Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2011-03-09-Speech-3-354-000"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2011-03-09"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Explicații privind votul⁶
dcterms:Language	"cs"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20110309.19.3-354-000"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2011-03-09-Speech-3-355-000⁶
lpv:speaker	lp:Jiří Havel⁶
lpv:spoken text	"Udělení statutu kandidáta Černé Hoře bylo především politickým rozhodnutím. Kdyby se ve stejné době neposuzovala tato otázka ve vztahu k Albánii, Černá Hora by si na něj nejspíš ještě počkala Toto srovnání však pro ni vyznívá samozřejmě pozitivně. Nicméně mnohé výhrady vůči Černé Hoře „kočují“ z jedné výroční zprávy do druhé, až dospěly do vyjádření EK: politizace státní správy, nezávislost justice, organizovaný zločin a životní prostředí už patří k „evergreenům“. Na obzoru není ani žádný zásadní posun v boji se všudypřítomnou korupcí. Nepodceňujme to. Udělit Černé Hoře statut kandidáta, ale bez termínu zahájení přístupových jednání, proto představuje za dané situace dobré řešení. Takový přístup zvolila EU už vůči Bývalé jugoslávské republice Makedonie v roce 2005. S tím rozdílem, že překonat překážku, které čelí Bývalá jugoslávská republika Makedonie, vyžaduje souhlas dvou států. Zatímco Černá Hora má svůj osud plně ve vlastních rukou. Předpokládám, že to vše jasně zaznělo v nedávném rozhovoru Hermana van Rompuye, Josého Barrosa a Jerzyho Buzka s novým a nejmladším premiérem na světě, s černohorským Igorem Lukšičem. Nikdo totiž nemá rád, když ho příliš dlouho tahají za nos. A to platí i pro zemi, která přesto, že není v EU, již řadu let používá jako národní měnu euro."@cs¹
lpv:spokenAs	vice-chair; Delegation to the EU-Former Yugoslav Republic of Macedonia Joint Parliamentary Committee (2009-09-29--2012-07-08)²³ substitute; Delegation for relations with Albania, Bosnia and Herzegovina, Serbia, Montenegro and Kosovo (2009-09-16--2012-07-08)²³ substitute; ITRE (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; BUDG (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; Special committee on the policy challenges and budgetary resources for a sustainable European Union after 2013 (2010-06-17--2011-06-30)²³ member; S&D (2009-07-14--2012-07-08)²³ unknown; Česká strana sociálně demokratická (2009-07-14--2012-07-08)²³
lpv:translated text	"Beslutningen om at give Montenegro status som kandidat er primært politisk begrundet. Montenegro ville sandsynligvis skulle vente længere på at opnå denne status, hvis det ikke var, fordi man samtidig overvejede dette spørgsmål i forhold til Albanien. Og her er Montenegro naturligvis bedre stillet. Ikke desto mindre gentages mange af forbeholdene vedrørende Montenegro i den ene årsrapport efter den anden, og vi kan se i Kommissionens redegørelse, at spørgsmål om politisering af det statslige bureaukrati, domstolenes uafhængighed, organiseret kriminalitet og miljøet nu er "faste elementer". Der er ikke udsigt til væsentlige fremskridt, hvad angår bekæmpelse af korruptionen, som gennemsyrer alt. Dette må vi ikke undervurdere. Under de givne omstændigheder er det derfor en god løsning at give Montenegro kandidatstatus uden at fastsætte en tidsfrist for at indlede forhandlinger om tiltrædelse. EU har allerede anvendt en lignende tilgang over for Den tidligere Jugoslaviske Republik Makedonien i 2005. Forskellen er, at der kræves enighed mellem to stater for at fjerne de forhindringer, der ligger i vejen for Den tidligere Jugoslaviske Republik Makedonien. Montenegros skæbne ligger derimod helt i landets egne hænder. Jeg går ud fra, at alt dette blev gjort meget klart i drøftelserne for nylig mellem Herman van Rompuy, José Manuel Barroso, Jerzy Buzek og Montenegros nye leder, Igor Lukšić, som er verdens yngste premierminister. Ingen ønsker at blive trukket om ved næsen for længe. Dette gælder også det land, der i efterhånden mange år har haft euroen som national valuta trods det, at landet ikke er medlem af EU."@da² "Die Entscheidung, Montenegro den Status eines Kandidaten zu verleihen, war hauptsächlich eine politische Entscheidung. Montenegro hätte wohl länger darauf warten müssen, wenn nicht auch der Fall Albanien in dieser Frage zur gleichen Zeit abgehandelt worden wäre. Beim Vergleich liegt Montenegro natürlich vorne. Und doch beziehen sich viele der Vorbehalte auf den „Übertrag“ Montenegros von einem Jahresbericht zum nächsten, und wir sehen aus der Erklärung der Kommission, dass die Politisierung der staatlichen Bürokratie, die Unabhängigkeit des Justizwesens, organisierte Kriminalität und die Umwelt nun „immer wieder kehrende Punkte“ sind. Es ist kein wesentlicher Fortschritt in Sicht hinsichtlich der Bekämpfung der allgegenwärtigen Korruption. Wir dürfen dies nicht unterstützen. Bei den gegebenen Umständen ist es deshalb eine gute Lösung, Montenegro den Status eines Kandidatenlandes zu gewähren, ohne einen Zeitpunkt für die Aufnahme von Beitrittsgesprächen festzulegen. Die EU hat 2005 bereits einen ähnlichen Ansatz gegenüber der Ehemaligen Jugoslawischen Republik Mazedonien verfolgt. Der Unterschied dabei ist, dass das Ausräumen von Barrieren im Hinblick auf die Ehemalige Jugoslawische Republik Mazedonien eine Vereinbarung mit zwei Staaten erfordert. Montenegros dagegen hat sein Schicksal selbst in der Hand. Ich nehme an, dass dies sehr klar herausgestellt wurde bei den kürzlich stattgefundenen Gesprächen zwischen Herman van Rompuy, José Manuel Barroso, Jerzy Buzek und Igor Lukšić, dem neuen Premierminister von Montenegro, dem jüngsten Premierminister der Welt. Niemand möchte zu lange an der Nase herumgeführt werden. Dies gilt auch für ein Land, das trotz der Tatsache, dass es nicht zur EU gehört, den Euro bereits seit vielen Jahren als nationale Währung verwendet."@de⁹ "Η απόφαση να παραχωρηθεί στο Μαυροβούνιο το καθεστώς υποψήφιας προς ένταξη χώρας ήταν πρωτίστως πολιτική. Το Μαυροβούνιο θα έπρεπε πιθανώς να περιμένει περισσότερο για αυτό, εάν το ζήτημα αυτό δεν εξεταζόταν παράλληλα σε σχέση με την Αλβανία. Ωστόσο, η σύγκριση ευνοεί φυσικά το Μαυροβούνιο. Εντούτοις, πολλές από τις επιφυλάξεις που αφορούν το Μαυροβούνιο «μεταφέρονται» από τη μία ετήσια έκθεση στην επόμενη, και διαπιστώνουμε από τη δήλωση της Επιτροπής ότι η πολιτικοποίηση της κρατικής γραφειοκρατίας, η ανεξαρτησία του δικαστικού συστήματος, το οργανωμένο έγκλημα και το περιβάλλον αποτελούν τώρα «σταθερά χαρακτηριστικά». Δεν είναι ορατή κάποια ουσιαστική πρόοδος όσον αφορά την καταπολέμηση της ευρέως διαδεδομένης διαφθοράς. Δεν πρέπει να το υποτιμάμε αυτό. Στις δεδομένες συνθήκες, είναι συνεπώς μια καλή λύση να παραχωρηθεί στο Μαυροβούνιο το καθεστώς υποψήφιας χώρας χωρίς να ορισθεί προθεσμία για την έναρξη των ενταξιακών συνομιλιών. Η ΕΕ υιοθέτησε ήδη μια παρόμοια προσέγγιση προς την Πρώην Γιουγκοσλαβική Δημοκρατία της Μακεδονίας το 2005. Η διαφορά είναι ότι η υπέρβαση του εμποδίου το οποίο αντιμετωπίζει η Πρώην Γιουγκοσλαβική Δημοκρατία της Μακεδονίας απαιτεί τη συμφωνία των δύο κρατών. Το Μαυροβουνίου, εν τω μεταξύ, ορίζει το ίδιο τη μοίρα του. Υποθέτω ότι όλα αυτά διευκρινίστηκαν στις πρόσφατες συνομιλίες μεταξύ του Herman van Rompuy, του José Manuel Barroso και του Jerzy Buzek και του νέου ηγέτη του Μαυροβουνίου, Igor Lukšić, του νεότερου πρωθυπουργού στον κόσμο. Σε κανέναν δεν αρέσει να τον σέρνουν από τη μύτη για πολύ καιρό. Αυτό ισχύει επίσης και για μια χώρα η οποία, παρά το γεγονός ότι δεν ανήκει στην ΕΕ, χρησιμοποιεί το ευρώ ως εθνικό της νόμισμα επί σειρά ετών."@el¹⁰ "The decision to grant candidate status to Montenegro was primarily political. Montenegro would probably have had to wait longer for it, if not for the fact that this issue was being considered at the same time in relation to Albania. However, the comparison works to the advantage of Montenegro, of course. Nevertheless, many of the reservations applying to Montenegro ‘carry over’ from one annual report to the next, and we see from the Commission statement that politicisation of the state bureaucracy, independence of the judiciary, organised crime and the environment are now ‘regular features’. There is no fundamental progress in sight regarding the fight against all-pervasive corruption. We must not underestimate this. In the given circumstances, it is therefore a good solution to grant Montenegro candidate status without setting a deadline for the start of accession talks. The EU has already adopted a similar approach towards the Former Yugoslav Republic of Macedonia in 2005. The difference is that overcoming the barrier which confronts the Former Yugoslav Republic of Macedonia requires the agreement of two states. Montenegro’s fate, meanwhile, is entirely in its own hands. I presume that all of this was made very clear in the recent talks between Herman van Rompuy, José Manuel Barroso and Jerzy Buzek and the new leader of Montenegro, Igor Lukšić, the world’s youngest premier. Nobody likes to be led by the nose for too long. This also applies to a country which, despite the fact that it is not in the EU, has been using the euro as its national currency for many years now."@en⁴ "La decisión de conceder la condición de candidato a Montenegro fue eminentemente política. Montenegro probablemente habría tenido que esperar más tiempo si no fuera por el hecho de que se estaba considerando esta cuestión al mismo tiempo en relación con Albania. Sin embargo, la comparación favorece a Montenegro, desde luego. No obstante, muchas de las reservas que se aplicaban a Montenegro se «iban aplazando» de un informe anual al siguiente, y ahora comprobamos, por la declaración de la Comisión, que la politización de la burocracia estatal, la independencia del poder judicial, el crimen organizado y el medio ambiente son «características habituales». No existen avances fundamentales a la vista en lo que concierne a la lucha contra la omnipresente corrupción. No debemos subestimar esto. En las circunstancias actuales, por tanto, es una buena solución conceder a Montenegro la condición de candidato sin fijar una fecha límite para el inicio de las negociaciones de adhesión. La UE ya adoptó un enfoque similar con respecto a la Antigua República Yugoslava de Macedonia en 2005. La diferencia radica en que superar la barrera que enfrenta a la Antigua República Yugoslava de Macedonia requiere el acuerdo de dos Estados. El destino de Montenegro, por su parte, se encuentra enteramente en sus propias manos. Supongo que todo esto se dejó muy claro en las recientes conversaciones entre Herman van Rompuy, José Manuel Barroso y Jerzy Buzek, y el nuevo líder de Montenegro, Igor Luksic, el Primer Ministro más joven del mundo. A nadie le gusta que le manejen a su antojo durante demasiado tiempo. Esto también se aplica a un país que, a pesar del hecho de que no forma parte de la UE, lleva muchos años utilizando el euro como moneda nacional."@es²¹ "Otsus Montenegrole kandidaatriigi staatus anda oli eelkõige poliitiline. Montenegro oleks tõenäoliselt pidanud seda kauem ootama, kui seda küsimust ei oleks kaalutud samal ajal Albaania suhtes. Siiski töötab võrdlus muidugi Montenegro kasuks. Sellest hoolimata kanduvad paljud Montenegro suhtes kehtivad reservatsioonid üle ühest aastaaruandest järgmisesse ning me näeme komisjoni avaldusest, et riigiasutuste politiseerimine, kohtuvõimu sõltumatus, organiseeritud kuritegevus ja keskkond on nüüd tavalised iseloomustavad jooned. Laialtlevinud korruptsiooni vastases võitluses olulisi edusamme ei paista. Me ei tohi seda alahinnata. Ja arvestades asjaolusid, on seepärast hea otsus anda Montenegrole liikmekandidaadi staatus, määramata ühinemisläbirääkimiste alguse tähtaega. EL võttis juba 2005. aastal vastu samasuguse lähenemisviisi endise Jugoslaavia Makedoonia Vabariigi suhtes. Erinevus seisneb selles, et tõkke ületamine, millega endine Jugoslaavia Makedoonia Vabariik silmitsi seisab, nõuab kahe riigi kokkulepet. Vahepeal on Montenegro saatus täielikult tema enda kätes. Eeldan, et kõik see tehti väga selgeks viimastel kõnelustel Herman van Rompuy, José Manuel Barroso ja Jerzy Buzeki ja Montenegro uue juhi ning maailma noorima peaministri Igor Lukšići vahel. Keegi ei taha, et teda liiga kaua lõa otsas hoitakse. See kehtib ka riigi kohta, kes hoolimata asjaolust, et ta ei ole ELis, on nüüdseks palju aastaid eurot riikliku valuutana kasutanud."@et⁵ "Päätös ehdokasvaltion aseman myöntämisestä Montenegrolle oli ennen kaikkea poliittinen. Montenegro olisi todennäköisesti joutunut odottamaan sitä kauemmin, ellei tätä kysymystä olisi samanaikaisesti pohdittu Albanian osalta. Vertailu oli kuitenkin luonnollisesti eduksi Montenegrolle. Silti monet Montenegroa koskevat varaumat jatkuvat vuosikertomuksesta toiseen, ja komission julkilausumasta havaitaan, että valtionhallinnon politisoitumista, oikeuslaitoksen riippumattomuutta, järjestäytynyttä rikollisuutta ja ympäristöä käsitellään nyt niissä säännöllisesti. Kaikkialle leviävän korruption torjunnassa ei ole nähtävissä merkittävää edistymistä. Emme saa aliarvioida tätä. Vallitsevassa tilanteessa on näin ollen hyvä ratkaisu myöntää Montenegrolle ehdokasvaltion asema asettamatta liittymisneuvottelujen alkamiselle määräaikaa. EU on jo valinnut vastaavan lähestymistavan entisen Jugoslavian tasavallan Makedonian suhteen vuonna 2005. Erona on se, että entisen Jugoslavian tasavallan Makedonian tiellä olevien esteiden poistaminen edellyttää kahden valtion yksimielistä päätöstä. Sen sijaan Montenegron kohtalo on kokonaan sen omissa käsissä. Oletan, että kaikki tämä tehtiin hyvin selväksi Herman van Rompuyn, José Manuel Barroson, Jerzy Buzekin ja Montenegron uuden johtajan Igor Lukšićin – maailman nuorimman pääministerin – käymissä neuvotteluissa. Kukaan ei halua olla liian pitkään toisten talutusnuorassa. Tämä pätee myös maahan, joka, vaikka ei olekaan EU:n jäsen, on jo vuosia käyttänyt euroa kansallisena valuuttanaan."@fi⁷ "La décision d’accorder le statut de candidat au Monténégro a été essentiellement politique. Le Monténégro aurait sans doute dû attendre plus longtemps si sa candidature n’avait pas été examinée en même temps que celle de l’Albanie. Évidemment, la comparaison est plutôt avantageuse pour le Monténégro. Cependant, la plupart des réserves formulées à l’égard du Monténégro semblent se répéter d’un rapport annuel à l’autre. D’après la déclaration de la Commission, la politisation de l’administration publique, l’indépendance du système judiciaire, le crime organisé et l’environnement sont devenus des thèmes récurrents. Aucun progrès significatif n’a été réalisé en ce qui concerne la lutte contre la corruption endémique. Ne sous-estimons pas la gravité de ce problème. Vu les circonstances, il est donc judicieux d’accorder au Monténégro le statut de candidat sans fixer de date pour l’ouverture des négociations d’adhésion. L’UE avait déjà adopté une approche similaire à l’égard de l’ancienne République yougoslave de Macédoine en 2005. La différence est que la poursuite du processus d’intégration avec l’ancienne République yougoslave de Macédoine requiert l’accord de deux États. Le Monténégro a, quant à lui, son sort entre ses mains. Je suppose que tout cela a été évoqué lors des récentes discussions qui se sont tenues entre Herman van Rompuy, José Manuel Barroso et Jerzy Buzek et le nouveau dirigeant du Monténégro, Igor Lukšić, le plus jeune Premier ministre du monde. Personne n’aime être mené par le bout du nez trop longtemps. Cela vaut aussi pour un pays qui, bien qu’il ne soit pas dans l’UE, a adopté l’euro en tant que monnaie officielle depuis de nombreuses années maintenant."@fr⁸ ". Udělení statutu kandidáta Černé Hoře bylo především politickým rozhodnutím. Kdyby se ve stejné době neposuzovala tato otázka ve vztahu k Albánii, Černá Hora by si na něj nejspíš ještě počkala. Toto srovnání však pro ni vyznívá samozřejmě pozitivně. Nicméně mnohé výhrady vůči Černé Hoře „kočují“ z jedné výroční zprávy do druhé, až dospěly do vyjádření EK: politizace státní správy, nezávislost justice, organizovaný zločin a životní prostředí už patří k „evergreenům“. Na obzoru není ani žádný zásadní posun v boji se všudypřítomnou korupcí. Nepodceňujme to. Udělit Černé Hoře statut kandidáta, ale bez termínu zahájení přístupových jednání, proto představuje za dané situace dobré řešení. Takový přístup zvolila EU už vůči Bývalé jugoslávské republice Makedonie v roce 2005. S tím rozdílem, že překonat překážku, které čelí Bývalá jugoslávská republika Makedonie, vyžaduje souhlas dvou států. Zatímco Černá Hora má svůj osud plně ve vlastních rukou. Předpokládám, že to vše jasně zaznělo v nedávném rozhovoru Hermana van Rompuye, Josého Barrosa a Jerzyho Buzka s novým a nejmladším premiérem na světě, s černohorským Igorem Lukšičem. Nikdo totiž nemá rád, když ho příliš dlouho tahají za nos. A to platí i pro zemi, která přesto, že není v EU, již řadu let používá jako národní měnu euro."@hu¹¹ "La decisione di accordare al Montenegro lo status di candidato è stata di natura prevalentemente politica. Il paese avrebbe probabilmente dovuto attendere più a lungo se la questione dello status non fosse stata esaminata contemporaneamente anche per l’Albania. Il confronto, naturalmente, va a vantaggio del Montenegro ma molte delle riserve espresse nei confronti di questo paese fanno sì che si passi da una relazione annuale all’altra: dalla dichiarazione della Commissione risulta infatti che la politicizzazione della burocrazia statale, l’indipendenza della magistratura, la criminalità organizzata e l’ambiente sono ormai problemi costanti. Non c’è progresso fondamentale in vista per quanto riguarda la lotta contro la corruzione diffusa e non dobbiamo sottovalutare questo aspetto. Date le circostanze concedere al Montenegro lo status di candidato senza fissare un termine per l’avvio dei negoziati sull’adesione rappresenta quindi una buona soluzione. L’Unione europea ha già adottato un approccio simile per l’ex Repubblica jugoslava di Macedonia nel 2005. La differenza sta nel fatto che il superamento dell’ostacolo che si trova ad affrontare l’ex Repubblica jugoslava di Macedonia richiede l’accordo di due Stati. Il destino del Montenegro, nel frattempo, è interamente nelle mani del paese. Presumo che tutto questo sia stato ben chiarito nei recenti colloqui tra Herman van Rompuy, José Manuel Barroso, Jerzy Buzek e il nuovo leader montenegrino, Igor Luksic, il premier più giovane del mondo. A nessuno piace essere preso in giro troppo a lungo e questo vale anche per un paese che, nonostante non appartenga all’Unione Europea, usa già da molti anni l’euro come valuta nazionale."@it¹² "Sprendimas Juodkalnijai suteikti šalies kandidatės statusą buvo pirmiausia politinis. Tikriausiai Juodkalnijai tokio sprendimo būtų reikėję laukti ilgiau, jeigu dėl Albanijos nebūtų spręstas tas pats klausimas. Tačiau šis palyginimas, žinoma, naudingas Juodkalnijai. Nepaisant to, daugelis abejonių dėl Juodkalnijos „perkeliami“ iš vieno metinio pranešimo į kitą, ir iš Europos Komisijos pareiškimo matome, kad politinio pobūdžio svarstymai dėl šios šalies biurokratijos, teismų nepriklausomumo, organizuoto nusikalstamumo ir aplinkosaugos klausimų dabar yra „įprastas dalykas“. Nematyti esminės pažangos kovojant su išsikerojusia korupcija. To negalime neįvertinti. Tokiomis aplinkybėmis gera mintis Juodkalnijai suteikti šalies kandidatės statusą, nenustatant derybų dėl stojimo pradžios datos. 2005 m. ES jau priėmė panašų sprendimą Buvusiosios Jugoslavijos Respublikos Makedonijos atveju. Skirtumas toks, kad norint, jog Buvusioji Jugoslavijos Respublika Makedonija galėtų įveikti susidariusias kliūtis, reikia dviejų valstybių susitarimo. O Juodkalnijos likimas – jos pačios rankose. Manau, kad visa tai labai aiškiai pareikšta per neseniai vykusias Hermano van Rompuy, José Manuelio Barroso ir Jerzy Buzeko bei naujojo Juodkalnijos lyderio, jauniausio pasaulio premjero Igorio Lukšićo, derybas. Niekas nenori būti vedžiojamas už nosies per ilgai. Tai taip pat pasakytina apie šalį, kuri, nepaisant to, kad nepriklauso ES, jau daugelį metų naudoja eurą kaip nacionalinę valiutą."@lt¹⁴ "Lēmums piešķirt Melnkalnei kandidātvalsts statusu galvenokārt bija politisks. Iespējams, ka Melnkalnei uz to būtu vajadzējis gaidīt ilgāk, ja vien šis jautājums tajā pašā laikā netiktu izskatīts Albānijas sakarā. Neapšaubāmi šis salīdzinājums ir par labu Melnkalnei. Tomēr ir problēmas, kas Melnkalnes sakarā gada pārskatos parādās atkal un atkal, arī Komisijas paziņojumos redzam apstiprinājumu tam, ka politizācija valsts birokrātijas, tiesu neatkarības, organizētās noziedzības un vides jomā šobrīd ir „ierastas parādības.” Cīņā pret plaši izplatīto korupciju netiek manīts ievērojams progress. Tam nedrīkstētu pievērst nepietiekamu uzmanību. Šajā situācijā piešķirt Melnkalnei kandidātvalsts statusu, nenosakot konkrētu termiņu pievienošanās sarunu sākšanai, ir labs risinājums. Līdzīgu pieeju 2005. gadā Eiropas Savienība piemēroja attiecībā uz Bijušās Dienvidslāvijas Maķedonijas Republiku. Atšķirība ir tā, ka, lai pārvarētu barjeru, kas traucē Bijušās Dienvidslāvijas Maķedonijas Republikai, ir nepieciešama divu valstu vienošanās. Turpretī Melnkalnes liktenis ir tikai pašas valsts ziņā. Pieņemu, ka šī situācija tika paskaidrota nesenajās sarunās starp un un jauno Melnkalnes līderi, pasaules jaunāko premjerministru . Neviens negrib, lai viņu pārāk ilgi vazā aiz deguna. Tas attiecas arī uz valsti, kas, neraugoties uz to, ka tā nav Eiropas Savienībā, jau daudzus gadus lieto euro kā savu nacionālo valūtu."@lv¹³ ". Udělení statutu kandidáta Černé Hoře bylo především politickým rozhodnutím. Kdyby se ve stejné době neposuzovala tato otázka ve vztahu k Albánii, Černá Hora by si na něj nejspíš ještě počkala. Toto srovnání však pro ni vyznívá samozřejmě pozitivně. Nicméně mnohé výhrady vůči Černé Hoře „kočují“ z jedné výroční zprávy do druhé, až dospěly do vyjádření EK: politizace státní správy, nezávislost justice, organizovaný zločin a životní prostředí už patří k „evergreenům“. Na obzoru není ani žádný zásadní posun v boji se všudypřítomnou korupcí. Nepodceňujme to. Udělit Černé Hoře statut kandidáta, ale bez termínu zahájení přístupových jednání, proto představuje za dané situace dobré řešení. Takový přístup zvolila EU už vůči Bývalé jugoslávské republice Makedonie v roce 2005. S tím rozdílem, že překonat překážku, které čelí Bývalá jugoslávská republika Makedonie, vyžaduje souhlas dvou států. Zatímco Černá Hora má svůj osud plně ve vlastních rukou. Předpokládám, že to vše jasně zaznělo v nedávném rozhovoru Hermana van Rompuye, Josého Barrosa a Jerzyho Buzka s novým a nejmladším premiérem na světě, s černohorským Igorem Lukšičem. Nikdo totiž nemá rád, když ho příliš dlouho tahají za nos. A to platí i pro zemi, která přesto, že není v EU, již řadu let používá jako národní měnu euro."@mt¹⁵ ". De toekenning van het kandidaat-lidmaatschap aan Montenegro was eerst en vooral een politiek besluit. Als het geheel toentertijd niet was beoordeeld in relatie met Albanië, dan had Montenegro waarschijnlijk nog wel even moeten wachten. Maar ja, deze vergelijking viel uiteraard positief uit. Desalniettemin slepen talloze bedenkingen tegen Montenegro zich als een rode draad van het ene naar het andere jaarverslag, uitmondend in het Commissieoordeel: gepolitiseerde overheidsstructuren, geen onafhankelijke rechtspraak, georganiseerde misdaad en milieuproblemen. Dit zijn zo langzamerhand de evergreens geworden. En ondertussen is er nauwelijks enige beweging te zien in de bestrijding van de alom aanwezige corruptie. We mogen dit allemaal echt niet onderschatten. Het is tegen de achtergrond van de gegeven situatie dan ook een goede zaak dat Montenegro de status heeft gekregen van kandidaat-lidstaat voor toetreding tot de Europese Unie zonder openingsdatum voor de toetredingsonderhandelingen. In 2005 koos de EU in verband met het kandidaat-lidmaatschap van de Voormalige Joegoslavische Republiek Macedonië hier ook al eens voor, echter met dit verschil dat - om de uitdagingen waarvoor de Voormalige Joegoslavische Republiek Macedonië gesteld staat het hoofd te bieden - de instemming van twee staten nodig is. Montenegro heeft zijn lot wel geheel in eigen handen. Ik veronderstel dat de heer Herman van Rompuy, de heer José Barroso en de heer Jerzy Buzek die onlangs de kersverse en jongste premier ter wereld, premier Igor Lukšić van Montenegro, dit luid en duidelijk te kennen hebben gegeven. Want niemand vindt het leuk om al te lang bij de neus te worden genomen. En dat geldt ook voor een land dat ondanks het feit dat het geen lid van de EU is al vele jaren de euro als nationale munt hanteert."@nl³ "Decyzja o przyznaniu Czarnogórze statusu kandydata była przede wszystkim decyzją polityczną. Czarnogóra musiałaby najprawdopodobniej czekać na to dłużej, gdyby nie fakt, że kwestię tę rozważano w tym samym czasie w odniesieniu do Albanii. Jednakże porównanie działa oczywiście na rzecz Czarnogóry. Niemniej jednak wiele z zastrzeżeń stosujących się do Czarnogóry „przechodzi” z jednego rocznego sprawozdania na kolejne, a z oświadczenia Komisji widać, że upolitycznienie państwowej biurokracji, niezależność sądownictwa, przestępczość zorganizowana i środowisko występują już w nich regularnie. Nie widać natomiast zasadniczych postępów w zakresie zwalczania wszechobecnej korupcji. Nie wolno nam tego lekceważyć. Dlatego dobrym rozwiązaniem w obecnych okolicznościach jest przyznanie Czarnogórze statusu kandydata bez ustanawiania terminu rozpoczęcia rozmów akcesyjnych. Unia Europejska już przyjęła podobne podejście do Byłej Jugosłowiańskiej Republiki Macedonii w 2005 roku. Różnica polega na tym, że pokonanie tej bariery, przed którą stoi Była Jugosłowiańska Republika Macedonii wymaga zgody dwóch państw. Tymczasem los Czarnogóry leży całkowicie w naszych rękach. Zakładam, że to wszystko zostało jasno przedstawione podczas ostatnich rozmów pomiędzy Hermanem van Rompuyem, Josém Manuelem Barroso i Jerzym Buzkiem oraz obecnym przywódcą Czarnogóry, Igorem Lukšićiem, najmłodszym premierem świata. Nikt nie lubi, jak go zbyt długo wodzą za nos. Dotyczy to również kraju, który pomimo faktu, że nie jest w UE, stosuje euro jako swoją narodową walutę już od wielu lat."@pl¹⁶ "A decisão de conceder o estatuto de país candidato ao Montenegro foi sobretudo política. O Montenegro provavelmente teria de aguardar mais tempo por este estatuto, se esta questão não fosse considerada simultaneamente para o caso da Albânia. No entanto, a comparação é vantajosa para o Montenegro, como é evidente. Não obstante o facto de muitas das reservas que se aplicam ao Montenegro transitarem de relatório anual em relatório anual, e de a Comissão declarar que a politização da burocracia do Estado, a independência do sistema judicial, a criminalidade organizada e o ambiente são agora “características habituais”. Não ocorreram progressos essenciais quanto ao combate à corrupção generalizada. Não podemos subestimar este facto. Dadas as circunstâncias, uma boa solução será conceder o estatuto de país candidato ao Montenegro sem estabelecer um prazo para o início das negociações de adesão. A UE já adoptou uma abordagem semelhante para com a Antiga República Jugoslava da Macedónia em 2005. A diferença reside no facto de a supressão do obstáculo à adesão da Antiga República Jugoslava da Macedónia depender do acordo de dois Estados. O destino do Montenegro, entretanto, depende totalmente do próprio país. Presumo que todos estes aspectos tenham sido especificados nas recentes conversações entre os senhores Herman van Rompuy, José Manuel Barroso e Jerzy Buzek e o novo líder do Montenegro, o senhor Igor Lukšić, o Primeiro-Ministro mais jovem do mundo. Ninguém gosta de ser iludido durante muito tempo. O mesmo se aplica a um país que, apesar de ainda não pertencer à UE, utiliza o euro como divisa nacional há muitos anos."@pt¹⁷ "Hotărârea de a acorda statutul de țară candidată Republicii Muntenegru a fost mai ales una politică. Probabil că Muntenegru ar fi trebuit să aștepte mai mult, chiar numai pentru că acest aspect era analizat în același timp pentru Albania. Totuși, această comparație este, desigur, în avantajul Republicii Muntenegru. Cu toate acestea, multe dintre reținerile care se aplică Republicii Muntenegru „se reportează” de la un raport anual la altul și observăm din declarația Comisiei că politizarea birocrației de stat, independența sistemului judiciar, crima organizată și mediul sunt acum „aspecte frecvente”. Nu se întrevăd progrese fundamentale în lupta împotriva corupției omniprezente. Nu trebuie să subestimăm acest lucru. Prin urmare, în circumstanțele de față, este o soluție bună să se acorde Republicii Muntenegru statutul de țară candidată, fără a stabili o dată pentru începerea negocierilor de aderare. UE a adoptat deja o abordare similară în 2005 în privința Fostei Republici Iugoslave a Macedoniei. Diferența este că depășirea barierei cu care se confruntă Fosta Republică Iugoslavă a Macedoniei necesită acordul a două state. În timp ce destinul Republicii Muntenegru se află în întregime în mâinile sale. Presupun că aceste lucruri au fost clarificate în cadrul discuțiilor recente dintre Herman van Rompuy, José Manuel Barroso și Jerzy Buzek și noul lider al Republicii Muntenegru, Igor Lukšić, cel mai tânăr premier din lume. Nimănui nu-i place să fie dus de nas prea mult. Acest lucru este valabil și pentru o țară care, în ciuda faptului că nu se află în UE, folosește euro ca monedă națională de mulți ani."@ro¹⁸ "Rozhodnutie udeliť Čiernej Hore štatút kandidátskej krajiny bolo v prvom rade politické. Čierna Hora by naň pravdepodobne musela čakať dlhšie, ak by sa o tejto otázke zároveň neuvažovalo v súvislosti s Albánskom. Porovnanie však, samozrejme, zvýhodňuje Čiernu Horu. Mnohé výhrady, ktoré sa vzťahovali na Čiernu Horu, sa však prenášajú z jednej výročnej správy do ďalšej a z vyhlásenia Komisie môžeme vidieť, že politizácia štátnej byrokracie, nezávislosť súdnictva, organizovaný zločin a životné prostredie sa spomínajú opakovane. Pokiaľ ide o boj proti všadeprítomnej korupcii, nie je v dohľade žiadny zásadný pokrok. Toto nesmieme podceniť. Za daných okolností je preto dobrým riešením udeliť Čiernej Hore štatút kandidátskej krajiny bez stanovenia konečného termínu pre začatie prístupových rokovaní. EÚ už podobným spôsobom postupovala voči Bývalej juhoslovanskej republike Macedónsko v roku 2005. Rozdiel je v tom, že prekonanie bariéry, pred ktorou stojí Bývalá juhoslovanská republika Macedónsko, si vyžaduje súhlas dvoch štátov. Osud Čiernej Hory je však úplne v rukách krajiny. Domnievam sa, že toto všetko už bolo objasnené v nedávnych rokovaniach medzi pánmi Hermanom van Rompuyom, Josém Manuelom Barrosom a Jerzym Buzekom a novým vedúcim predstaviteľom Čiernej Hory Igorom Lukšićom, najmladším premiérom na svete. Nikto nemá rád, keď ho príliš dlho vodia za nos. To platí aj pre krajinu, ktorá napriek tomu, že nie je v EÚ, už niekoľko rokov používa euro ako svoju národnú menu."@sk¹⁹ "Odločitev za dodelitev statusa kandidatke Črni gori je bila predvsem politična. Črna gora bi morala nanjo še nekaj časa čakati, če njenega primera ne bi obravnavali skupaj s primerom Albanije. Primerjava pa se seveda izide v prid Črne gore. Vendar se precej zadržkov v zvezi s Črno goro „prenaša“ iz enega letnega poročila v drugo, iz izjave Komisije pa lahko razberemo, da so politizacija državnega uradništva, neodvisnost sodstva, organizirani kriminal in okolje postali že „stalne teme“. V boju proti vseprisotni korupciji ni opaziti nikakršnega bistvenega napredka. Tega ne smemo podcenjevati. V takih okoliščinah je zato dodelitev statusa kandidatke, ne da bi ob tem določili rok za začetek pristopnih pogajanj, primerna rešitev. EU je podoben pristop sprejela že pri Nekdanji jugoslovanski republiki Makedoniji leta 2005. Primera se razlikujeta po tem, da je za odpravo ovire za Nekdanjo jugoslovansko republiko Makedonijo potreben dogovor med dvema državama. Usoda Črne gore pa je v celoti v njenih lastnih rokah. Domnevam, da je bilo to jasno povedano med nedavnimi pogovori Hermana van Rompuya, Joséja Manuela Barrosa in Jerzyja Buzka z novim voditeljem Črne gore Igorjem Lukšićem, najmlajšim predsednikom vlade na svetu. Nihče ne mara, da bi ga dolgo vodili za nos. To velja tudi za državo, ki sicer ni članica EU, pa vseeno že dolgo let uporablja evre kot nacionalno valuto."@sl²⁰ "Beslutet att bevilja Montenegro status som kandidatland var i första hand politiskt. Montenegro skulle troligtvis ha behövt vänta längre på det om inte denna fråga hade kommit upp samtidigt som Albanien. Men denna jämförelse blir självfallet till Montenegros fördel. Många av de reservationer som gäller för Montenegro ”överförs” från den ena årsrapporten till den andra, och vi märker på kommissionens uttalanden att politiseringen av den statliga byråkratin, rättväsendets oberoende, organiserad brottslighet och miljö nu är ”återkommande egenskaper”. Det finns inga väsentliga framsteg i sikte i bekämpningen av den djupt rotade korruptionen, och det får vi inte underskatta. Under de rådande omständigheterna är det därför en bra lösning att bevilja Montenegro status som kandidatland utan att sätta en tidsfrist för inledande av anslutningsförhandlingar. EU genomförde en liknande strategi mot f.d. jugoslaviska republiken Makedonien 2005. Skillnaden är att det för att komma över den barriär som f.d. jugoslaviska republiken Makedonien står inför krävs enighet mellan två stater. Montenegros öde däremot ligger helt och hållet i dess egna händer. Jag antar att allt detta framgick mycket tydligt i de senaste samtalen mellan Herman van Rompuy, José Manuel Barroso och Jerzy Buzek och den nye ledaren i Montenegro, Igor Lukšić, världens yngsta premiärminister. Ingen tycker om att låta sig styras för länge. Detta gäller även för ett land som trots att det inte är medlem i EU har använt euron som sin nationella valuta under många år."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Jiří Havel (S&D ),"^15,11 "písemně"^15,11