Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2011-06-22-Speech-3-165-000"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech6
dcterms:Date	"2011-06-22"^^xsd:date6
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Prevenirea și corectarea dezechilibrelor macroeconomice - Aplicarea procedurii de deficit excesiv - Cerințele referitoare la cadrele bugetare ale statelor membre - Supravegherea bugetară în zona euro - Consolidarea supravegherii pozițiilor bugetare și supravegherea și coordonarea politicilor economice - Măsurile de executare pentru corectarea dezechilibrelor macroeconomice excesive din zona euro (dezbatere)6
dcterms:Language	"pt"^^xsd:language6
lpv:document identification number	"en.20110622.16.3-165-000"6
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2011-06-22-Speech-3-166-0006
lpv:speaker	lp:Elisa Ferreira6
lpv:spoken text	"O pacote da governação económica, na sua componente de Pacto de Estabilidade, não é, na opinião do Grupo Socialista, a resposta de que a Europa necessita neste momento de crise estrutural. Ele revisita, de facto, o Pacto de Estabilidade, mas não para alterar a sua essência. Revisita-o para alargar as exigências e reforçar as sanções. Pareceria mais útil assumir que o Pacto é impossível de cumprir se as economias não crescerem e, em particular, se houver uma crise. Estes deviam ser os temas no centro da agenda política. Deveríamos tratar uma política e instrumentos de gestão de crise nos países da zona euro e, outro tema, como evitar que a evolução persistentemente divergente das economias do euro destrua a moeda única. Sem resolver estas questões, o Pacto, como alguém disse, torna-se estúpido. No entanto, no pacote há uma luz de esperança: a nova iniciativa que se propõe identificar e corrigir, antes que se transformem em problemas insolúveis, os desequilíbrios macroeconómicos que se acumulam, em particular na zona euro. O Parlamento quis e soube assumir completamente as suas responsabilidades de co-legislador. O texto que vamos votar reflecte um consenso alargado, que só foi possível graças a uma enorme capacidade de trabalho e espírito de compromisso que, na qualidade de relatora, agradeço a todos os colegas de todos os grupos políticos, em particular aos meus relatores-sombra, entre os quais me permito destacar Carl Haglund, de quem fui também relatora-sombra. A fase de trílogos foi longa e trabalhosa e o acordo, infelizmente não total, a que chegámos, fica a dever-se à Presidência húngara, na pessoa de András Kármán, à Comissão, na pessoa do Comissário Olli Rehn, e a todos os nossos colaboradores. Sejamos francos: identificar desequilíbrios macroeconómicos é um processo complexo e completamente novo. Mais do que sancionar, importa identificar competentemente os riscos, saber se eles são da responsabilidade do país ou se resultam de impactos vindos do exterior e importa fazer recomendações correctas, a tempo e exequíveis. Depois do processo negocial, o isto é, o conjunto de indicadores negociado, inclui não só indicadores financeiros e nominais, mas também indicadores da economia real. Confiamos também em que a Comissão respeite escrupulosamente o compromisso do Considerando 6-A, que envolve o Parlamento, ao lado do Conselho, em futuros processos de revisão. A interpretação também não será automática, mas inteligente através de que são exigentes para a Comissão, mas necessárias. As recomendações da Comissão terão de garantir a coerência com todos os restantes documentos estratégicos, mas caberá ao país a primeira responsabilidade pelas propostas de solução a implementar. O reforço das competências do Parlamento Europeu, do envolvimento dos parceiros sociais e o respeito pelas práticas de contratação colectiva foram garantidos. A existência de sanções, que teríamos preferido aligeirar, mas às quais tivemos de aceder no contexto dos compromissos, é justificada por atitudes de falta de cooperação e não por incapacidade de os países atingirem os objectivos, e tem, por outro lado, um carácter gradual que é importante. Resta, para um acordo, um elemento de bloqueio fundamental. O reconhecimento de que num mercado interno, numa zona monetária, faz sentido que as variações observadas nos indicadores do sejam observadas quer elas sejam positivas quer negativas e que défice e superávite devem ser objecto de observação, mesmo que, obviamente, não originem recomendações semelhantes. Fizemos todos (deputados individuais, grupos políticos e instituições) um longo caminho. Está à vista um acordo em torno de um texto equilibrado e de qualidade. Faço apenas votos de que o espírito de compromisso que nos trouxe até aqui nos leve a um acordo final."@pt17
lpv:spokenAs	member; ECON (2009-07-16--2012-01-18)23 member; Special Committee on the Financial, Economic and Social Crisis (2009-11-11--2011-07-31)23 member; Special committee on the policy challenges and budgetary resources for a sustainable European Union after 2013 (2010-06-17--2011-06-30)23 substitute; Delegation for relations with India (2009-09-16--2014-06-30)23 substitute; TRAN (2009-07-16--2012-01-18)23 member; Delegation to the ACP-EU Joint Parliamentary Assembly (2009-09-16--2014-06-30)23 unknown; Partido Socialista (2009-07-14--2014-06-30)23 member; S&D (2009-07-14--2014-06-30)23 substitute; Delegation to the Parliamentary Assembly of the Union for the Mediterranean (2009-09-16--2014-06-30)23
lpv:translated text	"Pane předsedající, Skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu se domnívá, že součást balíku opatření pro správu ekonomických záležitostí týkající se Paktu stability a růstu není pro Evropu v současné době strukturální krize potřebným řešením. Balík se sice skutečně opětovně zabývá Paktem stability a růstu, nijak ale nemění jeho podstatu. Výsledkem revize jsou pouze větší nároky a přísnější tresty. Bylo by zřejmě užitečnější předpokládat, že pakt není možné dodržet, pokud ekonomika dané země neroste, a to zejména v období krize. Tato témata by se měla stát jádrem politického programu. Měli bychom diskutovat o opatřeních pro řízení krizí a souvisejících nástrojích v zemích eurozóny a zároveň se zabývat otázkou, jak předejít tomu, aby vytrvale odlišné tempo vývoje ekonomik eurozóny vedlo ke zničení jednotné měny. Jestliže tyto problémy nevyřešíme, pakt se promění v nesmysl, jak už někdo říkal. Balík ovšem přináší i záblesk naděje: nový podnět k identifikaci a nápravě rostoucí makroekonomické nerovnováhy, především v oblasti eurozóny, a to před tím, než se z ní stane neřešitelný problém. Parlament požadoval odpovědnost coby spoluzákonodárce a v maximální možné míře ji také naplnil. Dokument, o němž budeme hlasovat, odráží širokou shodu, jíž se podařilo dosáhnout jedině díky nesmírné pracovitosti a ochotě ke kompromisu všech zúčastněných. Jakožto zpravodajka bych chtěla poděkovat všem svým kolegům poslancům ze všech politických skupin, zejména pak svým stínovým zpravodajům, obzvláště panu Haglundovi, pro nějž jsem jako stínová zpravodajka také pracovala. Fáze třístranných rozhovorů byla dlouhá a obtížná a za dosaženou dohodu – bohužel nikoli úplnou – vděčíme maďarskému předsednictví, zastupovanému panem ministrem Kármánem, Komisi, zastupované panem komisařem Rehnem, a všem svým partnerům. Řekněme si to jasně: identifikace makroekonomické nerovnováhy je složitý a zcela nový proces. Spíše než jen uplatňovat sankce je důležité kompetentním způsobem určovat rizika a zjišťovat, zda je na vině daná země, nebo zda je přivodily vnější vlivy, a vydávat správná, včasná a proveditelná doporučení. Vyjednávání přineslo srovnávací přehled jednotlivých ukazatelů, mezi něž patří nejen ukazatele finanční a nominální, ale i ukazatele vycházející z reálné ekonomiky. Věříme, že Komise bude svědomitě respektovat kompromis obsažený v bodu odůvodnění č. 6 a, podle nějž by se na budoucích revizích měl podílet Parlament společně s Radou. Ani výklad nebude prováděn automaticky, nýbrž inteligentně prostřednictvím podrobných hodnocení, která jsou sice pro Komisi náročná, avšak nezbytná. Doporučení Komise budou muset zajistit soulad se všemi ostatními strategickými dokumenty, za navrhování řešení však ponese hlavní zodpovědnost daná země. Posílené pravomoci Parlamentu, větší zapojení sociálních partnerů a dodržování postupů kolektivního vyjednávání jsou zaručeny. Pokuty lze ospravedlnit v případech neochoty ke spolupráci, nikoli však tehdy, když se zemím nedaří plnit stanovené cíle. Jsou zároveň odstupňované, což je důležité hledisko. Bývali bychom dali přednost lehčím peněžitým trestům, museli jsme je však schválit jakožto součást zmíněných kompromisů. Dosažení dohody brání jedna zásadní překážka: je třeba si uvědomit, že na vnitřním trhu, v měnové unii, má smysl sledovat změny srovnávacích ukazatelů, ať už jsou kladné nebo záporné, a sledovat by se měly jak schodky, tak přebytky, ačkoli samozřejmě nepovedou k podobným doporučením. My všichni – jednotliví poslanci, politické skupiny i instituce – jsme urazili dlouhou cestu. Dohoda o vyváženém, velmi kvalitním dokumentu je na dohled. Doufám jen, že duch kompromisu, jenž nás dovedl tak daleko, vytrvá až do konce."@cs1 "Hr. formand! Gruppen for Det Progressive Forbund af Socialdemokrater i Europa-Parlamentet har den holdning, at den del af pakken om økonomisk styring, der omhandler stabilitets- og vækstpagten, ikke er det svar, Europa har brug for under den nuværende strukturbetingede krise. I pakken reviderer man sandt nok stabilitets- og vækstpagten, men ændrer ikke ved essensen. Man reviderer den for at udvide kravene i den og gøre sanktionerne strengere. Man burde i stedet antage, at pagten er umulig at overholde, hvis et lands økonomi ikke er i vækst og i særdeleshed, hvis der er tale om en krise. Den politiske dagsorden bør være fokuseret på disse spørgsmål. Vi burde drøfte, om ikke vi burde have en krisestyringspolitik og de dertil hørende instrumenter i euroområdet, og desuden om hvordan vi forhindrer den konstant divergerende udvikling i euroøkonomierne i at ødelægge den fælles valuta. Hvis vi ikke løser disse problemer, bliver pagten tåbelig, som der var en, der sagde. Der er imidlertid et spinkelt håb i pakken, nemlig det nye initiativ til at identificere og korrigere de makroøkonomiske ubalancer, der opstår især i eurozonen, før de bliver til uløselige problemer. Parlamentet ønskede at få ansvar som medlovgiver, og det har til fulde levet op til dette ansvar. Den tekst, vi skal stemme om, afspejler en bred konsensus, som kun var mulig takket være den store arbejdsindsats og den kompromissøgende ånd, som alle har udvist. Jeg vil gerne som ordfører takke alle mine kolleger fra alle politiske grupper, i særdeleshed mine skyggeordførere, og jeg vil især nævne hr. Haglund, som jeg ligeledes har fungeret som skyggeordfører for. Fasen med trepartsmøder var lang og hård, og den aftale, vi har indgået – som desværre ikke var en fuldstændig aftale – skyldtes det ungarske formandskab, som var repræsenteret af minister Kármán, Kommissionen, som var repræsenteret af kommissær Rehn, og alle vores partnere. Lad os sige tingene ligeud. At identificere makroøkonomiske ubalancer er en kompleks og fuldstændig ny proces. I stedet for blot at anvende sanktioner er det vigtigt at være i stand til at kunne foretage en identificering af risiciene, at finde ud af, om de skyldes medlemsstaten, eller om de er et resultat af eksterne påvirkninger, og komme med korrekte, rettidige og gennemførlige henstillinger. Efter forhandlingsprocessen omfatter resultattavlen – dvs. det sæt af indikatorer, der er blevet vedtaget – ikke kun finansielle og nominelle indikatorer, men også indikatorer for realøkonomien. Vi stoler ligeledes på, at Kommissionen omhyggeligt vil respektere kompromiset i betragtning 6 a, som inddrager Parlamentet sammen med Rådet i fremtidige undersøgelsesprocesser. Fortolkningen vil desuden ikke foregå automatisk, men ske på hensigtsmæssig vis gennem dybtgående undersøgelser, hvilket er krævende for Kommissionen, men nødvendigt. Kommissionens anbefalinger skal sikre, at der er overensstemmelse med alle andre strategiske dokumenter, men det pågældende land skal være hovedansvarlig for at foreslå, hvilke løsninger der skal gennemføres. Parlamentets øgede beføjelser, en højere grad af inddragelse af arbejdsmarkedets parter og respekt for ordninger omkring kollektive overenskomstforhandlinger bliver garanteret. Det er rimeligt at anvende sanktioner i tilfælde af manglende vilje til at samarbejde, men ikke på grund af landenes manglende evne til at nå målene. De bliver desuden gradueret, hvilket er et vigtigt aspekt. Vi ville have foretrukket at gøre sanktionerne mildere, men vi måtte gå med til dem, da de indgik i kompromiserne. Før der kan nås til enighed, er der én grundlæggende hindring, nemlig erkendelsen af, at det i et indre marked, i et valutaområde, giver mening, at variationerne i resultattavlens indikatorer bør tages i betragtning, hvad enten de er positive eller negative, og at både underskud og overskud bør gøres til genstand for nøjere betragtning, selv om de selvfølgelig giver anledning til forskellige henstillinger. Vi er alle kommet langt – de enkelte parlamentsmedlemmer, de politiske grupper og institutionerne. En aftale om en afbalanceret tekst af høj kvalitet er i sigte. Jeg håber blot, at den kompromissøgende ånd, der har bragt os så langt, som vi er kommet på nuværende tidspunkt, vil føre os helt frem til en endelig aftale."@da2 "Herr Präsident! Aus Sicht der Fraktion der Progressiven Allianz der Sozialisten & Demokraten im Europäischen Parlament ist der Teil des Pakets über die wirtschaftspolitische Steuerung, der sich mit dem Stabilitäts- und Wachstumspakt befasst, nicht die Antwort, die Europa in einer Zeit der Strukturkrise braucht. Das Paket kommt in der Tat noch einmal auf den Stabilitäts- und Wachstumspakt zurück, aber nicht um seinen Kern zu ändern. Es kommt darauf zurück, um seine Anforderungen weiter zu fassen und seine Sanktionen zu verschärfen. Es wäre vernünftiger, davon auszugehen, dass man den Pakt unmöglich einhalten kann, wenn die Wirtschaft eines Landes nicht wächst und insbesondere wenn es zu einer Krise kommt. Diese Themen sollten im Kern der politischen Agenda stehen. Wir sollten über eine Politik zur Krisenbewältigung und die damit zusammenhängenden Instrumente in den Ländern des Euroraums diskutieren und davon abgesehen, wie man die anhaltend divergierende Entwicklung der Euro-Volkswirtschaften von der Zerstörung der Einheitswährung abhält. Wenn diese Fragen nicht gelöst werden, wird der Pakt blödsinnig, wie es jemand genannt hat. In dem Paket gibt es jedoch einen Funken Hoffnung: die neue Initiative zur Identifizierung und Korrektur der makroökonomischen Ungleichgewichte, die insbesondere in der Eurozone entstehen, bevor sie zu einem unlösbaren Problem werden. Das Parlament wollte als Mitgesetzgeber eine Verantwortung übernehmen und ist dieser in vollem Umfang nachgekommen. Der zur Abstimmung stehende Text spiegelt einen breiten Konsens wider, der nur dank der großen Fähigkeit aller Beteiligten zu Arbeit und Kompromissbereitschaft möglich war. Als Berichterstatterin möchte ich meinen Kolleginnen und Kollegen aus allen Fraktionen, insbesondere meinen Schattenberichterstattern danken, wobei ich insbesondere Herrn Haglund erwähnen möchte, für den ich ebenfalls als Schattenberichterstatterin gearbeitet habe. Die Trilog-Phase war lang und hart, und die Vereinbarung, die wir erreicht haben, – leider keine vollständige – ist dem ungarischen Ratsvorsitz, der durch Minister Kármán vertreten wurde, der Kommission, die durch Kommissar Rehn vertreten wurde, und all unseren Partnern geschuldet. Lassen Sie es uns offen sagen: Die Identifizierung der makroökonomischen Ungleichgewichte ist ein komplexes und vollkommen neues Verfahren. Anstatt nur Strafen zu verhängen, ist es wichtig, die Risiken kompetent zu identifizieren, herauszufinden, ob das Land selbst für sie verantwortlich ist oder ob sie das Ergebnis äußerer Auswirkungen sind, und richtige, zeitnahe und praktische Empfehlungen auszusprechen. Nach den Verhandlungen beinhaltet das Scoreboard – das heißt, die Reihe von Indikatoren, die ausgehandelt worden sind – nicht nur finanzielle und nominelle Indikatoren, sondern auch Indikatoren aus der Realwirtschaft. Wir hoffen außerdem, dass die Kommission den Kompromiss aus Erwägung 6A ganz genau beachtet, der das Parlament und den Rat in zukünftige Bewertungsprozesse einbezieht. Die Interpretation wird auch nicht automatisch erfolgen, sondern auf intelligente Weise durch gründliche Bewertungen, die für die Kommission zwar fordernd, aber notwendig sind. Die Empfehlungen der Kommission werden die Konsistenz mit allen anderen strategischen Dokumenten gewährleisten müssen, aber das jeweilige Land wird die Hauptverantwortung für das Vorschlagen umzusetzender Lösungen tragen. Die gestärkten Befugnisse des Parlaments, die größere Einbeziehung der Sozialpartner und die Achtung der Tarifverhandlungspraktiken sind alle garantiert worden. Sanktionen sind in Fällen mangelnder Kooperationsbereitschaft gerechtfertigt, aber nicht, wenn die Länder die Ziele nicht erfüllen können. Sie werden auch abgestuft, was ein wichtiger Aspekt ist. Es wäre uns lieber gewesen, die Sanktionen zu lockern, aber wir mussten ihnen als Teil des Kompromisses zustimmen. Bevor es zu einer Vereinbarung kommen kann, gibt es eine wesentliche Hürde: die Anerkennung, dass es auf einem Binnenmarkt, in einem Währungsraum sinnvoll ist, dass die Abweichungen bei den Indikatoren des Scoreboards beobachtet werden, seien sie positiv oder negativ, und dass sowohl Defizite als auch Überschüsse beobachtet werden sollten, auch wenn sie natürlich keine vergleichbaren Empfehlungen hervorrufen. Wir alle – einzelne Abgeordnete, Fraktionen und Institutionen – haben viel erreicht. Eine Vereinbarung zu einem ausgewogenen, hochwertigen Text ist in Sicht. Ich hoffe nur, dass die Kompromissbereitschaft, die uns so weit gebracht hat, uns zu einer endgültigen Einigung geleiten wird."@de9 "Κύριε Πρόεδρε, κατά την άποψη της Ομάδας της Προοδευτικής Συμμαχίας των Σοσιαλιστών και Δημοκρατών στο Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο, το στοιχείο της δέσμης μέτρων για την οικονομική διακυβέρνηση το οποίο άπτεται του συμφώνου σταθερότητας και ανάπτυξης δεν συνιστά την απάντηση που χρειάζεται η Ευρώπη στην παρούσα φάση της διαρθρωτικής κρίσης. Η εν λόγω δέσμη επανεξετάζει όντως το σύμφωνο σταθερότητας και ανάπτυξης, όχι όμως για να το τροποποιήσει ουσιαστικά. Το επανεξετάζει για να καταστήσει τις απαιτήσεις του ευρύτερες και τις απορρέουσες κυρώσεις αυστηρότερες. Θα φαινόταν πιο χρήσιμο να υποθέσει κανείς ότι θα ήταν αδύνατη η συμμόρφωση με το σύμφωνο εάν η οικονομία μιας χώρας δεν αναπτύσσεται και, ιδίως, εάν υπάρχει κρίση. Τα εν λόγω ζητήματα πρέπει να βρίσκονται στην καρδιά της πολιτικής ατζέντας. Πρέπει να συζητήσουμε για τη θέσπιση μιας πολιτικής διαχείρισης κρίσεων και των συναφών μέσων της στις χώρες της ευρωζώνης και για ένα άλλο θέμα, το πώς θα αποτραπεί η καταστροφή του ενιαίου νομίσματος από τη συνεχώς αποκλίνουσα εξέλιξη των οικονομιών της ζώνης του ευρώ. Εάν τα εν λόγω ζητήματα δεν επιλυθούν, το σύμφωνο καθίσταται ανόητο, όπως είπε κάποιος. Ωστόσο, διαφαίνεται μια αμυδρή ελπίδα στη δέσμη προτάσεων: η νέα πρωτοβουλία εντοπισμού και αποκατάστασης των μακροοικονομικών ανισορροπιών, οι οποίες δημιουργούνται, ιδίως στην ευρωζώνη, προτού καταστούν άλυτα προβλήματα. Το Κοινοβούλιο επιθυμούσε αρμοδιότητες συννομοθέτη και τις εκτέλεσε στο ακέραιο. Το κείμενο επί του οποίου θα ψηφίσουμε αντανακλά ευρεία συναίνεση, η οποία κατέστη δυνατή μόνο χάρη στην τεράστια ικανότητα προς εργασία και το πνεύμα συμβιβασμού που επέδειξαν όλοι. Ως εισηγήτρια, θα ήθελα να ευχαριστήσω τους συναδέλφους μου βουλευτές από όλες τις πολιτικές Ομάδες, ιδίως τους σκιώδεις εισηγητές μου και αναφέρω συγκεκριμένα τον κ. Haglund, του οποίου σκιώδης εισηγήτρια υπήρξα και εγώ. Το στάδιο του τριμερούς διαλόγου ήταν μεγάλο σε διάρκεια και δύσκολο, και η συμφωνία που επετεύχθη –η οποία δυστυχώς δεν ήταν ολοκληρωμένη– οφείλεται στην ουγγρική Προεδρία, την οποία εκπροσώπησε ο υπουργός Kármán, στην Επιτροπή, την οποία εκπροσώπησε ο Επίτροπος κ. Rehn, και σε όλους τους εταίρους μας. Ας μιλήσουμε ξεκάθαρα: ο εντοπισμός μακροοικονομικών ανισορροπιών είναι μια σύνθετη και τελείως νέα διαδικασία. Αντί για την απλή επιβολή κυρώσεων, είναι σημαντικό να εντοπιστούν πλήρως οι κίνδυνοι, να διαπιστωθεί εάν είναι ευθύνη της χώρας ή εάν προκύπτουν από εξωτερικές επιδράσεις και να γίνουν σωστές, έγκαιρες και εφαρμόσιμες συστάσεις. Μετά τη διαδικασία διαπραγμάτευσης, ο πίνακας αποτελεσμάτων –δηλαδή μια σειρά δεικτών κατόπιν διαπραγματεύσεων– δεν περιλαμβάνει μόνο οικονομικούς και ονομαστικούς δείκτες, αλλά και δείκτες για την πραγματική οικονομία. Ευελπιστούμε, επίσης, ότι η Επιτροπή θα τηρήσει στο ακέραιο τον συμβιβασμό της αιτιολογικής σκέψης 6-A, η οποία περιλαμβάνει το Κοινοβούλιο μαζί με το Συμβούλιο σε μελλοντικές διαδικασίες αναθεώρησης. Η ερμηνεία δεν θα γίνεται, επίσης, αυτόματα, αλλά με έξυπνο τρόπο μέσω σε βάθος αξιολογήσεων, οι οποίες είναι απαιτητικές για την Επιτροπή αλλά αναγκαίες. Οι συστάσεις της Επιτροπής θα πρέπει να διασφαλίζουν τη συνοχή με όλα τα άλλα έγγραφα στρατηγικής, αλλά η χώρα θα έχει την κυρίως ευθύνη για την πρόταση λύσεων προς εφαρμογή. Οι ενισχυμένες εξουσίες του Κοινοβουλίου, η μεγαλύτερη συμμετοχή των κοινωνικών εταίρων και ο σεβασμός των πρακτικών συλλογικών διαπραγματεύσεων έχουν διασφαλιστεί. Δικαιολογούνται κυρώσεις σε περιπτώσεις έλλειψης συνεργασίας, αλλά όχι στα σημεία όπου οι χώρες αδυνατούν να επιτύχουν τους στόχους. Τοποθετούνται, επίσης, σε κατάταξη, γεγονός που συνιστά σημαντική πτυχή. Θα προτιμούσαμε να αμβλυνθούν οι κυρώσεις, αλλά έπρεπε να συμφωνήσουμε σε αυτές ως μέρος των συμβιβασμών. Προτού μπορέσει να επιτευχθεί συμφωνία, υπάρχει ένα θεμελιώδες εμπόδιο: η αναγνώριση ότι σε μια εσωτερική αγορά, σε έναν νομισματικό τομέα, είναι λογικό να πρέπει να παρατηρείται εάν οι διακυμάνσεις στον πίνακα αποτελεσμάτων είναι θετικές ή αρνητικές και ότι και τα ελλείμματα και τα πλεονάσματα πρέπει να αποτελούν αντικείμενο παρατήρησης, παρόλο που προφανώς δεν οδηγούν σε παρόμοιες συστάσεις. Όλοι εμείς –μεμονωμένοι βουλευτές, πολιτικές Ομάδες και θεσμικά όργανα– έχουμε διαγράψει μακρά πορεία. Διαφαίνεται συμφωνία σε ένα ισορροπημένο κείμενο υψηλής ποιότητας. Ελπίζω απλώς πως το πνεύμα συμβιβασμού, χάρη στο οποίο φτάσαμε ως εδώ, θα μας οδηγήσει σε μια τελική συμφωνία."@el10 "Mr President, in the view of the Group of the Progressive Alliance of Socialists and Democrats in the European Parliament, the component of the economic governance package that deals with the Stability and Growth Pact is not the response that Europe requires at this time of structural crisis. The package does indeed revisit the Stability and Growth Pact, but not to change its essence. It revisits it to make its demands broader and its penalties tougher. It would seem more useful to assume that the pact is impossible to comply with if a country’s economy is not growing and, in particular, if there is a crisis. These issues should be at the heart of the political agenda. We should discuss having a crisis management policy and its associated instruments in euro area countries and, on another matter, how to prevent the persistently divergent evolution of the euro economies from destroying the single currency. If these issues are not resolved, the pact becomes stupid, as someone said. There is, however, a glimmer of hope in the package: the new initiative to identify and correct the macroeconomic imbalances that build up, particularly in the eurozone, before they become insoluble problems. Parliament wanted responsibilities as co-legislator and has carried them out to the full. The text on which we are going to vote reflects a broad consensus, which was only possible thanks to everyone’s huge capacity for work and spirit of compromise. As rapporteur, I wish to thank all my fellow Members from all political groups, particularly my shadow rapporteurs, and I pick out Mr Haglund especially, for whom I acted as shadow rapporteur as well. The trialogue phase was long and hard, and the agreement we reached – sadly not a full one – was due to the Hungarian Presidency, represented by Minister Kármán, the Commission, represented by Commissioner Rehn, and all our partners. Let us speak plainly: identifying macroeconomic imbalances is a complex and completely novel process. Rather than merely applying sanctions, it is important to identify the risks competently, find out whether they are the country’s responsibility or whether they result from external impacts, and make correct, timely and practicable recommendations. After the negotiating process, the scoreboard – that is, the set of indicators that have been negotiated – includes not only financial and nominal indicators, but also indicators from the real economy. We also trust that the Commission will scrupulously respect the compromise of recital 6-A, which involves Parliament alongside the Council in future review processes. Interpretation will also not be done automatically, but intelligently through in-depth reviews, which are demanding for the Commission but necessary. The Commission’s recommendations will have to ensure consistency with all the other strategic documents, but the country will bear the main responsibility for proposing solutions to implement. Parliament’s enhanced powers, the greater involvement of the social partners and respect for collective bargaining practices have all been guaranteed. Penalties are justified in cases of lack of cooperation but not where countries are unable to meet the targets. They are also graded, which is an important aspect. We would have preferred to lighten the penalties, but we had to agree to them as part of the compromises. Before agreement can be reached, there is one fundamental stumbling block: the recognition that in an internal market, in a monetary area, it makes sense that the variations in the scoreboard indicators should be observed whether they are positive or negative, and that both deficits and surpluses should be subject to observation, even though they obviously do not give rise to similar recommendations. All of us – individual Members, political groups and institutions – have come a long way. Agreement on a balanced, high-quality text is in sight. I just hope that the spirit of compromise that has brought us this far will carry us through to a final agreement."@en4 "Señor Presidente, en opinión del Grupo de la Alianza Progresista de Socialistas y Demócratas en el Parlamento Europeo, el componente del paquete de gobernanza económica que aborda el Pacto de Estabilidad y Crecimiento no es la respuesta que Europa necesita en este momento de crisis estructural. De hecho, el paquete vuelve al Pacto de Estabilidad y Crecimiento, pero no cambia su esencia. Vuelve a él para ampliar sus exigencias y endurecer sus sanciones. Parece más útil asumir que es imposible cumplir el pacto si la economía de un país no crece y, en particular, si hay una crisis. Estas cuestiones deberían ser el centro de la agenda política. Deberíamos debatir sobre la política de gestión de la crisis y sus instrumentos correspondientes en los países de la zona del euro y, además, sobre la forma de evitar que la evolución persistentemente divergente de las economías del euro destruya la moneda única. Si no se resuelven estas cuestiones, el pacto, como alguien dijo, se vuelve estúpido. Sin embargo, hay un rayo de esperanza en el paquete: la nueva iniciativa para identificar y corregir los desequilibrios macroeconómicos que se acumulan, especialmente en la zona del euro, antes de que se transformen en problemas insolubles. El Parlamento quería asumir responsabilidades de colegislador y las ha cumplido completamente. El texto que vamos a votar refleja un amplio consenso, que solo fue posible gracias a la enorme capacidad de trabajo y el espíritu de compromiso de todos. Como ponente, deseo dar las gracias a mis colegas de todos los grupos políticos, especialmente a mis ponentes alternativos, y quiero destacar especialmente al señor Haglund, para el que fui también ponente alternativa. La fase del trílogo fue larga y dura, y el acuerdo que alcanzamos —desgraciadamente no fue un acuerdo total— se debió a la Presidencia húngara, representada por el Ministro Kármán, la Comisión, representada por el Comisario Rehn, y todos nuestros colaboradores. Seamos francos: identificar los desequilibrios macroeconómicos es un proceso complejo y completamente nuevo. En lugar de aplicar simplemente sanciones, es importante identificar los riesgos de una manera competente, averiguar si son responsabilidad del país o si son consecuencia de impactos externos, y hacer recomendaciones adecuadas, oportunas y factibles. Tras el proceso de negociación, en el cuadro de indicadores —es decir, el conjunto de indicadores que se ha negociado— se incluyen no solo los indicadores financieros y nominales, sino también los indicadores de la economía real. Asimismo, confiamos en que la Comisión respete escrupulosamente el compromiso del considerando 6 que implica al Parlamento, junto con el Consejo, en futuros procesos de análisis. La interpretación tampoco será automática, sino que se realizará de una manera racional a través de análisis exhaustivos, que exigen mucho esfuerzo de la Comisión, pero que son necesarios. Las recomendaciones de la Comisión tendrán que garantizar la coherencia con todos los demás documentos estratégicos, pero el país asume la principal responsabilidad de proponer las soluciones que hay que aplicar. Se han garantizado las competencias reforzadas del Parlamento, la mayor implicación de los interlocutores sociales y el respeto por las prácticas de negociación colectiva. Las sanciones están justificadas en los casos de falta de cooperación pero no cuando los países no pueden cumplir los objetivos. Además, un aspecto importante de dichas sanciones es que tienen un carácter progresivo. Habríamos preferido reducir las sanciones, pero tuvimos que aceptarlas como parte de los compromisos. Antes de poder alcanzar un acuerdo, existe un obstáculo fundamental: el reconocimiento de que en un mercado interior, en un espacio monetario, tiene sentido observar las variaciones del cuadro de indicadores ya sean positivas o negativas, y que se deben someter a observación los déficits y los superávits, aunque obviamente no den origen a recomendaciones similares. Todos nosotros — los distintos diputados, grupos políticos e instituciones— hemos recorrido un largo camino. Se divisa un acuerdo sobre un texto equilibrado y de gran calidad. Solo espero que el espíritu de compromiso que nos ha traído hasta aquí nos lleve a un acuerdo definitivo."@es21 ". Lugupeetud juhataja! Sotsiaaldemokraatide ja demokraatide fraktsioon Euroopa Parlamendis leiab, et see majanduse juhtimise paketi osa, mis käsitleb stabiilsuse ja kasvu pakti, ei ole see, mida Euroopa praegusel struktuurse kriisi ajal vajab. See pakett tõepoolest kordab stabiilsuse ja kasvu paketti, kuid ei muuda seda sisuliselt. See kordab seda, et laiendada selle nõuete ulatust ja karmistada sanktsioone. Ilmselt oleks kasulikum eeldada, et nimetatud pakti ei ole võimalik järgida, kui riigi majandus ei kasva ning eriti kriisi ajal. Need küsimused peaksid olema poliitilise tegevuskava keskmes. Peaksime arutama kriisijuhtimispoliitika ja sellega seotud vahendite kehtestamist euroala riikides ning teisel teemal seda, kuidas takistada ühisraha hävitamist euromajanduste püsivalt erineva arenguga. Kui neid küsimusi ei lahendata, siis see pakt muutub mõttetuks, nagu keegi ütles. Paketis on aga ka lootusekiir: uus algatus tuvastada ja parandada makromajanduslikke tasakaalunihkeid, mis kuhjuvad just euroalal, enne kui muutuvad lahendamatuks probleemiks. Parlament soovis kohustusi kaasseadusandjana ja on täitnud neid täiel määral. Tekst, mille üle me hakkame hääletama, peegeldab laia konsensust, mis sai võimalikuks üksnes tänu igaühe tohutule töösuutlikkusele ja kompromissiks valmisolekule. Raportöörina soovin tänada kõiki oma kaasparlamendiliikmeid kõikidest fraktsioonidest, eriti oma variraportööre, ja tooksin eriti esile Carl Haglundi, kelle suhtes tegutsesin samuti variraportöörina. Kolmepoolsete läbirääkimiste etapp oli pikk ja keeruline ning jõudsime kokkuleppele – mis ei ole kahjuks täielik – tänu eesistujariik Ungarile, mida esindab minister Kármán, komisjonile, mida esindab volinik Rehn ja kõikidele meie partneritele. Lihtsamalt öeldes: makromajanduslike tasakaalunihete kindlaks tegemine on keeruline ja täielikult uudne protsess. Pelgalt sanktsioonide kohaldamise asemel on oluline tuvastada riskid pädevalt, teha kindlaks, kas need on riigi vastutada või tulenevad välismõjudest ning teha õigeid õigeaegseid ja teostatavaid soovitusi. Pärast läbirääkimisprotsessi hõlmab tulemustabel, s.o läbiräägitud näitajate kogum, mitte üksnes finants- ja nominaalnäitajaid, vaid ka reaalmajanduse näitajaid. Usume ka, et komisjon jälgib hoolikalt põhjenduse 6-A kompromissi, mis kaasab parlamendi koos nõukoguga tulevastesse analüüsiprotsessidesse. Samuti ei ole tõlgendus automaatne, vaid see tehakse põhjalike analüüside kaudu, mis nõuavad komisjonilt vaeva, kuid on vajalikud. Komisjoni soovitused peavad tagama järjepidevuse kõikide teiste strateegiliste dokumentidega, kuid riik peab kandma põhivastutust rakendatavate lahenduste välja pakkumise eest. Tagatud on parlamendi suuremad volitused, sotsiaalsete partnerite suurem kaasatus ja kollektiivläbirääkimiste tavade järgimine. Sanktsioonid on õigustatud koostöö puudumise korral, kuid mitte siis, kui riigid ei suuda eesmärke täita. Oluline on, et need on ka liigitatud. Oleksime eelistanud sanktsioone leebemaks muuta, kuid pidime need kokku leppima kompromisside osana. Enne kui on võimalik jõuda kokkuleppele, on üks oluline komistuskivi. See on arusaam, et siseturul rahandusvaldkonnas omab tähtsust see, et tulemustabeli näitajate muudatuste puhul tuleb jälgida, kas need on positiivsed või negatiivsed, ning jälgimisele kuuluvad nii puudu- kui ka ülejäägid, kuigi need ilmselt ei anna alust sarnastele soovitustele. Meie kõik, üksikud parlamendiliikmed, fraktsioonid ja institutsioonid, oleme läbinud pika tee. Silmapiiril on kokkulepe tasakaalustatud kvaliteetse teksti kohta. Loodan lihtsalt, et kompromissi vaim, mis on meid nii kaugele toonud, viib meid ka lõpliku kokkuleppeni."@et5 "Arvoisa puhemies, Euroopan parlamentin sosialistien ja demokraattien ryhmän mielestä vakaus- ja kasvusopimusta käsittelevä talouden ohjauspaketin osa ei ole sellainen vastaus, jota EU tarvitsee tämän rakenteellisen kriisin aikana. Paketissa kyllä tarkastellaan taas vakaus- ja kasvusopimusta, mutta ei muuteta sen olennaista sisältöä. Paketissa tarkastellaan sitä uudelleen sen vaatimusten laajentamiseksi ja sen rangaistusten koventamiseksi. Näyttäisi hyödyllisemmältä olettaa, että sopimusta on mahdotonta noudattaa, jos maan talous ei ole kasvussa ja erityisesti jos vallitsee kriisi. Näiden kysymysten pitäisi olla poliittisen ohjelman ytimessä. Meidän pitäisi keskustella kriisinhallintapolitiikan laatimisesta ja siihen liittyvistä välineistä euroalueen maissa ja siitä, miten estää euroalueen talouksien itsepintaista eriävää kehitystä tuhoamasta yhtenäisvaluuttaa. Jos näitä kysymyksiä ei ratkaista, sopimuksesta tulee tyhmä, kuten joku totesi. Paketissa on kuitenkin toivon pilkahdus: uusi aloite erityisesti euroalueella syntyvän makrotalouden epätasapainon toteamiseksi ja korjaamiseksi ennen kuin niistä tulee ratkaisemattomia ongelmia. Parlamentti halusi vastuuta toisena lainsäätäjänä ja on kantanut sen täysimääräisesti. Teksti, josta äänestämme, kuvastaa laajaa yksimielisyyttä. Se saatiin aikaan vain sen ansiosta, että kaikilla oli valtavat työvalmiudet ja halukkuutta saada aikaan kompromissi. Esittelijänä haluan kiittää kaikkia kollegojani kaikista poliittisista ryhmistä ja erityisesti varjoesittelijöitäni. Mainitsen erityisesti jäsen Haglundin, jonka varjoesittelijänä toimin itse. Kolmikantaneuvottelut kestivät pitkään, ja ne olivat vaikeat. Saavuttamamme sopimus – joka valitettavasti ei ole täydellinen – oli ministeri Kármánin edustaman puheenjohtajavaltio Unkarin, komission jäsenen Rehnin edustaman komission ja kaikkien kumppaneidemme ansiota. Sanokaamme tämä selvästi: makrotalouden epätasapainon tunnistaminen on monimutkainen ja täysin uusi prosessi. Pelkkien seuraamusten määräämisen sijasta on tärkeää tunnistaa riskit pätevästi, selvittää, ovatko ne maan itsensä aiheuttamia vai johtuvatko ne ulkoisista syistä, ja antaa oikeita, oikea-aikaisia ja toteuttamiskelpoisia suosituksia. Neuvottelujen jälkeen tulostaulu – eli indikaattorit, joista on neuvoteltu – sisältää sekä talousalan ja nimellisiä indikaattoreita että reaalitalouden indikaattoreita. Me myös uskomme, että komissio noudattaa tunnollisesti johdanto-osan 6 a kappaleen kompromissia, joka edellyttää sekä parlamentin että neuvoston osallistumista tuleviin arviointiprosesseihin. Tulkintoja ei myöskään tehdä automaattisesti, vaan viisaasti perusteellisten arviointien pohjalta. Ne ovat komissiolle vaativia mutta välttämättömiä. Komission suositusten on varmistettava johdonmukaisuus kaikkien muiden strategisten asiakirjojen kanssa, mutta maa kantaa päävastuun täytäntöönpantavien ratkaisujen ehdottamisesta. Parlamentin laajentunut toimivalta, työmarkkinaosapuolten tiiviimpi osallistuminen ja työehtosopimusneuvotteluihin liittyvien menettelyjen noudattaminen on kaikki taattu. Seuraamukset ovat perusteltuja tapauksissa, joissa yhteistyö on puutteellista, mutta ei sellaisissa tapauksissa, joissa maat eivät kykene saavuttamaan tavoitteita. Lisäksi ne ovat porrastettuja, mikä on tärkeä näkökohta. Olisimme halunneet keventää seuraamuksia, mutta meidän täytyi suostua niihin osana kompromisseja. Ennen kuin sopimukseen voidaan päästä, on otettava huomioon yksi perustavanlaatuinen kompastuskivi: sen tunnustaminen, että sisämarkkinoilla, rahapoliittisella alueella, on järkevää, että tulostaulun indikaattoreiden muutoksia tarkastellaan riippumatta siitä, ovatko ne positiivisia vai negatiivisia, ja että pitäisi tarkkailla sekä alijäämiä että ylijäämiä, vaikka ne eivät tietenkään anna aihetta samanlaisille suosituksille. Me kaikki – yksittäiset jäsenet, poliittiset ryhmät ja toimielimet – olemme päässeet pitkälle. Sopimus tasapainoisesta ja korkealaatuisesta tekstistä on näköpiirissä. Toivon vain, että kompromissihalukkuus, joka on tuonut meidät näin pitkälle, auttaa meitä pääsemään lopulliseen sopimukseen."@fi7 "Monsieur le Président, le groupe de l’Alliance progressiste des Socialistes et Démocrates au Parlement européen est d’avis que l’élément du paquet de gouvernance économique qui traite du pacte de stabilité et de croissance ne constitue pas la réponse que l’Europe réclame en ces temps de crise structurelle. Ce paquet revisite en effet le pacte de stabilité et de croissance, mais il ne modifie pas sa substance. Il le revisite pour élargir ses exigences et durcir ses sanctions. Il semblerait plus utile de partir de l’hypothèse selon laquelle il est impossible de respecter le pacte si l’économie d’un pays ne connaît pas la croissance, et en particulier en cas de crise. Ces thèmes devraient se trouver au cœur même de l’agenda politique. Nous devons discuter de l’éventualité de disposer d’une politique de gestion de crise et de ses instruments associés dans les pays de la zone euro et, sur un autre sujet, des moyens d’empêcher l’évolution divergente persistante des économies de la zone euro de détruire la monnaie unique. Si ces questions ne sont pas résolues, le pacte devient stupide, comme quelqu’un l’a formulé. Il y a cependant une lueur d’espoir dans ce paquet: la nouvelle initiative visant à identifier et corriger les déséquilibres macroéconomiques qui s’accentuent, notamment dans la zone euro, avant que ceux-ci ne deviennent des problèmes insolubles. Le Parlement voulait des responsabilités de colégislateur, et a assumé celles-ci jusqu’au bout. Le texte sur lequel nous allons voter reflète un large consensus, qui n’a été possible que grâce à l’énorme capacité de travail et à l’esprit de compromis de chacun. En tant que rapporteure, je souhaite remercier tous mes collègues députés de tous les groupes politiques, et en particulier mes rapporteurs fictifs, et je tiens à signaler tout particulièrement M. Haglund, pour qui j’ai moi aussi fait office de rapporteure fictive. La phase de trilogue a été longue et âpre, et l’accord auquel nous sommes parvenus – qui, hélas, n’est pas complet – est dû à la Présidence hongroise, représentée par M. le ministre Kármán, à la Commission, représentée par M. le commissaire Rehn, et à tous nos partenaires. Parlons franchement: l’identification de déséquilibres macroéconomiques est un processus complexe et complètement nouveau. Au lieu de se contenter d’appliquer des sanctions, il importe d’identifier les risques de manière compétente, de déterminer si c’est le pays qui en est responsable, ou si ces risques résultent d’incidences extérieures, puis de formuler des recommandations adéquates, judicieuses et applicables. À la suite du processus de négociation, le tableau – c’est-à-dire l’ensemble des indicateurs qui ont été négociés – inclut non seulement des indicateurs financiers et nominaux, mais aussi des indicateurs issus de l’économie réelle. Nous avons également bon espoir que la Commission respectera scrupuleusement le compromis du considérant 6 bis, qui associe le Parlement, aux côtés du Conseil, aux futures procédures d’évaluation. L’interprétation ne s’effectuera pas non plus de manière automatique, mais intelligente, au moyen d’examens approfondis, qui sont exigeants pour la Commission, mais nécessaires. Les recommandations de la Commission devront garantir la cohérence avec tous les autres documents stratégiques, mais le pays assumera la responsabilité principale de proposer des solutions à mettre en œuvre. Les pouvoirs accrus du Parlement, l’implication plus forte des partenaires sociaux et le respect des pratiques de négociations collectives ont tous été garantis. Les sanctions sont justifiées en cas de coopération, mais pas lorsque les pays ne sont pas en mesure d’atteindre les objectifs. Elles sont également graduées, ce qui est un aspect important. Nous aurions préféré alléger les sanctions, mais nous avons dû les accepter dans le cadre des compromis. Avant qu’un accord ne puisse être trouvé, il reste une pierre d’achoppement essentielle: la reconnaissance du fait que dans un marché intérieur, dans une zone monétaire, il est judicieux que l’on observe si les variations des indicateurs du tableau sont positives ou négatives, et que les déficits et les excédents fassent l’objet d’une observation, même s’ils ne donnent manifestement pas lieu à des recommandations similaires. Chacun d’entre nous – députés, groupes politiques et institutions – a parcouru un long chemin. Un accord portant sur un texte équilibré et de très bonne qualité est en vue. J’espère seulement que l’esprit de compromis qui nous menés jusque-là nous conduira à un accord final."@fr8 "Elnök úr! A Szocialisták és Demokraták Progresszív Szövetsége Európai Parlamenti Képviselőcsoportjának meglátása szerint a gazdasági kormányzási csomag Stabilitási és Növekedési Paktummal foglalkozó elme nem az a válasz, amelyre Európának a jelenlegi strukturális válság idején szüksége lenne. A csomag valóban újra előveszi a Stabilitási és Növekedési Paktumot, de nem azért, hogy megváltoztassa annak lényegét. Azért veszi elő újra, hogy követelményeit bővítse, szankcióit pedig keményebbé tegye. Hasznosabbnak tűnne azt feltételezni, hogy a paktumnak lehetetlen megfelelni, ha egy ország gazdasága nem nő, és különösen, ha válság van. A politikai napirendnek e kérdések körül kellene forognia. Egyrészről azt kellene megvitatnunk, hogy rendelkezzünk válságkezelési politikával és a hozzá kapcsolódó eszközökkel az euróövezetbeli országokban, és másrészről pedig azt, hogy hogyan előzzük meg, hogy az eurógazdaságok tartósan eltérő fejlődése tönkretegye az egységes valutát. Ha ezekre a kérdésekre nem születik megoldás, a paktum ostobasággá válik, ahogy azt valaki már megfogalmazta. A csomag azonban felcsillant egy halvány reményt: a különösen az euróövezetben kialakuló makrogazdasági egyensúlytalanságok még azt megelőző azonosítására és kiigazítására irányuló új kezdeményezést, hogy azok megoldhatatlan problémákká válnának. A Parlament társjogalkotóként felelősségeket kívánt magának, és ezeknek maradéktalanul meg is felelt. A szöveg, amelyről szavazni fogunk, széles körű konszenzust tükröz, amely csak a mindenki által tanúsított óriási munkabírásnak és kompromisszumkészségnek köszönhetően volt lehetséges. Előadóként szeretnék köszönetet mondani az összes képviselőcsoportba tartozó összes képviselőtársamnak, különösen az árnyékelőadóknak, és szeretném kiemelni különösen Haglund urat, akivel mint árnyékelőadóval is együtt dolgoztam. A háromoldalú egyeztetés szakasza hosszú és kemény volt, és az elért megállapodást – amely szomorú módon nem teljes körű – a Kármán miniszter úr által képviselt magyar elnökségnek, a Rehn biztos úr által képviselt Bizottságnak és valamennyi partnerünknek köszönhetjük. Fogalmazzunk egyszerűen: a makrogazdasági egyensúlytalanságok azonosítása összetett és teljességgel újszerű folyamat. A szankciók puszta alkalmazása helyett fontos a kockázatok szakszerű azonosítása, annak megállapítása, hogy ezekért az ország a felelős vagy külső hatások okolhatók, valamint helyes, időszerű és gyakorlatias ajánlások megfogalmazása. A tárgyalási folyamat után az eredménytábla, vagyis a megtárgyalt mutatók készlete nemcsak pénzügyi és nominális mutatókat tartalmaz, hanem a reálgazdaságból származó mutatókat is. Abban is bízunk, hogy a Bizottság akkurátusan tiszteletben fogja tartani a (6a) preambulumbekezdésben foglalt kompromisszumot, amely a Tanács mellett a Parlamentet is bevonja a jövőbeni felülvizsgálati folyamatokba. Az értelmezés sem automatikusan fog történni, hanem intelligens módon, alapos felülvizsgálatok formájában, amelyek a Bizottság számára ugyan megerőltetőek, ám szükségesek. A Bizottság ajánlásainak biztosítaniuk kell majd az összes többi stratégiai dokumentummal való következetességet, de a végrehajtandó megoldásokra tett javaslatokért elsősorban az ország lesz felelős. A Parlament bővített hatásköreit, a szociális partnerek nagyobb mértékű bevonását és a kollektív tárgyalási gyakorlatok tiszteletben tartását mind sikerült garantálni. A szankciók indokoltak az együttműködés hiánya esetén, nem indokoltak viszont, amennyiben az országok képtelenek teljesíteni a célokat. A szankciók fokozatosak is, ami fontos szempont. Jobban szerettük volna enyhíteni a szankciókat, de ezeket a kompromisszumok részeként el kellett fogadnunk. Mielőtt megállapodás születhetne, hátra van még egy alapvető buktató: annak felismerése, hogy egy belső piacon, egy monetáris területen célszerű az eredménytábla mutatóinak eltéréseit megfigyelni, legyenek azok akár pozitívak, akár negatívak, és hogy mind a hiányoknak, mind a többleteknek megfigyelés tárgyát kell képezniük, még akkor is, ha ezekből nyilvánvalóan nem következnek hasonló ajánlások. Mindannyian – az egyes képviselők, képviselőcsoportok és intézmények – hosszú utat tettünk meg. Egy kiegyensúlyozott, magas színvonalú szövegről történő megállapodás van kilátásban. Csak remélni tudom, hogy a kompromisszumkészség, amelynek révén eddig is eljutottunk, a végső megállapodáshoz is elvezet bennünket."@hu11 "Signor Presidente, il gruppo dell’Alleanza progressista di Socialisti e Democratici al Parlamento europeo è del parere che la componente del pacchetto sulla governance economica che riguarda il Patto di stabilità e crescita non sia la risposta appropriata per l’Europa in questo periodo di crisi strutturale. Il pacchetto riesamina di fatto il Patto di stabilità e crescita, ma non ne muta l’essenza. Lo rivisita al fine di ampliarne gli obblighi e rafforzarne le sanzioni. Sembrerebbe più utile partire dal presupposto che il Patto sia impossibile da onorare se l’economia di un paese non è in crescita e, in particolare, se si è in presenza di una crisi. Tali questioni dovrebbero essere al centro dell’agenda politica. Dovremmo occuparci di un’eventuale politica e dei relativi strumenti di gestione delle crisi nei paesi dell’area dell’euro e, altra tematica di rilievo, di come evitare che l’andamento costantemente divergente delle economie dell’euro vada a discapito della moneta unica. Se tali problemi non verranno risolti, il patto si rivelerà una mossa insensata, come qualcuno ha detto. Il pacchetto fa tuttavia intravedere un raggio di speranza: la nuova iniziativa volta a individuare e correggere, prima che diventino problemi irrisolvibili, gli squilibri macroeconomici che si accumulano in particolare nella zona dell’euro. Il Parlamento ha chiesto e si è assunto completamente le proprie responsabilità di colegislatore. Il testo su cui voteremo riflette un ampio consenso, che è stato raggiunto soltanto in virtù dell’immensa dedizione al lavoro e dello spirito di compromesso di cui tutti hanno dato prova. In veste di relatrice, desidero ringraziare tutti i deputati dei diversi gruppi politici, e in particolare i miei relatori ombra, e mi rivolgo nello specifico all’onorevole Haglund, per il quale anch’io ho svolto funzioni di relatrice ombra. La fase di trilogo è stata lunga e difficile, e l’accordo raggiunto – purtroppo non totale – è stato merito della Presidenza ungherese, rappresentata dal ministro Kármán, della Commissione, rappresentata dal Commissario Rehn, e di tutti i nostri partner. Diciamo le cose come stanno: individuare gli squilibri macroeconomici è un processo complicato e completamente nuovo. Invece di limitarci ad applicare sanzioni, è importante identificare in maniera competente i rischi, chiedersi se siano da attribuire al paese o se siano il risultato di fattori esterni, e formulare raccomandazioni corrette, tempestive e realistiche. A seguito del processo negoziale, il quadro di controllo, ovvero l’insieme di indicatori che sono stati negoziati, comprende non soltanto indicatori finanziari e nominali, ma anche indicatori dell’economia reale. Confidiamo inoltre nel fatto che la Commissione rispetti scrupolosamente il compromesso del considerando 6bis, che coinvolge il Parlamento, di fianco al Consiglio, nei processi di revisione futuri. Inoltre, l’interpretazione non verrà fatta automaticamente, bensì in maniera intelligente, mediante revisioni approfondite, che sono impegnative per la Commissione ma ciononostante necessarie. Le raccomandazioni della Commissione dovranno essere coerenti con tutti gli altri documenti strategici, ma la responsabilità di proporre soluzioni da attuare spetterà al paese. Sono stati garantiti i poteri rafforzati del Parlamento, un maggiore coinvolgimento delle parti sociali e il rispetto per le pratiche di contrattazione collettiva. Le penali sono giustificate in caso di mancata cooperazione, ma non se i paesi non riescono a soddisfare gli obiettivi, che sono graduali, un fattore importante. Avremmo preferito alleggerire le sanzioni, ma abbiamo dovuto accettarle come parte dei compromessi. Vi è un ostacolo cruciale che si frappone al raggiungimento di un accordo: il riconoscimento che, in un mercato interno, in uno spazio monetario, è sensato che le variazioni degli indicatori del quadro di controllo vadano rispettate sia che siano positive sia che siano negative, e che andrebbero monitorati sia i disavanzi sia le eccedenze, anche se non si traducono ovviamente in raccomandazioni analoghe. Tutti noi – singoli deputati, gruppi politici e istituzioni – abbiamo fatto molta strada. Un accordo su un testo equilibrato e di alta qualità non è lontano. Spero soltanto che lo spirito di compromesso che ci ha condotti a questo punto ci accompagni anche fino al raggiungimento di un accordo definitivo."@it12 "Pone pirmininke, Europos Parlamento socialistų ir demokratų pažangiojo aljanso frakcijos nuomone, sudedamoji ekonomikos valdysenos paketo dalis dėl Stabilumo ir augimo pakto nėra tas atsakas, kurio reikia Europai šiuo struktūrinės krizės metu. Šiame pakete Stabilumo ir augimo paktas iš tiesų iš naujo peržiūrimas, tačiau jo esmė nepakeičiama. Jis peržiūrimas, kad jo reikalavimai būtų platesnio masto, o jo baudos griežtesnės. Atrodytų naudingiau manyti, kad neįmanoma laikytis pakto, jei šalies ekonomika neauga, o ypač jei ji išgyvena krizę. Šios problemos turėtų būti politinės darbotvarkės esmė. Turėtume aptarti galimybę turėti krizės valdymo politiką ir su ja susijusias priemones euro zonos šalyse, taip pat, kalbant apie kitą klausimą, kaip apsisaugoti, kad nuolat nukrypstanti euro zonos šalių raida nesunaikintų bendros valiutos. Jei šios problemos nebus išspręstos, paktas, kaip kažkas sakė, taps kvailas. Tačiau šiame pakete yra ir vilties prošvaistė – naujoji iniciatyva, skirta susidarančiam makroekonominiam disbalansui, ypač euro zonoje, nustatyti ir ištaisyti prieš jam tampant neišsprendžiama problema. Parlamentas norėjo atsakomybės kaip vienas iš įstatymų leidėjų ir ją visiškai įgyvendino. Tekste, dėl kurio ketiname balsuoti, atsispindi bendras sutarimas, kuris buvo įmanomas tik dėl visų didžiulio pajėgumo dirbti ir kompromiso dvasios. Kaip pranešėja, norui padėkoti visiems savo kolegoms EP nariams iš visų frakcijų, ypač savo šešėliniams pranešėjams, o ypač noriu išskirti C. Haglundą, kurio atveju aš taip pat dirbau kaip šešėlinė pranešėja. Trišalio dialogo etapas buvo ilgas ir sunkus, o susitarimo (gaila, ne visiško) pasiekėme dėl Tarybai pirmininkaujančios Vengrijos, kuriai atstovavo ministras A. Kármán, Komisijos, kuriai atstovavo Komisijos narys O. Rehn, ir visų savo partnerių. Kalbėkime aiškiai: makroekonominio disbalanso nustatymas yra sudėtingas ir visiškai naujas procesas. Vietoj to, kad vien tik taikytume sankcijas, svarbu kompetentingai nustatyti pavojus, sužinoti, ar už juos atsakinga šalis, ar jie susidarė dėl išorės poveikių, ir pateikti tinkamas, savalaikes ir įgyvendinamas rekomendacijas. Po derybų proceso rezultatų suvestinė (tai yra suderėtų rodiklių rinkinys) apima ne tik finansinius ir nominaliuosius rodiklius, tačiau taip pat faktinės ekonomikos rodiklius. Taip pat pasitikime, kad Komisija skrupulingai laikysis 6A konstatuojamosios dalies kompromiso, kuriuo Parlamentas kartu su Taryba įtraukiamas į būsimus peržiūros procesus. Interpretavimas taip pat nebus atliekamas automatiškai, tai bus daroma protingai, atliekant nuodugnias peržiūras, kurios pareikalaus daug Komisijos pastangų, tačiau kurios yra būtinos. Komisijos rekomendacijos turės užtikrinti suderinamumą su visais kitais strateginiais dokumentais, tačiau siūlant įgyvendinti sprendimus didžiausia atsakomybė teks valstybei. Didesni Parlamento įgaliojimai, didesnis socialinių partnerių įsitraukimas ir kolektyvinių derybų praktikos laikymasis – visa tai užtikrinta. Tais atvejais, kai trūksta bendradarbiavimo, baudos yra pagrįstos, tačiau ne tais atvejais, kai valstybės nepajėgia pasiekti tikslų. Taip pat jos yra klasifikuojamos, o tai svarbus aspektas. Mes verčiau būtume norėję, kad bausmės būtų švelnesnės, tačiau turėjome su jomis sutikti, nes jos buvo kompromisų dalis. Iki bus galima pasiekti susitarimą, yra vienas esminis kliuvinys – pripažinimas, kad vidaus rinkoje, pinigų zonoje, būtų prasminga stebėti rezultatų suvestinės rodiklių svyravimus, nesvarbu, ar jie teigiami, ar neigiami, ir tiek deficitas, tiek perteklius turėtų būti stebimi, nepaisant to, kad jie akivaizdžiai tokio pobūdžio rekomendacijoms pagrindo neduoda. Visi mes – pavieniai EP nariai, frakcijos ir institucijos, nuėjome ilgą kelią. Akiratyje jau matyti susitarimas dėl subalansuoto, aukštos kokybės teksto. Aš tik tikiuosi, kad taip toli mus nuvedusi kompromiso dvasia ves mus ir toliau iki galutinio susitarimo."@lt14 "Priekšsēdētāja kungs! Eiropas Parlamenta sociālistu un demokrātu progresīvās alianses grupa uzskata, ka ekonomikas pārvaldības tiesību aktu kopums attiecībā uz Stabilitātes un izaugsmes paktu nav īstā atbilde, kas Eiropai ir nepieciešama šīs strukturālās krīzes laikā. Šis tiesību aktu kopums patiešām no jauna pārskata Stabilitātes un izaugsmes paktu, taču nemaina tā būtību. Tas tiek no jauna pārskatīts, lai paplašinātu tā prasības un pastiprinātu tā sankcijas. Varbūt būtu daudz lietderīgāk uzskatīt, ka šo paktu nav iespējams ievērot, ja kādas valsts ekonomikā nenotiek izaugsme, jo īpaši tad, ja ir krīze. Šiem jautājumiem būtu jānonāk politiskās darba kārtības centrā. Mums būtu jādiskutē par krīzes pārvaldības politikas un ar to saistīto instrumenti izveidi eiro zonas valstīs un, no otras puses, par to, kā novērst to, ka nemitīgi mainīgā eiro zonas ekonomika iznīcina vienoto valūtu. Ja šie jautājumi netiks atrisināti, šis pakts — kā jau kāds norādīja — kļūs muļķīgs. Tomēr šajā tiesību aktu kopumā ir cerību stars: jaunā iniciatīva, ar kuru konstatē un koriģē makroekonomisko nelīdzsvarotību, kas sevišķi rodas eiro zonā, pirms tā kļūst par neatrisināmu problēmu. Parlaments gribēja uzņemties likumdevēja pienākumus un ir tos pilnīgi īstenojis. Teksts, par ko mēs balsosim, norāda uz lielu vienprātību, ko bija iespējams panākt, tikai pateicoties visu iesaistīto milzīgajām darba spējām un vēlmei panākt kompromisu. Es kā referente vēlos pateikties visiem saviem kolēģiem no visām politiskajām grupām, jo īpaši saviem ēnu referentiem, un es īpaši izceļu kungu, pie kura arī es strādāju par ēnu referenti. Trialogs bija garš un smags, un mēs panācām vienošanos — diemžēl nepilnīgu —, pateicoties Ungārijas prezidentūrai, kuru pārstāvēja ministrs un Komisijai, kuru pārstāvēja komisārs un visiem mūsu partneriem. Runāsim skaidri: makroekonomiskās nelīdzsvarotības konstatēšana ir sarežģīts un pilnīgi jauns process. Tā vietā, lai tikai piemērotu sankcijas, ir svarīgi lietpratīgi noteikt riskus un uzzināt, vai tie ir radušies pašas valsts dēļ vai ārējas ietekmes rezultātā, un jāizveido pareizi, laikus ierosināti un izmantojami ieteikumi. Pēc sarunu procesa kopsavilkums, proti, pārrunātais rādītāju kopums, ietver ne tikai finanšu un nominālos rādītājus, bet arī reālos ekonomikas rādītājus. Mēs arī ticam, ka Komisija rūpīgi ievēros 6.a apsvērumā norādīto kompromisu, kas ietver Parlamenta un Padomes kopīgu iesaistīšanos turpmākajos pārskatīšanas procesos. Arī tā interpretācija nenotiks automātiski, bet gan saprātīgi ar padziļināto pārskatu palīdzību, kuri no Komisijas daudz prasa, bet kuri ir nepieciešami. Komisijas ieteikumiem būs jānodrošina atbilstība visiem pārējiem stratēģiskajiem dokumentiem, bet valstīm būs jāuzņemas galvenā atbildība par īstenojamo risinājumu ierosināšanu. Ir nodrošināta gan lielāka vara Parlamentam, gan lielāka sociālo partneru iesaistīšanās, gan arī sarunas par koplīgumu slēgšanu. Sankcijas drīkst piemērot gadījumos, ja trūkst sadarbības, bet ne tad, ja valstis nespēj sasniegt noteiktos mērķus. Tās arī tiek diferencētas, un tas ir svarīgs aspekts. Mēs labprātāk būtu atbalstījuši sankciju mazināšanu, taču mums tās bija jāpieņem kā daļa no kompromisa. Pirms vienošanās panākšanas ir viens būtisks klupšanas akmens: atziņa, ka būtu loģiski, ja iekšējā tirgū, monetārajā zonā būtu jāievēro gan pozitīvas, gan negatīvas kopsavilkuma rādītāju variācijas un ka novērošanai būtu jāpakļauj gan budžetu deficīti, gan to pārpalikumi, kaut arī tie acīmredzami nerada iemeslu paust šādus ieteikumus. Mēs visi — deputāti, politiskās grupas un iestādes — esam nogājuši tālu ceļu. Vienošanās par līdzsvarotu, augstas kvalitātes tekstu jau ir redzama. Es tikai ceru, ka kompromisa gaisotne, kas mūs noveda tik tālu, turpināsies līdz pat galīgās vienošanās panākšanai."@lv13 "O pacote da governação económica, na sua componente de Pacto de Estabilidade, não é, na opinião do Grupo Socialista, a resposta de que a Europa necessita neste momento de crise estrutural. Ele revisita, de facto, o Pacto de Estabilidade, mas não para alterar a sua essência. Revisita-o para alargar as exigências e reforçar as sanções. Pareceria mais útil assumir que o Pacto é impossível de cumprir se as economias não crescerem e, em particular, se houver uma crise. Estes deviam ser os temas no centro da agenda política. Deveríamos tratar uma política e instrumentos de gestão de crise nos países da zona euro e, outro tema, como evitar que a evolução persistentemente divergente das economias do euro destrua a moeda única. Sem resolver estas questões, o Pacto, como alguém disse, torna-se estúpido. No entanto, no pacote há uma luz de esperança: a nova iniciativa que se propõe identificar e corrigir, antes que se transformem em problemas insolúveis, os desequilíbrios macroeconómicos que se acumulam, em particular na zona euro. O Parlamento quis e soube assumir completamente as suas responsabilidades de co-legislador. O texto que vamos votar reflecte um consenso alargado, que só foi possível graças a uma enorme capacidade de trabalho e espírito de compromisso que, na qualidade de relatora, agradeço a todos os colegas de todos os grupos políticos, em particular aos meus relatores-sombra, entre os quais me permito destacar Carl Haglund, de quem fui também relatora-sombra. A fase de trílogos foi longa e trabalhosa e o acordo, infelizmente não total, a que chegámos, fica a dever-se à Presidência húngara, na pessoa de András Kármán, à Comissão, na pessoa do Comissário Olli Rehn, e a todos os nossos colaboradores. Sejamos francos: identificar desequilíbrios macroeconómicos é um processo complexo e completamente novo. Mais do que sancionar, importa identificar competentemente os riscos, saber se eles são da responsabilidade do país ou se resultam de impactos vindos do exterior e importa fazer recomendações correctas, a tempo e exequíveis. Depois do processo negocial, o isto é, o conjunto de indicadores negociado, inclui não só indicadores financeiros e nominais, mas também indicadores da economia real. Confiamos também em que a Comissão respeite escrupulosamente o compromisso do Considerando 6-A, que envolve o Parlamento, ao lado do Conselho, em futuros processos de revisão. A interpretação também não será automática, mas inteligente através de que são exigentes para a Comissão, mas necessárias. As recomendações da Comissão terão de garantir a coerência com todos os restantes documentos estratégicos, mas caberá ao país a primeira responsabilidade pelas propostas de solução a implementar. O reforço das competências do Parlamento Europeu, do envolvimento dos parceiros sociais e o respeito pelas práticas de contratação colectiva foram garantidos. A existência de sanções, que teríamos preferido aligeirar, mas às quais tivemos de aceder no contexto dos compromissos, é justificada por atitudes de falta de cooperação e não por incapacidade de os países atingirem os objectivos, e tem, por outro lado, um carácter gradual que é importante. Resta, para um acordo, um elemento de bloqueio fundamental. O reconhecimento de que num mercado interno, numa zona monetária, faz sentido que as variações observadas nos indicadores do sejam observadas quer elas sejam positivas quer negativas e que défice e superávite devem ser objecto de observação, mesmo que, obviamente, não originem recomendações semelhantes. Fizemos todos (deputados individuais, grupos políticos e instituições) um longo caminho. Está à vista um acordo em torno de um texto equilibrado e de qualidade. Faço apenas votos de que o espírito de compromisso que nos trouxe até aqui nos leve a um acordo final."@mt15 "De socialistische fractie meent dat het pakket maatregelen voor economische governance – als onderdeel van het stabiliteitspact – voor Europa niet het juiste antwoord op de structurele crisis is. Deze maatregelen houden een herziening van het stabiliteitspact in, maar de essentie van dat pact blijft onverlet. Het is alleen zo dat de eisen en de sancties strenger worden. Het zou zinvoller zijn als we erkenden dat het pact niet kan worden nageleefd zolang de economie niet groeit en de crisis voortduurt. Dat zouden de kernthema's op de politieke agenda moeten zijn. We zouden een beleid en daarop afgestemde instrumenten moeten ontwikkelen om de crisis in de landen van de eurozone te bezweren. En we moeten ons gaan afvragen hoe we kunnen voorkomen dat de ongelijke ontwikkeling van de economieën van de eurolanden de eenheidsmunt in gevaar brengt. Als we op die vragen geen antwoord vinden, is het stabiliteitspact inderdaad, zoals iemand heeft opgemerkt, onzin. In het pakket maatregelen is echter wel een lichtpuntje hoop aan te wijzen, en dat is het idee om de zich opeenhopende macro-economische onevenwichtigheden te identificeren en te corrigeren voordat ze onbeheersbaar worden. En dat geldt natuurlijk vooral voor de eurozone. Het Parlement heeft zich bereid en in staat getoond zijn verantwoordelijkheden als medewetgever te aanvaarden. De tekst waarover we nu gaan stemmen, weerspiegelt een brede consensus. Die hebben we weten te bereiken door hard werk en de bereidheid compromissen te sluiten. Als rapporteur wil ik daarom al mijn collega's van alle fracties bedanken, in de eerste plaats de schaduwrapporteurs. Ik noem hier met name Carl Haglund, voor wie ik ook schaduwrapporteur ben geweest. De trialoogfase heeft lang geduurd en is moeizaam verlopen. Het – helaas niet alomvattende – akkoord dat we hebben bereikt, is te danken aan de Hongaarse voorzitter, in de persoon van András Kármán, de Commissie, in de persoon van Olli Rehn, en al onze medewerkers. Laten we eerlijk zijn: het identificeren van macro-economische onevenwichtigheden is een heel ingewikkelde zaak. En iets geheel nieuws. Het gaat er niet in de eerste plaats om sancties op te leggen: het gaat erom correct aan te geven wat de risico's zijn en vast te stellen of ze de schuld van het betrokken land zijn dan wel van buiten komen. En dan gaat het erom op tijd juiste én uitvoerbare correcties voor te stellen. Na de onderhandelingsfase krijgen we het scorebord, het geheel van overeengekomen indicatoren. Dat zijn niet alleen nominale en financiële indicatoren, maar ook indicatoren van de reële economie. We hopen dat de Commissie het compromis van overweging A-6 heel zorgvuldig zal respecteren. Dat compromis houdt in dat behalve de Raad ook het Parlement betrokken moet worden bij eventuele herzieningsprocedures. De interpretatie geschiedt niet automatisch, maar via doordachte . Dat is meer werk voor de Commissie, maar zo moet het. De aanbevelingen van de Commissie moeten garanderen dat alle strategische documenten samenhang vertonen. Het is echter aan het betrokken land om als eerste voorstellen voor een oplossingen te presenteren. De uitbreiding van de bevoegdheden van het Parlement, de participatie van de sociale partners, en het respect voor de bij het sluiten van collectieve arbeidsovereenkomsten bestaande gebruiken zijn gegarandeerd. Er kunnen sancties worden opgelegd. Wij hadden die liever minder streng gewild, maar we hebben om een compromis te bereiken op dit punt iets toegegeven. Sancties zijn gerechtvaardigd als landen niet willen meewerken, maar niet als landen niet in staat blijken de doelstellingen te behalen. De sancties zijn bovendien getrapt, wat heel belangrijk is. Om nu tot een akkoord te geraken, moeten we nog één, essentiële hindernis nemen. We moeten erkennen dat het in een interne markt, binnen een monetaire zone, zinvol is om rekening te houden met zowel positieve als negatieve veranderingen van de indicatoren op het scorebord. Niet alleen tekorten maar ook overschotten moeten in de interpretatie worden betrokken, ook al zullen ze natuurlijk tot andere aanbevelingen leiden. We hebben allemaal – afgevaardigden, politieke fracties en instellingen – een lange weg afgelegd. En nu ligt er een akkoord binnen ons bereik, op basis van een goede en evenwichtige tekst. Daarom hoop ik dat de bereidheid tot het aangaan van compromissen die ons zo ver heeft gebracht ons nu ook in staat zal stellen een definitief akkoord te bereiken."@nl3 "Panie Przewodniczący! Zdaniem Grupy Postępowego Sojuszu Socjalistów i Demokratów w Parlamencie Europejskim składnik pakietu zarządzania gospodarczego odnoszący się do paktu stabilności i wzrostu nie jest reakcją, jakiej Europa potrzebuje w czasach strukturalnego kryzysu, z którym się borykamy. W pakiecie tym rzeczywiście powraca się do paktu stabilności i wzrostu, ale nie po to, by zmienić jego istotę. Celem zmian jest poszerzenie zakresu jego obowiązywania i zaostrzenie kar. Wydaje się, że rozsądniejsze byłoby założenie, iż paktu nie da się przestrzegać, jeżeli gospodarka danego kraju nie rośnie, a w szczególności jeżeli panuje kryzys. Kwestie te powinniśmy uczynić centralnym elementem programu politycznego. Powinniśmy rozmawiać o polityce zarządzania kryzysowego i związanych z nią instrumentach w krajach strefy euro; trzeba też zastanowić się, jak zapobiec zniszczeniu jednej waluty przez utrzymujące się rozbieżności w ewolucji gospodarek strefy euro. Jak ktoś już powiedział, jeżeli nie rozwiążemy tych problemów, pakt będzie zwyczajnie głupi. Pakiet ten niesie jednak światełko nadziei: jest nim nowa inicjatywa mająca na celu wskazywanie i korygowanie narastających, zwłaszcza w strefie euro, zaburzeń równowagi makroekonomicznej, zanim urosną one do rangi problemów nie do rozwiązania. Parlament pragnął odpowiedzialności jako współprawodawca i w pełni jej sprostał. Dokument, nad którym będziemy głosować, odzwierciedla szeroki konsensus; było to możliwe tylko dzięki ogromnej pracowitości oraz duchowi kompromisu wykazanym przez wszystkie strony. Jako sprawozdawczyni pragnę podziękować wszystkim posłom ze wszystkich grup politycznych, a zwłaszcza moim kontrsprawozdawcom; dotyczy to w szczególności pana posła Haglunda, którego kontrsprawozdawczynią z kolei byłam ja. Faza rozmów trójstronnych była długa i ciężka, a porozumienie, które osiągnęliśmy – niestety nie było ono pełne – zawdzięczamy prezydencji węgierskiej reprezentowanej przez pana ministra Kármána, Komisji reprezentowanej przez pana komisarza Rehna oraz wszystkim partnerom. Powiedzmy sobie jasno: identyfikacja zaburzeń równowagi makroekonomicznej to skomplikowany i zupełnie nowy proces. W miejsce stosowania wyłącznie sankcji należy w kompetentny sposób określić ryzyko, ustalić, czy odpowiedzialny za nie jest dany kraj, czy też wynika ono z efektów zewnętrznych, a na koniec przedstawić w porę prawidłowe i możliwe do wdrożenia zalecenia. Po procesie negocjacji tabela wskaźników – zestaw wynegocjowanych wskaźników – obejmuje nie tylko wskaźniki finansowe i podawane w ujęciu nominalnym, ale też dotyczące gospodarki realnej. Ufamy również, że Komisja będzie skrupulatnie przestrzegać kompromisu zapisanego w motywie 6a, zgodnie z którym w przyszłych procesach przeglądu uczestniczyć będą także Parlament i Rada. Interpretacja nie będzie ponadto automatyczna, lecz będzie dokonywana w przemyślany sposób, w drodze wnikliwego przeglądu, co stawia przed Komisją znaczne wymagania, ale jest niezbędne. Zalecenia Komisji będą musiały gwarantować spójność ze wszystkimi pozostałymi dokumentami strategicznymi, ale główny ciężar odpowiedzialności za proponowanie rozwiązań, które należy wdrożyć, ponosić będzie dany kraj. Zagwarantowano zwiększenie uprawnień Parlamentu, większe zaangażowanie partnerów społecznych oraz poszanowanie procesu rokowań zbiorowych. Kary są uzasadnione w przypadku braku współpracy, ale nie wtedy, gdy kraje nie są w stanie osiągnąć celów. Podlegają one również stopniowaniu, co jest ważne. Wolelibyśmy łagodniejsze kary, ale w ramach kompromisu musieliśmy się na nie zgodzić. Na drodze do porozumienia stoi jedna fundamentalna przeszkoda: trzeba uznać, że w obrębie rynku wewnętrznego i obszaru walutowego wahania wskaźników ujętych w tabeli należy obserwować niezależnie od tego, czy mają one charakter pozytywny, czy negatywny; przyglądać się należy zarówno deficytom, jak i nadwyżkom, choć oczywiście nie prowadzą one do podobnych zaleceń. Wszyscy – poszczególni posłowie, grupy polityczne i instytucje – przeszliśmy długą drogę. Na horyzoncie widać porozumienie, które zaowocuje wyważonym, wysokiej jakości dokumentem. Mam jedynie nadzieję, że duch kompromisu, który doprowadził nas tutaj, pozwoli nam osiągnąć ostateczne porozumienie."@pl16 "Dle președinte, în opinia Grupului Alianței Progresiste a Socialiștilor și Democraților din Parlamentul European, componenta pachetului de guvernanță economică referitoare la Pactul de stabilitate și de creștere nu este soluția de care Europa are nevoie în această perioadă de criză structurală. Într-adevăr, pachetul reexaminează Pactul de stabilitate și de creștere, dar nu pentru a-l schimba în esență. Îl reexaminează pentru a extinde solicitările și a înăspri sancțiunile acestuia. Ar fi mult mai util să presupunem că pactul este imposibil de respectat dacă economia unei țări nu înregistrează creștere și, în special, dacă există o criză. Aceste aspecte ar trebui să fie la baza agendei politice. Ar trebui să discutăm despre instituirea unei politici de gestionare a crizelor și despre instrumentele asociate acesteia în țările din zona euro, iar, pe de altă parte, despre modalitatea de a preveni distrugerea monedei unice din cauza evoluției divergente și de durată a economiilor din zona euro. Dacă aceste aspecte nu sunt rezolvate, pactul devine stupid, așa cum a precizat cineva. Cu toate acestea, există o rază de speranță în acest pachet: noua inițiativă de a identifica și corecta dezechilibrele macroeconomice care apar, în special în zona euro, înainte ca acestea să devină probleme imposibil de rezolvat. Parlamentul European și-a dorit responsabilități de colegiuitor pe care le-a îndeplinit în totalitate. Textul pe care îl vom vota reflectă un consens larg, care a fost posibil numai datorită capacității enorme de muncă a tuturor și a spiritului de compromis. În calitate de raportor, aș dori să le mulțumesc colegilor mei deputați din toate grupurile politice, mai ales raportorilor mei alternativi, și l-am ales special pe dl Haglund, pentru care am acționat și eu ca raportor alternativ. Faza trialogului a fost lungă și grea, iar acordul la care am ajuns – din nefericire, nu unul complet – s-a datorat Președinției maghiare, reprezentate de ministrul Kármán, Comisiei, reprezentată de comisarul Rehn, și tuturor partenerilor noștri. Haideți să discutăm clar: identificarea dezechilibrelor macroeconomice este un proces nou, complex și complet. Decât să aplicăm doar sancțiuni, este important să identificăm competent riscurile, să aflăm dacă acestea sunt responsabilitatea țărilor sau dacă sunt rezultatul unor efecte externe și să formulăm recomandări corecte, prompte și bune de pus în practic. În urma procesului de negociere, tabloul de bord – care reprezintă setul de indicatori care au fost negociați – include nu numai indicatori financiari și nominali, dar și indicatori ai economiei reale. De asemenea, avem încredere în respectarea cu meticulozitate de către Comisie a compromisului de la considerentul 6A, care implică Parlamentul alături de Consiliu în procesele de reexaminare următoare. De asemenea, interpretarea nu va fi efectuată automat, ci inteligent, prin intermediul unor analize aprofundate, care sunt solicitate de către Comisie, dar necesare. Recomandările Comisiei trebuie să asigure compatibilitatea cu toate celelalte documente strategice, dar țara în cauză va avea principala responsabilitate de a propune soluții care să fie puse în aplicare. Au fost garantate competențe sporite pentru Parlament, o mai mare implicare a partenerilor noștri sociali și respectarea practicilor de negociere colectivă. Sancțiunile sunt justificate în cazul lipsei cooperării, dar nu în cazul în care statele se află în imposibilitatea de a-și îndeplini obiectivele. De asemenea, acestea sunt clasificate, ceea ce este un aspect important. Am fi preferat o diminuare a sancțiunilor, dar trebuie să le acceptăm ca atare, întrucât sunt parte a compromisurilor. Înainte de a putea ajunge la un acord, există un obstacol fundamental: recunoașterea faptului că într-o piață internă, într-o zonă monetară, este logic să se observe diferențele dintre indicatorii de pe tabloul de bord, indiferent dacă acestea sunt pozitive sau negative, și că atât deficitele, cât și excedentele trebuie să fie supuse observației, deși, în mod clar, nu conduc la recomandări similare. Noi toți – deputați individuali, grupuri politice și instituții – am parcurs un drum lung. Se întrevede un acord cu privire la un text echilibrat și de înaltă calitate. Sper doar ca spiritul de compromis, care ne-a călăuzit până aici, să ne conducă până la un acord final."@ro18 "Skupina progresívnej aliancie socialistov a demokratov v Európskom parlamente sa domnieva, že časť balíka o správe ekonomických záležitostí, ktorá sa zaoberá Paktom stability a rastu, nie je reakciou, ktorú Európa potrebuje v tomto období štrukturálnej krízy. Znovu sa síce zaoberá Paktom stability a rastu, ale nemení jeho podstatu. Zaoberá sa ním v tom zmysle, že rozširuje jeho požiadavky a sprísňuje tresty. Užitočnejšie by bolo pripustiť, že pakt sa nedá dodržať, ak hospodárstvo krajiny nerastie a najmä ak je tu kríza. Tieto otázky by mali byť základom politického programu. Mali by sme diskutovať o zavedení politiky riadenia krízy a príslušných nástrojov v krajinách eurozóny a tiež o tom, ako zabrániť tomu, aby neustále sa odchyľujúci vývoj v krajinách eurozóny zničil túto jednotnú menu. Ak sa tieto problémy nevyriešia, pakt sa zmení na hlúpy nástroj, ako to niekto povedal. V balíku je však aj iskrička nádeje, a to nová iniciatíva na zisťovanie a nápravu makroekonomických nerovnováh, ktoré sa zvlášť v eurozóne rozširujú, čím sa menia na neriešiteľný problém. Parlament chcel mať zodpovednosti ako spoločný zákonodarca a tieto v plnej miere prijal. Text, o ktorom budeme hlasovať, je prejavom širokého konsenzu, ktorý sa podarilo dosiahnuť len vďaka obrovskej ochote všetkých pracovať a dosahovať kompromisy. Ako spravodajkyňa chcem poďakovať všetkým kolegom poslancom zo všetkých politických skupín a najmä tieňovým spravodajcom a chcem tiež vyzdvihnúť prácu pána Haglunda, pre ktorého som pracovala ako tieňová spravodajkyňa. Etapa trojstranných rozhovorov bola dlhá a ťažká a dosiahnutá dohoda – aj keď, žiaľ, nie kompletná – je výsledkom maďarského predsedníctva zastúpeného pánom ministrom Kármánom, Komisie zastúpenej pánom komisárom Rehnom a všetkých našich partnerov. Povedzme si to na rovinu. Identifikácia makroekonomických nerovnováh je zložitým a úplne novým procesom. Namiesto jednoduchého uplatňovania sankcií je dôležité zodpovedne identifikovať riziká, zistiť, či za ne zodpovedá krajina alebo či sú výsledkom vonkajších vplyvov, a poskytnúť správne, včasné a praktické odporúčania. Po procese rokovaní sa do hodnotiacej tabuľky – teda do množiny ukazovateľov, o ktorých sa rokovalo – dostali nielen finančné a nominálne ukazovatele, ale aj ukazovatele reálnej ekonomiky. Veríme tiež, že Komisia bude svedomite rešpektovať kompromis uvedený v odôvodnení 6a, podľa ktorého sa má na budúcom procese revízie popri Rade zúčastňovať aj Parlament. Ani výklad sa nebude robiť automaticky, ale rozumne prostredníctvom hĺbkových revízií, ktoré sú pre Komisiu náročné, ale ktoré sú potrebné. Odporúčania Komisie budú musieť byť v súlade so všetkými ostatnými strategickými dokumentmi, ale za navrhovanie riešení, ktoré sa budú realizovať, bude niesť hlavnú zodpovednosť daná krajina. Podarilo sa zaručiť rozšírené právomoci pre Parlament, väčšiu angažovanosť sociálnych partnerov a dodržiavanie postupov kolektívneho vyjednávania. Sankcie sú opodstatnené vtedy, keď krajina dostatočne nespolupracuje, ale nie vtedy, keď nie je schopná plniť ciele. Sú tiež odstupňované, čo je dôležité. Boli by sme uvítali skôr ich zmiernenie, ale museli sme s nimi súhlasiť v rámci kompromisov. Pred dosiahnutím dohody je tu však jeden podstatný kameň úrazu, a to uznanie skutočnosti, že na vnútornom trhu v menovej oblasti sa môžu zaznamenať odchýlky v ukazovateľoch podľa hodnotiacej tabuľky, či už kladné, alebo záporné, a že zaoberať sa treba deficitmi aj prebytkami, aj keď zjavne nepovedú k podobným odporúčaniam. Všetci – jednotliví poslanci aj politické skupiny a inštitúcie – sme prešli dlhú cestu. Dohodu o vyváženom a kvalitnom texte máme na dosah. Zostáva už len dúfať, že duch kompromisu, ktorý nás dostal až sem, nás povedie až ku konečnej dohode."@sk19 "Gospod predsednik, po mnenju Skupine naprednega zavezništva socialistov in demokratov v Evropskem parlamentu del svežnja ukrepov na področju gospodarskega upravljanja, v katerem je obravnavan pakt za stabilnost in rast, ne predstavlja odziva, ki ga Evropa potrebuje v času strukturne krize. V svežnju je res ponovno obravnavan pakt za stabilnost in rast, a njegova osnova ni spremenjena. Ponovno je obravnavan zato, da bi postale njegove zahteve širše in njegove kazni strožje. Zdi se, da bi bilo bolj koristno predvideti, da v skladu s paktom ni mogoče ravnati, če gospodarstvo države ne raste in zlasti, če je kriza. Ta vprašanja bi morala biti v središču političnega programa. Razpravljati bi morali o politiki za obvladovanje krize in z njo povezanih instrumentih v državah območja evra ter glede še nečesa drugega, in sicer kako preprečiti, da bi nenehno nasprotno gibanje evropskih gospodarstev uničilo enotno valuto. Če ta vprašanja ne bodo rešena, postane pakt neumnost, kot je dejal nekdo. Vendar pa je v svežnju kanček upanja: nova pobuda za prepoznavanje in odpravljanje makroekonomskih neravnovesij, ki se kopičijo, zlasti v območju evra, preden postanejo nerešljivi problemi. Parlament je želel imeti odgovornosti sozakonodajalca in jih je v celoti izvajal. Besedilo, o katerem bomo glasovali, kaže široko soglasje, ki je možno le zaradi velike sposobnosti vseh za delo in pripravljenosti za sprejemanje kompromisov. Kot poročevalka bi se rada zahvalila svojim kolegom poslancem iz vseh političnih skupin, zlasti svojim poročevalcem v senci, in predvsem bi izpostavila gospoda Haglunda, kateremu sem bila tudi jaz poročevalka v senci. Faza tristranskih pogovorov je bila dolgotrajna in težka in za sporazum, ki smo ga dosegli – žal ni celoten –, so bili zaslužni madžarsko predsedstvo, ki ga zastopa minister Kármán, Komisija, ki jo zastopa komisar Rehn, in vsi naši partnerji. Spregovorimo jasno: prepoznavanje makroekonomskih neravnovesij je zapleteno in popolnoma nov postopek. Namesto zgolj uporabe sankcij je pomembno, da v celoti prepoznamo tveganja, izvemo, ali je zanje odgovorna država ali so posledica zunanjih vplivov, ter podamo pravilna, pravočasna in izvedljiva priporočila. Po postopku pogajanj preglednica – to je sklop kazalnikov, ki so bili doseženi – vključuje ne le finančne in nominalne kazalnike, ampak tudi kazalnike realnega gospodarstva. Prav tako verjamemo, da bo Komisija skrbno spoštovala kompromis navedbe 6a, ki Parlament in Svet vključuje pri prihodnjem postopku za pregled. Tudi razlage se ne bodo izvajale samodejno, ampak inteligentno s temeljitimi pregledi, ki so za Komisijo zahtevni, a nujni. Priporočila Komisije bodo morala zagotavljati skladnost z vsemi drugimi strateškimi dokumenti, a država bo nosila glavno odgovornost pri predlaganju rešitev za izvajanje. Okrepljene pristojnosti Parlamenta, večja udeležba socialnih partnerjev in spoštovanje kolektivnih pogajalskih praks so zagotovljeni. Kazni so upravičene v primeru pomanjkanja sodelovanja, a ne, če države niso sposobne izpolnjevati ciljev. Razdeljene so tudi v stopnje, kar je pomemben vidik. Raje bi omilili kazni, a morali smo se strinjati z njimi, saj so bile del kompromisa. Preden lahko dosežemo sporazum, pa obstaja še ena ovira: potrditev, da je na notranjem trgu, v monetarnem območju, smiselno opazovati, ali so različice kazalnikov v preglednici pozitivne ali negativne, in da je treba opazovati tako primanjkljaje kot presežke, čeprav očitno ne sprožajo podobnih priporočil. Vsi mi – posamezni poslanci, politične skupine in institucije – smo prišli daleč. Sporazum o uravnoteženem in visokokakovostnem besedilu je na vidiku. Upam samo, da nas bo pripravljenost za sprejemanje kompromisov, ki nas je pripeljala tako daleč, ponesla do končnega sporazuma."@sl20 "Herr talman, gruppen Progressiva alliansen av socialdemokrater och demokrater i Europaparlamentet anser att den del av paketet om den ekonomiska styrningen som handlar om stabilitets- och tillväxtpakten inte är det svar som Europa behöver i denna tid av strukturell kris. Paketet innehåller visserligen en översyn av stabilitets- och tillväxtpakten, men inte i syfte att förändra den i grunden. Översynen syftar endast till att göra kraven i paketet bredare och dess påföljder tuffare. Det vore bättre att anta att pakten är omöjlig att uppfylla om ett lands ekonomi inte växer och i synnerhet under en kris. Dessa frågor bör stå i centrum på den politiska dagordningen. Vi borde diskutera införandet av en politik för krishantering och de instrument som är förknippade med en sådan politik i länderna i euroområdet och, när det gäller en annan fråga, hur vi ska förhindra att den ständigt divergerande utvecklingen av euroländernas ekonomier förstör den gemensamma valutan. Om vi inte kan lösa dessa frågor blir pakten meningslös, som någon sade. Det finns dock en strimma av hopp i paketet: det nya initiativet för att identifiera och korrigera de makroekonomiska obalanser som byggs upp, särskilt i euroområdet, innan de blir olösliga problem. Parlamentet ville få ansvar som medlagstiftare och har tagit detta ansvar fullt ut. Den text som vi ska rösta om speglar ett brett samförstånd, som endast har gjorts möjligt tack vare allas enorma arbetskapacitet och kompromissvilja. Som föredragande vill jag tacka alla mina kolleger från alla politiska grupper, framför allt mina skuggföredragande, och jag vill särskilt nämna Carl Haglund, som jag också själv var skuggföredragande åt. Trialogfasen var lång och svår, och vi nådde en överenskommelse – tyvärr var den inte fullständig – tack vare det ungerska ordförandeskapet, företrätt av minister András Kármán, kommissionen, företrädd av kommissionsledamot Olli Rehn samt alla våra samarbetspartner. Låt oss tala klarspråk: att identifiera makroekonomiska obalanser är en komplicerad och helt ny process. I stället för att enbart tillämpa sanktioner är det viktigt att identifiera riskerna på ett kompetent sätt, ta reda på om de är landets eget ansvar eller om de beror på yttre påverkan, och göra korrekta, snabba och praktiska rekommendationer. Efter förhandlingsprocessen, omfattar resultattavlan – det vill säga den uppsättning indikatorer som har förhandlats fram – inte bara finansiella och nominella indikatorer utan också indikatorer från den reala ekonomin. Vi litar också på att kommissionen samvetsgrant kommer att respektera kompromissen om skäl 6A, som innebär att parlamentet tillsammans med rådet medverkar vid framtida granskningsprocesser. Tolkningen kommer inte heller att ske automatiskt, utan göras på ett intelligent sätt genom fördjupad granskning, vilket är krävande för kommissionen men nödvändigt. Kommissionens rekommendationer måste överensstämma med alla andra strategiska dokument, men landet kommer att bära huvudansvaret när det gäller att föreslå vilka lösningar som ska genomföras. Parlamentets utökade befogenheter, den ökade delaktigheten från arbetsmarknadens parter och respekten för kollektiva förhandlingar har garanterats. Sanktioner är motiverade vid brist på samarbete, men inte i de fall då länderna inte kan uppfylla målen. De är också graderade, vilket är en viktig aspekt. Vi skulle ha föredragit att lätta på sanktionerna, men vi var tvungna att gå med på dem som en del av kompromisserna. Innan vi kan nå en överenskommelse finns det en grundläggande stötesten: erkännandet av att det på en inre marknad, i ett valutaområde, är rimligt att variationerna i resultattavlans indikatorer bör observeras oavsett om de är positiva eller negativa, och att både underskott och överskott bör bli föremål för observation, trots att de givetvis inte ger upphov till samma rekommendationer. Vi har alla – enskilda ledamöter, politiska grupper och institutioner – kommit långt. Vi har en överenskommelse om en balanserad text av hög kvalitet inom räckhåll. Jag hoppas bara att den kompromissvilja som har fört oss så här långt kommer att föra oss fram till en slutlig överenskommelse."@sv22
lpv:unclassifiedMetadata	"Elisa Ferreira,"15,17 "Haglund"13 "Kármán"13 "Rehn"13 "bis"21 "in-depth reviews"3 "in-depth reviews,"15,17 "relatora"15,17 "score board"15,17
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>6

Named graphs describing this resource:

The resource appears as object in 2 triples

Context graph