Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2011-03-24-Speech-4-036-000"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2011-03-24"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Pregătirea bugetului 2012 (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"it"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20110324.5.4-036-000"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2011-03-24-Speech-4-037-000⁶
lpv:speaker	lp:Francesca Balzani⁶
lpv:spoken text	"Signor Presidente, onorevoli colleghi, il documento che oggi è al nostro esame non è soltanto un documento sulle priorità del prossimo bilancio europeo, ma è anche e soprattutto un documento strategico sul nuovo ruolo che il bilancio europeo deve avere nel quadro della più forte governance economica. Quest'anno è il primo anno del semestre europeo, un semestre studiato proprio per creare il massimo coordinamento tra il bilancio dell'Unione e i bilanci degli Stati membri, per creare la massima sinergia, la massima complementarietà, e tutto questo significa fondamentalmente una cosa: convergere e far convergere i bilanci degli Stati membri sui grandi obiettivi del bilancio europeo. Oggi questi obiettivi, gli obiettivi europei, non possono che essere quelli della strategia 2020, una strategia grande, ambiziosa, con cinque molto importanti e sette grandi iniziative faro. Sono obiettivi importanti, grandi ma anche molto specifici. Il primo è importantissimo: significa costruire un'Europa più e meglio occupata attraverso i giusti investimenti. Abbiamo quindi una grande priorità per il bilancio del 2012: non perdere tempo perché la strategia 2020 si realizzi, cominciando proprio con il primo dei più lavoro in Europa. È quindi fondamentale, urgente, iniziare a definire subito la dimensione della strategia 2020 all'interno del nostro bilancio. Per fare questo sono necessarie due cose fondamentali: è necessario progettare, è necessario guardare al futuro. Progettare significa escludere approcci matematici al bilancio, non ha senso! Un aumento matematico, un aumento secco e indiscriminato non è utile! Dobbiamo invece guardare esattamente quali sono i programmi e le azioni utili alla nostra strategia 2020. Guardare al futuro significa una cosa fondamentalmente: avere anche la massima attenzione per gli impegni e non solo per i pagamenti, perché sono gli impegni lo strumento con il quale possiamo costruire il futuro finanziario sostenibile della nostra Unione. C'è poi un tema importantissimo, che è quello della flessibilità. Siamo al termine del periodo di programmazione e quindi il bilancio è particolarmente rigido; credo pertanto che sia veramente importante considerare fin dall'inizio tutti gli strumenti di flessibilità disponibili come fondamentali, indispensabili per questo bilancio che andiamo a definire, se vogliamo che sia non solo possibile, non solo fondamentale per fare il primo passo verso la strategia 2020 che non può assolutamente essere un fallimento, come già abbiamo visto in passato, ma anche se vogliamo che sia un bilancio utile ed effettivo. Sono convinta che tutti questi grandi obiettivi saranno possibili solo se costruiremo insieme, pazientemente, fin dall'inizio, un rinnovato clima di cooperazione istituzionale. La cooperazione istituzionale è una delle grandi sfide del trattato di Lisbona di cui parliamo sempre con poca attenzione. Collaborazione istituzionale significa veramente trovare un clima di rinnovata parità per lavorare insieme su questo tema delicato, il bilancio, che è uno degli strumenti non solo più strategici ma anche più reali e più veri per costruire il nostro futuro."@it¹²
lpv:spokenAs	member; S&D (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; BUDG (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; CONT (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; Special committee on the policy challenges and budgetary resources for a sustainable European Union after 2013 (2010-06-17--2011-06-30)²³ member; Delegation for relations with the countries of South Asia (2009-09-16--2014-06-30)²³ unknown; Partito Democratico (2009-07-14--2014-06-30)²³ substitute; Delegation for relations with India (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; INTA (2009-07-16--2012-01-18)²³
lpv:translated text	"Pane předsedající, dámy a pánové, dokument, jemuž se dnes věnujeme, není pouhou zprávou o prioritách příštího evropského rozpočtu, ale také především strategickým dokumentem, který se na novou úlohu evropského rozpočtu dívá v souvislosti s lepší správou ekonomických záležitostí. Letošní rok je prvním rokem evropského semestru, jenž byl zaveden právě za účelem co nejrozsáhlejší možné koordinace mezi rozpočtem Unie a rozpočty členských států, co největší možné součinnosti a maximální komplementarity. To všechno v zásadě znamená jednu věc: sbližování – tedy to, aby se rozpočty členských států co nejvíce přiblížily hlavním cílům evropského rozpočtu. Tyto cíle – tyto evropské cíle – mohou dnes být jedině ty, jež jsou obsaženy ve strategii Evropa 2020: v této významné, ambiciózní strategii s pěti nanejvýš důležitými cíli a sedmi velkými stěžejními iniciativami. Jedná se o velké, důležité cíle, které jsou však zároveň velice konkrétní. První cíl je nesmírně důležitý a zahrnuje budování posílené Evropy s vyšší mírou zaměstnanosti prostřednictvím správných investic. Rozpočet pro rok 2012 má tedy jednu významnou prioritu: při realizaci strategie 2020 nesmíme ztrácet čas, musíme začít prvním z cílů, jímž je vyšší míra zaměstnanosti v Evropě. Bezodkladné zařazení tohoto aspektu strategie 2020 do našeho rozpočtu je proto zásadní a naléhavé. Abychom toho dosáhli, jsou nezbytné dvě věci: musíme plánovat a musíme se dívat do budoucna. Plánovat znamená opustit matematické přístupy k rozpočtu, které zcela postrádají smysl. Matematická, všeobecná a nerozvážná navyšování nejsou k ničemu. Namísto toho se musíme zaměřit na to, jaké konkrétní programy a kroky mohou přispět k plnění strategie 2020. Pohled do budoucna má naprosto zásadní význam: musíme se pozorně starat o své závazky a ne jen o platby, protože závazky jsou nástrojem, jenž nám pomůže vytvářet udržitelnou finanční budoucnost Unie. Další důležitou věcí je flexibilita. Nacházíme se na konci plánovacího období, a proto je rozpočet obzvlášť nepružný. Proto se domnívám, že je skutečně důležité, abychom už od začátku vnímali všechny dostupné nástroje flexibility jako zásadní a nepostradatelné pro rozpočet, jejž budeme vytvářet, jestliže chceme, aby nebyl pouze jediným možným nebo klíčovým pro první krok směrem k cílům strategie 2020 – ta v žádném případě nesmí selhat, jak jsme to viděli v minulosti – ale jestliže má být zároveň rozpočtem užitečným a efektivním. Jsem přesvědčena, že splnění všech těchto hlavních cílů bude možné jedině tehdy, pokud budeme společně již od samého počátku trpělivě pracovat na obnovení atmosféry institucionální spolupráce. Tato spolupráce je jednou z největších výzev Lisabonské smlouvy, o níž obvykle hovoříme poněkud lehkomyslně. Institucionální spolupráce znamená skutečné nalezení obnoveného pocitu rovnosti, abychom dokázali společně pracovat na tak citlivém tématu, jako je rozpočet, který je nejen jedním ze strategicky nejvýznamnějších nástrojů pro vytváření naší budoucnosti, ale také jedním z nejhmatatelnějších a nejpraktičtějších."@cs¹ "Fru formand, mine damer og herrer! Det dokument, vi behandler i dag, er ikke blot en betænkning om prioriteringerne i det næste EU-budget, men også og frem for alt et strategisk dokument, hvor vi ser på den nye rolle, EU-budgettet skal spille som led i en bedre økonomisk styring. Det er det første år med det europæiske halvår, som er blevet udformet netop for at sikre den størst mulige samordning mellem EU's budget og medlemsstaternes budgetter, den størst mulige synergi og den størst mulige komplementaritet. Det betyder i al væsentlighed én ting, nemlig konvergens og at få medlemsstaternes budgetter til at gå op i en højere enhed med EU-budgettets vigtigste mål. I dag kan disse mål – disse EU-mål – kun være dem, der er fastlagt i Europa 2020-strategien, som er en storslået, ambitiøs strategi med fem særdeles vigtige mål og syv store flagskibsinitiativer. Det er store vigtige mål, men de er også meget konkrete. Det første mål er ekstremt vigtigt og indebærer, at vi opbygger et mere fuldstændigt Europa med en bedre beskæftigelse gennem de rette investeringer. Vi har derfor en vigtig prioritet for 2012-budgettet. Og det er, at vi ikke venter med at gennemføre 2020-strategien, der begynder med det første af målene, det om højere beskæftigelse i Europa. Det er derfor væsentligt og faktisk en hastesag omgående at fastlægge omfanget af 2020-strategien i vores budget. To ting er afgørende for at nå det. Vi skal planlægge, og vi skal se fremad. Planlægning betyder, at vi udelukker matematiske tilgange til budgettet, der er helt tåbelige. Matematiske, generelle og vilkårlige stigninger er ikke til nogen nytte overhovedet. I stedet skal vi se på, præcis hvilke programmer og aktioner, der kan bidrage til 2020-strategien. Det er af helt afgørende betydning at se fremad, at være yderst omhyggelige med vores forpligtelser og ikke kun med vores betalinger, for forpligtelserne er det værktøj, vi skal opbygge EU's bæredygtige finansielle fremtid med. Fleksibilitet er et andet vigtigt punkt. Vi står ved afslutningen af planlægningsperioden, og så er budgettet særlig stramt. Jeg tror derfor, det virkelig er vigtigt, at vi lige fra begyndelsen betragter alle disponible fleksibilitetsinstrumenter som grundlæggende og helt nødvendige for det budget, vi skal opstille, hvis vi ønsker, at det ikke kun er muligt eller væsentligt at tage det første skridt mod 2020-strategien – som absolut ikke må blive en fiasko, som vi tidligere har set – men også hvis vi ønsker, at det skal være et nyttigt og effektivt budget. Jeg er overbevist om, at det kun vil være muligt at nå alle disse store mål, hvis vi arbejder tålmodigt sammen lige fra starten om at opbygge et nyt institutionelt samarbejdsklima. Samarbejdet mellem institutionerne er en af Lissabontraktatens store udfordringer, som vi altid taler ret skødesløst om. Institutionelt samarbejde betyder, at vi virkelig kommer til at føle os som ligemænd, så vi kan arbejde sammen om dette følsomme spørgsmål, nemlig budgettet, som ikke kun er et af de strategisk vigtigste instrumenter til opbygning af vores fremtid, men også er et af de mest håndgribelige og praktiske."@da² "Herr Präsident, meine Damen und Herren! Das Dokument, das wir heute prüfen, ist nicht nur ein Bericht über die Prioritäten des nächsten europäischen Haushaltsplans, sondern vor allem ein strategisches Dokument, das die neue Rolle betrachtet, die der europäische Haushaltsplan in Zusammenhang mit mehr wirtschaftspolitischer Steuerung spielen muss. Dies ist das erste Jahr des Europäischen Semesters, das gerade dazu entwickelt worden ist, möglichst viel Koordinierung zwischen dem Haushaltsplan der Union und den Haushaltsplänen der Mitgliedstaaten, möglichst viel Synergie und größtmögliche Komplementarität zu schaffen. All das bedeutet im Wesentlichen eines: Konvergenz und dafür zu sorgen, dass die Haushaltspläne der Mitgliedstaaten sich den Hauptzielen des europäischen Haushaltsplans annähern. Heute können diese Ziele – diese europäischen Ziele – nur die sein, die in der Strategie Europa 2020 dargelegt sind: einer großen, ehrgeizigen Strategie mit fünf höchst wichtigen Vorgaben und sieben Leitinitiativen. Dies sind große und wichtige Ziele, aber sie sind auch sehr spezifisch. Die erste Vorgabe ist extrem wichtig und mit dem Aufbau eines umfassender und besser beschäftigten Europas durch die richtigen Investitionen verbunden. Wir haben deswegen eine enorme Priorität für den Haushaltsplan 2012: Wir dürfen keine Zeit bei der Ausführung der Strategie 2020 verschwenden und mit der ersten Vorgabe mit Bezug zu mehr Beschäftigung in Europa beginnen. Es ist deswegen wesentlich und dringlich, dass wir das Ausmaß der Strategie 2020 umgehend in unserem Haushaltsplan festlegen. Um das zu erreichen, sind zwei Dinge wesentlich: Wir müssen planen und wir müssen einen Blick in die Zukunft werfen. Planen bedeutet, mathematische Ansätze an den Haushaltsplan auszuschließen. Sie sind absolut sinnlos. Mathematische, allgemeine und wahllose Erhöhungen sind von gar keinem Nutzen. Stattdessen müssen wir berücksichtigen, welche Programme und Aktionen genau einen Beitrag zur Strategie 2020 leisten können. Der Blick in die Zukunft ist von absolut entscheidender Bedeutung: So geben wir uns bei unseren Verpflichtungen und nicht nur bei unseren Zahlungen die größte Mühe, denn Verpflichtungen sind das Mittel, mit dem wir die nachhaltige finanzielle Zukunft unserer Union aufbauen. Flexibilität ist ein weiteres wichtiges Thema. Wir befinden uns am Ende des Planungszeitraums, und deswegen ist der Haushaltsplan besonders unbeweglich. Ich halte es deswegen für wirklich wichtig, dass wir von Anfang an alle verfügbaren Flexibilitätsinstrumente als grundlegend und unverzichtbar für den Haushaltsplan, den wir ausarbeiten werden, betrachten, wenn wir wollen, dass es nicht nur möglich oder wesentlich ist, den ersten Schritt zur Strategie 2020 zu machen – diese darf auf keinen Fall ein Misserfolg sein, wie wir es in der Vergangenheit erlebt haben – sondern auch wenn wir wollen, dass der Haushaltsplan nützlich und effektiv ist. Ich bin davon überzeugt, dass es nur möglich sein wird, all diese großen Ziele zu erreichen, wenn wir von Anfang an geduldig zusammenarbeiten, um ein erneuertes Klima institutioneller Zusammenarbeit aufzubauen. Institutionelle Zusammenarbeit gehört zu den großen Herausforderungen des Vertrags von Lissabon, über den wir stets recht sorglos sprechen. Institutionelle Zusammenarbeit bedeutet, wirklich ein erneuertes Gefühl der Gleichberechtigung zu finden, um an diesem sensiblen Thema, dem Haushaltsplan, zusammenzuarbeiten, der nicht nur zu den strategisch wichtigsten Instrumenten für den Aufbau unserer Zukunft gehört, sondern auch zu den konkretesten und praktischsten."@de⁹ "Κύριε Πρόεδρε, κυρίες και κύριοι, το έγγραφο το οποίο εξετάζουμε σήμερα δεν είναι απλώς μια έκθεση σχετικά με τις προτεραιότητες του επόμενου ευρωπαϊκού προϋπολογισμού, αλλά πάνω απ’ όλα ένα στρατηγικό έγγραφο το οποίο εξετάζει τον νέο ρόλο που πρέπει να διαδραματίσει ο ευρωπαϊκός προϋπολογισμός στο πλαίσιο της ευρύτερης οικονομικής διακυβέρνησης. Διανύουμε το πρώτο έτος του Ευρωπαϊκού Εξαμήνου, το οποίο έχει σχεδιαστεί ακριβώς για να δημιουργήσει τον μεγαλύτερο δυνατό συντονισμό μεταξύ του προϋπολογισμού της Ένωσης και των προϋπολογισμών των κρατών μελών, τη μεγαλύτερη δυνατή συνέργεια και την ύψιστη συμπληρωματικότητα. Όλα τα ανωτέρω σημαίνουν ένα πράγμα: σύγκλιση· να συγκλίνουν οι προϋπολογισμοί των κρατών μελών με τους κύριους στόχους του ευρωπαϊκού προϋπολογισμού. Σήμερα, αυτοί οι στόχοι –αυτοί οι ευρωπαϊκοί στόχοι– δεν μπορούν παρά να είναι εκείνοι που ορίζονται στη στρατηγική Ευρώπη 2020: μια μεγαλειώδης, φιλόδοξη στρατηγική με πέντε πολύ σημαντικούς στόχους και επτά εμβληματικές πρωτοβουλίες. Πρόκειται για μεγάλους, σημαντικούς στόχους, αλλά και πολύ συγκεκριμένους. Ο πρώτος στόχος είναι εξαιρετικά σημαντικός και αφορά την οικοδόμηση μιας Ευρώπης με πλήρη και καλύτερη απασχόληση, πραγματοποιώντας τις σωστές επενδύσεις. Έχουμε, λοιπόν, μια σημαντική προτεραιότητα για τον προϋπολογισμό του 2012: δεν πρέπει να χρονοτριβήσουμε κατά την εκτέλεση της στρατηγικής για το 2020, ξεκινώντας με τον πρώτο από τους στόχους, δηλαδή τα υψηλότερα ποσοστά απασχόλησης στην Ευρώπη. Συνεπώς, ο άμεσος καθορισμός της διάστασης της στρατηγικής για το 2020 στον προϋπολογισμό μας είναι απαραίτητος και ζήτημα έκτακτης ανάγκης. Δύο στοιχεία είναι θεμελιώδη για να το επιτύχουμε αυτό: πρέπει να καταρτίσουμε σχέδια και να κοιτάξουμε στο μέλλον. Ο προγραμματισμός σημαίνει να αποκλείσουμε μαθηματικές προσεγγίσεις στον προϋπολογισμό, οι οποίες δεν έχουν απολύτως κανένα νόημα. Οι μαθηματικές, γενικές και χωρίς καμία διάκριση αυξήσεις δεν είναι καθόλου χρήσιμες. Αντίθετα, πρέπει να εξετάσουμε ποια ακριβώς είναι τα προγράμματα και οι δράσεις που μπορούν να συμβάλουν στη στρατηγική για το 2020. Το να στρέψουμε το βλέμμα προς το μέλλον είναι απολύτως καίριας σημασίας: δίνουμε τη μέγιστη δυνατή προσοχή στις αναλήψεις υποχρεώσεων και όχι μόνο στις πληρωμές μας, διότι οι αναλήψεις υποχρεώσεων αποτελούν το εργαλείο για την οικοδόμηση του βιώσιμου οικονομικού μέλλοντος της Ένωσής μας. Η ευελιξία αποτελεί ένα άλλο σημαντικό θέμα. Βρισκόμαστε στο τέλος της περιόδου προγραμματισμού και, επομένως, ο προϋπολογισμός είναι ιδιαίτερα άκαμπτος. Πιστεύω, λοιπόν, πως είναι πραγματικά σημαντικό, ευθύς εξαρχής, να θεωρήσουμε όλα τα διαθέσιμα μέσα ευελιξίας θεμελιώδη και απαραίτητα για τον προϋπολογισμό τον οποίο πρόκειται να καταρτίσουμε, εάν θέλουμε όχι μόνο να καταστεί εφικτός ή αναγκαίος για την πραγματοποίηση του πρώτου βήματος προς τη στρατηγική του 2020 –η οποία δεν πρέπει σε καμία περίπτωση να αποτύχει, όπως έχουμε διαπιστώσει στο παρελθόν– αλλά και, επίσης, εάν θέλουμε να είναι ένας χρήσιμος και αποτελεσματικός προϋπολογισμός. Είμαι πεπεισμένη ότι η επίτευξη όλων αυτών των σημαντικών στόχων θα είναι δυνατή μόνο εάν συνεργαστούμε υπομονετικά, ευθύς εξαρχής, για τη δημιουργία ενός νέου κλίματος διοργανικής συνεργασίας. Η διοργανική συνεργασία αποτελεί μία από τις μεγαλύτερες προκλήσεις της Συνθήκης της Λισαβόνας, για την οποία μιλούμε πάντα μάλλον απρόσεκτα. Η διοργανική συνεργασία συνεπάγεται την εξεύρεση ενός νέου αισθήματος ισότητας, προκειμένου να εργαστούμε από κοινού γι’ αυτό το ευαίσθητο ζήτημα, τον προϋπολογισμό, ο οποίος δεν είναι μόνο ένα από τα πιο σημαντικά από στρατηγική άποψη εργαλεία για την οικοδόμηση του μέλλοντός μας, αλλά και ένα από τα πιο απτά και πρακτικά."@el¹⁰ "Mr President, ladies and gentlemen, the document we are examining today is not merely a report on the priorities of the next European budget, but also and above all a strategic document looking at the new role that the European budget must play in the context of greater economic governance. This is the first year of the European Semester, which has been designed precisely to establish the greatest possible coordination between the Union’s budget and those of the Member States, the greatest possible synergy and the utmost complementarity. All of which essentially means one thing: convergence, and making the budgets of the Member States converge with the major goals of the European budget. Today, these objectives – these European objectives – can only be those laid down in the Europe 2020 Strategy: a grand, ambitious strategy with five highly important targets and seven big flagship initiatives. These are big, important goals, but they are also very specific. The first target is extremely important and involves building a more fully, better employed Europe by making the right investments. We therefore have a huge priority for the 2012 budget: we must not waste time in executing the 2020 Strategy, beginning with the first of the targets, that of higher employment in Europe. Immediately setting out the dimension of the 2020 Strategy in our budget is therefore essential and a matter of urgency. Two things are fundamental in order to achieve this: we must plan and we must look to the future. Planning means ruling out mathematical approaches to the budget, which are absolutely senseless. Mathematical, general and indiscriminate increases are of no use at all. Instead we must look at what exactly are the programmes and the actions that can contribute to the 2020 Strategy. Looking to the future has an absolutely crucial significance: taking the utmost care over our commitments and not simply over our payments, because commitments are the tool with which to build the sustainable financial future of our Union. Flexibility is another important subject. We are at the end of the planning period and so the budget is particularly rigid. I therefore think that it is really important that, right from the start, we consider all the available flexibility instruments as fundamental and indispensable for the budget we are going to draw up if we want it to be not only possible or essential to take the first step towards the 2020 Strategy – which absolutely must not be a failure, as we have seen in the past – but also if we want it to be a useful and effective budget. I am convinced that it will only be possible to reach all these major objectives if we work together patiently, right from the very start, to build a renewed climate of institutional cooperation. Institutional cooperation is one of the major challenges of the Treaty of Lisbon, which we always talk about rather carelessly. Institutional collaboration means really finding a renewed feeling of equality so as to work together on this sensitive issue, the budget, which is not only one of the most strategically important instruments to build our future, but also one of the most tangible and practical."@en⁴ "Señor Presidente, Señorías, el documento que examinamos hoy no es simplemente un informe sobre las prioridades del próximo presupuesto europeo, sino también y sobre todo un documento estratégico que analiza el nuevo papel que debe desempeñar el presupuesto europeo en el contexto de una mayor gobernanza económica. Este es el primer año del Semestre Europeo, que se ha designado precisamente para establecer la mayor coordinación posible entre el presupuesto de la Unión y los de los Estados miembros, la mayor sinergia posible y la máxima complementariedad. En esencia, todo ello significa una cosa: convergencia y hacer que los presupuestos de los Estados miembros converjan con los objetivos más importantes del presupuesto europeo. En la actualidad, estos objetivos —estos objetivos europeos— solo pueden ser los que se establecen en la Estrategia Europa 2020: una estrategia ambiciosa y extraordinaria con cinco metas de suma importancia y siete grandes iniciativas emblemáticas. Se trata de grandes e importantes objetivos, pero también son muy específicos. El primer objetivo es de suma importancia e implica la construcción de más y mejores empleos en Europa por medio de las inversiones adecuadas. Por consiguiente, tenemos una prioridad enorme para el presupuesto 2012: no debemos perder tiempo a la hora de ejecutar la Estrategia 2020, empezando por el primero de los objetivos, el de una tasa de empleo más elevada en Europa. Por eso es urgente y primordial establecer de inmediato la dimensión de la Estrategia 2020 en nuestro presupuesto. Dos cosas son fundamentales para lograr esto: debemos planificar y debemos mirar al futuro. Planificación significa descartar los enfoques matemáticos del presupuesto, que no tienen ningún sentido en absoluto. Los aumentos matemáticos, generales e indiscriminados no sirven de nada. En su lugar, debemos considerar cuáles son exactamente los programas y las medidas que pueden contribuir a la Estrategia 2020. Mirar al futuro tiene una importancia totalmente crucial: cuidar al máximo nuestros compromisos y no simplemente por nuestros pagos, porque los compromisos son el instrumento con el que podemos construir el futuro financiero sostenible de nuestra Unión. La flexibilidad es otro tema importante. Nos encontramos al final del periodo de planificación y, por eso, el presupuesto es especialmente rígido. Así que creo que es realmente importante que, desde el principio, consideremos que todos los instrumentos de flexibilidad disponibles son fundamentales e indispensables para el presupuesto que vamos a preparar, no solo si queremos que este sea posible o esencial para dar el primer paso hacia la Estrategia 2020 —que no debe ser en absoluto un fracaso, como hemos visto en el pasado—, sino también si queremos que sea un presupuesto útil y eficaz. Estoy convencida de que solo será posible alcanzar todos estos objetivos principales si trabajamos juntos, con paciencia y desde el principio, para construir un clima renovado de cooperación institucional. La cooperación institucional es uno de los principales retos del Tratado de Lisboa, del que siempre hablamos sin la debida atención. La colaboración institucional en realidad significa hallar un sentimiento renovado de igualdad con el fin de trabajar juntos en esta cuestión delicada, el presupuesto, que no solo es uno de los instrumentos más importantes, desde el punto de vista estratégico, para construir nuestro futuro, sino también uno de los más tangibles y prácticos."@es²¹ "Austatud juhataja! Head kolleegid! Täna uurimise all olev dokument ei ole pelgalt aruanne järgmise Euroopa eelarve prioriteetide kohta, vaid ühtlasi ja eelkõige strateegiline dokument, milles analüüsitakse uut rolli, mis Euroopa eelarvel peab suurema majandusjuhtimise taustal olema. Tänavu on esimene aasta Euroopa semestrit, mis loodi just selleks, et tagada parim võimalik kooskõla liidu eelarve ja liikmesriikide eelarve vahel, võimalikult suur sünergia ja ülim vastastikune täiendavus. See kõik tähendab põhimõtteliselt ühte asja: lähenemist ja liikmesriikide eelarvete lähendamist Euroopa eelarve põhieesmärkidele. Praegu saavad need eesmärgid − Euroopa eesmärgid − olla üksnes need, mis on kehtestatud Euroopa 2020. aasta strateegias: suurejoonelises, kaugeleulatuvas strateegias, millel on viis väga olulist sihti ja seitse suurt juhtalgatust. Need eesmärgid on suured ja tähtsad, kuid ka väga konkreetsed. Esimene eesmärk on väga tähtis ja hõlmab täielikuma ja parema tööhõivega Euroopa kujundamist õigete investeeringute abil. Seega on meil 2012. aasta eelarve väga suur prioriteet: me ei tohi raisata aega 2020. aasta strateegia esimese eesmärgi − parema tööhõivega Euroopa − saavutamisele. Seetõttu on 2020. aasta strateegia mõõtme lisamine meie strateegiasse ülitähtis ja seda tuleb teha kiiresti. Selle saavutamiseks on kaks asja põhjapaneva tähtsusega: peame planeerima ja peame vaatama tulevikku. Planeerimine tähendab, et tuleb välistada mõttetud matemaatilised lähenemisviisid eelarvele. Eelarve matemaatiline, üldine ja valimatu suurendamine on absoluutselt kasutu. Selle asemel peame vaatama, missugused on need kavad ja meetmed, mis võivad aidata kaasa 2020. aasta strateegia elluviimisele. Tulevikku vaatamine on absoluutselt kriitilise tähtsusega: kanda hoolt mitte ainult meie maksete, vaid ka meie kohustuste eest, sest kohustused on need, millel rajaneb meie liidu jätkusuutlik finantstulevik. Väga tähtis aspekt on ka paindlikkus. Oleme kavandamisperioodi lõpus ja seetõttu on eelarve eriti jäik. Arvan, et seega on tõepoolest tähtis, et me kohe algusest peale suhtuksime kõigisse olemasolevatesse paindlikkusinstrumentidesse kui koostatava eelarve jaoks põhjapanevatesse ja asendamatutesse vahenditesse, kui tahame, et oleks mitte üksnes võimalik või hädavajalik astuda esimene samm 2020. aasta strateegia suunas − mis ei tohi mingil juhul läbi kukkuda, nagu see minevikus on toimunud −, vaid ka selleks, kui tahame, et eelarve oleks kasulik ja tõhus. Ma olen veendunud, et põhieesmärke on võimalik saavutada üksnes juhul, kui töötame kohe alguses koos kannatlikult, et kujundada uuenenud institutsioonidevahelise koostöö kliima. Institutsioonidevaheline koostöö on Lissaboni lepingu üks peamistest proovikividest, millest me üsna kergemeelselt räägime. Institutsioonidevaheline koostöö tähendab, et tõepoolest leitakse üles see uuenenud võrdsuse tunne, et oleks võimalik töötada koos selles tundlikus küsimuses, milleks on eelarve, mis ei ole mitte üksnes üks kõige tähtsam strateegiline tööriist meie tuleviku jaoks, vaid ühtlasi ka üks kõige reaalsematest ja praktilisematest vahenditest."@et⁵ "Arvoisa puhemies, hyvät parlamentin jäsenet, asiakirja, jota käsittelemme tänään, ei ole vain raportti Euroopan unionin seuraavan talousarvion painopisteistä, vaan myös ja ennen kaikkea strateginen asiakirja, jossa tarkastellaan uutta roolia, joka unionin talousarvion pitää täyttää talouden ohjausjärjestelmän tehostamisen puitteissa. Nyt on meneillään EU-ohjausjakson ensimmäinen vuosi. Ohjausjakson tavoitteena on nimenomaan edistää mahdollisimman tehokkaasti unionin talousarvion ja jäsenvaltioiden talousarvioiden välistä koordinointia, synergiaa ja täydentävyyttä. Tämä kaikki tarkoittaa ennen kaikkea yhtä asiaa: lähentymistä ja jäsenvaltioiden talousarvioiden lähentämistä suhteessa unionin talousarvion päätavoitteisiin. Tänä päivänä näitä tavoitteita – näitä eurooppalaisia tavoitteita – voivat olla yksinomaan Eurooppa 2020 -strategiassa esitetyt tavoitteet. Eurooppa 2020 -strategia on suurisuuntainen ja kunnianhimoinen strategia, johon sisältyy viisi erittäin tärkeää tavoitetta ja seitsemän suurta lippulaivahanketta. Nämä ovat suuria ja tärkeitä tavoitteita, mutta ne ovat samalla myös hyvin täsmällisiä. Ensimmäinen tavoite on erittäin tärkeä; siinä on kyse paremmin työllistetyn Euroopan rakentamisesta tekemällä oikeita investointeja. Vuoden 2012 talousarviossa on siis yksi erittäin tärkeä painopiste: Meidän ei pidä hukata aikaa Eurooppa 2020 -strategian täytäntöönpanossa ja meidän on aloitettava ensimmäisestä tavoitteesta, toisin sanoen Euroopan työllisyystilanteen parantamisesta. Eurooppa 2020 -strategian talousarvioulottuvuuden välitön asettaminen on siis ehdottoman tärkeää ja kiireellistä. Tämä edellyttää kahta asiaa: meidän on tehtävä suunnitelmia ja meidän on katsottava tulevaisuuteen. Suunnittelu tarkoittaa täysin järjettömien matemaattisten lähestymistapojen hylkäämistä. Matemaattisista, yleisistä ja summittaisista lisäyksistä ei ole mitään hyötyä. Sen sijaan meidän on tutkittava, mitkä ohjelmat ja toimet voivat edistää Eurooppa 2020 -strategiaa. Tulevaisuuteen katsominen on ehdottoman tärkeää; meidän on pidettävä tarkkaa huolta sitoumuksistamme eikä ainoastaan maksuistamme, sillä sitoumukset ovat väline, jolla unionin taloudelle voidaan rakentaa kestävää tulevaisuutta. Toinen tärkeä asia on joustavuus. Me olemme rahoituskauden lopussa, joten talousarvio on erityisen joustamaton. Tästä syystä on mielestäni todella tärkeää, että me pidämme alusta pitäen kaikkia käytettävissä olevia joustovälineitä oleellisina ja välttämättöminä tulevalle talousarviolle. Tämä on tarpeen, jos me emme halua tyytyä vain siihen, että ensimmäinen askel kohti Eurooppa 2020 -strategiaa – joka ei saa epäonnistua aiempien toimien tavoin – on vain mahdollinen tai tärkeä, vaan jos me haluamme myös, että tästä talousarviosta tulee hyödyllinen ja tehokas. Olen vakuuttunut, että näiden tärkeiden tavoitteiden saavuttaminen on mahdollista vain, jos me toimimme yhdessä kärsivällisesti alusta pitäen luodaksemme uudenlaisen ilmapiirin toimielinten väliselle yhteistyölle. Toimielinten välinen yhteistyö on yksi Lissabonin sopimuksen suurimmista haasteista, mutta me puhumme siitä usein hyvin huolimattomasti. Toimielinten välinen yhteistyö tarkoittaa todellisuudessa uudenlaisen tasavertaisuuden ilmapiirin luomista, jotta voimme käsitellä yhdessä tätä tulenarkaa asiaa – talousarviota –, joka ei ole vain yksi strategisesti tärkeimmistä välineistä Euroopan tulevaisuuden rakentamisessa, vaan myös yksi konkreettisimmista ja käytännönläheisimmistä."@fi⁷ "Madame la Présidente, Mesdames et Messieurs, le document que nous examinons aujourd’hui n’est pas simplement un rapport sur les priorités du prochain budget européen, mais c’est également et surtout un document stratégique étudiant le nouveau rôle que le budget européen doit jouer dans le contexte d’une plus grande gouvernance économique. Il s’agit de la première année du semestre européen, qui a été conçu précisément pour créer la plus grande coordination possible entre le budget de l’Union et ceux des États membres, la plus grande synergie possible et la plus grande complémentarité. Tout cela signifie essentiellement une chose: la convergence, et faire converger les budgets des États membres avec les principaux objectifs du budget européen. Aujourd’hui, ces objectifs, ces objectifs européens, ne peuvent être que ceux fixés dans la stratégie «Europe 2020»: une stratégie ambitieuse et à grande échelle visant cinq objectifs très importants et sept grandes initiatives-phares. Il s’agit d’objectifs considérables et importants mais aussi très spécifiques. Le premier objectif est extrêmement important et consiste à construire une Europe où les emplois sont plus nombreux et meilleurs grâce à la réalisation des bons investissements. C’est pourquoi nous avons une priorité majeure pour le budget 2012: nous ne devons pas tarder à mettre en œuvre la stratégie Europe 2020, en commençant par le premier objectif, celui des emplois plus nombreux en Europe. C’est pourquoi il est essentiel et urgent de commencer à définir immédiatement la dimension de la stratégie Europe 2020 dans notre budget. Deux éléments sont fondamentaux à cette fin: nous devons planifier et nous devons nous tourner vers l’avenir. Planifier signifie exclure des approches mathématiques du budget, qui n’ont absolument aucun sens. Les augmentations mathématiques, générales et systématiques sont totalement inutiles. Nous devons plutôt examiner en quoi consistent exactement les programmes et les actions qui peuvent contribuer à la stratégie Europe 2020. Se tourner vers l’avenir revêt une importance absolument cruciale: apporter la plus grande attention à nos engagements et pas simplement à nos paiements, car les engagements constituent l’outil qui permet de construire l’avenir financier durable de notre Union. La flexibilité est un autre sujet important. Nous sommes à la fin de la période de programmation, ce qui fait que le budget est particulièrement rigide. C’est pourquoi je pense que nous devons absolument, dès le début, considérer tous les instruments de flexibilité disponibles comme étant fondamentaux et indispensables pour le budget que nous allons confectionner si nous voulons qu’il soit non seulement possible ou essentiel de faire le premier pas vers la stratégie Europe 2020 - qui ne doit absolument pas être un échec, comme nous l’avons vu dans le passé - mais également si nous voulons qu’il soit un budget utile et efficace. Je suis convaincue qu’il ne sera possible d’atteindre tous ces objectifs majeurs que si nous travaillons ensemble patiemment, dès le début, pour créer un nouveau climat de coopération institutionnelle. La coopération institutionnelle est l’un des plus grands défis du traité de Lisbonne, dont nous parlons toujours de manière plutôt insouciante. La collaboration institutionnelle implique de trouver réellement un sentiment renouvelé d’égalité afin de travailler ensemble sur cette question délicate qu’est le budget, qui représente non seulement l’un des instruments stratégiques principaux pour construire notre avenir, mais également l’un des plus tangibles et pratiques."@fr⁸ "Elnök asszony! Hölgyeim és uraim! A dokumentum, amelyet ma vizsgálunk, nem pusztán a következő európai költségvetés prioritásairól szóló jelentés, hanem – mindenekelőtt – stratégiai dokumentum is, amely azt az új szerepet veszi górcső alá, amelyet az európai költségvetésnek az erőteljesebb gazdaságirányítás összefüggésében játszania kell. Ez az első éve az európai szemeszternek, amely úgy lett kialakítva, hogy a lehető legnagyobb koordinációt teremtse meg az Unió és az egyes tagállamok költségvetése között, a lehető legnagyobb szinergiát és a legteljesebb komplementartitást. Mindez alapvetően egyetlen dolgot jelent: konvergenciát, továbbá a tagállamok költségvetésének összehangolását az európai költségvetés legfőbb céljaival. Ma ezek a célok – ezek az európai célok – kizárólag az Európa 2020 stratégiában megállapított célok lehetnek: egy kiváló, nagyra törő stratégiáé, amelynek öt kiemelten fontos célja van, és amely hét nagy, kiemelt kezdeményezést tartalmaz. Ezek nagy és fontos célok, ugyanakkor rendkívül egyediek, különlegesek. Az első cél nagyon fontos, egy jobb és teljesebb foglalkoztatottságú Európát foglal magába a megfelelő befektetések segítségével. Ezért fontos számunkra kiemelten a 2012. évi költségvetés: nem szabad a 2020 stratégia végrehajtása során időt fecsérelnünk; kezdjük az első céllal, a magasabb európai foglalkoztatottsággal. A 2020 stratégia dimenziójának azonnali megállapítása költségvetésünkben éppen ezért alapvető fontosságú és soronkívüliséget élvez. Két alapvető dolog szükséges ennek megvalósításához: terveznünk kell és előre kell tekintenünk. A tervezés azt jelenti, hogy kizárjuk azoknak a matematikai módszereknek a költségvetés elkészítésére történő alkalmazását, amelyek teljességgel ésszerűtlenek. A matematikai, az általános és a válogatás nélküli növeléseknek semmi értelmük. Inkább azt kell megvizsgálni, melyek pontosan azok a programok és intézkedések, amelyek hozzájárulnak a 2020 stratégiához. Az előre tekintésnek kiemelt fontossága van: Elővigyázatosaknak kell lennünk kötelezettségeinkkel kapcsolatban, és nem egyszerűen csak a kifizetésekkel kapcsolatban, mivel a kötelezettségek azok az eszközök, amelyekkel az Unió fenntartható pénzügyi jövőjét építjük. A rugalmasság egy másik fontos téma. A tervezési időszak véget ért, így a költségvetés különösen merev. Ezért az a véleményem, hogy – a kezdet kezdetétől – rugalmasság rendelkezésre álló összes eszközét a kialakítandó költségvetéshez alapvetően szükségesnek és nélkülözhetetlenül fontosnak kell tekinteni, ha azt szeretnénk, hogy a költségvetés ne csak lehetséges vagy alapvető legyen ahhoz az első lépéshez, amelyet a 2020 stratégia irányában teszünk – amelynek nem szabad kudarcot vallani, ahogy az korábban előfordult –, hanem hasznos és eredményes is legyen. Meggyőződésem, hogy csak akkor lehet elérni ezeket a főbb célokat, ha türelmesen együtt dolgozunk, a kezdet kezdetétől, az intézményes együttműködés megújult légkörének kialakításán. Az intézményi együttműködés a Lisszaboni Szerződés fontos kihívása, amelyről mindig meglehetősen felelőtlenül beszélünk. Az intézményi együttműködés az egyenlőség megújult érzésének valódi felfedezése annak érdekében, hogy közösen dolgozhassunk ezen a kényes kérdésen, amely – stratégiai szempontból – nemcsak az egyik legfontosabb, hanem az egyik leginkább kézzelfogható és gyakorlati eszköze jövőnk építésének."@hu¹¹ "Pone pirmininke, ponios ir ponai, šiandien mūsų nagrinėjamas pranešimas yra ne tik apie kito Europos Sąjungos biudžeto prioritetus, bet tai pirmiausia strateginis dokumentas, kuriuo aptariamas naujas Europos Sąjungos biudžeto vaidmuo plačiau atsižvelgiant į ekonomikos valdyseną. Tai pirmieji Europos semestro metai, kurie skirti būtent nustatyti kuo didesnį Europos Sąjungos ir valstybių narių biudžeto koordinavimą, kuo didesnę sąveiką ir didžiausią galimą papildomumą. Visa tai iš esmės reiškia viena: konvergenciją ir valstybių narių biudžetų susiejimą su pagrindiniais Europos Sąjungos tikslais. Šiandien tai gali būti tik tokie tikslai – tokie Europos Sąjungos tikslai – kurie nustatyti strategijoje „Europa 2020“: svarbiausioje plataus užmojo strategijoje su penkiais svarbiais tikslais ir septyniomis svarbiausiomis iniciatyvomis. Tai labai svarbūs, bet kartu ir konkretūs tikslai. Pirmoji užduotis labai svarbi ir yra susijusi su labiau įdarbintos Europos Sąjungos kūrimu darant tinkamas investicijas. Todėl 2012 m. biudžete numatome svarbų prioritetą: negalime švaistyti laiko ir turime vykdyti 2020 m. strategiją, pradėdami nuo pirmosios užduoties, t. y. Europos Sąjungoje siekti didesnio užimtumo. Todėl mūsų biudžete būtina nedelsiant ir skubiai nustatyti 2020 m. strategijos taikymo mastą. To siekiant svarbiausi du dalykai: privalome planuoti ir žvelgti į ateitį. Planavimas reiškia, kad sudarant biudžetą, atmetamas matematinis metodas, kuris visiškai beprasmis. Matematinis, bendras ir nediferencijuotas didėjimas visiškai nenaudingas. Užuot jo siekę, turime analizuoti konkrečias programas ir veiksmus, galinčius padėti įgyvendinti 2020 m. strategiją. Žvelgti į ateitį absoliučiai būtina: turime kuo geriau prižiūrėti savo įsipareigojimų, ne tik mokėjimų įgyvendinimą, nes įsipareigojimai – priemonė, padėsianti kurti tvarią Europos Sąjungos finansinę ateitį. Lankstumas – dar vienas svarbus klausimas. Baigiame planavimą, taigi biudžetas yra nepajudinamas. Todėl manau, kad tikrai svarbu nuo pat pradžių apsvarstyti visas galimas lankstumo priemones, kaip svarbiausias ir nepakeičiamas biudžetui, kurį ketiname rengti, jeigu norime, kad būtų ne tik įmanoma arba būtina žengti pirmą žingsnį siekiant įgyvendinti 2020 m. strategiją – kurios įgyvendinimas negali nepavykti, kaip nutiko anksčiau – bet jeigu taip pat norime, kad šis biudžetas būtų naudingas ir veiksmingas. Esu įsitikinusi, kad visus šiuos svarbius tikslus bus galima pasiekti tik tokiu atveju, jeigu norime dirbti kartu kantriai, nuo pat pradžių siekti atkurti institucijų bendradarbiavimą. Jis – vienas iš svarbiausių Lisabonos sutarties sunkumų, apie kurį visada kalbame gana aplaidžiai. Institucijų bendradarbiavimas reiškia, kad iš tiesų reikia iš naujo siekti lygybės, siekti dirbti kartu sprendžiant šį sunkų – biudžeto – klausimą, kuris yra ne tik viena iš strateginiu požiūriu svarbiausių, bet ir viena iš akivaizdžiausių ir praktiškiausių priemonių ateičiai kurti."@lt¹⁴ "Priekšsēdētājas kundze, dāmas un kungi! Dokuments, ko mēs šodien apspriežam, ir ne tikai ziņojums par nākamā Eiropas budžeta prioritātēm, bet arī un galvenokārt stratēģisks dokuments, kurā tiek apskatīta jaunā nozīme, kādai Eiropas budžetam jābūt uzlabotas ekonomikas pārvaldības kontekstā. Šis ir pirmais gads, kad ieviests Eiropas pusgads, kas tika īpaši izstrādāts ar mērķi nodrošināt iespējami lielāku Eiropas Savienības un dalībvalstu budžetu savstarpējo koordināciju, sinerģiju un maksimālu savstarpējo papildināmību. Tas viss būtībā nozīmē vienu: konverģenci un dalībvalstu budžetu atbilstības Eiropas budžeta galvenajiem mērķiem nodrošināšanu. Pašlaik šie mērķi — šie Eiropas mērķi — var būt tikai tie mērķi, kas noteikti stratēģijā : ļoti plašā, vērienīgā stratēģijā ar pieciem ļoti svarīgiem mērķiem un septiņām lielām pamatiniciatīvām. Šie ir lieli, svarīgi mērķi, bet tie ir arī ļoti specifiski mērķi. Pirmais mērķis ir ārkārtīgi svarīgs, un tas ietver pilnīgākas un augstākas kvalitātes nodarbinātības radīšanu Eiropā, veicot pareizos ieguldījumus. Tāpēc mums ir milzīga prioritāte attiecībā uz 2012. gada budžetu: mēs nedrīkstam tērēt laiku stratēģijas īstenošanā, sākot ar tās pirmo mērķi, kas ir augstāks nodarbinātības līmenis Eiropā. Tādējādi ir svarīgi nekavējoties iekļaut stratēģijas dimensiju mūsu budžetā. Lai to panāktu, ir būtiskas divas lietas: mums ir jāplāno un jāraugās nākotnē. Plānot nozīmē izslēgt matemātisku pieeju budžetam, kura ir absolūti bezjēdzīga. Matemātiski, vispārēji un nepamatoti pieaugumi vispār neder. Tā vietā mums ir jāizvērtē, konkrēti kuras ir tās programmas un tās darbības, kas var dot ieguldījumu stratēģijas mērķu īstenošanā. Raudzīties nākotnē ir absolūti izšķiroši svarīgi: uzņemties vislielāko atbildību par mūsu saistībām un ne tikai par mūsu maksājumiem, jo saistības ir instruments, lai izveidotu ilgtspējīgu Eiropas Savienības finanšu nākotni. Vēl viens svarīgs temats ir elastība. Plānošanas periods tuvojas noslēgumam, un tāpēc budžets ir īpaši stingrs. Tāpēc, manuprāt, ir ļoti svarīgi jau no paša sākuma ņemt vērā visus pieejamos elastības instrumentus kā būtiskus un neaizvietojamus budžetam, kuru mēs gatavojamies izstrādāt, ja gribam, lai būtu ne tikai iespējams spert pirmo soli ceļā uz stratēģiju — kas pilnīgi noteikti nedrīkst būt neveiksme, kā esam to pieredzējuši pagātnē — bet arī, ja mēs gribam, lai tas ir lietderīgs un efektīvs budžets. Esmu pārliecināta, ka īstenot visus šos galvenos mērķus būs iespējams tikai tad, ja mēs pacietīgi strādāsim kopīgi jau no paša sākuma, lai izveidotu jaunu iestāžu sadarbības gaisotni. Iestāžu sadarbība ir viens no lielākajiem Lisabonas līgumā izvirzītajiem uzdevumiem, par ko parasti tiek runāts diezgan bezrūpīgi. Iestāžu sadarbība reāli nozīmē rast jaunu vienlīdzības izjūtu, lai strādātu kopīgi pie šā jutīgā jautājuma, budžeta, kas ir ne tikai viens no stratēģiski svarīgākajiem instrumentiem mūsu nākotnes nodrošināšanai, bet arī viens no taustāmākajiem un praktiskākajiem instrumentiem."@lv¹³ "Signor Presidente, onorevoli colleghi, il documento che oggi è al nostro esame non è soltanto un documento sulle priorità del prossimo bilancio europeo, ma è anche e soprattutto un documento strategico sul nuovo ruolo che il bilancio europeo deve avere nel quadro della più forte governance economica. Quest'anno è il primo anno del semestre europeo, un semestre studiato proprio per creare il massimo coordinamento tra il bilancio dell'Unione e i bilanci degli Stati membri, per creare la massima sinergia, la massima complementarietà, e tutto questo significa fondamentalmente una cosa: convergere e far convergere i bilanci degli Stati membri sui grandi obiettivi del bilancio europeo. Oggi questi obiettivi, gli obiettivi europei, non possono che essere quelli della strategia 2020, una strategia grande, ambiziosa, con cinque molto importanti e sette grandi iniziative faro. Sono obiettivi importanti, grandi ma anche molto specifici. Il primo è importantissimo: significa costruire un'Europa più e meglio occupata attraverso i giusti investimenti. Abbiamo quindi una grande priorità per il bilancio del 2012: non perdere tempo perché la strategia 2020 si realizzi, cominciando proprio con il primo dei più lavoro in Europa. È quindi fondamentale, urgente, iniziare a definire subito la dimensione della strategia 2020 all'interno del nostro bilancio. Per fare questo sono necessarie due cose fondamentali: è necessario progettare, è necessario guardare al futuro. Progettare significa escludere approcci matematici al bilancio, non ha senso! Un aumento matematico, un aumento secco e indiscriminato non è utile! Dobbiamo invece guardare esattamente quali sono i programmi e le azioni utili alla nostra strategia 2020. Guardare al futuro significa una cosa fondamentalmente: avere anche la massima attenzione per gli impegni e non solo per i pagamenti, perché sono gli impegni lo strumento con il quale possiamo costruire il futuro finanziario sostenibile della nostra Unione. C'è poi un tema importantissimo, che è quello della flessibilità. Siamo al termine del periodo di programmazione e quindi il bilancio è particolarmente rigido; credo pertanto che sia veramente importante considerare fin dall'inizio tutti gli strumenti di flessibilità disponibili come fondamentali, indispensabili per questo bilancio che andiamo a definire, se vogliamo che sia non solo possibile, non solo fondamentale per fare il primo passo verso la strategia 2020 che non può assolutamente essere un fallimento, come già abbiamo visto in passato, ma anche se vogliamo che sia un bilancio utile ed effettivo. Sono convinta che tutti questi grandi obiettivi saranno possibili solo se costruiremo insieme, pazientemente, fin dall'inizio, un rinnovato clima di cooperazione istituzionale. La cooperazione istituzionale è una delle grandi sfide del trattato di Lisbona di cui parliamo sempre con poca attenzione. Collaborazione istituzionale significa veramente trovare un clima di rinnovata parità per lavorare insieme su questo tema delicato, il bilancio, che è uno degli strumenti non solo più strategici ma anche più reali e più veri per costruire il nostro futuro."@mt¹⁵ ". Mijnheer de Voorzitter, dames en heren, het document waar wij ons vandaag over buigen gaat niet alleen over de prioriteiten van de volgende Europese begroting, maar is vooral een strategisch document over de nieuwe rol van de Europese begroting in het kader van een sterker economisch bestuur. Dit is het eerste jaar van het Europees semester, dat is ontworpen voor een optimale coördinatie tussen de begroting van de Unie en de begrotingen van de lidstaten, voor een maximale synergie en voor een maximale complementariteit. Dit alles betekent fundamenteel één ding: de begrotingen van de lidstaten afstemmen op de belangrijkste doelstellingen van de Europese begroting. Vandaag zijn die belangrijkste Europese doelstellingen zonder enige twijfel de doelstellingen van de Europa 2020-strategie, een grote en ambitieuze strategie, met vijf zeer belangrijke targets en zeven brede kerninitiatieven. Dit zijn belangrijke doelstellingen, en ze zijn breed maar ook zeer specifiek. De eerste doelstelling is van cruciaal belang: meer en betere werkgelegenheid in Europa, door middel van de juiste investeringen. We hebben dus een belangrijke prioriteit voor de begroting van 2012: geen tijd verliezen bij het uitvoeren van de 2020-strategie, te beginnen bij die eerste doelstelling: meer werk in Europa. Het is dus cruciaal en dringend noodzakelijk te beginnen de dimensie van de 2020-strategie binnen onze begroting vast te stellen. Hiervoor zijn twee dingen van cruciaal belang: we moeten plannen, en naar de toekomst kijken. Plannen betekent mathematische benaderingen van de begroting uitsluiten, want die hebben geen zin! Een algemene, mathematische verhoging zonder onderscheid is nutteloos! In plaats daarvan moeten we precies bekijken welke programma’s en handelingen nuttig zijn voor de 2020-strategie. Naar de toekomst kijken betekent fundamenteel één ding: naast betalingen ook veel aandacht besteden aan vastleggingen, want vastleggingen zijn het instrument waarmee we de houdbare financiële toekomst van onze Unie kunnen realiseren. Er is nog een zeer belangrijk onderwerp: dat van de flexibiliteit. De programmeringsperiode loopt ten einde en de begroting is dus bijzonder rigide. Ik geloof daarom dat het werkelijk belangrijk is om van het begin af aan alle beschikbare flexibiliteitinstrumenten als fundamenteel en onmisbaar te beschouwen voor de begroting die we gaan vaststellen, als we willen dat het niet alleen mogelijk en cruciaal is dat we een eerste stap zetten richting de 2020-strategie – die absoluut niet mag mislukken, zoals we in het verleden hebben gezien – maar dat die stap ook nuttig en doeltreffend zal zijn. Ik ben ervan overtuigd dat al deze belangrijke doelstellingen alleen behaald kunnen worden als we samen, geduldig, vanaf het begin, een hernieuwd klimaat voor institutionele samenwerking creëren. Institutionele samenwerking is een van de grote uitdagingen van het Verdrag van Lissabon waar we altijd onvoorzichtig over praten. Institutionele samenwerking betekent echt een klimaat van hernieuwde gelijkheid vinden om samen te werken aan dit gevoelige onderwerp, de begroting, die niet alleen een van de meeste strategische maar ook een van de meest concrete en praktische instrumenten is om aan de toekomst te werken."@nl³ "Panie Przewodniczący, Panie i Panowie Posłowie! Dokument, którym dziś się zajmujemy, jest nie tylko sprawozdaniem na temat priorytetów kolejnego budżetu europejskiego, ale przede wszystkim strategicznym dokumentem dotyczącym nowej roli, jaką musi odgrywać budżet europejski w kontekście większego zarządzania gospodarką. Jest to pierwszy rok obowiązywania europejskiego semestru, który powstał właśnie w celu zapewnienia największej możliwej koordynacji pomiędzy budżetem Unii i budżetami państw członkowskich, największej możliwej synergii i maksymalnej komplementarności. Oznacza to w sumie jedno: konwergencję i ujednolicenie budżetów państw członkowskich z głównymi celami budżetu europejskiego. Dziś tymi celami – europejskimi celami – mogą być jedynie cele określone w strategii Europa 2020: ambitnym przedsięwzięciu obejmującym pięć ogromnie ważnych celów i siedem dużych inicjatyw przewodnich. Są to wielkie, ważne, ale i zarazem bardzo konkretne cele. Pierwszy z tych celów ma ogromne znaczenie i dotyczący budowy Europy o pełniejszym, większym zatrudnieniu poprzez dokonywanie właściwych inwestycji. Mamy zatem ważny cel w odniesieniu do budżetu na rok 2012: nie możemy zwlekać z realizacją strategii Europa 2020, w tym jej pierwszego celu, czyli wyższego zatrudnienia w Europie. Niezwłoczne włączenie tej strategii do naszego budżetu ma zatem zasadnicze znaczenie i musi być pilnie wykonane. W tym celu konieczne są dwie rzeczy: musimy planować i musimy spoglądać w przyszłość. Planowanie oznacza wykluczenie matematycznych podejść do budżetu, które zupełnie nie mają sensu. Matematyczne, ogólne i masowe podwyżki są kompletnie nieprzydatne. Musimy natomiast zastanowić się nad wkładem programów i działań do realizacji strategii Europa 2020. Spoglądanie w przyszłość ma absolutnie podstawowe znaczenie: chodzi o to, byśmy troszczyli się o nasze zobowiązania, a nie tylko płatności, jako że zobowiązania są narzędziem służącym do budowy zrównoważonej przyszłości finansowej naszej Unii. Kolejnym ważnym zagadnieniem jest elastyczność. Zbliżamy się ku końcowi okresu planowania, więc budżet jest szczególnie sztywny. Uważam zatem, że należy już na samym początku uznać wszystkie instrumenty elastyczności za zasadnicze i nieodzowne dla opracowania budżetu, jeśli chcemy nie tylko zrobić pierwszy krok w kierunku realizacji strategii Europa 2020 – a w tym względzie nie możemy pozwolić sobie na porażkę jak miało to miejsce w przeszłości – ale i chcemy sprawić, by był to pożyteczny i efektywny budżet. Jestem przekonana, że wszystkie te ważne cele uda się osiągnąć jedynie, jeśli będziemy od samego początku pracowali wspólnie i cierpliwie nad stworzeniem nowego klimatu współpracy instytucjonalnej. Współpraca instytucjonalna jest jednym z głównych wyzwań wynikających z traktatu lizbońskiego, o którym zawsze wyrażamy się dość beztrosko. Współpraca instytucjonalna oznacza tak naprawdę odnalezienie na nowo poczucia równości, aby móc razem pracować nad tak delikatną kwestią jak budżet, który jest nie tylko jednym z instrumentów o strategicznym znaczeniu dla naszej przyszłości, ale i również instrumentem o największym konkretnym i praktycznym znaczeniu."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, Senhoras e Senhores Deputados, o documento que estamos a analisar, hoje, é não apenas um relatório sobre as prioridades do próximo orçamento europeu, mas, também e acima de tudo, um documento estratégico que tem em vista o novo papel que o orçamento europeu deve desempenhar no contexto de uma maior governação económica. Este é o primeiro ano do Semestre Europeu, que foi concebido precisamente para estabelecer a maior coordenação possível entre o orçamento da União e os dos Estados-Membros, a máxima sinergia e a máxima complementaridade. Tudo isso se resume essencialmente ao seguinte: a necessidade de convergência e de fazer com que os orçamentos dos Estados-Membros convirjam com os objectivos principais do orçamento europeu. Hoje, esses objectivos - estes objectivos europeus - só podem ser aqueles previstos na Estratégia "Europa 2020": uma estratégia abrangente e ambiciosa, com objectivos de extrema importância e sete grandes iniciativas emblemáticas. Trata-se de objectivos ambiciosos e importantes, mas também muito específicos. O primeiro objectivo é extremamente importante e pressupõe a construção de uma Europa com pleno emprego e melhor emprego, mediante os investimentos certos. Temos, portanto, uma enorme prioridade para o orçamento de 2012: é preciso que não percamos tempo na execução da Estratégia "Europa 2020", começando com o primeiro dos objectivos, a saber, o do aumento do emprego na Europa. Por conseguinte, definir de imediato a dimensão da Estratégia "Europa 2020" no nosso orçamento é essencial e urgente. Para isso, são essenciais dois elementos: é preciso programar e olhar para o futuro. Programar significa pôr de parte as abordagens matemáticas ao orçamento, que não fazem qualquer sentido. Os aumentos matemáticos, genéricos e indiscriminados de nada nos servem. Ao invés, é preciso que analisemos exactamente quais são os programas e acções que podem contribuir para a Estratégia "Europa 2020". Olhar para o futuro tem um significado absolutamente crucial: usar da prudência máxima relativamente às nossas autorizações e não apenas aos nossos pagamentos, pois as autorizações são o instrumento que nos permite construir o futuro financeiramente sustentável da nossa União. A flexibilidade é outra questão importante. Estamos no final do período de programação e, por isso, o orçamento é particularmente rígido. Por isso, penso ser realmente importante que, desde o início, consideremos todos os instrumentos de flexibilidade disponíveis como fundamentais e indispensáveis para o orçamento que vamos elaborar, se quisermos que o mesmo não só seja possível ou essencial para darmos o passo rumo à aplicação da Estratégia "Europa 2020" - que não pode, de forma alguma, malograr, como assistimos no passado – como também que seja um orçamento útil e eficaz. Estou convicta de que só será possível atingir todos estes objectivos de topo, se trabalharmos juntos pacientemente, desde o início, com vista à construção de um clima renovado de cooperação institucional. A cooperação institucional é um dos grandes desafios do Tratado de Lisboa, de que falamos sempre de certa forma de ânimo leve. A colaboração institucional pressupõe efectivamente que se encontre um sentimento renovado de igualdade, de modo a trabalhar em conjunto sobre esta questão sensível, que é o orçamento, que não é apenas um dos instrumentos mais importantes do ponto de vista estratégico para a construção do nosso futuro, mas também um dos mais palpáveis e concretos."@pt¹⁷ "Domnule președinte, doamnelor și domnilor, documentul pe care-l examinăm astăzi nu este doar un raport privind prioritățile următorului buget european, ci, de asemenea, și mai presus de toate, un document care analizează noul rol pe care trebuie să-l joace bugetul european în contextul unei guvernanțe economice mai mari. Acesta este primul an al semestrului european, care a fost conceput tocmai pentru a stabili cea mai bună coordonare posibilă între bugetul Uniunii și bugetele statelor membre, cea mai mare sinergie posibilă și cea mai desăvârșită complementaritate. Toate acestea înseamnă în principiu un singur lucru: convergență, și asigurarea convergenței bugetelor statelor membre cu obiectivele majore ale bugetului european. Astăzi, aceste obiective – aceste obiective europene – pot fi doar cele stabilite în Strategia Europa 2020: o strategie măreață, ambițioasă, cu cinci obiective extrem de importante și șapte inițiative emblematice majore. Acestea sunt obiective majore, importante, însă sunt, de asemenea, foarte concrete. Primul obiectiv este extrem de important și implică construirea unei Europe ocupate mai mult și mai bine prin efectuarea unor investiții adecvate. Prin urmare, avem o prioritate imensă pentru bugetul 2012: nu trebuie să irosim timp în punerea în aplicare a Strategiei 2020, începând cu primul dintre obiective, cel al unui nivel mai mare de ocupare a forței de muncă în Europa. Stabilirea imediată a dimensiunii Strategiei 2020 în bugetul nostru este așadar esențială și o chestiune de urgență. Există două măsuri fundamentale pentru realizarea acestui obiectiv: trebuie să planificăm și trebuie să privim către viitor. A planifica înseamnă a elimina abordările matematice ale bugetului, care nu au deloc sens. Majorările matematice, generale și nediscriminate nu sunt de niciun folos. În schimb, trebuie să vedem care sunt exact programele și acțiunile care pot contribui la Strategia 2020. Privitul spre viitor are o semnificație absolut esențială: a avea extrem de multă grijă de angajamentele noastre, și nu doar de plățile noastre, deoarece angajamentele sunt instrumentul cu care putem să construim viitorul financiar sustenabil al Uniunii noastre. Flexibilitatea este un alt subiect important. Suntem la sfârșitul perioadei de planificare, iar bugetul este extrem de rigid. Prin urmare, cred că este extrem de important să considerăm, chiar de la început, toate instrumentele de flexibilitate disponibile ca fiind fundamentale și indispensabile bugetului pe care urmează să-l întocmim dacă dorim să fie posibil sau esențial să facem primul pas spre Strategia 2020 – care nu trebuie sub nicio formă să fie un eșec, așa cum s-a întâmplat în trecut – însă și dacă dorim să avem un buget util și eficient. Sunt convinsă că toate aceste obiective majore vor putea fi atinse dacă lucrăm împreună cu răbdare, încă de la început, pentru a construi un climat reînnoit de cooperare instituțională. Cooperarea instituțională este una dintre provocările majore ale Tratatului de la Lisabona, despre care vorbim întotdeauna cu destul de multă nepăsare. Colaborarea instituțională înseamnă a găsi într-adevăr un sentiment reînnoit de egalitate pentru a lucra împreună la această chestiune delicată, bugetul, care nu este doar unul dintre cele mai importante instrumente din punct de vedere strategic pentru construirea viitorului nostru, ci și unul dintre cele mai tangibile și mai practice instrumente."@ro¹⁸ "Dokument, ktorý dnes skúmame, nie je iba správou o prioritách ďalšieho európskeho rozpočtu, ale je to aj a predovšetkým strategický dokument, ktorý berie do úvahy novú úlohu, ktorú musí európsky rozpočet zohrávať v súvislosti s rozsiahlejším hospodárskym riadením. Je to prvý rok európskeho semestra, ktorý je zameraný práve na to, aby sa zaviedla najväčšia možná koordinácia medzi rozpočtom Únie a rozpočtami členských štátov, najväčšia možná synergia a najväčšia vzájomná doplnkovosť. Všetko to v podstate znamená jednu vec: konvergenciu a priblíženie rozpočtov členských štátov k hlavným cieľom európskeho rozpočtu. Dnes môžu byť týmito cieľmi – týmito európskymi cieľmi – len tie, ktoré sú stanovené v stratégii Európa 2020: rozsiahlej, ambicióznej stratégii, ktorá má päť veľmi dôležitých cieľov a sedem veľkých hlavných iniciatív. Sú to veľké, dôležité ciele, ale sú tiež veľmi špecifické. Prvý cieľ je mimoriadne dôležitý a znamená budovanie Európy s vyššou a lepšou úrovňou zamestnanosti prostredníctvom správnych investícií. Preto máme obrovskú prioritu pre rozpočet na rok 2012: nesmieme strácať čas vo vykonávaní stratégie Európa 2020; musíme začať plnením prvého z cieľov, ktorým je vyššia úroveň zamestnanosti v Európe. Preto je veľmi dôležité a naliehavé, aby sme v našom rozpočte okamžite stanovili rozmer stratégie Európa 2020. Základom pre dosiahnutie tohto cieľa sú dve veci: musíme plánovať a musíme sa pozerať do budúcnosti. Plánovať znamená vylúčiť matematické prístupy k rozpočtu, ktoré sú úplne nezmyselné. Matematické, všeobecné a nerozvážne zvýšenia nemajú žiadny význam. Namiesto toho musíme zistiť, aké sú to presne programy a opatrenia, ktoré môžu prispieť k stratégii Európa 2020. Pohľad do budúcnosti má absolútne zásadný význam: musíme starostlivo dohliadať na naše záväzky a nielen na naše platby, pretože záväzky sú nástrojom, pomocou ktorého môžeme budovať udržateľnú finančnú budúcnosť našej Únie. Ďalšou dôležitou vecou je flexibilita. Sme na konci plánovacieho obdobia, a tak je rozpočet zvlášť nepružný. Preto si myslím, že je skutočne dôležité, aby sme hneď od začiatku považovali všetky dostupné nástroje flexibility za zásadné a nevyhnutné pre rozpočet, ktorý sa chystáme vypracovať, ak chceme, aby bolo nielen možné či dôležité podniknúť prvý krok k stratégii Európa 2020 – čo absolútne nesmie zlyhať, ako sme videli v minulosti –, ale tiež ak chceme, aby to bol užitočný a účinný rozpočet. Som presvedčená, že dosiahnutie všetkých týchto hlavných cieľov bude možné len vtedy, ak budeme hneď od úplného začiatku trpezlivo spolupracovať na vybudovaní obnoveného prostredia inštitucionálnej spolupráce. Inštitucionálna spolupráca je jednou z hlavných úloh Lisabonskej zmluvy, o ktorej vždy hovoríme dosť ľahostajne. Inštitucionálna spolupráca skutočne znamená hľadanie obnoveného pocitu rovnosti, aby sme mohli spolupracovať na takej citlivej téme, akou je rozpočet, ktorý je nielen jedným z najdôležitejších strategických nástrojov na budovanie našej budúcnosti, ale tiež jedným z najkonkrétnejších a najpraktickejších nástrojov."@sk¹⁹ "Gospa predsednica, gospe in gospodje, dokument, ki ga preučujemo danes, ni zgolj poročilo o prednostnih nalogah naslednjega evropskega proračuna, temveč tudi in zlasti povsem strateški dokument, ki motri novo vlogo, ki jo mora evropski proračun igrati v okviru boljšega gospodarskega upravljanja. To je prvo leto evropskega semestra, ki je namenjen prav vzpostavljanju čim večje usklajenosti med proračunom Unije in proračuni držav članic, čim večjih medsebojnih učinkov in čim večjega dopolnjevanja. Vse pa v bistvu pomeni eno: zbliževanje zakonodaj in zbliževanje proračunov držav članic ter večjih ciljev evropskega proračuna. Danes so lahko ti cilji – ti evropski cilji – le tisti, ki so določeni v strategiji Evropa 2020: mogočna, ambiciozna strategija s petimi izjemno pomembnimi cilji in sedmimi velikimi vodilnimi pobudami. To so veliki, pomembni cilji, a so prav tako zelo posebni. Prvi cilj je izjemno pomemben in vključuje izgradnjo bolj polno in bolje zaposlene Evrope s pravimi naložbami. Zato imamo v zvezi s proračunom za leto 2012 ogromno prednostno nalogo: pri izvajanju strategije Evropa 2020 ne smemo izgubljati časa, začenši s prvim ciljem, tj. višjo zaposlenostjo v Evropi. Zato je bistveno in nujno, da takoj določimo razsežnost strategije Evropa 2020. Da bi to dosegli, sta bistveni dve zadevi: načrtovati moramo in misliti na prihodnost. Načrtovati pomeni izključiti matematične pristope k proračunu, ki so povsem nesmiselni. Matematična, splošna in neselektivna povečanja ne prinašajo nobenih koristi. Namesto tega si moramo ogledati, kateri so dejansko tisti programi in ukrepi, ki lahko prispevajo k strategiji Evropa 2020. Misel na prihodnost je povsem ključnega pomena: čim bolj moramo paziti na naše zaveze in ne le zgolj na naša plačila, saj so zaveze orodje, s katerim gradimo trajno finančno prihodnost naše Unije. Prožnost predstavlja še eno pomembno temo. Smo na koncu obdobja načrtovanja in zato je proračun še posebno tog. Zato menim, da je dejansko pomembno, da že na začetku vse razpoložljive instrumente prilagodljivosti obravnavamo kot temeljne in nepogrešljive za proračun, ki ga bomo pripravili, če želimo, da prve ukrepe v zvezi s strategijo Evropa 2020 – ki vsekakor ne sme doživeti neuspeha, kot smo bili priča v preteklosti – ne bo zgolj mogoče ali nujno sprejeti, temveč da bo proračun obenem tudi koristen in učinkovit. Prepričana sem, da bomo vse te velike cilje lahko dosegli le, če si bomo že na začetku potrpežljivo skupaj prizadevali, da bi oživili institucionalno sodelovanje. Institucionalno sodelovanje je eden od večjih izzivov Lizbonske pogodbe, o kateri vedno govorimo precej površno. Institucionalno sodelovanje pomeni dejansko znova najti občutek enakosti, da bi lahko sodelovali pri tem občutljivem vprašanju, proračunu, ki ni le eden od strateško najpomembnejših instrumentov za gradnjo prihodnosti, temveč tudi tisti, ki je najbolj oprijemljiv in praktičen."@sl²⁰ "Herr talman, mina damer och herrar! Dokumentet som vi granskar i dag är inte endast ett betänkande om prioriteringarna i nästa EU-budget, utan det är också och framför allt ett strategiskt dokument som gäller den nya roll som EU-budgeten bör ha inom ramen för en förstärkt ekonomisk styrning. Detta är första året av den europeiska planeringsterminen, som har tagits fram just för att få till stånd bästa möjliga samordning mellan EU:s budget och medlemsstaternas budgetar, största möjliga synergi och bästa komplementaritet. Det innebär framför allt en sak: konvergens, och att se till att medlemsstaternas budgetar konvergerar med de viktigaste målen i EU-budgeten. Målen – EU-målen – kan i dag endast vara de som fastställdes i Europa 2020-strategin. Det är en omfattande och ambitiös strategi med fem väldigt viktiga mål och sju stora flaggskeppsinitiativ. De är omfattande, viktiga mål, men också väldigt specifika mål. Första målet är oerhört viktigt och handlar om att bygga upp ett EU med fler och bättre sysselsättningstillfällen genom riktiga investeringar. Vi har därför en mycket stor prioritering för 2012 års budget. Vi får inte förlora tid, utan måste se till att 2020-strategin genomförs, till att börja med första målet, det vill säga fler sysselsättningstillfällen i EU. Det är därför mycket viktigt och brådskande att omedelbart fastställa dimensionen för 2020-strategin i vår budget. Två saker är grundläggande för att åstadkomma det. Vi måste planera och titta framåt. Planering innebär att man inte ska se på budgeten på ett matematiskt sätt, det är absolut ingen mening med det. Matematiska, allmänna och godtyckliga ökningar är till ingen nytta. Vi måste i stället titta på vad programmen och åtgärderna exakt kan bidra med för att uppnå målen i 2020-strategin. Att titta framåt har en absolut avgörande betydelse. Vi måste fästa största möjliga uppmärksamhet på våra åtaganden och inte bara på våra betalningar, för åtagandena utgör verktyg för att bygga en hållbar finansiell framtid för EU. Flexibilitet är en annan viktig fråga. Vi är i slutet av planeringsperioden och budgeten är därför särskilt stram. Jag anser därför att det är mycket viktigt att vi redan från början tittar på alla flexibilitetsinstrument som vi har till vårt förfogande. De är grundläggande och oumbärliga för den budget vi kommer att utarbeta, om vi vill att det ska vara inte bara möjligt eller väsentligt att ta första steget mot 2020-strategin – som vi absolut inte får misslyckas med, som vi har sett tidigare – utan också om vi vill att det ska vara en användbar och effektiv budget. Jag är övertygad om att dessa omfattande mål endast kan uppnås om vi redan från första början arbetar tålmodigt tillsammans för att bygga upp ett förnyat klimat för institutionellt samarbete. Institutionellt samarbete är en av Lissabonfördragets stora utmaningar, som vi alltid talar ganska tanklöst om. Institutionellt samarbete innebär att verkligen hitta en förnyad känsla av jämställdhet för att kunna arbeta tillsammans med denna känsliga fråga, budgeten, som inte bara är ett av de viktigaste strategiska instrumenten för att bygga vår framtid, utan också ett av de mest verkliga och praktiska instrumenten."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Eiropa 2020"¹³ "Francesca Balzani,"^15,12 "relatore."¹² "relatrice"¹⁵ "target"^15,12
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶