Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2011-02-16-Speech-3-456-000"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2011-02-16"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Creșterea prețurilor la alimente (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"lv"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20110216.15.3-456-000"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2011-02-16-Speech-3-457-000⁶
lpv:speaker	lp:Sandra Kalniete⁶
lpv:spoken text	". Pēdējo mēnešu laikā ir vērojams straujš pārtikas cenu pieaugums, kura rezultātā strauji palielinās to cilvēku skaits, kuri dzīvo uz bada robežas. Eiropā situācija nav tik kritiska, jo mūsu pilsoņu ienākumi ir nesalīdzināmi augstāki nekā attīstības valstu iedzīvotājiem, tomēr arī mūsu vēlētāji sāk izjust pārtikas cenu pieaugumu. Pēc Pasaules Bankas datiem, kopš pērnā gada jūnija aptuveni 44 miljoni cilvēku attīstības valstīs ir nonākuši nabadzībā, jo 2011. gada sākumā pārtikas cenas ir pieaugušas līdz 2008. gada līmenim, kad pārtikas un naftas cenu kāpums ievērojami palielināja nabadzību visā pasaulē. Protams, ka pārtikas cenas ietekmē naftas cena pasaulē, tomēr der atgādināt, ka 2008. gada vasarā barels naftas maksāja 140 dolārus, kamēr šodien barels naftas maksā ap 100 dolāriem, kas nozīmē, ka daļēji cenu kāpumu ir izraisījušas spekulācijas. Lai nākotnē izvairītos no šādām situācijām, G20 valstīm nepieciešams izveidot mehānismu, lai nākotnē novērstu šādu cenu kāpumu un spekulācijas ar pārtiku. Lai to panāktu, ir nepieciešama vienota sadarbība starptautiskā līmenī. Pārtikas cenu svārstīguma problēma vēlreiz apliecina, ka mums ir nepieciešama spēcīga kopējās lauksaimniecības politika, kura ir taisnīga un rada godīgas konkurences apstākļus visiem Eiropas lauksaimniekiem, lai mūsu iedzīvotāji saņemtu kvalitatīvu un augstvērtīgu pārtiku par pieņemamām cenām."@lv¹³
lpv:spokenAs	member; EPP (2009-07-14--2014-06-30)²³ substitute; Delegation to the EU-Turkey Joint Parliamentary Committee (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; IMCO (2009-07-16--2012-01-18)²³ unknown; Pilsoniskā Savienība (2009-07-14--2013-03-24)²³ vice-chair; Delegation for relations with Japan (2009-09-30--2014-06-30)²³ substitute; AGRI (2009-07-16--2012-01-18)²³
lpv:translated text	". V posledních několika měsících došlo k prudkému nárůstu cen potravin, v důsledku čehož se rychle zvýšil počet lidí žijících na hranici chudoby. Situace v Evropě není tak kritická, protože příjmy našich občanů jsou nesrovnatelně vyšší než příjmy lidí v rozvojových zemích. Naši voliči si nicméně stoupající ceny potravin začínají uvědomovat. Podle statistických údajů Světové banky zhruba 44 milionů lidí v rozvojových zemích od června upadlo do chudoby, protože ceny potravin na počátku roku 2011 dosáhly úrovně roku 2008, kdy měly rostoucí ceny potravin a ropy významně nepříznivý dopad na chudobu na celém světě. Samozřejmě že cena ropy ve světě má vliv na ceny potravin, měli bychom si však přesto pamatovat, že v létě 2008 byla ropa za 140 USD za barel, zatímco dnes stojí okolo 100 USD, což znamená, že nárůst cen částečně způsobily spekulace. Aby se takovým situacím země G20 v budoucnosti vyhnuly, musí vyvinout mechanismus, který takovému nárůstu cen a spekulacím s potravinami zabrání. Abychom toho dosáhli, musíme společně pracovat na mezinárodní úrovni. Problém, který představují proměnlivé ceny potravin, je dalším důkazem toho, že potřebujeme silnou společnou zemědělskou politiku, která bude spravedlivá a zajistí rovné podmínky pro všechny evropské zemědělce, aby naši obyvatelé mohli získat kvalitní a hodnotné potraviny za přijatelné ceny."@cs¹ ". De seneste måneder har vi oplevet en kraftig stigning i fødevarepriserne, og dette har medført, at antallet af mennesker, der lever på fattigdomsgrænsen, er steget kraftigt. Situationen i Europa er ikke så kritisk, fordi vores borgeres indkomster uden sammenligning er højere end i udviklingslandene. Ikke desto mindre er vores vælgere også ved at blive opmærksomme på stigende fødevarepriser. Ifølge statistikker fra Verdensbanken er omkring 44 mio. mennesker i udviklingslandene havnet i fattigdom siden juni sidste år, idet fødevarepriserne i begyndelsen af 2011 nåede 2008-niveauet, hvor stigende fødevare- og oliepriser havde betydelige negative følger for fattigdommen rundt om i verden. Naturligvis har verdensmarkedsprisen på olie indvirkning på fødevarepriserne, men vi skal stadig huske på, at olien i sommeren 2008 lå på omkring 140 USD pr. tønde, mens den i dag koster omkring 100 USD, hvilket betyder, at prisstigningerne til dels skyldes spekulation. For at undgå sådanne situationer i fremtiden skal G20-landene udvikle en mekanisme for at forhindre sådanne prisstigninger og spekulation i fødevarer. For at opnå dette skal vi samarbejde på internationalt plan. Problemet med variable fødevarepriser er yderligere et bevis på, at vi har behov for en stærk fælles landbrugspolitik, der er retfærdig, og som skaber ensartede vilkår for alle europæiske landmænd, så vores befolkning kan få kvalitetsfødevarer til acceptable priser."@da² ". In den letzten Monaten war ein starker Anstieg bei den Lebensmittelpreisen zu beobachten, wodurch die Zahl der von Armut gefährdeten Menschen rapide zugenommen hat. Die Lage in Europa ist nicht so kritisch, da die Einkommen unserer Bürgerinnen und Bürger unvergleichlich höher als die der Menschen in Entwicklungsländern sind. Jedoch stellen auch unsere Wähler zunehmend fest, dass die Lebensmittelpreise steigen. Laut Statistik der Weltbank sind seit dem letzten Juni ungefähr 44 Millionen Menschen in den Entwicklungsländern in die Armut abgeglitten, da die Nahrungsmittelpreise Anfang 2011 das Niveau von 2008 erreicht haben, als die steigenden Nahrungsmittel- und Ölpreise zu einem deutlichen weltweiten Anstieg der Armut beitrugen. Natürlich hat der Preis für Erdöl in der Welt eine Auswirkung auf die Nahrungsmittelpreise, aber wir sollten uns noch daran erinnern, dass Erdöl im Sommer 2008 bei 140 USD pro Barrel stand, wogegen es heute ungefähr 100 USD kostet. Dies bedeutet, dass der Anstieg der Preise teilweise durch Spekulation verursacht wurde. Um derartige Situationen in Zukunft zu vermeiden, müssen die G20-Staaten einen Mechanismus zur Vermeidung eines solchen Preisanstiegs und der Spekulation mit Nahrungsmitteln entwickeln. Um dies zu erreichen, müssen wir auf internationaler Ebene zusammenarbeiten. Das Problem der schwankenden Nahrungsmittelpreise ist ein weiterer Nachweis dafür, dass wir eine starke Gemeinsame Agrarpolitik brauchen, die gerecht ist und gleiche Wettbewerbsbedingungen für alle europäischen Landwirte gewährleistet, sodass unsere Bevölkerung hochwertige Lebensmittel von hoher Qualität zu akzeptablen Preisen bekommen kann."@de⁹ "Τους τελευταίους μήνες έχει παρατηρηθεί απότομη αύξηση στις τιμές των τροφίμων, εξαιτίας της οποίας αυξήθηκε ξαφνικά ο αριθμός των ανθρώπων που ζουν στα όρια της φτώχειας. Η κατάσταση στην Ευρώπη δεν είναι τόσο σοβαρή, διότι τα εισοδήματα των πολιτών μας είναι ασύγκριτα μεγαλύτερα από εκείνα στις αναπτυσσόμενες χώρες. Εντούτοις, και οι ψηφοφόροι μας συνειδητοποιούν τις αυξανόμενες τιμές των τροφίμων. Σύμφωνα με τα στατιστικά στοιχεία της Παγκόσμιας Τράπεζας, περίπου 44 εκατομμύρια άνθρωποι στις αναπτυσσόμενες χώρες έχουν οδηγηθεί σε συνθήκες φτώχειας από τον περασμένο Ιούνιο, καθώς οι τιμές των τροφίμων στις αρχές του 2011 έφτασαν στα επίπεδα του 2008, όταν οι αυξημένες τιμές των τροφίμων και του πετρελαίου είχαν σημαντικές επιπτώσεις στη φτώχεια σε ολόκληρο τον κόσμο. Ασφαλώς, η τιμή του πετρελαίου στον κόσμο έχει επιπτώσεις στις τιμές των τροφίμων, αλλά πρέπει να θυμόμαστε ότι το καλοκαίρι του 2008, το πετρέλαιο βρισκόταν στα 140 δολάρια ΗΠΑ το βαρέλι, ενώ σήμερα η τιμή του είναι περίπου 100 δολάρια, πράγμα που σημαίνει ότι η αύξηση στις τιμές προκλήθηκε εν μέρει εξαιτίας της κερδοσκοπίας. Προκειμένου να αποφευχθούν τέτοιες καταστάσεις στο μέλλον, οι χώρες της ομάδας των G20 πρέπει να αναπτύξουν έναν μηχανισμό πρόληψης τέτοιων αυξήσεων των τιμών και κερδοσκοπίας με τα τρόφιμα. Για να επιτευχθεί αυτό, πρέπει να συνεργαστούμε σε διεθνές επίπεδο. Το πρόβλημα που προκαλείται λόγω της διακύμανσης των τιμών των τροφίμων αποτελεί περαιτέρω απόδειξη ότι χρειαζόμαστε μια ισχυρή κοινή γεωργική πολιτική που θα είναι δίκαιη και θα παρέχει ίσους όρους ανταγωνισμού για όλους τους ευρωπαίους αγρότες, ούτως ώστε οι πολίτες μας να είναι σε θέση να έχουν πρόσβαση σε τρόφιμα καλής ποιότητας και υψηλής αξίας σε αποδεκτές τιμές."@el¹⁰ ". The last few months have seen a sharp rise in food prices, as a result of which the number of people living on the margins of poverty has rapidly increased. The situation in Europe is not so critical, as our citizens’ incomes are incomparably greater than those in developing countries. Nevertheless, our voters too are becoming aware of increasing food prices. According to World Bank statistics, around 44 million people in developing countries have fallen into poverty since last June, since food prices at the beginning of 2011 have reached the 2008 level, when rising food and oil prices had a significantly adverse effect on poverty throughout the world. Of course, the price of oil in the world has an effect on food prices, but we should still remember that in the summer of 2008, oil was standing at USD 140 a barrel, whereas today it costs about USD 100, which means that the rise in prices has been partly caused by speculation. In order to avoid such situations in the future, the G20 countries must develop a mechanism to prevent such a price rise and speculation in foodstuffs. In order to achieve this, we must have joint working at an international level. The problem posed by variable food prices is further proof that we need a powerful common agricultural policy that is fair and provides a level playing field for all European farmers, so that our population can obtain good-quality food of high value at acceptable prices."@en⁴ ". Los últimos meses han sido testigo de la gran subida del precio de los alimentos que ha ocasionado el rápido aumento del número de personas que vive en el umbral de pobreza. La situación en Europa no es tan crítica puesto que los ingresos de nuestros ciudadanos son incomparablemente mayores que los de los países en desarrollo. No obstante, nuestros votantes también son cada vez más conscientes del aumento del precio de los alimentos. Según las estadísticas del Banco Mundial, aproximadamente 44 millones de personas en los países en desarrollo viven en la pobreza desde el pasado junio porque los precios de los alimentos a principios de 2011 han llegado al nivel de 2008 cuando el aumento del precio de los alimentos y del petróleo tuvo un efecto adverso significativo en la pobreza en todo el mundo. Por supuesto que el precio mundial del petróleo afecta al precio de los alimentos pero deberíamos recordar, no obstante, que en el verano de 2008, el petróleo se mantenía a 140 dólares por barril mientras que hoy en día cuesta unos 100 dólares, lo que significa que el aumento de los precios se ha debido en parte a la especulación. Para evitar estas situaciones en el futuro, los países del G20 han de desarrollar un mecanismo para prevenir este aumento de precio y la especulación con los alimentos y para ello tenemos que trabajar conjuntamente a nivel internacional. El problema que plantea la volatilidad de los precios de los alimentos es una prueba más de que necesitamos una política agrícola común potente que sea justa y proporcione igualdad de condiciones para todos los agricultores europeos a fin de que nuestra población pueda obtener alimentos de gran calidad y valor a precios aceptables."@es²¹ "Viimase paari kuu jooksul on toiduainete hinnad järsult tõusnud, mille tulemusena on kiiresti kasvanud inimeste arv, kes elavad vaesuse piiril. Olukord Euroopas ei ole nii kriitiline, sest meie kodanike sissetulekud on võrreldamatult suuremad kui arengumaades. Siiski on ka meie valijad üha teadlikumad toiduainete hinnatõusust. Maailmapanga statistika kohaselt on arengumaades vaesusse langenud umbes 44 miljonit inimest alates eelmise aasta juunist, sest toiduainete hinnad on 2011. aasta alguses jõudnud 2008. aasta tasemele, kui kasvavatel toiduainete ja naftahindadel oli märkimisväärselt negatiivne mõju vaesusele kogu maailmas. Loomulikult on naftahinnal maailmas mõju toiduainete hinnale, aga peaksime veel mäletama, et 2008. aasta suvel oli nafta hind 140 USA dollarit barreli kohta, kui praegu maksab see umbes 100 USA dollarit, mis tähendab, et hinnatõusu on osaliselt põhjustanud spekuleerimine. Et selliseid olukordi tulevikus vältida, peavad G20 riigid looma mehhanismi, et ennetada sellist hinnatõusu ja toiduainetega spekuleerimist. Selle saavutamiseks peame rahvusvahelisel tasandil ühiselt töötama. Varieeruvate toiduainete hindade probleem on lisatõestus sellest, et vajame tugevat ühist põllumajanduspoliitikat, mis on õiglane ja tagab võrdsed võimalused kõikidele Euroopa põllumajandustootjatele, et meie elanikkond saaks hankida kvaliteetseid kõrge väärtusega toiduaineid vastuvõetava hinnaga."@et⁵ ". Muutamana viime kuukautena elintarvikkeiden hinnat ovat nousseet jyrkästi, minkä vuoksi köyhyysrajalla elävien ihmisten määrä on nopeasti kasvanut. Euroopassa tilanne ei ole niin kriittinen, koska kansalaistemme tulot ovat huomattavasti suuremmat kuin kehitysmaiden kansalaisten. Silti äänestäjämme ovat myös tiedostamassa elintarvikehintojen nousun. Maailmanpankin tilastojen mukaan noin 44 miljoonaa kehitysmaiden ihmistä on siirtynyt köyhyysrajan alapuolelle viime kesäkuun jälkeen, koska elintarvikkeiden hinnat ovat vuoden 2011 alussa saavuttaneet vuoden 2008 tason, jolloin elintarvikkeiden ja öljyn hinnat lisäsivät köyhyyttä kaikkialla maailmassa erittäin paljon. Öljynhinta maailmassa vaikuttaa tietysti elintarvikkeiden hintaan, mutta meidän pitäisi silti yhä muistaa, että kesällä 2008 öljynhinta oli 140 Yhdysvaltojen dollaria barrelilta, kun se nyt on noin 100 dollaria, mikä tarkoittaa, että hintojen nousun syynä on ollut osittain keinottelu. Tällaisen tilanteen välttämiseksi tulevaisuudessa G20-maiden on kehitettävä mekanismi, jolla estetään hintojen nousu ja elintarvikkeilla keinottelu. Sen saavuttamiseksi meidän on tehtävä yhteistyötä kansainvälisellä tasolla. Elintarvikkeiden hintojen vaihtelun aiheuttama ongelma on lisätodiste siitä, että tarvitsemme vahvaa yhteistä maatalouspolitiikkaa, joka on oikeudenmukaista ja tarjoaa tasavertaiset toimintaedellytykset kaikille EU:n maanviljelijöille, jotta väestömme saa hyvälaatuisia elintarvikkeita kohtuulliseen hintaan."@fi⁷ "Les derniers mois ont été le cadre d’une hausse brutale des prix alimentaires, qui a entraîné une augmentation tout aussi brutale du nombre des personnes vivant une vie proche de la pauvreté. La situation n’est pas aussi critique en Europe, les revenus de nos concitoyens étant incomparablement supérieurs à ceux des citoyens des pays en développement. Néanmoins, nos électeurs prennent eux aussi conscience de la hausse des produits alimentaires. D’après les statistiques de la Banque mondiale, près de 44 millions d’habitants des pays en développement ont sombré dans la pauvreté depuis juin dernier, depuis que les prix alimentaires ont atteint, début 2011, le niveau de 2008, lorsque les prix alimentaires et pétroliers exerçaient un effet particulièrement négatif sur la pauvreté partout dans le monde. Bien sûr, le prix du pétrole dans le monde a des répercussions sur les prix alimentaires, mais n’oublions pas qu’à l’été 2008, le pétrole était à 140 dollars le baril, alors qu’il coûte aujourd’hui 100 dollars environ. En d’autres termes, l’augmentation des prix alimentaires résulte en partie de la spéculation. Pour éviter que de telles situations ne se répètent à l’avenir, les pays du G20 doivent concevoir un mécanisme susceptible d’éviter de telles hausses de prix et la spéculation sur les denrées alimentaires. Pour y parvenir, il faut une action conjointe au niveau international. Le problème posé par les fluctuations des prix alimentaires est une preuve supplémentaire de la nécessité de disposer d’une politique agricole commune solide, équitable et identique pour tous les agriculteurs européens, afin de garantir à nos concitoyens une alimentation de qualité à des prix abordables."@fr⁸ ". Az elmúlt néhány hónap során meredeken megemelkedtek az élelmiszerárak, amelynek következményeként gyorsan emelkedik a nyomor peremén élő emberek száma. Az európai helyzet nem ennyire kritikus, mivel polgáraink bevételei összehasonlíthatatlanul magasabbak a fejlődő országokban élő emberek bevételeinél. Ennek ellenére szavazóink is egyre inkább tisztában vannak az élelmiszerárak emelkedésével. A Világbank statisztikái szerint a fejlődő országokban körülbelül 44 millió ember süllyedt nyomorba tavaly június óta, mivel az élelmiszerárak 2011 elején elérték a 2008. évi szintet, amikor az élelmiszer és a kőolaj emelkedő ára jelentékeny mértékű kedvezőtlen hatást gyakorolt a nyomorra szerte a világon. Magától értetődik, hogy az olaj világpiaci ára befolyásolja az élelmiszerárakat, de továbbra sem szabad megfeledkeznünk arról, hogy 2008 nyarán az olaj hordónkénti ára 140 amerikai dollárnál állt, míg ma körülbelül 100 dollárba kerül, ami azt jelenti, hogy az áremelkedés részben spekulációnak tulajdonítható. Annak érdekében, hogy a jövőben elkerülhessük az ilyen helyzeteket, a G20-országoknak ki kell fejleszteniük egy mechanizmust az ilyen jellegű áremelkedések elkerülésére és az élelmiszerekkel folytatott spekuláció megakadályozására. Ennek elérése érdekében közös munkára van szükség nemzetközi szinten. A változó élelmiszerárak által előidézett probléma további bizonyítékkal szolgál arra nézve, hogy szükségünk van egy erőteljes közös agrárpolitikára, amely méltányos és amely egyenlő versenyfeltételeket teremt minden európai gazdálkodó számára, hogy a lakosság elfogadható áron be tudjon szerezni értékes és jó minőségű élelmiszert."@hu¹¹ "Gli ultimi mesi hanno visto un forte aumento dei prezzi dei prodotti alimentari, in seguito al quale è cresciuto rapidamente il numero di persone che vive ai limiti della povertà. La situazione in Europa non è così critica, visto che i redditi dei nostri cittadini sono incomparabilmente superiori a quelli dei paesi in via di sviluppo. Ciononostante anche i nostri elettori constatano l’aumento dei prezzi alimentari. Secondo le statistiche della Banca mondiale, dallo scorso mese di giugno circa 44 milioni di abitanti dei paesi in via di sviluppo sono sprofondati nella povertà, poiché i prezzi alimentari all’inizio del 2011 hanno raggiunto il livello del 2008, quando l’aumento dei prezzi alimentari e del petrolio ha avuto in tutto il mondo un marcato effetto negativo sulla povertà. Naturalmente, il prezzo del petrolio nel mondo influisce sui prezzi dei prodotti alimentari, ma dobbiamo rammentare che nell’estate del 2008 il petrolio costava 140 dollari al barile, mentre oggi ne costa circa 100, il che significa che l’aumento dei prezzi è stato causato solo in parte dalla speculazione. Al fine di evitare tali situazioni in futuro, i paesi del G20 devono sviluppare un meccanismo per prevenire simili aumenti dei prezzi e la speculazione sui prodotti alimentari. Per raggiungere questo obiettivo, dobbiamo operare congiuntamente a livello internazionale. Il problema posto dalla volatilità dei prezzi dei prodotti alimentari dimostra ulteriormente il bisogno di una PAC forte che sia equa e crei condizioni di parità per tutti gli agricoltori europei, in modo che la nostra popolazione possa ottenere alimenti di buona qualità e di valore elevato a prezzi accettabili."@it¹² "Pastaraisiais mėnesiais staiga pakilo maisto kainos, dėl to padaugėjo žmonių, gyvenančių ant skurdo ribos. Padėtis Europoje nėra tokia kritiška, nes mūsų piliečių pajamos nepalyginamai didesnės negu besivystančiose šalyse. Vis dėlto mūsų rinkėjai jaučia, kad maisto kainos kyla. Remiantis Pasaulio banko statistikos duomenimis, nuo praėjusio birželio besivystančiose šalyse nuskurdo apie 44 mln. žmonių, nes maisto kainos 2011 m. pradžioje pasiekė 2008 m. lygį, kai kylančios maisto ir naftos kainos smarkiai padidino skurdą visame pasaulyje. Žinoma, naftos kaina pasaulyje turi įtakos maisto kainoms, bet mes turime prisiminti 2008 m. vasarą, kai nafta kainavo 140 JAV dolerių už barelį, o šiandien ji kainuoja jau 100 JAV dolerių; tai reiškia, kad kainos iš dalies pakilo dėl spekuliacijos. Siekiant išvengti tokios padėties ateityje G 20 šalys turėtų parengti mechanizmą, kad būtų užkirstas kelias kainų kilimui ir spekuliacijai maisto produktais. Dėl to turime veikti tarptautiniu lygmeniu. Maisto kainų nepastovumo problema – dar vienas įrodymas, jog mums reikia galingos bendros žemės ūkio politikos, kuri būtų teisinga ir suteiktų vienodas galimybes visiems Europos ūkininkams tam, kad mūsų gyventojai galėtų gauti geros kokybės ir vertingo maisto priimtinomis kainomis."@lt¹⁴ "Pēdējo mēnešu laikā ir vērojams straujš pārtikas cenu pieaugums, kura rezultātā strauji palielinās to cilvēku skaits, kuri dzīvo uz bada robežas. Eiropā situācija nav tik kritiska, jo mūsu pilsoņu ienākumi ir nesalīdzināmi augstāki nekā attīstības valstu iedzīvotājiem, tomēr arī mūsu vēlētāji sāk izjust pārtikas cenu pieaugumu. Pēc Pasaules bankas datiem, kopš pērnā gada jūnija aptuveni 44 miljoni cilvēku attīstības valstīs ir nonākuši nabadzībā, jo 2011. gada sākumā pārtikas cenas ir pieaugušas līdz 2008. gada līmenim, kad pārtikas un naftas cenu kāpums ievērojami palielināja nabadzību visā pasaulē. Protams, ka pārtikas cenas ietekmē naftas cena pasaulē, tomēr der atgādināt, ka 2008. gada vasarā barels naftas maksāja 140 dolārus, kamēr šodien barels naftas maksā ap 100 dolāriem, kas nozīmē, ka daļēji cenu kāpumu ir izraisījušas spekulācijas. Lai nākotnē izvairītos no šādām situācijām, G20 valstīm nepieciešams izveidot mehānismu, lai nākotnē novērstu šādu cenu kāpumu un spekulācijas ar pārtiku. Lai to panāktu, ir nepieciešama vienota sadarbība starptautiskā līmenī. Pārtikas cenu svārstīguma problēma vēlreiz apliecina, ka mums ir nepieciešama spēcīga kopējās lauksaimniecības politika, kura ir taisnīga un rada godīgas konkurences apstākļus visiem Eiropas lauksaimniekiem, lai mūsu iedzīvotāji saņemtu kvalitatīvu un augstvērtīgu pārtiku par pieņemamām cenām."@mt¹⁵ ". De afgelopen maanden zijn de voedselprijzen sterk gestegen, als gevolg waarvan het aantal mensen dat onder de armoedegrens leeft snel is toegenomen. De situatie in Europa is niet zo kritisch, aangezien de inkomens van onze burgers onvergelijkbaar veel hoger zijn dat de inkomens in ontwikkelingslanden. Toch worden inmiddels ook onze kiezers zich bewust van de stijgende voedselprijzen. Volgens de statistieken van de Wereldbank zijn zo'n 44 miljoen mensen in ontwikkelingslanden sinds juni vorig jaar tot de armoede vervallen, omdat de voedselprijzen begin 2011 het niveau hebben bereikt van 2008, toen de stijgende voedselprijzen een aanmerkelijk negatief effect hadden op de wereldwijde armoede. Natuurlijk heeft de olieprijs in de wereld een effect op voedselprijzen, maar we mogen niet vergeten dat in de zomer van 2008 olie op 140 dollar per vat stond tegenover zo'n 100 dollar, hetgeen betekent dat de prijsstijging deels door speculatie veroorzaakt is. Om dergelijke situaties in de toekomst te voorkomen, moeten de G20-landen een mechanisme ontwikkelen om zo'n prijsstijging en speculatie met levensmiddelen te voorkomen. Om dit te realiseren is samenwerking op internationaal niveau nodig. Het probleem dat zich voordoet door variabele voedselprijzen is verder bewijs dat wij een krachtig gemeenschappelijk landbouwbeleid nodig hebben dat eerlijk is en dat in gelijke voorwaarden voorziet voor alle Europese landbouwers, zodat onze bevolking hoogwaardig voedsel tegen aanvaardbare prijzen kan krijgen."@nl³ "W ciągu ostatnich kilku miesięcy obserwujemy ostre wzrosty cen żywności, których skutkiem jest gwałtowne zwiększenie się liczby ludności żyjącej na granicy ubóstwa. Sytuacja w Europie nie jest tak krytyczna, gdyż dochody naszych obywateli są nieporównywalnie wyższe od dochodów ludności krajów rozwijających się. Jednak nasi wyborcy także coraz bardziej odczuwają wzrost cen żywności. Według statystyk Banku Światowego od czerwca ubiegłego roku w ubóstwo popadło około 44 miliony ludzi w krajach rozwijających się, a ceny od początku roku 2011 sięgnęły już poziomu cen z roku 2008, kiedy to rosnące ceny żywności i ropy spowodowały wzrost ubóstwa na całym świecie. Cena ropy na świecie wpływa oczywiście na ceny żywności, ale powinniśmy pamiętać, że latem 2008 roku baryłka ropy kosztowała 140 dolarów, a dziś kosztuje około 100 dolarów, co oznacza, że wzrost cen wynika częściowo ze spekulacji. Aby uniknąć takich sytuacji w przyszłości, państwa G-20 muszą opracować mechanizm zapobiegania takim podwyżkom cen i spekulacjom cenami żywności. W tym celu musimy podjąć współpracę na szczeblu międzynarodowym. Wahania cen żywności powodują, że potrzebna nam silna, sprawiedliwa, wspólna polityka rolna dająca równe szanse wszystkim rolnikom w Europie, aby obywatele Europy mogli otrzymywać wysokiej wartości żywność w przystępnych cenach."@pl¹⁶ ". Assistimos nos últimos meses ao aumento acentuado dos preços dos alimentos, com o consequente aumento rápido do número de pessoas a viver nas franjas da pobreza. A situação não é tão crítica na Europa, dado que os rendimentos dos nossos cidadãos são incomparavelmente mais elevados do que os dos países em desenvolvimento. No entanto, também os nossos eleitores começam já a sentir o aumento dos preços dos bens alimentares. Segundo as estatísticas do Banco Mundial, cerca de 44 milhões de pessoas dos países em desenvolvimento caíram na pobreza desde Junho último, dado que, no princípio de 2011, os preços dos bens alimentares atingiram o nível de 2008, quando o aumento dos preços dos alimentos e do petróleo agudizaram significativamente a pobreza em todo o mundo. É evidente que preço do petróleo influencia os preços dos bens alimentares em todo o mundo, mas convém não esquecer que, no Verão de 2008, o preço do petróleo se situava em 140 dólares por barril e hoje custa cerca de 100, o que significa que o aumento dos preços foi parcialmente causado pela especulação. Para obviar a estas situações no futuro, os países do G20 devem desenvolver um mecanismo que impeça estes aumentos de preços e esta especulação nos bens alimentares. Para conseguirmos isto temos que trabalhar em conjunto a nível internacional. O problema colocado pela flutuação dos preços dos bens alimentares é uma prova adicional de que necessitamos de uma política agrícola comum forte justa e equitativa para todos os agricultores europeus, de modo que a nossa população possa obter alimentos de qualidade e de valor elevado a preços aceitáveis."@pt¹⁷ ". În ultimele câteva luni am fost martorii unei creșteri masive a prețurilor alimentelor, în urma căreia numărul persoanelor care trăiesc la limita sărăciei a crescut. Situația în Europa nu este atât de critică, având în vedere că veniturile cetățenilor noștri sunt incomparabil mai mari decât cele ale cetățenilor din țările în curs de dezvoltare. Însă și votanții noștri încep să observe creșterea prețurilor la alimente. Potrivit statisticilor Băncii Mondiale, din iunie anul trecut, aproximativ 44 de milioane de persoane din țările în curs de dezvoltare au trecut sub pragul sărăciei, având în vedere că prețurile la începutul anului 2011 au ajuns la nivelul anului 2008, când creșterea prețurilor alimentelor și petrolului a avut un efect advers semnificativ asupra sărăciei în întreaga lume. Desigur, prețul petrolului în lume a afectat prețurile alimentelor, însă trebuie să ne reamintim că, în vara anului 2008, prețul petrolului se afla la nivelul de 140 USD pentru un baril, iar astăzi costă aproximativ 100 USD, ceea ce înseamnă că creșterea prețurilor a fost cauzată în parte de speculații. Pentru a evita astfel de situații în viitor, țările G20 trebuie să elaboreze un mecanism de prevenire a unor astfel de creșteri de prețuri și a speculei cu produse alimentare. Pentru a realiza acest lucru, trebuie să cooperăm la un nivel internațional. Problema reprezentată de prețurile variabile ale alimentelor este o nouă dovadă că avem nevoie de o politică agricolă comună corectă, care să reprezinte o bază de pornire echitabilă pentru toți agricultorii europeni, astfel încât populația noastră să poată achiziționa alimente de bună calitate, cu o valoare ridicată, la prețuri acceptabile."@ro¹⁸ "V ostatných niekoľkých mesiacoch sme svedkami prudkého rastu cien potravín, v dôsledku ktorého sa rapídne zvýšil počet ľudí žijúcich na hranici chudoby. Situácia v Európe nie je taká kritická, pretože príjmy našich občanov sú neporovnateľne vyššie ako príjmy v rozvojových krajinách. Aj naši voliči si však začínajú všímať zvyšovanie cien potravín. Podľa štatistiky Svetovej banky okolo 44 miliónov ľudí v rozvojových krajinách od júna minulého roku upadlo do chudoby, ceny potravín začiatkom roka 2011 dosiahli úroveň z roka 2008, keď mal nárast cien potravín a ropy mimoriadne záporný vplyv na chudobu na celom svete. Samozrejme, cena ropy vo svete má vplyv na ceny potravín, no stále by sme nemali zabúdať, že v lete roku 2008 dosahovala cena ropy 140 USD za barel, zatiaľ čo dnes ropa stojí okolo 100 USD, čo znamená, že nárast cien potravín sčasti spôsobili špekulácie. Aby sa v budúcnosti takýmto situáciám predišlo, krajiny skupiny G20 musia vypracovať mechanizmus na zabránenie takémuto rastu cien a špekuláciám s potravinami. Aby sme to dosiahli, musíme spolupracovať na medzinárodnej úrovni. Problém, ktorý spôsobujú rozdielne ceny potravín, je ďalším dôkazom, že potrebujeme silnú spoločnú poľnohospodársku politiku, ktorá bude spravodlivá a poskytne rovnaké podmienky všetkým európskym poľnohospodárom, aby naše obyvateľstvo mohlo dostať kvalitné vysokohodnotné potraviny za prijateľné ceny."@sk¹⁹ "Pēdējo mēnešu laikā ir vērojams straujš pārtikas cenu pieaugums, kura rezultātā strauji palielinās to cilvēku skaits, kuri dzīvo uz bada robežas. Eiropā situācija nav tik kritiska, jo mūsu pilsoņu ienākumi ir nesalīdzināmi augstāki nekā attīstības valstu iedzīvotājiem, tomēr arī mūsu vēlētāji sāk izjust pārtikas cenu pieaugumu. Pēc Pasaules bankas datiem, kopš pērnā gada jūnija aptuveni 44 miljoni cilvēku attīstības valstīs ir nonākuši nabadzībā, jo 2011. gada sākumā pārtikas cenas ir pieaugušas līdz 2008. gada līmenim, kad pārtikas un naftas cenu kāpums ievērojami palielināja nabadzību visā pasaulē. Protams, ka pārtikas cenas ietekmē naftas cena pasaulē, tomēr der atgādināt, ka 2008. gada vasarā barels naftas maksāja 140 dolārus, kamēr šodien barels naftas maksā ap 100 dolāriem, kas nozīmē, ka daļēji cenu kāpumu ir izraisījušas spekulācijas. Lai nākotnē izvairītos no šādām situācijām, G20 valstīm nepieciešams izveidot mehānismu, lai nākotnē novērstu šādu cenu kāpumu un spekulācijas ar pārtiku. Lai to panāktu, ir nepieciešama vienota sadarbība starptautiskā līmenī. Pārtikas cenu svārstīguma problēma vēlreiz apliecina, ka mums ir nepieciešama spēcīga kopējās lauksaimniecības politika, kura ir taisnīga un rada godīgas konkurences apstākļus visiem Eiropas lauksaimniekiem, lai mūsu iedzīvotāji saņemtu kvalitatīvu un augstvērtīgu pārtiku par pieņemamām cenām."@sl²⁰ ". Under de senaste månaderna har livsmedelspriserna stigit kraftigt, vilket har lett till att antalet människor som är i riskzonen för fattigdom snabbt har ökat. Situationen i Europa är inte så akut, eftersom våra medborgares inkomster är mycket större än inkomsterna i utvecklingsländerna. Men även våra väljare håller på att få upp ögonen för de stigande livsmedelspriserna. Enligt Världsbankens statistik har omkring 44 miljoner människor i utvecklingsländerna halkat under fattigdomsgränsen sedan juni i förra året, eftersom livsmedelspriserna i början av 2011 har nått 2008 års nivå, när stigande livsmedels- och oljepriser hade en mycket negativ effekt på fattigdomen i världen. Oljepriset i världen påverkar naturligtvis livsmedelspriserna, men vi bör ändå komma ihåg att oljepriset sommaren 2008 var 140 dollar per fat, medan dagens pris är omkring 100 dollar, vilket innebär att prishöjningen delvis är ett resultat av spekulation. För att undvika sådana situationer i framtiden måste G20-länderna utarbeta en mekanism som förhindrar sådana prisstegringar och spekulation i livsmedel. För att åstadkomma detta måste vi samarbeta internationellt. Problemet med fluktuerande livsmedelspriser är ytterligare ett bevis på att vi behöver en kraftfull gemensam jordbrukspolitik som är rättvis och ger alla europeiska jordbrukare lika villkor, så att befolkningen kan få kvalitetslivsmedel av högt värde till rimliga priser."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Sandra Kalniete (PPE ),"^20,15 "rakstiski"^20,15