Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2011-04-05-Speech-2-138-000"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2011-04-05"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Explicații privind votul⁶
dcterms:Language	"en"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20110405.13.2-138-000"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2011-04-05-Speech-2-139-000⁶
lpv:speaker	lp:Daniel Hannan⁶
lpv:spoken text	"Mr President, I do not know whether you recall the popular television series in our own country the conceit of which was that the leading character, a police officer, is catapulted back, as it seems, to the early 1970s. I felt rather as he did as I read through the voting list today. Here is the EU coming out with policies on women in agriculture, export credits for favoured companies, special grants to Unilever in the Czech Republic and to machine tool manufacturers in Poland. The 1970s was a dire period for Europe as a whole and for the United Kingdom in particular: a time of stagflation, of unemployment, of national bankruptcy. But these things did not happen because of some tectonic forces beyond our control. They happened as a result of wrong-headed policy, in particular the idea that governments could pick winners, and that governments should control the economy and make things happen through reallocating resources. The 27 Member States have moved on, but the European Union has not. We are still in this world of taking money from our taxpayers and giving them to favoured client groups. Why? Because if we did not do that, what would the European Union be for? As Upton Sinclair once observed, it is very difficult to make a man see something when his job depends upon not seeing it."@en⁴
lpv:spokenAs	substitute; Delegation for relations with the countries of the Andean Community (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; PECH (2009-07-14--2014-06-30)²³ unknown; Conservative Party (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; AFCO (2011-02-02--2012-01-18)²³ substitute; Delegation to the Euro-Latin American Parliamentary Assembly (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; Delegation to the ACP-EU Joint Parliamentary Assembly (2009-09-16--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Pane předsedající, nevím, zda si pamatujete na oblíbený televizní seriál „Život na Marsu“, který u nás dávali a kde šlo o to, že hlavní postava, policista, je katapultován do minulosti, podle všeho na začátek 70. let minulého století. Cítil jsem se tak trochu jako on, když jsem dnes pročítal volební seznam. Unie zde přichází s politikami, které se týkají žen v zemědělství, vývozních úvěrů pro zvýhodněné společnosti, speciálních dotací pro Unilever v České republice a pro výrobce obráběcích strojů v Polsku. 70. léta minulého století byla pro Evropu jako celek, a zejména pro Spojené království, hrozným obdobím, dobou hluboké hospodářské stagnace, nezaměstnanosti, státního bankrotu. Ale tyto věci nezpůsobily nějaké tektonické síly mimo naši kontrolu. Došlo k nim v důsledku špatně směřované politiky, a zejména představy, že by vlády mohly vybrat vítěze a že by vlády měly řídit hospodářství a ovládat situaci prostřednictvím přerozdělování prostředků. 27 členských států se posunulo kupředu, ale Evropská unie nikoli. Stále jsme v tomto světě, kde vybíráme peníze od našich daňových poplatníků a dáváme je zvýhodněným skupinám klientů. Proč? Protože pokud bychom to nedělali, k čemu by pak Evropská unie byla? Jak kdysi poznamenal Upton Sinclair, je velmi obtížné přimět člověka, aby něco viděl, když jeho práce závisí na tom, že to nevidí."@cs¹ "Hr. formand! Jeg ved ikke, om De husker den populære tv-serie "Life on Mars" i vores land, hvis plot gik ud på, at hovedrolleindehaveren, en politimand, blev sendt tilbage til starten af 1970'erne. Jeg følte lidt, ligesom han gjorde, da jeg læste igennem stemmelisten i dag. Her udtænker EU politikker for kvinder inden for landbrug, eksportkreditter til begunstigede virksomheder, særlig støtte til Unilever i Den Tjekkiske Republik og til fabrikanter af maskinværktøj i Polen. 1970'erne var en svær periode for Europa generelt og for Det Forenede Kongerige i særdeleshed. En tid med stagflation, arbejdsløshed og national bankerot. Men disse ting skete ikke på grund af nogle tektoniske kræfter, der lå uden for vores kontrol. De skete som følge af fejlagtige politikker, særlig tanken om, at regeringerne kunne udvælge vindere, og at regeringerne skulle kontrollere økonomien og få tingene til at ske via omfordeling af ressourcerne. De 27 medlemsstater har bevæget sig fremad, men EU har ikke. Vi befinder os stadig i den verden, hvor vi tager penge fra skatteyderne og giver dem til begunstigede klientgrupper. Hvorfor? For hvis vi ikke gjorde det, hvad ville meningen med EU så være? Som Upton Sinclair engang sagde, er det meget vanskeligt at få en mand til at se noget, når hans arbejde afhænger af, at han ikke ser det."@da² "Herr Präsident, ich weiß nicht, ob Sie sich an die beliebte Fernsehserie aus unserem Land erinnern können, in der es darum ging, dass die Hauptfigur, ein Polizist, in die frühen 1970er, wie es scheint, zurückversetzt wird. Als ich mir heute die Abstimmungsliste durchgelesen habe, habe ich mich genauso gefühlt. Hier präsentiert die EU Strategien über Frauen in der Landwirtschaft, Exportkredite für bevorzugte Unternehmen, Sondermitteln für Unilever in der Tschechischen Republik und für Werkzeugmaschinenhersteller in Polen. Die 1970er waren eine furchtbare Zeit für Europa insgesamt und für das Vereinigte Königreich im Besonderen: eine Zeit der Stagflation, der Arbeitslosigkeit, der Staatsbankrotte. Diese Dinge geschahen jedoch nicht aufgrund tektonischer Kräfte außerhalb unserer Kontrolle. Sie geschahen infolge einer falschen Politik, insbesondere der Vorstellung, dass Regierungen „Pick-the-winner“-Strategien anwenden könnten und dass Regierungen die Wirtschaft kontrollieren und die Dinge durch eine Umverteilung der Ressourcen in Gang bringen sollten. Die 27 Mitgliedstaaten haben sich weiterentwickelt, aber die Europäische Union nicht. Wir leben immer noch in dieser Welt, in der wir Geld von den Steuerzahlern nehmen und es den bevorzugten Klientengruppen geben. Wieso? Wozu wäre die Europäische Union denn gut, wenn wir dies nicht täten? Wie Upton Sinclair einmal bemerkt hat, ist es sehr schwer, einen Menschen dazu zu bringen, etwas zu verstehen, wenn sein Arbeitsplatz davon abhängt, dass er es nicht versteht."@de⁹ "Κύριε Πρόεδρε, δεν ξέρω αν θυμάστε τη δημοφιλή τηλεοπτική σειρά Life on Mars που προβαλλόταν στη χώρα μας, της οποίας η κεντρική ιδέα ήταν ότι ο πρωταγωνιστής, ένας αστυνομικός, μεταφέρεται μυστηριωδώς πίσω, όπως φαίνεται, στις αρχές της δεκαετίας του 1970. Αισθάνθηκα κάπως σαν αυτόν όταν διάβασα σήμερα τον κατάλογο της ψηφοφορίας. Εδώ η ΕΕ προτείνει πολιτικές για τις γυναίκες στη γεωργία, εξαγωγικές πιστώσεις για ευνοούμενες εταιρείες, ειδικά δάνεια στη Unilever στην Τσεχική Δημοκρατία και σε κατασκευαστές μηχανημάτων στην Πολωνία. Η δεκαετία του 1970 ήταν μια δυσμενής περίοδος για την Ευρώπη συνολικά και για το Ηνωμένο Βασίλειο ειδικά· μια περίοδος στασιμότητας και πληθωρισμού, ανεργίας, εθνικής χρεοκοπίας. Αλλά τότε αυτά δεν συνέβησαν εξαιτίας κάποιων τεκτονικών δυνάμεων πέρα από τον έλεγχό μας. Συνέβησαν ως αποτέλεσμα μιας εσφαλμένης πολιτικής και ιδίως της ιδέας ότι οι κυβερνήσεις μπορούσαν να επιλέγουν νικητές και ότι οι κυβερνήσεις έπρεπε να ελέγχουν την οικονομία και να επιτυγχάνουν αποτελέσματα μέσω της ανακατανομής των πόρων. Τα 27 κράτη μέλη προχώρησαν, όχι όμως και η Ευρωπαϊκή Ένωση. Βρισκόμαστε ακόμα σε αυτόν τον κόσμο όπου παίρνουμε χρήματα από τους φορολογουμένους μας και τα δίνουμε σε ευνοούμενες ομάδες πελατών. Γιατί; Διότι αν δεν το κάναμε, ποιος ο λόγος ύπαρξης της Ευρωπαϊκής Ένωσης; Όπως παρατήρησε κάποτε ο Upton Sinclair, είναι πολύ δύσκολο να κάνεις κάποιον να δει κάτι όταν η δουλειά του εξαρτάται από το να μην το δει."@el¹⁰ "Señor Presidente, no sé si recuerda usted una serie de televisión que tuvo mucho éxito en nuestro país protagonizada por un policía que de repente se encuentra de nuevo en lo que parece ser el comienzo de los años setenta. Yo me sentí un poco como él cuando revisé la lista de votaciones hoy. Hete aquí que la UE nos presenta políticas sobre la mujer en la agricultura, los créditos a la exportación para empresas beneficiarias, subvenciones especiales para Unilever en la República Checa y para fabricantes de máquina herramienta en Polonia. La década de los setenta fue un período aciago para Europa en su conjunto y para el Reino Unido en particular: una época de estanflación, desempleo y bancarrota nacional. Pero fueron cosas que no ocurrieron porque hubiera fuerzas tectónicas que se escaparan a nuestro control, sino como resultado de políticas mal concebidas, en concreto la noción de que los gobiernos podían elegir a los vencedores, deberían controlar ellos la economía y obtener resultados mediante la redistribución de recursos. Los veintisiete Estados miembros han avanzado, pero la Unión Europea no lo ha hecho. Todavía nos hallamos en un mundo en el que se recauda dinero de los contribuyentes y se entrega a diversos clientes preferenciales. ¿Por qué? Porque si no hiciéramos eso, ¿para qué serviría la Unión Europea? Tal y como señaló Upton Sinclair en una ocasión, es muy difícil conseguir que alguien vea algo cuando su trabajo consiste en no verlo."@es²¹ "Austatud juhataja! Ma ei tea, kas te mäletate meie kodumaal populaarset telesarja „Elu Marsil”, mille idee seisnes selles, et politseinikust peategelane katapulteeritakse justkui tagasi 1970. aastate algusesse. Kui ma täna hääletuse nimekirja lugesin, siis oli mul üsna sama tunne kui temal. EL tuleb täna välja poliitikaga, mis puudutab naisi põllumajanduses; ekspordikrediidiga eelistatud äriühingutele; eritoetustega Unileverile Tšehhi Vabariigis ja masinatehase töölistele Poolas. 1970. aastad olid kogu Euroopale ja eriti Ühendkuningriigile raske aeg: see oli stagflatsiooni, tööpuuduse ja riikliku pankroti aeg. Need asjad juhtusid aga mõnede meie kontrollile allumatute tektooniliste jõudude tõttu. Need juhtusid valesuunalise poliitika tulemusena just seetõttu, et arvati, et valitsused saavad välja valida võitjad ja et nad peaksid kontrollima majandust ning panema ressursside ümbersuunamise kaudu asjad liikuma. 27 liikmesriiki on edasi liikunud, kuid Euroopa Liit ei ole. Elame ikka veel selles maailmas, kus võetakse raha meie maksumaksjatelt ja jagatakse see eelistatud eliitrühmadele. Miks? Sest kui me seda ei teeks, milleks siis Euroopa Liitu vaja oleks? Nagu märkis kord Upton Sinclair: väga keeruline on panna inimest midagi nägema, kui tema töökoht sõltub sellest, et ta seda ei näe."@et⁵ "Arvoisa puhemies, en tiedä, muistatteko maassani suositun Life on Mars -televisiosarjan, jonka tehokeinona oli johtavana hahmona olevan poliisin heittäminen ajassa taaksepäin, nähtävästi 1970-luvun alkuun. Minulla oli samanlainen tunne kuin hänellä, kun kävin läpi tämänpäiväistä äänestyslistaa. EU:n listalla ovat nyt maataloudessa työskenteleviä naisia koskeva politiikka ja suosikkiyritysten vientiluotot sekä erityisavustukset Unileverille Tšekin tasavallassa ja työkonevalmistajille Puolassa. 1970-luku oli kipeää aikaa koko Euroopalle ja erityisesti Yhdistyneelle kuningaskunnalle. Se oli stagflaation, työttömyyden, kansallisen vararikon aikaa. Nuo asiat eivät kuitenkaan tapahtuneet joidenkin hallintamme ulkopuolella olevien tektonisten voimien johdosta. Ne tapahtuivat jääräpäisen politiikan tuloksena, erityisesti sen ajatuksen tuloksena, että hallitukset voisivat poimia voittajia ja että hallitusten tulisi valvoa taloutta ja saada asiat tapahtumaan jakamalla resurssit uudelleen. Unionin 27 jäsenvaltiotta ovat kyllä menneet eteenpäin, mutta Euroopan unioni ei ole. Olemme yhä maailmassa, jossa veronmaksajilta viedään rahat ja ne annetaan suosikkiryhmille. Miksi? Jos emme tekisi niin, mikä tarkoitus Euroopan unionilla olisi? Kuten Upton Sinclair kerran huomautti, on hyvin vaikea saada ihminen näkemään jotain, jos hänen työpaikkansa riippuu siitä, ettei näe kyseistä asiaa."@fi⁷ "Monsieur le Président, je ne sais pas si vous vous souvenez de une série télévisée très populaire dans notre pays, dont le héros, un agent de police, se retrouve propulsé dans ce qui semble être le début des années 70. J’ai eu un peu la même impression lorsque j’ai lu la liste de vote d’aujourd’hui. Voilà que l’UE propose des politiques sur les femmes dans l’agriculture, des crédits à l’exportation pour des entreprises privilégiées, ainsi que des subventions spéciales en faveur d’Unilever en République tchèque et de producteurs de machines-outils en Pologne. Les années 70 furent difficiles pour l’Europe dans son ensemble, et en particulier pour le Royaume-Uni: ce fut une période de stagflation et de chômage, de faillite nationale. Mais ces choses ne sont pas arrivées à cause de certaines forces tectoniques hors de notre contrôle. Elles étaient le fruit d’une mauvaise politique, fondée sur l’idée selon laquelle les gouvernements ont le devoir de choisir les vainqueurs, de contrôler l’économie et de provoquer les choses en redistribuant les ressources. Les 27 États membres ont évolué, mais ce n’est pas le cas de l’Union européenne. Nous avons conservé l’habitude de prendre l’argent des contribuables pour le donner à des groupes privilégiés. Pourquoi? Parce que si nous arrêtions, à quoi servirait encore l’Union européenne? Comme l’avait très justement fait remarquer Upton Sinclair en son temps, il est difficile de faire comprendre quelque chose à un homme lorsque son salaire dépend précisément du fait qu’il ne la comprenne pas."@fr⁸ "Elnök úr, nem tudom, hogy emlékszik-e az című népszerű televíziós sorozatra, amelyben a főszereplő, egy rendőr visszarepül az 1970-es évek elejére. Ma, miközben a szavazási listát olvastam, úgy éreztem magam, mint ő. Az EU a mezőgazdaságban dolgozó nőkre vonatkozó politikákkal, az előnyben részesített vállalkozásoknak szóló exporthitelekkel, a Cseh Köztársaságban működő Unilever és a lengyelországi szerszámgépgyártók számára nyújtandó különleges támogatásokkal áll elő. Az 1970-es évek borzasztó időszak volt egész Európa és különösen az Egyesült Királyság számára: a stagfláció, a munkanélküliség és a nemzeti csőd időszaka. Ezek a dolgok azonban nem a hatáskörünkön kívüli tektonikus erők miatt történtek. Önfejű politika eredményei, különösen azon ötletnek köszönhetőek, hogy a kormányok ki tudják választani a nyerteseket, és hogy a kormányoknak a források újraelosztása révén irányítaniuk kell a gazdaságot, és eredményeket kell elérniük. A 27 tagállam továbbhaladt, az Európai Unió azonban nem. Még mindig ott tartunk, hogy pénzt veszünk el az adófizetőktől, és azt előnyben részesített ügyfélcsoportoknak adjuk oda. Miért? Mert ha nem ezt tennénk, akkor mi célt szolgálna az Európai Unió? Ahogy Upton Sinclair egyszer megjegyezte, nagyon nehéz egy embert rávenni, hogy meglásson valamit, ha a munkája attól függ, hogy azt ne vegye észre."@hu¹¹ "Signor Presidente, forse ricorda la famosa serie televisiva britannica in cui il personaggio principale, un agente di polizia, si ritrova catapultato agli inizi del 1970. Mi sono sentito esattamente come lui stamattina quando ho letto la lista di voto programmata per la giornata odierna. Sono elencate proposte politiche dell’Unione europea in ambiti quali le donne nell’agricoltura, i crediti all’esportazione per aziende privilegiate, le sovvenzioni speciali per Unilever nella Repubblica ceca e per i produttori di macchine utensili in Polonia. Gli inizi degli anni ‘70 furono un periodo duro per l’Europa in generale e per il Regno Unito in particolare: un periodo segnato da stagflazione, disoccupazione, bancarotta nazionale. La causa però non erano forze naturali al di fuori del nostro controllo, bensì una politica errata, basata principalmente sull’idea che i governi avessero il potere di determinare i vincitori, controllare l’economia e stabilire il corso degli eventi ridistribuendo le risorse. I 27 Stati membri hanno fatto pregressi, a differenza dell’Unione europea, che continua ad utilizzare i contributi dei cittadini a vantaggio di alcuni gruppi. Il motivo? Bè, se l’Unione europea non agisse in questo modo, cos’altro potrebbe fare? Come disse una volta Upton Sinclair, è difficile far notare ad una persona ciò che il suo lavoro gli impone di non vedere."@it¹² "Pone pirmininke, nežinau, ar prisimenate mūsų šalyje populiarų televizijos serialą „Gyvenimas Marse“, kuriame pagrindinis veikėjas, policijos pareigūnas, nukeliamas į praeitį, į, berods, ankstyvąjį praėjusio amžiaus aštuntąjį dešimtmetį. Šiandien, pažvelgęs į balsavimo punktų sąrašą, pasijutau panašiai kaip jis. Štai, ES siūlo moterų žemės ūkyje politiką, eksporto kreditus privilegijuotoms bendrovėms, specialias subsidijas „Unilever“ Čekijoje ir staklių gamintojams Lenkijoje. Aštuntasis dešimtmetis buvo baisus laikotarpis visai Europai ir ypač Jungtinei Karalystei – stagfliacijos, nedarbo ir nacionalinio bankroto laikotarpis. Tačiau tai įvyko ne dėl kokių nors tektoninių jėgų, kurių negalėtume kontroliuoti. Tai įvyko dėl neteisingos politikos, ypač dėl įsitikinimo, kad valdžia gali parinkti nugalėtojus ir kad valdžia turi kontroliuoti ekonomiką ir siekti rezultatų perskirstydama išteklius. 27 valstybės narės tokio mąstymo atsisakė, bet ne Europos Sąjunga. Mūsų pasaulyje pinigai vis dar paimami iš mokesčių mokėtojų ir perduodami privilegijuotoms klientų grupėms. Kodėl? Nes jei taip nesielgtume, kam tada būtų reikalinga Europos Sąjunga? Kaip kartą pažymėjo Upton Sinclair, žmogų labai sunku priversti ką nors suvokti, jei tas suvokimas jam gali kainuoti darbo vietą."@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs, es nezinu, vai jūs atceraties populāro televīzijas seriālu mūsu valstī kura saturs bija tāds, ka galvenais varonis — policijas virsnieks — tiek katapultēts atpakaļ uz, šķiet, pagājušā gadsimta septiņdesmito gadu sākumu. Es šodien jutos līdzīgi, kad izlasīju balsošanas sarakstu. Tajā ES izvirza politiku par sievietēm lauksaimniecībā, eksporta kredītiem izredzētām kompānijām, īpašām dotācijām uzņēmumam Čehijas Republikā un darbgaldu ražotājiem Polijā. Pagājušā gadsimta septiņdesmitie gadi bija šausmīgs periods visai Eiropai kopumā, bet jo īpaši Apvienotajai Karalistei — stagnācijas, bezdarba, nacionālo bankrotu laiks. Bet tas viss nenotika kaut kādu nekontrolējamu tektonisku spēku dēļ. Tas notika nepareizi vadītas politikas dēļ, jo īpaši tādēļ, ka valdīja uzskats, ka valdības var atlasīt uzvarētājus un valdībām ir jākontrolē ekonomika un jāliek lietām notikt, pārskatot līdzekļu piešķiršanu. 27 dalībvalstis ir gājušas uz priekšu, bet Eiropas Savienība nē. Mēs joprojām esam tajā pasaulē, kurā saņem naudu no nodokļu maksātājiem un atdod izredzēto klientu grupām. Kāpēc? Tāpēc, ka, ja mēs to nedarītu, tad kam gan vajadzīga Eiropas Savienība? Kā reiz novērojis ir ļoti grūti piespiest cilvēku kaut ko redzēt, ja viņa darba saglabāšanas priekšnoteikums ir neredzēšana."@lv¹³ "Mr President, I do not know whether you recall the popular television series in our own country the conceit of which was that the leading character, a police officer, is catapulted back, as it seems, to the early 1970s. I felt rather as he did as I read through the voting list today. Here is the EU coming out with policies on women in agriculture, export credits for favoured companies, special grants to Unilever in the Czech Republic and to machine tool manufacturers in Poland. The 1970s was a dire period for Europe as a whole and for the United Kingdom in particular: a time of stagflation, of unemployment, of national bankruptcy. But these things did not happen because of some tectonic forces beyond our control. They happened as a result of wrong-headed policy, in particular the idea that governments could pick winners, and that governments should control the economy and make things happen through reallocating resources. The 27 Member States have moved on, but the European Union has not. We are still in this world of taking money from our taxpayers and giving them to favoured client groups. Why? Because if we did not do that, what would the European Union be for? As Upton Sinclair once observed, it is very difficult to make a man see something when his job depends upon not seeing it."@mt¹⁵ "Mijnheer de Voorzitter, ik weet niet of u zich de populaire televisieserie in ons land herinnert waarvan de grap was dat de hoofdpersoon, een politieagent, klaarblijkelijk wordt teruggelanceerd naar het begin van de jaren zeventig van de twintigste eeuw. Ik voelde me min of meer zoals hoe hij zich heeft gevoeld toen ik de lijst van stemmingen van vandaag doorlas. Hier is de EU die aan komt zetten met beleid inzake vrouwen in de landbouw, exportkredieten voor begunstigde bedrijven, speciale subsidies voor Unilever in de Tsjechische Republiek en voor machinefabrikanten in Polen. De jaren zeventig waren een grimmige periode voor heel Europa en voor het Verenigd Koninkrijk in het bijzonder: een tijd van stagflatie, van werkloosheid, van nationaal bankroet. Maar deze dingen gebeurden niet vanwege tektonische krachten waaraan we niets konden doen. Ze gebeurden als gevolg van een verkeerd beleid, in het bijzonder de gedachte dat overheden winnaars konden uitkiezen en dat overheden de economie moesten reguleren en dingen moesten laten gebeuren door de herverdeling van middelen. De 27 lidstaten zijn verder gegaan, maar de Europese Unie niet. Wij leven nog steeds in deze wereld van geld afpakken van onze belastingbetalers en dat aan begunstigde klantgroepen geven. Waarom? Omdat de vraag is waar de Europese Unie dan voor zou zijn als we dat niet deden? Zoals Upton Sinclair ooit heeft opgemerkt, is het heel moeilijk om iemand iets te doen inzien wanneer zijn baan ervan afhangt om het niet in te zien."@nl³ "Panie Przewodniczący! Nie wiem czy przypomina Pan sobie wyświetlany w naszym kraju popularny serial telewizyjny pt. w którym główny bohater, policjant, cofa się w czasie do początku lat 70. Kiedy przeglądałem dziś listę posłów biorących udział w głosowaniu czułem się trochę jak on. Oto UE proponuje strategie polityczne dotyczące kobiet w rolnictwie, kredyty eksportowe dla spółek uprzywilejowanych, specjalne dotacje dla Unilever w Republice Czeskiej oraz na produkcję maszyn i urządzeń w Polsce. Lata 70. były strasznym okresem dla całej Europy, zwłaszcza dla Wielkiej Brytanii: okresem stagflacji, bezrobocia, krajowego bankructwa. Ale te zjawiska nie zaistniały wskutek oddziaływania jakichś tajemniczych ruchów tektonicznych leżących poza naszą kontrolą. Były wynikiem niewłaściwej polityki, a przede wszystkim pomysłu, że rządy mogą wyłaniać zwycięzców i że rządy powinny kontrolować gospodarkę oraz zajmować się relokacją zasobów. 27 państw członkowskich poszło naprzód, ale Unia Europejska nie. Ciągle żyjemy w świecie opartym na zabieraniu pieniędzy naszym podatnikom i oddawaniu ich uprzywilejowanym grupom. Dlaczego? Dlatego, że gdybyśmy tego nie zrobili, to jaki sens miałaby Unia Europejska? Jak powiedział Upton Sinclair „trudno jest przekonać człowieka, aby coś zrozumiał, jeśli jego wypłata zależy od tego, aby nie rozumiał”."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, não sei se se lembra de uma série de televisão popular no nosso país cujo ponto de partida era a personagem principal, um polícia, ser transportado, por assim dizer, para o princípio dos anos 70. Senti-me um pouco como ele quando hoje li de cima a baixo a lista de votação. Aqui está a UE a apresentar políticas sobre as mulheres no sector agrícola, créditos à exportação para companhias beneficiadas, subvenções especiais para a Unilever na República Checa e para fabricantes de máquinas-ferramentas na Polónia. Os anos 70 foram um período terrível para a Europa em geral e para o Reino Unido em particular: uma época de estagflação, de desemprego, de bancarrota nacional. Mas essas situações não foram causadas por forças tectónicas fora do nosso controlo. Foram o resultado de uma política obstinada, particularmente da ideia de que os governos podiam escolher os vencedores e deviam controlar a economia e fazer as coisas acontecer através da reafectação dos recursos. Os 27 Estados-Membros evoluíram, mas a União Europeia não. Continuamos neste mundo em que se tira dinheiro aos nossos contribuintes para o dar a grupos de clientes favorecidos. Porquê? Porque se não o fizéssemos, para que serviria a União Europeia? Como Upton Sinclair uma vez observou, é muito difícil fazer um homem ver uma coisa quando o seu emprego depende exactamente de não a ver."@pt¹⁷ "Domnule președinte, nu știu dacă vă amintiți popularul serial de televiziune din țara dvs. în care personajul principal, un ofițer de poliție, este catapultat înapoi, se pare, la începutul anilor '70. M-am simțit cam la fel ca el în timp ce am citit lista de vot astăzi. Pe aceasta se află propunerile UE de politici privind femeile în agricultură, creditele la export pentru societățile favorizate, granturi speciale acordate corporației Unilever din Republica Cehă și producătorilor de utilaje din Polonia. Anii 1970 au fost o perioadă cumplită pentru Europa în ansamblu și în special pentru Regatul Unit: o perioadă de stagflație, șomaj, faliment național. Însă aceste lucruri nu s-au întâmplat din cauza unor forțe tectonice care nu puteau fi controlate de noi. S-au petrecut ca urmare a unei politici greșite caracterizate în special prin ideea potrivit căreia guvernele pot alege câștigători și ar trebui să controleze economia și să facă lucrurile să se întâmple prin realocarea resurselor. Cele 27 de state membre au mers mai departe, însă nu și Uniunea Europeană. Suntem încă în această lume care ia bani de la contribuabilii noștri și îi dă grupurilor clientelare preferate. De ce? Deoarece, dacă nu am face acest lucru, ce rost ar mai avea Uniunea Europeană? După cum a remarcat cândva Upton Sinclair, este foarte dificil să faci un om să vadă un lucru când locul său de muncă depinde de a nu vedea lucrul respectiv."@ro¹⁸ "Neviem, či si pamätáte na populárny televízny seriál v našej krajine (Život na Marse), ktorého dej sa týkal návratu hlavnej postavy, policajného dôstojníka, podľa všetkého na začiatok sedemdesiatych rokov dvadsiateho storočia. Mal som celkom taký pocit, akoby sa to udialo, keď som si dnes čítal hlasovací zoznam. EÚ tu prichádza s politikami týkajúcimi sa žien v poľnohospodárstve, vývozných úverov pre protežované spoločnosti, špeciálnych grantov pre spoločnosť Unilever v Českej republike a strojárske spoločnosti v Poľsku. Sedemdesiate roky dvadsiateho storočia boli pre Európu ako celok a najmä pre Spojené kráľovstvo strašným obdobím: bola to doba stagflácie, nezamestnanosti, štátneho bankrotu. Tieto veci sa však nediali následkom zlomových síl mimo našej kontroly. Nastali v dôsledku nerozumnej politiky, predovšetkým v dôsledku predstavy, že vlády môžu vyberať úspešných a že vlády by mali viesť hospodárstvo a uskutočňovať plány prostredníctvom prerozdeľovania zdrojov. 27 členských štátov sa posunulo vpred, Európskej únii sa to však nepodarilo. Ešte stále žijeme vo svete, kde sa daňovým poplatníkom berú peniaze, ktoré sa rozdávajú protežovaným klientskym skupinám. Prečo? Pretože ak by sme to nerobili, načo by bola dobrá Európska únia? Ako raz podotkol Upton Sinclair, je veľmi ťažké prinútiť niekoho, aby si niečo všimol, keď je jeho práca závislá od toho, že si to všímať nemá."@sk¹⁹ "Gospod predsednik, ne vem, ali se spomnite priljubljene televizijske serije v naši državi koncept katere je bil, da se glavni igralec, policist, vrne, kot se zdi, v zgodnja sedemdeseta leta 20. stoletja. Ko sem danes bral seznam glasovanja, sem se počutil nekako kot on. Tu EU nastopa s politikami o ženskah v kmetijstvu, izvoznimi posojili za privilegirana podjetja, posebnim financiranjem Unileverja v Češki republiki in proizvajalcev strojnega orodja na Poljskem. Sedemdeseta leta 20. stoletja so bila težavna za Evropo kot celoto in posebno za Združeno kraljestvo: čas stagflacije, brezposelnosti, nacionalnega stečaja. Vendar pa do tega ni prišlo zaradi nekakšnih tektonskih sil, ki jih ne nadzorujemo. Zgodilo se je zaradi napačne politike, zlasti zaradi zamisli, da lahko vlade izbirajo zmagovalce in da morajo vlade nadzorovati gospodarstvo in uresničevati zadeve z razporeditvijo sredstev. 27 držav članic je napredovalo, Evropska unija pa ne. Še vedno smo v tem svetu, v katerem jemljemo denar svojim davkoplačevalcem in ga dajemo privilegiranim skupinam strank. Zakaj? Če ne bi bili storili tega, za kaj bi se zavzemala Evropska unija? Kot je nekoč pripomnil Upton Sinclaire, je zelo težko prisiliti človeka, da vidi nekaj, ko je njegovo delo odvisno od tega, da ne vidi."@sl²⁰ "Herr talman! Jag vet inte om du minns den populära tv-serien som visades i vårt hemland. Den byggde på att huvudpersonen, en polis, till synes slungades tillbaka till tidigt 70-tal. Jag kände mig ungefär som honom när jag läste igenom omröstningslistan i dag. Här presenterar EU politik för kvinnor inom jordbruket, exportkrediter för gynnade företag, speciella bidrag till Unilever i Tjeckien och till verktygsmaskinstillverkare i Polen. 1970-talet var en svår period för hela Europa, och för Storbritannien i synnerhet: det var en tid av stagflation, arbetslöshet och nationell konkurs. Dessa företeelser berodde dock inte på några tektoniska krafter utanför vår kontroll. De var resultatet av en omdömeslös politik, i synnerhet uppfattningen att regeringarna kan välja vinnare, och att regeringar bör styra ekonomin och få saker att hända genom att omfördela resurser. De 27 medlemsstaterna har gått vidare, men inte EU. Vi befinner oss fortfarande i en värld där vi tar pengar från våra skattebetalare och ger dem till gynnade klientgrupper. Varför? För att om vi inte gjorde det, skulle EU sakna existensberättigande? Som Upton Sinclair en gång påpekade, är det mycket svårt att få en man att inse något när hans uppehälle är beroende av att han inte inser det."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Daniel Hannan (ECR ) -"¹⁶ "Daniel Hannan (ECR )."^{5,19,14,11,21} "Daniel Hannan (ECR ). -"^{18,20,15,1,13,4,9} "Dzīve uz Marsa,"¹³ "Life on Mars"^{15,19,16,4,21,9} "Unilever"¹³ "Upton Sinclair"¹³ "Viața pe Marte"¹⁸ "Élet a Marson"¹¹ "Življenje na Marsu"²⁰
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶