Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2011-06-22-Speech-3-050-000"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2011-06-22"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Pregătirea reuniunii Consiliului European din 24 iunie 2011 (continuarea dezbaterii)⁶
dcterms:Language	"de"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20110622.14.3-050-000"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2011-06-22-Speech-3-051-000⁶
lpv:speaker	lp:Manfred Weber⁶
lpv:spoken text	"Herr Präsident, Frau Ratspräsidentin, Herr Kommissionspräsident, liebe Kolleginnen und Kollegen! Zu Griechenland ist bereits einiges gesagt worden. Ich möchte nur zwei Gedanken zu diesem Themenfeld ergänzen. Der eine Gedanke ist: Wir dürfen, trotz aller Sorgen und Ängste, die die Menschen spüren, die Prinzipien nicht aus dem Auge verlieren. Die zwei Prinzipien, die Europa prägen, sind Solidarität – dazu stehen wir – und Eigenverantwortung, dass die Griechen und all diejenigen, die Solidarität empfangen, auch entsprechend eigenverantwortlich handeln. Der zweite Gedanke ist: Es wurde von der großen Bewährungsprobe für Europa gesprochen, von der Sorge, dass das Projekt vielleicht auch scheitern könnte, dass alte, besiegt geglaubte Geister wiederkommen könnten in der Europäischen Union. Ich möchte all dies einmal ins Positive drehen: Wir sollten nicht nur über die Probleme reden, sondern auch über die Erfolge. Zum Beispiel darüber, dass es im Baltikum Länder geschafft haben, aus der Krise herauszukommen, dass es Irland schaffen wird, mit europäischer Unterstützung nächstes Jahr auf die Anleihenmärkte zurückzukommen. Es kann auch eine große Chance sein, den Menschen zu beweisen, dass wir miteinander stärker sind als alleine. In diesem Zusammenhang ist es schon beinahe schwierig, auf das zweite eigentliche Topthema des Rates einzugehen, nämlich die Migrationsfrage. Es gibt aber einen schönen Zusammenhang. Denn auch bei der Migrationsfrage, insbesondere bei Schengen, erleben wir das gleiche Prinzip, dass eine große Errungenschaft Europas jetzt durch nationalen Egoismus in Frage gestellt wird. Wir haben sicher alle die Zahlen gesehen, dass in Italien 18 000 Flüchtlinge angekommen sind. Wir wissen aber alle, dass 18 000 Flüchtlinge für Italien weiß Gott keine Überbelastung sind, weil in Belgien allein doppelt so viele im letzten Jahr aufgenommen worden sind. Deswegen war es nicht richtig, so zu reagieren, wie Italien reagiert hat. Es war Innenpolitik wegen Innenminister Bossi. Und in Frankreich wurde wegen einigen Hundert Personen damit reagiert, die Grenzkontrollen wieder einzuführen, auch wegen innenpolitischer Gründe. Auch in Dänemark waren es innenpolitische Gründe. Deswegen wünsche ich mir vom Rat das klare Signal: Wenn über die Migrationsfrage, wenn über Schengen diskutiert wird, müssen die Regierungschefs der Europäischen Union das klare Gegensignal senden und müssen sagen: Wir wollen keine nationalen Egoismen, auch in diesem Themenfeld, sondern wir wollen den großen Erfolg des freien Europas verteidigen. Herr Kommissionspräsident, die Unterstützung des Parlaments ist Ihnen bei dieser Aufgabe sicher!"@de⁹
lpv:spokenAs	vice-chair; EPP (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; LIBE (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; Delegation for relations with India (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; REGI (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; DROI (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; Delegation for relations with the countries of the Andean Community (2009-09-16--2013-03-20)²³ unknown; Christlich-Soziale Union in Bayern e.V. (2009-07-14--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Pane předsedající, paní úřadující předsedkyně Rady, pane Barroso, dámy a pánové, o Řecku toho již zde bylo řečeno hodně. Chtěl bych k tomuto tématu doplnit jen dvě myšlenky. Tou první je, že navzdory obavám a strachu lidí nesmíme ztrácet ze zřetele naše zásady. Evropu definují dvě zásady, a to solidarita – ta má naši podporu – a smysl pro osobní zodpovědnost – že Řekové a všichni ti, kterým konkrétně projevujeme solidaritu, přijímají také vlastní odpovědnost. Druhá myšlenka je tato: Hovořilo se tu o velké zkoušce, jíž je Evropa vystavena, o obavách, že by evropský projekt mohl eventuálně také zkrachovat a v Evropské unii by se mohly znovu vynořit přízraky, o kterých jsme si dříve mysleli, že jsme se jich dávno zbavili. Chtěl bych se na to vše podívat z pozitivní stránky. Neměli bychom hovořit pouze o problémech, ale také o úspěších. Například o tom, že některé pobaltské státy překonaly krizi nebo že Irsko se s podporou Evropy příští rok opět vrátí na trh s dluhopisy. Toto by také pro lidi mohlo být přesvědčivým důkazem, že jednáme-li společně, jsme silnější, než když jednáme sami. V této souvislosti je velmi obtížné hovořit o druhém nejdůležitějším tématu zasedání Rady, totiž otázce migrace. Nicméně mezi oběma tématy existuje zřetelná spojitost, protože pokud jde o otázku migrace, zejména o Schengen, narážíme tu na stejný princip, totiž na to, že jeden z největších evropských výdobytků je nyní v důsledku národního egoismu zpochybňován. Určitě všichni známe statistiku, podle níž do Itálie přišlo 18 000 uprchlíků. Všichni však víme, že pro Itálii sotva může představovat 18 000 uprchlíků neúnosnou zátěž, když loni jen samotná Belgie přijala dvojnásobné množství uprchlíků. Itálie proto nebyla oprávněna reagovat tak, jak reagovala. Celé to bylo jen vnitropolitické gesto italského ministra pro reformy Umberta Bossiho. Francie kvůli několika stovkám lidí znovu zavedla hraniční kontroly, což také bylo motivováno vnitropoliticky. Rovněž u Dánska sehrály svoji roli vnitropolitické důvody. Přál bych si proto, aby zasedání Rady vyslalo jasné signály. Při jednání o otázce migrace a Schengenu musí hlavy států nebo předsedové vlád jasně vzkázat, že národní egoismus, zejména v této oblasti, je pro nás nepřijatelný, že naopak chceme bránit onen obrovský úspěch, jímž je Evropa bez hranic. Pane Barroso, můžete se spolehnout, že Parlament vás v této věci podpoří."@cs¹ "Hr. formand, fru rådsformand, hr. Barroso, mine damer og herrer! Der er allerede blevet sagt meget med hensyn til Grækenland. Jeg vil blot tilføje to tanker, jeg har gjort mig i denne henseende. Den første er, at vi på trods af alle de bekymringer og den frygt, som befolkningen føler, ikke må tabe principperne af syne. De to principper, der definerer Europa, er solidaritet, og den står vi ved, og en individuel ansvarsfølelse, nemlig at den græske befolkning og alle dem, der er genstand for solidariske handlinger, også selv tager ansvar. Den anden tanke er, at der er blevet henvist til den store test for Europa og til bekymringen om, at projektet måske sågar kunne mislykkes, og at gamle spøgelser, som vi troede, at vi havde udryddet, kunne gå igen i EU. Jeg vil gerne vende alt dette på hovedet og se på det i et positivt lys. Vi bør ikke blot tale om problemerne, men også om succeserne. Vi bør f.eks. nævne, at nogle af de baltiske lande har formået at komme over krisen, og at det med europæisk støtte vil lykkes Irland at vende tilbage til obligationsmarkederne næste år. Dette kunne også være en kærkommen lejlighed til at bevise over for befolkningen, at vi er stærkere sammen, end vi er alene. På denne baggrund er det ret vanskeligt at behandle det andet store spørgsmål på mødet i Det Europæiske Råd, nemlig spørgsmålet om migration. Der er imidlertid en god forbindelse mellem de to spørgsmål, for i forbindelse med spørgsmålet om migration, herunder især Schengen, ser vi også det samme princip i funktion, nemlig at en af Europas største succeser nu bliver betvivlet som følge af national egoisme. Jeg er sikker på, at vi alle har set de tal, hvoraf det fremgår, at der er ankommet 18 000 flygtninge i Italien. Vi ved imidlertid, at det, når det drejer sig om Italien, næppe er en for stor byrde med 18 000 flygtninge, fordi Belgien alene sidste år modtog dobbelt så mange flygtninge. Det var derfor ikke korrekt af Italien at handle på den måde, som landet gjorde. Det var intern politisering forestået af Italiens reformminister, Umberto Bossi. På grund af et par hundrede mennesker svarede Frankrig igen ved at genindføre grænsekontrollen, og også det var der indenrigspolitiske årsager til. Også i Danmark havde årsagerne indenrigspolitiske rødder. Jeg vil derfor gerne have, at der bliver sendt tydelige signaler ud fra mødet i Rådet. Når spørgsmålet om migration og Schengen skal drøftes, skal EU's stats- og regeringschefer svare med det klare budskab, at vi ikke ønsker national egoisme og navnlig ikke inden for dette område. Vi ønsker i stedet at forsvare den store succes, som det frie Europa er. Det får De, hr. Barroso, bestemt Parlamentets opbakning til."@da² "Κύριε Πρόεδρε, κυρία Προεδρεύουσα του Συμβουλίου, κύριε Barroso, κυρίες και κύριοι, έχουν ήδη λεχθεί πολλά για το ζήτημα της Ελλάδας. Θέλω απλώς να προσθέσω δύο σκέψεις για το ίδιο θέμα. Η πρώτη συνίσταται στο ότι, παρ’ όλες τις ανησυχίες και τον φόβο που αισθάνονται οι πολίτες, δεν πρέπει να παραμελήσουμε τις αρχές μας. Οι δύο αρχές που χαρακτηρίζουν την Ευρώπη είναι η αλληλεγγύη –και παραμένουμε προσηλωμένοι σε αυτήν την αρχή– και το αίσθημα ατομικής ευθύνης – ότι δηλαδή ο ελληνικός λαός και όλοι οι αποδέκτες πράξεων αλληλεγγύης πρέπει να αναλαμβάνουν και οι ίδιοι τις ευθύνες τους. Η δεύτερη σκέψη μου αφορά το σχόλιο που έγινε σχετικά με το πόσο σημαντική είναι η δοκιμασία για την Ευρώπη καθώς και την ανησυχία ότι το ευρωπαϊκό εγχείρημα ενδέχεται ακόμη και να καταρρεύσει και ότι φαντάσματα του παρελθόντος, τα οποία νομίζαμε ότι είχαν εκλείψει, είναι πιθανό να επιστρέψουν στην Ευρωπαϊκή Ένωση. Θα ήθελα να τα αντιστρέψω όλα αυτά, και να τα προσεγγίσω από θετική σκοπιά. Δεν πρέπει να μιλάμε μόνο για τα προβλήματα, αλλά και για τις επιτυχίες. Για παράδειγμα, πρέπει να αναφέρουμε ότι ορισμένα από τα κράτη της Βαλτικής κατάφεραν να ξεπεράσουν την κρίση και ότι, χάρη στην ευρωπαϊκή στήριξη, η Ιρλανδία θα καταφέρει να επιστρέψει στις αγορές ομολόγων το προσεχές έτος. Αυτό θα μπορούσε να αποτελέσει θαυμάσια ευκαιρία για να αποδείξουμε στους πολίτες ότι είμαστε ισχυρότεροι όταν δρούμε από κοινού, παρά όταν είμαστε μόνοι. Σε αυτό το πλαίσιο, είναι πολύ δύσκολο να στρέψουμε την προσοχή μας στο δεύτερο μείζον θέμα της συνόδου του Συμβουλίου, δηλαδή τη μετανάστευση. Ωστόσο, υπάρχει ένας θαυμάσιος συνδετικός κρίκος ο οποίος συνδέει τα δύο θέματα, δεδομένου ότι, σε σχέση με το θέμα της μετανάστευσης, ιδίως στο πλαίσιο του συστήματος Σένγκεν, διαπιστώνουμε ότι εφαρμόζεται η ίδια ακριβώς αρχή, ότι δηλαδή μία από τις μεγαλύτερες επιτυχίες της Ευρώπης τίθεται σήμερα υπό αμφισβήτηση λόγω εθνικού εγωισμού. Είμαι βέβαιος ότι έχουμε δει όλοι τα στοιχεία σύμφωνα με τα οποία στην Ιταλία έχουν φτάσει 18.000 πρόσφυγες. Ωστόσο, όλοι γνωρίζουμε ότι, για την Ιταλία, 18.000 πρόσφυγες δεν είναι καθόλου υπερβολικό βάρος, καθώς μόνο το Βέλγιο υποδέχτηκε το περασμένο έτος τουλάχιστον διπλάσιο αριθμό προσφύγων. Επομένως, δεν ήταν σωστή η αντίδραση της Ιταλίας. Ήταν μια αντίδραση που απέβλεπε στη χάραξη εσωτερικής πολιτικής από τον υπουργό Μεταρρυθμίσεων της Ιταλίας, Umberto Bossi. Για μερικές εκατοντάδες άτομα, η Γαλλία αντέδρασε επαναφέροντας τους ελέγχους στα σύνορα, και αυτό συνέβη εξίσου για εσωτερικούς πολιτικούς λόγους. Και στην περίπτωση της Δανίας, οι λόγοι είχαν χαρακτηριστικά εσωτερικής πολιτικής. Ζητώ λοιπόν η σύνοδος του Συμβουλίου να στείλει σαφή μηνύματα. Όταν θα συζητηθούν τα θέματα της μετανάστευσης και του Σένγκεν, οι αρχηγοί κρατών και κυβερνήσεων της Ευρωπαϊκής Ένωσης πρέπει να απαντήσουν στέλνοντας το σαφές μήνυμα ότι δεν θέλουμε εθνικούς εγωισμούς, ιδίως σε αυτόν τον τομέα. Απεναντίας, θέλουμε να υπερασπιστούμε την τεράστια επιτυχία της ελεύθερης Ευρώπης. Κύριε Barroso, να είστε βέβαιος ότι θα έχετε τη στήριξη του Κοινοβουλίου στο θέμα αυτό."@el¹⁰ "Mr President, President-in-Office of the Council, Mr Barroso, ladies and gentlemen, a lot has already been said with regard to Greece. I would just like to add two thoughts on this matter. The first is that, despite all the concern and fear being felt by the people, we must not lose sight of the principles. The two principles that define Europe are solidarity – we stand by this – and a sense of individual responsibility – that the Greek people and all those who receive acts of solidarity also take responsibility themselves. The second thought is that mention has been made of the big test for Europe and of the concern that the project could perhaps even fail and that old ghosts that we had thought we had eradicated could return to the European Union. I would like to turn all of this around and look at it in a positive light. We should not just talk about the problems, but also about the successes. For example, we should mention that some of the Baltic States have managed to overcome the crisis and that, with European support, Ireland will succeed in returning to the bond markets next year. This could also be a big opportunity to prove to the people that we are stronger together than we are alone. In this context, it is quite difficult to deal with the second major issue for the Council meeting, namely that of migration. However, there is a nice link that connects the two issues, because in relation to the migration issue, in particular Schengen, we also see the same principle at work, namely that one of Europe’s major successes is now being called into question as a result of national egotism. I am sure that we have all seen the figures indicating that 18 000 refugees have arrived in Italy. However, we all know that, for Italy, 18 000 refugees is hardly an excessive burden, because twice as many refugees have been received in the last year in Belgium alone. It was therefore not right of Italy to react in the way that it did. It was internal policymaking by Italy’s minister of reforms, Umberto Bossi. On account of a few hundred people, France responded by reintroducing border controls, and that, too, was for domestic political reasons. In Denmark, too, the reasons were of an internal political nature. I would therefore like clear signals to be sent out from the Council meeting. When the question of migration and Schengen is discussed, the Heads of State or Government of the European Union must respond with the clear message that we do not want national egotism, in particular in this area. Instead we want to defend the huge success that is a free Europe. Mr Barroso, you will certainly have Parliament’s support in that."@en⁴ "Señor Presidente, señora Presidenta en ejercicio del Consejo, señor Barroso, Señorías, se han dicho muchas cosas en relación con Grecia. Simplemente me gustaría añadir dos ideas sobre este asunto. La primera es que, a pesar de toda la preocupación y el miedo que sienten los ciudadanos, no debemos perder de vista los principios. Los dos principios que definen a Europa son la solidaridad —nosotros apoyamos esto— y un sentido de responsabilidad individual, es decir, que el pueblo griego y todos aquellos que reciben actos de solidaridad también asuman responsabilidades. La segunda idea es que se ha mencionado la gran prueba de Europa y la preocupación de que el proyecto tal vez incluso podría fracasar y que los viejos fantasmas que creíamos que habíamos erradicado podrían volver a la Unión Europea. Me gustaría darle la vuelta a todo esto y examinarlo desde un punto de vista positivo. No deberíamos hablar solo de los problemas, sino también de los logros. Por ejemplo, deberíamos mencionar que algunos de los Estados bálticos han conseguido superar la crisis y que, con el apoyo europeo, Irlanda podrá volver a los mercados de bonos el año que viene. Esta también podría ser una gran oportunidad para demostrar a los ciudadanos que somos más fuertes juntos que por separado. En este contexto, es bastante difícil abordar el segundo problema más importante de la reunión del Consejo, es decir, la inmigración. No obstante, existe un buen vínculo que conecta ambos problemas, porque en relación con el tema de la migración, en particular Schengen, también vemos que funciona el mismo principio, en concreto el de los importantes logros de Europa que ahora se ponen en entredicho a consecuencia del egoísmo nacional. Estoy seguro de que todos hemos visto los datos que indican que han llegado 18 000 refugiados a Italia. Sin embargo, todos sabemos que, para Italia, 18 000 refugiados apenas supone una carga excesiva, porque el año pasado solo a Bélgica llegaron el doble de refugiados. Por lo tanto, no fue apropiado que Italia reaccionara de la forma que lo hizo. Fue la elaboración de políticas interna a cargo del ministro de reformas de Italia, Umberto Bossi. A causa de algunos cientos de personas, Francia respondió reintroduciendo controles fronterizos y eso también fue por razones de política interior. En Dinamarca los motivos también fueron de política interior. Por eso me gustaría que se enviaran señales claras desde la reunión del Consejo. Cuando se discuta la cuestión de la migración y Schengen, los Jefes de Estado o de Gobierno de la Unión Europea deben responder con el claro mensaje de que no queremos egoísmo nacional, en particular en este ámbito. En su lugar, queremos defender el enorme éxito que representa una Europa libre. Señor Barroso, seguro que en eso usted tendrá el apoyo del Parlamento."@es²¹ "Austatud juhataja! Nõukogu eesistuja! José Manuel Barroso! Head kolleegid! Kreeka küsimuse kohta on juba palju öeldud. Sooviksin sellele lisada vaid kaks mõtet. Esimene on, et hoolimata kogu murest ja hirmust, mida inimesed tunnevad, ei tohi me silmist kaotada oma põhimõtteid. Kaks Euroopat määratlevat põhimõtet on solidaarsus – peame sellest kinni – ja individuaalse vastutuse mõistmine, see et Kreeka inimesed ja kõik need, kes on solidaarsusaktide sihtmärk, võtaksid ka ise vastutuse. Teine mõte on, et mainitud on Euroopa suurt proovilepanekut ja muret, et see projekt võib isegi läbi kukkuda, ning vanad tondid, mille olime enda arvates hävitanud, võivad Euroopa Liitu naasta. Sooviksin selle kõik ümber pöörata ja seda positiivses valguses vaadelda. Me ei tohiks mõelda vaid probleemidele, vaid ka edule. Näiteks peaksime märkima, et mõned Baltimaad on suutnud kriisist välja tulla ning Euroopa toetusega õnnestub Iirimaal järgmisel aastal võlakirjaturgudele naasta. See võib olla ka suur võimalus inimestele tõestada, et koos oleme tugevamad kui eraldi. Selles kontekstis on üsna raske tegeleda nõukogu kohtumise teise suure probleemi, nimelt migratsiooniga. Siiski on need kaks küsimust meeldivalt seotud, kuna seoses migratsiooniprobleemi, eriti Schengeniga, näeme töötavat samuti sama põhimõtet – nimelt seda, et Euroopa suuri edusamme seatakse nüüd riiklike eneseupitamiste tulemusena küsimuse alla. Ma olen kindel, et me kõik oleme näinud arve, mis näitavad, et Itaaliasse on saabunud 18 000 pagulast. Sellest hoolimata teame kõik ka seda, et Itaalia jaoks ei ole 18 000 pagulast kuigi ülemäärane koorem, kuna ainuüksi Belgia võttis eelmisel aastal vastu kaks korda rohkem pagulasi. Seetõttu ei olnud Itaaliast õige reageerida nii, nagu see reageeris. Tegemist oli Itaalia reformiministri Umberto Bossi riikliku poliitikaga. Paarisaja inimese pärast tugevdas Prantsusmaa piirikontrolli ning ka seda tehti riiklikel poliitilistel põhjustel. Ka Taanis olid põhjused riiklikku poliitilist laadi. Seetõttu sooviksin, et nõukogu kohtumisel saadetaks välja selgeid sõnumeid. Kui arutatakse migratsiooni ja Schengeni küsimust, peavad Euroopa Liidu riigi- või valitsusjuhid vastama selge sõnumiga, et me ei soovi riiklikku egotismi, eriti selles valdkonnas. Selle asemel soovime kaitsta tohutut edu – vaba Euroopat. José Manuel Barroso, teil on kindlasti selles parlamendi toetus."@et⁵ "Arvoisa puhemies, arvoisa neuvoston puheenjohtaja, arvoisa puheenjohtaja Barroso, hyvät kollegat, Kreikasta on jo sanottu paljon. Haluaisin lisätä tähän aiheeseen vain kaksi ajatusta. Ensimmäinen on se, että kaikesta ihmisten tuntemasta huolesta ja pelosta huolimatta emme saa unohtaa periaatteita. Kaksi EU:ta määrittävää periaatetta ovat solidaarisuus – me tuemme sitä – ja yksittäisen vastuun tunne – että Kreikan kansa ja kaikki solidaarisuuden osoituksia saavat ottavat myös itse vastuutta. Toinen ajatus on se, että on mainittu EU:n suuri testi ja huoli siitä, että hanke saattaa ehkä jopa epäonnistua ja että vanhat haamut, jotka olemme luulleet poistaneemme, saattavat palata Euroopan unioniin. Haluaisin kääntää tämän kaiken ympäri ja tarkastella sitä myönteisessä valossa. Meidän ei pitäisi puhua vain ongelmista vaan myös menestystarinoista. Meidän pitäisi esimerkiksi mainita, että jotkin Baltian maat ovat onnistuneet nujertamaan kriisin ja että EU:n tuella Irlanti pystyy palaamaan ensi vuonna velkakirjamarkkinoille. Tämä voisi olla myös loistava tilaisuus osoittaa ihmisille, että yhdessä olemme vahvempia kuin yksin. Näissä puitteissa on sangen vaikeaa käsitellä neuvoston kokouksen toista keskeistä asiaa eli siirtolaisuutta. Näiden kahden kysymyksen välillä on kuitenkin mukava yhteys, koska siirtolaisuuskysymyksen osalta, erityisesti Schengenin, näemme saman periaatteen käytännössä eli sen, että yhtä EU:n suurinta menestystä kyseenalaistetaan nyt kansallisen itsekkyyden vuoksi. Olen varma, että me kaikki olemme nähneet luvut, joiden mukaan Italiaan on saapunut 18 000 pakolaista. Me kaikki kuitenkin tiedämme, että Italialle 18 000 pakolaista tuskin on liiallinen taakka, koska yksin Belgiaan tuli viime vuonna kaksinkertainen määrä pakolaisia. Siksi ei ollut asianmukaista, että Italia reagoi sillä tavalla kuin se reagoi. Se oli Italian uudistuksista vastaavan ministerin, Umberto Bossin, harjoittamaa sisäpolitiikkaa. Muutaman sadan ihmisen vuoksi Ranska vastasi ottamalla rajatarkastukset uudelleen käyttöön, ja myös se johtui sisäpolitiikasta. Myös Tanskassa syiden luonne oli sisäpoliittinen. Haluaisin siksi, että neuvoston kokouksesta lähetetään selkeitä viestejä. Kun keskustellaan siirtolaisuudesta ja Schengenistä, Euroopan unionin valtion tai hallitusten päämiesten on vastattava selkeällä viestillä siitä, että emme halua kansallista itsekkyyttä, etenkään tällä alalla. Sen sijaan haluamme puolustaa valtavaa menestystarinaa, joka vapaa Eurooppa on. Arvoisa puheenjohtaja Barroso, siinä teillä on ehdottomasti parlamentin tuki."@fi⁷ "Monsieur le Président, Monsieur le Président en exercice du Conseil, Monsieur Barroso, Mesdames et Messieurs, on a déjà dit beaucoup de choses à propos de la Grèce. Je voudrais simplement ajouter deux réflexions à ce sujet. La première est que, malgré toutes les inquiétudes et les craintes des gens, nous ne devons pas oublier les principes. Les deux principes qui définissent l’Europe sont la solidarité - nous y tenons - et un sens de la responsabilité individuelle. Les Grecs et tous ceux qui bénéficient de mesures de solidarité doivent aussi assumer leurs propres responsabilités. La seconde réflexion est que l’on a parlé d’une grande mise à l’épreuve de l’Europe et de la crainte de voir ce projet échouer et d’assister au retour, dans l’Union européenne, des vieux fantômes que l’on croyait à jamais disparus. Je voudrais envisager la question dans une autre perspective plus optimiste. Nous ne devons pas uniquement parler des problèmes, mais aussi des réussites. Nous devrions dire, par exemple, que certains pays baltes sont parvenus à surmonter cette crise et que, grâce au soutien de l’Europe, l’Irlande pourra à nouveau accéder aux marchés obligataires l’année prochaine. Ce pourrait aussi être une bonne occasion de prouver que nous sommes plus forts ensemble que chacun de notre côté. Dans ce contexte, il est très difficile de se pencher sur le deuxième grand thème de la réunion du Conseil, à savoir la migration. Il y a pourtant bien un lien entre ces deux questions, puisqu’en ce qui concerne la question de la migration, et Schengen, nous constatons la mise en œuvre du même principe, à savoir que l’une des grandes réussites de l’Europe est aujourd’hui remise en cause sous l’effet de l’égoïsme national. Je suis sûr que nous avons tous vu les chiffres indiquant que 18 000 réfugiés sont arrivés en Italie. Mais nous savons aussi que ces 18 000 réfugiés sauraient difficilement représenter un fardeau excessif pour l’Italie. En effet, la Belgique en a accueilli deux fois plus rien que l’année passée. L’Italie a dont eu tort de réagir comme elle l’a fait, pour des raisons de politique interne par l’intermédiaire du ministre italien des réformes, Umberto Bossi. Pour quelques centaines de personnes, la France a réagi en rétablissant les contrôles aux frontières, pour des raisons de politique interne également. Au Danemark également, les mesures prises s’expliquent par des raisons de politique intérieure. Je voudrais donc que la réunion du Conseil envoie des messages clairs. Lors des discussions relatives à l’immigration et à Schengen, les chefs d’État ou de gouvernement de l’Union européenne doivent indiquer clairement que nous ne voulons pas des égoïsmes nationaux, en particulier dans ce domaine. Nous voulons au contraire défendre le magnifique succès qu’est l’Europe libre. Monsieur Barroso, vous aurez certainement le soutien du Parlement sur ce point."@fr⁸ "Elnök úr, soros tanácsi elnök asszony, Barroso úr, hölgyeim és uraim! Görögországgal kapcsolatban sok minden elhangzott. Mindössze két gondolatot szeretnék hozzáfűzni e témához. Az első, hogy minden aggodalom és az emberek félelmei ellenére sem szabad szem elől tévesztenünk az elveket. Az Európa által meghatározott két elv a szolidaritás – amit támogatunk – és az egyéni felelősségérzet, hogy a görög emberek és mindazok, akikkel szemben szolidaritást vállalnak, maguk is vállaljanak felelősséget. A második gondolat, hogy említették Európa nagy erőpróbáját és azt az aggályt, hogy a projekt esetleg el is bukhat, és a régi kísértetek, amelyekről azt gondoltuk, hogy elpusztítottuk, visszatérhetnek az Európai Unióba. Szeretném ezt körbejárni és pozitív fényben megvizsgálni. Nemcsak a problémákról kell beszélnünk, hanem a sikerekről is. Meg kell említenünk például, hogy egyes balti államoknak sikerült leküzdeniük a válságot, és hogy európai segítséggel Írországnak a jövő évben sikerül visszatérnie a kötvénypiacokra. Ez komoly lehetőség lehet arra is, hogy az embereknek bebizonyítsuk, hogy együtt erősebbek vagyunk, mint egyedül. Ezzel összefüggésben meglehetősen nehéz a tanácsi ülés másik fő kérdésével, nevezetesen a bevándorlással foglalkozni. A két kérdés között azonban finom kapcsolat van, mivel a bevándorlás kérdésével, különösen Schengennel összefüggésben azt látjuk, hogy ugyanaz az elv működik, nevezetesen, hogy Európa egyik fő eredményét a nemzeti önzés következtében megkérdőjelezik. Biztos vagyok benne, hogy mindannyian láttuk azokat az adatokat, miszerint 18 000 menekült érkezett Olaszországba. Mindannyian tudjuk azonban, hogy Olaszország számára 18 000 menekült egyáltalán nem túlzott teher, hiszen egyedül Belgium a múlt évben kétszer ennyi menekültet fogadott. Ezért Olaszország részéről nem volt helyes az, ahogy reagált. A reformokért felelős olasz miniszter, Umberto Bossi belpolitikai lépése volt. Néhány száz ember miatt Franciaország a határellenőrzések újbóli bevezetésével reagált, és ez is belpolitikai okok miatt történt. Dániában az okok szintén belpolitikai jellegűek voltak. Ezért szeretném, ha a Tanács üléséről egyértelmű jelzések érkeznének. A bevándorlás és Schengen kérdésének megvitatásánál az Európai Unió állam- és kormányfőinek egyértelmű üzenettel kell válaszolniuk, hogy nem akarunk nemzeti önzést, különösen e téren nem. Ehelyett meg akarjuk védeni azt az óriási eredményt, amely a szabad Európát jelenti. Barroso úr, ebben bizonnyal számíthat a Parlament támogatására."@hu¹¹ ". Signor Presidente, signora Presidente in carica del Consiglio, signor Presidente della Commissione, onorevoli colleghi, molto è stato già detto per quel che riguarda la Grecia. Vorrei soltanto aggiungere due riflessioni al riguardo. La prima è che, nonostante tutta la preoccupazione e il timore della gente, non dobbiamo perdere di vista i principi. I due principi che definiscono l’Europa sono la solidarietà, principio che vogliamo sia rispettato, e il senso di responsabilità individuale, il che significa che i greci e tutti coloro che ricevono atti di solidarietà devono assumersi essi stessi le proprie responsabilità. La seconda è che si è parlato del grande banco di prova per l’Europa e della preoccupazione che il progetto possa eventualmente fallire e i vecchi fantasmi, che pensavamo di aver scacciato, possano ritornare nell’Unione europea. Vorrei ribaltare tutto questo e guardarlo sotto una luce positiva. Non dovremmo parlare soltanto dei problemi, bensì anche dei successi. Dovremmo dire, per esempio, che alcuni Stati baltici sono riusciti a superare la crisi e, grazie al sostegno europeo, il prossimo anno l’Irlanda riuscirà a tornare sui mercati obbligazionari. Questa potrebbe anche essere una grande opportunità per dimostrare alla gente che siamo più forti insieme che da soli. In tale contesto, è alquanto difficile affrontare il secondo problema importante per la riunione del Consiglio, vale a dire quello della migrazione. Vi è tuttavia un interessante punto di unione che collega le due questioni perché in relazione al tema della migrazione, in particolare Schengen, vediamo operare lo stesso principio, ossia quello che uno dei più importanti successi dell’Europa ora viene rimesso in discussione a causa dell’egoismo nazionale. Sono certo che abbiamo tutti visto i dati che indicano come in Italia siano giunti 18 000 profughi. Tutti sappiamo però che per l’Italia 18 000 profughi non rappresentano un onere particolarmente gravoso, visto che il doppio di profughi è stato accolto lo scorso anno dal solo Belgio. Non è dunque stato giusto che l’Italia abbia reagito come ha fatto. Si è trattato di un’azione politica interna del ministro delle Riforme italiano, Umberto Bossi. Per poche centinaia di persone, la Francia ha risposto reintroducendo controlli alle frontiere e anche questo è accaduto per ragioni politiche interne. Pure in Danimarca le ragioni sono state di natura politica interna. Vorrei dunque che dalla riunione del Consiglio venissero trasmessi segnali chiari. Quando si discute la questione della migrazione e di Schengen, i capi di Stato e di governo dell’Unione europea devono rispondere con il messaggio chiaro che non vogliamo egoismi nazionali, specialmente in tale ambito. Vogliamo invece difendere il grande successo che un’Europa libera rappresenta. Presidente Barroso, per questo lei avrà sicuramente il sostegno del Parlamento."@it¹² "Pone pirmininke, ponia Tarybos Pirmininke, pone J. M. Barroso, ponios ir ponai, Graikijos klausimu jau daug pasakyta. Norėčiau pridurti tik keletą dalykų. Pirma, nepaisydami visų žmonių rūpesčių ir baimės, turime nepamiršti principų. Du principai, kuriais apibrėžiama Europa, yra solidarumas, kurio mes laikomės, ir asmeninės atsakomybės jausmas, kad Graikijos žmonės ir visi besinaudojantys kitų solidarumu patys prisiima atsakomybę. Antra, paminėtas didelis išbandymas Europai ir rūpestis, kad projektas netgi gali žlugti ir kad senos problemos, kurias manėme įveikę, gali sugrįžti į Europos Sąjungą. Norėčiau visa tai apversti aukštyn kojomis ir pažvelgti pozityviai. Turime kalbėti ne vien apie problemas, bet ir apie sėkmę. Pvz., turėtume paminėti, kad kai kurioms Baltijos valstybėms pavyko įveikti krizę ir kad skyrus Europos paramą Airijai kitais metais pavyks grįžti į obligacijų rinką. Tai gali būti ir puiki galimybė įrodyti žmonėms, kad kartu esame stipresni nei pavieniui. Tokiomis aplinkybėmis pakankamai sunku spręsti antrą Tarybos susitikimui svarbų klausimą, t. y. migracijos klausimą. Tačiau abu klausimus sieja ypatingas ryšys, nes iš migracijos klausimo, visų pirma susijusio su Šengenu, taip pat matyti, kad veikia tas pats principas, t. y. kad vienu iš didžiausių Europos laimėjimų dabar abejojama dėl nacionalinio egotizmo. Esu tikras, visi matėme skaičius, kad į Italiją atvyko 18 000 pabėgėlių. Tačiau visi žinome, kad vargu ar Italijai 18 000 pabėgėlių per didelė našta, nes vien Belgijoje praėjusiais metais priimta dvigubai daugiau pabėgėlių. Todėl tokia Italijos reakcija, kokia ji buvo, nebuvo tinkama. Tai buvo Italijos vidaus reikalų ministro Umberto Bossi vidaus politikos sprendimas. Dėl kelių šimtų žmonių Prancūzija atnaujino sienų kontrolę, tai irgi paskatino vidaus politikos priežastys. Ir Danijoje priežastys buvo susijusios su vidaus politika. Todėl iš Tarybos susitikimo norėčiau aiškių ženklų. Aptardami migracijos ir Šengeno klausimą, Europos Sąjungos valstybių ar vyriausybių vadovai privalo aiškiai pareikšti, kad nenorime nacionalinio egotizmo, ypač šioje srityje. Norime kovoti už didžiulę sėkmę, t. y. laisvą Europą. Pone J. M. Barroso, šiuo klausimu tikrai turėsite Europos Parlamento paramą ."@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs, Padomes priekšsēdētāj kungs, dāmas un kungi! Daudz kas jau ir pateikts par Grieķiju. Es vēlos teiktajam pievienot divas idejas. Pirmā ir tā, ka par spīti bažām un bailēm, ko izjūt cilvēki, mēs nedrīkstam aizmirst principus. Šie divi principi, kas raksturo Eiropu, ir solidaritāte — un mēs no tās neatkāpjamies — un personīgās atbildības sajūta, kura piemīt Grieķijas iedzīvotājiem un visiem, pret ko tiek izrādīta solidaritāte. Mana otrā doma attiecas uz to, ka šeit tika minēts lielais pārbaudījums, kas uzlikts Eiropai, un izteiktas bažas, ka Eiropas projekts varētu pat neizdoties un ka Eiropas Savienībā varētu atgriezties vecie rēgi, kurus, mums šķita, bijām izskauduši. Es vēlos uz to visu paraudzīties no otras puses un skatīt to pozitīvā gaismā. Mēs nedrīkstam runāt tikai par problēmām, mums jārunā arī par veiksmi. Mums, piemēram, ir jāpiemin, ka dažām no Baltijas valstīm ir izdevies pārvarēt krīzi un ka ar Eiropas atbalstu Īrija nākamgad spēs atgriezties pie obligāciju tirgiem. Tā varētu būt liela iespēja pierādīt cilvēkiem, ka kopā mēs esam stiprāki nekā katrs atsevišķi. Šajā kontekstā ir diezgan grūti risināt otro lielo Padomes sanāksmes jautājumu, proti, migrācijas jautājumu. Taču ir saikne, kas saista abus šos jautājumus, jo attiecībā uz migrācijas jautājumu, jo īpaši Šengenas jautājumu, mēs redzam darbojamies to pašu principu, proti, ka nacionāla egoisma dēļ viens no lielākajiem Eiropas sasniegumiem tiek tagad apšaubīts. Jūs droši vien visi esat redzējuši skaitļus, kas liecina, ka 18 000 bēgļu ir ieradušies Itālijā. Taču mēs visi zinām, ka Itālijai 18 000 bēgļu nav pārmērīgi liela nasta, jo pagājušajā gadā Beļģija uzņēma divreiz lielāku bēgļu skaitu. Tāpēc Itālijas reakcija nebija pareiza. Pie tā vainīga Itālijas reformu ministra iekšpolitika. Dažu simtu cilvēku dēļ Francija reaģēja ar atgriešanos pie robežkontroles, un arī tas bija iekšpolitisku iemeslu dēļ. Arī Dānijai bija iekšpolitiski iemesli. Tādēļ es vēlos, lai Padomes sanāksme sūtītu skaidru signālu. Kad tiks apspriests migrācijas un Šengenas jautājums, Eiropas Savienības valstu vai valdību vadītājiem ir skaidri jāpaziņo, ka mēs nevēlamies nacionālu egoismu, jo īpaši šajā jomā, ka, gluži otrādi, mēs vēlamies aizstāvēt mūsu lielo sasniegumu — brīvo Eiropu. kungs! Parlaments jūs, protams, šajā jautājumā atbalstīs."@lv¹³ "Herr Präsident, Frau Ratspräsidentin, Herr Kommissionspräsident, liebe Kolleginnen und Kollegen! Zu Griechenland ist bereits einiges gesagt worden. Ich möchte nur zwei Gedanken zu diesem Themenfeld ergänzen. Der eine Gedanke ist: Wir dürfen, trotz aller Sorgen und Ängste, die die Menschen spüren, die Prinzipien nicht aus dem Auge verlieren. Die zwei Prinzipien, die Europa prägen, sind Solidarität – dazu stehen wir – und Eigenverantwortung, dass die Griechen und all diejenigen, die Solidarität empfangen, auch entsprechend eigenverantwortlich handeln. Der zweite Gedanke ist: Es wurde von der großen Bewährungsprobe für Europa gesprochen, von der Sorge, dass das Projekt vielleicht auch scheitern könnte, dass alte, besiegt geglaubte Geister wiederkommen könnten in der Europäischen Union. Ich möchte all dies einmal ins Positive drehen: Wir sollten nicht nur über die Probleme reden, sondern auch über die Erfolge. Zum Beispiel darüber, dass es im Baltikum Länder geschafft haben, aus der Krise herauszukommen, dass es Irland schaffen wird, mit europäischer Unterstützung nächstes Jahr auf die Anleihenmärkte zurückzukommen. Es kann auch eine große Chance sein, den Menschen zu beweisen, dass wir miteinander stärker sind als alleine. In diesem Zusammenhang ist es schon beinahe schwierig, auf das zweite eigentliche Topthema des Rates einzugehen, nämlich die Migrationsfrage. Es gibt aber einen schönen Zusammenhang. Denn auch bei der Migrationsfrage, insbesondere bei Schengen, erleben wir das gleiche Prinzip, dass eine große Errungenschaft Europas jetzt durch nationalen Egoismus in Frage gestellt wird. Wir haben sicher alle die Zahlen gesehen, dass in Italien 18 000 Flüchtlinge angekommen sind. Wir wissen aber alle, dass 18 000 Flüchtlinge für Italien weiß Gott keine Überbelastung sind, weil in Belgien allein doppelt so viele im letzten Jahr aufgenommen worden sind. Deswegen war es nicht richtig, so zu reagieren, wie Italien reagiert hat. Es war Innenpolitik wegen Innenminister Bossi. Und in Frankreich wurde wegen einigen Hundert Personen damit reagiert, die Grenzkontrollen wieder einzuführen, auch wegen innenpolitischer Gründe. Auch in Dänemark waren es innenpolitische Gründe. Deswegen wünsche ich mir vom Rat das klare Signal: Wenn über die Migrationsfrage, wenn über Schengen diskutiert wird, müssen die Regierungschefs der Europäischen Union das klare Gegensignal senden und müssen sagen: Wir wollen keine nationalen Egoismen, auch in diesem Themenfeld, sondern wir wollen den großen Erfolg des freien Europas verteidigen. Herr Kommissionspräsident, die Unterstützung des Parlaments ist Ihnen bei dieser Aufgabe sicher!"@mt¹⁵ "Mijnheer de Voorzitter, mijnheer de fungerend voorzitter van de Raad, mijnheer Barroso, dames en heren, er is al een hoop gezegd over Griekenland. Ik zou hieraan toch nog twee overwegingen willen toevoegen. Het eerste is dat wij, ondanks alle bezorgdheid en angst die onder de mensen leven, onze beginselen niet uit het oog moeten verliezen. De twee beginselen die Europa kenmerken, zijn solidariteit – en daar houden wij aan vast – en een gevoel van individuele verantwoordelijkheid – namelijk dat de Griekse bevolking en ieder ander aan wie daden van solidariteit ten goede komen, zelf ook verantwoordelijkheid nemen. Mijn tweede overweging betreft het feit dat er is gesproken over de grote test waar Europa voor staat en over de zorgen dat het Europese project mogelijk zelfs niet slaagt en dat de geesten van het verleden, waarmee wij dachten te hebben afgerekend, hun kop weer opsteken in de Europese Unie. Ik zou dit alles willen omdraaien en de zaak vanuit een positieve invalshoek willen bekijken. Wij moeten niet alleen over problemen praten, maar ook over successen. Wij moeten bijvoorbeeld helder stellen dat de Baltische staten erin geslaagd zijn de crisis te overwinnen en dat Ierland er met Europese steun in zal slagen volgend jaar zijn rentree te maken op de obligatiemarkten. Dit zou tevens een mooie gelegenheid zijn om de bevolking te laten zien dat wij samen sterker staan dan alleen. In deze context valt het niet mee om nog te praten over het tweede grote vraagstuk voor deze Raadsvergadering, namelijk dat van de migratie. Er is echter een direct verband dat deze twee vraagstukken aan elkaar koppelt, namelijk dat wij met betrekking tot het migratievraagstuk, in het bijzonder ten aanzien van Schengen, hetzelfde principe aan het werk zien, namelijk dat een van de grootste Europese successen nu in twijfel wordt getrokken als gevolg van nationale eigenwaan. Ik neem aan dat iedereen kennis heeft genomen van de cijfers dat er in Italië 18 000 vluchtelingen zijn aangekomen. Wij weten echter allemaal dat 18 000 vluchtelingen voor Italië nu niet echt een buitensporige last vormen. Alleen al in België zijn er vorig jaar meer dan twee keer zo veel vluchtelingen binnengekomen. Het was daarom alles behalve chic dat Italië reageerde zoals het heeft gedaan. Het was een manifestatie van binnenlands beleid van de Italiaanse minister van Hervorming, Umberto Bossi. Naar aanleiding van de komst van een paar honderd mensen reageerde Frakrijk vervolgens met de herintroductie van grenscontroles, en ook dat werd ingegeven door binnenlandse politieke motieven. Ook in Denemarken waren de beweegredenen van binnenlandse politieke aard. Ik zou daarom graag zien dat er van de Raadsvergadering een duidelijk signaal uitgaat. Wanneer het vraagstuk van migratie en Schengen wordt besproken, zullen de staatshoofden en regeringen van de Europese Unie moeten reageren met de heldere boodschap dat wij niet zitten te wachten op nationale eigenwaan, met name niet op dit vlak. Integendeel, wij willen juist het enorme succes van een vrij Europa verdedigen. Mijnheer Barroso, u hebt hierin de onvoorwaardelijke steun van het Parlement."@nl³ "Panie Przewodniczący, Pani Urzędująca Przewodnicząca Rady, Panie Przewodniczący Barroso, Panie i Panowie! Wiele już powiedziano o Grecji. Ja dodam jeszcze dwie uwagi na ten temat. Po pierwsze, mimo wszelkich obaw i strachu wśród ludności, nie możemy zapominać o zasadach. Dwie zasady, które określają Europę, to solidarność, przy której trwamy, i poczucie indywidualnej odpowiedzialności, zgodnie z którym Grecy i wszyscy ci, którzy są adresatami aktów solidarności, przyjmują także własną odpowiedzialność. Po drugie, wspomniano tu o wielkim sprawdzianie dla Europy, o obawie, że projekt europejski może nawet upaść, i że powrócą stare demony, które − jak nam się wydawało − już w UE wytępiliśmy. Spójrzmy na to inaczej, pozytywnie. Nie powinniśmy mówić jedynie o problemach, lecz także o sukcesach. Powinniśmy na przykład wspomnieć o kilku krajach bałtyckich, którym udało się pokonać kryzys oraz o tym, że przy wsparciu z UE Irlandii uda się w przyszłym roku wrócić na rynki obligacji. Może to być ważną okazją, by pokazać ludziom, że razem jesteśmy silniejsi niż osobno. W tym kontekście trudno się zająć drugą ważną kwestią dotyczącą posiedzenia Rady, to jest migracją. Istnieje jednak związek pomiędzy tymi dwiema sprawami, ponieważ jeśli idzie o kwestię migracji, a szczególnie o strefę Schengen, w grę wchodzi ta sama zasada, mianowicie w wyniku narodowego egotyzmu kwestionowany jest obecnie jeden z największych sukcesów Europy. Jestem pewien, że wszyscy znamy dane wskazujące, że do Włoch przybyło 18 tysięcy uchodźców. Wszyscy wiemy jednak, że 18 tysięcy uchodźców to dla Włoch wcale nie nadmierny ciężar, skoro dwa razy tylu uchodźców tylko w zeszłym roku przyjęła sama Belgia. Dlatego Włochy nie powinny reagować tak jak zareagowały. To wina międzynarodowej polityki włoskiego ministra reform, Umberto Bossiego. Z powodu kilkuset ludzi Francja odpowiedziała przywróceniem kontroli granicznych, co było także podyktowane przesłankami wewnętrznymi. W Danii powody także były związane z polityką wewnętrzną. Dlatego chciałbym, aby z posiedzenia Rady docierały wyraźne sygnały. Kiedy omówiona zostanie sprawa migracji i strefy Schengen, szefowie państw lub rządów UE muszą odpowiedzieć wyraźnym komunikatem, że nie chcemy narodowego egotyzmu, zwłaszcza w tej sprawie. Chcemy natomiast bronić wielkiego sukcesu, jakim jest wolna Europa. Panie Przewodniczący Barroso! W tym zakresie Parlament na pewno Pana poprze."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, Senhora Presidente em exercício do Conselho, Senhor Presidente Barroso, Senhoras e Senhores Deputados, já muito se disse a respeito da Grécia. Quero apenas aduzir mais duas considerações sobre o assunto. A primeira é a de que, apesar de todas as preocupações e receios sentidos pelas pessoas, não devemos perder de vista os princípios. Os dois princípios que definem a Europa são a solidariedade – estamos prontos a apoiar – e o sentido de responsabilidade individual – o povo grego e todos aqueles que beneficiam de actos de solidariedade também devem assumir as suas responsabilidades. A segunda consideração diz respeito ao facto de ter sido feita referência a um grande teste para a Europa e ao receio de o projecto fracassar e os velhos fantasmas que julgávamos desaparecidos para sempre regressarem à União Europeia. Gostaria de olhar para a situação de outro ponto de vista, encarando-a de forma positiva. Não devemos falar só dos problemas, mas também dos êxitos. Há que referir, por exemplo, que alguns dos Estados bálticos conseguiram ultrapassar a crise e que, apoiada pela Europa, a Irlanda conseguirá regressar aos mercados de obrigações no próximo ano. Isso poderá ser uma grande oportunidade para provar aos cidadãos que somos mais fortes juntos do que sozinhos. Deste ponto de vista, é muito difícil abordar o segundo grande tema da reunião do Conselho, ou seja, a migração. Existe, no entanto, uma nítida ligação entre as duas questões, porque, relativamente à questão da migração, em particular Schengen, vemos o mesmo princípio a funcionar, ou seja, vemos um dos maiores êxitos da Europa ser posto agora em causa por motivos que se prendem com o egoísmo nacional. Estou certo que todos vimos os números que indicam a chegada de 18 000 refugiados à Itália. No entanto, todos sabemos que, para a Itália, 18 000 refugiados dificilmente representam um encargo excessivo, já que, no último ano, só a Bélgica recebeu o dobro desses refugiados. Por isso, não foi correcto a Itália reagir como o fez. Foi uma questão suscitada pelo Ministro para as Reformas italiano, Umberto Bossi, para efeitos de política interna. Por causa de umas poucas centenas de pessoas, a França respondeu com a reintrodução de controlos nas fronteiras, e também neste caso por razões de política interna. Também na Dinamarca as razões foram de natureza política interna. Gostaria, pois, que a reunião do Conselho emitisse sinais claros. Quando se discute a questão da migração e de Schengen, os Chefes de Estado ou de Governo da União Europeia devem responder com a mensagem inequívoca de que não queremos egoísmos nacionais, em particular neste domínio. Queremos, bem pelo contrário, defender o enorme êxito que é a Europa livre. Senhor Presidente Barroso, o Parlamento decerto o apoiará nesta matéria."@pt¹⁷ "Dle președinte, dnă președintă în exercițiu a Consiliului, dle Barroso, doamnelor și domnilor, s-au spus deja multe cu privire la Grecia. Aș dori doar să adaug două idei în legătură cu această chestiune. Prima este că, în ciuda tuturor preocupărilor și temerilor resimțite de popor, nu trebuie să pierdem din vedere principiile. Cele două principii care definesc Europa sunt solidaritatea – susținem acest lucru – și un simț al responsabilității individuale – ca poporul elen și toți cei care beneficiază de acte de solidaritate să își asume la rândul lor responsabilitatea. Cea de-a doua idee este că s-a făcut mențiune la marele test pentru Europa și la îngrijorarea că proiectul ar putea chiar eșua, probabil, și la faptul că fantome vechi, pe care am crezut că le-am eradicat, ar putea reveni în Uniunea Europeană. Aș dori să întoarcem toate acestea și să le analizăm într-o lumină pozitivă. Nu ar trebui să vorbim doar despre probleme, ci și despre reușite. De exemplu, ar trebui să menționăm faptul că unele dintre statele baltice au reușit să depășească criza și că, cu sprijinul european, Irlanda va reuși anul viitor să reintre pe piețele obligațiunilor. Aceasta ar putea fi, de asemenea, o mare oportunitate de a le dovedi oamenilor că suntem mai puternici împreună decât singuri. În acest context, este destul de dificil să ne ocupăm de cea de-a doua problemă majoră pentru reuniunea Consiliului, și anume migrația. Totuși, există o conexiune adecvată între cele două aspecte, pentru că, în legătură cu problema migrației, în special în spațiul Schengen, vom asista, de asemenea, la funcționarea aceluiași principiu, și anume faptul că unul din succesele majore ale Europei este acum pus sub semnul întrebării drept urmare a egoismului național. Sunt sigur că am văzut cu toții cifrele care indică faptul că în Italia au ajuns 18 000 de refugiați. Cu toate acestea, știm cu toții că, pentru Italia, 18 000 de refugiați nu reprezintă o povară excesivă, pentru că de două ori mai mulți refugiați au fost primiți în ultimul an doar în Belgia. Prin urmare, nu a fost corect ca Italia să reacționeze în felul în care a reacționat. A fost vorba de elaborarea politicilor interne de către ministrul italian al reformelor, Umberto Bossi. În numele câtorva sute de oameni, Franța a răspuns prin reintroducerea controalelor la frontieră, și aceasta, de asemenea, a fost din motive politice interne. În Danemarca, de asemenea, motivele au fost de natură politică internă. Prin urmare, aș dori ca reuniunea Consiliului să transmită semnale clare. Când se discută problema migrației și a spațiului Schengen, șefii de stat sau de guvern ai Uniunii Europene trebuie să răspundă cu mesajul clar că nu dorim egoism național, mai ales în acest domeniu. În schimb dorim să apărăm succesul imens reprezentat de o Europă liberă. Dle Barroso, veți avea cu siguranță sprijinul Parlamentului în această situație."@ro¹⁸ "V súvislosti s Gréckom sa už povedalo veľa. Chcel by som k tejto otázke pridať len dve poznámky. Po prvé, napriek všetkým obavám a strachu, ktoré ľudia pociťujú, nesmieme strácať zo zreteľa zásady. Dve zásady, ktoré definujú Európu, sú solidarita, za tým si stojíme, a zmysel pre osobnú zodpovednosť – že aj Gréci a všetci tí, ktorým sú určené prejavy solidarity, sami prevezmú zodpovednosť. Po druhé, hovorilo sa tu o veľkej skúške pre Európu, o obavách, že tento projekt by nemusel byť úspešný a že do Európskej únie by sa mohli vrátiť starí duchovia, ktorých sme považovali za mŕtvych. Chcel by som to všetko otočiť a pozrieť sa na to v priaznivom svetle. Nemali by sme hovoriť len o problémoch, ale aj o úspechoch. Mali by sme napríklad spomenúť, že niektorým pobaltským štátom sa podarilo prekonať krízu a že Írsko sa s európskou podporou na budúci rok úspešne vráti na dlhopisové trhy. Mohla by to byť tiež veľká príležitosť dokázať ľuďom, že spolu sme silnejší ako sami. V tejto súvislosti je pomerne zložité zaoberať sa druhou veľkou témou zasadnutia Rady, ktorou je migrácia. Tieto dve témy sú však pekne prepojené, pretože vo vzťahu k otázke migrácie, najmä Schengenu, sme tiež svedkami uplatňovania rovnakého prístupu, že v dôsledku vnútroštátneho egoizmu sa spochybňuje jeden z najväčších úspechov Európy. Som si istý, že sme všetci videli údaj, že do Talianska prišlo 18 000 utečencov. Všetci však vieme, že 18 000 utečencov je pre Taliansko sotva nadmernou záťažou, pretože minulý rok ich iba samotné Belgicko prijalo dvakrát toľko. Preto nebolo správne, že Taliansko zareagovalo tak, ako zareagovalo. Išlo o vnútorné politikárčenie talianskeho ministra pre reformy Umberta Bossiho. Francúzsko zareagovalo na niekoľko stoviek ľudí zavedením pohraničných kontrol a aj to sa stalo z domácich politických dôvodov. Aj dánske dôvody mali vnútropolitický charakter. Bol by som preto rád, keby zasadnutie Rady vyslalo jasné signály. V diskusii o otázke migrácie a Schengenu musia hlavy štátov a vlád Európskej únie reagovať jasným odkazom, že nechceme vnútroštátny egoizmus, a najmä nie v tejto oblasti. Chceme radšej obhajovať obrovský úspech, ktorým je slobodná Európa. Pán Barroso, Parlament vás v tom určite podporí."@sk¹⁹ "Gospod predsednik, predsedujoča Svetu, gospod Barroso, gospe in gospodje, glede Grčije je bilo povedanega že veliko. Rad bi dodal le še dve misli o tej zadevi. Prva je, da kljub vsem skrbem in strahu, ki ga čutijo ljudje, načel ne smemo izgubiti izpred oči. Dve načeli, ki določata Evropo, sta solidarnost – za tem stojimo – in čut za posamično odgovornost –, da Grki in vsi tisti, ki prejmejo dejanja solidarnosti, prav tako prevzemajo odgovornost. Druga misel je ta, da je bil omenjen velik preskus za Evropo in skrb, da bo projekt morda celo neuspešen in da se bodo stari duhovi, za katere smo mislili, da smo se jih znebili, ponovno vrnili v Evropsko unijo. Vse to bi rad obrnil okrog in pogledal na to s pozitivnega smisla. Ne bi smeli govoriti le o težavah, pač pa tudi o uspehih. Omeniti bi morali na primer, da so nekatere baltske države uspele premagati krizo in da se bo Irski z evropsko podporo naslednje leto uspelo vrniti na trge z obveznicami. To bi lahko bila velika priložnost, da dokažemo ljudem, da smo skupaj močnejši. V tem smislu je na zasedanju Sveta težko reševati drugo veliko vprašanje, in sicer vprašanje migracije. Toda obstaja dobra povezava, ki povezuje dve vprašanji, ker v zvezi z vprašanjem migracije, zlasti s Schengenom, vidimo na delu enako načelo, in sicer da se zaradi nacionalnega egoizma zdaj dvomi v velik evropski uspeh. Prepričan sem, da smo vsi videli številke, ki kažejo, da je 18.000 beguncev prispelo v Italijo. Toda vsi vemo, da za Italijo 18.000 beguncev ni preveliko breme, saj je samo Belgija lani sprejela dvakrat toliko beguncev. Zato ni bilo prav od Italije, da se je odzvala tako, kot se je. To je bilo notranje oblikovanje politike s strani italijanskega ministra za reforme, Umberta Bossija. Zaradi nekaj sto ljudi je Francija odgovorila s ponovno uvedbo nadzora na mejah in tudi to je bilo zaradi domačih političnih razlogov. Tudi na Danskem so bili razlogi notranje politične narave. Zato bi rad, da Svet s svojega zasedanja pošlje jasna sporočila. Ko se razpravlja o migraciji in Schengenu, morajo voditelji držav in vlad Evropske unije odgovoriti z jasnim sporočilom, da ne želimo nacionalnega egoizma, še zlasti ne na tem področju. Namesto tega želimo braniti velik uspeh, ki je svobodna Evropa. Gospod Barroso, pri tem boste gotovo dobili podporo Parlamenta."@sl²⁰ "Herr talman, herr rådsordförande, herr Barroso, mina damer och herrar! Mycket har redan sagts om Grekland, så jag vill bara lägga till ett par tankar om den frågan. För det första får vi, trots folkets oro och fruktan, inte förlora våra principer ur sikte. De två principer som kännetecknar EU är solidaritet – det står vi för – och en känsla av enskilt ansvar – att det grekiska folket och alla som vi är solidariska mot också tar ansvar själva. För det andra har det talats om den stora prövningen för EU, oron för att det europeiska projektet till och med skulle kunna misslyckas och att gamla spöken som vi trodde att vi hade skrämt bort skulle kunna återvända till EU. Jag vill vända på detta och se det i ett positivt ljus. Vi bör inte bara tala om problemen, utan även om det vi har gjort bra. Vi bör till exempel nämna att en del av de baltiska staterna har lyckats övervinna krisen och att Irland, med EU:s stöd, kommer att lyckas ta sig tillbaka till obligationsmarknaderna nästa år. Vi bör även se detta som en stor möjlighet att visa folket att vi står starkare tillsammans än ensamma. I det rådande läget är det svårt att behandla den andra viktiga frågan för Europeiska rådets möte, det vill säga migration. Men det finns en bra koppling mellan dessa två frågor, eftersom vi när det gäller migrationsfrågan, särskilt Schengen, även ser samma princip, dvs. att en av EU:s största framgångar nu ifrågasätts till följd av nationell egoism. Alla har säkert sett siffrorna som visar att 18 000 flyktingar har kommit till Italien. Men vi vet alla att 18 000 flyktingar knappast är en alltför stor börda för Italien, eftersom dubbelt så många flyktingar kom bara till Belgien förra året. Italien gjorde därför fel i att reagera som man gjorde. Det var en intern politisk manöver av Italiens reformminister Umberto Bossi. På grund av att några hundra människor kom till Frankrike svarade landet med att återinföra gränskontrollerna, och även detta skedde av inrikespolitiska skäl. Samma sak i Danmark – även där var skälen inrikespolitiska. Jag skulle därför vilja se att Europeiska rådet sänder tydliga signaler vid mötet. När migrations- och Schengenfrågan diskuteras måste EU:s stats- och regeringschefer svara med ett tydligt budskap om att vi inte vill ha nationell egoism, särskilt inte på det området. I stället vill vi försvara den stora framgång som det fria Europa faktiskt är. José Manuel Barroso, du kommer absolut att ha parlamentets stöd i den frågan."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Barroso"¹³ "Manfred Weber (PPE ). -"^15,9 "Umberto Bossi"¹³
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶