Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2011-03-08-Speech-2-202-000"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2011-03-08"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Explicații privind votul⁶
dcterms:Language	"en"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20110308.22.2-202-000"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2011-03-08-Speech-2-203-000⁶
lpv:speaker	lp:Daniel Hannan⁶
lpv:spoken text	"Mr President, the European Union’s common agricultural policy is unmatched in its wastefulness, in its corruption, in its Byzantine bureaucracy, in its selfishness, in its hypocrisy and in its immorality. At the end of the 1950s, the Argentinean Ambassador to the EU was the appointed spokesman of the developing countries. He said that if Europe had to subsidise its farmers, then they understood that and that they did not like our keeping out their products but they understood it, but he asked us not to land them the double blow of then dumping our surpluses on their markets. The EU did not listen then and it has not listened since. The last World Trade talks were given the optimistic title ‘Everything but Arms’. Of course, these quickly descended into everything but farms, because the EU is determined to retain this protected and subsidised position for this one niche sector. Infer from what has happened. The common agricultural policy has existed since 1960. This is what the EU has been doing for longest. If this is what we have come up with – the ecological calamity, the poverty, the inflationary consequences of higher food prices – what are we thinking of if we want to give these same institutions additional powers?"@en⁴
lpv:spokenAs	substitute; Delegation for relations with the countries of the Andean Community (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; PECH (2009-07-14--2014-06-30)²³ unknown; Conservative Party (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; AFCO (2011-02-02--2012-01-18)²³ substitute; Delegation to the Euro-Latin American Parliamentary Assembly (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; Delegation to the ACP-EU Joint Parliamentary Assembly (2009-09-16--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Pane předsedající, společné zemědělské politice se nic nevyrovná, co do jejího plýtvání, její korupce, zkostnatělé byrokracie, sobeckosti, jejího pokrytectví a její nemorálnosti. Na konci 50. let 20. století byl argentinský vyslanec při Evropské unii jmenován mluvčím rozvojových zemí. Řekl, že pokud musí Evropa své zemědělce dotovat, chápou to, a že se jim nelíbí, že se uzavíráme jejich produktům, ale rozumí tomu; žádal nás ale, abychom jim neuštědřovali dvojitý úder tím, že vyvážíme své přebytky na jejich trhy za dumpingové ceny. EU neposlouchala tehdy a neposlouchá ani teď. Poslední jednání ve Světové obchodní organizaci nesla optimistický titul „vše kromě zbraní“. Samozřejmě, se to rychle změnilo na vše kromě zemědělských podniků, protože EU je rozhodnuta udržet si toto chráněné a dotované postavení pro tento specializovaný trh. Vyjděte z minulých událostí. Společné zemědělská politika existuje od roku 1960. Tu provádí EU nejdéle. Pokud to přineslo tento stav – ekologickou kalamitu, chudobu, inflační důsledky vyšších cen potravin –,y co si myslíme, když chceme stejným institucím dát další pravomoci?"@cs¹ "Hr. formand! EU's fælles landbrugspolitik har ikke sin lige med hensyn til spild, korruption, byzantinsk bureaukrati, egoisme, hykleri og amoral. I slutningen af 1950'erne blev Argentinas ambassadør i EU udnævnt til talsmand for udviklingslandene. Han sagde, at hvis Europa var nødt til at yde støtte til sine landmænd, kunne de godt forstå det, og de var ikke glade for, at vi holdt deres produkter ude, men de kunne godt forstå det, men han bad os ikke om oven i dette at dumpe vores overskud på deres markeder. EU hørte ikke efter dengang, og det gør EU stadig ikke. De sidste WTO-forhandlinger fik den optimistiske titel "Alt undtagen våben". Naturligvis degenererede de hurtigt til alt andet end landbrug, for EU er fast besluttet på at bevare sin beskyttede og understøttede position i denne ene nichesektor. Regn selv ud, hvad der er sket. Den fælles landbrugspolitik har eksisteret siden 1960. Det er den ældste EU-politik. Hvis det er, hvad vi har opnået – den økologiske katastrofe, fattigdommen, de inflatoriske konsekvenser af højere fødevarepriser osv. – hvad tænker vi så på, når vi giver disse samme institutioner flere beføjelser?"@da² "Herr Präsident! Die Gemeinsame Agrarpolitik der Europäischen Union ist unübertroffen in ihrer Verschwendungssucht, ihrer Korruption, ihrer byzantinischen Bürokratie, ihrer Selbstsucht, ihrer Scheinheiligkeit und ihrer Unmoral. Ende der 1950er Jahre war der argentinische Botschafter bei der EU berufener Sprecher der Entwicklungsländer. Er sagte, wenn Europa seine Landwirte subventionieren müsse, dann hätte man dafür Verständnis, man fände es zwar nicht gut, dass die Erzeugnisse der Entwicklungsländer abgewiesen würden, aber man könne es verstehen. Er bat uns jedoch, den Entwicklungsländern dann nicht die doppelte Last aufzubürden, indem wir anschließend unsere Überschüsse auf ihre Märkte werfen. Die EU hat damals nicht auf ihn gehört und auch später nicht. Den letzten Welthandelsgesprächen hatte man den optimistischen Titel „Everything but Arms“ gegeben. Diese Gespräche wurden dann natürlich recht schnell zu „Everything but Farms“-Gesprächen, denn die EU ist fest entschlossen, die geschützte und subventionierte Stellung für diesen einen Nischensektor zu wahren. Sehen Sie sich einmal an, was passiert ist. Die Gemeinsame Agrarpolitik besteht seit 1960. Die EU beschäftigt sich damit schon seit langer Zeit. Aber wenn es das ist, was dabei herausgekommen ist – Umweltkatastrophen, Armut, Inflation als Folge erhöhter Lebensmittelpreise –, wieso sollten wir dann diesen Institutionen noch zusätzliche Befugnisse erteilen?"@de⁹ "Κύριε Πρόεδρε, η κοινή γεωργική πολιτική της Ευρωπαϊκής Ένωσης είναι ασύγκριτη όσον αφορά τη σπατάλη, τη διαφθορά, τη βυζαντινή γραφειοκρατία, την ιδιοτέλεια, την υποκρισία και την ανηθικότητά της. Στα τέλη της δεκαετίας του ’50, ο πρέσβης της Αργεντινής στην ΕΕ ήταν ο διορισμένος εκπρόσωπος των αναπτυσσόμενων χωρών. Είπε ότι εάν η Ευρώπη έπρεπε να επιδοτεί τους αγρότες της το κατανοούσαν αυτό, και ότι δεν τους άρεσε να αποκλείουμε τα προϊόντα τους αλλά το κατανοούσαν, όμως μας ζήτησε να μην τους επιφέρουμε διπλό πλήγμα φέρνοντας τα πλεονάσματά μας στις αγορές τους. Η ΕΕ δεν άκουσε τότε και έκτοτε δεν ακούει. Οι τελευταίες συζητήσεις στο πλαίσιο του Παγκόσμιου Οργανισμού Εμπορίου είχαν τον αισιόδοξο τίτλο «Όλα εκτός από όπλα». Βεβαίως, αυτό γρήγορα μετατράπηκε σε «όλα εκτός από αγροκτήματα», διότι η ΕΕ είναι αποφασισμένη να διατηρήσει αυτήν την προστατευμένη και επιδοτούμενη θέση για αυτόν τον εξειδικευμένο τομέα. Βγάλτε συμπεράσματα από όσα έχουν συμβεί. Η κοινή γεωργική πολιτική υπάρχει από το 1960. Είναι αυτό που κάνει η ΕΕ για πολύ μεγάλο διάστημα. Εάν είναι αυτό στο οποίο καταλήξαμε –η οικολογική συμφορά, η φτώχεια, οι πληθωριστικές συνέπειες των υψηλότερων τιμών των τροφίμων– τι σκεφτόμαστε εάν θέλουμε να δώσουμε σε αυτά τα ίδια τα θεσμικά όργανα επιπλέον αρμοδιότητες;"@el¹⁰ "Señor Presidente, la política agrícola común de la Unión Europea no tiene parangón en su nivel de despilfarro, en su grado de corrupción, en su burocracia bizantina, en su egoísmo, en su hipocresía y en su inmoralidad. A finales de la década de los cincuenta, el embajador argentino ante la UE era el portavoz designado de los países en desarrollo. Este embajador afirmó entonces que comprendían que Europa tuviera que subvencionar a sus agricultores; que no les gustaba que cerráramos el paso a sus productos, pero que lo entendían. No obstante, nos pidió que, en ese caso, no les castigáramos por partida doble inundando sus mercados con nuestros excedentes. Por aquel entonces la UE no escuchó está petición, ni lo ha hecho hasta ahora. Las últimas conversaciones sobre comercio mundial recibieron la optimista denominación de «Todo menos armas». Obviamente, este enunciado se transformó rápidamente en un «todo excepto la agricultura», porque la UE está decidida a mantener esta postura de protección y subvenciones para este nicho sectorial específico. Saquen sus propias conclusiones de lo que ha venido sucediendo. La política agrícola común existe desde 1960. Es la política más antigua de cuantas ha acometido la UE. Si este es el resultado que hemos logrado (la catástrofe ecológica, la pobreza, las consecuencias inflacionarias de las subidas de los precios de los alimentos, etc.), ¿en qué estamos pensando si nos planteamos dar competencias adicionales a estas mismas instituciones?"@es²¹ "Lugupeetud juhataja! Euroopa Liidu ühine põllumajanduspoliitika on kordumatu oma raiskamise, korruptsiooni, tohutu bürokraatia, isekuse, silmakirjalikkuse ja ebamoraalsuse poolest. 1950. aastate lõpus oli Argentiina suursaadik ELi juures arenguriikide nimetatud eestkõneleja. Ta ütles, et kui Euroopa peab toetama oma põllumajandustootjaid, siis nad mõistavad seda, et neile küll ei meeldi oma toodete eemaletõrjumine, kuid nad saavad sellest aru, kuid ta palus, et me ei sunniks neid mitmekordselt kannatama ega saadaks oma ülejääke dumpinguhinnaga nende turgudele. Euroopa Liit ei kuulanud ei siis ega ka pärastpoole. Viimased maailmakaubandust käsitlevad läbirääkimised toimusid optimistlikku deviisi all „Kõik peale relvade”. See muutus loomulikult kiiresti juhtlauseks „Kõik peale põllumajandustoodete”, sest Euroopa Liit on otsustanud säilitada selles sektoris praeguse kaitsva ja toetava seisukoha. Mis siis on toimunud? Ühine põllumajanduspoliitika on meil olemas olnud alates 1960. aastast. Sellega on EL tegelenud kõige kauem. Kui selle töö tulemus on ökoloogiline viletsus, vaesus, kõrgemate toiduhindade mõju inflatsioonile – mida me ometi mõtleme, kui tahame anda nendele samadele institutsioonidele lisavolitusi?"@et⁵ "Arvoisa puhemies, Euroopan unionin yhteinen maatalouspolitiikka on verratonta tuhlaavaisuudessaan, korruptiossaan ja bysanttilaisessa byrokratiassaan, itsekkyydessään, tekopyhyydessään ja moraalittomuudessaan. 1950-luvun lopussa Argentiinan EU-suurlähettiläs nimitettiin kehitysmaiden edustajaksi. Hän totesi, että jos EU:n oli tuettava maanviljelijöitään, niin he ymmärsivät sen, ja että he eivät pitäneet siitä, että pidimme heidän tuotteensa poissa markkinoiltamme, mutta he ymmärsivät sen. Hän kuitenkin pyysi, ettemme anna heille kaksinkertaista iskua myymällä ylijäämiämme alihintaan heidän markkinoillaan. EU ei kuunnellut häntä silloin eikä ole kuunnellut sen jälkeen. Viimeisimmillä maailmankauppaneuvotteluilla oli optimistinen aihe "kaikkea paitsi aseita". Tietysti se muuttui pian kaikeksi paitsi maatiloiksi, koska EU on päättänyt säilyttää suojellun ja tuetun asemansa kyseisellä alalla. Tehkää päätelmänne siitä mitä on tapahtunut. Yhteinen maatalouspolitiikka on ollut olemassa vuodesta 1960 lähtien. Sitä EU on harjoittanut pisimpään. Jos tässä on kaikki mitä olemme saaneet aikaan – ekologinen katastrofi, köyhyys, elintarvikkeiden korkeiden hintojen inflatoriset vaikutukset – mitä me oikein ajattelemme, jos haluamme antaa samoille toimielimille lisää valtaa?"@fi⁷ "Monsieur le Président, les gaspillages, la corruption, la bureaucratie byzantine de la politique agricole commune de l’Union européenne, ainsi que son égoïsme, son hypocrisie et son immoralité n’ont pas d’égal. À la fin des années 50, l’ambassadeur argentin auprès de l’UE était le porte-parole des pays en développement. Il disait que ces pays comprenaient que l’Europe doive subventionner ses agriculteurs, qu’ils n’appréciaient pas que nous bloquions leurs importations, mais qu’ils comprenaient. Il nous demandait toutefois de ne pas leur asséner un coup supplémentaire en nous débarrassant à faible prix de nos excédents sur leurs marchés. À l’époque, l’UE n’a pas écouté et n’a d’ailleurs jamais écouté depuis lors. Avec beaucoup d’optimisme, les dernières négociations commerciales mondiales furent baptisées «Tout sauf les armes». Il va sans dire que ces négociations se sont vite réduites à «tout sauf les exploitations agricoles», car l’UE est bien décidée à conserver cette niche protégée et subventionnée. Voyons ce qui s’est passé. La politique agricole commune existe depuis le début des années 60. C’est la plus ancienne politique européenne. Si nos institutions n’ont pas pu mieux faire – désastre écologique, pauvreté, effet inflationniste de prix alimentaires élevés – pourquoi tenons-nous à leur conférer plus de pouvoirs?"@fr⁸ "Elnök úr, az Európai Unió közös agrárpolitikája páratlan a maga nemében: páratlan a pazarlásban, a korrupcióban, a bizánci bürokráciában, önzésben, álszentségben és erkölcstelenségben. Az 50-es évek végén az EU argentin nagykövetét jelölték ki a fejlődő országok szóvivőjének. Azt nyilatkozta, hogy ha Európának támogatnia kell a gazdálkodóit, azt még megértik. Nem örülnek ugyan annak, hogy kizárjuk termékeiket a piacainkról, de megértik. Azt kérték viszont, hogy ezt legalább ne tetézzük azzal, hogy saját fölöslegeinket az ő piacaikon dobjuk szét. Az EU sem akkor nem hallgatott rájuk, sem azóta. A világkereskedelmi tárgyalások legújabb fordulója a „Mindent, csak fegyvert nem” optimista címet viselte. No persze, ez hamarosan arra degradálódott, hogy „Mindent, csak gazdaságokat nem”, az EU ugyanis eltökélten kiáll az egykor piaci rés betöltésére hivatott ágazat védett és támogatott pozíciója mellett. Pedig le kellene vonnunk a következtetést abból, ami történt. A közös agrárpolitika a 60-as évektől létezik. Ez az, amit az EU a legrégebb óta csinál. És ha az eredmény ez lett – ökológiai katasztrófa, szegénység, az emelkedő élelmiszerárak inflációs következményei – akkor nem tökéletesen értelmetlen ugyanazoknak az intézményeknek még több hatalmat adni?"@hu¹¹ "Signor Presidente, la politica agricola comune dell’Unione europea non conosce eguali in quanto a sprechi, corruzione, burocrazia bizantina, egoismo, ipocrisia e immoralità. Alla fine degli anni Cinquanta il portavoce designato dei paesi in via di sviluppo, l’allora ambasciatore argentino presso l’Unione europea, dichiarò che se l’Europa doveva finanziare i suoi agricoltori, era comprensibile; pur non gradendo l’esclusione dei loro prodotti, se ne facevano una ragione. Malgrado ciò, chiese di non infierire ulteriormente facendo delle nostre eccedenze oggetto di dumping sui loro mercati. In quel momento l’Unione europea non ascoltò e ha continuato a non ascoltare. L’ottimistica iniziativa degli ultimi negoziati sul commercio mondiale, nota come “tutto fuorché le armi”, è rapidamente diventata “tutto fuorché le aziende agricole”, dato che l’Unione europea è decisa a mantenere la sua protezione e le sue sovvenzioni nei confronti di questo settore di nicchia. Si traggano le debite conclusioni da quanto accaduto. La politica agricola comune esiste dal 1960 ed è quella che più a lungo ha tenuto impegnata l’Unione europea. Se questi sono i risultati – la catastrofe ecologica, la povertà, le ripercussioni inflazionistiche generate dagli elevati prezzi dei prodotti alimentari – come possiamo pensare di garantire poteri supplementari a quelle stesse istituzioni?"@it¹² "Pone pirmininke, Europos Sąjungos bendra žemės ūkio politika yra netinkama dėl švaistymo, korupcijos, Bizantijos laikų biurokratizmo, savanaudiškumo, veidmainystės ir amoralumo. 1950 m. pabaigoje Argentinos ambasadorius ES buvo paskirtas besivystančių šalių atstovu. Jis teigė, kad Europai nusprendus subsidijuoti savo ūkininkus, šios šalys galėjo tai suprasti, nors joms ir nepatiko, kad nebus įleidžiami jų produktai, tačiau jos tai priėmė geranoriškai ir paprašė bent nesuduoti dvigubo smūgio ir nenukreipti ES produktų pertekliaus į jų rinkas. ES neatsižvelgė į šį prašymą nei tada, nei vėliau. Paskutinėms Pasaulio prekybos organizacijoje vykusioms diskusijoms suteiktas optimistiškas pavadinimas – „Viskas, išskyrus ginklus“. Be abejonės, buvo paliesta viskas, išskyrus ūkius, nes ES siekia išlaikyti apsaugotą ir subsidijomis grindžiamą politiką šiam vienam sektoriui. Pažvelkime, kas įvyko. Nuo 1960 m. vykdoma bendra žemės ūkio politika. Tai ilgiausiai ES vykdoma politika. Jeigu šios politikos padariniai – tik ekologinės nelaimės, skurdas, infliacijos sukeltos didesnės maisto kainos, apie ką gi galvojame siekdami šioms institucijoms suteikti papildomų galių?"@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs! Eiropas Savienības kopējai lauksaimniecības politikai nav līdzinieku izšķērdībā, korupcijā, Bizantijai raksturīgā birokrātijā, savtīgumā, liekulībā un netikumībā. Divdesmitā gadsimta piecdesmito gadu beigās Argentīnas vēstniekam ES bija uzticēts runāt jaunattīstības valstu vārdā. Viņš teica, ka saprotot to, kāpēc Eiropa subsidē savus lauksaimniekus, un, lai gan viņiem nepatīk tas, ka mēs neielaižam viņu produktus savos tirgos, viņi saprotot arī to, bet viņš lūdza mūs nedot viņiem dubultu triecienu, par dempinga cenām realizējot savus pārtikas pārpalikumus viņu tirgos. ES viņu neuzklausīja ne tad, ne tagad. Pēdējām Pasaules Tirdzniecības organizācijas sarunām tika piešķirts optimistisks sauklis „Viss, izņemot ieročus”. Tas, protams, ātri vien pārvērtās par visu, izņemot lauku saimniecības, jo ES ir apņēmusies saglabāt šo aizsargāto un subsidēto nišu vienīgi šai nozarei. Seciniet paši, ko tas nozīmē. Kopējā lauksaimniecības politika darbojas kopš 1960. gada. To ES ir piemērojusi visilgāk. Ja tāds ir rezultāts — ekoloģiskas katastrofas, pārtikas produktu cenu inflācija —, par ko gan mēs domājam, piešķirot tām pašām iestādēm papildu pilnvaras?"@lv¹³ "Mr President, the European Union’s common agricultural policy is unmatched in its wastefulness, in its corruption, in its Byzantine bureaucracy, in its selfishness, in its hypocrisy and in its immorality. At the end of the 1950s, the Argentinian Ambassador to the EU was the appointed spokesman of the developing countries. He said that if Europe had to subsidise its farmers then they understood that and that they did not like our keeping out their products but they understood it, but he asked us not to land them the double blow of then dumping our surpluses on their markets. The EU did not listen then and it has not listened since. The last World Trade talks were given the optimistic title ‘Everything but Arms’. Of course, these quickly descended into everything but farms, because the EU is determined to retain this protected and subsidised position for this one niche sector. Infer from what has happened. The common agricultural policy has existed since 1960. This is what the EU has been doing for longest. If this is what we have come up with – the ecological calamity, the poverty, the inflationary consequences of higher food prices – what are we thinking of if we want to give these same institutions additional powers?"@mt¹⁵ "Mijnheer de Voorzitter, het gemeenschappelijk landbouwbeleid van de Europese Unie is ongeëvenaard in zijn verspillendheid, zijn corruptie, zijn schimmige bureaucratie, zijn egoïsme, zijn hypocrisie en zijn immoraliteit. Aan het eind van de jaren vijftig werd de Argentijnse ambassadeur in de EU aangewezen als woordvoerder van de ontwikkelingslanden. Hij zei dat ze het begrepen als Europa zijn landbouwers moest subsidiëren, dat ze het niet fijn vonden dat we hun producten buiten hielden, maar dat ze daar begrip voor hadden, maar hij vroeg ons hen dan niet dubbel zo hard te treffen door vervolgens onze overschotten op hun markten te dumpen. De EU luisterde toen niet en heeft daarna ook nooit geluisterd. De laatste besprekingen over de wereldhandel kregen de optimistische titel ‘Alles behalve wapens’ mee. Dat veranderde natuurlijk al snel in alles behalve landbouw, want de EU is vastbesloten de beschermde en gesubsidieerde positie van deze ene nichesector in stand te houden. Trek uw conclusies uit wat er is gebeurd. Het gemeenschappelijk landbouwbeleid bestaat sinds 1960. Dit is wat de EU al het langst doet. Als we er niet meer van hebben kunnen maken dan dit – de ecologische ramp, de armoede, de inflatie die wordt veroorzaakt door hogere voedselprijzen – hoe komen we er dan bij om deze zelfde instellingen nog meer bevoegdheden te geven?"@nl³ "Panie Przewodniczący! Wspólna polityka rolna Unii Europejskiej nie ma sobie równych pod względem marnotrawstwa, korupcji, bizantyjskiej biurokracji, egoizmu, hipokryzji i niemoralności. Pod koniec lat 50. XX wieku ambasador argentyński w UE sprawował funkcję rzecznika krajów rozwijających się. Powiedział, że skoro Europa musi dotować swoich rolników, oni to rozumieją, nie podoba im się, że bronimy się przed ich produktami, lecz to rozumieją, ale poprosił, abyśmy nie dokładali im podwójnie, zrzucając nasze nadwyżki na ich rynki. UE nie posłuchała ani wtedy, ani później. Ostatnie rozmowy na forum Światowej Organizacji Handlu były zatytułowane optymistycznie: „Wszystko oprócz broni”. Szybko rzecz jasna sprowadzono to do wszystkiego oprócz rolnictwa, jako że UE stanowczo zamierza utrzymać swoją chronioną i dotowaną pozycję w tym jednoniszowym sektorze. Płyną z tego następujące wnioski. Wspólna polityka rolna istnieje od 1960 roku. Jest to sfera najdłuższej działalności UE. I jeśli tylko to mamy do zaoferowania − katastrofę ekologiczną, nędzę, inflacyjne skutki wyższych cen żywności − to czegóż mamy spodziewać się po przyznaniu tym samym instytucjom dodatkowych uprawnień?"@pl¹⁶ "Senhor Presidente, a política agrícola comum da União Europeia não tem igual no seu desperdício, na sua corrupção, na sua burocracia bizantina, no seu egoísmo, na sua hipocrisia e na sua imoralidade. No final da década de 1950, o embaixador argentino para a UE foi o porta-voz nomeado dos países em desenvolvimento. Ele disse que se a Europa tivesse de subsidiar os seus agricultores, eles entendiam isso; que não gostavam que puséssemos entraves aos seus produtos, mas entendiam isso; porém, pediu-nos que não lhes aplicássemos o duplo golpe de, a seguir, fazer o dos nossos excedentes nos seus mercados. A UE não deu ouvidos na altura e não ouviu desde então. As últimas conversações na OMC receberam o título optimista de "Tudo Menos Armas". É claro, que estas rapidamente se converteram em "tudo menos explorações agrícolas", porque a UE está determinada a manter a posição protegida e subsidiada para este nicho de actividade. Deduzam daqui o que aconteceu. A política agrícola comum já existia desde 1960. Isto é o que a UE tem vindo a fazer há mais tempo. Se é isto a que chegámos - a calamidade ecológica, a pobreza, as consequências inflacionárias dos preços dos alimentos – queremos o quê quando pretendemos dar a essas mesmas instituições poderes adicionais?"@pt¹⁷ "Dle președinte, politica agricolă comună a Uniunii Europene nu-și are pereche din punctul de vedere al risipei, corupției, birocrației de tip bizantin, egoismului, ipocriziei și imoralității. La sfârșitul anilor '50, ambasadorul argentinian la UE a fost numit purtătorul de cuvânt al țărilor în curs de dezvoltare. Dumnealui a spus că ei înțeleg dacă Europa trebuie să-și subvenționeze agricultorii, chiar dacă nu le place că astfel se creează o barieră pentru produsele lor, ei înțeleg acest lucru, dar ne-a cerut să nu acționăm în sensul prejudicierii intereselor lor, transferându-ne surplusul pe piețele lor. UE nu a ascultat atunci și nici de atunci încoace. Ultimele discuții ale Organizației Mondiale a Comerțului au purtat numele optimist „Totul în afară de arme”. Desigur, acestea s-au transformat rapid în „totul în afară de produse agricole”, deoarece UE este hotărâtă să-și păstreze poziția protejată și subvenționată pentru acest sector de nișă. Restul se deduce din ceea ce s-a întâmplat. Politica agricolă comună a existat încă din 1960. Este ceea ce a făcut UE cel mai mult timp. Dacă numai asta am putut produce – calamitatea ecologică, sărăcia, consecințele inflaționiste ale prețurilor ridicate la alimente – oare ce credem că obținem dacă dorim să acordăm acelorași instituții competențe suplimentare?"@ro¹⁸ "Spoločná poľnohospodárska politika Európskej únie je neprekonateľná vo svojom plytvaní, korupcii, spletitej byrokracii, egoizme, pokrytectve a nemorálnosti. Koncom päťdesiatych rokov minulého storočia bol argentínsky veľvyslanec v EÚ vymenovaný za hovorcu rozvojových krajín. Vyhlásil, že ak by Európa mala dotovať svojich poľnohospodárov, pochopia to, a že sa im nepáči, že svoj trh chránime pred ich výrobkami, ale rovnako to chápu. Požiadal nás však, aby sme im nezasadili dvojitý úder vtedajším dampingom našich prebytkov na ich trhoch. EÚ tomu vtedy ani potom nevenovala pozornosť. Posledné rozhovory o svetovom obchode dostali optimistický názov Všetko okrem zbraní. Tieto rozhovory sa, pochopiteľne, veľmi rýchlo zvrtli na „všetko okrem poľnohospodárstva“, pretože EÚ je odhodlaná zachovať toto chránené a dotované postavenie tohto jedného vydeleného odvetvia. Dedukujme z toho, čo sa stalo. Spoločná poľnohospodárska politika existuje od šesťdesiatych rokov dvadsiateho storočia. Tomuto sa EÚ venuje najdlhšie. Ak sa nám podarilo vymyslieť toto – ekologickú katastrofu, chudobu, inflačné dôsledky v podobe vyšších cien potravín –, nad čím premýšľame, ak tým istým inštitúciám chceme dať ďalšie právomoci?"@sk¹⁹ "Gospod predsednik, skupna kmetijska politika Evropske unije je brez primere s svojo zapravljivostjo, korupcijo, bizantinsko birokracijo, sebičnostjo, dvoličnostjo in nemoralnostjo. Ob koncu petdesetih let prejšnjega stoletja je bil brazilski ambasador v EU imenovan za predstavnika držav v razvoju. Rekel je, da če moramo subvencionirati svoje kmete, bodo to razumeli, prav tako jim ni bilo všeč, da smo njihovim proizvodom zapirali vrata, vendar so to razumeli, prosil pa nas je, naj jim ne zadamo dvojnega udarca, ko bi se skušali presežkov znebiti na njihovih trgih. EU tedaj ni prisluhnila in tudi pozneje ne. Zadnja pogajanja Svetovne trgovinske organizacije so dobila optimističen naslov „Vse, razen orožja“. Seveda so se kmalu lotili vsega razen kmetij, kajti EU je odločena zadržati zaščiteno in subvencionirano stanje za ta nišni sektor. To je sklep glede na to, kaj se je zgodilo. Skupna kmetijska politika obstaja od leta 1960. Z njo se Evropska unija ukvarja najdlje. Če je to tisto, kar smo pripravili – okoljska katastrofa, revščina, inflacijske posledice višjih cen hrane –, kaj imamo v mislih, če želimo tem istim institucijam podeliti dodatne pristojnosti?"@sl²⁰ "Herr talman! EU:s gemensamma jordbrukspolitik saknar motstycke när det gäller slöseri, korruption, bysantinsk byråkrati, egosim, dubbelmoral och brist på moral. I slutet av 1950-talet var den Argentinas ambassadör i EU utsedd till talesman för utvecklingsländerna. Han menade att de hade förståelse för om man var tvungen att subventionera jordbrukarna i EU, att de ogillade att vi inte släppte in deras produkter men hade förståelse även för detta. Däremot bad han oss att inte bestraffa dem dubbelt genom att sedan dumpa vårt överskott på deras marknader. EU lyssnade inte då och har inte heller lyssnat sedan dess. De senaste WTO-förhandlingarna kallades i optimistisk anda för ”Everything but Arms” [allt utom vapen]. Naturligtvis ändrades mottot snabbt till ”everything but farms” [allt utom jordbruk], eftersom EU har bestämt sig för att just denna nischsektor ska få behålla sin skyddade och subventionerade ställning. Betänk vad som har hänt. Den gemensamma jordbrukspolitiken har funnits sedan 1960. Det är vad EU har ägnat sig åt under längst tid. Om det här är vad vi har uppnått – ekologisk katastrof, fattigdom och inflation till följd av högre livsmedelspriser – hur tänker vi då om vi vill ge ytterligare makt åt dessa institutioner?"@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Daniel Hannan (ECR )"¹⁶ "Daniel Hannan (ECR )."^{18,5,20,1,19,14,11,13,4,21,9} "Daniel Hannan (ECR ). -"¹⁵ "dumping"¹⁷
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶