms ar infrastruktūros objektų vystymo išlaidoms? Trečioji mano argumentų grupė yra susijusi su tuo, kaip atliekama makroekonomikos priežiūra. Mes manome, kad ši priežiūra – esminis šio paketo rezultatas, tačiau tai reiškia, kad ji turi būti taikoma simetriškai. Galų gale mes čia, Europos Parlamente, rizikuojame pagrindiniu klausimu. V. Ford kalbėjo apie tai kaip apie kovą dėl galios. Tai ne kova dėl galios, tai demokratijos klausimas. Jei norime, kad būtų Europos ekonomikos valdysena, jei norime, kad ši Europos ekonomikos politika veiktų, turi būti erdvės viešosioms diskusijoms ir Europos demokratijai. Šiuo požiūriu turiu pasakyti, kad jūsų ir Tarybos atsisakymas leisti Europos Parlamentui dalyvauti nustatant makroekonomikos rodiklius deleguotaisiais teisės aktais man neatrodo teisingas būdas."@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs, Padomes priekšsēdētāj, komisār, dāmas un kungi! Nodarbinātības un sociālo lietu komitejas vārdā es gribētu minēt trīs punktus. Pirmkārt, pieņemot šo ekonomikas pārvaldības tiesību aktu kopumu, mums ir jānodrošina, ka tiek ievērots viss Lisabonas līgums. Saskaņā ar līgumu ievērot mērķus, kas ir saistīti ar augsta nodarbinātības līmeņa veicināšanu, pienācīgas sociālās labklājības nodrošināšanu un sociālās atstumtības likvidēšanu, ir pārnozaru mērķis, kas attiecas arī uz šo ekonomikas pārvaldības tiesību aktu kopumu. Ja drīkstu tā teikt, dažreiz man ir iespaids, ka šo mērķi uzskata par sekundāru prioritāti. Tāpēc Nodarbinātības un sociālo lietu komiteja dedzīgi vēlējās, lai visa šā tiesību aktu kopuma pamatā būtu Līguma 121. pants, kas aptver ekonomikas politikas koordināciju, un arī 148. pants, kas ietver nodarbinātības politiku attiecībā uz dalībvalstu un Eiropas līmeņa atbildības koordinēšanu. Tieši tāpēc mēs arī uzskatām, ka Savienības robežās Nodarbinātības, sociālās politikas, veselības un patērētāju lietu padomei ( ) beidzot ir stingri jānodrošina Ekonomikas un finanšu padomei ( ) vienlīdzīga dalība. Jo, ja — un es nonāku pie otrā punkta —, pārskatot Stabilitātes un izaugsmes paktu, mūsu vienīgais mērķis ir tāda pārvaldība, kas apmierinās kredītreitinga aģentūras, tad mēs palaidīsim garām svarīgu iespēju ekonomikas un monetārās savienības vēsturē. Vēsture mums šodien aicina izveidot vispārīgāku viedokli un ciešāk aplūkot mērķi, kādam šī ekonomikas pārvaldība tiek veidota. Mums, protams, ir jāsamazina parāds, bet mums arī ir jānodrošina, lai šī ekonomikas pārvaldība palīdzētu nodrošināt stratēģijas „Eiropa 2020” panākumus. Šajā saistībā mēs uzskatām, ka ir citas pieejas, kuras varēja izmantot. Komisār, kāpēc ir tā, ka jūsu veiktajā dalībvalstu vidēja termiņa budžeta mērķu novērtējumā īpašu attieksmi var veltīt tikai tēriņiem pensiju jomā? Kāpēc ir tā, ka īpašu attieksmi nevar sniegt arī ieguldījumiem nākotnē, ko ietver tēriņi izglītības jomā vai tēriņi, kuri mums jāuzņemas, lai likvidētu sociālo atstumtību — mērķi, ko jūs izveidojāt un ko mēs ietvērām stratēģijā „Eiropa 2020”? Kāpēc šie mērķi un šāda pieeja netiek piemērota arī tēriņiem pētniecības un izstrādes jomā vai infrastruktūrām? Trešais punkts attiecas uz to, kā tiek veikta makroekonomikas uzraudzība. Mēs uzskatām, ka tas ir būtisks šā tiesību aktu kopuma rezultāts, taču tas nozīmē, ka tas ir jāpiemēro simetriski. Galu galā šeit, Parlamentā, ir apdraudēts būtisks jautājums. kundze to sauca par cīņu par varu. Tā nav cīņa par varu, tas ir demokrātijas jautājums. Ja mēs vēlamies, lai tur būtu Eiropas ekonomikas pārvaldība, lai šī Eiropas ekonomikas politika darbotos, ir nepieciešama publisko debašu un Eiropas demokrātijas telpa. Šajā saistībā man ir jāsaka, ka jūsu un Padomes atteikšanās ļaut Eiropas Parlamentam ar deleģēto aktu palīdzību piedalīties makroekonomisko rādītāju izveidē, manuprāt, nav pareizā pieeja."@lv¹³ "Monsieur le Président, Monsieur le Président en exercice du Conseil, Monsieur le Commissaire, chers collègues, au nom de la commission de l'emploi et des affaires sociales, je voudrais faire trois séries de remarques. La première, c'est qu'au moment où nous adoptons ce paquet sur la gouvernance économique, nous devons prendre en compte l'ensemble du traité de Lisbonne. Or, le traité de Lisbonne fait de la prise en considération des objectifs liés à la promotion d'un niveau élevé d'emploi, à la garantie d'une protection sociale adéquate et à la lutte contre l'exclusion sociale une finalité transversale qui s'impose aussi sur ce paquet de gouvernance économique, et j'ai parfois l'impression – permettez-moi de le dire – que cette finalité a été reléguée au deuxième rang. C'est aussi la raison pour laquelle la commission de l'emploi et des affaires sociales avait souhaité que l'ensemble de ce paquet repose non seulement sur l'article 121 du traité, qui traite de la coordination des politiques économiques, mais qu'il s'appuie également sur l'article 148 qui traite des politiques de l'emploi dans l'articulation qui existe entre la responsabilité des États membres et le niveau européen. C'est la raison aussi pour laquelle nous pensons que, à l'échelle européenne, la question du rôle du Conseil EPSCO, à côté de celui de l'Ecofin, doit absolument être garantie. Car – et j'en viens à ma deuxième série de remarques – si nous révisons le pacte de stabilité avec pour seul objectif celui d'une gouvernance qui satisferait les agences de notation, nous raterions le rendez-vous que nous avons avec l'histoire de l'Union économique et monétaire. L'histoire nous impose aujourd'hui d'avoir une approche beaucoup plus globale et de vérifier au service de quels objectifs cette gouvernance économique doit être mise en place. Bien sûr, il faudra réduire la dette, mais il faudra aussi permettre que cette gouvernance économique nous assure le succès de la stratégie Europe 2020. Et c'est là qu'il nous semble que d'autres approches auraient été possibles. Comment se fait-il que seules les dépenses de retraite puissent être considérées de manière spéciale lorsque vous évaluerez, Monsieur le Commissaire, les objectifs budgétaires à moyen terme des États membres? Comment se fait-il que cette considération spéciale ne puisse pas aussi bénéficier aux dépenses d'avenir que représentent les dépenses en matière d'éducation, les dépenses que nous devons engager pour la lutte contre l'exclusion sociale, objectif que vous avez fixé et que nous avons retenu dans la stratégie Europe 2020? Comment se fait-il qu'un tel objectif et qu'une telle approche ne s'appliquent pas aussi aux dépenses de recherche, de développement et d'infrastructure? Ma troisième série d'observations porte sur le fonctionnement de la surveillance macroéconomique. Elle est, pour nous, un acquis essentiel de ce paquet, mais il faut dès lors qu'elle s'applique de manière symétrique. Enfin, pour nous, ici, au Parlement européen, l'enjeu, au fond – Mme Ford nous a dit que c'était une bataille de pouvoir: non, ce n'est pas une bataille de pouvoir –, c'est un enjeu démocratique. Si nous voulons qu'il existe une gouvernance économique européenne, il doit exister un espace de débat public, de démocratie européenne pour faire fonctionner cette politique économique européenne. À cet égard, je dois dire que votre refus, le refus du Conseil de voir le Parlement européen intervenir, à travers des actes délégués, dans la définition des indicateurs macroéconomiques, ne me paraît pas une bonne approche."@mt¹⁵ "− Mijnheer de Voorzitter, mijnheer de fungerend voorzitter van de Raad, mijnheer de commissaris, dames en heren, ik wil graag namens de Commissie werkgelegenheid en sociale zaken drie series opmerkingen maken. Ten eerste: op het moment dat we dit pakket economisch bestuur aannemen, moeten we zorgen dat het hele Verdrag van Lissabon in aanmerking wordt genomen. Rekening houden met de eisen inzake de bevordering van een hoog niveau van werkgelegenheid, de waarborging van een adequate sociale bescherming en de bestrijding van sociale uitsluiting wordt in het Verdrag beschouwd als een horizontaal doel, dat dus ook van toepassing is op dit pakket economisch bestuur, maar ik heb soms de indruk – als ik het zo mag zeggen – dat dit doel naar het tweede plan is geschoven. Daarom heeft de Commissie werkgelegenheid en sociale zaken erop aangedrongen dat het gehele pakket niet alleen gebaseerd zou worden op artikel 121 van het Verdrag, dat betrekking heeft op de coördinatie van het economisch beleid, maar ook op artikel 148, dat gaat over het werkgelegenheidsbeleid op het punt van de coördinatie tussen de verantwoordelijkheden van de lidstaten en het Europese niveau. En daarom ook vinden wij dat binnen de Unie de rol van de Raad Werkgelegenheid, Sociaal Beleid, Volksgezondheid en Consumentenzaken (EPSCO), stevig gewaarborgd moet zijn, naast die van de Raad Economische Zaken en Financiën (Ecofin). Immers – en daarmee kom ik bij mijn tweede reeks opmerkingen –, als we het stabiliteits- en groeipact alleen maar herzien om het soort governance in te stellen dat de ratingbureaus zouden willen, dan missen we een grote kans in de geschiedenis van onze economische en monetaire unie. Wat de geschiedenis vandaag van ons vraagt, is dat we een veel bredere benadering kiezen en dat we goed kijken naar de doelstellingen die men met dat economisch bestuur wil bereiken. Natuurlijk moeten we het schuldniveau terugdringen, maar we moeten ook zorgen dat dit economisch bestuur de Europa 2020-strategie tot een succes kan maken. Wat dat aangaat denken wij dat andere aanpakken mogelijk waren geweest. Waarom, mijnheer de commissaris, komen alleen de uitgaven voor pensioenen in aanmerking voor een speciale behandeling in uw beoordeling van de budgettaire middellangetermijndoelstellingen van de lidstaten? Waarom kan die speciale behandeling niet ook gelden voor investeringen in de toekomst in de vorm van uitgaven aan onderwijs of de uitgaven die we moeten doen om de sociale uitsluiting te bestrijden, een doel dat u gesteld hebt en dat wij hebben opgenomen in de Europa 2020-strategie? Waarom worden een dergelijke doelstelling en een dergelijke benadering niet ook toegepast voor uitgaven aan onderzoek, ontwikkeling en infrastructuur? Mijn derde reeks opmerkingen heeft betrekking op hoe het macro-economisch toezicht plaatsvindt. Dit is voor ons een essentieel resultaat van dit pakket, maar dit betekent dat het symmetrisch moet worden toegepast. Uiteindelijk gaat het ons, hier in het Europees Parlement, om een fundamentele kwestie. Mevrouw Ford had het over een krachtmeting. Het is geen krachtmeting, het is een kwestie van democratie. Als wij een Europees economisch bestuur willen, moet er ruimte moet zijn voor openbaar debat en voor Europese democratie om dit Europese economische bestuur te laten functioneren. Wat dat betreft moet ik zeggen dat uw weigering en die van de Raad om het Europees Parlement mee te laten doen bij het vaststellen van de macro-economische indicatoren door middel van gedelegeerde handelingen, mij niet de juiste benadering lijkt."@nl³ "Panie Przewodniczący, Panie Urzędujący Przewodniczący Rady, Panie Komisarzu, Panie i Panowie! Pragnę poruszyć w imieniu Komisji Zatrudnienia i Spraw Socjalnych trzy zagadnienia. Po pierwsze, przyjmując omawiany pakiet zarządzania gospodarczego, musimy zagwarantować uwzględnienie całości treści traktatu lizbońskiego. Zgodnie z traktatem uwzględnienie celów związanych z działaniem na rzecz wysokiego poziomu zatrudnienia, zagwarantowaniem adekwatnego poziomu opieki społecznej oraz walką z wykluczeniem społecznym stanowi cel ogólny, który dotyczy również przedmiotowego pakietu zarządzania gospodarczego. Pozwolę sobie wspomnieć, że czasem mam wrażenie, iż ten cel odsunięto na drugi plan. Dlatego też Komisja Zatrudnienia i Spraw Socjalnych chciała, aby cały pakiet oparto nie tylko na art. 121 traktatu, który dotyczy koordynacji polityki gospodarczej, ale też na art. 148, który odnosi się do polityki zatrudnienia, a mianowicie koordynacji zadań wykonywanych przez państwa członkowskie oraz na szczeblu europejskim. Dlatego też uważamy, że w ramach Unii trzeba wyraźnie zagwarantować rolę Rady ds. Zatrudnienia, Polityki Społecznej, Zdrowia i Ochrony Konsumentów (EPSCO) na równi z rolą Rady do Spraw Gospodarczych i Finansowych (ECOFIN). Jeżeli bowiem – i tu przechodzę do drugiego zagadnienia – jedynym celem rewizji paktu stabilności i wzrostu jest zaprowadzenie zarządzania, które usatysfakcjonuje agencje ratingowe, zaprzepaścimy ważną historyczną sposobność dla naszej unii gospodarczej i walutowej. Historia wzywa nas dziś do dokonania znacznie szerszego oglądu i uważnej analizy celów, którym ma posłużyć zarządzanie gospodarcze. Oczywiście musimy redukować dług, ale musimy też zadbać, aby zarządzanie gospodarcze pomogło nam zagwarantować sukces strategii Europa 2020. W tym zakresie sądzimy, że można było przyjąć inne podejście. Panie Komisarzu, dlaczego w Pańskiej ocenie średniookresowych celów budżetowych państw członkowskich w szczególny sposób traktowane mają być jedynie wydatki na emerytury? Dlaczego szczególnego traktowania nie można było rozciągnąć również na inwestycje w przyszłość reprezentowane przez nakłady na edukację lub wydatki, których musimy dokonywać w ramach walki z wykluczeniem społecznym – to cel, który Pan postawił, a my zawarliśmy go w strategii Europa 2020? Dlaczego te cele i takie podejście nie mają zastosowania również w odniesieniu do nakładów na badania i rozwój lub infrastrukturę? Trzecim zagadnieniem jest sposób prowadzenia nadzoru makroekonomicznego. Uważamy jego wprowadzenie za bardzo ważny element pakietu, ale oznacza to, że musi on działać symetrycznie. Dla posłów do Parlamentu Europejskiego jest to zagadnienie fundamentalne. Pani poseł Ford określiła je mianem walki o wpływy, ale to nie walka o wpływy, lecz kwestia demokracji. Jeżeli chcemy europejskiego zarządzania gospodarczego, potrzebujemy przestrzeni debaty publicznej i demokracji europejskiej, by europejska polityka gospodarcza mogła zadziałać. Muszę tu powiedzieć, że Pańska i Rady odmowa dopuszczenia Parlamentu Europejskiego do udziału w ustanawianiu wskaźników makroekonomicznych za pośrednictwem aktów delegowanych nie wydaje mi się właściwym podejściem."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, Senhor Presidente em exercício do Conselho, Senhor Comissário, caros Colegas, gostaria de fazer três conjuntos de observações em nome da Comissão do Emprego e dos Assuntos Sociais. O primeiro tem a ver com o facto de, enquanto adoptamos este pacote relativo à governação, termos de assegurar que todo o Tratado de Lisboa seja tido em conta. Segundo o Tratado, tomar em consideração objectivos relacionados com a promoção de um elevado nível de emprego, assegurar uma protecção social adequada e combater a exclusão social constituem metas transversais que também se aplicam a este pacote relativo à governação económica. Permitam-me que diga que, por vezes, fico com a sensação de que estas metas foram relegadas para segundo plano. Foi por isso que a Comissão do Emprego e dos Assuntos Sociais insistiu em que todo o pacote se baseasse não apenas no artigo 121.º do Tratado, que aborda a coordenação das políticas económicas, mas também no artigo 148.º, dedicado à política de emprego em termos de coordenação entre as responsabilidades dos EstadosMembros e o nível europeu. É também por isso que sentimos que, na União Europeia, o papel do Conselho “Emprego, Política Social, Saúde e Consumidores” (EPSCO) tem de ser firmemente assegurado, tal como o do Conselho “Assuntos Económicos e Financeiros” (ECOFIN). Digo isto porque – e passo ao meu segundo conjunto de observações – se, na revisão do Pacto de Estabilidade e Crescimento, o nosso único objectivo for o tipo de governação que satisfaz as agências de notação, perderemos uma oportunidade importante na história da nossa união económica e monetária. A história pede-nos hoje que tenhamos uma visão muito mais global e analisemos atentamente os motivos pelos quais esta governação económica está a ser criada. É evidente que temos de reduzir a dívida, mas também precisamos de zelar por que esta governação económica contribua para o sucesso da Estratégia “Europa 2020”. A este respeito, acreditamos que há outras abordagens que poderiam ter sido utilizadas. Senhor Comissário, porque é que só as despesas com pensões podem receber tratamento especial na sua avaliação dos objectivos orçamentais a médio prazo dos EstadosMembros? Porque é que este tratamento especial não pode também beneficiar o investimento no futuro que representam as despesas com educação ou os montantes que temos de investir no combate à exclusão social, um objectivo que o senhor definiu e que nós incluímos na Estratégia “Europa 2020”? Porque é que estas metas e este tipo de abordagem não se aplicam também às despesas com investigação e desenvolvimento ou com infra-estruturas? O meu terceiro conjunto de observações diz respeito ao modo como a supervisão macroeconómica é conduzida. Consideramo-la um resultado essencial deste pacote, mas é necessário que ela seja aplicada simetricamente. Em última análise, para nós, no Parlamento Europeu, está em causa um aspecto fundamental. A senhora deputada Ford disse tratar-se de uma luta pelo poder. Não é uma luta pelo poder, é uma questão de democracia. Se queremos que exista uma governação económica europeia, tem de existir um espaço de debate público e de democracia europeia para que esta política económica europeia funcione. A este respeito, tenho de dizer que a recusa do senhor Comissário e do Conselho em permitir que o Parlamento Europeu participe na definição de indicadores macroeconómicos através de actos delegados não me parece ser a melhor abordagem."@pt¹⁷ "Dle președinte, dle președinte în exercițiu al Consiliului, dle comisar, doamnelor și domnilor, aș dori să mă refer la trei categorii de aspecte în numele Comisiei pentru ocuparea forței de muncă și afaceri sociale. Primul aspect este că, dacă vom adopta acest pachet de guvernanță economică, trebuie să ne asigurăm că este avut în vedere întregul Tratat de la Lisabona. În conformitate cu tratatul, luarea în considerare a obiectivelor referitoare la promovarea unui nivel ridicat al ocupării forței de muncă, garantarea unei bunăstări sociale adecvate și combaterea excluziunii sociale este un obiectiv transversal care se aplică și acestui pachet de guvernanță economică. Dacă pot spune așa, am uneori impresia că acest obiectiv a fost retrogradat, ca prioritate secundară. Acesta este motivul pentru care Comisia pentru ocuparea forței de muncă și afaceri sociale a fost interesată ca întregul pachet să se bazeze nu numai pe articolul 121 din tratat, care se referă la coordonarea politicilor economice, ci și pe articolul 148, care se referă la politica ocupării forței de muncă în materie de coordonare a responsabilităților statelor membre la nivel european. De asemenea, acesta este motivul pentru care considerăm că în cadrul Uniunii, rolul Consiliului Ocuparea Forței de Muncă, Politică Socială, Sănătate și Consumatori (EPSCO) trebuie să fie garantat cu fermitate, la nivel de egalitate cu Consiliul Afaceri Economice și Financiare (Ecofin). Deoarece, dacă – și astfel ajung la cel de-a doua categorie de aspecte la care vreau să mă refer – prin revizuirea Pactului de stabilitate și de creștere, singurul nostru obiectiv este tipul de guvernanță care să satisfacă agențiile de rating, atunci vom rata o oportunitate importantă în istoria uniunii noastre economice și monetare. Istoria ne cere să adoptăm o viziune mult mai globală, astăzi, și să urmărim atent scopurile pentru care este instituită această guvernanță economică. Bineînțeles, trebuie să reducem datoriile și, de asemenea, trebuie să ne asigurăm că această guvernanță economică ne ajută să garantăm succesul strategiei Europa 2020. Din acest punct de vedere, considerăm că există și alte abordări care ar putea fi utilizate. Dle comisar, de ce în evaluarea obiectivelor bugetare pe termen mediu ale statelor membre se poate acorda un tratament special doar cheltuielilor privind pensiile? De ce acest tratament special nu poate fi acordat și investițiilor în viitor, reprezentate de cheltuieli pentru educație sau pentru cheltuieli care trebuie efectuate pentru combaterea excluziunii sociale, un obiectiv pe care l-ați stabilit și pe care l-am introdus în strategia Europa 2020? Care este motivul pentru care aceste obiective și acest tip de abordare nu se aplică și în cazul cheltuielilor pentru cercetare și dezvoltare sau pentru infrastructură? Cea de-a treia categorie de aspecte se referă la modul în care se desfășoară supravegherea macroeconomică. Considerăm că acesta este un rezultat esențial al acestui pachet, dar acest lucru înseamnă că trebuie aplicat simetric. În cele din urmă, pentru noi, cei de aici din Parlamentul European, este o problemă esențială în joc. Dna Ford a afirmat că aceasta este o luptă pentru putere. Nu este o luptă pentru putere, este o chestiune care ține de democrație. Dacă ne dorim o guvernanță economică europeană, avem nevoie de un spațiu pentru dezbaterea publică și pentru democrația europeană, pentru ca această politică economică europeană să funcționeze. Din acest punct de vedere, trebuie să spun că nu consider o abordare corectă refuzul dvs. și al Consiliului de a permite Parlamentului European să participe la stabilirea indicatorilor macroeconomici prin intermediul unor acte delegate."@ro¹⁸ "V mene Výboru pre zamestnanosť a sociálne veci by som chcela spomenúť tri skupiny bodov. Prvým z nich je to, že s prijatím tohto balíka o správe ekonomických záležitostí musíme zaistiť, aby sa brala do úvahy celá Lisabonská zmluva. Podľa zmluvy je prierezovým zámerom, ktorý sa vzťahuje aj na tento balík o správe ekonomických záležitostí, zohľadnenie cieľov týkajúcich sa podpory vysokej miery zamestnanosti, zaručenia primeraného sociálneho zabezpečenia a boja proti sociálnemu vylúčeniu. Dovolím si povedať, že mám niekedy dojem, že sa tento zámer odsunul na druhé miesto priorít. Práve preto sa Výbor pre zamestnanosť a sociálne veci usiloval o to, aby sa celý balík nezakladal len na článku 121 zmluvy, ktorý hovorí o koordinácii hospodárskych politík, ale aj na článku 148, ktorý sa zaoberá politikou zamestnanosti z hľadiska koordinácie medzi zodpovednosťami členských štátov a Európy ako celku. Práve preto sa tiež domnievame, že v rámci Únie sa musí pevne zaručiť úloha Rady pre zamestnanosť, sociálnu politiku, zdravie a spotrebiteľské záležitosti (EPSCO), aby bola na rovnakej úrovni ako úloha Rady pre hospodárske a finančné záležitosti (Ecofin). Ak by sme totiž pri revidovaní Paktu stability a rastu mali za cieľ len istý druh riadenia, ktorý uspokojí ratingové agentúry, premeškali by sme dôležitú príležitosť v histórii našej hospodárskej a menovej únie. A tým sa dostávam k druhej skupine poznámok. História nás dnes vyzýva, aby sme sa na veci pozreli oveľa komplexnejšie a aby sme sa pozorne zamerali na to, na aký účel dnes zavádzame túto správu ekonomických záležitostí. Samozrejme, že potrebujeme znížiť dlh, ale tiež potrebujeme zaistiť, aby táto správa ekonomických záležitostí pomohla zaručiť úspech stratégie Európa 2020. V tomto smere sa domnievame, že sú aj iné prístupy, ktoré sa dali použiť. Pán komisár, prečo ste sa vo svojom hodnotení strednodobých rozpočtových cieľov členských štátov osobitne zaoberali len výdavkami na dôchodky? Prečo ste sa s rovnakým dôrazom nezamerali aj na investície do budúcnosti predstavované výdavkami na vzdelávanie alebo na výdavky, ktoré musíme vynaložiť na boj proti sociálnemu vylúčeniu, teda cieľ, ktorý ste stanovili a ktorý sme zahrnuli do stratégie Európa 2020? Prečo sa tieto zámery a tento druh prístupu neuplatňujú aj na výdavky na výskum a vývoj alebo na infraštruktúru? Moja tretia skupina poznámok sa týka spôsobu realizácie makroekonomického dohľadu. Považujeme ho za podstatný výsledok tohto balíka, čo však znamená, že sa musí uplatňovať symetricky. Veď napokon, pre nás tu v Európskom parlamente je v stávke zásadná otázka. Pani Fordová o tom hovorila ako o boji o moc. Nejde o boj o moc, ale o otázku demokracie. Ak chceme, aby existovala európska správa ekonomických záležitostí, musí existovať aj priestor na verejnú diskusiu a európsku demokraciu, aby mohla táto európska hospodárska politika fungovať. V tejto súvislosti musím povedať, že odmietnutie možnosti, aby sa Európsky parlament zúčastňoval na stanovovaní makroekonomických ukazovateľov prostredníctvom delegovaných aktov, z vašej strany a zo strany Rady mi nepripadá ako správny prístup."@sk¹⁹ "Gospod predsednik, predsedujoči Sveta, komisar, gospe in gospodje, rada bi podala tri skupine točk v imenu Odbora za zaposlovanje in socialne zadeve. Prva je, da moramo, ko sprejmemo ta sveženj ukrepov na področju gospodarskega upravljanja, zagotoviti, da se upošteva celotna Lizbonska pogodba. Po Pogodbi je upoštevanje ciljev, ki se ukvarjajo s spodbujanjem visoke ravni zaposlovanja, zagotavljajo ustrezno družbeno blaginjo in se borijo proti socialni izključenosti, medsektorski cilj, ki velja tudi za ta sveženj ukrepov na področju gospodarskega upravljanja. Če smem tako reči, včasih dobim vtis, da je bil ta cilj povezan s sekundarno prednostno nalogo. Zato je bil Odbor za zaposlovanje zavzet za to, da bi celoten sveženj temeljil le na členu 121 Pogodbe, ki obravnava usklajevanje gospodarskih politik, ampak tudi s členom 148, ki se ukvarja s politiko zaposlovanja v smislu usklajevanja med odgovornostmi držav članic in evropske ravni. Zaradi tega tudi menimo, da mora biti znotraj Unije zanesljivo zagotovljena vloga Sveta za zaposlovanje, socialno politiko, zdravje in varstvo potrošnikov (EPSCO) na isti ravni, kot jo ima Svet za ekonomske in finančne zadeve (Ecofin). Ker če – in to me pripelje do moje druge skupine točk – bo naš edini cilj pri pregledu pakta za stabilnost in rast takšno upravljanje, ki bo zadovoljilo bonitetne agencije, potem bomo zamudili pomembno priložnost v zgodovini naše gospodarske in monetarne unije. Zgodovina nas danes poziva, da zavzamemo mnogo bolj celosten pogled in da si pozorno pogledamo, za katere namene se ustvarjajo ukrepi na področju gospodarskega upravljanja. Seveda moramo zmanjšati dolg, a prav tako moramo zagotoviti, da nam bodo ti ukrepi na področju gospodarskega upravljanja pomagali zagotoviti uspeh strategije Evropa 2020. V tem pogledu verjamemo, da obstajajo drugi pristopi, ki bi jih lahko uporabili. Komisar, zakaj lahko posebno obravnavo pri vaši oceni srednjeročnih proračunskih ciljev držav članic namenjate le potrošnji za pokojnine? Zakaj ni mogoče te posebne obravnave nameniti tudi naložbam v prihodnost, ki jih predstavlja potrošnja za izobraževanje, ali potrošnji, ki se je moramo lotiti, da bi premagali socialno izključevanje, cilj, ki ste ga zastavili in ki smo ga vključili v strategijo Evropa 2020? Zakaj se ti cilji in takšen pristop ne uporabljajo tudi pri potrošnji za raziskave in razvoj ali infrastrukture? Moja tretja skupina točk je povezana s tem, kako se izvaja makroekonomski nadzor. Menimo, da je to poglavitni izid tega svežnja, vendar to pomeni, da ga je treba uporabljati simetrično. Nazadnje pa je za nas tu v Evropskem parlamentu v igri temeljno vprašanje. Gospa Ford je o tem govorila kot o boju za oblast. Ne gre za boj za oblast, gre za vprašanje demokracije. Če želimo evropske ukrepe na področju gospodarskega upravljanja, je za to, da bi ta evropska gospodarska politika delovala, potreben prostor za javne razprave in za evropsko demokracijo. V tem smislu moram povedati, da se mi to, da vi in Svet ne dovolite Evropskemu parlamentu sodelovati pri določitvi makroekonomskih kazalnikov z delegiranimi akti, ne zdi pravi pristop."@sl²⁰ "Herr talman, herr rådsordförande, herr kommissionsledamot, mina damer och herrar! Jag vill ta upp tre punkter på uppdrag av utskottet för sysselsättning och sociala frågor. Den första är att vi måste se till att hela Lissabonfördraget beaktas när vi antar detta paket för ekonomisk styrning. Att ta hänsyn till mål som handlar om att främja en hög sysselsättningsnivå, garantera tillräcklig social välfärd och motverka social utslagning är enligt fördraget en övergripande målsättning som även gäller för detta paket om den ekonomiska styrningen. Låt mig säga att jag ibland får intrycket att denna målsättning har fått en lägre prioritet. Därför anser utskottet för sysselsättning och sociala frågor att det är viktigt att hela paketet inte enbart grundas på artikel 121 i fördraget, som handlar om samordningen av den ekonomiska politiken, utan också på artikel 148, som handlar om samordning mellan medlemsstaternas och EU:s ansvarsområden i fråga om sysselsättningspolitiken. Därför anser vi också att den roll som spelas av rådet (sysselsättning och socialpolitik, hälso- och sjukvård samt konsumentfrågor) inom unionen måste garanteras och vara jämförbar med Ekofinrådets roll. För om – och detta leder mig in på min andra punkt – vårt enda mål med översynen av stabilitets- och tillväxtpakten är den typ av styrning som kommer att tillfredsställa kreditvärderingsinstituten, då kommer vi att gå miste om ett viktigt tillfälle i vår ekonomiska och monetära unions historia. Historien uppmanar oss i dag att ha en mycket större helhetssyn och titta närmare på syftena med den ekonomiska styrningen. Naturligtvis måste vi minska skulderna, men vi måste också se till att den ekonomiska styrningen hjälper oss att lyckas med Europa 2020-strategin. Därför anser vi att det finns andra metoder som kunde ha använts. Varför, herr kommissionsledamot, är det bara pensionsutgifterna som särbehandlas i din bedömning av medlemsstaternas medelfristiga budgetmål? Varför kan inte denna särbehandling också ges till de investeringar i framtiden som utgörs av utgifterna för utbildning, eller de utgifter som krävs för att bekämpa social utestängning, ett mål som du har fastställt och som omfattas av Europa 2020-strategin? Varför tillämpas inte också dessa mål och denna typ av strategi på utgifter för forskning och utveckling eller infrastruktur? Min tredje punkt handlar om hur den makroekonomiska övervakningen bedrivs. Vi anser att den är ett viktigt resultat av detta paket, men det betyder att den måste tillämpas symmetriskt. För oss här i Europaparlamentet är det egentligen en grundläggande fråga som står på spel. Vicky Ford talade om det som en maktkamp. Det är ingen maktkamp, det är en fråga om demokrati. Om vi vill ha en europeisk ekonomisk styrning måste det finnas utrymme för offentlig debatt och europeisk demokrati för att denna europeiska ekonomiska politik ska kunna fungera. I detta avseende måste jag säga att jag inte tycker att er och rådets vägran att låta Europaparlamentet delta i fastställandet av makroekonomiska indikatorer genom delegerade akter verkar vara rätt strategi."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"ECOFIN"¹³ "EPSCO"¹³ "Ford"¹³ "Pervenche Berès,"^15,8 "rapporteur pour avis de la commission de l'emploi et des affaires sociales"¹⁵ "rapporteure pour avis de la commission de l’emploi et des affaires sociales"⁸
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶