Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2011-05-11-Speech-3-238-000"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2011-05-11"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Explicații privind votul⁶
dcterms:Language	"en"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20110511.28.3-238-000"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2011-05-11-Speech-3-239-000⁶
lpv:speaker	lp:Daniel Hannan⁶
lpv:spoken text	"Mr President, as I may be the last speaker, let me take this opportunity to thank your staff and the interpreters for your patience. Please do not think it goes unnoticed or unappreciated. The European Union is hungry and eager in its acquisition of all of the attributes and trappings of statehood. It has its own Parliament, its own currency, its own president, its own foreign minister, its own external borders, its own flag, anthem, passport and driving licence. It was only a matter of time before it would apply for formal recognition as a state in the United Nations, which, of course, is what has now happened, with – rather disgracefully and to me bafflingly – the support of my own government. This is a legal regularisation of something that has been happening de facto for some time: the pushing of the powers that we regard as definitive of statehood from national to Brussels level. But the other Member States of the European Union should be wary of what they agree. One of the consequences of giving the EU full recognition of statehood is that they now can be addressed at length by Baroness Ashton and by Mr Van Rompuy as, respectively, the foreign minister and the head of state of the new entity. And, as Members of this House I am sure will privately be able to let them know, that is not an unmixed blessing."@en⁴
lpv:spokenAs	substitute; Delegation for relations with the countries of the Andean Community (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; PECH (2009-07-14--2014-06-30)²³ unknown; Conservative Party (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; AFCO (2011-02-02--2012-01-18)²³ substitute; Delegation to the Euro-Latin American Parliamentary Assembly (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; Delegation to the ACP-EU Joint Parliamentary Assembly (2009-09-16--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Pane předsedající, jelikož jsem možná posledním řečníkem, dovolte mi, abych při této příležitosti poděkoval vašim asistentům a tlumočníkům za trpělivost. Nemyslete si prosím, že zůstává bez povšimnutí nebo že si jí nikdo neváží. Evropská unie je ve svém úsilí o získání všech přívlastků a rysů státnosti hladová a horlivá. Má svůj vlastní Parlament, svou vlastní měnu, svého prezidenta a ministra zahraničí, své vnější hranice, svou vlajku a hymnu, vlastní pas a řidičský průkaz. Bylo jen otázkou času, kdy bude jako stát požadovat oficiální uznání v Organizaci spojených národů, což se nyní samozřejmě stalo, a to – k naší ostudě a pro mě poněkud překvapivě – za podpory mé vlastní vlády. Jedná se o uzákonění něčeho, k čemu de facto dochází už delší dobu: přesun pravomocí, které považujeme za ryze státní, z národní úrovně na úroveň Bruselu. Ostatní členské státy Evropské unie by však měly být v tom, na čem se dohodnou, opatrné. Jedním z důsledků toho, že se EU dostalo plného uznání státnosti, je to, že k nim nyní bude moci zdlouhavě hovořit paní baronka Ashtonová a pan Van Rompuy coby ministryně zahraničí a hlava nového státního útvaru. Poslanci tohoto Parlamentu jim v soukromí zajisté vysvětlí, že to není zrovna požehnání."@cs¹ "Hr. formand! Da jeg muligvis er den sidste taler, vil jeg benytte lejligheden til at takke Deres personale og tolkene for deres tålmodighed. De må ikke tro, at deres indsats går upåagtet hen eller ikke bliver påskønnet. EU er sulten og ivrig for at tilkæmpe sig alle karakteristika og staffage, der kendetegner en uafhængig stat. Unionen har sit eget parlament, sin egen valuta, sin egen præsident, sin egen udenrigsminister, sine egne ydre grænser, sit eget flag, sin egen nationalsang og sit eget pas og kørekort. Det er kun et spørgsmål om tid, før den ansøger om formel anerkendelse som stat i FN, hvilket naturligvis er det, der nu er sket med – og det finder jeg temmelig skandaløst og mystisk – støtte fra min egen regering. Denne handling er en legalisering af noget, der er reelt er sket over en periode, nemlig at den magt, som vi anser for at udgøre en definition af en stats uafhængighed, er blevet forskubbet fra det nationale plan til Bruxelles. EU's øvrige medlemsstater bør imidlertid være varsomme med, hvad de erklærer sig enige i. En af konsekvenserne af at indrømme EU fuldstændig anerkendelse som uafhængig stat er, at de nu kan blive behandlet indgående af Baroness Ashton og af hr. Van Rompuy i deres egenskab af henholdsvis udenrigsminister og statsleder for den nye enhed. Jeg er også sikker på, at Parlamentets medlemmer under fire øjne vil fortælle dem, at dette ikke er en rose uden torne."@da² "Herr Präsident, lassen Sie mich, da ich wohl der letzte Redner sein werde, die Gelegenheit nutzen, unseren Mitarbeitern sowie unseren Dolmetschern für ihre Geduld zu danken. Bitte gehen Sie nicht davon aus, dass wir diese nicht wahrnehmen oder etwa nicht schätzen würden. Bei der Beschaffung all der Attribute von Eigenstaatlichkeit, aber auch des diesbezüglichen Prestiges, ist die Europäische Union hungrig und begierig. Sie hat ihr eigenes Parlament, ihre eigene Währung, ihren eigenen Präsidenten, ihren eigenen Außenminister, ihre eigenen Außengrenzen, ihre eigene Flagge, ihre eigene Hymne und auch ihren eigenen Führerschein. Es war nur eine Frage der Zeit, bis sie sich um die formale Anerkennung als Staat bei den Vereinten Nationen bewerben würde, was nun natürlich mit der - ziemlich beschämenden und für mich verblüffenden - Unterstützung durch meine eigene Regierung geschehen ist. Dies ist eine Verrechtlichung dessen, was de facto schon seit einiger Zeit vor sich gegangen ist: des Verschiebens der Kompetenzen, welche wir als maßgeblich für die Eigenstaatlichkeit erachten, von der nationalen Ebene hin nach Brüssel. Aber die anderen Mitgliedstaaten der Europäischen Union sollten davor auf der Hut sein, welchen Vorschlägen sie zustimmen. Eine der Folgen davon, dass man der EU die vollständige Anerkennung der Eigenstaatlichkeit zuteil werden ließ, besteht darin, dass auf diese nun von Baroness Ashton und von Herrn Van Rompuy, jeweils als Außenministerin und Staatschef der neuen Entität, ausführlich angesprochen werden kann. Und dies ist, wie Abgeordnete dieses Parlaments es den beiden gewiss mitteilen werden, keine reine Wohltat."@de⁹ "Κύριε Πρόεδρε, επειδή ενδέχεται να είμαι ο τελευταίος ομιλητής, επιτρέψτε μου να εκμεταλλευτώ αυτήν την ευκαιρία για να ευχαριστήσω το προσωπικό σας και τους διερμηνείς για την υπομονή τους. Μην νομίζετε ότι περνά απαρατήρητη ή ότι δεν εκτιμάται. Η Ευρωπαϊκή Ένωση διψά να αποκτήσει όλες τις ιδιότητες και τα χαρακτηριστικά κυρίαρχου κράτους. Έχει το δικό της Κοινοβούλιο, το δικό της νόμισμα, τον δικό της Πρόεδρο, τη δική της υπουργό Εξωτερικών, τα δικά της εξωτερικά σύνορα, τη δική της σημαία, εθνικό ύμνο, διαβατήριο και δίπλωμα οδήγησης. Ήταν ζήτημα χρόνου να υποβάλει στα Ηνωμένα Έθνη αίτηση επίσημης αναγνώρισης κράτους, πράγμα το οποίο συνέβη με τη στήριξη της κυβέρνησής μου – με μάλλον απαξιωτικό και κατά την άποψή μου ασαφή τρόπο. Πρόκειται για νομιμοποίηση μιας κατάστασης η οποία συμβαίνει εκ των πραγμάτων εδώ και καιρό: την προώθηση των εξουσιών τις οποίες θεωρούμε καθοριστικές για την ύπαρξη ενός κράτους από το εθνικό στο κοινοτικό επίπεδο. Ωστόσο, τα υπόλοιπα κράτη μέλη της Ευρωπαϊκής Ένωσης πρέπει να είναι επιφυλακτικά όσον αφορά αυτά επί των οποίων συμφωνούν. Μία εκ των συνεπειών της πλήρους αναγνώρισης ιδιότητας κυρίαρχου κράτους είναι ότι η βαρόνη Ashton και ο κ. Van Rompuy θα μπορούν πλέον να αποκαλούνται, αντίστοιχα, υπουργός Εξωτερικών και αρχηγός κράτους της νέας οντότητας. Και είμαι σίγουρος ότι οι βουλευτές αυτού του Σώματος θα έχουν την ευκαιρία σε κατ’ ιδίαν συζητήσεις να τους ενημερώσουν ότι δεν πρόκειται για καθαρή ευλογία."@el¹⁰ "Señor Presidente, como puede que sea la última persona en intervenir, permítame aprovechar esta oportunidad para dar las gracias al personal de la Cámara y a los intérpretes por su paciencia. No crean que su trabajo pasa desapercibo o es infravalorado. La Unión Europea está ávida e impaciente por adquirir todos los atributos y símbolos de la categoría de Estado. Tiene su propio Parlamento, su propia moneda, su propio presidente, su propia ministra de asuntos exteriores, sus propias fronteras exteriores, sus propios bandera, himno, pasaporte y permiso de conducción. Era solo cuestión de tiempo que se le aplicase el reconocimiento formal de Estado en las Naciones Unidas, lo que, por supuesto, ha ocurrido ahora, con el apoyo —bastante vergonzoso y, para mí, desconcertante— de mi propio gobierno. Esta es una regularización legal de algo que ha estado sucediendo desde hace algún tiempo: el paso de competencias que consideramos definitorias de la condición de Estado del nivel nacional a Bruselas. Sin embargo, los demás Estados miembros de la Unión Europea deberían recelar de aquello que apoyan. Una de las consecuencias de conceder a la UE el pleno reconocimiento de su condición de Estado es que ahora uno se puede dirigir extensamente a la baronesa Ashton y al señor Van Rompuy en su condición de ministra de asuntos exteriores y de Jefe de Estado, respectivamente, de la nueva entidad. En ese sentido, como estoy seguro de que les harán saber los diputados de esta Cámara en privado, no deja de tener sus pros y sus contras."@es²¹ "Austatud juhataja! Kuna ma olen võib-olla viimane kõneleja, siis sooviksin kasutada võimalust ja tänada teie töötajaid ja tõlke kannatlikkuse eest. Teadke, et teie tööd märgatakse ja hinnatakse. Euroopa Liit soovib väga innukalt omandada kõik riigi tunnuseid ja sümboleid. Tal on oma parlament, oma vääring, oma president, oma välisminister, oma välispiirid, oma lipp, hümn, pass ja juhiluba. Oli vaid aja küsimus, millal sooviti ametlikku tunnustamist riigina Ühinenud Rahvaste Organisatsioonis, ning nüüd on see mõistagi juhtunud, seejuures – üsna häbiväärselt ning minu jaoks hämmeldavalt – minu enda valitsuse toetusel. See tähendab, et õiguslikult sätestatakse see, mis on tegelikult juba mõnda aega toimunud: volituste, mis peaksid kindlasti olema riigil, surumine riigi tasandilt Brüsseli tasandile. Aga Euroopa Liidu liikmesriigid peaksid olema ettevaatlikud selles suhtes, millega nad nõustuvad. Kui ELi tunnustatakse täielikult nagu riiki, siis on üks tagajärgi see, et nüüd võivad liikmesriikidele üksikasjalikke juhiseid jagada paruness Ashton ja härra Van Rompuy, kes on vastavalt uue üksuse välisminister ja riigipea. Ning nagu Euroopa Parlamendi liikmed neile, olen kindel, nelja silma vestluses öelda saavad, ei ole see mingi õnnistus."@et⁵ "Arvoisa puhemies, koska saatan olla viimeinen puhuja, haluan käyttää tilaisuutta hyväkseni ja kiittää henkilökuntaanne ja tulkkeja kärsivällisyydestä. Olkaa hyvät ja uskokaa, että se ei jäänyt ilman huomiota tai arvostusta. Euroopan unionilla on nälkä ja kova halu hankkia itselleen kaikki valtion asemaan liittyvät symbolit ja tunnusmerkit. Sillä on oma parlamentti, oma valuutta, oma presidentti, oma ulkoministeri, omat ulkorajat, oma lippu, hymni, passi ja ajokortti. Oli vain ajan kysymys, koska se hakisi virallista tunnustusta valtiona Yhdistyneissä Kansakunnissa, ja niin on nyt tietenkin tapahtunut – jokseenkin häpeällisesti ja minulle hämmentävästi – kotimaani hallituksen tuella. Tämä on jonkin sellaisen laillista vahvistamista, mitä on tapahtunut jo jonkin aikaa: valtion asemaan kuuluvan mielestämme ratkaisevan toimivallan siirtämisen kansalliselta tasolta Brysseliin. Euroopan unionin muiden jäsenvaltioiden olisi kuitenkin oltava varovaisia sen suhteen, mitä hyväksyvät. Yksi sen seurauksista, että EU:lle annetaan täysimääräinen valtioasema, on, että korkea edustaja Ashton ja Eurooppa-neuvoston puheenjohtaja Van Rompuy voivat nyt puhua pitkään jäsenvaltioille uuden kokonaisuuden ulkoministerinä ja valtionpäämiehenä. Ja kuten parlamentin jäsenet varmasti yksityisesti voivat heille kertoa, tämä ei ole pelkästään siunaus."@fi⁷ "Monsieur le Président, comme je serai peut-être le dernier orateur, je profite de cette occasion pour remercier votre équipe et les interprètes pour leur patience. Ne croyez pas que vos efforts soient ignorés ou mal appréciés. L’Union européenne est vorace et impatiente d’acquérir tous les attributs d’un État. Elle a son propre Parlement, sa propre devise, son propre président, son propre ministre des affaires étrangères, ses propres frontières extérieures, son propre drapeau, son propre hymne national, son passeport et son permis de conduire. Ce n’était qu’une question de temps pour qu’elle demande formellement à être reconnue en tant qu’État au sein des Nation unies. C’est désormais chose faite, avec le soutien - assez honteux et, à mes yeux, étonnant - de mon propre gouvernement. Il s’agit de régulariser sur le plan juridique quelque chose qui se produit depuis un certain temps: le transfert, depuis le niveau national vers Bruxelles, de compétences qui, selon nous, font partie intégrante de la définition d’un État. Mais les autres États membres de l’Union devraient se méfier de ce qu’ils acceptent. S’ils reconnaissent le statut d’État de l’Union européenne, l’une des conséquences est que la baronne Ashton et M. Van Rompuy pourront désormais s’adresser longuement à eux en tant que ministre des affaires étrangères et chef d’État de cette nouvelle entité. Et, comme les députés de ce Parlement pourront certainement le leur faire savoir en privé, ce n’est pas un plaisir sans partage."@fr⁸ "Elnök úr! Mivel lehet, hogy én leszek az utolsó felszólaló, szeretném megragadni az alkalmat, hogy köszönetet mondjak a személyzetnek és a tolmácsoknak a türelmükért. Kérem, higgyék el, hogy értékeljük a munkájukat! Az Európai Unió mohón igyekszik megszerezni az államok jellegzetességeit és külsőségeit. Saját Parlamentje van, saját pénze, elnöke, külügyminisztere, külső határai, zászlója, himnusza, útlevele és jogosítványa. Csak idő kérdése volt, hogy az ENSZ-nél kérje államként való formális elismerését, és most persze pontosan ez történt, szégyenletes és számomra döbbenetes módon a saját kormányom támogatásával. Ez annak a jogi rendezése, ami de facto már jó ideje zajlik: az állami hatásköröknek a nemzetiről a brüsszeli szintre való áthelyezését. De az Európai Unió többi tagállamának bele kell gondolnia, hogy mibe egyezik bele. Annak következményeként, hogy az EU-t teljes mértékben államként ismerik el, Ashton bárónő és Van Rompuy úr hosszas beszédeket tarthat nekik az új entitás külügyminisztereként, illetve államfőjeként. És – ahogy ezt parlamenti képviselőként alighanem lesz lehetőségem négyszemközt jelezni mindkettőjüknek – ez nem tölt el kitörő lelkesedéssel."@hu¹¹ "Signor Presidente, giacché potrei essere l’ultimo a intervenire, colgo l’opportunità per ringraziare i suoi collaboratori e gli interpreti per la pazienza dimostrata. Non crediate che nessuno la noti o la apprezzi. L’Unione europea procede con voracità nell’arrogarsi tutti gli orpelli e gli attributi di uno Stato nazionale: ha un proprio Parlamento, una propria moneta, un proprio Presidente, un ministro degli esteri, frontiere esterne, una bandiera e un inno; emette il proprio passaporto e la propria patente di guida. È solo questione di tempo perché chieda il riconoscimento formale della sua condizione di Stato presso le Nazioni Unite, una richiesta che, chiaramente, è stata presentata proprio adesso, con il sostegno (tanto infelice quanto, per me, sconcertante) del mio governo. Si tratta dell’ufficializzazione giuridica di un processo che, in realtà, è riscontrabile da tempo: lo spostamento di poteri che consideriamo caratteristici di uno Stato dal livello nazionale a quello europeo. Gli altri Stati membri dell’Unione europea, tuttavia, dovrebbero procedere con cautela. Il pieno riconoscimento dell’UE quale Stato fa sì, fra l’altro, che la baronessa Ashton e il Presidente Van Rompuy, rispettivamente ministro degli esteri e capo di Stato della nuova entità, possano istruirli a volontà. Sono certo che alcuni membri di quest’Assemblea non mancheranno di ricordar loro, in privato, come ogni rosa abbia le sue spine."@it¹² "Pone pirmininke, kadangi tikriausiai kalbėsiu paskutinis, norėčiau pasinaudoti galimybe padėkoti mūsų darbuotojams ir vertėjams žodžiu už kantrybę. Nemanykite, kad mes to nepastebime ir nevertiname. Europos Sąjunga labai trokšta įgyti visus valstybingumo atributus ir simbolius. Ji turi savo Parlamentą, valiutą, pirmininką, užsienio reikalų ministrą, išorės sienas, vėliavą, himną, pasą ir vairavimo pažymėjimą. Buvo tik laiko klausimas, kada ji kreipsis dėl oficialaus jos kaip valstybės pripažinimo Jungtinėse Tautose, kaip, žinoma, dabar ir atsitiko remiant – dėl ko šiek tiek gėda ir kas mane trikdo – mano vyriausybei. Teisiškai sureguliuojama tai, kas jau kurį laiką vyko faktiškai: įgaliojimų, kuriuos laikome būdingais valstybingumui, perkėlimas iš nacionalinio lygmens į Briuselio lygmenį. Tačiau kitos Europos Sąjungos valstybės narės turėtų tartis atsargiai. Viena iš visiško ES valstybingumo pripažinimo pasekmių yra tai, kad dabar jas gali išsamiai nagrinėti baronienė C. Ashton ir H. Van Rompuy kaip, atitinkamai, užsienio ministrė ir naujo subjekto valstybės vadovas. Ir, esu tikras, šio Parlamento nariai jiems leis suprasti, kad tai nėra vien tik teigiamas dalykas."@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs! Tā kā es varētu būt pēdējais runātājs, ļaujiet man izmantot šo izdevību un pateikties jūsu personālam un tulkiem par pacietību. Lūdzu, nedomājiet, ka tas netiek pamanīts vai netiek atzinīgi vērtēts. Eiropas Savienība ir izsalkusi, un tā ļoti vēlas iegūt visus valstiskuma simbolus un rotājumus. Tai ir savs Parlaments, sava valūta, savs priekšsēdētājs, savs ārlietu ministrs, savas ārējās robežas, savs karogs, himna, pase un autovadītāja apliecība. Tās pieteikšanās Apvienoto Nāciju Organizācijā, lai tiktu oficiāli atzīta kā valsts, bija tikai laika jautājums, un tieši tas, protams, tagad ir noticis, un to visai apkaunojoši un mulsinoši ir atbalstījusi mana valdība. Tā tiek ieviests juridisks regulējums kaut kam, kas kādu laiku jau ir noticis : no valsts līmeņa uz Briseles līmeni tiek pārceltas pilnvaras, kuras mēs uzskatām par pilnīgi valstiskām. Bet pārējām Eiropas Savienības dalībvalstīm vajadzētu būt piesardzīgām attiecībā uz to, kam tās piekrīt. Viens no ES pilnīgas valstiskuma atzīšanas rezultātiem ir tāds, ka tagad tām var sīki un plaši pievērsties baronese un kungs, kas attiecīgi ir jaunās struktūras ārlietu ministre un valsts vadītājs. Un — kā šī Parlamenta deputāti pilnīgi droši varēs viņiem to privāti pavēstīt — tā nav nekāda svētlaime."@lv¹³ "Mr President, as I may be the last speaker, let me take this opportunity to thank your staff and the interpreters for your patience. Please do not think it goes unnoticed or unappreciated. The European Union is hungry and eager in its acquisition of all of the attributes and trappings of statehood. It has its own Parliament, its own currency, its own president, its own foreign minister, its own external borders, its own flag, anthem, passport and driving licence. It was only a matter of time before it would apply for formal recognition as a state in the United Nations, which of course is what has now happened, with – rather disgracefully and to me bafflingly – the support of my own government. This is a legal regularisation of something that has been happening de facto for some time: the pushing of the powers that we regard as definitive of statehood from national to Brussels level. But the other Member States of the European Union should be wary of what they agree. One of the consequences of giving the EU full recognition of statehood is that they now can be addressed at length by Baroness Ashton and by Mr Van Rompuy, as respectively the foreign minister and the head of state of the new entity. And, as Members of this House I am sure will privately be able to let them know, that is not an unmixed blessing."@mt¹⁵ "Mijnheer de Voorzitter, aangezien ik waarschijnlijk de laatste spreker ben, wil ik deze gelegenheid gebruiken om uw medewerkers en tolken voor hun geduld te bedanken. Dat is niet onopgemerkt gebleven en wordt ook zeker gewaardeerd. De Europese Unie hunkert naar alle mogelijke attributen en ornamenten die de Europese soevereiniteit tonen. Zij heeft haar eigen Parlement, haar eigen valuta, haar eigen president, haar eigen minister van Buitenlandse Zaken, haar eigen buitengrenzen en haar eigen vlag, volkslied, paspoort en rijbewijs. Uiteindelijk was het gewoon wachten op het moment dat de Unie een aanvraag bij de Verenigde Naties zou indienen om officieel als staat erkend te worden. Dat is inmiddels uiteraard gebeurd met de – schandelijke en voor mij onbegrijpelijke – steun van mijn eigen regering. Dit is een juridische formalisering van iets wat al enige tijd aan de gang is: het overhevelen van de bevoegdheden die wij als doorslaggevend aanmerken voor de soevereiniteit, van nationaal niveau naar Brussel. De andere lidstaten van de Europese Unie moeten echter uiterst behoedzaam zijn met hun instemming. Een van de gevolgen van een volledige erkenning van de soevereiniteit van de EU is dat zij nu uitgebreid ter verantwoording geroepen kunnen worden door mevrouw Ashton en de heer Van Rompuy als de minister van Buitenlandse Zaken respectievelijk het staatshoofd van deze nieuw entiteit. Ik ben ervan overtuigd dat afgevaardigden van dit Parlement hen op persoonlijke titel zullen laten weten dat dit geen onverdeeld genoegen is."@nl³ "Panie Przewodniczący! Ponieważ jestem prawdopodobnie ostatnim mówcą proszę pozwolić mi wykorzystać tę szansę na złożenie podziękowań pańskiemu personelowi i tłumaczom za cierpliwość. Nie chcę, aby myśleli, że ich praca jest niezauważana czy niedoceniana. Unia Europejska pragnie wszystkich atrybutów państwowości i żarliwie dąży do ich zdobycia. Ma swój własny Parlament, swoją własną walutę, swojego własnego przewodniczącego, swojego ministra sprawiedliwości, swoje własne granice zewnętrzne, swoja flagę, hymn, paszport i prawo jazdy. To tylko kwestia czasu nim zacznie ubiegać się o formalne uznanie swojej państwowości w ONZ i to dzieje się właśnie teraz przy – dość kłopotliwym i dla mnie dziwnym – poparciu mojego własnego rządu. To prawne uregulowanie czegoś, co dzieje się de facto już od jakiegoś czasu: przeniesienie nieodłącznych uprawnień państwa ze szczebla krajowego do Brukseli. Ale pozostałe państwa członkowskie Unii Europejskiej powinny uważać na co wyrażają zgodę. Jedną z konsekwencji uznania UE za państwo jest to, że teraz w jej imieniu może się wypowiadać baronessa Ashton i pan poseł Van Rompuy, pełniący odpowiednio funkcje ministra spraw zagranicznych i nowego szefa państwa. Jestem przekonany, że posłowie do tego Parlamentu prywatnie uświadomią im, że to nie jest błogosławieństwo."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, como serei talvez o último orador, deixe-me aproveitar esta oportunidade para agradecer ao seu pessoal e aos intérpretes pela sua paciência. Por favor, não pensem que esta passa despercebida ou que não é apreciada. A União Europeia mostra-se ávida e impaciente por adquirir todos os aparatos e atributos de um Estado. Tem já o seu próprio Parlamento, a sua própria moeda, o seu próprio Presidente, o seu próprio Ministro dos Negócios Estrangeiros, as suas próprias fronteiras externas, a sua própria bandeira, hino, passaporte e carta de condução. Era apenas uma questão de tempo antes de pedir o reconhecimento formal como um Estado nas Nações Unidas, o que naturalmente acabou por acontecer, com o apoio – deveras vergonhoso e desconcertante para mim – do meu próprio governo. Isto representa uma regularização legal de algo que, na verdade, tem vindo a acontecer desde há algum tempo: a transferência de poderes considerados intrínsecos de um Estado, do nível nacional para o nível de Bruxelas. Os outros Estados-Membros da UE devem ser cautelosos com o que irão acordar. Uma das consequências de reconhecer plenamente a UE como nação é ficar sujeito ao exame minucioso da Baronesa Ashton e do Presidente Van Rompuy como, respectivamente, a Ministra dos Negócios Estrangeiros e o Chefe de Estado da nova entidade. E, como alguns deputados desta Assembleia lhes farão certamente saber em privado, isso não é propriamente uma pura bênção."@pt¹⁷ "Dle președinte, deoarece este posibil să fiu ultimul vorbitor, permiteți-mi să mulțumesc personalului dvs. și interpreților, pentru răbdare. Vă rog să nu credeți că eforturile dvs. sunt neobservate sau neapreciate. Uniunea Europeană este avidă și nerăbdătoare să dobândească toate atributele și capcanele suveranității statale. Are propriul său parlament, propria monedă, propriul președinte, propriul ministru al afacerilor externe, propriile granițe exterioare, propriul steag, imn, pașaport și permis de conducere. Era doar o chestiune de timp până când UE avea să solicite recunoașterea sa oficială ca stat în cadrul Organizației Națiunilor Unite. Acest lucru s-a întâmplat acum, chiar și cu sprijinul guvernului țării pe care o reprezint, ceea ce mă uimește și mă întristează. Aceasta este o oficializare a unei situații faptice care durează de multă vreme: deplasarea puterilor pe care le considerăm specifice suveranității statale, de la nivelul național la nivelul Uniunii. Însă celelalte state membre ale Uniunii Europene ar trebui să fie atente ce anume aprobă. Una dintre consecințele acordării UE o recunoaștere completă a suveranității statale este aceea că, acum, Baroneasa Ashton și dl Van Rompuy li se vor putea adresa în calitate de ministru al afacerilor externe și, respectiv, șef de stat al noii entități. După cum vor afla cu siguranță, în particular, de la mai mulți deputați în Parlamentul European, aceasta nu reprezintă o adevărată binecuvântare."@ro¹⁸ "Pán predsedajúci, možno som posledným rečníkom, preto by som sa chcel poďakovať vášmu personálu a tlmočníkom za trpezlivosť. Nemyslite si, prosím, že si to nevšímame alebo neceníme. Európska únia je hladná a nedočkavá pri nadobúdaní všetkých vlastností a vonkajších príznakov štátnosti. Má svoj vlastný Parlament, svoju vlastnú menu, svojho vlastného predsedu, svoju vlastnú ministerku zahraničia, svoje vlastné vonkajšie hranice, svoju vlastnú vlajku, hymnu, pasy a vodičské preukazy. Bolo iba otázkou času, kým požiada o svoje formálne uznanie ako štátu v rámci Organizácie Spojených národov, čo sa, samozrejme, práve stalo – dosť zahanbujúcim a pre mňa zarážajúcim spôsobom – s podporou vlády krajiny, z ktorej pochádzam. Ide o legalizáciu niečoho, čo sa odohráva už dlhší čas: presúvania právomocí, ktoré chápeme ako definíciu štátnosti, z vnútroštátnej úrovne na úroveň Bruselu. Ostatné členské štáty Európskej únie by si však mali dať pozor na to, čo odsúhlasia. Jedným z následkov plného priznania štátnosti EÚ je, že teraz im môže dlhé prejavy prednášať pani barónka Ashtonová ako ministerka zahraničia a pán Van Rompuy ako hlava štátu nového subjektu. A ako som si istý, poslanci tohto Parlamentu im súkromne budú môcť potvrdiť, že taký stav nebude čírym požehnaním."@sk¹⁹ "Gospod predsednik, glede na to, da sem morda zadnji govornik, mi dovolite, da izkoristim to priložnost in se zahvalim vašemu osebju in prevajalcem za vašo potrpežljivost. Nikar ne mislite, da ni opažena in cenjena. Evropska unija je lačna in željna pridobivanja vseh značilnosti in pritiklin državnosti. Ima svoj parlament, svojo valuto, svojega predsednika, svojo zunanjo ministrico, svoje zunanje meje, svojo zastavo, himno, potni list in vozniško dovoljenje. Le vprašanje časa je bilo, kraj bo zaprosila za uradno priznanje kot država Združenih narodov, kar se je zdaj seveda zgodilo s – kar je precej sramotno in zame osupljivo – podporo moje vlade. To je zakonita pravna ureditev nečesa, kar se de facto dogaja že nekaj časa: potiskanje oblasti glede končne državnosti z nacionalne ravni na raven Bruslja. A druge države članice Evropske unije bi morale biti previdne glede tega, s čim se strinjajo. Ena od posledic polnega priznavanja državnosti EU je, da jo lahko zdaj baronica Ashton in gospod Van Rompuy na dolgo obravnavata kot zunanja ministrica in državni voditelj nove enote. In kot poslanci tega parlamenta sem prepričana, da jima bomo zasebno lahko pokazali, da to ni blagoslov brez mešanih občutkov."@sl²⁰ "Herr talman! Eftersom jag kan vara den sista talaren vill jag ta detta tillfälle i akt att tacka er personal och tolkarna för deras tålamod. Tro inte att vi inte noterar eller uppskattar det. EU hungrar efter och är ivrigt att förvärva alla attribut och symboler som utmärker självständiga stater. Det har sitt eget parlament, sin egen valuta, sin egen president, sin egen utrikesminister, sina egna externa gränser, sin egen flagga och nationalsång och sina egna pass och körkort. Det var bara en tidsfråga innan EU skulle ansöka om formellt erkännande som stat i FN, vilket naturligtvis nu är vad som skett, med det aningen vanhedrande och för mig förbryllande stödet från min egen regering. Detta är en laglig regularisering av något som i praktiken har pågått under en tid: framflyttandet av de befogenheter som vi betraktar som utmärkande för självständiga stater från nationell nivå till Bryssel. Men EU:s övriga medlemsstater bör vara försiktiga med vad de går med på. En av konsekvenserna av att fullständigt erkänna EU som en självständig stat är att medlemsstaterna nu kan bli föremål för långdragna anföranden av Catherine Ashton och Herbert Van Rompuy som denna nya enhets utrikesminister respektive statschef. Såsom ledamöterna här i parlamentet säkert kan tala om för dem personligen är detta ett blandat nöje."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"C. Ashton"¹³ "Daniel Hannan (ECR )"¹⁶ "Daniel Hannan (ECR )."^{18,5,20,1,19,14,11,13,4,21,9} "Daniel Hannan (ECR ). -"¹⁵ "Van Rompuy"¹³ "de facto"^19,3,13,21,8
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶