Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2011-06-22-Speech-3-026-000"

PredicateValue (sorted: default)
dcterms:Is Part Of
lpv:document identification number
lpv:spoken text
". Mr President, this week’s European Council has a very substantive agenda. Minister Győri has presented the agenda in general, on behalf of the Hungarian Presidency of the Council. I wish to thank her, at this juncture, for the commitment shown over the course of these six months. The ESM, combined with the increase of the effective lending capacity of the EFSF, is a clear demonstration of our commitment to safeguard the stability of the euro area on the basis of sound and sustainable public finances. You may remember that, in January when the Commission presented the annual growth survey, a very important topic was the need to reinforce the effective lending capacity of the EFSF. At that time we were very much criticised, but now – unanimously – the governments of Europe have decided to increase the effective lending capacity. I wonder if it would not have been possible to approve it some months ago. The economic governance package, country-specific recommendations and the stability mechanisms: this is how Europe should seriously draw the lessons from the crisis and act upon them. The Commission will do its utmost to maintain this level of steadfast resolve in all matters to be discussed. To respond to the economic crisis, every sector needs to contribute, and none more so than the financial sector. I have promised Parliament that the Commission will bring forward a formal legislative proposal on a financial tax. The proposal will have three aims. Firstly, to avoid fragmentation of the internal market for financial services, because there are an increasing number of uncoordinated national tax measures being put in place. Secondly, this financial tax also aims to create appropriate disincentives for overly-risky or purely speculative transactions. Thirdly, to ensure that financial institutions make a fair and substantive contribution to the sharing of the costs of the recent crisis, as well as to address concerns about excessive profits. The very high bonuses that are still being paid to bankers – bankers who have sometimes been saved thanks to huge amounts of taxpayers’ money – suggest that there are excessive profits in the banking sector and that the banking sector should also contribute to the common public good. The second major issue for the European Council is migration. The issue of migration has come to the fore in recent months, particularly under the pressure of recent events in the southern Mediterranean. I spoke to Parliament in May about the Commission’s migration package, which sets recent and future policy initiatives in a framework that allows the EU and its Member States to manage asylum, migration and mobility of third-country nationals in a secure environment. Migration, let us face it, is a very emotive issue. But let me state clearly that the Commission will not accept any attempts to undermine the Schengen principles. In fact, I think that we will see exactly the opposite, through a reinforcement of the European approach to migration and free movement. Let me focus on some specific points: I have written a letter to the members of the European Council outlining the positions of the Commission on what I believe are the most important items on the agenda, and I would like to share our positions with you. At the end I will also make some comments regarding Greece. The Commission has proposed strengthening the governance of the Schengen area, thereby reinforcing Member States’ confidence and trust in the effective management of our external borders. This will be done both through strengthening the Frontex border agency and through an evaluation mechanism whereby national border agencies will work jointly on assessing threats. We are also exploring the feasibility of a safeguard system which would allow the adoption of decisions at European level to confront possible difficult situations where our common external borders are subject to exceptional pressure or where Member States are failing to comply with their obligations to control their borders. Decisions on the best way to handle such situations should be taken at European Union level, avoiding unilateral action by Member States. As a last-resort mechanism, and if the critical situation justifies it, these decisions could make provision for the temporary reintroduction of internal border controls, but always within a Community framework. This does not mean rolling back the abolition of internal borders. This is a way of strengthening the European dimension of the system so that individual Member States do not feel pressured into acting unilaterally. I will be looking for clear backing for this approach from the European Council, so that detailed Commission proposals can be finalised and have an opportunity to succeed. The migration package is completed by proposals for a common, efficient and protective asylum system which guarantees asylum seekers equal treatment across the European Union. I am confident that Parliament and the Council will endorse the proposals set out in the Commission’s reviewed proposals on minimum standards for the reception of asylum seekers and on refugee status. I will call on the European Council to lend its support to the completion of the entirety of the asylum package as quickly as possible within the agreed deadline. The European Council has also discussed the situation in our neighbourhood, in particular the implementation of the Partnership for Democracy and Shared Prosperity with the Southern Mediterranean. This partnership is extremely important to our Arab partners, who are looking to the European Union to support the democratic transitions in the southern Mediterranean. We must not let them down. Another item on the upcoming European Council agenda is the Commission’s recommendation that Croatia become the 28th Member State of the European Union, hopefully by 1 July 2013. There is still substantial work to be done, but I hope that at the end of the month we can sign off on the remaining chapters in the Accession Conference. Finally, a word about Greece, because I hope Member States will also have the occasion to discuss at the highest level this situation, which is important not only for a Member State of our Union but, I believe, for the stability of the euro area and for the stability of the European Union as a whole. The issue of Greece raises very important issues, not just in terms of financial stability, but also in terms of social commitment and in terms of the political determination of the European Union. Last night’s vote in the Greek Parliament allows the government to build consensus in support of the reform package, agreed with the European Union and IMF, of fiscal measures, privatisations and reforms that are necessary in Greece’s journey back to growth. Because, let us be absolutely clear, there is no alternative to this plan. So let us act upon it. I know that many people in Greece are living through a period of great hardship and uncertainty. My message to the Greek people is that if the government acts, Europe will deliver. If Greece can demonstrate that it is genuinely committed to the reform package agreed with the European Union and the IMF, we will accompany Greece on its journey back to growth. Fiscal consolidation is entirely necessary, but the goal is growth. We should never forget that one euro spent on interest rates to pay the debt is one euro that cannot go to the people of Greece, so it is critically important to reduce debt and to control the deficit so that we can restore confidence in the Greek economy, in order to promote growth. This European Council will take very important steps towards ensuring that the European Union’s economic policy-making is both more coherent and more effective. At the same time, it is extremely important that the Greek people understand that in the face of such difficult circumstances a national consensus is necessary: a national consensus and not short-sighted partisan politics. We need a national consensus in Greece so that Greece can win the confidence of the partners and the markets in terms of the very important reforms that are needed. On Monday night I met with Prime Minister Papandreou, and we also discussed a more strategic use of our European structural funds. Greece has the potential to access a significant amount of European funds under the cohesion policy. I believe we should increase their rate of absorption and accelerate those funds, aiming for a significant impact on improving competitiveness and employment. This will be done within the existing funds. It will be a comprehensive programme of technical assistance focused on growth and jobs, but with an emergency character because – I repeat – Greece is living in an emergency situation. I will discuss these issues with the European Council: what we can do together with Greece. We, the Commission, can put this in place, bilaterally with the government, but I believe efforts are necessary from all those that can contribute, namely in terms of technical assistance coming from different Member States. The Greek Government is ready to engage with us in this approach. I believe we should also be ready to react in a very positive way, always on the basis of strict conditionality regarding the necessary reforms for that country. The implementation of Greece’s reform plans calls for exceptional efforts from the Greek people. The Commission is now proposing an exceptional response as a sign to the Greek people that there is hope. They are making sacrifices, and we know they are making sacrifices, but at the end of that road there is hope, and solutions are within their reach. They are making some important cuts, but those cuts are necessary for growth. Growth is the answer, and we will work with the Greek authorities and the Greek people to achieve that objective. Firstly, we have the economic governance package. I would like to thank this Parliament very sincerely for the extremely hard work and commitment it has shown in maintaining a high level of ambition on this issue. Later this afternoon, Commissioner Rehn, on behalf of the Commission, will express our detailed positions on these extremely important matters. Now I expect Parliament and the Member States to come to an agreement, because the adoption of the governance package is fundamental to our comprehensive response to the crisis. Agreement on this package is vital. It will be extremely difficult to explain to our citizens why we are not able to agree on the fundamental pillars of the response to this crisis when we are trying to respond to challenges of the current magnitude. I believe the agreement on this package will strengthen our economic surveillance mechanisms at European level. It will make the European Union far better placed to prevent the development of unsustainable public debt and deficits, and the emergence of harmful macroeconomic imbalances. Although prevention is better than cure, we will also be better placed to take action to correct these situations if they do emerge. Secondly, I expect the Heads of State and Government to endorse the country-specific recommendations that the Commission presented on 7 June. This is, as you know, the first time we are carrying out this kind of collective exercise at European level. The recommendations are based on an extensive analysis by the Commission of Member States’ plans for sustainable growth and job creation, married to sound public finances. They are focused, measurable and tailored to each country’s most pressing challenges. Of course, discussions between the Commission and the Member States on these recommendations have sometimes been very intense, but I am pleased that the overall result has maintained the high level of ambition. We cannot reap the benefits of the single market on the one hand and ignore reckless economic policy-making on the other. There is no point in signing off on a brand new economic governance package if, the very same week, Member States question the methodology and independent Commission recommendations in the country-specific exercise. This new way of policy-making is also a strong appeal for collective responsibility, because the European Union’s economic space is so much more than the sum of our different economies. Thirdly, the European Council is due to endorse the treaty change needed to allow for the establishment of the European Stability Mechanism in 2013, with its capacity to assist – on the basis of strict conditionality – euro area Member States in financial difficulties."@en4
lpv:translated text
". Pane předsedající, zasedání Evropské rady, jež se bude konat tento týden, má velice důležitý program. Paní ministryně Győriová jménem maďarského předsednictví Rady tento program souhrnně představila. Chtěl bych jí při této příležitosti poděkovat za to, s jakým nasazením v uplynulých šesti měsících plnila svoji úlohu. Evropský mechanismus stability ve spojení s posílenou finanční kapacitou evropského nástroje finanční stability je jasným dokladem našeho závazku chránit stabilitu eurozóny prostřednictvím zdravých a udržitelných veřejných financí . Možná si vzpomínáte, že když v lednu Komise předkládala roční analýzu růstu, velmi se diskutovalo o tom, že je třeba posílit účinnou finanční kapacitu evropského nástroje finanční stability. V té době jsme za to byli velmi kritizováni, ale dnes vlády členských zemí – a to jednomyslně – rozhodly, aby byla zvýšena jeho účinná finanční kapacita. Kladu si otázku, zda nebylo možné tuto věc schválit již před několika měsíci. Balíček opatření pro správu ekonomických záležitostí, doporučení pro jednotlivé země a mechanismy stability: právě tímto způsobem by se měla Evropa opravdu poučit z krize a jednat podle toho. Komise udělá maximum pro to, aby ve všech záležitostech, o kterých se má jednat, udržela toto pevné odhodlání. K řešení hospodářské krize musí přispět všechna odvětví, a finanční sektor ze všech nejvíce. Slíbil jsem Parlamentu, že Komise předloží formální legislativní návrh o finanční dani. Tento návrh bude mít tři cíle. Za prvé, zabránit roztříštěnosti vnitřního trhu s finančními službami, protože je zaváděno stále větší množství nekoordinovaných vnitrostátních daňových opatření. Za druhé, tato finanční daň má také vytvořit vhodné prostředky pro zabránění příliš riskantním nebo výhradně spekulativním transakcím. Třetím cílem je zajistit, aby se finanční instituce spravedlivě a podstatně podílely na nákladech, které si vyžádala nedávná krize, a také řešit problém přemrštěných zisků. Velmi vysoké odměny, které bankéři dostávají – bankéři, kteří mnohdy byli zachráněni díky obrovským sumám od daňových poplatníků –, svědčí o tom, že bankovní sektor dosahuje přemrštěných zisků a že by měl také přispět ke společnému veřejnému blahu. Druhým hlavním tématem nadcházejícího zasedání Evropské rady je migrace. Otázka migrace se v posledních měsících dostala do popředí zejména pod tlakem nedávných událostí v jižním Středomoří. V květnu jsem v Parlamentu hovořil o balíčku opatření v oblasti migrace vypracovaném Komisí, jenž pro nedávné i budoucí politické iniciativy vytváří rámec, který Evropské unii a členským státům umožní řídit azyl, migraci a mobilitu státních příslušníků třetích zemí v bezpečném prostředí. Migrace je, řekněme si to otevřeně, velmi emocionální otázkou. Dovolte však, abych důrazně upozornil, že Komise nebude tolerovat žádné pokusy o oslabení schengenských zásad. Jsem toho názoru, že ve skutečnosti díky posílení evropského přístupu k problematice migrace a volného pohybu nastane pravý opak. Dovolte mi, abych se zaměřil na několik konkrétních bodů. Členům Evropské rady jsem napsal dopis, v němž jsem nastínil stanoviska Komise k těm bodům programu, které považuji za nejdůležitější, a chtěl bych se s vámi o tato stanoviska podělit. Na závěr také řeknu pár vět k Řecku. Komise navrhuje posílit správu schengenského prostoru, aby se upevnila důvěra mezi členskými státy i důvěra v účinné řízení kontroly našich vnějších hranic. Tohoto cíle dosáhneme posílením agentury pro správu vnějších hranic Frontex a prostřednictvím mechanismu hodnocení, v němž budou hraniční orgány členských států společně vyhodnocovat hrozby. Zabýváme se rovněž možností zavedení takového systému ochrany, jenž by umožnil přijímat rozhodnutí na evropské úrovni, abychom mohli čelit případným složitým situacím, kdy naše vnější hranice budou vystaveny mimořádnému náporu nebo kdy členské státy nebudou plnit povinnosti v oblasti kontroly svých hranic. O tom, jak nejlépe řešit takové situace, by se mělo rozhodovat na úrovni Evropské unie, aby se zabránilo jednostranným krokům ze strany členských států. V krajním případě, pokud by to ospravedlňovala vážnost situace, by bylo možno rozhodnout o dočasném obnovení kontrol na vnitřních hranicích, ale vždy jen v rámci Společenství. To neznamená, že chceme plíživě obnovit vnitřní hranice. Chceme takto posílit evropský rozměr tohoto systému, aby se jednotlivé členské státy necítily nuceny činit jednostranná opatření. Budu hledat jasnou podporu Evropské rady pro tento přístup, aby Komise mohla dokončit detailní návrhy a měla šanci s nimi uspět. Balíček opatření v oblasti migrace uzavírají návrhy společného účinného ochranného azylového systému, jenž žadatelům o azyl v celé Evropské unii zajistí rovné zacházení. Pevně věřím, že Parlament a Rada podpoří návrhy, které Komise předložila ve svém upraveném návrhu minimálních norem pro přijímání žadatelů o azyl a návrhu o postavení uprchlíka. Vyzvu Radu, aby v rámci stanovené lhůty podpořila co nejrychlejší dokončení celého balíčku opatření v oblasti azylu. Evropská rada rokovala také o situaci v našem sousedství, zejména o provádění partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu se zeměmi jižního Středomoří. Toto partnerství má obrovský význam pro naše arabské partnery, kteří očekávají, že Evropská unie podpoří demokratickou přeměnu v jižním Středomoří. Nesmíme je zklamat. Dalším bodem na programu nadcházejícího jednání Evropské rady je doporučení Komise, aby se Chorvatsko stalo 28. členským státem Evropské unie, a to do 1. července 2013, jak doufáme. Zbývá ještě udělat mnoho práce, ale doufám, že koncem tohoto měsíce budeme moci na konferenci o přistoupení uzavřít zbývající kapitoly. Na závěr ještě pohovořím o Řecku, protože doufám, že členské státy si rovněž najdou čas projednat na nejvyšší úrovni jeho situaci, neboť to není důležité jen pro tento členský stát Unie, ale také, jak jsem přesvědčen, pro stabilitu eurozóny a pro stabilitu celé Evropské unie. Problém Řecka nás staví před důležité otázky, a to nejen z hlediska finanční stability, ale také z hlediska sociálních závazků a politické vůle Evropské unie. Včerejším nočním hlasováním řecký parlament umožnil vládě, aby našla konsensus na podporu reformního balíčku, jenž byl dohodnut s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem a zahrnuje fiskální opatření, privatizace a reformy, jež Řecko musí provést na cestě k obnovení růstu, protože, řekněme si to zcela jasně, jiná možnost neexistuje. Jednejme tedy v souladu s ní. Vím, že mnoho Řeků prožívá krušné časy plné nejistoty. Chci jim vzkázat, že pokud bude řecká vláda jednat, Evropa pomůže. Dokáže-li Řecko, že reformní balíček dohodnutý s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem skutečně bere jako svůj závazek, budeme Řecko doprovázet na jeho cestě k obnovení růstu. Fiskální konsolidace je naprosto nezbytná, ale cílem je růst. Neměli bychom nikdy zapomínat na to, že z žádného eura, které úroky pohltí při splácení dluhu, nebudou mít obyvatelé Řecka žádný prospěch, proto je zásadně důležité snižovat dluh a omezovat schodky, aby se obnovila důvěra v řecké hospodářství, a tím jsme podpořili jeho růst. Na tomto zasedání Evropské rady budou učiněny velmi důležité kroky k tomu, aby bylo zajištěno, že tvorba hospodářské politiky Evropské unie bude soudržnější a účinnější. Zároveň je velice důležité, aby Řekové pochopili, že za tak těžkých podmínek je nezbytné opírat se o celonárodní konsensus: ano, o celonárodní konsensus, a nikoliv o krátkozrakou fanatickou politiku. Je zapotřebí, aby Řecko dosáhlo celonárodního konsensu, a tak získalo důvěru partnerů a trhu, že provede velice důležité nezbytné reformy. V pondělí v noci jsem se sešel s premiérem Papandreem a jednali jsme také o strategičtějším využívání prostředků z evropských strukturálních fondů. Řecko má možnost v rámci politiky soudržnosti čerpat značné prostředky z evropských fondů. Domnívám se, že bychom měli zvýšit míru jejich čerpání a urychlit je s cílem významně přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Tento záměr budeme realizovat v rámci stávajících fondů. Bude se jednat o ucelený program technické pomoci zaměřený na růst a pracovní místa, ale bude mít nouzový charakter, protože Řecko se nachází, opakuji, ve stavu nouze. Tyto otázky projednám s Evropskou radou: budeme hovořit o tom, co společně můžeme s Řeckem udělat. Komise může tyto věci realizovat dvojstranně s řeckou vládou, ale jsme přesvědčeni, že je třeba, aby se zapojili všichni, kdo mohou přispět, zejména pokud jde o technickou pomoc z jednotlivých členských států. Řecká vláda je ochotna se s námi na tomto přístupu podílet. Jsem přesvědčen, že bychom také měli být připraveni reagovat velmi vstřícně, ale vždy trvat na přísné podmíněnosti reformami, které jsou pro tuto zemi nezbytné. Provádění řeckých reformních plánů vyžaduje ze strany řeckých občanů mimořádné úsilí. Komise v současnosti navrhuje výjimečnou odpověď, aby dala řeckým občanům najevo, že má smysl doufat ve zlepšení. Řekové přinášejí oběti, a my to víme, ale je naděje, že dojdou do cíle, a řešení je v jejich možnostech. Dělají nemalá úsporná opatření, ale tato opatření jsou nezbytná pro obnovení růstu. Růst je řešením a spolu s řeckými orgány a občany se budeme snažit tohoto cíle dosáhnout. Za prvé, je tu balíček opatření pro správu ekonomických záležitostí. Chtěl bych Parlamentu upřímně poděkovat za to, že svou velmi usilovnou prací a vytrvalostí v této oblasti pomáhal udržet vysoké ambice. Později dnes odpoledne vás komisař Rehn jménem Komise podrobně seznámí s našimi stanovisky k těmto velmi důležitým otázkám. Očekávám, že Parlament a členské státy již dospějí k dohodě, protože přijetí balíčku opatření pro správu ekonomických záležitostí je nezbytnou součástí naší ucelené odpovědi na krizi. Dohoda o tomto balíčku je životně důležitá. Bude velmi obtížné vysvětlit našim občanům, proč se v rámci snahy reagovat na takto závažné výzvy nejsme schopni dohodnout na základních pilířích odpovědi na současnou krizi. Jsem přesvědčen, že dohoda o tomto balíčku posílí naše mechanismy hospodářského dohledu na evropské úrovni. Evropská unie díky němu bude mnohem lépe vybavena, aby mohla zabránit vzniku neudržitelného veřejného dluhu a schodků a škodlivých makroekonomických nerovnováh. Přestože je prevence lepší než léčba, budeme také lépe vyzbrojeni k tomu, abychom mohli učinit opatření k nápravě takových situací, pokud nastanou. Za druhé, očekávám, že hlavy států a předsedové vlád potvrdí doporučení pro jednotlivé země, jež Komise představila dne 7. června. Jak víte, takové kolektivní úsilí podnikáme na evropské úrovni vůbec poprvé. Tato doporučení se opírají o důkladnou analýzu plánů členských států na dosažení udržitelného růstu a na vytváření pracovních míst provázaných se zdravými veřejnými financemi, kterou provedla Komise. Jsou cílená, měřitelná a reagují na nejpalčivější problémy jednotlivých zemí. Výměna názorů mezi Komisí a členskými státy k těmto doporučením samozřejmě někdy byla velmi napjatá, ale jsem rád, že celkový výsledek zůstal věrný vysokým ambicím. Nemůžeme na jedné straně sklízet ovoce jednotného trhu a na druhé straně přehlížet nekoordinovanou tvorbu hospodářské politiky. Nemá smysl dokončit zcela nový balíček opatření pro správu ekonomických záležitostí, když ještě tentýž týden členské státy zpochybní metodologii a nezávislá doporučení Komise připravená jednotlivě pro každou zemi. Uvedený nový způsob tvorby politik je také velkou výzvou k přijetí kolektivní zodpovědnosti, protože hospodářský prostor Evropské unie není pouhým součtem jednotlivých ekonomik. Za třetí, Evropská rada má potvrdit změnu Smlouvy, které je třeba k tomu, aby bylo v roce 2013 možné zřídit evropský mechanismus stability, jenž bude schopen – na základě přísné podmíněnosti – poskytnout pomoc členským státům eurozóny, které se ocitnou ve finančních problémech."@cs1
"Hr. formand! Der foreligger en meget omfattende dagsorden for Det Europæiske Råds møde denne uge. Fru minister Győri har fremlagt dagsorden overordnet set på vegne af Rådets ungarske formandskab. Jeg vil gerne takke hende på dette afgørende tidspunkt for det engagement, hun har udvist i løbet af de seneste seks måneder. Den europæiske stabilitetsmekanisme kombineret med en forøgelse af EFSF's effektive udlånskapacitet er et klart bevis på vores engagement med hensyn til at sikre stabiliteten i euroområdet på grundlag af sunde og bæredygtige offentlige finanser. Som De måske kan huske var behovet for at styrke EFSF's effektive udlånskapacitet et meget vigtigt emne i januar, da Kommissionen fremlagde den årlige vækstundersøgelse. På daværende tidspunkt blev vi udsat for hård kritik, men nu har de europæiske regeringer enstemmigt besluttet at øge den effektive udlånskapacitet. Jeg spørger mig selv, om det ikke ville have været muligt at godkende det for nogle måneder siden. Med hensyn til pakken vedrørende økonomisk styring, landespecifikke henstillinger og stabilitetsmekanismerne er dette sådan Europa for alvor bør tage ved lære af krisen og handle ud fra de indhøstede erfaringer. Kommissionen vil gøre sit ypperste for at opretholde denne urokkelige beslutsomhed i alle spørgsmål, der skal drøftes. Det er nødvendigt, at alle sektorer bidrager til løsningen af den økonomiske krise, og det gælder ikke mindst den finansielle sektor. Jeg har lovet Parlamentet, at Kommissionen fremsætter et formelt lovforslag om en finansiel skat. Der vil være tre mål med forslaget. For det første at undgå en opsplitning af det indre marked for finansielle tjenesteydelser, fordi der iværksættes et stigende antal ukoordinerede nationale skatteforanstaltninger. For det andet har denne finansielle skat også til formål at lægge en passende dæmper på for risikable eller rent spekulative transaktioner. Det tredje formål er at sikre, at de finansielle institutioner bidrager i rimeligt og væsentligt omfang til de omkostninger, som den seneste krise har medført, samt til at håndtere bekymringerne om overdrevne fortjenester. De meget høje bonusser, som bankfolk stadig får udbetalt, og her taler vi om bankfolk, der i nogle tilfælde er blevet reddet takket være enorme summer fra skatteydernes pengepung, tyder på, at der er tale om overdrevne fortjenester i banksektoren og at banksektoren også bør bidrage til det fælles bedste. Det andet store spørgsmål, der skal drøftes på Det Europæiske Råds møde, er migration. Spørgsmålet om migration er blevet aktuelt i de seneste måneder, særlig provokeret af de seneste begivenheder i landene syd for Middelhavet. I maj talte jeg til Parlamentet om Kommissionens migrationspakke, som omfatter en ramme for de nylige og fremtidige politiske initiativer, som gør det muligt for EU og medlemsstaterne at forvalte tredjelandsstatsborgeres asyl, migration og mobilitet i et sikkert miljø. Vi kan lige så godt indse, at migration er et meget følelsesladet spørgsmål. Lad mig imidlertid klart fastslå, at Kommissionen ikke vil acceptere noget som helst forsøg på at underminere Schengenprincipperne. Jeg tror faktisk, at vi vil opleve nøjagtig det modsatte i kraft af en styrkelse af den europæiske tilgang til migration og fri bevægelighed. Lad mig fokusere på nogle konkrete punkter. Jeg har skrevet et brev til medlemmerne af Det Europæiske Råd, hvori jeg skitserer Kommissionens holdninger til det, som jeg mener, er de væsentligste punkter på dagsordenen, og jeg vil nu redegøre for disse holdninger. Afslutningsvis vil jeg også komme med et par kommentarer vedrørende Grækenland. Kommissionen har foreslået en styrkelse af styringen af Schengenområdet og dermed en styrkelse af medlemsstaternes tillid og tiltro til den effektive forvaltning af vores ydre grænser. Dette vil blive opnået ved at styrke Frontex-grænseagenturet og anvende en evalueringsmekanisme, hvorved de nationale grænseagenturer samarbejder om vurdering af trusler. Vi er også i færd med at undersøge, om det er muligt med en beskyttelsesordning, som ville gøre det muligt at vedtage beslutninger på europæisk plan om at håndtere eventuelle vanskelige situationer, hvor vores fælles ydre grænser udsættes for et usædvanligt pres, eller hvor medlemsstater undlader at opfylde deres forpligtelser til at kontrollere deres grænser. Beslutningerne om den optimale metode til at håndtere disse situationer bør træffes på EU-plan for at undgå ensidige tiltag fra medlemsstaternes side. Som en sidste udvej, og hvis situationen er tilstrækkelig kritisk til at begrunde det, kan disse beslutninger munde ud i bestemmelser om en midlertidig genindførelse af interne grænsekontroller, men til enhver tid i fællesskabsregi. Dette er ikke ensbetydende med en omgørelse af afskaffelsen af de nationale grænser. Det er en metode til styrkelse af systemets europæiske dimension, således at de enkelte medlemsstater ikke føler sig presset til at handle ensidigt. Jeg vil søge at opnå en utvetydig opbakning til denne tilgang fra Det Europæiske Råd, således at Kommissionen kan færdiggøre detaljerede forslag, hvis formål det vil være muligt at opfylde. Migrationspakken fuldstændiggøres af forslag til en fælles, effektiv og beskyttende asylordning, der garanterer asylansøgere ligebehandling i hele EU. Jeg er sikker på, at Parlamentet og Rådet vil godkende de forslag, der er indeholdt i Kommissionens reviderede forslag om minimumsstandarder for modtagelsen af asylansøgere og om flygtningestatus. Jeg vil opfordre Det Europæiske Råd til at støtte fuldstændiggørelsen af hele asylpakken så hurtigt som muligt inden udløbet af den fastsatte frist. Det Europæiske Råd har også drøftet situationen i vores nabolande, herunder især gennemførelsen af "Et partnerskab for demokrati og fælles velstand med det sydlige middelhavsområde". Dette partnerskab er utrolig vigtigt for vores arabiske partnere, der stoler på, at EU vil støtte de demokratiske forandringer i det sydlige middelhavsområde. Vi må ikke svigte dem. Et andet punkt på dagsordenen for Det Europæiske Råds kommende møde er Kommissionens henstilling til, at Kroatien bliver EU's 28. medlemsstat, gerne inden den 1. juli 2013. Der mangler stadig at blive gjort et stort stykke arbejde, men jeg håber, at vi ved udgangen af denne måned kan undertegne de sidste kapitler under tiltrædelsesforhandlingerne. Endelig vil jeg sige et par ord om Grækenland, for jeg håber, at medlemsstaterne også vil få mulighed for at drøfte denne situation på højeste plan, da emnet er vigtigt for ikke blot en af EU's medlemsstater, men, tror jeg, for stabiliteten i euroområdet og for EU's stabilitet som helhed. Spørgsmålet om Grækenland giver anledning til meget vigtige spørgsmål, ikke blot med hensyn til finansiel stabilitet, men også for så vidt angår socialt engagement og den politiske beslutsomhed i EU. Gårsdagens afstemning i det græske parlament giver regeringen mulighed for at skabe konsensus til støtte for den reformpakke, der er indgået aftale om med EU og IMF, om finanspolitiske foranstaltninger, privatiseringer og reformer, der er nødvendige i forbindelse med Grækenlands tilbagevenden til vækst. Vi kan lige så godt være helt klare i mælet og sige, at der ikke er noget alternativ til denne plan. Lad os derfor bruge den som grundlag. Jeg er klar over, at mange borgere i Grækenland gennemlever en periode med meget modgang og usikkerhed. Mit budskab til den græske befolkning er, at hvis regeringen udviser handlekraft, vil Europa være behjælpelig. Hvis Grækenland kan vise, at landet virkelig føler en forpligtelse med hensyn til den reformpakke, der er aftalt med EU og IMF, vil vi ledsage Grækenland i landets tilbagevenden til vækst. En finanspolitisk konsolidering er absolut nødvendig, men målet er vækst. Vi skal til enhver tid huske, at en euro, der går til betaling af renter på gæld, er en euro, der ikke kan bruges på den græske befolkning, så det er af afgørende betydning at nedbringe gælden og få styr på underskuddet, således at vi kan genskabe tilliden til den græske økonomi for at fremme vækst. På dette møde i Det Europæiske Råd vil der blive taget meget væsentlige skridt i retning af at sikre, at EU's økonomiske politik både bliver mere sammenhængende og mere effektiv. Samtidig er det utrolig vigtigt, at den græske befolkning forstår, at national konsensus er nødvendig som følge af disse vanskelige omstændigheder, dvs. national konsensus og altså ikke kortsigtet partipolitik. Vi har brug for national konsensus i Grækenland, således at Grækenland kan vinde sine partneres og markedernes tillid med hensyn til de meget væsentlige reformer, der er behov for. Mandag aften holdt jeg møde med premierminister Papandreou, og vi drøftede også en mere strategisk anvendelse af EU's midler fra strukturfondene. Grækenland har potentiel adgang til EU-midler af væsentligt omfang i henhold til samhørighedspolitikken. Vi bør efter min mening øge deres absorptionsrate samt fremskynde disse midler og dermed sigte mod en væsentlig indvirkning på en forbedring af konkurrenceevnen og beskæftigelsen. Dette vil ske inden for rammerne af de eksisterende fonde. Det vil være et omfattende program med teknisk bistand, som har fokus rettet mod vækst og arbejdspladser, men som er akut, da Grækenland som sagt befinder sig i en akut situation. Jeg vil drøfte med Det Europæiske Råd, hvad vi kan gøre i samarbejde med Grækenland. Kommissionen kan iværksætte dette i samarbejde med regeringen, men efter min mening det nødvendigt med en indsats fra alle, som kan bidrage, nemlig i form af teknisk bistand fra alle de forskellige medlemsstater. Den græske regering er klar til at indgå i et forpligtende samarbejde med os om denne tilgang. Jeg mener også, at vi bør være klar til at reagere meget positivt og til enhver tid med udgangspunkt i strenge betingelser med hensyn til de nødvendige reformer for Grækenland. Gennemførelsen af Grækenlands reformplaner forudsætter en usædvanlig stor indsats fra den græske befolknings side. Kommissionen foreslår nu en usædvanlig reaktion som et tegn til den græske befolkning på, at der er håb forude. De bringer ofre, og vi er klar over, at de bringer ofre, men der er lys for enden af tunnelen, og løsninger er inden for deres rækkevidde. De foretager nogle væsentlige nedskæringer, men disse nedskæringer er nødvendige for vækst. Vækst er løsningen, og vi vil samarbejde med de græske myndigheder og den græske befolkning om at nå dette mål. For det første har vi pakken om økonomisk styring. Mange tak til Parlamentet for det utroligt hårde arbejde og engagement, der er udvist i forbindelse med opretholdelsen af det høje ambitionsniveau i denne forbindelse. Senere i eftermiddag vil kommissær Rehn på vegne af Kommissionen redegøre for vores detaljerede holdninger til disse særdeles vigtige spørgsmål. Nu venter jeg, at Parlamentet og medlemsstaterne når til enighed, da vedtagelsen af styringspakken er af afgørende betydning for vores samlede reaktion på krisen. Det er centralt, at der bliver opnået enighed om denne pakke. Det vil være utrolig vanskeligt at forklare vores borgere årsagen til, at vi ikke kan nå til enighed om de grundlæggende aspekter i reaktionen på denne krise, når vi forsøger at reagere på udfordringer af denne størrelse. Efter min mening vil en aftale om denne pakke styrke vores økonomiske tilsynsmekanismer på europæisk plan. Den vil indebære, at EU er meget bedre klædt på til at hindre udviklingen af uholdbare offentlige gældsbyrder og underskud og forekomsten af en skadelig makroøkonomisk ubalance. Selv om forebyggelse er bedre end helbredelse, vil vi også være bedre klædt på til at iværksætte tiltag med henblik på at afhjælpe disse situationer, hvis de opstår. For det andet forventer jeg, at stats- og regeringscheferne godkender de landespecifikke henstillinger, som Kommissionen fremlagde den 7. juni. Det er som bekendt første gang, vi laver denne form for kollektive øvelser på europæisk plan. Henstillingerne er baseret på Kommissionens omfattende analyse af medlemsstaternes planer om bæredygtig vækst og jobskabelse kombineret med sunde offentlige finanser. De er målrettede, målbare og skræddersyede til de respektive landes mest presserende udfordringer. Naturligvis har drøftelserne mellem Kommissionen og medlemsstaterne om disse henstillinger til tider været meget intense, men jeg glæder mig over, at det høje ambitionsniveau er bevaret i det samlede resultat. Vi kan ikke på den ene side høste fordelene ved det indre marked og på den anden se bort fra en uforsvarlig økonomisk politik. Det giver ingen mening at godkende en splinterny pakke om økonomisk styring, hvis medlemsstaterne inden blækket er tørt stiller spørgsmålstegn ved metoden og Kommissionens respektive henstillinger i den landespecifikke øvelse. Denne nye politiske metode er også en kraftig appel til at tage et kollektivt ansvar, da EU's økonomiske rum er så meget mere end summen af vores forskellige økonomier. For det tredje skal Det Europæiske Råd godkende den traktatændring, der er nødvendig for at gøre det muligt at oprette den europæiske stabilitetsmekanisme i 2013, hvis funktion består i at bistå euroområdets medlemsstater, der har finansielle problemer, under forudsætning af at disse lande opfylder strenge betingelser."@da2
". Herr Präsident! Das Treffen des Europäischen Rates in dieser Woche hat eine sehr umfassende Tagesordnung. Ministerin Győri hat die Agenda im Namen der ungarischen Ratspräsidentschaft allgemein vorgestellt. Ich möchte ihr an dieser Stelle für den Einsatz danken, den sie im Laufe dieser sechs Monate gezeigt hat. Zusammen mit der Ausweitung der effektiven Kreditvergabekapazität der EFSF ist der ESM eine klare Demonstration unseres Engagements für die Wahrung der Stabilität des Euroraumes auf der Basis solider und zukunftsfähiger öffentlicher Finanzen. Sie erinnern sich vielleicht, dass im Januar, als die Kommission den Jahreswachstumsbericht vorstellte, die Notwendigkeit zur Ausweitung der effektiven Kreditvergabekapazität der EFSF ein sehr bedeutendes Thema war. Zu diesem Zeitpunkt wurden wir sehr stark kritisiert, doch nun haben sich die Regierungen Europas – einhellig – dafür entschieden, die effektive Kreditvergabekapazität auszuweiten. Ich frage mich, ob es nicht möglich gewesen wäre, dem schon vor einigen Monaten zuzustimmen. Das Paket zur wirtschaftspolitischen Steuerung, länderspezifische Empfehlungen und die Stabilitätsmechanismen: Dies ist die Art, wie Europa ernsthaft die Lehren aus der Krise ziehen und sich bei seinen Handlungen nach ihnen richten sollte. Die Kommission wird ihr Äußerstes tun, damit diese feste Entschlossenheit bei allen Diskussionspunkten bestehen bleibt. Damit wir auf die Krise reagieren können, muss jeder Sektor einen Beitrag leisten, und dies gilt ganz besonders für den Finanzsektor. Ich habe dem Parlament versprochen, dass die Kommission einen formellen Gesetzesvorschlag für eine Finanztransaktionssteuer vorlegen wird. Der Vorschlag wird drei Ziele umfassen. Erstens, eine Aufsplitterung des Binnenmarktes für Finanzdienstleistungen zu verhindern, denn es werden immer mehr unkoordinierte nationale steuerliche Maßnahmen eingeführt. Zweitens zielt diese Finanztransaktionssteuer im Hinblick auf übermäßig riskante oder rein spekulative Transaktionen auch auf eine entsprechende Abschreckung ab. Drittens soll sie dafür sorgen, dass die Finanzinstitute einen fairen und substanziellen Beitrag zur Aufteilung der Kosten der gegenwärtigen Krise leisten, und sie soll auch Bedenken hinsichtlich übermäßig hoher Profite Rechnung tragen. Die sehr hohen Boni, die noch immer an Banker gezahlt werden – manchmal nachdem diese gerade erst dank riesiger Summen aus Steuermitteln gerettet worden sind –, lassen darauf schließen, dass es im Bankensektor übermäßig hohe Profite gibt und dass der Bankensektor auch einen Beitrag zum Allgemeinwohl leisten sollte. Das zweite große Thema des Europäischen Rates ist die Migration. Das Thema der Migration ist in den letzten Monaten in den Vordergrund getreten, insbesondere durch den Druck der jüngeren Ereignisse in den südlichen Mittelmeerstaaten. Ich habe im Mai vor dem Parlament über das Migrationspaket der Kommission gesprochen, welches jüngere und zukünftige politische Initiativen in einen Rahmen überträgt, innerhalb dessen die EU und ihre Mitgliedstaaten die Bereiche Asyl, Migration und Mobilität von Staatsangehörigen von Drittstaaten in einem sicheren Umfeld handhaben können. Gestehen wir es uns ein, die Migration ist ein sehr gefühlsgeladenes Thema. Lassen Sie mich aber klar sagen, dass die Kommission keinen Versuch, die Schengen-Prinzipien zu untergraben, hinnehmen wird. Tatsächlich denke ich, dass wir sogar genau das Gegenteil erleben werden, und zwar durch eine Stärkung des europäischen Ansatzes im Bereich der Migration und der Freizügigkeit. Lassen Sie mich auf einige spezielle Punkte besonders eingehen: In einem Brief an die Mitglieder des Europäischen Rates habe ich den Standpunkt der Kommission bezüglich der meiner Ansicht nach wichtigsten Punkte auf der Tagesordnung umrissen, und ich würde Ihnen gern mitteilen, welches unsere Positionen sind. Abschließend werde ich auch einige Anmerkungen zu Griechenland machen. Die Kommission hat vorgeschlagen, die Governance im Schengen-Gebiet zu intensivieren und damit das Vertrauen der Mitgliedstaaten in die effiziente Verwaltung unserer Außengrenzen zu stärken. Dies wird sowohl über eine Stärkung der Grenzschutzbehörde Frontex als auch über einen Evaluierungsmechanismus geschehen, wobei die nationalen Grenzschutzbehörden bei der Einschätzung von Bedrohungen Hand in Hand arbeiten werden. Wir untersuchen auch die Umsetzbarkeit eines Schutzsystems, das Entscheidungen auf europäischer Ebene ermöglichen würde, um möglichen schwierigen Situationen zu begegnen, in denen unsere gemeinsamen Außengrenzen ungewöhnlich stark unter Druck stehen oder in denen Mitgliedstaaten ihrer Verpflichtung zur Kontrolle ihrer Grenzen nicht nachkommen. Die Entscheidung darüber, welches beim Umgang mit einer solchen Situation der beste Weg ist, sollte auf der Ebene der Europäischen Union fallen, und einseitiges Handeln der Mitgliedstaaten sollte vermieden werden. Als letztes Mittel und wenn der Ernst der Lage es rechtfertigt, könnten diese Entscheidungen eine zeitweise Wiedereinführung interner Grenzkontrollen vorsehen, allerdings immer in einem gemeinschaftlichen Rahmen. Dies bedeutet nicht, dass die Abschaffung der Binnengrenzen rückgängig gemacht wird. Dies ist ein Weg, die europäische Dimension des Systems zu stärken, sodass sich einzelne Mitgliedstaaten nicht zu einseitigem Handeln gedrängt fühlen. Ich werde für diesen Ansatz die klare Unterstützung des Europäischen Rates suchen, sodass detaillierte Vorschläge der Kommission ausgearbeitet werden können, die auch Aussicht auf Erfolg haben. Das Migrationspaket wird durch Vorschläge für ein gemeinsames, effizientes und schützendes Asylsystem vervollständigt, das Asylsuchenden in der gesamten Europäischen Union einheitliche Behandlung zusichert. Ich bin zuversichtlich, dass das Parlament und der Rat die Anregungen unterstützen werden, die in den überarbeiteten Vorschlägen der Kommission zu den Mindestnormen für die Aufnahme von Asylbewerbern und zum Flüchtlingsstatus dargelegt sind. Ich werde den Europäischen Rat um seine Unterstützung bei der schnellstmöglichen Fertigstellung des Asylpaketes als Ganzes, innerhalb der vereinbarten Frist, bitten. Der Europäische Rat hat außerdem die Situation in unserer Nachbarschaft besprochen, insbesondere die Umsetzung der Partnerschaft für Demokratie und gemeinsamen Wohlstand mit dem südlichen Mittelmeerraum. Diese Partnerschaft ist äußerst wichtig für unsere arabischen Partner, die sich von der Europäischen Union Unterstützung beim demokratischen Übergang in den südlichen Mittelmeerstaaten erhoffen. Wir dürfen sie nicht enttäuschen. Ein weiterer Punkt auf der Tagesordnung der bevorstehenden Tagung des Europäischen Rates ist die Empfehlung der Kommission, dass Kroatien der 28. Mitgliedstaat der Europäischen Union werden soll, hoffentlich noch bis zum 1. Juli 2013. Es liegt immer noch einiges an Arbeit vor uns, aber ich hoffe, dass wir Ende des Monats in der Beitrittskonferenz die verbliebenen Kapitel erfolgreich schließen können. Und schließlich noch ein Wort zu Griechenland, denn ich hoffe, dass die Mitgliedstaaten auch die Gelegenheit haben werden, diese Situation auf höchster Ebene zu diskutieren, was nicht nur für einen Mitgliedstaat unserer Union, sondern, wie ich glaube, auch für die Stabilität des Euroraumes und für die Stabilität der Europäischen Union als Ganzes wichtig wäre. Das Thema Griechenland wirft sehr wichtige Fragen auf, nicht nur im Hinblick auf die Finanzstabilität, sondern auch im Hinblick auf gemeinschaftliches Engagement und die politische Entschlossenheit der Europäischen Union. Die Abstimmung im griechischen Parlament in der vergangenen Nacht ermöglicht es der Regierung, zur Unterstützung des mit der Europäischen Union und dem IWF ausgehandelten Reformpaketes, steuerlicher Maßnahmen, Privatisierungen und Reformen, die für Griechenlands Rückkehr zum Wachstum nötig sind, einen Konsens auszuhandeln. Denn, lassen Sie es uns ganz klar sagen, es gibt keine Alternative zu diesem Plan. Handeln wir also auf seiner Grundlage. Ich weiß, dass viele Menschen in Griechenland eine Zeit großer Härten und Unsicherheiten durchleben. Meine Botschaft an das griechische Volk lautet: „Wenn eure Regierung handelt, wird Europa seinen Teil der Abmachung erfüllen.“ Wenn Griechenland beweisen kann, dass es wirklich zu dem mit der Europäischen Union und dem IWF ausgehandelten Reformpaket steht, werden wir Griechenland auf seinem Weg zu neuem Wachstum begleiten. Eine Haushaltskonsolidierung ist unbedingt erforderlich, das Ziel aber heißt Wachstum. Wir sollten niemals vergessen, dass dem griechischen Volk mit jedem Euro, der für die Zinsen der Schulden ausgegeben wird, ein Euro weniger zur Verfügung steht, daher ist es elementar wichtig, die Schulden abzubauen und das Defizit unter Kontrolle zu bringen, damit wir das Vertrauen in die griechische Wirtschaft wiederherstellen und so das Wachstum fördern können. Auf dem bevorstehenden Treffen des Europäischen Rates werden sehr wichtige Schritte getan werden, um die Wirtschaftspolitik der Europäischen Union sowohl kohärenter als auch wirkungsvoller zu gestalten. Gleichzeitig ist es äußerst wichtig, dass das griechische Volk versteht, dass angesichts solch schwieriger Umstände ein nationaler Konsens gebraucht wird: ein nationaler Konsens und keine kurzsichtige Parteipolitik. Wir brauchen in Griechenland einen nationalen Konsens, damit es im Hinblick auf die dringend nötigen Reformen das Vertrauen seiner Partner und der Märkte erlangen kann. Am Montagabend traf ich mit Ministerpräsident Papandreou zusammen, und wir haben auch über einen eher strategischen Einsatz unserer europäischen Strukturfonds gesprochen. Griechenland hat im Rahmen der Kohäsionspolitik die Möglichkeit, beträchtliche europäische Mittel zu nutzen. Meiner Ansicht nach sollten wir die Mittelausschöpfungsquote des Landes erhöhen und diese Gelder schneller zugänglich machen, mit dem Ziel, einen deutlichen Impuls für mehr Wettbewerbsfähigkeit und Beschäftigung zu setzen. Dies wird mittels der bestehenden Fonds geschehen. Es wird ein umfassendes Programm der technischen Hilfen mit Schwerpunkt auf Wachstum und Beschäftigung sein, allerdings mit Notfallcharakter, denn – ich sage es nochmals – Griechenland befindet sich in einer Notsituation. Diese Fragen werde ich mit dem Europäischen Rat besprechen: Was wir gemeinsam mit Griechenland tun können. Wir, die Kommission, können dies auf bilateraler Ebene mit der Regierung auf den Weg bringen, aber meiner Ansicht brauchen wir die Hilfe aller jener, die einen Beitrag leisten können, und zwar in Form technischer Hilfen vonseiten verschiedener Mitgliedstaaten. Die griechische Regierung ist bereit, diesen Weg mit uns zu beschreiten. Ich denke, wir sollten auch bereit sein, sehr positiv zu reagieren, immer auf der Grundlage strikter Bedingungen im Hinblick auf die für das Land notwendigen Reformen. Die Umsetzung der griechischen Reformpläne wird dem griechischen Volk außergewöhnliche Anstrengungen abverlangen. Die Kommission schlägt nun eine außergewöhnliche Antwort vor, als ein Zeichen an das griechische Volk, dass es Hoffnung gibt. Die Griechen bringen Opfer, und wir wissen, dass sie Opfer bringen, aber am Ende dieses Weges gibt es Hoffnung, und die Lösungen sind greifbar nahe. Die Griechen nehmen bedeutende Einschnitte vor, aber diese Einschnitte sind die Voraussetzung für Wachstum. Wachstum ist die Lösung, und wir werden gemeinsam mit den griechischen Behörden und mit dem griechischen Volk daran arbeiten, dieses Ziel zu erreichen. Zunächst einmal ist da das Paket zur wirtschaftspolitischen Steuerung. Ich möchte diesem Parlament wirklich aufrichtig für seine äußerst harte Arbeit danken, und für sein Engagement bei der Verfolgung der ehrgeizigen Ziele in dieser Angelegenheit. Kommissar Rehn wird später im Namen der Kommission unseren genauen Standpunkt in diesen äußerst wichtigen Fragen darlegen. Vom Parlament und den Mitgliedstaaten erwarte ich nun, dass sie zu einer Einigung gelangen, da die Verabschiedung des Paketes zur wirtschaftspolitischen Steuerung für unsere umfassende Antwort auf die Krise von entscheidender Wichtigkeit ist. Einigkeit über dieses Paket ist unerlässlich. Es wäre äußerst schwierig, unseren Bürgerinnen und Bürgern zu erklären, warum wir nicht in der Lage sind, uns über die grundlegenden Säulen der Antwort auf diese Krise zu einigen, wenn wir auf eine Herausforderung von diesem Ausmaß reagieren wollen. Ich denke, die Einigung über dieses Paket wird unsere wirtschaftlichen Überwachungsmechanismen auf europäischer Ebene stärken. Es wird die Europäische Union in eine weit bessere Position bringen, um die Anhäufung unhaltbarer öffentlicher Schulden und Defizite und die Entstehung schädlicher makroökonomischer Ungleichgewichte zu verhindern. Obwohl Vorbeugen besser ist als Heilen, werden wir auch umso mehr zu Maßnahmen in der Lage sein, um diese Situationen zu korrigieren, wenn sie denn eintreten. Zweitens erwarte ich von den Staats- und Regierungschefs, dass sie die länderspezifischen Empfehlungen unterstützen, die die Kommission am 7. Juni vorgelegt hat. Wie Sie wissen, ist dies das erste Mal, dass wir diese Art der gemeinsamen Anstrengungen auf europäischer Ebene unternehmen. Die Empfehlungen basieren auf einer von der Kommission vorgenommenen umfassenden Analyse der Pläne der Mitgliedstaaten für nachhaltiges Wachstum und die dauerhafte Schaffung von Arbeitsplätzen bei gleichzeitig gesunden öffentlichen Finanzen. Sie sind zielgerichtet, messbar und auf die jeweils dringendsten Herausforderungen jedes einzelnen Landes zugeschnitten. Natürlich wurden die Diskussionen zwischen der Kommission und den Mitgliedstaaten über diese Empfehlungen zuweilen sehr intensiv geführt, aber es freut mich, dass das Gesamtergebnis den ehrgeizigen Zielen gerecht geworden ist. Wir können nicht einerseits die Früchte des Binnenmarktes ernten, während wir andererseits verantwortungsloses wirtschaftspolitisches Handeln ignorieren. Es hat keinen Sinn, ein brandneues Paket zur wirtschaftspolitischen Steuerung zu unterzeichnen, wenn die Mitgliedstaaten noch in derselben Woche die Methodik und die unabhängigen Empfehlungen der Kommission zur länderspezifischen Anstrengung infrage stellen. Diese neue Art des politischen Handelns ist auch ein starker Aufruf zu kollektivem Verantwortungsbewusstsein, denn der Wirtschaftsraum der Europäischen Union ist so viel mehr als nur die Summe unserer verschiedenen Volkswirtschaften. Drittens wird erwartet, dass der Europäische Rat der Änderung des Vertrages zustimmt, die notwendig ist für die Einrichtung des Europäischen Stabilitätsmechanismus im Jahr 2013, welcher die Möglichkeit beinhaltet, Mitgliedstaaten des Euroraumes in finanziellen Schwierigkeiten – auf der Basis strenger Bedingungen – zu helfen."@de9
"Κύριε Πρόεδρε, η ημερήσια διάταξη του Ευρωπαϊκού Συμβουλίου αυτής της εβδομάδας είναι πολύ ουσιαστική. Η υπουργός κ. Győri παρουσίασε την εν λόγω ημερήσια διάταξη σε γενικές γραμμές, εξ ονόματος της ουγγρικής Προεδρίας του Συμβουλίου. Επί τη ευκαιρία, θέλω να την ευχαριστήσω για την προσήλωση που επέδειξε κατά τη διάρκεια αυτών των έξι μηνών. Ο ΕΜΣ, σε συνδυασμό με αύξηση της πραγματικής δανειοδοτικής ικανότητας του Ευρωπαϊκού Ταμείου Χρηματοοικονομικής Σταθερότητας (EFSF), αποτελεί σαφή απόδειξη της προσήλωσής μας στη διαφύλαξη της σταθερότητας της ζώνης του ευρώ με βάση υγιή και βιώσιμα δημόσια οικονομικά. Θα θυμάστε ίσως ότι, τον Ιανουάριο, όταν η Επιτροπή παρουσίασε την ετήσια επισκόπηση της ανάπτυξης, ένα πολύ σημαντικό θέμα ήταν η ανάγκη ενίσχυσης της πραγματικής δανειοδοτικής ικανότητας του EFSF. Τότε, μας ασκήθηκε πολύ οξεία κριτική, όμως τώρα οι κυβερνήσεις της Ευρώπης αποφάσισαν –ομοφώνως– να αυξήσουν την πραγματική δανειοδοτική του ικανότητα. Αναρωτιέμαι αν θα ήταν πιο σκόπιμο να είχε εγκριθεί αυτή η απόφαση λίγους μήνες νωρίτερα. Δέσμη μέτρων για την οικονομική διακυβέρνηση, συστάσεις ανά χώρα και μηχανισμοί σταθερότητας: αυτά είναι τα μέσα που θα επιτρέψουν στην Ευρώπη να αντλήσει ουσιαστικά διδάγματα από την κρίση και να λάβει τα αντίστοιχα μέτρα. Η Επιτροπή θα καταβάλει κάθε δυνατή προσπάθεια ώστε να διατηρηθεί το ίδιο επίπεδο σταθερής αποφασιστικότητας σε όλα τα θέματα που θα συζητηθούν. Για να αντιμετωπιστεί η οικονομική κρίση, πρέπει να συμβάλουν όλοι οι επιμέρους τομείς, κυρίως δε ο χρηματοπιστωτικός τομέας. Έχω υποσχεθεί στο Κοινοβούλιο ότι η Επιτροπή θα υποβάλει επίσημη νομοθετική πρόταση για την επιβολή χρηματοπιστωτικού φόρου. Η πρόταση θα έχει τρεις στόχους. Πρώτον, να αποφευχθεί ο κατακερματισμός της εσωτερικής αγοράς χρηματοπιστωτικών υπηρεσιών, καθώς εφαρμόζονται όλο και περισσότερα ασυντόνιστα εθνικά φορολογικά μέτρα. Δεύτερον, ο εν λόγω χρηματοπιστωτικός φόρος αποσκοπεί επίσης στη θέσπιση κατάλληλων αντικινήτρων έναντι υπερβολικά ριψοκίνδυνων ή καθαρά κερδοσκοπικών συναλλαγών. Τρίτον, επιδιώκεται να διασφαλιστεί η δίκαιη και ουσιαστική συνεισφορά του χρηματοπιστωτικού συστήματος στον επιμερισμό του κόστους της πρόσφατης κρίσης, καθώς και να αντιμετωπίσουμε τις ανησυχίες για υπερβολικά κέρδη. Τα πολύ υψηλά πριμ που εξακολουθούν να καταβάλλονται σε τραπεζίτες –οι οποίοι μάλιστα σε ορισμένες περιπτώσεις διασώθηκαν χάρη στα τεράστια ποσά που τους διατέθηκαν με χρήματα των φορολογουμένων– καταδεικνύουν την ύπαρξη υπέρμετρων κερδών στον τραπεζικό τομέα, καθώς και το γεγονός ότι ο τραπεζικός τομέας πρέπει να συνεισφέρει εξίσου στο κοινό καλό. Το δεύτερο μείζον ζήτημα που θα απασχολήσει το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο είναι η μετανάστευση. Το θέμα της μετανάστευσης έχει έρθει στο προσκήνιο τους τελευταίους μήνες, κυρίως υπό την πίεση των πρόσφατων γεγονότων στη Νότια Μεσόγειο. Μίλησα στο Κοινοβούλιο τον Μάιο σχετικά με τη δέσμη μέτρων της Επιτροπής για τη μετανάστευση, η οποία θέτει πρόσφατες και μελλοντικές πρωτοβουλίες πολιτικής σε ένα πλαίσιο το οποίο επιτρέπει στην ΕΕ και στα κράτη μέλη της να διαχειρίζονται το άσυλο, τη μετανάστευση και την κινητικότητα των υπηκόων τρίτων χωρών σε ένα ασφαλές περιβάλλον. Η μετανάστευση –οφείλουμε να το παραδεχτούμε– είναι ιδιαίτερα φορτισμένο θέμα. Επιτρέψτε μου, όμως, να δηλώσω σαφώς ότι η Επιτροπή δεν θα ανεχθεί καμία απόπειρα υπονόμευσης των αρχών του συστήματος Σένγκεν. Μάλιστα, εκτιμώ ότι θα συμβεί το ακριβώς αντίθετο, ότι δηλαδή θα ενισχυθεί η ευρωπαϊκή προσέγγιση των θεμάτων της μετανάστευσης και της ελεύθερης κυκλοφορίας των προσώπων. Επιτρέψτε μου να επικεντρώσω την προσοχή μου σε ορισμένα επιμέρους ζητήματα: Έχω απευθύνει επιστολή στα μέλη του Ευρωπαϊκού Συμβουλίου, στην οποία περιγράφω τις θέσεις της Επιτροπής σχετικά με τα σημαντικότερα, κατά τη γνώμη μου, θέματα της ημερήσιας διάταξης, και θέλω να μοιραστώ μαζί σας τις θέσεις μας αυτές. Στο τέλος θα προβώ και σε ορισμένα σχόλια σχετικά με το θέμα της Ελλάδας. Η Επιτροπή πρότεινε την ενίσχυση της διακυβέρνησης της ζώνης Σένγκεν, ενισχύοντας έτσι την εμπιστοσύνη των κρατών μελών στην αποτελεσματική διαχείριση των εξωτερικών συνόρων μας. Αυτό θα επιτευχθεί τόσο με την ενίσχυση του οργανισμού διαχείρισης των εξωτερικών συνόρων Frontex όσο και μέσω ενός μηχανισμού αξιολόγησης, ο οποίος θα επιτρέπει στις εθνικές υπηρεσίες διαχείρισης των συνόρων να συνεργάζονται μεταξύ τους για την αξιολόγηση των απειλών. Διερευνούμε επίσης τις δυνατότητες εφαρμογής ενός συστήματος διασφάλισης, το οποίο θα καθιστά δυνατή την έκδοση αποφάσεων σε ευρωπαϊκό επίπεδο για την αντιμετώπιση πιθανών προβλημάτων σε περίπτωση που τα εξωτερικά μας σύνορα δεχτούν εξαιρετικές πιέσεις ή μη συμμόρφωσης κρατών μελών με τις υποχρεώσεις τους για τον έλεγχο των συνόρων τους. Οι αποφάσεις όσον αφορά τον βέλτιστο τρόπο χειρισμού τέτοιων καταστάσεων πρέπει να λαμβάνονται σε επίπεδο Ευρωπαϊκής Ένωσης, αποφεύγοντας τη μονομερή δράση των κρατών μελών. Ως λύση εσχάτης ανάγκης, και αν η κρισιμότητα της κατάστασης το δικαιολογεί, οι αποφάσεις αυτές θα μπορούσαν να προβλέπουν την προσωρινή επαναφορά των ελέγχων στα εσωτερικά σύνορα, αλλά πάντα εντός του κοινοτικού πλαισίου. Αυτό δεν συνεπάγεται απεμπόληση της κατάργησης των εσωτερικών συνόρων. Είναι ένας τρόπος ενίσχυσης της ευρωπαϊκής διάστασης του συστήματος, έτσι ώστε τα επιμέρους κράτη μέλη να μην αισθάνονται υποχρεωμένα να ενεργούν μονομερώς. Θα επιδιώξω να διασφαλιστεί η σαφής υποστήριξη αυτής της προσέγγισης από το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο, έτσι ώστε να οριστικοποιηθούν οι λεπτομερείς προτάσεις της Επιτροπής και να έχουν πιθανότητες επιτυχίας. Η δέσμη μέτρων για τη μετανάστευση συμπληρώνεται από προτάσεις για ένα κοινό, αποτελεσματικό και υπέρ της προστασίας σύστημα ασύλου το οποίο θα εγγυάται την ίση μεταχείριση των αιτούντων άσυλο σε ολόκληρη την Ευρωπαϊκή Ένωση. Είμαι πεπεισμένος ότι το Κοινοβούλιο και το Συμβούλιο θα υιοθετήσουν τις προτάσεις που περιλαμβάνονται στην αναθεωρημένη δέσμη της Επιτροπής σχετικά με τα ελάχιστα πρότυπα όσον αφορά την υποδοχή των αιτούντων άσυλο και το καθεστώς του πρόσφυγα. Θα καλέσω το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο να υποστηρίξει την οριστικοποίηση του συνόλου της δέσμης μέτρων για το άσυλο το ταχύτερο δυνατόν εντός της συμφωνηθείσας προθεσμίας. Το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο συζήτησε επίσης την κατάσταση στη γειτονιά μας, ιδίως την υλοποίηση της εταιρικής σχέσης με τις χώρες της Νότιας Μεσογείου για τη δημοκρατία και την κοινή ευημερία. Η εν λόγω εταιρική σχέση είναι εξαιρετικά σημαντική για τους άραβες εταίρους μας, οι οποίοι προσβλέπουν στην Ευρωπαϊκή Ένωση για την υποστήριξη της δημοκρατικής μετάβασης στη Νότια Μεσόγειο. Δεν πρέπει να τους απογοητεύσουμε. Ένα άλλο θέμα που θα απασχολήσει την ημερήσια διάταξη του επικείμενου Ευρωπαϊκού Συμβουλίου είναι η σύσταση της Επιτροπής υπέρ της προσχώρησης της Κροατίας στην Ευρωπαϊκή Ένωση ως το 28ο κράτος μέλος της, κάτι που ελπίζουμε ότι θα επιτευχθεί έως την 1η Ιουλίου 2013. Έχουμε ακόμη πολλή δουλειά μπροστά μας, ευελπιστώ όμως ότι στο τέλος του μήνα θα μπορέσουμε να υπογράψουμε τα εναπομείναντα κεφάλαια στο πλαίσιο της διάσκεψης προσχώρησης. Τέλος, λίγα λόγια σχετικά με την Ελλάδα, καθώς ευελπιστώ ότι θα δοθεί επίσης στα κράτη μέλη η ευκαιρία να συζητήσουν στο ανώτατο επίπεδο αυτήν την κατάσταση, η οποία είναι σημαντική όχι μόνον για ένα κράτος μέλος της Ένωσής μας, αλλά, πιστεύω, και για τη σταθερότητα της ζώνης του ευρώ και της Ευρωπαϊκής Ένωσης στο σύνολό της. Το θέμα της Ελλάδα εγείρει πολύ σημαντικά ζητήματα, όχι μόνον όσον αφορά στη χρηματοπιστωτική σταθερότητα, αλλά και σε σχέση με την πολιτική βούληση της Ευρωπαϊκής Ένωσης καθώς και την προσήλωσή της σε κοινωνικούς στόχους. Η χθεσινή ψηφοφορία στη Βουλή των Ελλήνων επιτρέπει στην κυβέρνηση να προωθήσει τη συναίνεση υπέρ της στήριξης της δέσμης μεταρρυθμίσεων που συμφωνήθηκε με την Ευρωπαϊκή Ένωση και το ΔΝΤ, όσον αφορά τα φορολογικά μέτρα, τις ιδιωτικοποιήσεις καθώς και τις μεταρρυθμίσεις που είναι αναγκαίες για την επάνοδο της Ελλάδας σε τροχιά ανάπτυξης. Διότι –επ’ αυτού πρέπει να είμαστε απολύτως σαφείς– δεν υπάρχει εναλλακτική λύση αντί αυτού του σχεδίου. Το μόνο που μένει, λοιπόν, είναι να το εφαρμόσουμε στην πράξη. Γνωρίζω ότι πολλοί άνθρωποι στην Ελλάδα βιώνουν μια περίοδο μεγάλων δυσχερειών και αβεβαιότητας. Το μήνυμά μου προς τον ελληνικό λαό είναι ότι, αν η κυβέρνηση λάβει τα αναγκαία μέτρα, η Ευρώπη θα ανταποκριθεί στις υποχρεώσεις της. Αν η Ελλάδα αποδείξει ότι είναι ειλικρινώς προσηλωμένη στον στόχο της υλοποίησης της δέσμης μεταρρυθμίσεων που συμφωνήθηκε με την Ευρωπαϊκή Ένωση και το ΔΝΤ, θα συνοδεύσουμε την Ελλάδα στην πορεία επανόδου της σε τροχιά ανάπτυξης. Η δημοσιονομική εξυγίανση είναι απολύτως αναγκαία, αλλά ο στόχος είναι η ανάπτυξη. Δεν πρέπει να σε καμία περίπτωση να λησμονούμε ότι έστω και ένα ευρώ που δαπανάται σε επιτόκια για την αποπληρωμή του χρέους είναι ένα ευρώ το οποίο δεν δαπανάται υπέρ του λαού της Ελλάδας· γι’ αυτό έχει κρίσιμη σημασία να μειωθεί το χρέος και να περιοριστεί το έλλειμμα, έτσι ώστε να μπορέσουμε να αποκαταστήσουμε την εμπιστοσύνη στην ελληνική οικονομία, με σκοπό την προώθηση της ανάπτυξης. Αυτό το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο θα λάβει πολύ σημαντικά μέτρα για τη διασφάλιση της μεγαλύτερης συνεκτικότητας και αποτελεσματικότητας των διαδικασιών διαμόρφωσης των οικονομικών πολιτικών στην Ευρωπαϊκή Ένωση. Ταυτόχρονα, είναι εξαιρετικά σημαντικό να κατανοήσει ο ελληνικός λαός ότι, υπό το πρίσμα αυτών των τόσο δύσκολων συνθηκών, είναι επιβεβλημένη η εθνική συναίνεση: η εθνική συναίνεση και όχι η κοντόφθαλμη κομματική πολιτική. Απαιτείται εθνική συναίνεση στην Ελλάδα, έτσι ώστε η χώρα αυτή να κερδίσει την εμπιστοσύνη των εταίρων και των αγορών σε σχέση με τις πολύ σημαντικές μεταρρυθμίσεις που απαιτούνται. Το βράδυ της Δευτέρας συναντήθηκα με τον πρωθυπουργό Παπανδρέου, και συζητήσαμε επίσης σχετικά με την πιο στρατηγική χρήση των ευρωπαϊκών διαρθρωτικών ταμείων μας. Η Ελλάδα έχει τη δυνατότητα να αποκτήσει πρόσβαση σε σημαντικά ποσά από τα ευρωπαϊκά κονδύλια που διατίθενται για την πολιτική συνοχής. Εκτιμώ ότι πρέπει να αυξήσουμε τον ρυθμό απορρόφησής τους και να επιταχύνουμε την αποδέσμευση αυτών των κονδυλίων, προκειμένου να συμβάλουμε ουσιαστικά στην ενίσχυση της ανταγωνιστικότητας και της απασχόλησης. Αυτό θα επιτευχθεί στο πλαίσιο των υφιστάμενων πόρων. Θα είναι ένα ολοκληρωμένο πρόγραμμα τεχνικής βοήθειας εστιασμένο στην ανάπτυξη και την απασχόληση, αλλά με επείγοντα χαρακτήρα, διότι –το επαναλαμβάνω– η Ελλάδα βιώνει μια κατάσταση έκτακτης ανάγκης. Θα θίξω αυτά τα θέματα και ενώπιον του Ευρωπαϊκού Συμβουλίου: τα μέτρα, δηλαδή, τα οποία μπορούμε να λάβουμε σε συνεργασία με την Ελλάδα. Ως Επιτροπή, μπορούμε να εφαρμόσουμε ένα τέτοιο πρόγραμμα, στο πλαίσιο διμερούς συνεργασίας με την κυβέρνηση, όμως πιστεύω ότι είναι αναγκαίο να καταβληθούν προσπάθειες από όλους όσοι μπορούν να συνεισφέρουν, ιδίως όσον αφορά την παροχή τεχνικής βοήθειας από διάφορα κράτη μέλη. Η ελληνική κυβέρνηση είναι πρόθυμη να συμπράξει με την Επιτροπή στην προώθηση αυτής της προσέγγισης. Εκτιμώ ότι πρέπει επίσης να είμαστε έτοιμοι να αντιδράσουμε με πολύ θετικό τρόπο, πάντα με βάση αυστηρές προϋποθέσεις όσον αφορά τις μεταρρυθμίσεις που επιβάλλεται να εφαρμοστούν στη χώρα αυτή. Η εφαρμογή των σχεδίων μεταρρύθμισης της Ελλάδας προϋποθέτει την καταβολή εξαιρετικών προσπαθειών από τον ελληνικό λαό. Η Επιτροπή προτείνει τώρα μια εξαιρετική λύση, η οποία θα μεταφέρει στον ελληνικό λαό το μήνυμα ότι υπάρχει ελπίδα. Κάνει θυσίες, και γνωρίζουμε ότι κάνει θυσίες, όμως στο τέρμα αυτού του δρόμου υπάρχει ελπίδα, και οι λύσεις προσφέρουν απτά αποτελέσματα. Πραγματοποιούνται σημαντικές περικοπές, όμως αυτές οι περικοπές είναι αναγκαίες για την ανάπτυξη. Η ανάπτυξη είναι η λύση, και θα συνεργαστούμε με τις ελληνικές αρχές και τον ελληνικό λαό για την επίτευξη του στόχου αυτού. Πρώτον, έχουμε τη δέσμη μέτρων για την οικονομική διακυβέρνηση. Ευχαριστώ ειλικρινώς το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο για τις εξαιρετικά επίπονες προσπάθειες και την προσήλωση που επέδειξε με στόχο τη διατήρηση υψηλού επιπέδου φιλοδοξίας ως προς το θέμα αυτό. Αργότερα το απόγευμα, ο Επίτροπος Rehn, εξ ονόματος της Επιτροπής, θα εκθέσει λεπτομερώς τις θέσεις μας σχετικά με αυτά τα εξαιρετικά σημαντικά θέματα. Τώρα αναμένω από το Κοινοβούλιο και τα κράτη μέλη να καταλήξουν σε συμφωνία, διότι η υιοθέτηση της δέσμης μέτρων για την οικονομική διακυβέρνηση έχει θεμελιώδη σημασία προκειμένου να αντιμετωπίσουμε την κρίση με ολοκληρωμένο τρόπο. Η επίτευξη συμφωνίας επί της εν λόγω δέσμης μέτρων είναι ζωτικής σημασίας. Θα είναι εξαιρετικά δύσκολο να εξηγήσουμε στους πολίτες μας γιατί δεν μπορούμε να συμφωνήσουμε επί των θεμελιωδών πυλώνων των μέτρων μας για την υπέρβαση αυτής της κρίσης, ενώ προσπαθούμε να αντεπεξέλθουμε σε προκλήσεις της σημερινής κλίμακας. Εκτιμώ ότι η συμφωνία επί της συγκεκριμένης δέσμης μέτρων θα ενισχύσει τους μηχανισμούς οικονομικής εποπτείας μας σε ευρωπαϊκό επίπεδο. Θα προσφέρει στην Ευρωπαϊκή Ένωση πολύ μεγαλύτερες δυνατότητες αποτροπής των τάσεων συσσώρευσης μη βιώσιμου δημοσίου χρέους και ελλειμμάτων, καθώς και εμφάνισης επιζήμιων μακροοικονομικών ανισορροπιών. Αν και η πρόληψη είναι προτιμότερη από τη θεραπεία, θα έχουμε επίσης μεγαλύτερες δυνατότητες ανάληψης δράσης για τη διόρθωση τέτοιων καταστάσεων εάν, παρά τις προσπάθειές μας, προκύψουν. Δεύτερον, προσδοκώ από τους αρχηγούς κρατών και κυβερνήσεων να εγκρίνουν τις συστάσεις ανά χώρα τις οποίες παρουσίασε η Επιτροπή στις 7 Ιουνίου. Όπως γνωρίζετε, είναι η πρώτη φορά που αναλαμβάνουμε ένα τέτοιο συλλογικό εγχείρημα σε ευρωπαϊκό επίπεδο. Οι συστάσεις βασίζονται σε εκτενή ανάλυση από την Επιτροπή των σχεδίων των κρατών μελών υπέρ της βιώσιμης ανάπτυξης και της δημιουργίας θέσεων εργασίας, σε συνδυασμό με εξυγίανση των δημοσίων οικονομικών. Είναι εστιασμένες, μετρήσιμες και προσαρμοσμένες στις πιο πιεστικές προκλήσεις που αντιμετωπίζει κάθε χώρα ξεχωριστά. Φυσικά, οι συζητήσεις μεταξύ της Επιτροπής και των κρατών μελών σχετικά με τις συστάσεις αυτές υπήρξαν ενίοτε πολύ έντονες, χαίρομαι όμως διότι στο τελικό αποτέλεσμα έχει διατηρηθεί υψηλό επίπεδο φιλοδοξίας. Δεν είναι δυνατόν αφενός μεν να καρπωνόμαστε τα οφέλη της ενιαίας αγοράς, αφετέρου δε να αγνοούμε την απερίσκεπτη χάραξη των οικονομικών πολιτικών. Δεν έχει κανένα νόημα να συνυπογράφουμε μια εντελώς νέα δέσμη μέτρων οικονομικής διακυβέρνησης όταν, την ίδια εβδομάδα, εμφανίζονται κράτη μέλη τα οποία αμφισβητούν τη μεθοδολογία και τις ανεξάρτητες συστάσεις της Επιτροπής όσον αφορά την εφαρμογή σε συγκεκριμένες χώρες. Αυτός ο νέος τρόπος χάραξης πολιτικής αποτελεί επίσης ισχυρή έκκληση για συλλογική ευθύνη, διότι ο οικονομικός χώρος της Ευρωπαϊκής Ένωσης υπερβαίνει κατά πολύ το άθροισμα των επιμέρους οικονομιών μας. Τρίτον, το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο αναμένεται να εγκρίνει την απαιτούμενη τροποποίηση της Συνθήκης προκειμένου να καταστεί δυνατή η δημιουργία του Ευρωπαϊκού Μηχανισμού Σταθερότητας το 2013, μέσω του οποίου θα μπορεί να χορηγείται βοήθεια –με βάση αυστηρά κριτήρια και όρους– σε κράτη μέλη της ζώνης του ευρώ που αντιμετωπίζουν οικονομικές δυσκολίες."@el10
". Señor Presidente, el Consejo Europeo de esta semana tiene un orden del día muy sustantivo. La Ministra Győri ha presentado el orden del día en general, en nombre de la Presidencia húngara del Consejo. Llegado este momento, quiero agradecerle el compromiso mostrado durante el transcurso de estos seis meses. El Mecanismo Europeo de Estabilidad, junto con el incremento de la capacidad efectiva de préstamo del Fondo Europeo de Estabilidad Financiera (FEEF), es una clara demostración de nuestro compromiso con salvaguardar la estabilidad de la zona del euro partiendo de finanzas públicas sólidas y sostenibles. Es posible que recuerden que, en enero, cuando la Comisión presentó el estudio de crecimiento anual, un tema muy importante era la necesidad de reforzar la capacidad efectiva de préstamo del FEEF. En aquel entonces se nos criticó mucho, pero ahora —por unanimidad— los gobiernos de Europa han decidido aumentar la capacidad efectiva de préstamo. Me pregunto si no habría sido posible aprobarla hace algunos meses. El paquete de gobernanza económica, las recomendaciones específicas para cada país y los mecanismos de estabilidad: así es como Europa debería aprender seriamente las lecciones de la crisis y actuar sobre ellas. La Comisión hará todo lo que pueda por mantener este nivel de resolución constante en todos los asuntos que se discutan. Para responder a la crisis económica, es necesario que contribuyan todos los sectores, y ninguno tanto como el sector financiero. He prometido al Parlamento que la Comisión presentará una propuesta legislativa formal sobre un impuesto financiero. La propuesta tendrá tres objetivos. En primer lugar, evitar la fragmentación del mercado interior de los servicios financieros, porque se están aplicando cada vez más medidas fiscales nacionales sin coordinación. En segundo lugar, este impuesto financiero pretende desincentivar adecuadamente las transacciones demasiado arriesgadas o puramente especulativas. En tercer lugar, asegurar que las instituciones financieras contribuyan de forma justa y sustantiva al reparto de gastos de la reciente crisis, así como a afrontar las preocupaciones por los beneficios excesivos. Las primas elevadísimas que todavía cobran los banqueros —los banqueros que a veces se han salvado gracias a enormes cantidades de dinero de los contribuyentes— sugieren que hay beneficios excesivos en el sector bancario y que el sector bancario también debería contribuir al bien público común. La segunda cuestión importante para el Consejo Europeo es la migración. El problema de la migración ha destacado durante los últimos meses, en especial bajo la presión de los recientes acontecimientos en el sur del Mediterráneo. Hablé con el Parlamento en mayo sobre el paquete de medidas sobre migración de la Comisión, que establece iniciativas de políticas recientes y futuras en un marco que permite que la UE y sus Estados miembros gestionen el asilo, la migración y la movilidad de nacionales de terceros países en un entorno seguro. La migración, afrontémoslo, es una cuestión muy delicada. Pero permítanme dejar claro que la Comisión no aceptará ningún intento de socavar los principios de Schengen. De hecho, creo que veremos exactamente lo contrario, mediante un refuerzo del planteamiento europeo de la migración y la libre circulación. Permítanme que me centre en algunos temas concretos. He escrito una carta a los miembros del Consejo Europeo que describe las posiciones de la Comisión sobre lo que creo que son los puntos más importantes del orden del día y me gustaría compartir nuestras posiciones con ustedes. Por último, también haré algunas observaciones sobre Grecia. La Comisión ha propuesto fortalecer la gobernanza del espacio Schengen, reforzando de este modo la confianza de los Estados miembros en la gestión eficaz de nuestras fronteras exteriores. Esto se hará a través del fortalecimiento de Frontex, la agencia encargada de las fronteras, y a través de un mecanismo de evaluación por el cual los organismos nacionales de fronteras trabajarán conjuntamente en la evaluación de amenazas. También estamos explorando la viabilidad de un sistema de salvaguardia, que permita la adopción de decisiones a nivel europeo para afrontar posibles situaciones difíciles donde nuestras fronteras exteriores comunes están sometidas a una presión excepcional o donde los Estados miembros no cumplen con sus obligaciones de controlar sus fronteras. Las decisiones sobre la mejor manera de gestionar este tipo de situaciones deberían adoptarse a escala comunitaria, lo que evitaría las medidas unilaterales por parte de los Estados miembros. Como mecanismo de último recurso, y si la situación crítica lo justifica, estas decisiones podrían permitir la reintroducción temporal de controles de fronteras interiores, pero siempre en un marco comunitario. Esto no significa eliminar la abolición de las fronteras interiores. Esta es una forma de fortalecer la dimensión europea del sistema para que cada uno de los Estados miembros no se sienta presionado a actuar unilateralmente. Intentaré conseguir el apoyo del Consejo Europeo a este enfoque, para que se puedan finalizar las propuestas específicas de la Comisión y tengan la oportunidad de dar buenos resultados. El paquete de medidas sobre la migración lo completan las propuestas de un sistema de asilo común, eficaz y protector que garantiza la igualdad de trato a los solicitantes de asilo en toda la Unión Europea. Estoy seguro de que el Parlamento y el Consejo apoyarán las propuestas presentadas en las propuestas revisadas de la Comisión sobre las normas mínimas para la recepción de solicitantes de asilo y sobre el estatuto de refugiado. Pediré al Consejo Europeo que preste su apoyo a la consecución de todo el paquete de medidas de asilo lo antes posible dentro del plazo acordado. El Consejo Europeo también ha discutido la situación en nuestra vecindad, en particular la aplicación de la Asociación para la Democracia y la Prosperidad Compartida con el Mediterráneo Meridional. Esta asociación es sumamente importante para nuestros socios árabes, que confían en que la Unión Europea apoye las transiciones democráticas en el sur del Mediterráneo. No debemos defraudarles. Otro punto del orden del día del próximo Consejo Europeo es la recomendación de la Comisión de que Croacia se convierta en el 28º Estado miembro de la Unión Europea, con suerte para el 1 de julio de 2013. Todavía queda mucho trabajo por hacer, pero espero que a finales de este mes podamos firmar los capítulos restantes en la Conferencia de Adhesión. Por último, unas palabras sobre Grecia, porque espero que los Estados miembros tengan ocasión de discutir esta situación al más alto nivel, lo cual es importante no solo para un Estado miembro de nuestra Unión sino, creo yo, para la estabilidad de la zona del euro y para la estabilidad de la Unión Europea en su conjunto. El problema de Grecia plantea cuestiones muy importantes, no solo en términos de estabilidad financiera, sino también en términos de compromiso social y de la determinación política de la Unión Europea. La votación de la pasada noche en el Parlamento griego permite al Gobierno crear consenso en apoyo al paquete de reformas, acordado con la Unión Europea y el FMI, a las medidas fiscales, privatizaciones y reformas que son necesarias para la vuelta de Grecia al crecimiento. Porque, seamos totalmente claros, no hay ninguna alternativa a este plan. Así que actuemos al respecto. Sé que muchas personas en Grecia atraviesan un periodo de grandes dificultades e inseguridad. Mi mensaje al pueblo griego es que si el Gobierno actúa, Europa cumplirá lo prometido. Si Grecia puede demostrar que está verdaderamente comprometida con el paquete de reformas acordado con la Unión Europea y el FMI, acompañaremos a Grecia en su regreso al crecimiento. La consolidación fiscal es totalmente necesaria, pero el objetivo es el crecimiento. Nunca deberíamos olvidar que un euro gastado en tipos de interés para pagar la deuda es un euro que no puede ir a los ciudadanos de Grecia, así que es de fundamental importancia reducir la deuda y controlar el déficit, de tal manera que podamos restablecer la confianza en la economía griega, con el fin de promover el crecimiento. Este Consejo Europeo tomará medidas muy importantes para asegurar que la elaboración de políticas económicas de la Unión Europea sea más coherente y más eficaz. Al mismo tiempo, es de gran importancia que los ciudadanos griegos comprendan que ante unas circunstancias tan difíciles es necesario un consenso nacional y no política partidista con poca visión de futuro. Necesitamos un consenso nacional en Grecia para que este país pueda ganar la confianza de los socios y los mercados en cuanto a las reformas tan importantes que se necesitan. El lunes por la noche me reuní con el Primer Ministro Papandreou y también discutimos un uso más estratégico de nuestros Fondos Estructurales europeos. Grecia tiene posibilidades de acceder a una cantidad significativa de fondos europeos en el marco de la Política de Cohesión. Creo que deberíamos incrementar su tasa de absorción y acelerar esos fondos, para tratar de conseguir un efecto importante en la mejora de la competitividad y el empleo. Esto se hará con los fondos existentes. Será un amplio programa de asistencia técnica centrado en el crecimiento y el empleo, pero con carácter de emergencia porque, insisto, Grecia está viviendo una situación de emergencia. Discutiré con el Consejo Europeo estas cuestiones, es decir, lo que podemos hacer junto a Grecia. Nosotros, la Comisión, podemos poner esto en práctica, bilateralmente con el Gobierno, pero creo que son necesarios los esfuerzos de todas aquellas partes que pueden contribuir, sobre todo en términos de asistencia técnica procedente de los distintos Estados miembros. El Gobierno griego está preparado para colaborar con nosotros en este planteamiento. Creo que también deberíamos estar preparados para reaccionar de una forma positiva, siempre partiendo de la estricta condicionalidad con respecto a las reformas necesarias para ese país. La aplicación de los planes de reforma de Grecia exige esfuerzos excepcionales por parte de los ciudadanos griegos. La Comisión ahora propone una respuesta excepcional para demostrar a los ciudadanos griegos que hay esperanza. Ellos están haciendo sacrificios, y sabemos que así es, pero al final del camino hay esperanza y las soluciones están a su alcance. Están llevando a cabo algunos recortes importantes, pero esos recortes son necesarios para que haya crecimiento. El crecimiento es la respuesta y trabajaremos con las autoridades griegas y el pueblo griego para lograr ese objetivo. En primer lugar, tenemos un paquete de gobernanza económica. Me gustaría expresar mi más sincero agradecimiento a este Parlamento por el intenso trabajo y compromiso que ha demostrado al mantener un alto nivel de ambición en esta cuestión. Esta tarde, el Comisario Rehn, en nombre de la Comisión, explicará detalladamente nuestras posiciones respecto a estos temas de suma importancia. Ahora espero que el Parlamento y los Estados miembros lleguen a un acuerdo, porque la adopción del paquete de medidas de gobernanza es fundamental para nuestra respuesta general a la crisis. El acuerdo sobre este paquete es vital. Será muy difícil explicar a nuestros ciudadanos por qué no podemos ponernos de acuerdo sobre los pilares fundamentales de la respuesta a esta crisis cuando intentamos responder a retos de la magnitud actual. Creo que el acuerdo sobre este paquete de medidas fortalecerá nuestros mecanismos de supervisión financiera a escala europea. Hará que la Unión Europea se encuentre mucho mejor situada para prevenir el desarrollo de déficits y deuda pública insostenibles y la aparición de desequilibrios macroeconómicos perjudiciales. Aunque más vale prevenir que curar, también estaremos mejor situados para tomar medidas destinadas a corregir estas situaciones en caso de que surjan. En segundo lugar, espero que los Jefes de Estado o de Gobierno apoyen las recomendaciones específicas para cada país que la Comisión presentó el 7 de junio. Esta es, como ustedes saben, la primera vez que llevamos a cabo este tipo de ejercicio colectivo a nivel europeo. Las recomendaciones se basan en un amplio análisis realizado por la Comisión de los planes de los Estados miembros para el crecimiento sostenible y la creación de empleo, ligado a sólidas finanzas públicas. Estas recomendaciones son mensurables, se centran en los retos más acuciantes de cada país y se adaptan a ellos. Desde luego, las discusiones entre la Comisión y los Estados miembros sobre estas recomendaciones en ocasiones han sido muy intensas, pero me complace que el resultado global haya mantenido el alto nivel de ambición. No podemos obtener los beneficios del mercado único por un lado e ignorar la elaboración de políticas económicas imprudentes por otro. No tiene ningún sentido aprobar un nuevo paquete de gobernanza económica si, la misma semana, los Estados miembros cuestionan la metodología y las recomendaciones independientes de la Comisión en el ejercicio específico de cada país. Esta nueva forma de elaboración de políticas también es un firme llamamiento a la responsabilidad colectiva, porque el espacio económico de la Unión Europea es mucho más que la suma de nuestras distintas economías. En tercer lugar, El Consejo Europeo deberá apoyar el cambio del tratado necesario para permitir la creación del Mecanismo Europeo de Estabilidad en 2013, con su capacidad de ayudar —partiendo de la estricta condicionalidad— a los Estados miembros de la zona del euro en dificultades económicas."@es21
"Austatud juhataja! Sel nädalal toimuva Euroopa Ülemkogu päevakord on väga sisutihe. Minister Győri tutvustas seda nõukogu eesistujariigi Ungari nimel üldises plaanis. Tahaksin kasutada siinkohal võimalust ja teda tänada suure pühendumise eest nende kuue kuu jooksul. EFSFi tegeliku laenuvõime suurendamine ja ESMi loomine näitavad, et me ei loobu euroala stabiilsuse kaitsmisest usaldusväärse ja kestliku riigirahanduse toel. Mäletatavasti kerkis komisjoni jaanuarikuus avaldatud iga-aastase majanduskasvu analüüsiga seoses üheks oluliseks teemaks EFSFi tegeliku laenuvõime tugevdamine. Tollal saime selle eest kõvasti kriitikat, nüüd aga on Euroopa valitsused üksmeelselt otsustanud tegelikku laenuvõimet tõsta. Kas seda ei oleks võinud heaks kiita juba mõned kuud tagasi? Majanduse juhtimise pakett, riigipõhised soovitused ja stabiilsusmehhanismid: just nii korralikult tulebki kriisist õppida ja õpitu põhjal tegutseda. Komisjon teeb kõik selleks, et igale arutamist vajavale asjale samasuguse otsusekindlusega läheneda. Majanduskriisiga toimetulekuks peab iga sektor, eriti aga finantssektor kaasa aitama. Olen lubanud parlamendile, et komisjon esitab ametliku õigusakti ettepaneku finantsmaksu kehtestamiseks. Ettepanekul on kolm eesmärki. Esiteks finantsteenuste siseturu killustumise vältimine olukorras, kus kehtestatakse üha uusi ja koordineerimata riiklikke maksumeetmeid. Teiseks püütakse finantsmaksuga luua olukord, mis ei soosi üliriskantseid ja puhtalt spekuleerimise eesmärgil sooritatavaid tehinguid. Kolmandaks soovime tagada, et finantsasutused annaksid õiglase ja sisulise panuse hiljutise kriisi kulude jagamisse ning lahendada ülemääraste kasumitega seonduvad mured. Kui endiselt makstakse väga suuri preemiaid pankuritele ja ka nendele samadele pankuritele, kelle päästmiseks on vahel kulunud hulk maksumaksja raha, siis on see märk sellest, et ilmselt liigub pangandussektoris ülemäära suuri kasumeid ning et ka nemad peaksid aitama kaasa üldise avaliku hüve tagamiseks. Teise põhiteemana tulevad Euroopa Ülemkogu kohtumisel arutlusele rändeküsimused. Rändeteema kerkis esile viimaste kuude jooksul, eriti sündmuste tõttu Vahemere lõunakaldal. Mais kõnelesin parlamendile komisjoni rändepaketist, mis paigutab hiljutised ja kavandatavad poliitilised algatused sellisesse raamistikku, et EL ja liikmesriigid saaksid kolmandate riikide kodanike varjupaiga, rände- ja liikuvuse küsimusi hallata turvalises keskkonnas. Mööngem, et rändeküsimused kutsuvad esile palju emotsioone, kuid kinnitan teile, et komisjon ei ole nõus ühegi katsega õõnestada Schengeni põhimõtteid. Tegelikult arvan, et toimub just vastupidine areng ja Euroopa lähenemine rändele ja vabale liikumisele hoopis tugevneb. Tahaksin rõhutada mõnda konkreetset asja. Kirjutasin Euroopa Ülemkogu liikmetele kirja, kus tõin välja komisjoni seisukohad küsimustes, mis on minu arvates päevakorras kõige tähtsamad. Tutvustan teile neid seisukohti. Lõpetan oma sõnavõtu paari märkusega Kreeka kohta. Komisjon tegi ettepaneku Schengeni ala juhtimist tugevdada, et selle kaudu kasvatada liikmesriikide usaldust ja usku meie välispiiride efektiivse haldamise vastu. Selleks tugevdatakse ühelt poolt piiriagentuuri Frontex ja teiselt poolt seatakse sisse mehhanism, mille raames liikmesriikide piirivalveametid hindavad ühiselt riske. Samuti kaalume sellise kaitsesüsteemi loomise mõttekust, mis võimaldaks otsustamist Euroopa tasandil, et reageerida võimalikele probleemidele, mis tulenevad erakordsest survest meie ühistele välispiiridele või mõne liikmesriigi võimetusest täita oma piiride kontrollimise kohustust. Sellistele olukordadele parima lahenduse leidmiseks tuleksid otsused vastu võtta Euroopa liidu tasandil, et vältida liikmesriikide ühepoolseid samme. Viimase võimalusena – ja ainult juhul kui olukorra kriitilisus seda nõuab – võiks niisuguste otsustega lubada kontrolli taaskehtestamist sisepiiridel, kuid see peab toimuma alati ühenduse raamistikus. See ei tähenda sisepiiride kaotamise otsusest taganemist. Nii tugevdame me süsteemi Euroopa mõõdet, nõnda et liikmesriigid ei tunneks end ühepoolseks tegevuseks survestatuna. Ootan Euroopa Ülemkogu selget toetust sellele lähenemisviisile, et komisjon saaks välja töötada üksikasjalikud ettepanekud, mida võiks saata edu. Rändepaketis on ka ettepanekud ühise, efektiivse ja kaitsva varjupaigasüsteemi loomiseks, mis tagab varjupaigataotlejatele kõikjal Euroopa Liidus võrdse kohtlemise. Olen kindel, et parlament ja nõukogu kinnitavad komisjoni läbivaadatud ettepanekud varjupaigataotlejate vastuvõtu miinimumnõuete ja pagulasseisundi kohta. Kutsun Euroopa Ülemkogu üles toetama terve varjupaigapaketi võimalikult kiiret lõpuleviimist kokkulepitud tähtaja piires. Euroopa Ülemkogu on arutanud ka meie naabruses valitsevat olukorda ja eriti algatuse „Partnerlus Vahemere lõunapiirkonnaga demokraatia ja ühise heaolu nimel” rakendamist. See on eriti oluline meie araabia partnerite jaoks, kes ootavad Euroopa Liidult toetust Vahemere lõunapiirkonnas toimuvatele demokraatlikele ümberkorraldustele. Me ei tohi nende ootusi petta. Euroopa Ülemkogu päevakorras on ka komisjoni soovitus, et Horvaatia saaks Euroopa Liidu 28. liikmesriigiks, loodetavasti 1. juuliks 2013. Päris palju tööd on küll veel teha, kuid loodame, et kuu lõpul toimuval ühinemiskonverentsil saame allesjäänud peatükid sulgeda. Lõpetuseks räägin natuke Kreekast, kuna loodan, et liikmesriikidel avaneb võimalus arutada Kreeka olukorda kõrgeimal tasemel; see pole tähtis mitte ainult meie liidu ühe liikmesriigi jaoks, vaid minu meelest ka euroala stabiilsuse ja kogu Euroopa Liidu stabiilsuse jaoks. Kreeka puhul kerkivad üles väga tähtsad küsimused, mis ei puuduta ainult finantsstabiilsust, vaid ka sotsiaalset vastustust ning Euroopa Liidu poliitilist otsusekindlust. Eileõhtune hääletus Kreeka parlamendis annab valitsusele võimaluse koguda toetust eelarvemeetmeid, erastamist ja reforme sisaldavale paketile, mis Euroopa Liidu ja IMFiga kokku lepiti ja mis on vajalik Kreeka majanduse kasvuteele pööramiseks. Üks olgu täiesti selge – sellele plaanile alternatiivi ei ole. Seega, tegutsegem selle kohaselt! Ma tean, et paljudel kreeklastel on praegu väga raske ja ebakindel aeg. Minu sõnum Kreeka rahvale on: kui valitsus hakkab tegutsema, siis Euroopa ka täidab oma lubadused. Kui Kreeka suudab näidata tõelist pühendumist Euroopa Liidu ja IMFiga kokkulepitud reformikava täitmisele, siis käime ühes Kreekaga läbi teekonna tagasi kasvu juurde. Eelarve konsolideerimine on igati tarvilik, kuid eesmärk on kasv. Ei tohi kunagi unustada, et iga laenuintressi maksmiseks kulutatud euro jääb Kreeka inimeste heaks kasutamata, mispärast on eluliselt oluline võlga vähendada ja eelarvepuudujääk kontrolli alla saada, et taastuks usk Kreeka majandusse ning see omakorda ergutaks kasvu. Sellel Euroopa Ülemkogu kohtumisel tehakse väga olulised sammud selleks, et Euroopa Liidu majanduspoliitika oleks sidusam ja efektiivsem. Sama ajal on aga ülitähtis, et Kreeka rahvas mõistaks, et niisugustes rasketes oludes on vaja rahvuslikku ühtsust – just seda, mitte lühinägelikku parteipoliitikat. Meil on Kreeka rahvuslikku ühtsust tarvis, et Kreeka saaks taastada oma partnerite ja turgude usalduse nende hädavajalike ja väga tähtsate reformide kaudu. Mul oli esmaspäeva õhtul kohtumine peaminister Papandreouga ja me arutasime muu hulgas Euroopa struktuurifondide strateegilisemat kasutamist. Kreekal on ühtekuuluvuspoliitika kaudu juurdepääs üsna märkimisväärsetele Euroopa vahenditele. Leian, et peaksime suurendama Kreeka abi vastuvõtmise võimet ning tegema need vahendid kiiremini kättesaadavaks, et konkurentsivõimet ja tööhõivet tugevamini mõjutada. Selleks kasutatakse olemasolevaid rahalisi vahendeid. Koostatakse kõikehõlmav, kasvule ja töökohtade loomisele suunatud tehnilise abi programm, kuid tegemist on erakorralist laadi programmiga, sest ma rõhutan veel kord, et Kreeka olukord on erakorraline. Mida saame üheskoos Kreeka jaoks teha? Esitan selle küsimuse Euroopa Ülemkogu kohtumisel. Komisjon võib valitsusega kahepoolselt suheldes kava kokku panna, kuid ma arvan, et kõik, kellel võimalik, saavad kaasa aidata: eri liikmesriikidest lähtuva tehnilise abi kujul. Kreeka valitsus on valmis koos meiega seda teed minema. Arvan ka, et peaksime olema valmis väga positiivselt reageerima, muidugi tingimusel, et selles riigis püsitakse rangelt vajalike reformide teel. Kreeka reformiplaanide rakendamine nõuab Kreeka rahvalt erakordseid jõupingutusi. Komisjon on pakkunud välja erakordse lahenduse osutamaks kreeklastele, et siiski on lootust. Neil tuleb tuua ohvreid ja me teame, et nad toovad ohvreid, kuid silme ees on lootus ning lahendused käeulatuses. Kreeka teeb küll mõningaid olulisi kärpeid, kuid need on kasvu tagamiseks tarvilikud. Lahendus peitub kasvus ning me teeme Kreeka võimude ja rahvaga tööd selle eesmärgi saavutamise nimel. Vaadelgem esiteks majanduse juhtimise paketti! Tahaksin parlamenti siiralt tänada tohutute jõupingutuste ja kohusetundlikkuse eest, mille eesmärk oli mitte järele anda eesmärkide põhjalikkuses. Täna pärastlõunal tutvustab volinik Rehn komisjoni seisukohti neis üliolulistes küsimustes põhjalikumalt. Loodan, et parlament ja liikmesriigid jõuavad kokkuleppele, sest meie kompleksne reaktsioon kriisile toetub majanduse juhtimise paketile. Selle paketi üle kokkuleppele jõudmine on ülitähtis. Kodanikele oleks väga keeruline selgitada, miks ei suuda me jõuda ühele meelele kriisi lahendamise alustalade teemal, kui meie ees seisvad lahendamist vajavad probleemid on nõnda suured. Usun, et selle paketi üksmeelne toetamine tugevdab majanduse järelevalve mehhanisme Euroopa tasandil. Euroopa Liidul oleks siis palju paremad võimalused jätkusuutmatute avaliku sektori võlgade ja eelarvepuudujäägi vältimiseks ning kahjulike makromajanduse tasakaalunihete ärahoidmiseks. Ja kuigi öeldakse, et ennetus on parem kui ravi, tekivad meil siis ka paremad võimalused olukorra parandamiseks, kui midagi sellist peaks juhtuma. Teiseks eeldan, et riigipead ja valitsusjuhid kinnitavad riikidele konkreetselt suunatud soovitused, mille komisjon 7. juunil esitas. Nagu teate, on meil esmakordselt tegemist sellise kollektiivse ettevõtmisega Euroopa tasandil. Soovituste aluseks on komisjoni põhjalik analüüs liikmesriikide jätkusuutliku kasvu ja töökohtade loomise plaanide kohta, et tagada riikide rahanduse usaldusväärsus. Soovitused on konkreetsed, mõõdetavad ning täpselt suunatud iga riigi kõige suuremate probleemide lahendamisele. Nagu arvata võite, olid komisjoni ja liikmesriikide arutelud nende soovituste üle vahel vägagi pingelised, kuid mul on hea meel tõdeda, et kokkuvõttes kõrgetes nõudmistes järele ei antud. Me ei saa ühel ajal ühtse turu hüvesid nautida ning hoolimatut majanduspoliitikat eirata. Uhiuuel majanduse juhtimise paketi heakskiitmisel ei ole mingit mõtet, kui juba selsamal nädalal seavad liikmesriigid kahtluse alla riigipõhise lähenemise metoodika ja komisjoni sõltumatud soovitused. Taoline uus poliitika tegemise moodus on väga hea ka kollektiivse vastutuse suurendamiseks, sest Euroopa Liidu majandusruum annab kokku palju rohkem kui lihtsalt riikide majanduste summa. Kolmandaks on Euroopa Ülemkogul kavas kinnitada lepingumuudatus, et 2013. aastal oleks võimalik luua Euroopa stabiilsusmehhanism (ESM), mida rangete tingimuste täitmise eeldusel saaksid kasutada rahalistesse raskustesse sattunud euroalasse kuuluvad liikmesriigid."@et5
"Arvoisa puhemies, tämän viikon Eurooppa-neuvostolla on erittäin perusteellinen asialista. Ministeri Győri on esitellyt asialistan yleisesti neuvoston puheenjohtajavaltion Unkarin puolesta. Haluan kiittää häntä tässä risteyskohdassa näiden kuuden kuukauden aikana osoitetusta sitoutumisesta. EVM, yhdistettynä ERVV:n todellisen luotonantokapasiteetin lisäämiseen, on selkeä osoitus sitoumuksestamme turvata euroalueen vakaus vakaan ja kestävän julkisen talouden perusteella. Saatatte muistaa, että tammikuussa, kun komissio esitteli vuotuisen kasvuselvityksen, yksi hyvin merkittävä kohta oli se, että ERVV:n todellista luotonantokapasiteettia oli lisättävä. Silloin meitä arvosteltiin voimakkaasti, mutta nyt EU:n hallitukset ovat – yksimielisesti – päättäneet lisätä todellista luotonantokapasiteettia. Mietin vain, olisiko ollut mahdollista hyväksyä se muutama kuukausi sitten. Talouden ohjauspaketti, maakohtaiset suositukset ja vakausmekanismit: sillä tavalla EU:n pitäisi ottaa oppia kriisistä ja toimia sen mukaan. Komissio tekee kaikkensa säilyttääkseen tämän järkähtämättömän päätöksenteon tason kaikissa käsiteltävissä asioissa. Vastauksena talouskriisiin kaikkien alojen on osallistuttava, ja etenkin rahoitusalan. Olen luvannut parlamentille, että komissio esittää virallisen lainsäädäntöehdotuksen rahoitusverosta. Ehdotuksella on kolme tavoitetta. Ensinnäkin rahoituspalvelujen sisämarkkinoiden sirpaloitumisen välttäminen, koska koordinoimattomia kansallisia verotustoimenpiteitä otetaan koko ajan enemmän käyttöön. Toiseksi, tällä rahoitusverolla pyritään luomaan asiaankuuluvia pidäkkeitä liian vaarallisille tai vain keinotteleville siirroille. Kolmanneksi pyritään varmistamaan, että rahoituslaitokset osallistuvat oikeudenmukaisesti ja kattavasti nykyisen kriisin kustannusten jakoon ja puuttuvat liiallisia voittoja koskeviin näkökohtiin. Erittäin korkeat palkkiot, joita edelleen maksetaan pankkiireille – pankkiireille, jotka on joskus pelastettu suurella määrällä veronmaksajien rahaa – kertovat, että pankkialalla on liiallisia voittoja ja että myös pankkialan pitäisi osallistua yhteisen yleisen edun vuoksi. Toinen tärkeä asia Eurooppa-neuvostossa on siirtolaisuus. Siirtolaisuutta koskeva kysymys on viime kuukausina noussut etualalle erityisesti Välimeren eteläpuolisten maiden viimeaikaisten tapahtumisen vuoksi. Puhuin toukokuussa parlamentille komission siirtolaisuuspaketista, jossa esitetään nykyisiä ja tulevia poliittisia aloitteita puitteissa, joiden nojalla EU ja sen jäsenvaltiot pystyvät hallitsemaan kolmansien maiden kansalaisten turvapaikkoja, siirtolaisuutta ja liikkuvuutta turvallisessa ympäristössä. Siirtolaisuus, sanotaan suoraan, on vahvasti tunteita kuohuttava aihe. Haluan kuitenkin todeta selkeästi, että komissio ei hyväksy mitään pyrkimyksiä Schengenin periaatteiden heikentämiseksi. Itse asiassa luulen, että tapahtumassa on täysin päinvastaista, siirtolaisuutta ja vapaata liikkuvuutta koskevan eurooppalaisen lähestymistavan vahvistumisen ansiosta. Haluaisin keskittyä muutamaan erityiseen kohtaan: Olen kirjoittanut Eurooppa-neuvoston jäsenille kirjeen, jossa esitetään komission kannat aiheista, jotka minun mielestäni ovat asialistan tärkeimmät kohdat, ja haluaisin jakaa kantamme teidän kanssanne. Lopuksi esitän myös joitakin huomioita Kreikasta. Komissio on ehdottanut Schengen-alueen hallinnon vahvistamista, jolloin lisättäisiin jäsenvaltioiden luottamusta ja uskoa ulkorajojemme tehokkaaseen valvontaan. Se saadaan aikaan sekä ulkorajoista vastaavaa Frontex-virastoa vahvistamalla että arviointimekanismilla, jossa kansalliset rajavalvontavirastot tekevät yhteistyötä uhkien arvioimisessa. Selvitämme myös sellaisten suojajärjestelmien toteuttamiskelpoisuutta, joiden avulla Euroopan unionin tasolla olisi mahdollista tehdä päätöksiä sellaisten vaikeiden tilanteiden selvittämiseksi, joissa yhteisiin ulkorajoihimme kohdistuu poikkeuksellinen paine tai joissa jäsenvaltiot eivät pysty täyttämään rajojensa valvontaa koskevia velvoitteitaan. Päätökset siitä, miten kyseisiä tilanteita käsitellään parhaiten, olisi tehtävä Euroopan unionin tasolla, ja jäsenvaltioiden yksipuolisia toimia olisi vältettävä. Viimeisenä keinona, ja jos sitä voidaan perustella kriittisellä tilanteella, näillä päätöksillä voitaisiin mahdollistaa sisäisten rajatarkastusten väliaikainen uudelleenkäyttöönotto, mutta aina yhteisön puitteissa. Se ei tarkoita sisärajojen poistamisen perumista. Tällä tavalla vahvistetaan järjestelmän eurooppalaista ulottuvuutta, jotta yksittäisistä jäsenvaltioista ei tunnu, että niitä painostetaan toimimaan yksipuolisesti. Odotan, että Eurooppa-neuvosto antaa selkeän tuen tälle lähestymistavalle, jotta komission yksityiskohtaiset ehdotukset voidaan viimeistellä ja jotta niillä on mahdollisuus onnistua. Siirtolaisuuspakettia täydennetään ehdotuksilla yhteisestä, tehokkaasta ja suojelevasta turvapaikkajärjestelmästä, jolla turvapaikanhakijoille taataan yhdenvertainen kohtelu koko Euroopan unionissa. Luotan siihen, että parlamentti ja neuvosto kannattavat ehdotuksia, jotka on esitetty komission tarkistetuissa ehdotuksissa turvapaikanhakijoiden vastaanoton vähimmäisnormeista ja pakolaisasemasta. Kehotan Eurooppa-neuvostoa antamaan tukensa koko turvapaikkapaketin loppuunsaattamiselle mahdollisimman pian sovitussa määräajassa. Eurooppa-neuvosto on myös käsitellyt tilannetta naapurimaissamme, erityisesti demokratiaan ja yhteiseen vaurauteen tähtäävän kumppanuuden täytäntöönpanoa Välimeren eteläpuolisen alueen kanssa. Tämä kumppanuus on erittäin merkittävä arabikumppaneillemme, jotka odottavat Euroopan unionin tukevan demokraattista muutosta Välimeren eteläpuolisella alueella. Emme saa tuottaa heille pettymystä. Yksi kohta tulevan Eurooppa-neuvoston asialistalla on komission suositus siitä, että Kroatiasta tulee Euroopan unionin 28. jäsenvaltio, toivottavasti vuoden 2013 heinäkuun 1. päivään mennessä. Työtä on vielä tehtävänä huomattavasti, mutta toivon, että kuun lopussa voimme hyväksyä jäljellä olevat luvut liittymiskonferenssissa. Lopuksi muutama sana Kreikasta, koska toivon, että jäsenvaltioilla on myös tilaisuus keskustella korkeimmalla tasolla tästä tilanteesta, joka unionimme jäsenvaltioiden lisäksi on uskoakseni tärkeä myös euroalueen vakaudelle ja koko Euroopan unionin vakaudelle. Kreikkaa koskeva kysymys saa aikaan erittäin merkittäviä kysymyksiä, ei vain rahoitusvakauden osalta mutta myös yhteiskunnallisen sitoutumisen ja Euroopan unionin poliittisen päättäväisyyden osalta. Kreikan parlamentissa eilen illalla pidetyn äänestyksen nojalla hallitus voi rakentaa yksimielisyyttä tukemaan uudistuspakettia, josta on sovittu Euroopan unionin ja IMF:n kanssa, verotustoimenpiteistä, yksityistämisistä ja uudistuksista, jotka ovat tarpeen Kreikan tiellä takaisin kasvuun. Koska, tehdään tämä aivan selväksi, tälle suunnitelmalle ei ole vaihtoehtoa. Toimitaan siis sen mukaan. Tiedän, että monet ihmiset Kreikassa elävät suurissa vaikeuksissa ja epävarmuudessa. Minun viestini Kreikan kansalle on, että jos hallitus toimii, EU auttaa. Jos Kreikka pystyy osoittamaan, että se on aidosti sitoutunut Euroopan unionin ja IMF:n kanssa sovittuun uudistuspakettiin, me tuemme Kreikkaa sen tiellä takaisin kasvuun. Talouden vakauttaminen on ehdottoman tarpeellista, mutta päämääränä on kasvu. Meidän ei pitäisi ikinä unohtaa, että yksi euro, joka käytetään velan maksamisen korkoihin, on yksi euro, joka ei mene Kreikan kansalle, joten on ehdottoman tärkeää vähentää velkaa ja valvoa vajetta, jotta voimme palauttaa luottamuksen Kreikan talouteen kasvun edistämiseksi. Tämä Eurooppa-neuvosto toteuttaa erittäin tärkeitä toimenpiteitä sen varmistamiseksi, että Euroopan unionin taloutta koskeva päätöksenteko on sekä aiempaa johdonmukaisempaa että tehokkaampaa. On kuitenkin erittäin tärkeää, että Kreikan kansa ymmärtää, että tällaisten vaikeiden olojen kohtaamisessa tarvitaan kansallista yksimielisyyttä: kansallista yksimielisyyttä eikä lyhytnäköistä puoluepolitiikkaa. Kreikassa tarvitaan kansallista yksimielisyyttä, jotta Kreikka voi saada kumppaneiden ja markkinoiden luottamuksen välttämättömien ja erittäin merkittävien uudistusten osalta. Tapasin maanantai-iltana pääministeri Papandreoun, ja keskustelimme myös EU:n rakennerahastojemme aiempaa strategisemmasta käytöstä. Kreikka voi saada huomattavan määrän EU:n varoja koheesiopolitiikan kautta. Minun mielestäni meidän pitäisi nostaa niiden käyttöastetta ja nopeuttaa noiden rahastojen toimintaa, millä pyrittäisiin vaikuttamaan huomattavasti kilpailukyvyn ja työllisyyden parantamiseen. Se tehdään nykyisten rahastojen puitteissa. Se on teknisen tuen kattava ohjelma, jossa keskitytään kasvuun ja työpaikkoihin mutta jolla on hätätilan ominaisuudet, koska – toistan – Kreikassa on hätätila. Käsittelen näitä asioita Eurooppa-neuvostossa: mitä voimme tehdä yhdessä Kreikan kanssa. Me, komissio, voimme panna tämän täytäntöön, kahdenvälisesti hallituksen kanssa, mutta minun mielestäni ponnistuksia tarvitaan kaikilta niiltä, jotka osallistuvat, erityisesti eri jäsenvaltioilta tulevan teknisen tuen muodossa. Kreikan hallitus on valmis sitoutumaan meihin tämän näkökulman osalta. Minun mielestäni meidän pitäisi myös olla valmiita toimimaan hyvin myönteisesti, aina ankaran ehdollisuuden nojalla, kyseisen maan tarvittavien uudistusten osalta. Kreikan uudistussuunnitelmien täytäntöönpano edellyttää poikkeuksellisia ponnistuksia Kreikan kansalta. Komissio ehdottaa nyt poikkeuksellista vastausta, jolla Kreikan kansalle annetaan merkki toivosta. He tekevät uhrauksia, ja me tiedämme heidän tekevän uhrauksia, mutta loppujen lopuksi toivoa on, ja ratkaisut ovat heidän ulottuvillaan. He tekevät joitakin merkittäviä leikkauksia, mutta nuo leikkaukset ovat välttämättömiä kasvun vuoksi. Kasvu on vastaus, ja me teemme työtä yhdessä Kreikan viranomaisten ja Kreikan kansan kanssa saavuttaaksemme tuon tavoitteen. Ensinnäkin meillä on talouden ohjauspaketti. Haluaisin kiittää tätä parlamenttia hyvin vilpittömästi erittäin ankarasta työstä ja sitoutumisesta, jota se on osoittanut säilyttäessään tämän asian osalta korkean tavoitetason. Myöhemmin tänä iltapäivänä komission jäsen Rehn esittää komission puolesta yksityiskohtaiset kantamme näihin erittäin tärkeisiin asioihin. Nyt odotan parlamentin ja jäsenvaltioiden pääsevän sopimukseen, koska ohjauspaketin hyväksyminen on olennaisen tärkeää kattavalle vastauksellemme kriisiin. Sopimus tästä paketista on elintärkeä. Kansalaisillemme on erittäin vaikeaa selittää, miksi emme pysty sopimaan tämän kriisin vastauksen peruspilareista, kun yritämme vastata nykyisen laajuisiin haasteisiin. Uskon, että sopimus tästä paketista vahvistaa talouden valvontamekanismejamme EU:n tasolla. Sillä parannetaan huomattavasti Euroopan unionin mahdollisuuksia estää kestämättömän julkisen velan ja vajeen kehitystä ja haitallisen makrotaloudellisen epätasapainon ilmaantumista. Vaikka ennalta ehkäiseminen on parempi vaihtoehto kuin vahingon korjaaminen, meillä on myös aiempaa paremmat mahdollisuudet toimia näiden tilanteiden korjaamiseksi, jos niitä ilmenee. Toiseksi, odotan valtion ja hallitusten päämiesten tukevan maakohtaisia suosituksia, jotka komissio esitti 7. kesäkuuta. Kuten tiedätte, tämä on ensimmäinen kerta, kun toteutamme tällaisen yhteisen toimen EU:n tasolla. Suositukset perustuvat komission kattavaan analyysiin jäsenvaltioiden suunnitelmista, jotka koskevat kestävää kehitystä ja työpaikkojen luomista yhdistettynä vakaaseen julkiseen talouteen. Ne ovat täsmällisiä ja mitattavissa, ja ne on räätälöity kunkin maan pakottavimpien haasteiden mukaan. Komission ja jäsenvaltioiden keskustelut näistä suosituksista ovat tietenkin joskus olleet hyvin kiihkeitä, mutta olen tyytyväinen siitä, että yleisesti tuloksessa on säilytetty korkea tavoitetaso. Emme voi korjata sisämarkkinoiden hyötyjä ja olla samalla välittämättä vastuuttomasta talouspoliittisesta päätöksenteosta. Ei ole mitään mieltä hyväksyä täysin uutta talouden ohjauspakettia, jos samalla viikolla jäsenvaltiot kyseenalaistavat maakohtaista tehtävää koskevat menetelmät ja riippumattomat komission suositukset. Tämä uudenlainen päätöksenteko on myös vahva vetoomus yhteisen vastuun puolesta, koska Euroopan unionin talouden tila on huomattavan paljon enemmän kuin eri talouksiemme summa. Kolmanneksi, Eurooppa-neuvoston on määrä hyväksyä tarvittava perussopimuksen muutos, jotta vuonna 2013 voidaan saada aikaan Euroopan vakausmekanismi ja sen mahdollisuudet avustaa – tiukan ehdollisuuden perusteella – euroalueen jäsenvaltioita talousvaikeuksissa."@fi7
"− Monsieur le Président, le Conseil européen de cette semaine a un ordre du jour conséquent. Mme Győri vient d’en faire une présentation générale au nom de la Présidence hongroise du Conseil. Je tiens à la remercier, en cette occasion, pour l’engagement dont elle a fait preuve au cours de ces six mois. Le MES, combiné à une augmentation de la capacité de prêt effective du FESF, est la démonstration claire de notre engagement à préserver la stabilité de la zone euro sur la base de finances publiques saines et viables. Vous vous souvenez peut-être qu’en janvier, lorsque la Commission a présenté l’examen annuel de la croissance, il a été largement discuté de la nécessité de renforcer la capacité de prêt effective du FESF. À l’époque, nous avons été très critiqués, mais aujourd’hui, les gouvernements de l’Europe ont décidé - à l’unanimité - d’augmenter cette capacité. Je me demande parfois si nous n’aurions pas pu l’approuver il y a quelques mois. Le paquet législatif sur la gouvernance économique, les recommandations par pays et les mécanismes de stabilité: voici comment l’Europe devrait sérieusement tirer les leçons de la crise et agir en conséquence. La Commission fera tout ce qui est en son pouvoir pour maintenir ce niveau de détermination inébranlable dans toutes les questions qui seront examinées. Chaque secteur doit réagir à la crise économique et en particulier le secteur financier. J’ai promis au Parlement que la Commission présenterait une proposition législative visant à créer une taxe sur les transactions financières. Cette proposition poursuivra trois objectifs. Premièrement, éviter la fragmentation du marché intérieur des services financiers, parce qu’un nombre croissant de mesures fiscales nationales non coordonnées sont en train d’être mises en place. Deuxièmement, instaurer des mesures dissuasives adéquates à l’égard des transactions trop risquées ou purement spéculatives. Troisièmement, veiller à ce que les institutions financières contribuent de manière équitable et substantielle au partage des coûts de la crise récente et s’attaquer au problème des profits excessifs. Les primes extrêmement élevées encore versées aux banquiers - banquiers qui ont parfois été sauvés grâce à d’énormes quantités d’argent des contribuables - laissent penser qu’il y a des profits excessifs dans le secteur bancaire et que celui-ci pourrait également contribuer à servir le bien commun. Le deuxième thème majeur du Conseil européen concerne les migrations. La question est revenue sur le devant de la scène, notamment à la suite de la pression engendrée par les récents événements dans le sud méditerranéen. Au mois de mai, j’ai présenté au Parlement le paquet «migration» élaboré par la Commission, qui place les initiatives politiques récentes et futures dans un cadre permettant à l’Union et à ses États membres de gérer les questions d’asile, de migration et de mobilité des ressortissants de pays tiers dans un climat de sécurité. La question des migrations, soyons francs, est un sujet qui suscite une vive émotion. Mais je tiens à dire clairement que la Commission ne tolérera aucune tentative de porter atteinte aux principes de Schengen. En fait, je pense que nous observerons exactement le contraire par le renforcement de l’approche européenne en matière de migration et de libre circulation. Avec votre permission, je vais me concentrer sur quelques points spécifiques: j’ai adressé aux membres du Conseil européen une lettre exposant les positions de la Commission sur ce que je considère comme les principaux points de l’ordre du jour et je voudrais vous en faire part. Pour terminer, je ferai également quelques commentaires concernant la Grèce. La Commission a proposé de renforcer la gouvernance de l’espace Schengen et, ce faisant, de renforcer la confiance des États membres et leur confiance dans la gestion efficace de nos frontières extérieures. Cela se fera par un renforcement de l’agence Frontex et un mécanisme d’évaluation permettant aux autorités nationales de contrôle des frontières d’évaluer conjointement les menaces. Nous explorons également la faisabilité d’un système de sauvegarde qui permettrait de prendre des décisions au niveau européen pour faire face à d’éventuelles situations difficiles, lorsque nos frontières extérieures sont soumises à des pressions exceptionnelles ou lorsque les États membres ne remplissent pas leurs obligations en matière de contrôle de leurs frontières. Les décisions sur la meilleure façon de gérer de telles situations devraient être prises au niveau de l’Union européenne afin d’éviter une action unilatérale des États membres. En tant que mécanisme de dernier ressort, et si une situation critique le justifie, ces décisions pourraient prévoir le rétablissement temporaire des contrôles frontaliers intérieurs, mais toujours dans un cadre communautaire. Il ne faut pas y voir un recul par rapport à la suppression des frontières intérieures. C’est une manière de renforcer la dimension européenne du système, de façon à ce que les États membres ne se sentent pas contraints d’agir unilatéralement. Je tenterai d’obtenir un soutien clair du Conseil européen envers cette approche, afin que les propositions détaillées de la Commission puissent être finalisées et avoir une chance d’aboutir. Le paquet «migration» est complété par des propositions concernant l’instauration d’un régime d’asile commun, efficace et protecteur, garantissant aux demandeurs d’asile une égalité de traitement dans toute l’Union européenne. J’ai la conviction que le Parlement et le Conseil approuveront les idées exposées dans les propositions de la Commission sur la révision des normes minimales concernant les conditions que doivent remplir les ressortissants des pays tiers pour pouvoir prétendre au statut de demandeur d’asile et de réfugié. J’inviterai le Conseil européen à appuyer le parachèvement de l’ensemble du paquet «asile» le plus rapidement possible, dans le délai convenu. Le Conseil européen a également discuté de la situation dans notre voisinage et notamment de la mise en œuvre du partenariat pour la démocratie et une prospérité partagée avec le sud de la Méditerranée. Ce partenariat est extrêmement important pour nos partenaires arabes, qui attendent de l’Union européenne qu’elle soutienne les processus de transition démocratique dans le sud méditerranéen. Nous ne pouvons pas les laisser tomber. Un autre point à l’ordre du jour du prochain Conseil européen sera la recommandation de la Commission visant à faire de la Croatie le vingt-huitième État membre de l’Union européenne - espérons-le - le 1er juillet 2013. Le travail à accomplir reste considérable, mais j’espère qu’à la fin du mois, nous serons en mesure de signer les derniers chapitres lors de la conférence d’adhésion. Enfin, un mot au sujet de la Grèce, parce que j’espère que les États membres auront également l’occasion de discuter au plus haut niveau de cette situation, qui est importante pour un État membre de notre Union mais aussi, je le crois, pour la stabilité de la zone euro et de l’ensemble de l’Union européenne. Le problème de la Grèce pose d’importantes questions, en termes de stabilité financière, mais aussi d’engagement social et de détermination politique de l’Union européenne. Le vote du parlement grec hier soir permet au gouvernement de développer un consensus en faveur du paquet de réformes, convenu avec l’Union européenne et le FMI , des mesures fiscales, des privatisations et des réformes nécessaires pour un retour de la Grèce à la croissance. Parce que, soyons très clairs, il n’y a pas d’autre solution. Donc, agissons. Je sais que de nombreux Grecs traversent une période de grande difficulté et d’incertitude. Mon message au peuple grec est le suivant: si le gouvernement agit, l’Europe tiendra parole. Si la Grèce peut démontrer qu’elle s’engage réellement dans le paquet de réformes convenu avec l’Union européenne et le FMI, nous accompagnerons la Grèce dans son retour vers la croissance. L’assainissement budgétaire est une absolue nécessité, mais l’objectif est la croissance. N’oublions jamais qu’un euro dépensé en taux d’intérêt pour payer la dette est un euro qui n’ira pas au peuple grec. Par conséquent, il est indispensable de réduire la dette et de contrôler le déficit pour restaurer la confiance dans l’économie grecque et promouvoir la croissance. Ce Conseil européen prendra des mesures très importantes pour garantir une politique économique de l’Union européenne plus cohérente et plus efficace. Parallèlement, il est essentiel que le peuple grec comprenne que, dans des circonstances aussi difficiles, un consensus national est nécessaire: un consensus national et non des politiques partisanes de courte vue. Il faut un consensus national pour que la Grèce puisse gagner la confiance des partenaires et des marchés par rapport aux importantes réformes nécessaires. Lundi soir, j’ai rencontré le Premier ministre Papandreou et nous avons également discuté d’une utilisation plus stratégique de nos fonds structurels européens. La Grèce peut accéder à une quantité importante de fonds européens dans le cadre de la politique de cohésion. Je crois que nous devrions augmenter leur taux d’absorption et accélérer l’intervention de ces fonds pour obtenir une incidence significative sur l’amélioration de la compétitivité et de l’emploi. Cela se fera dans le cadre des fonds existants. Il s’agira d’un programme global d’assistance technique axée sur la croissance et l’emploi, mais avec un caractère d’urgence puisque - je le répète - la Grèce se trouve dans une situation d’urgence. Je discuterai avec les membres du Conseil européen de ce que nous pouvons faire ensemble, avec la Grèce. La Commission pourrait mettre tout cela en place de manière bilatérale avec le gouvernement grec, mais je pense que des efforts sont nécessaires de la part de tous les États membres susceptibles d’apporter une contribution, notamment en termes d’assistance technique. Le gouvernement grec est prêt à s’engager avec nous dans cette approche. Je pense que nous devons également être prêts à réagir de manière très positive, toujours dans le respect d’une stricte conditionnalité en ce qui concerne les réformes nécessaires pour ce pays. La mise en œuvre des plans de réforme nationaux réclame des efforts exceptionnels de la part du peuple grec. La Commission propose aujourd’hui une réponse exceptionnelle pour indiquer à la Grèce qu’il y a de l’espoir. Ils font des sacrifices, et nous le savons, mais au bout du tunnel il y a de l’espoir et les solutions sont à portée de main. La Grèce procède à des compressions budgétaires importantes, mais celles-ci sont nécessaires pour la croissance. La croissance est la réponse et nous travaillerons avec les autorités grecques et le peuple grec pour atteindre cet objectif. Premièrement, nous avons le paquet législatif sur la gouvernance économique. Je profite de l’occasion pour remercier très sincèrement ce Parlement pour son travail assidu et son engagement à maintenir un haut niveau d’ambition en la matière. Le commissaire Rehn exposera tout à l’heure, au nom de la Commission, nos positions détaillées sur ces questions extrêmement importantes. J’espère à présent que le Parlement et les États membres parviendront à un accord, parce que l’adoption du paquet législatif sur la gouvernance est fondamental dans notre réponse globale à la crise. Un accord sur ce paquet est vital. Il sera extrêmement difficile d’expliquer aux citoyens que nous ne sommes pas capables de nous mettre d’accord sur les piliers fondamentaux de la réponse à cette crise alors que nous sommes confrontés à des défis d’une aussi grande ampleur. Je pense qu’un accord sur ce paquet renforcera nos mécanismes de surveillance économique au niveau européen. Il placera l’Union européenne en bien meilleure position pour empêcher des dettes et déficits publics excessifs, ainsi que l’émergence de déséquilibres macroéconomiques préjudiciables. Certes, il vaut mieux prévenir que guérir, mais nous serons également mieux en mesure d’agir et de corriger ces situations si elles se présentent. Deuxièmement, j’espère que les chefs d’État et de gouvernement approuveront les recommandations par pays présentées par la Commission le 7 juin. Comme vous le savez, c’est la première fois que nous menons ce type d’exercice collectif au niveau européen. Les recommandations reposent sur une analyse approfondie, par la Commission, des plans présentés par les États membres pour une croissance durable et la création d’emplois, associés à des finances publiques saines. Elles sont ciblées, mesurables et adaptées aux défis les plus urgents de chaque pays. Les discussions entre la Commission et les États membres au sujet de ces recommandations ont, bien sûr, été parfois très intenses, mais je suis satisfait du haut niveau d’ambition du résultat global. Nous ne pouvons pas, d’un côté, mettre à profit les avantages du marché unique, et de l’autre, ignorer les politiques économiques imprudentes. Il serait vain de signer un tout nouveau paquet législatif sur la gouvernance économique si, dans la même semaine, les États membres mettent en doute la méthode et les recommandations formulées par la Commission dans le cadre de l’exercice par pays. Ce nouveau mode de décision politique est également un appel pressant à une responsabilité collective, parce que l’espace économique de l’Union européenne est tellement plus que la somme de ses différentes économies. Troisièmement, le Conseil européen devrait également approuver la modification du traité permettant la mise en place du mécanisme européen de stabilité en 2013, avec sa capacité d’aider, dans le respect d’une stricte conditionnalité, les États membres en difficulté financière."@fr8
"Elnök úr! Az e heti Európai Tanács napirendje igen tartalmas. Győri miniszter asszony a Tanács magyar elnöksége nevében általánosságban bemutatta a napirendet. Ez alkalomból szeretném megköszönni az elmúlt hat hónapban tanúsított elkötelezettségét. Az európai stabilitási mechanizmus az európai pénzügyi stabilitási eszköz tényleges hitelezési kapacitásának növelésével kombinálva egyértelműen arról tanúskodik, hogy elkötelezettek vagyunk a rendezett és fenntartható államháztartáson alapuló, euróövezeten belüli stabilitás megóvása mellett. Talán emlékeznek arra, hogy januárban, amikor a Bizottság előterjesztette az éves növekedési áttekintést, igen fontos téma volt, hogy szükség van az európai pénzügyi stabilitási eszköz tényleges hitelezési kapacitásának megerősítésére. Akkor nagyon keményen bíráltak bennünket, most azonban az európai kormányok – egyhangúlag – elhatározták, hogy növelik a tényleges hitelezési kapacitást. Ezt néhány hónappal ezelőtt nem lehetett volna jóváhagyni? A gazdasági kormányzási csomag, az országspecifikus ajánlások és a stabilitási mechanizmusok: Európának így kell komolyan levonnia a tanulságot a válságból, és ezek alapján kell cselekednie. A Bizottság minden tőle telhetőt meg fog tenni annak érdekében, hogy valamennyi vitára kerülő kérdésben fenntartsa ezt a határozott elszántságot. A gazdasági válságra való válaszadáshoz minden ágazatnak, a pénzügyi ágazatnak is hozzá kell járulnia. Megígértem a Parlamentnek, hogy a Bizottság a pénzügyi adóra vonatkozóan formális jogalkotási javaslatot terjeszt elő. A javaslat három célt tűz ki. Az első a pénzügyi szolgáltatásokat érintő belső piac széttagolódásának elkerülése, mert egyre nő az összehangolást nélkülöző nemzeti adóintézkedések száma. A pénzügyi adó második célja, hogy megfelelően elrettentsen a túlzottan kockázatos vagy tisztán spekulatív tranzakcióktól. Harmadik célja pedig az, hogy a pénzügyi intézmények tisztességes módon és ténylegesen járuljanak hozzá a közelmúltbeli válság költségeinek viseléséhez, valamint hogy rendezze a túlzott nyereséggel kapcsolatos problémákat. A bankároknak – akiket egyes esetekben az adófizetők pénzéből származó óriási összegeknek köszönhetően mentettek meg – továbbra is fizetett nagy összegű bónuszok azt sugallják, hogy a bankszektorban túlzott a nyereség, és hogy a bankszektornak is hozzá kell járulnia a közjóhoz. Az Európai Tanács ülésének másik fontos kérdése a bevándorlás. A bevándorlás kérdése az elmúlt hónapokban került a középpontba, különösen a Földközi-tenger déli részén tapasztalt legutóbbi események hatására. A Parlamentben májusban beszéltem a Bizottság bevándorlási csomagjáról, amely keretbe foglalja a legutóbbi és a jövőbeni politikai kezdeményezéseket, amelyek lehetővé teszik, hogy az EU és tagállamai biztonságos környezetben kezeljék harmadik országbeli állampolgárok menekültügyi, bevándorlási és mobilitási ügyeit. A bevándorlás – valljuk be – olyan kérdés, amely igencsak felkorbácsolja az érzelmeket. Hadd mondjam azonban ki világosan, hogy a Bizottság a schengeni elvek aláásására irányuló valamennyi kísérletet elutasít. Valójában úgy gondolom, hogy a bevándorlással és a szabad mozgással kapcsolatos európai megközelítés megerősítésén keresztül pontosan az ellenkezőjét fogjuk látni. Hadd összpontosítsak néhány meghatározott kérdésre. Levelet írtam az Európai Tanács tagjainak, amelyben felvázoltam a Bizottság álláspontját azzal kapcsolatban, hogy véleményem szerint melyek a napirenden szereplő legfontosabb pontok, és szeretném álláspontunkat megosztani önökkel. Felszólalásom végén pedig néhány észrevételt teszek Görögországgal kapcsolatban. A Bizottság a schengeni térség irányításának megerősítését javasolta, amelynek célja, hogy megszilárdítsa a tagállamok külső határaink eredményes igazgatásába vetett bizalmát. Ez egyrészt a Frontex határügynökség megerősítése, másrészt egy olyan értékelési mechanizmus révén történik majd, amelynek keretében a fenyegetettség felmérését a nemzeti határigazgatási szervek együtt végzik. Dolgozunk egy védintézkedési rendszer megvalósíthatóságának vizsgálatán is, amely lehetővé tenné, hogy a közös külső határainkra nehezedő rendkívüli nyomást jelentő vagy a határok ellenőrzésére vonatkozó tagállami kötelezettség elmulasztását eredményező esetleges nehéz helyzetek kezelése érdekében európai szinten határozatokat fogadjunk el. Az ilyen helyzetek kezelésének legmegfelelőbb módjára vonatkozó határozatokat európai szinten kell meghozni, és el kell kerülni a tagállamok egyoldalú fellépését. Végső esetben, és amennyiben valamely kritikus helyzet indokolja, ezek a határozatok dönthetnek a belső határellenőrzések ideiglenes újbóli alkalmazásáról, de mindig csak a közösségi keretrendszeren belül. Ez nem jelenti a belső határok eltörlésének visszavonását. Ez a rendszer európai dimenziójának megerősítése, hogy az egyes tagállamok ne érezzék úgy, hogy egyoldalúan kell fellépniük. A részletes bizottsági javaslatok véglegesítése és eredményes bevezetése érdekében törekedni fogok arra, hogy az Európai Tanács egyértelműen támogassa ezt a megközelítést. A bevándorlási csomagot a menedékkérők számára az egész Európai Unióban egyenlő jogokat garantáló közös, hatékony és védelmet nyújtó menekültügyi rendszerre vonatkozó javaslatok egészítik ki. Bízom abban, hogy a Parlament és a Tanács támogatni fogja a menedékkérők fogadására vonatkozó minimumszabályokra és a menekültstátuszra vonatkozó felülvizsgált bizottsági javaslatokban megfogalmazott javaslatokat. Fel fogom szólítani az Európai Tanácsot, hogy a meghatározott határidőn belül a lehető leghamarabb támogassa a menekültügyi csomag egészének lezárását. Az Európai Tanács megvitatta továbbá a szomszédságunkban kialakult helyzetet, különösen a „Partnerség a demokráciáért és a közös jólétért a dél-mediterrán térséggel” elnevezésű kezdeményezés végrehajtását. Ez a partnerség rendkívül fontos arab partnereink számára, amelyek a dél-mediterrán régióban a demokratikus átalakulások támogatását várják az Európai Uniótól. Nem okozhatunk csalódást nekik. A következő Európai Tanács napirendjén szereplő másik pont a Bizottság arra vonatkozó ajánlása, hogy Horvátország legyen az Európai Unió 28. tagállama, remélhetőleg 2013. július 1-jével. Még tekintélyes munkát kell elvégezni, de remélem, hogy a hónap végen lezárhatjuk a csatlakozási konferencia fennmaradó fejezeteit. Végül egy szót Görögországról, mivel remélem, hogy ezt a helyzetet a tagállamoknak is lesz alkalmuk a legmagasabb szinten megtárgyalni, ami nemcsak Uniónk tagállamai, hanem véleményem szerint az euróövezet stabilitása és az Európai Unió egészének stabilitása szempontjából is fontos. A görögországi kérdés igen fontos problémákat vet fel, nemcsak a pénzügyi stabilitás, hanem a szociális elkötelezettség és az Európai Unió politikai szándéka szempontjából is. A görög parlament múlt éjszakai szavazása lehetővé teszi, hogy a kormány a Görögország újbóli növekedési pályára állításához szükséges, az Európai Unióval és az IMF-fel közösen megállapított reformcsomag, költségvetési intézkedések, privatizációk és reformok támogatásában konszenzust alakítson ki. Mert legyünk teljesen világosak, e tervnek nincs alternatívája. Tehát cselekedjünk e szerint. Tudom, hogy Görögországban sok ember komoly megpróbáltatásokon megy keresztül és bizonytalanságban él. A görög népnek azt üzenem, ha a kormány cselekszik, akkor Európa lépni fog. Ha Görögország bizonyítani tudja, hogy őszintén elkötelezett az Európai Unióval és az IMF-fel közösen megállapított reformcsomag mellett, Görögországot elkísérjük a növekedéshez visszavezető úton. A költségvetési konszolidációra teljes mértékben szükség van, de a cél a növekedés. Soha nem szabad elfelejtenünk, hogy az adósságot terhelő kamat kifizetésére elköltött egy euró olyan egy eurót jelent, amely nem a görögországi embereknek jut, ezért elengedhetetlenül fontos az adósság csökkentése és a deficit kézben tartása, hogy a növekedés előmozdítása érdekében vissza tudjuk állítani a görög gazdaságba vetett bizalmat. Ez az Európai Tanács igen fontos lépéseket fog tenni annak érdekében, hogy az Európai Unió gazdaságpolitikai döntéshozatala következetesebbé és hatékonyabbá váljon. Ugyanakkor rendkívül fontos, hogy a görög emberek megértsék, hogy e nehéz helyzetben nemzeti konszenzusra van szükség: nemzeti konszenzusra, nem pedig rövidlátó partizán politikákra. Görögországban nemzeti konszenzusra van szükségünk, hogy Görögország elnyerhesse a partnerek és a piacok bizalmát a szükséges, nagyon fontos reformok tekintetében. Hétfőn este találkoztam Papandreou miniszterelnök úrral, akivel az európai strukturális alapok mindinkább stratégiai szempontú felhasználásáról is beszéltünk. Görögország a kohéziós politika keretében jelentős összegű európai pénzeszközökhöz juthat hozzá. Véleményem szerint növelnünk kell e pénzeszközök felhasználási arányát és fel kell gyorsítanunk azokat, amelyek célja, hogy jelentős mértékben befolyásolják a versenyképesség és a foglalkoztatás javítását. Erre a meglévő alapokon belül kerül sor. A növekedésre és a munkahelyekre összpontosító átfogó technikai segítségnyújtási programról van szó, amely azonban szükséghelyzeti jelleget ölt, mivel – ismétlem – Görögországban szükséghelyzet uralkodik. Ezeket a kérdéseket meg fogom vitatni az Európai Tanáccsal: mit tehetünk közösen Görögországgal. Mi, a Bizottság, a kormánnyal együtt ezt meg tudjuk valósítani, de úgy vélem, hogy mindazok részéről, akik ehhez hozzá tudnak járulni, erőfeszítésekre van szükség, mégpedig a különböző tagállamok részéről nyújtott technikai segítségnyújtás vonatkozásában. A görög kormány kész arra, hogy e megközelítésben kötelezettséget vállaljon velünk szemben. Úgy ítélem meg, hogy nekünk is késznek kell lennünk arra, hogy igen pozitív módon reagáljunk, feltéve, hogy az ország végrehajtja a szükséges reformokat. A görögországi reformot célzó tervek végrehajtása kivételes erőfeszítéseket kíván a görög néptől. A Bizottság most kivételes választ javasol, amely jelzés a görög emberek felé, hogy van remény. Ezek az emberek áldozatokat hoznak, mi pedig tudjuk, hogy áldozatokat hoznak, de az út végén ott a remény, és a megoldás elérhető közelségben van. A görögök fontos megszorításokról döntöttek, ezek a megszorítások kellenek a növekedéshez. A növekedés a válasz, mi pedig együtt fogunk dolgozni a görög hatóságokkal és a görög emberekkel e célkitűzés elérése érdekében. Először is itt van a gazdasági kormányzási csomag. Szeretném őszinte köszönetemet kifejezni e Parlamentnek azért a rendkívül kemény munkáért és elkötelezettségért, amelyet az e kérdés iránti magas szintű ambíció fenntartása terén mutatott. Ma délután Rehn biztos úr a Bizottság nevében ki fogja fejteni az e rendkívül fontos kérdésekkel kapcsolatos részletes álláspontunkat. Most azt várom, hogy a Parlament és a tagállamok megállapodásra jussanak, mivel a kormányzási csomag elfogadása a válságra adandó átfogó válaszunk szempontjából elengedhetetlen. Az e csomagról való megállapodás döntő fontosságú. Rendkívül nehéz lesz megmagyarázni a polgárainknak, hogy a jelenlegi horderejű kihívásokra adandó válasz megtalálása során miért nem tudunk megállapodni a válságkezelés alapvető pilléreiben. Úgy vélem, hogy az e csomagról történő megállapodás európai szinten erősíteni fogja gazdasági felügyeleti mechanizmusainkat. Az Európai Uniót sokkal jobb helyzetbe hozza a fenntarthatatlan államadósságok és deficitek kialakulásának, valamint a káros makrogazdasági egyensúlytalanságok felmerülésének megelőzése terén. Bár a megelőzés jobb, mint a gyógyítás, jobb helyzetben leszünk ahhoz is, hogy e helyzetek felbukkanása esetén a kijavításuk érdekében intézkedéseket hozzunk. Másodszor, azt várom az állam- és kormányfőktől, hogy jóváhagyják a Bizottság által június 7-én előterjesztett országspecifikus ajánlásokat. Mint tudják, ez az első alkalom, hogy európai szinten ilyenfajta kollektív gyakorlatot próbálunk megvalósítani. Az ajánlások a fenntartható növekedést és munkahelyteremtést célzó, rendezett államháztartással társuló tagállami tervek Bizottság által végrehajtott részletes elemzésén alapulnak. Ezek célzottak, mérhetők és az egyes országok legsürgetőbb kihívásaihoz igazodnak. Természetesen a Bizottság és a tagállamok között az ezen ajánlásokról folytatott megbeszélések néha igen intenzívek voltak, de örülök, hogy az eredmény összességében magas szintű ambícióról tanúskodik. Nem arathatjuk le az egységes piac előnyeit az egyik oldalról, míg a másik oldalról figyelmen kívül hagyjuk a meggondolatlan gazdaságpolitikai döntéshozatalt. Nincs értelme egy teljesen új gazdasági kormányzási csomag elfogadásának, ha ugyanazon a héten a tagállamok az országspecifikus gyakorlatban megkérdőjelezik a módszert és a független bizottsági ajánlásokat. Ez az újfajta döntéshozatal egyben kollektív felelősségre való határozott felhívást is jelent, mivel az európai uniós gazdasági térség jóval több, mint különböző gazdaságaink összegzése. Harmadszor, az Európai Tanácsnak jóvá kell hagynia az európai stabilitási mechanizmus 2013-ban történő létrehozásához szükséges szerződésmódosítást, amelynek köszönhetően – szigorú feltételek alapján – képes lesz a pénzügyi nehézségekkel küzdő, euróövezeten belüli tagállamok támogatására."@hu11
". − Signor Presidente, questa settimana il Consiglio europeo ha un’agenda molto importante. Il ministro Győri ha presentato l’agenda a nome della Presidenza del Consiglio ungherese e in questa occasione desidero ringraziarla per l’impegno profuso nel corso di questi sei mesi. Il meccanismo europeo di stabilità, combinato all’aumento della capacità effettiva di prestito del Fondo europeo di stabilità finanziaria, è una chiara dimostrazione del nostro impegno volto a salvaguardare la stabilità dell’area euro sulla base di finanze pubbliche sane e sostenibili. Forse ricorderete che uno dei temi centrali dell’indagine annuale sulla crescita presentata dalla Commissione in gennaio riguardava la necessità di rafforzare l’effettiva capacità di prestito del Fondo europeo di stabilità finanziaria. Allora ci siamo attirati molte critiche, ma ora i governi europei hanno deciso all’unanimità di aumentare la capacità effettiva di prestito e mi chiedo quindi come mai non sia stato possibile approvare la misura già alcuni mesi fa. Il pacchetto sulla governance economica, le raccomandazioni specifiche per paese e i meccanismi di stabilità: ecco come l’Europa dovrebbe trarre insegnamento dalla crisi e agire di conseguenza. La Commissione farà tutto il possibile per mantenere costante il livello di determinazione in tutte le questioni da discutere. Per rispondere alla crisi economica è necessario che tutti i settori economici, e in modo particolare quello finanziario, forniscano un contributo. Ho promesso al Parlamento che la Commissione avrebbe presentato una proposta legislativa formale su un’imposta finanziaria. La proposta avrà tre obiettivi. Primo: evitare la frammentazione del mercato interno dei servizi finanziari in considerazione del fatto che i vari paesi stanno introducendo un numero crescente di misure fiscali nazionali non coordinate tra loro. Secondo: l’imposta finanziaria dovrebbe contribuire a disincentivare operazioni eccessivamente rischiose o puramente speculative. Terzo: fare in modo che le istituzioni finanziarie diano un contributo equo e sostanziale alla condivisione dei costi della recente crisi e affrontare le preoccupazioni circa i profitti eccessivi. Gli elevatissimi bonus che vengono ancor oggi pagati ai banchieri (banchieri che a volte sono stati salvati grazie a enormi quantità di denaro versato dai contribuenti europei) dimostrano che il settore bancario ha profitti eccessivi e che dovrebbe anch’esso contribuire al bene comune. La seconda questione importante che il Consiglio europeo si trova ad affrontare è l’immigrazione. Si tratta di un problema divenuto attuale negli ultimi mesi, in particolare sotto la pressione dei recenti eventi nel Mediterraneo meridionale. In maggio sono intervenuto qui in Aula per parlare del pacchetto immigrazione della Commissione volto ad istituire iniziative politiche attuali e future in un quadro che consenta all’UE e agli Stati membri di gestire l’asilo politico, l’immigrazione e la mobilità dei cittadini di paesi terzi in un ambiente sicuro. Bisogna ammettere che l’impatto emotivo dell’immigrazione è molto forte. D’altra parte dobbiamo ammettere esplicitamente che la Commissione non accetterà alcun tentativo di minare i principi di Schengen. Credo anzi che accadrà esattamente il contrario e la strategia europea per l’immigrazione e la libera circolazione verrà rafforzata. Consentitemi di soffermarmi su alcuni aspetti specifici. Ho scritto una lettera ai membri del Consiglio europeo in cui ho descritto la posizione della Commissione su quelli che credo siano i punti più importanti all’ordine del giorno e desidero condividere con voi le nostre posizioni. In conclusione farò qualche considerazione anche sulla Grecia. La Commissione ha proposto di rafforzare la governance dello spazio Schengen in modo che gli Stati membri nutrano maggiore fiducia nella possibilità di gestire in modo efficace le frontiere esterne. Questo avverrà sia attraverso il potenziamento dell’Agenzia per il controllo delle frontiere Frontex, sia grazie a un meccanismo di valutazione che vedrà le agenzie nazionali di vigilanza delle frontiere lavorare congiuntamente ad una valutazione dei rischi. Stiamo anche considerando la possibilità di introdurre un sistema di salvaguardia che consenta l’adozione di decisioni a livello europeo per affrontare eventuali situazioni difficili qualora le nostre frontiere esterne comuni siano soggette a pressioni eccezionali o gli Stati membri non riescano ad adempiere i propri obblighi di sorveglianza dei confini nazionali. Le decisioni sul modo migliore di gestire situazioni simili devono essere adottate a livello comunitario, evitando azioni unilaterali da parte degli Stati membri. Come ultima risorsa, e sempre che la criticità della situazione lo giustifichi, si potrebbe prevedere la reintroduzione temporanea dei controlli alle frontiere interne, ma sempre nell’ambito di un quadro comunitario. Non si tratta di mettere in discussione l’abolizione delle frontiere interne, ma di rafforzare la dimensione europea del sistema in modo tale che i singoli Stati membri non si sentano spinti ad agire unilateralmente. Chiederò al Consiglio europeo di sostenere questo approccio affinché le proposte specifiche della Commissione possano essere perfezionate e costituiscano una soluzione efficace. Il pacchetto immigrazione è corredato da alcune proposte relative all’introduzione di un sistema comune di asilo efficiente, che tuteli i richiedenti asilo e che garantisca loro un trattamento paritario in tutta l’Unione europea. Sono certo che il Parlamento e il Consiglio approveranno le proposte contenute nel recente documento della Commissione che modifica le norme minime sull’accoglienza dei richiedenti asilo e sullo status dei rifugiati. Solleciterò il sostegno del Consiglio europeo affinché tutto il pacchetto sull’asilo possa essere completato il più rapidamente possibile ed entro la scadenza concordata. Il Consiglio europeo ha inoltre discusso della situazione dei paesi limitrofi dell’Unione e in particolare dell’attuazione di un partenariato per la democrazia e la prosperità condivisa con il Mediterraneo meridionale. Tale accordo è estremamente importante per i nostri partner arabi che chiedono il sostegno dell’Unione europea alla transizione democratica nel Mediterraneo meridionale. Non dobbiamo deluderli. Un altro punto all’ordine del giorno del prossimo Consiglio europeo è la raccomandazione della Commissione che la Croazia diventi il ventottesimo Stato membro dell’Unione europea, auspicabilmente entro il primo luglio 2013. C’è ancora parecchio lavoro da svolgere, ma spero che entro fine mese saremo in grado di portare a conclusione i restanti capitoli in occasione della conferenza sull’adesione. Desidero infine avanzare alcune osservazioni in merito alla Grecia. Spero che gli Stati membri abbiano l’occasione di avviare una discussione sulla situazione ai massimi livelli dato che si tratta di un problema importante non per un solo Stato membro della nostra Unione ma, credo, anche per la stabilità della zona euro e dell’Unione europea nel suo insieme. La situazione della Grecia solleva questioni molto importanti non solo in termini di stabilità finanziaria ma anche di impegno sociale e di volontà politica da parte dell’Unione europea. La votazione avvenuta ieri sera al Parlamento greco permette al governo di raccogliere consensi a sostegno del pacchetto di riforme concordate con l’Unione europea e con il Fondo monetario internazionale sulle misure fiscali, le privatizzazioni e le riforme necessarie a consentire al paese di tornare alla crescita. Va detto a chiare lettere che non c’è alternativa a questo piano: occorre agire. So che molti cittadini greci stanno attraversando un periodo di grande difficoltà e incertezza e voglio dire loro che, se il governo greco agirà, l’Europa farà fede ai propri impegni. Se la Grecia riuscirà a dimostrare che si sta impegnando per applicare il pacchetto di riforme concordato con l’Unione Europea e con il Fondo monetario internazionale, noi aiuteremo il paese a ritornare alla crescita. È assolutamente necessario risanare il bilancio, ma il vero l’obiettivo è la crescita. Non dobbiamo mai dimenticare che ogni euro speso a copertura dei tassi di interesse per ripagare il debito è un euro che non può andare ai cittadini greci, per cui è fondamentale ridurre il debito e controllare il disavanzo in modo da ristabilire fiducia nell’economia greca, promuovendo in tal modo la crescita. Il Consiglio europeo adotterà misure molto importanti per garantire che le politiche dell’Unione europea siano formulate in modo più coerente ed efficace. È inoltre estremamente importante che il popolo greco capisca che, a fronte di tali difficili circostanze, è indispensabile ottenere un consenso nazionale, un consenso nazionale e non una politica miope e di parte. Occorre ottenere un consenso in Grecia in modo che il paese possa conquistare la fiducia dei partner e dei mercati in relazione alle importantissime riforme di cui necessita. Lunedì sera ho incontrato con il Primo ministro Papandreou e abbiamo discusso su come utilizzare in modo più strategico i Fondi strutturali europei. La Grecia ha il potenziale per accedere a un gran numero di fondi europei nel quadro della politica di coesione. Credo che dovremmo aumentare la loro capacità di assorbimento e accelerare l’introduzione di tali fondi, con l’obiettivo di accrescere sensibilmente la competitività e l’occupazione. A tal fine utilizzeremo i fondi esistenti. Occorrerà un programma completo di assistenza tecnica incentrato sulla crescita e l’occupazione ma con un carattere di emergenza perché, ripeto, la Grecia sta vivendo in una situazione di emergenza. Discuterò questi argomenti con il Consiglio europeo per decidere sul da farsi assieme alla Grecia. La Commissione prenderà alcune decisioni a livello bilaterale assieme al governo greco, ma credo che quanti possono contribuire devono fare del loro meglio, e mi riferisco all’assistenza tecnica che diversi Stati membri potrebbero fornire. Il governo greco è pronto ad impegnarsi con noi in questo senso e credo che noi dovremmo essere pronti a reagire molto positivamente, sempre che il paese osservi rigide condizioni per quanto concerne le riforme necessarie. L’attuazione dei piani di riforma richiederà un impegno eccezionale da parte della popolazione greca e la Commissione sta ora proponendo una risposta eccezionale per dimostrare al popolo greco che c’è speranza. I cittadini stanno facendo sacrifici, lo sappiamo, ma alla fine del tunnel c’è speranza ed esistono soluzioni possibili. La Grecia sta effettuando tagli importanti, ma questi tagli sono necessari per la crescita. La crescita è l’unica soluzione possibile e noi lavoreremo con le autorità e il popolo greco per conseguire tale obiettivo. In primo luogo disponiamo ora di un pacchetto sulla governance economica e a questo proposito ringrazio sentitamente il Parlamento per il lavoro estremamente impegnativo svolto e per l’impegno profuso nel mantenere un elevato livello di ambizione su questo aspetto. Più tardi, nel pomeriggio, il Commissario Rehn descriverà in dettaglio, a nome della Commissione, le nostre posizioni su questi temi fondamentali. Mi aspetto ora che il Parlamento e gli Stati membri raggiungano un accordo, perché l’adozione del pacchetto sulla governance è fondamentale per dare una risposta globale alla crisi. Raggiungere un accordo su questo pacchetto è di importanza vitale. Sarebbe estremamente difficile spiegare ai nostri cittadini come mai, nel cercare di rispondere a sfide della portata di quella attuale, non siamo in grado di accordarci sui pilastri fondamentali per reagire alla crisi. Credo che l’accordo su questo pacchetto rafforzerà i nostri meccanismi di vigilanza economica a livello europeo e darà maggiori possibilità all’Unione di prevenire lo sviluppo di un debito pubblico e di un disavanzo insostenibili nonché la comparsa di squilibri macroeconomici pericolosi. Sebbene prevenire sia meglio che curare, grazie all’accordo l’Unione europea potrà anche avviare iniziative volte ad apportare correzioni qualora emergano situazioni di crisi. In secondo luogo mi aspetto che i capi di Stato e di governo approvino le raccomandazioni specifiche per ogni paese che la Commissione ha presentato il 7 giugno. Come sapete questa è la prima volta che stiamo portando avanti un simile esercizio collettivo a livello europeo. Le raccomandazioni si basano su un’analisi approfondita, da parte della Commissione, dei programmi in materia di crescita sostenibile e di creazione di posti di lavoro negli Stati membri in presenza di finanze pubbliche sane e sono mirate, misurabili e specifiche per le sfide più urgenti di ciascuno Stato membro. Naturalmente i dibattiti tra la Commissione e gli Stati membri su tali raccomandazioni sono stati a volte molto accesi, ma sono lieto che nel complesso si sia riusciti a mantenere un livello molto ambizioso. Non possiamo da un lato sfruttare i benefici del mercato unico, ignorando, dall’altro, certe politiche economiche azzardate. Non ha senso siglare un nuovo pacchetto sulla governance economica se, nel corso della stessa settimana, gli Stati membri mettono in dubbio la metodologia e le raccomandazioni indipendenti della Commissione nell’esercizio che riguarda ciascun paese. Questo nuovo modo di formulare le politiche fa appello alla responsabilità collettiva perché lo spazio economico dell’Unione europea è più ampio rispetto alla somma delle nostre singole economie. In terzo luogo, il Consiglio europeo dovrà approvare la modifica del trattato necessaria ad avviare l’istituzione, nel 2013, del meccanismo europeo di stabilità, che consentirà di aiutare gli Stati membri dell’area euro che versano in difficoltà finanziarie, naturalmente sulla base di condizioni rigorose."@it12
". Pone pirmininke, šios savaitės Europos Vadovų Tarybos darbotvarkė labai svarbi. Ministrė E. Győri bendrai pristatė darbotvarkę Tarybai pirmininkaujančios Vengrijos vardu. Norėčiau jai šiomis aplinkybėmis padėkoti už per šiuos šešis mėnesius parodytą ryžtą. ESM ir realaus ESFS kreditingumo padidinimas aiškiai rodo mūsų įsipareigojimą apsaugoti euro zonos stabilumą remiantis patikimais ir tvariais viešaisiais finansais. Prisiminkime, kad sausio mėnesį, kai Komisija pristatė metinį augimo tyrimą, buvo labai svarbu sustiprinti EFSF kreditingumą. Tada mus labai kritikavo, tačiau dabar Europos vyriausybės vienbalsiai nusprendė padidinti realų kreditingumą. Įdomu, ar to nebūtų buvę galima patvirtinti prieš kelis mėnesius. Ekonomikos valdysenos paketas, kiekvienai šaliai atskirai skirtos rekomendacijos ir stabilumo mechanizmai – štai taip Europa turėtų rimtai pasimokyti iš krizės ir imtis veiksmų. Komisija padarys viską, ką gali, kad visais klausimais išlaikytų šį pastovaus ryžto lygį. Norint įveikti ekonomikos krizę, prie to turi prisidėti kiekvienas sektorius, Europos Parlamentui pažadėjau, kad Komisija pateiks oficialų teisės akto pasiūlymą dėl finansinio mokesčio. Pasiūlymo tikslai bus trys. Pirma, išvengti finansinių paslaugų vidaus rinkos suskaldymo, nes įgyvendinama vis daugiau nekoordinuojamų nacionalinių mokestinių priemonių. Antra, šiuo finansiniu mokesčiu taip pat siekiama atitinkamai atgrasyti nuo pernelyg rizikingų ar visiškai spekuliatyvių sandorių. Trečia, užtikrinti, kad finansų įstaigos sąžiningai ir iš esmės prisidėtų prie pastarosios krizės sąnaudų padengimo ir išspręstų pernelyg didelio pelno problemas. Bankininkams, kurie kartais buvo gelbėjami panaudojant daugybę mokesčių mokėtojų pinigų, tebemokamos labai didelės premijos rodo, kad bankų sektoriuje gaunamas per didelis pelnas ir kad bankų sektorius irgi turėtų prisidėti prie bendros visuomenės gerovės. Kitas esminis Europos Vadovų Tarybos svarstomas klausimas yra migracija. Migracijos klausimas pastaraisiais mėnesiais įgijo ypatingą reikšmę, visų pirma dėl įvykių pietinėse Viduržemio jūros regiono šalyse. Gegužės mėnesį kalbėjau Europos Parlamente apie Komisijos migracijos paketą, kuriame išdėstomos naujausios ir būsimos politikos iniciatyvos, pagal kurias ES ir jos valstybėms narėms leidžiama saugioje aplinkoje valdyti prieglobstį, migraciją ir trečiųjų šalių piliečių judumą. Pripažinkime, kad migracija labai opus klausimas. Tačiau norėčiau aiškiai pabrėžti, kad Komisija nesutiks su jokiais mėginimais pažeisti Šengeno principus. Iš tikrųjų manau, kad bus visai priešingai – bus stiprinamas Europos požiūris į migraciją ir laisvą judėjimą. Norėčiau skirti dėmesį kai kuriems konkretiems dalykams: parašiau Europos Vadovų Tarybos nariams raštą, kuriame išdėsčiau Komisijos poziciją klausimais, kurie, mano nuomone, yra svarbiausi darbotvarkėje, ir norėčiau pasidalyti su jumis mūsų pozicijomis. Paskui taip pat pateiksiu keletą pastabų dėl Graikijos. Komisija yra pasiūliusi stiprinti Šengeno erdvės valdymą ir taip sustiprinti valstybių narių pasitikėjimą veiksmingu mūsų išorės sienų valdymu. Tai bus daroma stiprinant FRONTEX sienų agentūrą ir taikant vertinimo mechanizmą, pagal kurį nacionalinės pasienio agentūros kartu vertins grėsmes. Taip pat analizuojame, ar nebūtų pagrįsta įdiegti apsaugos sistemą, pagal kurią būtų galima priimti sprendimus Europos lygmeniu susidūrus su galimais sudėtingais atvejais, jeigu mūsų bendroms sienoms tenka išimtinis spaudimas arba jeigu valstybės narės nevykdo savo įsipareigojimų kontroliuoti savo sienas. Sprendimai dėl to, kaip geriausiai suvaldyti tokius atvejus, turėtų būti priimami Europos Sąjungos lygmeniu, vengiant vienašalių valstybių narių veiksmų. Kaip kraštutinė priemonė ir jeigu tai pateisinama dėl kritinės padėties, tokiuose sprendimuose galima būtų numatyti laikiną vidaus sienų kontrolės įvedimą, tačiau tai visada būtų daroma pagal Bendrijos sistemą. Tai nereiškia, kad vidaus sienos ir vėl bus atkurtos. Tai būdas stiprinti sistemos europinį aspektą, kad atskiros valstybės narės nejaustų būtinybės veikti vienašališkai. Lauksiu aiškios Europos Vadovų Tarybos paramos šiam požiūriui, kad būtų galima užbaigti išsamius Komisijos pasiūlymus ir sėkmingai juos pateikti. Migracijos paketas užbaigiamas pasiūlymais dėl bendros, veiksmingos ir apsaugančios prieglobsčio sistemos, užtikrinančios vienodą prieglobsčio prašytojų vertinimą visoje Europos Sąjungoje. Esu įsitikinęs, kad Europos Parlamentas ir Taryba patvirtins Komisijos persvarstytus pasiūlymus dėl būtiniausių prieglobsčio prašytojų priėmimo standartų ir dėl pabėgėlio statuso. Paraginsiu Europos Vadovų Tarybą išreikšti paramą, kad visas prieglobsčio paketas būtų kuo greičiau užbaigtas iki sutarto termino. Europos Vadovų Taryba taip pat aptarė padėtį kaimyninėse šalyse, visų pirma Partnerystės siekiant demokratijos ir bendros gerovės su pietinėmis Viduržemio jūros regiono šalimis įgyvendinimą. Ši partnerystė labai svarbi mūsų partnerėms arabų šalims, kurios tikisi Europos Sąjungos paramos demokratiniams perversmams pietinėje Viduržemio jūros regiono dalyje. Negalime jų nuvilti. Kitas ateinančios Europos Vadovų Tarybos darbotvarkės punktas yra Komisijos rekomendacija, kad Kroatija, tikėtina, iki 2013 m. liepos 1 d. taptų 28 Europos Sąjungos valstybe nare. Dar reikia padaryti daug darbo, tačiau tikiuosi, kad mėnesio pabaigoje Stojimo konferencijoje galėsime užbaigti likusius skyrius. Galiausiai dar keli žodžiai apie Graikiją, nes tikiuosi, kad valstybės narės taip pat turės progą aptarti šią padėtį aukščiausiu lygmeniu, kadangi ji svarbi ne tik mūsų Europos Sąjungos valstybei narei, bet, tikiu, ir euro zonos stabilumui bei visos Europos Sąjungos stabilumui. Graikijos atvejis kelia daug labai svarbių klausimų, susijusių ne tik su finansų stabilumu, bet ir su socialiniais įsipareigojimais bei Europos Sąjungos politiniu ryžtu. Dėl vakar dienos balsavimo Graikijos parlamente vyriausybė gali ieškoti būdų susitarti dėl reformų paketo, suderinto su Europos Sąjunga ir TVF, kurį apima mokestinės priemonės, privatizacijos ir reformos, būtinos, kad Graikija vėl galėtų augti. Nes, būkime visiškai atviri, šiam planui nėra alternatyvų. Todėl imkimės veiksmų. Žinau, kad daug Graikijos žmonių išgyvena labai sunkų ir neramų laikotarpį. Noriu Graikijos žmonėms pasakyti, kad jeigu vyriausybė imsis veiksmų, Europa suteiks paramą. Jeigu Graikija gali įrodyti, kad tikrai yra įsipareigojusi įgyvendinti su Europos Sąjunga ir TVF suderintą reformų paketą, padėsime Graikijai vėl užtikrinti augimą. Fiskalinė konsolidacija visiškai būtina, tačiau tikslas – augimas. Niekada nereikėtų pamiršti, kad kiekvienas euras, išleistas skolos palūkanų normoms, reiškia kiekvieną eurą, kuris negali atitekti Graikijos žmonėms, todėl labai svarbu sumažinti skolą ir kontroliuoti deficitą, kad atkurtume pasitikėjimą Graikijos ekonomika ir skatintume augimą. Ši Europos Vadovų Taryba imsis labai svarbių veiksmų siekdama užtikrinti, kad Europos Sąjungos ekonomikos politika būtų įgyvendinama nuosekliau ir veiksmingiau. Kartu labai svarbu, kad Graikijos žmonės suvoktų, jog esant tokioms sudėtingoms aplinkybėms būtinas nacionalinis sutarimas, o ne trumparegiška, nepamatuota politika. Graikijoje reikalingas sutarimas, kad ji galėtų įgyti partnerių ir rinkų pasitikėjimą, vykdant labai svarbias ir būtinas reformas. Pirmadienio vakarą susitikau su ministru pirmininku G. Papandreou ir kartu aptarėme, kaip galime strategiškiau panaudoti Europos struktūrinių fondų lėšas. Graikija gali gauti didelę Europos lėšų dalį pagal sanglaudos politiką. Tikiu, kad turime padidinti jų įsisavinimo normą ir pagreitinti šių lėšų srautus, kad būtų smarkiai paveiktas konkurencingumas ir užimtumas. Tai bus padaryta naudojant turimas lėšas. Bus įgyvendinama išsami techninės paramos programa, kurios svarbiausi tikslai bus augimas ir darbo vietų kūrimas, tačiau ji turės neeilinį pobūdį, nes, kartoju, Graikijos padėtis neeilinė. Aptarsiu šiuos klausimus su Europos Vadovų Taryba, ką kartu su Graikija galime padaryti. Mes, Komisija, galime įgyvendinti šias priemones dvišalėmis priemonėmis kartu su vyriausybe, tačiau tikiu, kad turi stengtis visi, kurie galėtų padėti, ir turiu omenyje techninę įvairių valstybių narių paramą. Graikijos vyriausybė yra pasirengusi kartu su mumis įgyvendinti šį požiūrį. Tikiu, kad turėtume būti pasirengę reaguoti labai teigiamai, visada remdamiesi griežtomis sąlygomis, susijusiomis su šiai šaliai būtinomis reformomis. Norint įgyvendinti Graikijos reformų planus reikia išimtinių Graikijos žmonių pastangų. Dabar Komisija siūlo išimtinį atsaką, kad Graikijos žmonėms parodytų, jog yra vilties. Jie aukojasi, ir mes žinome, kad jie tai daro, tačiau kelio pabaigoje yra viltis, o sprendimai pasiekiami ranka. Pradėtos taikyti svarbios išlaidų karpymo priemonės, tačiau jos būtinos augimui. Tikslas yra augimas, ir kartu su Graikijos valdžios institucijomis ir Graikijos žmonėmis stengsimės šį tikslą pasiekti. Pirma, turime ekonomikos valdysenos paketą. Norėčiau šiam Europos Parlamentui labai nuoširdžiai padėkoti už labai sunkų darbą ir pasiryžimą išlaikyti labai plačius užmojus šiuo klausimu. Komisijos narys O. Rehn Komisijos vardu pateiks išsamias pozicijas šiais itin svarbiais klausimais. Dabar tikiuosi, kad Europos Parlamentas ir valstybės narės susitars, nes valdysenos paketo patvirtinimas turi esminę reikšmę mūsų visapusiam atsakui į krizę. Susitarti dėl šio paketo gyvybiškai svarbu. Mūsų piliečiams bus labai sunku paaiškinti, kodėl negalime susitarti dėl esminių reakcijos į šią krizę ramsčių, mėgindami spręsti tokias sudėtingas problemas. Tikiu, kad susitarimas dėl šio paketo sustiprins mūsų ekonominės priežiūros mechanizmus Europos lygmeniu. Taip Europos Sąjunga galės daug veiksmingiau neleisti, kad susidarytų žlugdanti valstybės skola ir deficitas ir atsirastų žalingas makroekonominis disbalansas. Nors prevencija geriau nei vaistai, taip pat turėsime daugiau galimybių imtis veiksmų, kad ištaisytume padėtį, jeigu jau taip nutiktų. Antra, tikiuosi, kad valstybių ir vyriausybių vadovai patvirtins šias kiekvienai šaliai skirtas rekomendacijas, kurias Komisija pristatė birželio 7 d. Kaip žinote, tai pirmas kartas, kai Europos lygmeniu atliekame tokį kolektyvinį uždavinį. Rekomendacijos pagrįstos Komisijos atlikta išsamia valstybių narių tvaraus augimo ir darbo vietų kūrimo bei patikimų viešųjų finansų derinimo planų analize. Jos yra koncentruotos, įvertinamos ir pritaikytos prie kiekvienos šalies svarbiausių uždavinių. Aišku, kartais valstybės narės ir Komisija labai aktyviai diskutavo dėl šių rekomendacijų, tačiau džiaugiuosi, kad bendras rezultatas išliko plataus užmojo. Negalime vienu metu naudotis bendrosios rinkos pranašumais ir nepaisyti neatsakingo politikos formavimo. Nėra prasmės tvirtinti naujo ekonomikos valdysenos paketo, jeigu tą pačią savaitę valstybės narės abejos metodika ir nepriklausomomis kiekvienai šaliai skirtomis Komisijos rekomendacijomis. Šis naujas politikos formavimo būdas taip pat yra griežtas prašymas taikyti kolektyvinę atsakomybę, nes Europos Sąjungos ekonominė erdvė apima gerokai daugiau nei įvairių mūsų ūkių visumą. Trečia, Europos Vadovų Taryba turėtų patvirtinti sutarties pakeitimą, kuris būtinas, kad 2013 m. būtų sukurtas Europos stabilumo mechanizmas, kad taikant griežtas sąlygas būtų galima padėti finansinių sunkumų turinčioms euro zonos valstybėms narėms."@lt14
". Priekšsēdētāja kungs! Šīs nedēļas Eiropadomes sanāksmei ir ļoti būtiska darba kārtība. Ministre Padomes Ungārijas prezidentūras vārdā ir vispārējos vilcienos iepazīstinājusi mūs ar to. Tagad es vēlos viņai pateikties par pašaizliedzīgo nodošanos šim darbam pēdējo sešu mēnešu laikā. Eiropas stabilizācijas mehānisms (ESM) kopā ar Eiropas finanšu stabilizācijas instrumentu (EFSM), kam ir palielinātas un efektīvas finanšu aizdevumu iespējas, skaidri liecina par mūsu saistībām aizsargāt eiro zonas stabilitāti, kas pamatojas uz pareizi pārvaldītām un ilgtspējīgām valstu finansēm. Varbūt jūs atceraties, ka janvārī, kad Komisija iesniedza Gada izaugsmes pētījumu, ļoti svarīgs temats bija vajadzība palielināt EFSM aizdevumu piešķiršanas iespējas. Toreiz mūs stipri kritizēja, bet tagad Eiropas valstu valdības ir vienprātīgi nolēmušas palielināt efektīvas aizdevumu piešķiršanas iespējas. Gribētos zināt, kāpēc to nevarēja apstiprināt pirms vairākiem mēnešiem. Ekonomikas pārvaldības tiesību aktu kopums, ieteikumi katrai dalībvalstij un stabilizācijas mehānismi — tādai ir jābūt nopietnai Eiropas atbildei uz mācību, ko tā guva no krīzes, un Eiropai jārīkojas saskaņā ar to. Komisija darīs visu iespējamo, lai saglabātu tādu pašu stingru izlēmību visās apspriežamajās lietās. Lai pārvarētu ekonomikas krīzi, visām nozarēm ir jādod savs ieguldījums, jo īpaši finanšu nozarei. Es esmu apsolījis Parlamentam, ka Komisija sniegs oficiālu tiesību akta priekšlikumu par finanšu nodokli. Šim priekšlikumam būs trīs mērķi. Pirmkārt, izvairīšanās no finanšu pakalpojumu iekšējā tirgus sadrumstalotības, jo aizvien biežāk tiek ieviesti nesaskaņoti dalībvalstu nodokļu pasākumi. Otrkārt, šā finanšu nodokļa mērķis ir radīt instrumentus, kas palīdzētu novērst pārmērīgi riskantus vai atklāti spekulatīvus darījumus. Treškārt, nodrošināt, ka arī finanšu iestādes sniedz godīgu un būtisku ieguldījumu nesenās krīzes izmaksu segšanā, kā arī risina pārmērīgas peļņas jautājumu. Ļoti augstās prēmijas baņķieriem — kas dažkārt tika glābti par milzīgām nodokļu maksātāju naudas summām — liek secināt, ka banku nozare gūst pārmērīgu peļņu un ka tai arī ir jāsniedz savs ieguldījums, lai vairotu visas sabiedrības labumu. Otrs lielais jautājums, kas jārisina Eiropadomei, ir migrācija. Migrācijas jautājums kļuva aktuāls pēdējos mēnešos, jo īpaši notikumu dēļ Vidusjūras dienvidu reģionā. Maijā es Parlamentam izklāstīju Komisijas migrācijas tiesību aktu kopuma mērķi — izveidot neseno un turpmāko migrācijas politikas iniciatīvu sistēmu, kas ļautu ES un dalībvalstīm pārvaldīt trešo valstu valstspiederīgo patvēruma, migrācijas un mobilitātes jautājumus drošā vidē. Atzīsim, ka migrācija ir ļoti satraucošs jautājums. Taču ļaujiet man nepārprotami paziņot, ka Komisija nepieņems nekādus mēģinājumus graut Šengenas principus. Faktiski es uzskatu, ka mēs redzēsim tieši pretēju tendenci — Eiropas pieejas migrācijai pastiprināšanos un brīvu pārvietošanos. Ļaujiet man pievērsties dažiem konkrētiem jautājumiem — es esmu uzrakstījis vēstuli Eiropadomes locekļiem, izklāstot Komisijas nostāju attiecībā uz dažiem svarīgiem darba kārtības punktiem, un es vēlos dalīties pārdomās ar jums par šo nostāju. Savas runas beigās es sniegšu dažus komentārus arī par Grieķiju. Komisija ir ierosinājusi stiprināt Šengenas zonas pārvaldību, tādējādi palielinot dalībvalstu uzticēšanos un paļāvību mūsu ārējo robežu efektīvai pārvaldībai. Tas tiks panākts, pastiprinot robežu aģentūru un izmantojot vērtēšanas mehānismu, dalībvalstu aģentūrām sadarbojoties apdraudējuma novērtēšanā. Mēs pētām arī iespēju ieviest drošības pasākumu sistēmu, kas ļautu pieņemt lēmumus Eiropas līmenī, lai novērstu iespējamas grūtas situācijas, kad pie mūsu kopīgajām ārējām robežām rodas ārkārtējs spiediens vai kad dalībvalstis nespēj izpildīt pienākumu kontrolēt savas robežas. Lēmumi par labāko veidu, kā risināt šādas situācijas, ir jāpieņem Eiropas līmenī, izvairoties no dalībvalstu vienpusējas rīcības. Ļaunākajā gadījumā, ja ir radusies kritiska situācija, ir jāpieņem lēmums par pagaidu iekšējās robežkontroles atjaunošanu, taču vienmēr saskaņā ar Kopienas noteikumiem. Tas nenozīmē atteikšanos no iekšējo robežu atcelšanas. Tas nozīmē šīs sistēmas Eiropas dimensijas stiprināšanu, lai Komisija varētu sniegt savu priekšlikumu galīgo formulējumu un gūt panākumus. Migrācijas tiesību aktu kopumu noslēdz priekšlikumi par kopīgu, efektīvu un aizsargājošu patvēruma sistēmu, kas garantē patvēruma meklētājiem vienādu attieksmi visā Eiropā. Es esmu pārliecināts, ka Parlaments un Padome atbalstīs Komisijas pārskatītos priekšlikumus par obligātajiem patvēruma meklētāju uzņemšanas standartiem un bēgļa statusu. Es aicināšu Eiropadomi sniegt atbalstu visa patvēruma tiesību aktu kopuma pabeigšanai, cik drīz vien konkrēti noteiktajā termiņā iespējams. Eiropadome ir apspriedusi arī situāciju mūsu kaimiņvalstīs, jo īpaši Partnerību demokrātijai un kopīgai labklājībai ar Vidusjūras dienvidu reģionu. Šī partnerība ir sevišķi svarīga mūsu arābu partneriem, kas gaida no Eiropas Savienības atbalstu pārejas procesam uz demokrātiju Vidusjūras dienvidu reģiona valstīs. Mēs nedrīkstam viņus pievilt. Vēl viens nākamās Eiropadomes sanāksmes darba kārtības punkts ir Komisijas ieteikums, lai Horvātija kļūst par Eiropas Savienības 28. dalībvalsti, cerams, līdz 2013. gada 1. jūlijam. Vēl gan ir jāveic liels darbs, bet es ceru, ka mēneša beigās pievienošanās konferencē mēs varēsim slēgt pēdējās sadaļas. Visbeidzot teikšu dažus vārdus par Grieķiju, jo es ceru, ka dalībvalstīm arī būs izdevība augstākajā līmenī apspriest šo situāciju, kas ir svarīga ne tikai mūsu Savienības dalībvalstīm, bet, manuprāt, arī eiro zonas stabilitātei un visas Eiropas Savienības stabilitātei. Grieķijas jautājums ir saistīts ar ļoti svarīgām problēmām — ne tikai attiecībā uz finanšu stabilitāti, bet arī uz sociālajām saistībām un Eiropas Savienības politisko apņemšanos. Vakardienas balsojums Grieķijas parlamentā ļauj Grieķijas valdībai sasniegt vienprātību reformu atbalstam, par ko ir panākta vienošanās ar Eiropas Savienību un SVF — par fiskālajiem pasākumiem, privatizāciju un reformām, kas ir nepieciešamas, lai Grieķija atgrieztos uz izaugsmes ceļa. Ir pilnīgi skaidrs, ka nav citas alternatīvas šim plānam. Tāpēc rīkosimies saskaņā ar to. Es zinu, ka daudzi Grieķijas iedzīvotāji piedzīvo lielu grūtību un nedrošības periodu. Mana vēsts Grieķijas tautai ir šāda — ja Grieķijas valdība rīkosies, Eiropa palīdzēs. Ja Grieķija parādīs, ka tā patiešām pilda savas saistības ieviest reformas, par kurām tika panākta vienošanās ar Eiropas Savienību un SVF, mēs pavadīsim Grieķiju atpakaļceļā uz izaugsmi. Fiskālā konsolidācija ir pilnīgi nepieciešama, bet galvenais mērķis ir izaugsme. Mēs nedrīkstam aizmirst, ka viens eiro, kas tiek iztērēts, lai samaksātu procentu likmi par parādu, ir viens eiro, kas tiek atņemts Grieķijas iedzīvotājiem, tāpēc ir ļoti svarīgi samazināt parādu, lai kontrolētu deficītu un atjaunotu uzticību Grieķijas ekonomikai, un veicinātu izaugsmi. Eiropadome veiks svarīgus pasākumus, lai nodrošinātu saskaņotāku un efektīvāku Eiropas Savienības ekonomikas politiku. Taču ir ļoti svarīgi, lai Grieķijas iedzīvotāji saprastu, ka šādos grūtos apstākļos ir vajadzīgs nacionālais konsenss, nevis īsredzīga un tendencioza politika. Ņemot vērā nepieciešamās svarīgās reformas, Grieķijā ir vajadzīgs nacionālais konsenss, lai tā varētu iegūt partneru un tirgu uzticību. Pirmdienas vakarā es tikos ar premjerministru un mēs apspriedām, kā stratēģiski pareizāk izmantot Eiropas struktūrfondus. Saskaņā ar kohēzijas politiku Grieķijai ir iespējams iegūt ievērojamu summu Eiropas finansējuma. Es uzskatu, ka mums ir jāpalielina šā finansējuma apguves līmenis un jāpaātrina tā piešķiršana, lai ievērojami ietekmētu un uzlabotu konkurētspēju un nodarbinātību. Tas viss tiks veikts ar pašreizējo finansējumu. Tā būs visaptveroša tehniskās palīdzības programma, kurā galvenā vērība tiks veltīta izaugsmei un darbavietām, taču tā būs ārkārtas programma, jo — es vēlreiz atkārtoju — Grieķija atrodas ārkārtas situācijā. Es šos jautājumus apspriedīšu ar Eiropadomi, lai noskaidrotu, ko mēs kopīgi ar Grieķiju varam paveikt. Komisija to var īstenot divpusēji kopā ar valdību, taču es uzskatu, ka ir jāiesaista visas dalībvalstis, kas var sniegt tehnisku palīdzību. Grieķijas valdība ir gatava atbalstīt šādu pieeju un sadarboties ar mums. Es uzskatu, ka arī mums ir jābūt gataviem reaģēt pozitīvi, vienmēr pamatojoties uz stingriem noteikumiem attiecībā uz reformām, kas vajadzīgas šai valstij. Grieķijas reformu plānu īstenošanai ir vajadzīgas ārkārtīgas pūles no Grieķijas iedzīvotāju puses. Komisija ierosina šos ārkārtas pasākumus par zīmi Grieķijas iedzīvotājiem, ka tiem ir cerības uz veiksmi. Viņi uzupurējas, un mēs zinām, ka viņi uzupurējas, bet ceļa galā ir cerības un risinājumi viņiem ir sasniedzami. Viņi veic dažus svarīgus samazinājumus, bet šie samazinājumi ir vajadzīgi izaugsmei. Pareizā atbilde ir izaugsme, un mēs sadarbosimies ar Grieķijas iestādēm un Grieķijas iedzīvotājiem, lai sasniegtu šo mērķi. Pirmkārt, mums ir ekonomikas pārvaldības tiesību aktu kopums. Es vēlos no visas sirds pateikties Parlamentam par ārkārtīgi lielo darbu un spēju piešķirt šim jautājumam vērienīgumu. Vēlāk šajā pēcpusdienā komisārs Komisijas vārdā sīkāk izklāstīs mūsu nostāju šajos ārkārtīgi svarīgajos jautājumos. Tagad es gaidu, lai Parlaments un dalībvalstis vienojas, jo ekonomikas pārvaldības tiesību aktu kopums ir būtisks, lai visaptveroši reaģētu uz krīzi. Vienošanās par šo tiesību aktu kopumu ir būtiski svarīga. Būs ļoti grūti izskaidrot mūsu pilsoņiem, kāpēc mēs nevaram vienoties par pamatjautājumiem reaģēšanai uz krīzi, lai gan pašreizējās problēmas, kas mums jārisina, ir iespaidīgas. Es uzskatu, ka vienošanās par šo tiesību aktu kopumu palīdzēs stiprināt mūsu ekonomikas uzraudzības mehānismus Eiropas līmenī. Tā dos Eiropas Savienībai lielākas iespējas novērst tāda valsts parāda un deficīta veidošanos, kas nav ilgtspējīgs, kā arī kaitīgas makroekonomiskas nelīdzsvarotības rašanos. Lai gan profilakse ir labāka par ārstniecību, mums būs arī vieglāk labot minētās situācijas, ja tās radīsies. Otrkārt, es gaidu, lai valstu un valdību vadītāji apstiprinātu katrai valstij ieteikumus, kurus Komisija iesniedza 7. jūnijā. Kā jūs zināt, šī ir pirmā reize, kad mēs veicam šādu kolektīvu apstiprināšanu Eiropas līmenī. Šo ieteikumu pamatā ir plašs Komisijas izstrādāts dalībvalstu ilgtspējīgas izaugsmes un darbavietu izveides plāns, kā arī valsts finanšu stabilitātes analīze. Tie ir mērķtiecīgi, izmērāmi un pielāgoti katras valsts neatliekamajām problēmām. Protams, diskusijas starp Komisiju un dalībvalstīm par šiem ieteikumiem ir reizēm bijušas ļoti intensīvas, bet es esmu apmierināts par to, ka kopējais rezultāts nav zaudējis savu vērienīgumu. Mēs nevaram, no vienas puses, baudīt vienotā tirgus priekšrocības un, no otras puses, ignorēt neapdomīgu ekonomikas politiku. Nav nekādas jēgas atteikties no pilnīgi jauna ekonomikas pārvaldības tiesību aktu kopuma tikai tāpēc, ka dažas vājas dalībvalstis apšauba neatkarīgas Komisijas ieteikumus, kas paredzēti ikvienai dalībvalstij. Jaunais politikas izstrādāšanas veids nozīmē arī prasību pēc kolektīvas atbildības, jo Eiropas Savienības ekonomiskā telpa ir daudz kas vairāk par atsevišķu valstu ekonomikas summu. Treškārt, Eiropadomei ir jāapstiprina grozījumi līgumos, kas vajadzīgi, lai 2013. gadā izveidotu Eiropas stabilizācijas mehānismu, kas spēs palīdzēt — pamatojoties uz stingriem nosacījumiem — eiro zonas dalībvalstīm, kas nonākušas finansiālās grūtībās."@lv13
"Mr President, this week’s European Council has a very substantive agenda. Minister Győri has presented the agenda in general, on behalf of the Hungarian Presidency of the Council. I wish to thank her, at this juncture, for the commitment shown over the course of these six months. The ESM, combined with the increase of the effective lending capacity of the EFSF, is a clear demonstration of our commitment to safeguard the stability of the euro area on the basis of sound and sustainable public finances. You may remember that, in January when the Commission presented the annual growth survey, a very important topic was the need to reinforce the effective lending capacity of the EFSF. At that time we were very much criticised, but now – unanimously – the governments of Europe have decided to increase the effective lending capacity. I wonder if it would not have been possible to approve it some months ago. The economic governance package, country-specific recommendations and the stability mechanisms: this is how Europe should seriously draw the lessons from the crisis and act upon them. The Commission will do its utmost to maintain this level of steadfast resolve in all matters to be discussed. To respond to the economic crisis, every sector needs to contribute, and none more so than the financial sector. I have promised Parliament that the Commission will bring forward a formal legislative proposal on a financial tax. The proposal will have three aims. Firstly, to avoid fragmentation of the internal market for financial services, because there are an increasing number of uncoordinated national tax measures being put in place. Secondly, this financial tax also aims to create appropriate disincentives for overly-risky or purely speculative transactions. Thirdly, to ensure that financial institutions make a fair and substantive contribution to the sharing of the costs of the recent crisis, as well as to address concerns about excessive profits. The very high bonuses that are still being paid to bankers – bankers who have sometimes been saved thanks to huge amounts of taxpayers’ money – suggest that there are excessive profits in the banking sector and that the banking sector should also contribute to the common public good. The second major issue for the European Council is migration. The issue of migration has come to the fore in recent months, particularly under the pressure of recent events in the southern Mediterranean. I spoke to Parliament in May about the Commission’s migration package, which sets recent and future policy initiatives in a framework that allows the EU and its Member States to manage asylum, migration and mobility of third-country nationals in a secure environment. Migration, let us face it, is a very emotive issue. But let me state clearly that the Commission will not accept any attempts to undermine the Schengen principles. In fact, I think that we will see exactly the opposite, through a reinforcement of the European approach to migration and free movement. Let me focus on some specific points: I have written a letter to the members of the European Council outlining the positions of the Commission on what I believe are the most important items on the agenda, and I would like to share our positions with you. At the end I will also make some comments regarding Greece. The Commission has proposed strengthening the governance of the Schengen area, thereby reinforcing Member States’ confidence and trust in the effective management of our external borders. This will be done both through strengthening the Frontex border agency and through an evaluation mechanism whereby national border agencies will work jointly on assessing threats. We are also exploring the feasibility of a safeguard system which would allow the adoption of decisions at European level to confront possible difficult situations where our common external borders are subject to exceptional pressure or where Member States are failing to comply with their obligations to control their borders. Decisions on the best way to handle such situations should be taken at European Union level, avoiding unilateral action by Member States. As a last-resort mechanism, and if the critical situation justifies it, these decisions could make provision for the temporary reintroduction of internal border controls, but always within a Community framework. This does not mean rolling back the abolition of internal borders. This is a way of strengthening the European dimension of the system so that individual Member States do not feel pressured into acting unilaterally. I will be looking for clear backing for this approach from the European Council, so that detailed Commission proposals can be finalised and have an opportunity to succeed. The migration package is completed by proposals for a common, efficient and protective asylum system which guarantees asylum seekers equal treatment across the European Union. I am confident that Parliament and the Council will endorse the proposals set out in the Commission’s reviewed proposals on minimum standards for the reception of asylum seekers and on refugee status. I will call on the European Council to lend its support to the completion of the entirety of the asylum package as quickly as possible within the agreed deadline. The European Council has also discussed the situation in our neighbourhood, in particular the implementation of the Partnership for Democracy and Shared Prosperity with the Southern Mediterranean. This partnership is extremely important to our Arab partners, who are looking to the European Union to support the democratic transitions in the southern Mediterranean. We must not let them down. Another item on the upcoming European Council agenda is the Commission’s recommendation that Croatia become the 28th Member State of the European Union, hopefully by 1 July 2013. There is still substantial work to be done, but I hope that at the end of the month we can sign off on the remaining chapters in the Accession Conference. Finally, a word about Greece, because I hope Member States will also have the occasion to discuss at the highest level this situation, which is important not only for a Member State of our Union but, I believe, for the stability of the euro area and for the stability of the European Union as a whole. The issue of Greece raises very important issues, not just in terms of financial stability, but also in terms of social commitment and in terms of the political determination of the European Union. Last night’s vote in the Greek Parliament allows the government to build consensus in support of the reform package, agreed with the European Union and IMF, of fiscal measures, privatisations and reforms that are necessary in Greece’s journey back to growth. Because, let us be absolutely clear, there is no alternative to this plan. So let us act upon it. I know that many people in Greece are living through a period of great hardship and uncertainty. My message to the Greek people is that if the government acts, Europe will deliver. If Greece can demonstrate that it is genuinely committed to the reform package agreed with the European Union and the IMF, we will accompany Greece on its journey back to growth. Fiscal consolidation is entirely necessary, but the goal is growth. We should never forget that one euro spent on interest rates to pay the debt is one euro that cannot go to the people of Greece, so it is critically important to reduce debt and to control the deficit so that we can restore confidence in the Greek economy, in order to promote growth. This European Council will take very important steps towards ensuring that the European Union’s economic policy-making is both more coherent and more effective. At the same time, it is extremely important that the Greek people understand that in the face of such difficult circumstances a national consensus is necessary: a national consensus and not short-sighted partisan politics. We need a national consensus in Greece so that Greece can win the confidence of the partners and the markets in terms of the very important reforms that are needed. On Monday night I met with Prime Minister Papandreou, and we also discussed a more strategic use of our European structural funds. Greece has the potential to access a significant amount of European funds under the cohesion policy. I believe we should increase their rate of absorption and accelerate those funds, aiming for a significant impact on improving competitiveness and employment. This will be done within the existing funds. It will be a comprehensive programme of technical assistance focused on growth and jobs, but with an emergency character because – I repeat – Greece is living in an emergency situation. I will discuss these issues with the European Council: what we can do together with Greece. We, the Commission, can put this in place, bilaterally with the government, but I believe efforts are necessary from all those that can contribute, namely in terms of technical assistance coming from different Member States. The Greek Government is ready to engage with us in this approach. I believe we should also be ready to react in a very positive way, always on the basis of strict conditionality regarding the necessary reforms for that country. The implementation of Greece’s reform plans calls for exceptional efforts from the Greek people. The Commission is now proposing an exceptional response as a sign to the Greek people that there is hope. They are making sacrifices, and we know they are making sacrifices, but at the end of that road there is hope, and solutions are within their reach. They are making some important cuts, but those cuts are necessary for growth. Growth is the answer, and we will work with the Greek authorities and the Greek people to achieve that objective. Firstly, we have the economic governance package. I would like to thank this Parliament very sincerely for the extremely hard work and commitment it has shown in maintaining a high level of ambition on this issue. Later this afternoon, Commissioner Rehn, on behalf of the Commission, will express our detailed positions on these extremely important matters. Now I expect Parliament and the Member States to come to an agreement, because the adoption of the governance package is fundamental to our comprehensive response to the crisis. Agreement on this package is vital. It will be extremely difficult to explain to our citizens why we are not able to agree on the fundamental pillars of the response to this crisis when we are trying to respond to challenges of the current magnitude. I believe the agreement on this package will strengthen our economic surveillance mechanisms at European level. It will make the European Union far better placed to prevent the development of unsustainable public debt and deficits, and the emergence of harmful macroeconomic imbalances. Although prevention is better than cure, we will also be better placed to take action to correct these situations if they do emerge. Secondly, I expect the Heads of State and Government to endorse the country-specific recommendations that the Commission presented on 7 June. This is, as you know, the first time we are carrying out this kind of collective exercise at European level. The recommendations are based on an extensive analysis by the Commission of Member States’ plans for sustainable growth and job creation, married to sound public finances. They are focused, measurable and tailored to each country’s most pressing challenges. Of course, discussions between the Commission and the Member States on these recommendations have sometimes been very intense, but I am pleased that the overall result has maintained the high level of ambition. We cannot reap the benefits of the single market on the one hand and ignore reckless economic policy-making on the other. There is no point in signing off on a brand new economic governance package if, the very same week, Member States question the methodology and independent Commission recommendations in the country-specific exercise. This new way of policy-making is also a strong appeal for collective responsibility, because the European Union’s economic space is so much more than the sum of our different economies. Thirdly, the European Council is due to endorse the treaty change needed to allow for the establishment of the European Stability Mechanism in 2013, with its capacity to assist – on the basis of strict conditionality – euro area Member States in financial difficulties."@mt15
". − Mijnheer de Voorzitter, de Europese Raad van deze week heeft een heel omvangrijke agenda. Minister Győri heeft de agenda in het algemeen gepresenteerd, namens het Hongaarse voorzitterschap van de Raad. Ik wil haar op dit moment bedanken voor de inzet die zij in deze zes maanden heeft getoond. Het Europees stabiliteitsmechanisme is, tezamen met de verhoging van de effectieve leencapaciteit van de Europese Faciliteit voor financiële stabiliteit (EFSF), een duidelijk blijk van onze inzet om de stabiliteit van de eurozone te waarborgen op basis van gezonde en duurzame overheidsfinanciën. U herinnert zich wellicht dat de noodzaak om de effectieve leencapaciteit van de EFSF te versterken een heel belangrijk onderwerp was, toen de Commissie in januari de jaarlijkse groeianalyse presenteerde. We kregen toen heel veel kritiek, maar nu hebben de regeringen van Europa – unaniem – besloten om de effectieve leencapaciteit te vergroten. Ik vraag me af of het niet mogelijk was geweest om dit een paar maanden geleden goed te keuren. Het pakket voor economische governance, de specifieke aanbevelingen per land en de stabiliteitsmechanismen: dit is hoe Europa serieus lessen moet trekken uit de crisis en daarnaar moet handelen. De Commissie zal haar uiterste best doen om deze onwrikbare standvastigheid in alle te bespreken aangelegenheden te behouden. Om te reageren op de economische crisis moeten alle sectoren een bijdrage leveren, en geen enkele sector meer dan de financiële sector. Ik heb het Parlement beloofd dat de Commissie met een formeel wetgevingsvoorstel over een financiële belasting zal komen. Het voorstel zal drie doelen hebben. Op de eerste plaats versnippering van de interne markt voor financiële diensten voorkomen, want er wordt een toenemend aantal ongecoördineerde nationale belastingmaatregelen ingevoerd. Op de tweede plaats heeft deze financiële belasting ook tot doel passende ontmoedigingen in te voeren voor al te risicovolle of puur speculatieve transacties. Op de derde plaats wil zij waarborgen dat financiële instellingen een eerlijke en substantiële bijdrage leveren aan het delen van de kosten van de recente crisis, alsmede iets doen aan zorgen met betrekking tot excessieve winsten. De zeer hoge bonussen die nog steeds worden betaald aan bankiers – bankiers die soms zijn gered met hoge sommen geld van de belastingbetalers – wijzen erop dat er excessieve winsten worden gemaakt in de bankensector en dat de bankensector ook moet bijdragen aan het gemeenschappelijk algemeen belang. Het tweede grote onderwerp voor de Europese Raad is migratie. De kwestie van de migratie is in de afgelopen maanden op de voorgrond getreden, in het bijzonder onder druk van de recente gebeurtenissen in het zuidelijke Middellandse Zeegebied. Ik heb het Parlement in mei toegesproken over het migratiepakket van de Commissie, dat recente en toekomstige beleidsinitiatieven in een kader plaatst dat de EU en haar lidstaten in staat stelt om asiel, migratie en mobiliteit van onderdanen van derde landen in een veilige omgeving te beheersen. Laten we eerlijk zijn, migratie is een onderwerp dat met veel emoties is omgeven. Ik wil echter duidelijk zeggen dat de Commissie pogingen om de principes van Schengen te ondermijnen niet zal accepteren. Ik denk zelfs dat we precies het tegenovergestelde zullen zien, door een versterking van de Europese aanpak van migratie en het vrije verkeer. Ik zal me op enkele specifieke punten concentreren: ik heb de leden van de Europese Raad een brief geschreven waarin ik de standpunten van de Commissie heb verwoord over wat volgens mij de belangrijkste agendapunten zijn, en ik wil onze standpunten graag met u delen. Aan het einde zal ik ook enkele opmerkingen maken over Griekenland. De Commissie heeft voorgesteld om het bestuur van het Schengengebied te versterken, om zo het vertrouwen van de lidstaten in het doeltreffende beheer van onze buitengrenzen te vergroten. Dit zal worden gedaan zowel door versterking van het agentschap voor de buitengrenzen Frontex als door een evaluatiemechanisme volgens welk nationale agentschappen voor het beheer van grenzen gezamenlijk zullen werken aan de beoordeling van bedreigingen. We verkennen ook de haalbaarheid van een waarborgenstelsel dat het mogelijk maakt om op Europees niveau besluiten te nemen om mogelijke moeilijke situaties het hoofd te bieden, wanneer onze gemeenschappelijke buitengrenzen onder exceptionele druk staan of wanneer lidstaten verzuimen om hun verplichtingen na te komen om hun grenzen te controleren. Besluiten over de beste wijze om zulke situaties aan te pakken zouden moeten worden genomen op het niveau van de Europese Unie, zodat unilaterale acties door de lidstaten worden vermeden. Als uiterste mechanisme, en als de kritieke situatie dit rechtvaardigt, zouden deze besluiten kunnen voorzien in de tijdelijke herinvoering van controles aan de binnengrenzen, maar altijd in een communautair kader. Dit betekent niet dat de afschaffing van de binnengrenzen ongedaan wordt gemaakt. Dit is een manier om de Europese dimensie van het stelsel te versterken, zodat individuele lidstaten zich niet gedwongen voelen om unilateraal op te treden. Ik zal duidelijke steun van de Europese Raad zoeken voor deze aanpak, zodat gedetailleerde voorstellen van de Commissie definitief kunnen worden gemaakt en een kans van slagen hebben. Het migratiepakket wordt vervolledigd door voorstellen voor een gemeenschappelijk, efficiënt en beschermend asielstelsel dat asielzoekers gelijke behandeling in de hele Europese Unie garandeert. Ik vertrouw erop dat het Parlement en de Raad de voorstellen die zijn vervat in de herziene voorstellen van de Commissie voor minimumnormen voor de opvang van asielzoekers en voor de vluchtelingenstatus zullen goedkeuren. Ik zal de Europese Raad vragen om de voltooiing van het hele asielpakket zo snel mogelijk en binnen de overeengekomen termijn te steunen. De Europese Raad heeft ook de situatie in ons nabuurschap besproken, in het bijzonder de tenuitvoerlegging van het Partnerschap voor democratie en gedeelde welvaart met de zuidelijke Middellandse Zeelanden. Dit partnerschap is uiterst belangrijk voor onze Arabische partners, die van de Europese Unie steun hopen te krijgen voor de democratische overgang in het zuidelijke Middellandse Zeegebied. We mogen hen niet teleurstellen. Een ander punt op de agenda van de komende Europese Raad is de aanbeveling van de Commissie dat Kroatië de achtentwintigste lidstaat van de Europese Unie wordt, hopelijk per 1 juli 2013. Er moet nog veel werk worden verricht, maar ik hoop dat we aan het einde van de maand tijdens de toetredingsconferentie de resterende hoofdstukken kunnen ondertekenen. Tot slot een woord over Griekenland, want ik hoop dat de lidstaten ook gelegenheid zullen hebben om op het hoogste niveau over deze situatie te spreken, die niet alleen belangrijk is voor een van de lidstaten van onze Unie, maar volgens mij ook voor de stabiliteit van de eurozone en voor de stabiliteit van de Europese Unie als geheel. De kwestie Griekenland brengt heel belangrijke kwesties naar voren, niet alleen in termen van financiële stabiliteit, maar ook in termen van sociale betrokkenheid en in termen van de politieke vastberadenheid van de Europese Unie. De stemming van gisteravond in het Griekse parlement stelt de regering in staat om te bouwen aan consensus en steun voor het met de Europese Unie en het IMF overeengekomen hervormingspakket van fiscale maatregelen, privatiseringen en hervormingen die noodzakelijk zijn voor Griekenlands terugkeer naar groei. Want laten we volstrekt eerlijk zijn, er is geen alternatief voor dit plan. Laten we daar dus naar handelen. Ik weet dat veel mensen in Griekenland een periode doormaken van grote problemen en onzekerheid. Mijn boodschap aan de Grieken is dat Europa haar woord houdt, als de regering actie onderneemt. Als Griekenland kan aantonen dat het zich werkelijk verbindt tot het met de Europese Unie en het IMF overeengekomen hervormingspakket, begeleiden wij Griekenland op zijn weg terug naar groei. Begrotingsconsolidatie is absoluut noodzakelijk, maar het doel is groei. We mogen nooit vergeten dat een euro die wordt uitgegeven aan rente op schulden, een euro is die niet naar de bevolking van Griekenland kan gaan, dus het is van zeer groot belang de schuld te verkleinen en het tekort te beheersen, zodat we het vertrouwen in de Griekse economie kunnen herstellen, teneinde groei te bevorderen. Deze Europese Raad zal heel belangrijke stappen zetten om te waarborgen dat de economische beleidsvorming van de Europese Unie zowel samenhangender als doeltreffender wordt. Tegelijk is het uiterst belangrijk dat de Grieken begrijpen dat een nationale consensus nodig is in het licht van zulke moeilijke omstandigheden: een nationale consensus en geen kortzichtige partijpolitiek. We hebben een nationale consensus nodig in Griekenland, zodat Griekenland het vertrouwen van de partners en de markten kan winnen op het punt van de zeer belangrijke hervormingen die nodig zijn. Maandagavond heb ik een ontmoeting gehad met premier Papandreou, en we hebben ook gesproken over een strategischer gebruik van onze Europese structuurfondsen. Griekenland kan uit hoofde van het cohesiebeleid toegang krijgen tot een aanzienlijk bedrag aan Europese middelen. Ik denk dat we hun absorptietempo moeten verhogen en deze middelen naar voren moeten halen, om een aanzienlijk effect op de verbetering van het concurrentievermogen en de werkgelegenheid te bereiken. Dit zal gebeuren binnen de bestaande middelen. Het zal een veelomvattend programma van technische bijstand zijn, gericht op groei en banen, maar met het karakter van een noodmaatregel, want – ik herhaal – Griekenland verkeert in een noodsituatie. Ik zal deze kwesties met de Europese Raad bespreken: wat we samen met Griekenland kunnen doen. Wij, de Commissie, kunnen dit invoeren, bilateraal met de regering, maar ik denk dat iedereen die iets bij kan dragen, een inspanning moet leveren, en wel in de vorm van technische bijstand afkomstig van de verschillende lidstaten. De Griekse regering is bereid om met ons aan de slag te gaan met deze aanpak. Ik denk dat we ook bereid moeten zijn om hier op een heel positieve manier op te reageren, altijd op basis van strikte voorwaardelijkheid voor wat betreft de noodzakelijke hervormingen voor dat land. De tenuitvoerlegging van de hervormingsplannen van Griekenland vraagt om exceptionele inspanningen van de Griekse bevolking. De Commissie stelt nu een exceptioneel antwoord voor, als een teken aan de Griekse bevolking dat er hoop is. Zij brengen offers, en we weten dat ze offers brengen, maar aan het einde van de weg gloort hoop, en oplossingen liggen binnen hun bereik. Zij voeren diverse belangrijke bezuinigingen door, maar deze bezuinigingen zijn noodzakelijk voor groei. Groei is het antwoord, en we zullen er samen met de Griekse autoriteiten en de Griekse bevolking aan werken om die doelstelling te verwezenlijken. Op de eerste plaats hebben we het pakket voor economische governance. Ik ben het Parlement oprecht dankbaar voor het uiterst zware werk die het heeft verricht en de inzet die het heeft getoond in het handhaven van een hoog ambitieniveau op dit punt. Later vanmiddag zal commissaris Rehn, namens de Commissie, onze gedetailleerde standpunten over deze uiterst belangrijke aangelegenheden verwoorden. Ik verwacht dat het Parlement en de lidstaten nu tot overeenstemming zullen komen, want vaststelling van het pakket voor economische governance is fundamenteel voor ons veelomvattende antwoord op de crisis. Overeenstemming over dit pakket is van wezenlijk belang. Het zal uiterst moeilijk zijn om aan onze burgers uit te leggen waarom we het niet eens kunnen worden over de fundamentele pijlers van het antwoord op deze crisis, wanneer we proberen te reageren op uitdagingen van deze grootte. Ik denk dat het akkoord over dit pakket onze economische toezichtmechanismen op Europees niveau zal versterken. Het zal de Europese Unie veel beter in staat stellen om te voorkomen dat er onhoudbare overheidsschulden en -tekorten en schadelijke macro-economische onevenwichtigheden ontstaan. Ook al is voorkomen beter dan genezen, we zullen ook beter in staat zijn om actie te ondernemen om deze situaties te corrigeren, als ze zich toch voordoen. Op de tweede plaats verwacht ik dat de staatshoofden en regeringsleiders de specifieke aanbevelingen per land goedkeuren die de Commissie op 7 juni heeft gepresenteerd. Zoals u weet, is dit de eerste keer dat we een dergelijke collectieve exercitie op Europees niveau uitvoeren. De aanbevelingen zijn gebaseerd op een uitgebreide analyse door de Commissie van de plannen van de lidstaten voor duurzame groei en het scheppen van werkgelegenheid, in combinatie met gezonde overheidsfinanciën. De aanbevelingen zijn gericht, meetbaar en afgestemd op de meest urgente uitdagingen van elk land. Natuurlijk zijn de discussies tussen de Commissie en de lidstaten over deze aanbevelingen bij tijd en wijlen zeer intens geweest, maar ik ben blij dat het algemene resultaat het hoge ambitieniveau heeft behouden. We kunnen niet aan de ene kant de voordelen van de eengemaakte markt opstrijken en aan de andere kant roekeloze economische beleidsvorming negeren. Het is zinloos om een splinternieuw pakket voor economische governance te ondertekenen, als de lidstaten in dezelfde week vraagtekens plaatsen bij de methodologie en onafhankelijke aanbevelingen van de Commissie in de exercities per land. Deze nieuwe manier van beleidsvorming is ook een krachtig verzoek om collectieve verantwoordelijkheid, want de economische ruimte van de Europese Unie is zo veel meer dan de som van onze afzonderlijke economieën. Op de derde plaats zal de Europese Raad naar verwachting in 2013 de verdragswijziging goedkeuren die nodig is om de oprichting van het Europees stabiliteitsmechanisme mogelijk te maken, met zijn capaciteit om – onder strikte voorwaarden – de lidstaten in de eurozone in financiële moeilijkheden bij te staan."@nl3
"Panie Przewodniczący! Rada Europejska ma w tym tygodniu bardzo napięty program prac. Pani minister Győri przedstawiła nam w imieniu węgierskiej prezydencji Rady ogólny porządek jej prac. Dziękuję pani minister za jej zaangażowanie okazane w ciągu tych sześciu miesięcy. Europejski mechanizm stabilności w połączeniu z większą efektywną zdolnością udzielania pożyczek z Europejskiego Instrumentu Stabilności Finansowej jest wyraźną demonstracją naszego zaangażowania w zapewnianie stabilności strefy euro na bazie rozsądnych i zrównoważonych finansów publicznych. Być może pamiętają Państwo, że w styczniu, kiedy Komisja przedstawiła roczną analizę wzrostu gospodarczego, bardzo ważną sprawą była potrzeba wzmocnienia efektywnej zdolności udzielania pożyczek przez EFSF. Bardzo nas wówczas krytykowano, teraz jednak rządy Europy jednogłośnie zdecydowały o wzroście efektywnej zdolności udzielania pożyczek. Czy nie można było zrobić tego kilka miesięcy wcześniej? Pakiet w sprawie zarządzania gospodarczego, zalecenia dla poszczególnych krajów i mechanizmy stabilności – oto jak Europa powinna poważnie wyciągnąć lekcję z kryzysu i stosownie do niej działać. Komisja zrobi wszystko, co w jej mocy, by utrzymać swe niezachwiane postanowienie we wszystkich omawianych sprawach. By odpowiedzieć na kryzys gospodarczy, potrzebne jest zaangażowanie każdego sektora, a tym bardziej sektora finansowego. Obiecałem Parlamentowi, że Komisja przedstawi formalny wniosek ustawodawczy w sprawie podatku od transakcji finansowych. Wniosek ten będzie miał trzy cele. Po pierwsze, chodzi o uniknięcie fragmentacji wewnętrznego rynku usług finansowych, na którym wprowadza się coraz więcej nieskoordynowanych krajowych środków w dziedzinie podatków. Po drugie, taki podatek od transakcji finansowych ma też na celu stworzenie odpowiednich czynników zniechęcających do transakcji nadmiernie ryzykownych lub czysto spekulacyjnych. Po trzecie, chodzi o zapewnienie znacznego wkładu instytucji finansowych w ponoszenie kosztów obecnego kryzysu oraz o rozwiązanie kwestii nadmiernych zysków. Bardzo wysokie premie wciąż wypłacane bankierom, których niejednokrotnie wyratowano dzięki wielkim zastrzykom pieniędzy podatników, sugerują, że w sektorze bankowym istnieją nadmierne zyski i że sektor ten powinien także przyczyniać się do wspólnego dobra publicznego. Drugą ważną sprawą dla Rady Europejskiej jest migracja. Sprawa migracji jest w ostatnich miesiącach szczególnie głośna, szczególnie w związku z ostatnimi wydarzeniami w południowym regionie Morza Śródziemnego. W maju rozmawiałem z Parlamentem o przedstawionym przez Komisję pakiecie w sprawie migracji, który umieszcza obecne i przyszłe inicjatywy w ramach pozwalających UE i państwom członkowskim radzić sobie w sprawach azylu, migracji i mobilności obywateli państw trzecich w bezpiecznym środowisku. Migracja, bądźmy szczerzy, to sprawa wielkich emocji. Chcę jednak powiedzieć jasno, że Komisja nie będzie tolerować żadnych prób podważania zasad Schengen. Uważam, że dzięki wzmocnieniu unijnego podejścia do migracji i swobodnego poruszania się będzie dokładnie odwrotnie. Pragnę się skupić na kilku konkretnych kwestiach. Wystosowałem pismo do członków Rady Europejskiej, w którym opisuję stanowisko Komisji w sprawie najważniejszych, moim zdaniem, elementów porządku prac i pragnę omówić to stanowisko także tutaj. Na koniec wspomnę też o Grecji. Komisja zaproponowała wzmocnienie zarządzania strefą Schengen, wzmacniając w ten sposób ufność państw członkowskich w efektywne zarządzanie naszymi granicami zewnętrznymi. Zadbamy o to zarówno poprzez wzmocnienie agencji Frontex, jak i poprzez mechanizm oceny, dzięki któremu agencje zarządzania granicami będą razem oceniać zagrożenia. Badamy też kwestię wykonalności systemu ochrony, który umożliwi na szczeblu europejskim podejmowanie decyzji pozwalających zmierzyć się z trudnymi sytuacjami tam, gdzie presja na nasze granice zewnętrzne jest największa lub gdzie państwa członkowskie nie przestrzegają swych zobowiązań do kontroli granic. Decyzje co do najlepszego sposobu postępowania w takich sytuacjach powinny być podejmowane na szczeblu UE, bez jednostronnych działań państw członkowskich. Mechanizmem ostatecznym, stosowanym w sytuacjach krytycznych, powinno być tymczasowe przywrócenie kontroli granic wewnętrznych, zawsze jednak w ramach Wspólnoty. Nie oznacza to bynajmniej odwrotu od zniesienia granic wewnętrznych. To tylko sposób na wzmocnienie europejskiego wymiaru tego systemu, aby poszczególne państwa członkowskie nie czuły się zmuszone do jednostronnych działań. Oczekuję wyraźnego poparcia tego podejścia ze strony Rady Europejskiej oraz sfinalizowania i udanego wdrożenia wniosków Komisji. Pakiet w sprawie migracji dopełniają wnioski dotyczące wspólnego, skutecznego i ochronnego systemu udzielania azylu, który zapewni azylantom jednakowe traktowanie w całej Unii Europejskiej. Wierzę, że Parlament i Rada zatwierdzą wnioski podane w zweryfikowanych wnioskach Komisji w sprawie minimalnych norm dotyczących przyjmowania azylantów i statusu uchodźcy. Wzywam Radę Europejską do poparcia jak najszybszego dokończenia całego pakietu w sprawie azylu w ustalonym terminie. Rada Europejska omówiła też sytuację dotyczącą naszych sąsiadów, szczególnie zaś wdrożenia partnerstwa na rzecz demokracji i wspólnego dobrobytu z południowym regionem Morza Śródziemnego. Partnerstwo to jest szczególnie ważne dla naszych arabskich partnerów, którzy szukają poparcia UE dla przemian demokratycznych w południowym regionie Morza Śródziemnego. Nie możemy ich zawieść. Innym punktem porządku dziennego Rady Europejskiej jest zalecenie Komisji, by Chorwacja stała się 28. państwem członkowskim Unii Europejskiej do dnia 1 lipca 2013 r. Do wykonania jest jeszcze sporo pracy, ale mam nadzieję, że pod koniec miesiąca zatwierdzimy na konferencji akcesyjnej pozostałe rozdziały przedmiotowego dokumentu. Na koniec sprawa Grecji. Mam nadzieję, że państwa członkowskie także będą mieć okazję przedyskutować tę sytuację na najwyższym szczeblu, gdyż jest ona ważna nie tylko dla jednego z naszych państw członkowskich, ale także dla stabilności strefy euro i dla stabilności całej Unii Europejskiej. Sprawa Grecji dotyka ważnych kwestii nie tylko w odniesieniu do stabilności finansowej, ale także społecznego zaangażowania oraz politycznej determinacji UE. Wczorajsze głosowanie parlamentu greckiego pozwala rządowi dążyć do konsensusu w sprawie poparcia pakietu reform uzgodnionych z Unią Europejską i MFW, oraz środków polityki budżetowej, prywatyzacji i reform niezbędnych dla ponownego wzrostu gospodarki w Grecji. Bądźmy szczerzy, nie ma innej alternatywy. Działajmy więc zgodnie z tym planem. Wiem, że wielu ludzi w Grecji przechodzi wielkie trudności i trwa w niepewności. Moje przesłanie dla Greków jest takie, że jeżeli rząd będzie działać, to i UE stanie na wysokości zadania. Jeżeli Grecja pokaże, że jest całkowicie przekonana do pakietu reform uzgodnionych z UE i MFW, pomożemy jej wrócić na drogę wzrostu. Niezbędna jest tu konsolidacja fiskalna, ale naszym celem jest wzrost. Nie zapominajmy, że każde euro odsetek w spłacie greckiego długu to jedno euro, które nie może trafić do ludności Grecji. Dlatego trzeba koniecznie zmniejszyć dług i kontrolować deficyt, abyśmy mogli przywrócić zaufanie do greckiej gospodarki i promować wzrost. Na najbliższym posiedzeniu Rady Europejskiej podjęte zostaną ważne kroki w kierunku zapewnienia większej spójności i efektywności polityki Unii Europejskiej. Jednocześnie Grecy muszą koniecznie zrozumieć, że w obliczu takich trudności niezbędna jest zgoda narodowa. Zgoda narodowa, a nie krótkowzroczna polityka partyzancka. Grecja potrzebuje narodowego konsensusu, aby odzyskać zaufanie swych partnerów i rynków, jeśli chodzi o bardzo ważne i niezbędne reformy. W poniedziałek spotkałem się z premierem Papandreou. Rozmawialiśmy m.in. o bardziej strategicznym wykorzystaniu naszych europejskich funduszy strukturalnych. Grecja ma potencjał dostępu do znacznych kwot w ramach polityki spójności. Uważam, że powinniśmy zwiększyć grecki wskaźnik absorpcji i przyspieszyć udzielenie tych środków, mając na celu znaczny wpływ na poprawę konkurencyjności i zwiększenie zatrudnienia. Przeznaczymy na ten cel istniejące środki. Będzie to kompleksowy program pomocy technicznej na rzecz wzrostu i miejsc pracy, który będzie jednak miał charakter awaryjny, gdyż – powtarzam – Grecja jest w sytuacji awaryjnej. Przedyskutuję z Radą Europejską, co możemy zrobić razem z Grecją. My, Komisja, możemy o to zadbać dwustronnie wraz z rządem, ale uważam, że potrzebny jest wysiłek wszystkich tych, którzy mogą się do tego przyczynić. Potrzebna jest pomoc techniczna z różnych państw członkowskich. Rząd Grecji gotowy jest zaangażować się w takie podejście. Uważam, że powinniśmy także być gotowi reagować w pozytywny sposób pod warunkiem przeprowadzenia niezbędnych reform w tym kraju. Wdrażanie planów reform dla Grecji wymaga wyjątkowego wysiłku ludności tego kraju. Komisja proponuje teraz wyjątkową reakcję jako znak dla Greków, że jest dla nich nadzieja. Grecy poświęcają się, wiemy o tym, ale u kresu tej drogi jest nadzieja, a rozwiązania są w zasięgu ręki. Grecy dokonują ważnych cięć, ale cięcia te są niezbędne, by przywrócić wzrost. Wzrost zaś jest tym, do czego dążymy. Będziemy współpracować z greckimi władzami i ludnością nad osiągnięciem tego celu. Po pierwsze, mamy pakiet zarządzania gospodarczego. Serdecznie dziękuję temu Parlamentowi za niezwykle ciężką pracę i zaangażowanie w ambitne podejście do tej sprawy. Dziś w późniejszych godzinach popołudniowych komisarz Rehn opisze w imieniu Komisji nasze stanowisko w tych niezwykle ważnych sprawach. Oczekuję, że Parlament i państwa członkowskie osiągną porozumienie, ponieważ przyjęcie pakietu w sprawie zarządzania jest niezbędne, by opracować kompleksową reakcję na kryzys. Porozumienie w sprawie tego pakietu ma kluczowe znaczenie. Bardzo trudno będzie bowiem wytłumaczyć naszym obywatelom, dlaczego nie możemy się porozumieć w sprawach kluczowych dla zażegnania kryzysu, kiedy próbujemy reagować na wyzwania tak wielkie jak obecne. Uważam, że porozumienie w sprawie tego pakietu wzmocni nasze mechanizmy nadzoru gospodarczego na szczeblu europejskim. W ten sposób Unia Europejska będzie mogła znacznie lepiej zapobiegać niezrównoważonemu długowi publicznemu i deficytom, jak również szkodliwemu brakowi równowagi makroekonomicznej. Choć zapobieganie lepsze jest niż leczenie, będziemy też w stanie lepiej naprawiać takie sytuacje, jeśli mimo wszystko wystąpią. Po drugie, spodziewam się, że szefowie państw lub rządów zatwierdzą dla poszczególnych krajów zalecenia przedstawione przez Komisję dnia 7 czerwca. Jak Państwo wiecie, takie wspólne przedsięwzięcie prowadzimy na szczeblu europejskim po raz pierwszy. Wspomniane zalecenia oparto na dokonanej przez Komisję rozległej analizie planów państw członkowskich w zakresie trwałego wzrostu i tworzenia miejsc pracy w połączeniu z rozsądnymi finansami publicznymi. Są to zalecenia konkretne, wymierne i dostosowane do najpilniejszych wyzwań każdego kraju. Oczywiście dyskusje na temat tych zaleceń pomiędzy Komisją a państwami członkowskimi bywają czasem zażarte, ale cieszy mnie, że ogólny wynik wciąż jest nacechowany ambicją. Nie możemy czerpać korzyści z jednolitego rynku, ignorując jednocześnie nierozsądne kształtowanie polityki. Nie ma sensu dopinać całkiem nowego pakietu zarządzania gospodarką, jeżeli w tym samym tygodniu państwa członkowskie kwestionują metodologię i niezależne zalecenia Komisji dla poszczególnych krajów. Ten nowy sposób kształtowania polityki jest także silnym wezwaniem do wspólnej odpowiedzialności, ponieważ przestrzeń gospodarcza UE to o wiele więcej niż suma poszczególnych gospodarek. Po trzecie, Rada Europejska ma zatwierdzić zmianę traktatu, która pozwoli na utworzenie europejskiego mechanizmu stabilności w roku 2013, który ma – ściśle warunkowo – wspomóc państwa członkowskie strefy euro w trudnościach finansowych."@pl16
". Senhor Presidente, o Conselho Europeu desta semana tem uma ordem de trabalhos muito substantiva. A senhora Ministra Győri apresentou a ordem de trabalhos em geral, em nome da Presidência húngara do Conselho. Quero aproveitar esta ocasião para lhe agradecer o empenho que demonstrou nestes seis meses. O MEE, combinado com o aumento da capacidade real de concessão de empréstimos do Instrumento Europeu de Estabilização Financeira, é uma demonstração evidente do nosso empenho em salvaguardar a estabilidade da área do euro com base em finanças públicas sólidas e sustentáveis. Talvez se lembrem de que, em Janeiro, quando a Comissão apresentou a Análise Anual do Crescimento, uma questão muito importante era a necessidade de reforçar a capacidade real de concessão de empréstimos do IEEF. Na altura, fomos muito criticados, mas agora – de forma unânime – os Governos da Europa decidiram aumentar essa capacidade. Pergunto-me se não teria sido possível aprová-lo há uns meses atrás. O pacote da governação económica, as recomendações específicas para cada país e os mecanismos de estabilização: eis como a Europa pode tirar ensinamentos da crise e actuar com base nesses ensinamentos. A Comissão fará tudo o que estiver ao seu alcance para manter esta determinação inabalável em todas as matérias a debater. Para responder à crise económica é necessário que todos os sectores contribuam, sobretudo o sector financeiro. Prometi ao Parlamento que a Comissão apresentará uma proposta legislativa formal relativa a um imposto financeiro. A proposta terá três objectivos. Em primeiro lugar, evitar a fragmentação do mercado interno no que se refere aos serviços financeiros, dado que estão a ser postas em prática cada vez mais medidas orçamentais de carácter nacional não coordenadas. Em segundo lugar, o referido imposto financeiro também visa criar desincentivos adequados para transacções excessivamente arriscadas ou puramente especulativas. Em terceiro lugar, garantir que as instituições financeiras dão um contributo justo e considerável para a partilha dos custos da recente crise e para enfrentar as preocupações sobre lucros excessivos. Os bónus elevadíssimos que continuam a ser pagos aos banqueiros – banqueiros que, nalguns casos, foram salvos com quantidades astronómicas do dinheiro dos contribuintes – sugerem que existem lucros excessivos no sector bancário e que esse sector também deve contribuir para o bem comum. A segunda grande questão do Conselho Europeu é a migração. A questão da migração ganhou protagonismo nos últimos meses, em particular devido à pressão dos acontecimentos recentes no Mediterrâneo meridional. Intervim no Parlamento em Maio a propósito do conjunto de medidas da Comissão em matéria de migração, que enquadra as iniciativas políticas recentes e futuras numa moldura que permite à UE e aos seus Estados­Membros gerirem o asilo, a migração e a mobilidade de cidadãos de países terceiros num meio seguro. A migração, reconheçamos, é uma questão muito emotiva. Mas devo afirmar claramente que a Comissão não aceitará quaisquer tentativas de subverter os princípios de Schengen. Aliás, penso que constataremos precisamente o contrário, através do reforço da abordagem europeia da migração e da liberdade de circulação. Permitam-me que me concentre em alguns pontos específicos: enderecei uma carta aos membros do Conselho Europeu definindo as posições da Comissão relativamente aos pontos da ordem de trabalhos que considero mais importantes, e gostaria de partilhar essas posições com a Câmara. No final, tecerei também algumas considerações sobre a Grécia. A Comissão propôs o reforço da governação do espaço Schengen, consequentemente reforçando a segurança e a confiança dos Estados­Membros relativamente à gestão eficaz das nossas fronteiras externas. Isso será realizado tanto através do reforço da Frontex, a agência de gestão das fronteiras externas, como através de um mecanismo de avaliação que ponha as agências aduaneiras nacionais a trabalhar em conjunto na apreciação das ameaças. Estamos ainda a explorar a exequibilidade de um sistema de salvaguardas que permita a adopção de decisões a nível europeu, a fim de enfrentar possíveis situações difíceis em que as nossas fronteiras externas comuns sejam sujeitas a pressão excepcional ou no caso de Estados­Membros não cumprirem as respectivas obrigações de controlo das suas fronteiras. As decisões sobre a melhor forma de enfrentar essas situações devem ser tomadas ao nível da União Europeia, evitando a acção unilateral dos Estados­Membros. Como um mecanismo de última instância e se uma situação crítica o justificar, essas decisões poderão determinar a reintrodução temporária dos controlos nas fronteiras internas, mas sempre num quadro comunitário. Isso não significa voltar atrás na abolição das fronteiras internas. É antes uma maneira de reforçar a dimensão europeia do sistema para que um Estado-Membro não se sinta pressionado a actuar unilateralmente. Vou procurar obter um apoio claro a esta abordagem no Conselho Europeu, para que as propostas pormenorizadas da Comissão possam ser concluídas e tenham oportunidade de ter êxito. O pacote da migração é completado por propostas relativas a um sistema de asilo comum, eficiente e protector, que garanta aos candidatos a asilo tratamento igual em toda a União Europeia. Estou confiante de que o Parlamento e o Conselho apoiarão as propostas contidas nas propostas revistas da Comissão em matéria de normas mínimas para o acolhimento de candidatos a asilo, bem como do estatuto dos refugiados. Pedirei ao Conselho Europeu que apoie a conclusão do pacote de medidas relativas ao asilo na sua totalidade tão depressa quanto possível e no prazo acordado. O Conselho Europeu também debateu a situação nas regiões vizinhas da UE, em particular a aplicação da Parceria para a Democracia e a Prosperidade Partilhada com o Sul do Mediterrâneo. Esta parceria é extremamente importante para os nossos parceiros árabes, que procuram o apoio da União Europeia para as transições democráticas no Mediterrâneo meridional. Não devemos desiludi-los. Outro ponto da ordem de trabalhos do próximo Conselho Europeu é a recomendação da Comissão de que a Croácia se torne o 28.º Estado-Membro da União Europeia, de preferência até 1 de Julho de 2013. Ainda há muito trabalho a fazer, mas espero que no final do mês possamos firmar os capítulos pendentes na Conferência de Adesão. Por fim, algumas palavras sobre a Grécia, porque espero que os Estados­Membros tenham ocasião de debater a situação ao mais alto nível, situação essa que é importante não apenas para um Estado-Membro da nossa União, mas, estou convicto, para a estabilidade da área do euro e para a estabilidade da globalidade da União Europeia. O que se passa na Grécia levanta questões muito importantes, não apenas em termos de estabilidade financeira, mas também no que se refere ao compromisso social e à determinação política da União Europeia. A votação de ontem à noite no Parlamento grego permitiu ao Governo reunir um consenso no apoio ao pacote de reformas acordado com a União Europeia e o FMI, bem como às medidas fiscais, às privatizações e às reformas que são necessárias na caminhada da Grécia para a recuperação do crescimento. Porque, sejamos muito claros, não há alternativa a este plano. Portanto, vamos pô-lo em prática. Sei que na Grécia as pessoas estão a passar por muitas dificuldades e incertezas. A minha mensagem para o povo grego é que se o Governo agir, a Europa fará o que lhe compete. Se a Grécia demonstrar que está realmente empenhada no pacote de reformas acordado com a União Europeia e o FMI, acompanharemos aquele Estado-Membro no regresso ao crescimento. A consolidação orçamental é absolutamente necessária, mas o objectivo é o crescimento. Nunca devemos esquecer que um euro gasto em taxas de juro para pagar a dívida é um euro que não irá para o povo da Grécia, por isso é importantíssimo reduzir a dívida e controlar o défice, a fim de restaurar a confiança na economia grega e promover o crescimento. Este Conselho Europeu dará passos muito importantes para que a execução das políticas económicas da União Europeia seja mais coerente e eficaz. Por outro lado, é de extrema importância que os cidadãos gregos compreendam que perante circunstâncias tão difíceis é necessário um consenso nacional: um consenso nacional e não políticas partidárias de vistas curtas. É necessário um consenso nacional na Grécia em torno das importantes e necessárias reformas para que aquele Estado-Membro ganhe a confiança dos parceiros e dos mercados. Na segunda-feira à noite, encontrei-me com o Primeiro-Ministro Papandreou e discutimos, nomeadamente, uma utilização mais estratégica dos Fundos Estruturais europeus. A Grécia tem potencial para aceder a uma quantidade significativa de fundos europeus ao abrigo da política de coesão. Considero que devemos aumentar a sua taxa de absorção e acelerar esses fundos, visando um impacto considerável na melhoria da competitividade e do emprego. Isso será feito no âmbito dos fundos existentes. Constituirá um programa amplo de assistência técnica com enfoque no crescimento e no emprego, mas com carácter de emergência, porque – repito – a Grécia se encontra numa situação de emergência. Vou debater estas matérias com o Conselho Europeu – aquilo que podemos fazer em conjunto com a Grécia. Nós, a Comissão, podemos pôr as medidas em prática, a título bilateral, com o Governo grego, mas necessitamos do concurso de todos os que puderem contribuir, nomeadamente na forma de assistência técnica de diversos Estados­Membros. O Governo grego está pronto para trabalhar connosco nesta abordagem. Considero que devemos igualmente estar prontos para reagir de forma muito positiva, sempre na base de condições muito rigorosas relativas à necessidade de reformas naquele país. A execução dos planos de reforma da Grécia exige um esforço extraordinário do povo grego. A Comissão propõe agora uma resposta excepcional como um sinal de que há esperança para os gregos. Eles estão a fazer sacrifícios e nós sabemos que eles estão a fazer sacrifícios, mas no final da caminhada há esperança, e as soluções estão ao seu alcance. Estão a fazer cortes significativos, mas esses cortes são necessários para o crescimento. O crescimento é a resposta, e vamos trabalhar com as autoridades gregas e o povo grego para alcançarmos esse objectivo. Em primeiro lugar, temos o pacote da governação económica. Gostaria de agradecer muito sinceramente ao Parlamento pelo trabalho extremamente árduo e pelo empenho que demonstrou na manutenção de um nível de ambição elevado nesta questão. Mais logo, o senhor Comissário Rehn, em nome da Comissão, pormenorizará as nossas posições relativamente a estas matérias de enorme importância. Agora espero que o Parlamento e os Estados­Membros cheguem a acordo, porque a aprovação do pacote da governação é fundamental para a nossa resposta global à crise. O acordo sobre este conjunto de medidas é vital. Será muitíssimo difícil explicar aos nossos cidadãos por que motivo não conseguimos chegar a acordo sobre os pilares fundamentais da resposta à crise quando tentamos reagir a desafios com a magnitude actual. Considero que o acordo sobre este pacote reforçará os nossos mecanismos de vigilância económica à escala europeia. O referido acordo deixará a União Europeia muito melhor colocada para impedir o agravamento da dívida pública e de défices insustentáveis, bem como a emergência de desequilíbrios macroeconómicos. Embora a prevenção seja melhor do que a cura, estaremos igualmente melhor colocados para actuar na correcção deste tipo de situações, caso ocorram. Em segundo lugar, espero que os Chefes de Estado e de Governo aprovem as recomendações específicas para cada país que a Comissão apresentou em 7 de Junho. Como sabem, é a primeira vez que realizamos este tipo de exercício colectivo à escala europeia. As recomendações baseiam-se numa análise extensa que a Comissão fez dos planos dos Estados­Membros para um crescimento sustentável e a criação de emprego, em articulação com umas finanças públicas sólidas. As recomendações são dirigidas, mensuráveis e talhadas à medida dos desafios mais urgentes de cada país. É claro que os debates sobre estas recomendações entre a Comissão e os Estados­Membros foram por vezes muito intensos, mas apraz-me dizer que o resultado global manteve um elevado nível de ambição. Não podemos, por um lado, colher os benefícios do mercado único e, por outro lado, ignorar a execução de políticas económicas irresponsáveis. Não faz sentido assinar um novo pacote de governação económica se, na mesma semana, os Estados­Membros põem em causa a metodologia e as recomendações independentes da Comissão relativas ao exercício específico para cada país. Esta nova forma de execução das políticas é também um forte apelo à responsabilidade colectiva, porque o espaço económico da União Europeia é muito mais do que a soma das nossas diversas economias. Em terceiro lugar, o Conselho Europeu deverá aprovar a alteração ao Tratado necessária para permitir a criação do Mecanismo Europeu de Estabilização em 2013, com a sua capacidade para ajudar – com base em condições rigorosas – Estados­Membros da área do euro em dificuldades financeiras."@pt17
". Dle președinte, săptămâna aceasta, Consiliului European are o agendă foarte încărcată. Dna ministru Győri a prezentat agenda, în general, în numele Președinției maghiare a Consiliului. Aș dori să îi mulțumesc, în această conjunctură, pentru angajamentul de care a dat dovadă în aceste șase luni. MES, împreună cu creșterea capacității efective de creditare a FESF, demonstrează clar angajamentul nostru de a proteja stabilitatea zonei euro pe baza unor finanțe publice solide și durabile. Poate că vă amintiți că în ianuarie, când Comisia a prezentat analiza anuală a creșterii, un subiect foarte important a fost necesitatea consolidării capacității efective de creditare a FESF. La acel moment, am fost foarte criticați, dar acum – în unanimitate – guvernele din Europa au decis creșterea capacității efective de creditare. Mă întreb dacă nu ar fi fost posibil să o aprobăm cu câteva luni în urmă. Pachetul de guvernanță economică, recomandările specifice fiecărei țări și mecanismele de stabilitate: aceasta este modalitatea prin care Europa ar trebui să învețe temeinic din lecțiile crizei și să acționeze în consecință. Comisia va depune toate eforturile pentru a menține acest nivel de determinare de neclintit în toate aspectele care vor fi discutate. Pentru a răspunde crizei economice, fiecare sector trebuie să contribuie, iar cel mai mare contribuție îi revine sectorului financiar. Am promis Parlamentului că Comisia va înainta o propunere legislativă oficială cu privire la o taxă financiară. Propunerea va avea trei obiective. Primul se referă la evitarea fragmentării pieței interne a serviciilor financiare, deoarece există un număr din ce în ce mai mare de măsuri fiscale naționale necoordonate. În al doilea rând, această taxa financiară își propune, de asemenea, să creeze mijloace de constrângere corespunzătoare pentru tranzacțiile excesiv de riscante sau pur speculative. Al treilea obiectiv se referă la asigurarea că instituțiile financiare aduc o contribuție echitabilă și substanțială la partajarea costurilor crizei recente, precum și pentru a răspunde preocupărilor cu privire la profiturile excesive. Bonusurile foarte mari care le sunt încă oferite bancherilor – bancheri care au fost uneori salvați datorită sumelor uriașe din banii contribuabililor – sugerează că există profituri excesive în sectorul bancar și că sectorul bancar ar trebui să contribuie, de asemenea, la bunul public comun. Al doilea aspect major al Consiliului European este migrația. Problema migrației a ieșit în evidență în ultimele luni, în special sub presiunea evenimentelor recente din sudul Mediteranei. În luna mai, am prezentat Parlamentului pachetul Comisiei privind migrația, care stabilește inițiative de politică recente și viitoare într-un cadru care permite UE și statelor membre să gestioneze într-un mediu securizat azilul, migrația și mobilitatea resortisanților țărilor terțe. Migrația este, să recunoaștem, o problemă foarte delicată. Dar permiteți-mi să precizez clar: Comisia nu va accepta nicio încercare de a submina principiile Schengen. De fapt, cred că vom asista exact la contrariu, printr-o consolidare a abordării europene cu privire la migrație și libera circulație. Permiteți-mi să mă concentrez asupra câtorva aspecte specifice: am elaborat o scrisoare către membrii Consiliului European în care am subliniat pozițiile Comisiei cu privire la punctele de pe agendă pe care le consider cele mai importante și aș dori să vă împărtășesc și dvs. pozițiile noastre. În final, voi prezenta, de asemenea, unele comentarii referitoare la Grecia. Comisia a propus consolidarea guvernanței spațiului Schengen, crescând astfel încrederea statelor membre în gestionarea eficientă a frontierelor noastre externe. Aceasta se va realiza atât prin consolidarea agenției pentru gestionarea frontierelor Frontex, cât și printr-un mecanism de evaluare în care agențiile naționale de gestionare a frontierelor vor conlucra în vederea evaluării amenințărilor. Explorăm, de asemenea, fezabilitatea unui sistem de salvgardare care ar permite adoptarea deciziilor la nivel european pentru a face față unor posibile situații dificile în cazul în care frontierele noastre externe comune sunt supuse unor presiuni excepționale sau în cazul în care statele membre nu reușesc să își îndeplinească obligațiile de control vamal. Deciziile referitoare la cel mai bun mod de gestionare a unei asemenea situații ar trebui adoptate la nivelul Uniunii Europene, evitând acțiunile unilaterale ale statelor membre. Precum un mecanism de ultimă instanță și în cazul în care se impune într-o situație critică, aceste decizii ar putea să prevadă reintroducerea temporară a controlului vamal intern, dar întotdeauna într-un cadru comunitar. Acest lucru nu înseamnă reintroducerea frontierelor interne. Aceasta este o metodă de consolidare a dimensiunii europene a sistemului, astfel încât statele membre individuale să nu se simtă presate să acționeze unilateral. Voi aștepta o susținere clară a acestei abordări din partea Consiliului European, astfel încât propunerile detaliate ale Comisiei să poată fi finalizate și să poată avea posibilitatea de a reuși. Pachetul privind migrația este completat cu propuneri pentru un sistem de azil comun, eficient și de protecție care le garantează solicitanților de azil un tratament egal pe întreg teritoriul Uniunii Europene. Sunt încrezător că Parlamentul și Consiliul vor susține propunerile prevăzute în propunerile revizuite ale Comisiei privind standardele minime pentru primirea solicitanților de azil și privind statutul de refugiat. Voi invita Consiliul European să sprijine finalizarea în întregime a pachetului privind azilul, cât mai repede posibil în termenul stabilit. De asemenea, Consiliul European a discutat despre situația din vecinătatea noastră, în special despre punerea în aplicare a Parteneriatului pentru democrație și prosperitate împărtășită în țările sud-mediteraneene. Acest parteneriat este extrem de important pentru partenerii noștri arabi, care doresc ca Uniunea Europeană să susțină tranzițiile democratice din sudul Mediteranei. Nu trebuie să îi dezamăgim. Un alt punct pe agenda următorului Consiliu European este recomandarea Comisiei conform căreia Croația va deveni cel de-al 28-lea stat membru al Uniunii Europene, să sperăm, până la 1 iulie 2013. Mai există încă activități substanțiale care trebuie desfășurate, dar sper că la sfârșitul lunii putem finaliza capitolele rămase în cadrul Conferinței de aderare. În cele din urmă, voi spune câteva cuvinte despre Grecia, deoarece sper că statele membre vor avea ocazia să discute la cel mai înalt nivel despre această situație, care este importantă nu doar pentru un singur stat membru al Uniunii noastre, ci, cred, și pentru stabilitatea zonei euro și pentru stabilitatea Uniunii Europene, în ansamblu. Problema Greciei ridică aspecte foarte importante, nu doar în materie de stabilitate financiară, ci și în ceea ce privește angajamentul social și determinarea politică a Uniunii Europene. Votul de noaptea trecută din parlamentul elen permite guvernului să obțină un consens pentru susținerea pachetului de reformă, de comun acord cu Uniunea Europeană și FMI, precum și a măsurilor fiscale, a privatizărilor și reformelor care sunt necesare pentru revenirea Greciei la creștere economică. Deoarece, să fim foarte clari, nu există nicio alternativă la acest plan. Deci, haideți să acționăm în consecință. Știu că mulți oameni din Grecia trec printr-o perioadă de mari încercări și incertitudini. Mesajul meu pentru poporul elen este următorul: dacă guvernul va acționa, Europa își va îndeplini obligațiile. Dacă Grecia poate demonstra că este devotată cu adevărat pachetului de reformă convenit cu Uniunea Europeană și FMI, vom însoți Grecia înapoi pe drumul către creșterea economică. Consolidarea fiscală este în totalitate necesară, dar obiectivul este creșterea. Nu ar trebui să uităm niciodată că un euro cheltuit pe rata dobânzii pentru plata datoriei este un euro care nu poate ajunge la cetățenii eleni, deci este extrem de important să reducem datoria și să controlăm deficitul pentru a putea restabili încrederea în economia Greciei, în vederea promovării creșterii. Acest Consiliu European va întreprinde măsuri foarte importante pentru a garanta că procesul de elaborare a politicilor economice din Uniunea Europeană va fi mai coerent și mai eficient. În același timp, este extrem de important ca cetățenii eleni să înțeleagă că în astfel de circumstanțe dificile, este necesar un consens național: un consens național, și nu politici partizane pe termen scurt. Avem nevoie de un consens național în Grecia, astfel încât Grecia să poată câștiga încrederea partenerilor și a piețelor prin prisma unor reforme foarte importante, care sunt necesare. Luni noaptea m-am întâlnit cu prim-ministrul Papandreou și am discutat, de asemenea, despre o utilizare mai strategică a fondurilor structurale europene. Grecia are potențialul de a accesa o sumă importantă din fondurile europene în cadrul politicii de coeziune. Consider că ar trebui să creștem rata de absorbție și să accelerăm aceste fonduri, cu scopul de a obține un impact semnificativ asupra îmbunătățirii competitivității și a ocupării forței de muncă. Acest lucru se va realiza din fondurile existente. Va fi un program amplu de asistență tehnică axat pe creștere și ocuparea forței de muncă, dar cu un caracter de urgență, deoarece – repet – Grecia se află într-o situație de urgență. Voi discuta despre aceste chestiuni cu Consiliul European: ce putem face împreună în cazul Greciei. Noi, Comisia, putem pune în aplicare acest aspect, la nivel bilateral cu guvernul, dar cred că sunt necesare eforturi din partea tuturor celor care pot contribui, în special în ceea ce privește asistența tehnică oferită de diverse state membre. Guvernul elen este pregătit să ni se alăture în această abordare. Cred că ar trebui, de asemenea, să fim pregătiți să reacționăm într-un mod pozitiv, întotdeauna pe baza unei condiționalități stricte referitoare la reformele necesare pentru această țară. Punerea în aplicare a planurilor de reformă din Grecia implică eforturi excepționale din partea poporului elen. Comisia propune acum un răspuns excepțional pentru a oferi un semnal cetățenilor eleni că există o speranță. Aceștia fac sacrificii și noi știm acest lucru, dar la sfârșitul acestui drum există o speranță, iar soluțiile sunt la îndemâna acestora. S-au realizat câteva reduceri importante, dar aceste reduceri sunt necesare pentru obținerea creșterii. Creșterea este răspunsul și vom coopera cu autoritățile elene și cu poporul elen pentru a îndeplini acest obiectiv. În primul rând, avem pachetul de guvernanță economică. Aș dori să mulțumesc foarte sincer acestui Parlament pentru activitatea deosebit de dificilă și pentru angajamentul de care a dat dovadă în menținerea unui nivel ambițios privind acest aspect. Mai târziu în această după-amiază, dl comisar Rehn, în numele Comisiei, va prezenta pozițiile noastre detaliate cu privire la aceste aspecte extrem de importante. Acum, aștept ca Parlamentul și statele membre să ajungă la un acord, deoarece adoptarea pachetului de guvernanță este esențială pentru răspunsul nostru cuprinzător la situația de criză. Este vital un acord referitor la acest pachet. Va fi extrem de dificil să le explicăm cetățenilor noștri de ce nu putem conveni asupra pilonilor fundamentali ai răspunsului la această criză, atunci când încercăm să răspundem provocărilor de anvergura actuală. Cred că acordul referitor la acest pachet va consolida mecanismele noastre economice de supraveghere la nivel european. Va oferi o poziție mult mai bună Uniunii Europene pentru a preveni extinderea datoriei și deficitelor publice nedurabile și apariția unor dezechilibre macroeconomice dăunătoare. Deși prevenirea este mai eficientă decât vindecarea, vom fi, de asemenea, mai bine pregătiți pentru a adopta măsuri pentru corectarea acestor situații, dacă acestea vor reapărea. În al doilea rând, sper ca șefii de stat și de guvern să adopte recomandările specifice fiecărei țări pe care Comisia le-a prezentat la 7 iunie. După cum știți, aceasta este prima dată când îndeplinim acest tip de exercițiu colectiv la nivel european. Recomandările se bazează pe o analiză amplă realizată de Comisie asupra planurilor statelor membre de creștere durabilă și creare de locuri de muncă, asociate cu finanțe publice solide. Acestea se concentrează, măsoară și se adaptează celor mai presante provocări din fiecare țară. Bineînțeles, discuțiile dintre Comisie și statele membre despre aceste recomandări au fost uneori foarte intense, dar sunt încântat că rezultatul general a menținut un nivel deosebit de ambițios. Nu putem profita de avantajele pieței unice, pe de o parte, și să ignorăm elaborarea de politici economice imprudente, pe de altă parte. Nu are niciun sens semnarea unui pachet de guvernanță economică cu totul nou, dacă în aceeași săptămână, statele membre pun la îndoială metodologia și recomandările independente ale Comisiei din cadrul exercițiului specific fiecărei țări. Acest nou mod de elaborare a politicilor este, de asemenea, un apel puternic la responsabilitate colectivă, deoarece spațiul economic al Uniunii Europene reprezintă mult mai mult decât totalitatea diferitelor noastre economii. În al treilea rând, Consiliul European urmează să aprobe modificarea necesară a tratatului pentru a permite instituirea mecanismului european de stabilitate în anul 2013, având capacitatea de a asista – pe baza unor condiții stricte – statele membre din zona euro aflate în dificultăți financiare."@ro18
"Tento týždeň má Európska rada veľmi dôležitý program. Pani ministerka Győriová predstavila program vo všeobecnosti v mene maďarského predsedníctva Rady. Chcel by som jej v tejto chvíli poďakovať za odhodlanie, ktoré prejavila počas týchto šiestich mesiacov. Európsky mechanizmus stability spolu s nárastom účinnej úverovej kapacity európskeho nástroja finančnej stability je jasným dôkazom nášho záväzku zabezpečiť stabilitu eurozóny na základe zdravých a udržateľných verejných financií. Možno si pamätáte, že v januári, keď Komisia predložila ročný prieskum rastu, bola veľmi dôležitou témou potreba posilniť účinnú úverovú kapacitu európskeho nástroja finančnej stability. V tom čase sme boli veľmi kritizovaní, ale teraz sa európske vlády jednomyseľne rozhodli zvýšiť túto účinnú úverovú kapacitu. Zaujímalo by ma, či to nebolo možné schváliť už pred niekoľkými mesiacmi. Balík hospodárskeho riadenia, odporúčania pre jednotlivé krajiny a mechanizmy stability: týmto spôsobom by sa mala Európa poučiť z krízy a podľa toho konať. Komisia urobí, čo bude v jej silách, aby udržala túto úroveň vytrvalého riešenia vo všetkých otázkach, ktoré je potrebné prerokovať. V reakcii na hospodársku krízu musí prispieť každé odvetvie, predovšetkým finančný sektor. Parlamentu som prisľúbil, že Komisia predloží formálny legislatívny návrh na finančnú daň. Tento návrh bude mať tri ciele. Po prvé, zabrániť fragmentácii vnútorného trhu s finančnými službami, pretože neustále rastie počet nekoordinovaných vnútroštátnych daňových opatrení, ktoré sa zavádzajú. Po druhé, cieľom tejto finančnej dane je stanoviť primeraný postih pre nadmerne rizikové alebo čisto špekulatívne transakcie. Po tretie, zabezpečiť, aby finančné inštitúcie spravodlivo a výraznou mierou prispeli k splateniu nákladov vyplývajúcich z nedávnej krízy a riešili výhrady súvisiace s nadmernými ziskami. Veľmi vysoké prémie, ktoré sa ešte stále vyplácajú bankárom – bankárom, ktorí boli niekedy zachránení vďaka obrovskému množstvu peňazí daňových poplatníkov –, poukazujú na to, že v bankovom sektore existujú nadmerné zisky a že bankový sektor by mal takisto prispieť k spoločnému verejnému blahu. Druhou dôležitou otázkou pre Európsku radu je migrácia. Otázka migrácie sa v posledných mesiacoch dostala do popredia, a to najmä v dôsledku nedávnych udalostí, ktoré sa odohrali v južnom Stredozemí. V máji som v Parlamente hovoril o balíku Komisie týkajúcom sa migrácie, v ktorom sú stanovené nedávne aj budúce politické iniciatívy v rámci, ktorý EÚ a jej členským štátom umožňuje riadiť azyl, migráciu a mobilitu štátnych príslušníkov tretích krajín v bezpečnom prostredí. Migrácia, povedzme si to otvorene, je veľmi emocionálna záležitosť. Dovoľte mi však jasne povedať, že Komisia nebude akceptovať žiadne snahy o narušenie schengenských zásad. Domnievam sa, že posilnením európskeho prístupu k migrácii a voľnému pohybu dosiahneme presný opak. Dovoľte mi, aby som sa sústredil na niekoľko konkrétnych bodov: napísal som členom Európskej rady list, v ktorom som načrtol pozície Komisie k tým bodom programu, ktoré považujem za najdôležitejšie, a o tieto pozície by som sa chcel s vami podeliť. Nakoniec by som chcel povedať niekoľko pripomienok týkajúcich sa Grécka. Komisia navrhla posilniť riadenie schengenského priestoru a tým posilniť dôveru členských štátov v účinné riadenie našich vonkajších hraníc. Stane sa tak prostredníctvom posilnenia pohraničnej agentúry Frontex a hodnotiacich mechanizmov, pričom národné pohraničné agentúry budú spolupracovať na vyhodnocovaní hrozieb. Takisto skúmame realizovateľnosť systému zabezpečenia, ktorý umožní prijímať rozhodnutia na európskej úrovni s cieľom čeliť prípadným zložitým situáciám, v rámci ktorých budú naše spoločné vonkajšie hranice vystavené mimoriadnemu tlaku alebo v prípade, že členské štáty nesplnia svoje povinnosti v oblasti kontroly svojich hraníc. Rozhodnutia o tom, ako najlepšie riešiť takéto situácie, by sa mali prijímať na úrovni Európskej únie, čím sa predíde jednostranným opatreniam členských štátov. Ako mechanizmus poslednej možnosti a v prípade, že je to odôvodnené kritickou situáciou, tieto rozhodnutia umožňujú dočasné opätovné zavedenie kontrol na vnútorných hraniciach, ale vždy v rámci Spoločenstva. Neznamená to odvolať zrušenie vnútorných hraníc. Je to spôsob, ako posilniť európsky rozmer tohto systému tak, aby jednotlivé členské štáty nezískali pocit, že je nutné, aby konali jednostranne. Budem sa snažiť získať v Európskej rade jednoznačnú podporu tohto prístupu, aby bolo možné dokončiť detailné návrhy Komisie a získať tak možnosť uspieť. Balík týkajúci sa migrácie je doplnený o návrh spoločného, účinného a ochranného azylového systému, ktorý žiadateľom o azyl zaručí rovnaké zaobchádzanie v celej Európskej únii. Som presvedčený, že Parlament a Rada podporia návrhy stanovené v revidovaných návrhoch Komisie o minimálnych normách pre prijímanie žiadateľov o azyl a štatút utečenca. Vyzvem Európsku radu, aby čo najskôr podporila dokončenie celého azylového balíka v rámci stanovenej lehoty. Európska rada takisto rokovala o situácii v susedných krajinách, najmä o realizácii partnerstva pre demokraciu a spoločnú prosperitu s južným Stredozemím. Toto partnerstvo je mimoriadne dôležité pre našich arabských partnerov, ktorí od Európskej únie očakávajú podporu demokratizačných zmien v krajinách južného Stredozemia. Nesmieme ich sklamať. Ďalším bodom v nadchádzajúcom programe Európskej rady je odporúčanie Komisie, aby sa Chorvátsko stalo 28. členským štátom Európskej únie, a to – ako dúfam – od 1. júla 2013. Ešte stále máme pred sebou veľa práce, ale dúfam, že koncom mesiaca podpíšeme zvyšné kapitoly na prístupovej konferencii. Nakoniec spomeniem aj Grécko, pretože dúfam, že členské štáty budú mať príležitosť prerokovať aj túto situáciu na najvyššej úrovni, ktorá je dôležitá nielen pre členské štáty našej Únie, ale domnievam sa, že aj pre stabilitu eurozóny a stabilitu Európskej únie ako celku. Problematika Grécka prináša veľmi dôležité otázky, a to nielen pokiaľ ide o finančnú stabilitu, ale aj pokiaľ ide o sociálne záväzky a politické odhodlania Európskej únie. Hlasovanie gréckeho parlamentu zo včerajšieho večera umožňuje vláde dosiahnuť konsenzus na podporu balíka reforiem, schváleného Európskou úniou a Medzinárodným menovým fondom (MMF), fiškálnych opatrení, privatizácie a reforiem, ktoré sú potrebné na to, aby Grécko mohlo opäť dosiahnuť rast. Pretože, a to si musíme zreteľne uvedomiť, tento plán nemá žiadnu inú alternatívu. Preto v súlade s ním musíme konať. Viem, že mnoho ľudí v Grécku prechádza obdobím obrovského utrpenia a neistoty. Môj odkaz obyvateľom Grécka je ten, že ak bude vláda konať, Európa jej podá pomocnú ruku. Ak Grécko preukáže, že je skutočne odhodlané vykonávať balík reforiem schválený spolu s Európskou úniou a MMF, budeme ho sprevádzať pri jeho návrate k rastu. Z celkového hľadiska je potrebná fiškálna konsolidácia, cieľom je však rast. Nikdy by sme nemali zabúdať na to, že jedno euro vynaložené na úrokové sadzby určené na zaplatenie dlhu je euro, ktoré sa nedostane ku gréckemu obyvateľstvu, preto je veľmi dôležité znížiť dlh a kontrolovať deficit tak, aby sme mohli obnoviť dôveru v grécku ekonomiku v záujme podpory rastu. Táto Európska rada prijme veľmi dôležité opatrenia, aby zabezpečila, že tvorba hospodárskych politík Európskej únie bude komplexnejšia a účinnejšia. Zároveň je mimoriadne dôležité, aby Gréci pochopili, že vzhľadom na túto zložitú situáciu je potrebný národný konsenzus: národný konsenzus a nie krátkozraká stranícka politika. Potrebujeme v Grécku národný konsenzus, aby si Grécko mohlo znovu získať dôveru partnerov a trhov, pokiaľ ide o veľmi dôležité a potrebné reformy. V pondelok večer som sa stretol s premiérom Papandreom a hovorili sme aj o strategickejšom využívaní európskych štrukturálnych fondov. Grécko má potenciál získať veľké množstvo prostriedkov z európskych fondov v rámci politiky súdržnosti. Som presvedčený, že by sme mali zvýšiť mieru ich čerpania a urýchliť ju s cieľom dosiahnuť významný vplyv na zvýšenie konkurencieschopnosti a zamestnanosti. Možno tak urobiť v rámci existujúcich fondov. Pôjde o komplexný program technickej pomoci zameraný na rast a zamestnanosť, ale s núdzovým charakterom, pretože ako opakujem, Grécko sa nachádza v núdzovej situácii. O týchto otázkach budem rokovať s Európskou radou: konkrétne o tom, čo môžeme spolu s Gréckom urobiť. Komisia to môže uviesť do praxe, a to spolu s vládou, no domnievam sa, že toto úsilie musia vynaložiť všetci, ktorí môžu prispieť, konkrétne pokiaľ ide o technickú pomoc z rôznych členských štátov. Grécka vláda je ochotná rokovať s nami o tomto prístupe. Domnievam sa, že by sme mali byť pripravení reagovať veľmi pozitívnym spôsobom, a to vždy na základe prísnych podmienok, pokiaľ ide o reformy, ktoré sú pre túto krajinu nevyhnutné. Vykonávanie gréckych plánov reforiem si vyžaduje mimoriadne úsilie gréckeho obyvateľstva. Komisia v súčasnosti navrhuje mimoriadnu reakciu ako znamenie gréckemu obyvateľstvu, že existuje nádej. Títo obyvatelia prinášajú obeť a my vieme, že túto obeť prinášajú, ale na konci tejto cesty je nádej a riešenia máme na dosah. Robia niekoľko dôležitých škrtov, ale tieto škrty sú nevyhnutné pre rast. Odpoveďou je rast, a preto budeme spolu s gréckymi orgánmi a gréckym obyvateľstvom spolupracovať na dosiahnutí tohto cieľa. Po prvé, máme balík hospodárskeho riadenia. Chcel by som tomuto Parlamentu úprimne poďakovať za nesmierne náročnú prácu a odhodlanie, ktoré preukázal s cieľom zachovať vysokú úroveň ambície v rámci tejto problematiky. Dnes popoludní pán komisár Rehn podrobne vyjadrí v mene Komisie naše stanovisko k týmto veľmi dôležitým záležitostiam. Teraz očakávam, že Parlament a členské štáty dospejú k dohode, pretože prijatie balíka hospodárskeho riadenia je základom pre našu komplexnú reakciu na túto krízu. Dohoda o tomto balíku je veľmi dôležitá. Bude mimoriadne ťažké vysvetliť našim občanom, prečo nemôžeme schváliť základné piliere reakcie na krízu, keď sa snažíme reagovať na výzvy takéhoto rozsahu. Domnievam sa, že dohoda o tomto balíku prispeje k posilneniu mechanizmov hospodárskeho dohľadu na európskej úrovni. Európska únia tak bude môcť oveľa lepšie predchádzať rozvoju neudržateľného verejného zadlženia a deficitov, ako aj riziku škodlivej makroekonomickej nerovnováhy. Aj keď je prevencia lepšia ako následné opatrenia, budeme oveľa lepšie pripravení na riešenie takýchto situácií v prípade, že nastanú. Po druhé, očakávam, že hlavy štátov a predsedovia vlád podporia odporúčania pre jednotlivé krajiny, ktoré Komisia predložila 7. júna. Ako viete, je to po prvýkrát, čo na európskej úrovni vykonávame tento druh kolektívneho presadzovania. Tieto odporúčania sú založené na rozsiahlej analýze plánov členských štátov pre udržateľný rast a vytváranie pracovných miest na základe stabilných verejných financií, ktorú vypracovala Komisia. Sú cielené, merateľné a zamerané na najnaliehavejšie problémy jednotlivých krajín. Rokovania o týchto odporúčaniach medzi Komisiou a členskými štátmi niekedy boli, samozrejme, veľmi intenzívne, ale som rád, že celkový výsledok zachoval túto vysokú úroveň ambícií. Na jednej strane nemôžeme využívať výhody jednotného trhu a na strane druhej ignorovať bezohľadnú tvorbu hospodárskej politiky. Neexistuje žiadny dôvod zrušiť tento úplne nový balík hospodárskeho riadenia, ak v ten istý týždeň členské štáty spochybnia metodiku a vykonávanie nezávislých odporúčaní Komisie v jednotlivých krajinách. Tento nový spôsob tvorby politiky je zároveň dôraznou výzvou na kolektívnu zodpovednosť, pretože hospodársky priestor Európskej únie je oveľa väčší ako súčet našich rôznych ekonomík. Po tretie, Európska rada má schváliť zmenu zmluvy potrebnú na zriadenie európskeho mechanizmu stability v roku 2013, vďaka ktorému bude možné pomôcť členským štátom eurozóny, ktoré sa nachádzajú vo finančných ťažkostiach, a to na základe prísnych podmienok."@sk19
"Gospod predsednik, srečanje Evropskega sveta ta teden ima zelo pomemben dnevni red. Ministrica Győri je v imenu madžarskega predsedovanja Svetu predstavila dnevni red na splošno. Na tej točki se ji želim zahvaliti za zavezanost, ki jo je pokazala v teh šestih mesecih. Evropski mehanizem za stabilnost je skupaj s povečano dejansko posojilno sposobnostjo evropskega instrumenta za finančno stabilnost (EFSF) jasen prikaz naše zaveze, da zaščitimo stabilnost območja evra na podlagi zdravih in vzdržnih javnih financ. Morda se spomnite, da je bila januarja, ko je Komisija predstavila raziskavo letne rasti, zelo pomembna tema potreba po krepitvi efektivne posojilne sposobnosti evropskega instrumenta za finančno stabilnost. Takrat so nas zelo kritizirali, toda zdaj so se evropske vlade –soglasno – odločile, da povečajo dejansko posojilno sposobnost. Sprašujem se, če ne bi bilo mogoče, da bi jo odobrili pred nekaj meseci. Sveženj o gospodarskem upravljanju, priporočila za posamezno državo in mehanizmi stabilnosti: tako bi morala Evropa resno upoštevati izkušnje, ki si jih je pridobila v krizi, in ukrepati. Komisija bo naredila vse, da ohrani to raven neomajne odločnosti v vseh zadevah, o katerih se bo razpravljalo. Za odziv na gospodarsko krizo mora prispevati vsak sektor in še najbolj finančni sektor. Parlamentu sem obljubil, da bo Komisija predložila formalni zakonodajni predlog o davku na finančne transakcije. Predlog bo imel tri cilje. Prvič, izogniti se razdrobljenosti notranjega trga za finančne storitve, saj se uvaja vse večje število neusklajenih nacionalnih davčnih ukrepov. Drugič, s tem davkom na finančne transakcije se želi oblikovati ustrezne odvračalne ukrepe za preveč tvegane ali zgolj špekulativne transakcije. Tretjič, zagotoviti, da bodo finančne institucije namenile pošten in pomemben delež za delitev stroškov nedavne krize in opredeliti pomisleke glede previsokega dobička. Zelo visoke nagrade, ki se bančnikom še vedno izplačujejo – bančnikom, ki so jih včasih rešili visoki zneski davkoplačevalskega denarja – nakazujejo, da v bančnem sektorju obstajajo previsoki dobički in da bi bančni sektor prav tako moral prispevati k skupnemu javnemu dobru. Drugo bistveno vprašanje za Evropski svet je migracija. Vprašanje migracije je prišlo v ospredje v zadnjih mesecih, zlasti zaradi pritiska nedavnih dogodkov v južnem Sredozemlju. Maja sem govoril s Parlamentom o migracijskem svežnju, ki določa pretekle in prihodnje politične pobude v okviru, ki omogoča, da EU in njene države upravljajo azil, migracijo in mobilnost državljanov tretjih držav v varnem okolju. Sprijaznimo se, da je migracija zelo čustveno vprašanje. Toda naj jasno povem, da Komisija ne bo sprejela nobenih poskusov spodkopavanja schengenskih načel. V bistvu menim, da se bo s krepitvijo evropskega pristopa do migracij in prostega pretoka zgodilo ravno nasprotno. Naj se osredotočim na nekaj konkretnih točk: članom Evropskega sveta sem napisal pismo, v katerem sem orisal stališča Komisije glede vprašanj, za katera menim, da so najbolj bistvena na dnevnem redu, in naša stališča bi rad delil z vami. Na koncu bom še navedel nekaj pripomb glede Grčije. Komisija je predlagala krepitev upravljanja schengenskega območja in s tem krepitev zaupanja držav članic v učinkovito upravljanje naših zunanjih meja. To se bo zgodilo tako s krepitvijo agencije za meje Frontex kot z ocenjevalnim mehanizmom, kjer bodo nacionalne agencije za meje sodelovale pri ocenjevanju groženj. Prav tako preučujemo izvedljivost sistema varovanja, ki bi omogočal sprejemanje odločitev na evropski ravni za soočanja z možnimi težkimi razmerami, kjer so naše skupne zunanje meje predmet izrednega pritiska ali kjer države članice ne uspejo izpolniti svojih obveznosti za nadzor svojih meja. Odločitve o najboljšem načinu za obravnavanje takih razmer bi morale biti sprejete na ravni Evropske unije in s tem bi se izognili enostranskim ukrepom držav članic. Kot mehanizem v sili, in če bodo kritične razmere to upravičile, bodo te odločitve morale predvideti začasno ponovno uvedbo nadzora na notranjih mejah, toda vedno v okviru Skupnosti. To ne pomeni preklica ukinitve notranjih meja. To je način krepitve evropske razsežnosti sistema, tako da se posamezne države članice ne bodo počutile, kot da so prisiljene v enostransko delovanje. Prizadeval si bom za jasno podporo Evropskega sveta pri tem pristopu, tako da bodo lahko podrobni predlogi Komisije dokončani in bodo imeli možnost za uspeh. Migracijski sveženj je zaključen s predlogi za skupni, učinkovit in zaščitniški azilni sistem, ki zagotavlja prosilcem za azil enako obravnavo po vsej Evropski uniji. Prepričan sem, da bosta Parlament in Svet potrdila predloge, ki so navedeni v pregledanih predlogih Komisije o minimalnih standardih za sprejem prosilcev za azil in o statusu begunca. Evropski svet bom pozval, da čim prej v dogovorjenem roku izrazi svojo podporo za dokončanje celovitega azilnega svežnja. Evropski svet je tudi razpravljal o razmerah v našem sosedstvu, zlasti o izvajanju partnerstva za demokracijo in skupno blaginjo z državami južnega Sredozemlja. Partnerstvo je izredno pomembno za naše arabske partnerje, ki pričakujejo od Evropske unije podporo za demokratični prehod v južnem Sredozemlju. Ne smemo jih razočarati. Še ena točka dnevnega reda prihajajočega Evropskega sveta je priporočilo Komisije, da Hrvaška postane 28. država članica Evropske unije, upam, da do 1. julija 2013. Še veliko dela je potrebnega, toda upam, da bomo konec meseca na pristopni konferenci lahko zaprli preostala poglavja. Na koncu še beseda o Grčiji, ker upam, da bodo tudi države članice imele priložnost na najvišji ravni razpravljati o tem stanju, ki ni pomembno le za države članice naše Unije, pač pa tudi, tako menim, za stabilnost območja evra in za stabilnost Evropske unije kot celote. Vprašanje Grčije zastavlja zelo pomembna vprašanja, ne le v smislu finančne stabilnosti, pač pa tudi v smislu družbene zavezanosti in v smislu politične odločenosti Evropske unije. Glasovanje, ki je sinoči potekalo v grškem parlamentu, omogoča vladi, da doseže soglasje pri podpori svežnja reform, ki je dogovorjen z Evropsko unijo in Mednarodnim denarnim skladom, o davčnih ukrepih, privatizaciji in reformah, ki so potrebne za Grčijo, da se vrne h gospodarski rasti. Ker, če smo povsem jasni, ta načrt nima nobene druge alternative. Torej ga uporabimo in ukrepajmo. Vem, da mnogi ljudje v Grčiji doživljajo obdobje velike stiske in negotovosti. Moje sporočilo Grkom je naslednje, da če bo vlada ukrepala, bo Evropa ustvarila dobre rezultate. Če lahko Grčija pokaže, da je resnično zavezana k svežnju reform, ki je bil dogovorjen z Evropsko unijo in Mednarodnim denarnim skladom, bomo pospremili Grčijo na poti h gospodarski rasti. Javnofinančna konsolidacija je nujna, toda cilj je rast. Ne smemo pozabiti, da vsak evro, ki se porabi za plačilo obresti za dolg, je evro, ki ne more iti ljudem Grčije, zato je zelo pomembno, da zmanjšamo dolg in nadzorujemo primanjkljaj, tako da bomo lahko povrnili zaupanje v grško gospodarstvo in s tem spodbudili rast. Evropski svet bo sprejel zelo pomembne korake za zagotovitev, da bo oblikovanje gospodarske politike Evropske unije bolj usklajeno in učinkovitejše. Obenem je zelo pomembno, da Grki sprevidijo, da je v tako težkih okoliščinah nacionalno soglasje nujno: nacionalno soglasje in ne kratkovidna strankarska politika. V Grčiji potrebujemo nacionalno soglasje, tako da si Grčija lahko pridobi zaupanje partnerjev in trgov v smislu zelo pomembnih reform, ki so nujne. V ponedeljek zvečer sem se srečal s predsednikom vlade Papandreoujem in razpravljala sva o bolj strateški uporabi naših evropskih strukturnih skladov. Grčija ima potencial za dostop do večjih zneskov iz evropskih skladov kohezijske politike. Mislim, da bi morali povečati njihovo stopnjo črpanja in pospešiti sredstva z namenom večjega vpliva na izboljšanje konkurenčnosti in zaposlovanja. To bo narejeno v okviru obstoječih skladov. To bo celovit program tehnične pomoči, ki bo usmerjen v rast in delovna mesta, toda imel bo značilnost izrednih razmer, ker Grčija – ponavljam – doživlja izredne razmere. O teh vprašanjih bom razpravljal z Evropskim svetom: kaj lahko storimo skupaj z Grčijo. Mi, Komisija, lahko to vzpostavimo dvostransko z vlado, toda mislim, da so potrebna vseh tistih, ki lahko prispevajo, in sicer v smislu tehnične pomoči različnih držav članic. Grška vlada je pri tem pristopu pripravljena sodelovati z nami. Mislim, da se moramo biti pripravljeni odzvati pozitivno, vedno na osnovi stroge pogojenosti v zvezi z nujnimi reformami za to državo. Izvajanje grških načrtov reform zahteva izjemna prizadevanja Grkov. Komisija zdaj predlaga izredni odziv kot znak Grkom, da upanje obstaja. Žrtvujejo se in vemo, da se žrtvujejo, toda na koncu poti obstaja upanje in rešitve so na dosegu roke. Zmanjšujejo porabo, toda to zmanjševanje je nujno za rast. Rast je odgovor in sodelovali bomo z grškimi organi in ljudmi, da dosežemo ta cilj. Prvič, imamo sveženj o gospodarskem upravljanju. Temu parlamentu bi se rad iskreno zahvalil za izredno trdo delo in zavezanost, ki ju je pokazal pri ohranjanju visoke ravni ambicioznosti glede tega vprašanja. Danes popoldne bo komisar Rehn v imenu Komisije izrazil naša podrobna stališča o teh izredno pomembnih zadevah. Zdaj pričakujem od Parlamenta in držav članic, da pridejo do dogovora, ker je sprejetje svežnja o upravljanju bistveno za naš celovit odziv na krizo. Dogovor o tem svežnju je bistven. Našim državljanom bo zelo težko razložiti, zakaj se ne moremo sporazumeti o temeljnih stebrih odziva na to krizo, ko se poskušamo odzvati na izzive sedanjega obsega. Mislim, da bo dogovor o tem svežnju okrepil naše mehanizme gospodarskega nadzora na evropski ravni. Evropska unija bo veliko bolje preprečevala razvoj nevzdržnega javnega dolga in primanjkljajev ter pojav škodljivih makroekonomskih neravnovesij. Čeprav je bolje preprečevati kot zdraviti, bomo tudi bolje sprejemali ukrepe za popravo teh stanj, če se bodo pojavila. Drugič, pričakujem, da bodo voditelji držav in vlad potrdili priporočila za posamezne države, ki jih je Komisija predstavila 7. junija. To je, kot veste, prvič, da opravljamo kolektivno izvajanje take vrste na evropski ravni. Priporočila temeljijo na obširni analizi Komisije, ki jo je opravila glede načrtov držav članic za trajnostno rast in ustvarjanje delovnih mest, povezanih z zdravimi javnimi financami. Priporočila so osredotočena, merljiva in prilagojena perečim izzivom posamezne države. Seveda so bile včasih razprave med Komisijo in državami članicami o teh priporočilih zelo napete, toda zadovoljen sem, da je splošni rezultat ohranil visoko raven ambicioznosti. Ne moremo žeti koristi enotnega trga ne eni strani in prezreti malomarnega oblikovanja gospodarske politike na drugi. Nima smisla potrditi popolnoma novega svežnja o gospodarskem upravljanju, če države članice še isti teden dvomijo v metodologijo in neodvisna priporočila Komisije za izvajanje v posamezni državi. Ta nov način oblikovanja politike je tudi močan poziv h kolektivni odgovornosti, saj je gospodarski prostor Evropske unije veliko več kot skupek naših različnih gospodarstev. Tretjič, Evropski svet naj bi potrdil spremembo Pogodbe, ki je potrebna, da se leta 2011 omogoči ustanovitev evropskega mehanizma za stabilnost s sposobnostjo pomoči – na podlagi stroge pogojenosti – območju evra držav članic v finančnih težavah."@sl20
"Herr talman! Europeiska rådets möte denna vecka har en mycket omfattande dagordning. Minister Enikő Győri har för rådets ungerska ordförandeskap redogjort för dagordningen i allmänna ordalag. Jag vill vid detta tillfälle tacka henne för det engagemang hon visat under loppet av dessa sex månader. Den europeiska stabilitetsmekanismen är tillsammans med den europeiska finansiella stabiliseringsfaciliteten (EFSF) ett tydligt bevis på vårt åtagande att skydda euroområdets stabilitet på grundval av sunda och hållbara offentliga finanser. Ni kanske minns att när kommissionen i januari lade fram sin årliga tillväxtöversikt var en viktig fråga behovet av att förstärka ESFS:s effektiva utlåningskapacitet. Vid den tidpunkten blev vi hårt kritiserade, men nu har EU:s regeringar enhälligt beslutat att öka den effektiva utlåningskapaciteten. Jag undrar om inte detta skulle ha varit möjligt att enas om för några månader sedan. Genom paketet om ekonomisk styrning, de landspecifika rekommendationerna och stabilitetsmekanismerna bör EU på allvar dra lärdom av krisen och agera i enlighet därmed. Kommissionen kommer att göra sitt yttersta för att vidmakthålla denna fasta föresats i alla frågor som ska diskuteras. För att bemöta finanskrisen måste varje sektor bidra, och inte minst den finansiella sektorn. Jag har lovat parlamentet att kommissionen ska lägga fram ett formellt lagstiftningsförslag om en skatt på finansiella transaktioner. Förslaget kommer att ha tre syften. För det första att undvika en splittring av den inre marknaden för finansiella tjänster, eftersom ett ökande antal icke samordnade nationella skatteåtgärder håller på att införas. För det andra är skatten på finansiella transaktioner också avsedd att åstadkomma lämpliga hinder mot alltför riskabla eller rent spekulativa transaktioner. För det tredje ska skatten säkerställa att finansinstitut på ett rättvist och konkret sätt också är med och delar på kostnaderna för den aktuella krisen, och att farhågor om omåttliga vinster bemöts. De mycket höga bonusar som fortfarande betalas ut till bankdirektörer – som ibland blivit räddade tack vare väldiga summor av skattebetalares pengar – antyder att banksektorn gör orimligt höga vinster och också bör bidra till de gemensamma allmänna tillgångarna. Den andra viktiga frågan för Europeiska rådet är migrationen. Migrationsfrågan har hamnat i förgrunden de senaste månaderna, i synnerhet på grund av trycket från den senaste tidens händelser i södra Medelhavsområdet. Jag talade till parlamentet i maj om kommissionens migrationspaket, som utgör en ram för nya och framtida politiska initiativ som gör det möjligt för EU och medlemsstaterna att i en säker miljö hantera frågor om asyl, migration och rörlighet för tredjelandsmedborgare. Det är bara att konstatera att migrationsfrågan är mycket känsloladdad. Men jag vill klart och tydligt påpeka att kommissionen inte kommer att godta några försök att undergräva Schengenavtalets principer. Jag tror att vi i själva verket kommer att få se det rakt motsatta, genom en förstärkt EU-strategi för migration och fri rörlighet. Jag ska inrikta mig på vissa specifika frågor. Jag har utarbetat en skrivelse till Europeiska rådets medlemmar om kommissionens ståndpunkter i de frågor som jag anser vara viktigast på dagordningen, och dessa ståndpunkter vill jag delge er. I slutet kommer jag också att framföra några synpunkter om Grekland. Kommissionen har föreslagit en stärkt styrning av Schengenområdet för att därigenom förstärka medlemsstaternas förtroende för, och tilltro till, en effektiv förvaltning av våra yttre gränser. Detta kommer att ske både genom ett stärkande av gränsförvaltningsbyrån Frontex och genom en utvärderingsmekanism som innebär att nationella gränsmyndigheter kommer att arbeta gemensamt med att utvärdera hot. Vi håller också på att undersöka möjligheten att införa ett skyddssystem för att kunna anta beslut på EU-nivå. Det skulle göra det möjligt att bemöta eventuella svåra situationer där våra gemensamma yttre gränser utsätts för exceptionellt tryck eller där medlemsstaterna inte lyckas uppfylla sina skyldigheter när det gäller gränsövervakning. Beslut om det bästa sättet att hantera sådana situationer bör fattas på EU-nivå, så att man undviker att medlemsstaterna vidtar ensidiga åtgärder. Som en mekanism som vidtas som en sista utväg, och om en kritisk situation motiverar det, skulle dessa beslut möjliggöra ett tillfälligt återinförande av inre gränskontroller, förutsatt att det sker inom en gemenskapsram. Detta innebär inte att man gör avkall på avskaffandet av de inre gränserna. Det är ett sätt att stärka systemets europeiska dimension så att enskilda medlemsstater inte ska känna sig pressade att agera på egen hand. Jag kommer att försöka få ett tydligt stöd för denna strategi från Europeiska rådet, så att kommissionens detaljerade förslag kan slutföras och ha en möjlighet att bli framgångsrika. Migrationspaketet har kompletterats med förslag om ett gemensamt, effektivt och skyddande asylsystem som garanterar asylsökande lika behandling över hela EU. Jag är övertygad om att parlamentet och rådet kommer att godkänna förslagen i kommissionens reviderade förslag om minimistandarder för mottagande av asylsökande och om flyktingstatus. Jag kommer att uppmana Europeiska rådet att snarast möjligt och inom den överenskomna tidsfristen ge sitt stöd till fullbordandet av hela asylpaketet. Europeiska rådet har också diskuterat situationen i vårt grannskap, i synnerhet genomförandet av ett partnerskap för demokrati och delat välstånd med södra Medelhavsområdet. Detta partnerskap är ytterst viktigt för våra arabiska partner, som vänt sig till EU för att få stöd för demokratiseringsprocessen i södra Medelhavsområdet. Vi får inte svika dem. En annan fråga som finns med på Europeiska rådets kommande dagordning är kommissionens rekommendation att Kroatien ska bli EU:s tjugoåttonde medlemsstat, förhoppningsvis senast den 1 juli 2013. Det kvarstår fortfarande en hel del arbete, men jag hoppas att vi i slutet av månaden kan underteckna de återstående kapitlen vid anslutningskonferensen. Slutligen ett par ord om Grekland, för jag hoppas att medlemsstaterna också kommer att ha möjlighet att på högsta nivå diskutera denna situation, som inte bara är viktig för unionens medlemsstater utan också för euroområdets stabilitet och för stabiliteten i EU som helhet. Greklands situation väcker flera viktiga frågor, inte bara när det gäller ekonomisk stabilitet utan också när det gäller socialt engagemang och EU:s politiska vilja. Gårdagens omröstning i det grekiska parlamentet gör det möjligt för regeringen att nå samförstånd om stöd för det reformpaket som man enats om med EU och IMF. Reformpaketet omfattar skatteåtgärder, privatiseringar och reformer som är nödvändiga för Grekland på vägen tillbaka mot tillväxt. För att tala klartext finns det inga alternativ till denna plan. Så låt oss handla i enlighet med den. Jag vet att många människor i Grekland genomlever en tid av stora prövningar och osäkerhet. Mitt budskap till det grekiska folket är att om landets regering agerar kommer också EU att hålla sitt ord. Om Grekland kan visa att landet verkligen tänker tillämpa det reformpaket som man enats om med EU och IMF kommer vi att följa Grekland på vägen tillbaka mot tillväxt. Budgetkonsolidering är absolut nödvändig, men målet är tillväxt. Vi får aldrig glömma att varje euro som går till räntor för att betala av skulden i stället skulle ha kunnat gå till Greklands befolkning. Därför är det av yttersta vikt att minska skulden och kontrollera underskottet så att vi kan återupprätta förtroendet för den grekiska ekonomin i syfte att främja tillväxt. Europeiska rådet kommer att vidta viktiga åtgärder för att se till att EU:s ekonomiska beslutsfattande blir mer konsekvent och effektivt. Samtidigt är det oerhört viktigt att det grekiska folket förstår att det krävs ett nationellt samförstånd när landet nu står inför dessa svåra omständigheter – ett nationellt samförstånd och inte någon kortsiktig partipolitik. Vi behöver ett nationellt samförstånd i Grekland så att landet kan återvinna sina partnerländers och marknadernas förtroende när det gäller de mycket viktiga och välbehövda reformerna. I måndags kväll träffade jag premiärminister Georgios Papandreou, och vi diskuterade även en mer strategisk användning av EU:s strukturfonder. Grekland har möjlighet att få tillgång till betydande EU-medel inom ramen för sammanhållningspolitiken. Jag anser att vi bör öka utnyttjandegraden för dessa medel och påskynda dem, för att åstadkomma väsentliga effekter när det gäller att förbättra konkurrenskraften och sysselsättningen. Detta kommer att ske inom ramen för de befintliga medlen. Det kommer att handla om ett övergripande program för tekniskt stöd med inriktning på tillväxt och sysselsättning, men av brådskande karaktär eftersom – jag upprepar – Grekland befinner sig i en nödsituation. Jag kommer att diskutera dessa frågor med Europeiska rådet – vad vi kan göra tillsammans med Grekland. Vi, kommissionen, kan införa dessa åtgärder bilateralt tillsammans med regeringen, men jag anser att det krävs insatser från alla som kan bidra, bl.a. i form av tekniskt bistånd från olika medlemsstater. Den grekiska regeringen är redo att tillsammans med oss inleda denna strategi. Jag anser att vi också bör vara beredda att reagera på ett mycket positivt sätt, och ständigt på grundval av de strikta villkor som gäller landets nödvändiga reformer. Genomförandet av Greklands reformplaner kräver mycket stora insatser från den grekiska befolkningen. Kommissionen föreslår nu ett exceptionellt svar som ett tecken till det grekiska folket på att det finns hopp. De gör uppoffringar, och vi känner till detta, men i slutänden finns det ändå förhoppningar och lösningar inom räckhåll. De genomför vissa viktiga nedskärningar, men dessa är nödvändiga för tillväxten. Tillväxt är svaret, och vi kommer att samarbeta med de grekiska myndigheterna och det grekiska folket för att uppnå detta mål. För det första gäller det paketet om ekonomisk styrning. Jag vill innerligt tacka parlamentet för det mycket hårda arbete och engagemang som det har visat när det gäller att upprätthålla en hög ambitionsnivå i denna fråga. Senare i eftermiddag kommer kommissionsledamot Olli Rehn att på kommissionens vägnar mer detaljerat redogöra för våra ståndpunkter i dessa ytterst viktiga frågor. Nu förväntar jag mig att parlamentet och medlemsstaterna ska nå en överenskommelse, eftersom antagandet av paketet om styrning är grundläggande för att vi ska kunna bemöta krisen på ett övergripande sätt. En överenskommelse om detta paket är avgörande. Det kommer att bli ytterst svårt att förklara för våra medborgare varför vi inte kan enas om de grundläggande inslagen i vår hantering av krisen när vi försöker möta utmaningar av den storleksordning det rör sig om i dag. Jag anser att överenskommelsen om paketet kommer att stärka våra mekanismer för ekonomisk övervakning på EU-nivå. Den kommer att göra unionen bättre rustad att förhindra att ohållbara statsskulder och underskott utvecklas, samt förhindra uppkomsten av skadliga makroekonomiska obalanser. Även om det är bättre att förekomma än att förekommas kommer vi också att bli bättre rustade att vidta åtgärder för att justera dessa situationer om de uppstår. För det andra förväntar jag mig att stats- och regeringscheferna ska godkänna de landspecifika rekommendationer som kommissionen lade fram den 7 juni. Som ni vet är det första gången vi gör en kollektiv övning av detta slag på EU-nivå. Rekommendationerna grundar sig på en omfattande analys från kommissionens sida av medlemsstaternas planer för hållbar tillväxt och skapande av sysselsättning, förenat med sunda offentliga finanser. De är koncentrerade, mätbara och anpassade efter varje lands mest överhängande utmaningar. Diskussionerna mellan kommissionen och medlemsstaterna om dessa rekommendationer har givetvis stundtals varit mycket intensiva, men det gläder mig att man i det samlade resultatet har behållit den höga ambitionsnivån. Vi kan inte skörda frukterna av den inre marknaden samtidigt som vi ignorerar det vårdslösa ekonomiska beslutsfattandet. Det tjänar ingenting till att underteckna ett splitternytt paket om ekonomisk styrning om medlemsstaterna i samma vecka ifrågasätter metoden och kommissionens oberoende rekommendationer i den landspecifika åtgärden. Denna nya uppläggning av politiken är också en kraftfull uppmaning till kollektivt ansvar, för EU:s ekonomiska område är så mycket mer än summan av våra olika ekonomier. För det tredje ska Europeiska rådet godkänna den fördragsändring som krävs för att möjliggöra inrättandet av den europeiska stabilitetsmekanismen under 2013, med dess förmåga att – på basis av strikta villkor – bistå euroområdets medlemsstater som befinner sig i ekonomiska svårigheter."@sv22
"José Manuel Barroso,"18,5,20,15,1,19,14,16,11,13,9,4

Named graphs describing this resource:


The resource appears as object in 2 triples

Context graph