Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2011-02-16-Speech-3-043-000"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2011-02-16"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Raportul de țară pe 2010 privind Croația (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"cs"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20110216.4.3-043-000"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2011-02-16-Speech-3-044-000⁶
lpv:speaker	lp:Jiří Havel⁶
lpv:spoken text	"Zpráva je pro Chorvatsko celkově příznivá. Ukazuje, že země se blíží ukončení přístupových jednání. Zároveň ovšem, tak jako v předešlých letech, poukazuje na přetrvávající, často závažné nedostatky. Ve světle zkušeností s chorvatsko-slovinským územním sporem znepokojuje, že v řadě teritoriálních sporů Chorvatska s jeho dalšími sousedy (zejména Bosnou a Hercegovinou, ale i Srbskem a Černou Horou) nedochází k výraznějšímu příznivému posunu. Vážné otázky dlouhodobě vyvolává velmi liknavý postoj k trestání válečných zločinů spáchaných na Srbech. K vyšetření a stíhání stále zůstává „několik stovek případů“, jejichž ignorování chorvatskou justicí udržuje nedůvěru Srbů. Chorvatsko také stále ještě nepředalo haagskému tribunálu (ICTY) tzv. dělostřelecké deníky. Takže nastává čas zamyslet se, jak daleko chce EU v této věci jít. I návrat srbských uprchlíků v roce 2010 byl jen omezený. Zpráva neuvádí, kolik z oněch přibližně 130 000 Srbů, kteří se do Chorvatska po válce vrátili, je ze Srbska a kolik z Republiky srbské v Bosně a Hercegovině. Počet srbských uprchlíků v Republice srbské (Bosna a Hercegovina) je ale již několik let přibližně stejný (mezi 25 000 až 35 000 osobami). Chorvatské úřady totiž jejich návrat znemožňují (hlavně kvůli tomu, že neřeší otázky jako návrat majetku, bytů, nájemních práv, penzí atd.)."@cs¹
lpv:spokenAs	vice-chair; Delegation to the EU-Former Yugoslav Republic of Macedonia Joint Parliamentary Committee (2009-09-29--2012-07-08)²³ substitute; Delegation for relations with Albania, Bosnia and Herzegovina, Serbia, Montenegro and Kosovo (2009-09-16--2012-07-08)²³ substitute; ITRE (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; BUDG (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; Special committee on the policy challenges and budgetary resources for a sustainable European Union after 2013 (2010-06-17--2011-06-30)²³ member; S&D (2009-07-14--2012-07-08)²³ unknown; Česká strana sociálně demokratická (2009-07-14--2012-07-08)²³
lpv:translated text	"Betænkningen er generelt positiv for Kroatien. Den viser, at landet er tæt på at afslutte tiltrædelsesforhandlingerne. Men man henleder samtidig som i tidligere år opmærksomheden på de vedvarende og ofte alvorlige mangler. I lyset af de tidligere erfaringer vedrørende grænsestriden mellem Kroatien og Slovenien er det bekymrende, at der ikke er sket særlige fremskridt vedrørende Kroatiens mange territoriale stridigheder med dets andre naboer (især Bosnien-Herzegovina, men også Serbien og Montenegro). Den ekstremt langsommelige tilgang til straf af krigsforbrydelser mod serberne rejser stadig nogle meget alvorlige spørgsmål. Flere hundrede sager er endnu ikke blevet efterforsket og retsforfulgt. Det kroatiske retsvæsen ignorerer stadig disse sager, og det befæster serberne i deres mistillid. Kroatien har stadig heller ikke indgivet de dokumenter, man kalder artilleridagbøgerne, til Den Internationale Straffedomstol for Det Tidligere Jugoslavien i Haag (ICTY). Tiden er derfor nu inde til at overveje, hvor meget EU skal involveres i dette spørgsmål. Selv de serbiske flygtninges tilbagevenden i 2010 var meget begrænset. I betænkningen nævnes det ikke, hvor mange af de 130 000 serbere, der vendte tilbage til Kroatien efter krigen, var fra Serbien, og hvor mange var fra Republika Srpska i Bosnien-Herzegovina. Antallet af serbiske flygtninge i Republika Srpska (Bosnien-Herzegovina) har været relativt stabilt i adskillige år (mellem 25 000 og 35 000 personer). De kroatiske myndigheder har gjort det umuligt for dem at vende tilbage, især fordi man ikke har løst problemer som f.eks. tilbagelevering af ejendomme, boliger, forpagtningsrettigheder, pensioner osv."@da² "Im Großen und Ganzen stellt der Bericht Kroatien ein gutes Zeugnis aus. Er zeigt, dass das Land kurz vor einem Abschluss der Beitrittsverhandlungen steht. Gleichzeitig weist er allerdings, wie schon in den Jahren zuvor, auf anhaltende und häufig schwerwiegende Defizite hin. Im Lichte früherer Erfahrungen mit den kroatisch-slowenischen Grenzstreitigkeiten ist es besorgniserregend, dass es im Hinblick auf die vielen Grenzkonflikte Kroatiens mit seinen übrigen Nachbarn (insbesondere Bosnien und Herzegowina, aber auch Serbien und Montenegro) bisher keine deutlichen Fortschritte gegeben hat. Das extrem langsame Vorgehen bei der Bestrafung von Kriegsverbrechen gegen die Serben wirft weiterhin wichtige Fragen auf. „Mehrere Hundert Fälle“ müssen noch untersucht und strafrechtlich verfolgt werden; die Tatsache, dass die kroatische Justiz diese Fälle ignoriert, führt dazu, dass die Serben weiterhin misstrauisch sind. Kroatien hat auch noch immer nicht die als „Artillerietagebücher“ bekannten Dokumente an den Internationalen Strafgerichtshof für das ehemalige Jugoslawien in Den Haag (IStGHJ) übergeben. Es ist daher an der Zeit, darüber nachzudenken, bis zu welchem Grad sich die EU in diese Angelegenheit einbringen sollte. Sogar die Rückkehr der serbischen Flüchtlinge im Jahr 2010 fand in sehr begrenztem Umfang statt. Der Bericht sagt nicht, wie viele der 130 000 Serben, die nach dem Krieg nach Kroatien zurückkehrten, aus Serbien kamen und wie viele aus der Republika Srpska in Bosnien und Herzegowina. Die Anzahl der serbischen Flüchtlinge in der Republika Srpska (Bosnien und Herzegowina) ist über mehrere Jahre relativ konstant geblieben (zwischen 25 000 und 35 000 Menschen). Die kroatischen Behörden haben ihnen die Rückkehr unmöglich gemacht, hauptsächlich indem sie Probleme wie die Rückgabe von Besitz, Wohneigentum, Mietrechten, Pensionen usw. nicht gelöst haben."@de⁹ "Η έκθεση είναι γενικά ευνοϊκή για την Κροατία. Καταδεικνύει ότι η χώρα βρίσκεται κοντά στην ολοκλήρωση των ενταξιακών διαπραγματεύσεων. Παράλληλα, όμως, όπως και τα προηγούμενα έτη, εφιστάται η προσοχή σε συνεχείς, και συχνά σοβαρές, ελλείψεις. Υπό το πρίσμα της προηγούμενης εμπειρίας από την εδαφική διαμάχη μεταξύ της Κροατίας και της Σλοβενίας, είναι ανησυχητικό το γεγονός ότι δεν έχει σημειωθεί σημαντική θετική πρόοδος σε σχέση με τις πολυάριθμες εδαφικές διαμάχες της Κροατίας με τις άλλες γείτονες χώρες (συγκεκριμένα, τη Βοσνία-Ερζεγοβίνη, αλλά και τη Σερβία και το Μαυροβούνιο). Η εξαιρετικά βραδεία προσέγγιση όσον αφορά την τιμωρία των εγκλημάτων πολέμου κατά των Σέρβων εξακολουθεί να εγείρει ορισμένα σοβαρά ζητήματα. Υπάρχουν «αρκετές εκατοντάδες υποθέσεις» που δεν έχουν ερευνηθεί ακόμα και για τις οποίες δεν έχουν ασκηθεί συναφώς ποινικές διώξεις· το γεγονός ότι το κροατικό δικαστικό σώμα αγνοεί αυτές τις υποθέσεις επιβεβαιώνει τη συνεχιζόμενη δυσπιστία των Σέρβων. Επίσης, η Κροατία δεν έχει υποβάλει ακόμα τα έγγραφα που είναι γνωστά ως «ημερολόγια πυροβολικού» στο Διεθνές Ποινικό Δικαστήριο για την πρώην Γιουγκοσλαβία (ΔΠΔΓ) στη Χάγη. Κατά συνέπεια, είναι πλέον καιρός να εξετάσουμε τον βαθμό στον οποίο θα πρέπει να εμπλακεί η ΕΕ σε αυτό το ζήτημα. Ακόμα και η επιστροφή των σέρβων προσφύγων το 2010 υπήρξε εξαιρετικά περιορισμένη. Η έκθεση δεν αναφέρει πόσοι από τους 130.000 Σέρβους που επέστρεψαν στην Κροατία μετά τον πόλεμο ήταν από τη Σερβία και πόσοι ήταν από τη (Σερβική Δημοκρατία) της Βοσνίας-Ερζεγοβίνης. Ο αριθμός των σέρβων προσφύγων στη (Βοσνία-Ερζεγοβίνη) παρέμεινε σχετικά σταθερός για αρκετά χρόνια (μεταξύ 25.000 και 35.000 ατόμων). Οι κροατικές αρχές κατέστησαν αδύνατη την επιστροφή τους, αποτυγχάνοντας, κατά μείζονα λόγο, να επιλύσουν θέματα όπως η επιστροφή περιουσιών, η στέγαση, τα δικαιώματα μίσθωσης, οι συντάξεις και ούτω καθεξής."@el¹⁰ "The report is generally favourable for Croatia. It shows that the country is close to completing the accession negotiations. However, at the same time, as in previous years, it draws attention to persistent, and often serious, shortcomings. In light of previous experience with the Croatia-Slovenia territorial dispute, it is concerning that there has not been significant positive progress in respect of Croatia’s numerous territorial disputes with its other neighbours (in particular, Bosnia and Herzegovina, but also Serbia and Montenegro). The extremely slow approach to the punishment of war crimes against the Serbs continues to raise some important issues. ‘Several hundred cases’ remain to be investigated and prosecuted; the fact that the Croatian judiciary is ignoring these cases ensures the continuing distrust of the Serbs. Croatia has also still not submitted the documents known as the artillery diaries to the International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia in The Hague (ICTY). The time has therefore come to consider how far the EU should get involved in this matter. Even the 2010 return of Serbian refugees was very limited. The report does not say how many of the 130,000 Serbs who returned to Croatia after the war were from Serbia and how many were from the Republika Srpska in Bosnia and Herzegovina. The number of Serbian refugees in the Republika Srpska (Bosnia and Herzegovina) has remained relatively stable for several years (between 25,000 and 35,000 persons). The Croatian authorities have made their return impossible mainly by failing to resolve issues such as the return of property, housing, tenancy rights, pensions and so on."@en⁴ "El informe es en general favorable para Croacia. Esto demuestra que el país está a punto de completar las negociaciones de adhesión. Sin embargo, al mismo tiempo, como en años anteriores, llama la atención a las persistentes deficiencias, que a menudo también suelen ser graves. En vista de la experiencia anterior con el conflicto territorial entre Croacia y Eslovenia, es preocupante que no se haya experimentado un progreso significativo y positivo en relación con los numerosos conflictos territoriales de Croacia con sus otros vecinos (en particular, Bosnia y Herzegovina, pero también Serbia y Montenegro). El enfoque sumamente lento para castigar los crímenes de guerra contra los serbios sigue planteando algunas cuestiones importantes. «Varios centenares de casos» siguen investigándose y procesándose; el hecho de que el poder judicial croata esté haciendo caso omiso de estos casos garantiza la continua desconfianza de los serbios. Croacia tampoco ha presentado aún los documentos conocidos como los diarios de artillería al Tribunal Penal Internacional para la ex Yugoslavia en La Haya. Por tanto, ha llegado el momento de considerar hasta qué punto debe implicarse la UE en este asunto. Incluso el regreso en 2010 de refugiados serbios fue muy limitado. El informe no indica cuántos de los 130 000 serbios que regresaron a Croacia después de la guerra eran de Serbia y cuántos de la República Srpska en Bosnia y Herzegovina. El número de refugiados serbios de la República Srpska (Bosnia y Herzegovina) ha permanecido relativamente estable durante varios años (entre 25 000 y 35 000 personas). Las autoridades croatas han hecho que su regreso sea imposible, sobre todo, por no resolver cuestiones tales como la devolución de los bienes, las viviendas, los derechos de arrendamiento, las pensiones, etc."@es²¹ "Raport on üldiselt Horvaatiale soodne. See näitab, et riik on ühinemisläbirääkimiste lõpetamisele lähedal. Samal ajal – nagu ka varasematel aastatel – juhitakse siiski selles tähelepanu alalistele ja tihti suurtele puudustele. Arvestades senist kogemust Horvaatia ja Sloveenia vahelise piirivaidlusega, teeb muret asjaolu, et paljudes piirivaidlustes Horvaatia muude naabritega (eriti Bosnia ja Hertsegoviinaga, kuid ka Serbia ja Montenegroga), et ole saavutatud olulist edu. Jätkuvalt tekitab olulisi küsimusi väga aeglane protsess serblaste vastu sooritatud sõjakuritegude karistamisel. Mitmesaja juhtumi puhul on uurimine tegemata ja süüdistus esitamata. Asjaolu, et Horvaatia kohtusüsteem neid juhtumeid ignoreerib, tagab serblaste jätkuva umbusu. Samuti ei ole Horvaatia ikka veel esitanud Haagis asuvale endise Jugoslaavia asjade rahvusvahelisele kriminaalkohtule (EJRK) kahurväe protokollidena tuntud dokumente. Seepärast on tulnud aeg kaaluda, kui palju EL peaks selle asjaga tegelema. Isegi veel 2010. aastal pöördus tagasi väga vähe Serbia pagulasi. Raportis ei öelda, kui paljud pärast sõda Horvaatiasse tagasi pöördunud 130 000 serblasest tulid Serbiast ja kui paljud Republika Srpskast Bosnia ja Hertsegoviinas. Republika Srpskas (Bosnia ja Hertsegoviina) asuvate Serbia pagulaste arv on mitu aastat püsinud suhteliselt stabiilne (25 000–35 000 inimest). Horvaatia ametivõimud on teinud nende tagasipöördumise võimatuks peamiselt sellega, et on jätnud lahendamata sellised küsimused nagu omandi tagastamine, elamispind, rendiõigused, pensionid jne."@et⁵ "Mietintö on yleisesti ottaen suotuisa Kroatialle. Se osoittaa maan olevan lähellä liittymisneuvottelujen päättämistä. Samalla siinä kuitenkin kiinnitetään aiempien vuosien tavoin huomiota jatkuviin, ja usein vakaviin, puutteisiin. Kroatian ja Slovenian aluekiistoihin liittyvien aiempien kokemusten valossa on huolestuttavaa, ettei Kroatian ja sen muiden naapureiden (erityisesti Bosnia ja Hertsegovinan mutta myös Serbian ja Montenegron) välisissä useissa aluekiistoissa ole saavutettu merkittävää myönteistä edistystä. Erittäin hidas lähestymistapa serbeihin kohdistuneista sotarikoksista rankaisemiseen aiheuttaa yhä merkittäviä ongelmia. Useita satoja tapauksia on tutkimatta ja syytteet niistä nostamatta. Se, että Kroatian oikeuslaitos jättää tapaukset huomiotta vahvistaa serbien jatkuvaa epäluottamusta. Kroatia ei ole myöskään vielä toimittanut tykistöasiakirjoiksi nimitettyjä asiakirjoja Haagissa toimivalle entisen Jugoslavian alueen kansainväliselle rikostuomioistuimelle. Siksi on tullut aika miettiä, miten pitkälti EU:n tulee puuttua asiaan. Jopa serbipakolaisten paluu vuonna 2010 oli hyvin rajallinen. Mietinnössä ei kerrota, kuinka moni 130 000 serbistä, jotka palasivat Kroatiaan sodan jälkeen, tuli Serbiasta ja kuinka moni Bosnia ja Hertsegovinan Serbitasavallasta. Serbipakolaisten määrä Serbitasavallassa (Bosnia ja Hertsegovinassa) on pysynyt melko vakaana useiden vuosien ajan (25 000–35 000 henkilöä). Kroatian viranomaiset ovat tehneet heidän paluustaan mahdotonta pääasiassa jättämällä ratkaisematta muun muassa omaisuuden palauttamiseen, asumiseen, maanvuokraoikeuksiin ja eläkkeisiin liittyvät ongelmat."@fi⁷ "Ce rapport est globalement favorable à la Croatie. Il montre que le pays est proche de la fin de ses négociations d’adhésion. Cependant, comme les années précédentes, il attire l’attention sur certaines lacunes persistantes, souvent graves. À l’aune de l’expérience du différend territorial croato-slovène, il est préoccupant de constater l’absence de tout progrès significatif concernant les autres litiges territoriaux entre la Croatie et ses autres voisins. Or, ils sont nombreux (avec la Bosnie-Herzégovine, surtout, mais également avec la Serbie et le Monténégro). La lenteur extrême avec laquelle la Croatie sanctionne les crimes de guerre commis contre les Serbes continue d’être, à plusieurs égards, très problématique. «Plusieurs centaines d’affaires» doivent encore faire l’objet d’une enquête et de poursuites. Le fait que la justice croate ignore ces affaires continue de nourrir la méfiance des Serbes. La Croatie n’a toujours pas remis au Tribunal pénal international pour l’ex-Yougoslavie (TPIY) de La Haye les dossiers relatifs à l’artillerie. Le moment est donc venu pour l’UE d’étudier dans quelle mesure elle devrait intervenir. Même le retour des réfugiés serbes en 2010 a été très limité. Parmi les 130 000 Serbes qui ont regagné la Croatie après la guerre, le rapport ne précise pas combien venaient de Serbie et combien de Republika Srpska, soit de Bosnie-Herzégovine. Le nombre de réfugiés serbes en Republika Srpska (Bosnie-Herzégovine) reste relativement stable depuis plusieurs années (entre 25 000 et 35 000 personnes). Les autorités croates ont rendu leur retour impossible, par leur incapacité à résoudre des questions telles que la restitution de propriété, le logement, les droits d’occupation et les allocations, entre autres."@fr⁸ "Ez a jelentés összességében kedvező Horvátországra nézve. A jelentés szerint Horvátország közel van a csatlakozási tárgyalások lezárásához. Azonban a jelentés az előző évekhez hasonlóan a még mindig meglévő és gyakran súlyos hiányosságokra is felhívja a figyelmet. A horvát-szlovén területi vitával kapcsolatos tapasztalatok fényében aggasztó, hogy nem történt jelentős pozitív előrelépés a számos szomszéd állammal (főként Bosznia-Hercegovinával, de Szerbiával és Montenegróval is) fennálló területi vitákban. A szerbek ellen elkövetett háborús bűncselekmények megbüntetésének szélsőségesen lassú folyamata továbbra is fontos kérdéseket vet fel. Több száz ügyben kellene még nyomozást folytatni vagy vádat emelni; az a tény, hogy a horvát igazságszolgáltatás nem vesz tudomást ezekről az ügyekről, a szerbeknek bizalmatlanságra ad okot. Horvátország még mindig nem nyújtotta be a tüzérségi naplókként ismert dokumentumokat a volt Jugoszláviával foglalkozó hágai nemzetközi büntetőtörvényszéknek (ICTY). Itt az idő, hogy fontolóra vegyük, mennyire kell az EU-nak beavatkoznia ebbe az ügybe. A szerb menekültek 2010-es visszatérése is igen korlátozott volt. A jelentés nem említi, hogy a háború után Horvátországba visszatért 130 000 szerb közül hányan jöttek Szerbiából, és hányan a bosznia-hercegovinai Boszniai Szerb Köztársaságból. A szerb menekültek száma a Boszniai Szerb Köztársaságban (Bosznia-Hercegovina) viszonylag állandó maradt sok éven át (25 000 és 35 000 között). A horvát hatóságok lehetetlenné tették visszatérésüket főként azáltal, hogy nem oldottak meg olyan kérdéseket, mint a tulajdon, a lakás, a bérleti jogok, a nyugdíjak stb. visszaszolgáltatása."@hu¹¹ "La relazione è tendenzialmente favorevole per la Croazia. Indica che il paese è prossimo al completamento dei negoziati di adesione. Tuttavia, come negli scorsi anni, richiama al contempo l’attenzione a lacune costanti e spesso gravi. Alla luce delle passate esperienze con la disputa territoriale tra Croazia e Slovenia, è preoccupante non si segnalino progressi positivi significativi relativamente alle numerose dispute territoriali che vedono coinvolte la Croazia e i suoi altri vicini (in particolare Bosnia-Erzegovina, ma anche Serbia e Montenegro). L’approccio estremamente lento rispetto alla condanna dei crimini di guerra contro i Serbi continua a sollevare questioni importanti. Diverse centinaia di casi devono ancora essere oggetto di indagini e di procedimenti legali e il fatto che il sistema giudiziario croato ignori questi casi alimenta la sfiducia dei serbi. La Croazia non ha ancora presentato i documenti noti come i diari di artiglieria al Tribunale internazionale per i crimini nell’ex Iugoslavia dell’Aia (ICTY). È giunto dunque il momento di considerare fino a che punto l’UE deve essere coinvolta in questo affare. Anche il rimpatrio di rifugiati serbi nel 2010 è stato molto limitato. La relazione non indica quanti dei 130 000 Serbi, tornati in Croazia dopo la guerra, venissero dalla Serbia o dalla Repubblica Srbska in Bosnia-Erzegovina. Il numero di rifugiati serbi nella in Bosnia-Erzegovina è rimasto relativamente stabile per diversi anni (tra 25 000 e 35 000 persone). Le autorità croate hanno reso il loro rimpatrio impossibile, principalmente perché incapaci di risolvere alcune questioni quali la restituzione dei beni, degli alloggi, dei diritti di locazione, delle pensioni e così via."@it¹² "Apskritai ši ataskaita yra palanki Kroatijai. Ji parodo, kad šalis jau priartėjo prie stojimo derybų pabaigos. Vis dėlto, kaip ir ankstesniais metais, ataskaitoje atkreipiamas dėmesys į nuolatinius ir dažnai nemažus trūkumus. Atsižvelgiant į ankstesnę Kroatijos ir Slovėnijos teritorinio ginčo patirtį, rūpestį kelia tai, kad nepasiekta teigiamos pažangos dėl daugelio jos teritorinių ginčų su kitomis kaimynėmis (ypač su Bosnija ir Hercegovina, bet taip pat su Serbija ir Juodkalnija). Svarbių klausimų kyla ir dėl ypač vangaus požiūrio į baudimą už karo nusikaltimus prieš serbus. Dar neištirti „keli šimtai atvejų“ ir jais nepatraukta baudžiamojon atsakomybėn; dėl to, kad Kroatijos teismai ignoruoja šias bylas, išlieka serbų nepasitikėjimas. Be to, Kroatija Hagos Tarptautiniam baudžiamajam tribunolui buvusiajai Jugoslavijai (TBTBJ) vis dar nepateikė dokumentų, vadinamų artilerijos dienoraščiais. Atėjo laikas apsvarstyti, kiek į šį reikalą turėtų įsitraukti Europos Sąjunga. Net 2010 m. serbų pabėgėlių grįžimas buvo labai ribotas. Ataskaitoje nesakoma, kiek iš 130 000 serbų, kurie sugrįžo į Kroatiją po karo, buvo iš Serbijos ir kiek jų buvo iš Serbų Respublikos Bosnijoje ir Hercegovinoje. Serbijos pabėgėlių skaičius Serbų Respublikoje (Bosnijoje ir Hercegovinoje) kelis metus išliko santykinai stabilus (nuo 25 000 iki 35 000 žmonių). Kroatijos valdžios institucijos nesugebėjo išspręsti tokių problemų, kaip turto grąžinimas, būstas, nekilnojamojo turto valdymo teisės, pensijos ir t. t., todėl jų grįžimas tapo neįmanomas."@lt¹⁴ "Šis ziņojums kopumā Horvātijai ir labvēlīgs. Tas apliecina, ka šī valsts ir tuvu pievienošanās sarunu pabeigšanai. Tomēr vienlaikus, tāpat kā iepriekšējos gados, tajā ir pievērsta uzmanība hroniskiem, un bieži vien, nopietniem trūkumiem. Ņemot vērā iepriekšējo pieredzi saistībā ar Horvātijas–Slovēnijas teritoriālo strīdu, bažas rada fakts, ka nav vērojams būtisks pozitīvs progress attiecībā uz Horvātijas daudzajiem teritoriālajiem strīdiem ar tās kaimiņiem (jo īpaši ar Bosniju un Hercegovinu, kā arī Serbiju un Melnkalni). Atsevišķus svarīgus jautājumus turpina izraisīt ārkārtīgi lēnā pieeja sodu piespriešanā par kara noziegumiem, kas pastrādāti pret serbiem. “Vairāki simti lietu” joprojām ir jāizmeklē un jāceļ prasības tiesā; tas, ka Horvātijas tiesu sistēma šīs lietas ignorē, rada pastāvīgu neuzticību no serbu puses. Horvātija Starptautiskam Kara noziegumu tribunālam bijušajai Dienvidslāvijai Hāgā ( ) joprojām nav arī iesniegusi dokumentus kas pazīstami kā “artilērijas dienasgrāmatas” ( ). Tāpēc ir pienācis laiks apsvērt, cik tālu Eiropas Savienībai vajadzētu iesaistīties šajā lietā. Pat 2010. gadā serbu bēgļu atgriešanās bija ļoti ierobežota. Šajā ziņojumā nav norādīts, cik daudz no 130 000 serbiem, kas atgriezās Horvātijā pēc kara, bija no Serbijas, un cik no Serbu Republikas ( ), kas atrodas Bosnijā un Hercegovinā. Serbu bēgļu skaits Serbu Republikā (Bosnija un Hercegovina) vairākus gadus saglabājās nosacīti stabils (starp 25 000 un 35 000 personām). Horvātijas varas iestādes viņu atgriešanos ir padarījušas neiespējamu, galvenokārt tāpēc, ka nav atrisināti tādi jautājumi kā īpašumu atgriešana, nodrošinātība ar mājokļiem, nomāšanas tiesības, pensijas utt."@lv¹³ "Zpráva je pro Chorvatsko celkově příznivá. Ukazuje, že země se blíží ukončení přístupových jednání. Zároveň ovšem, tak jako v předešlých letech, poukazuje na přetrvávající, často závažné nedostatky. Ve světle zkušeností s chorvatsko-slovinským územním sporem znepokojuje, že v řadě teritoriálních sporů Chorvatska s jeho dalšími sousedy (zejména Bosnou a Hercegovinou, ale i Srbskem a Černou Horou) nedochází k výraznějšímu příznivému posunu. Vážné otázky dlouhodobě vyvolává velmi liknavý postoj k trestání válečných zločinů spáchaných na Srbech. K vyšetření a stíhání stále zůstává „několik stovek případů“, jejichž ignorování chorvatskou justicí udržuje nedůvěru Srbů. Chorvatsko také stále ještě nepředalo haagskému tribunálu (ICTY) tzv. dělostřelecké deníky. Takže nastává čas zamyslet se, jak daleko chce EU v této věci jít. I návrat srbských uprchlíků v roce 2010 byl jen omezený. Zpráva neuvádí, kolik z oněch přibližně 130 000 Srbů, kteří se do Chorvatska po válce vrátili, je ze Srbska a kolik z Republiky srbské v Bosně a Hercegovině. Počet srbských uprchlíků v Republice srbské (Bosna a Hercegovina) je ale již několik let přibližně stejný (mezi 25 000 až 35 000 osobami). Chorvatské úřady totiž jejich návrat znemožňují (hlavně kvůli tomu, že neřeší otázky jako návrat majetku, bytů, nájemních práv, penzí atd.)."@mt¹⁵ "Het verslag is over het geheel genomen gunstig voor Kroatië. Het laat zien dat het land het moment dat de toetredingsonderhandelingen kunnen worden afgerond langzaamaan nadert. Dat neemt niet weg dat er in het verslag, net als in voorgaande jaren, gewezen wordt op een aantal hardnekkige, vaak ernstige tekortkomingen. Gezien de ervaringen met de territoriale twisten tussen Kroatië en Slovenië is het verontrustend te zien dat Kroatië nagenoeg geen vooruitgang heeft geboekt ten aanzien van de territoriale twisten met andere buurlanden (met name Bosnië-Herzegovina, maar ook Servië en Montenegro). Ook bestaan er al jarenlang vraagtekens ten aanzien van de lakse houding ten aanzien van de bestraffing van oorlogsmisdaden tegen de Serviërs. Nog altijd dienen “enkele honderden gevallen” te worden onderzocht en dient vervolging te worden ingesteld daartegen. Gezien de uiterst lauwe aanpak van het Kroatische justitieel apparaat blijven de Serviërs wantrouwend tegenover het land. Ook heeft Kroatië het Haagse Strafhof (ICTY) nog altijd niet de zogeheten artilleriedagboeken overhandigd. Zo komen we langzamerhand op het moment dat we ons moeten afvragen hoe ver de EU hierin gaan wil. Ook was de terugkeer van Servische vluchtelingen in 2010 slechts van beperkte omvang. In het verslag wordt niet aangegeven hoeveel van deze ongeveer 130 000 Serviërs die na de oorlog naar Kroatië terugkeerden, uit Servië afkomstig zijn en hoeveel uit de Servische Republiek in Bosnië-Herzegovina. Het aantal Servische vluchtelingen in de Servische republiek (Bosnië-Herzegovina) is namelijk al een aantal jaren vrij constant (tussen de 25 000 tot 35 000 personen) doordat de Kroatische instanties hun terugkeer onmogelijk maken (hoofdzakelijk doordat zij zich niet bezighouden met kwesties als de teruggave van eigendom, woningen, huurrechten, uitkeringen en dergelijke)."@nl³ "Sprawozdanie jest generalnie przychylne Chorwacji. Wynika z niego, że kraj ten jest bliski zakończenia negocjacji akcesyjnych. Jednakże podobnie jak w sprawozdaniach z lat ubiegłych, tak i w tym sprawozdaniu zwraca się uwagę na uporczywe i często poważne niedociągnięcia. W świetle dotychczasowych doświadczeń w zakresie chorwacko-słoweńskiego sporu granicznego niepokojące jest to, że jak dotąd nie nastąpiły znaczące pozytywne postępy w zakresie licznych sporów terytorialnych Chorwacji z jej sąsiadami (w szczególności z Bośnią i Hercegowiną, ale również z Serbią i Czarnogórą). Poważne obawy nadal budzi bulwersujące zwlekanie z ukaraniem sprawców zbrodni wojennych na Serbach. Na śledztwo i proces nadal czeka „kilkaset spraw”; fakt ignorowania przez chorwackie sądy tych spraw utrwala brak zaufania wśród Serbów. Ponadto Chorwacja nie przedłożyła jak dotąd w Międzynarodowym Trybunale Karnym dla Byłej Jugosławii w Hadze tzw. dzienników artyleryjskich (MTKJ). Nadszedł zatem czas, by zastanowić się, jak dalece UE powinna zaangażować się w tę sprawę. Nawet powrót serbskich uchodźców w 2010 roku miał bardzo ograniczony zakres. Sprawozdanie nie informuje, ilu spośród 13 tysięcy Serbów, którzy powrócili do Chorwacji po wojnie, przybyło z Serbii, a jak wielu pochodziło z Republiki Serbskiej w Bośni i Hercegowinie. Liczba serbskich uchodźców w Republice Serbskiej (Bośnia i Hercegowina) utrzymuje się zasadniczo na stałym poziomie od kilku lat (między 25 tysięcy a 35 tysięcy osób). Władze chorwackie uniemożliwiły ich powrót głównie w związku z nierozwiązaniem problemów w takich obszarach jak zwrot majątków, mieszkalnictwo, prawa dzierżawy, emerytury itp."@pl¹⁶ "O relatório é, de uma forma geral, favorável à Croácia. Demonstra que o país está prestes a concluir as negociações para a adesão. Todavia, simultaneamente, à semelhança do que ocorreu em anos anteriores, chama a atenção para as lacunas persistentes e, em muitos casos, graves. À luz da experiência anterior com o conflito territorial Croácia-Eslovénia, é preocupante que não se tenham registado progressos significativos em relação aos numerosos litígios fronteiriços da Croácia com os seus outros vizinhos (em particular, a Bósnia-Herzegovina, mas também com a Sérvia e o Montenegro). A abordagem extremamente lenta da punição dos crimes de guerra contra os sérvios continua a suscitar algumas questões importantes. Continuam por investigar e sancionar "várias centenas de casos"; o facto de o sistema judiciário croata ignorar estes casos mantém uma desconfiança permanente dos sérvios. A Croácia também ainda não apresentou os dossiês relativos à artilharia ao Tribunal Penal Internacional para a antiga Jugoslávia em Haia (TPIJ). Chegou, por isso, o momento de considerar até onde a União Europeia deve envolver-se nesta questão. Inclusivamente o regresso em 2010 dos refugiados sérvios foi muito limitado. O relatório não refere quantos desses 130 mil sérvios que regressaram à Croácia depois da guerra eram da Sérvia e quantos eram da República Srpska na Bósnia-Herzegovina. O número de refugiados sérvios na República Srpska (Bósnia-Herzegovina) permaneceu relativamente estável durante vários anos (entre 25 000 e 35 000 pessoas). As autoridades croatas impediram o seu regresso principalmente ao não resolver questões como a restituição da propriedade e da habitação, dos direitos de arrendamento, das pensões, etc."@pt¹⁷ "Raportul este în general favorabil Croației. Acesta arată că țara este aproape de finalizarea negocierilor de aderare. Cu toate acestea, în același timp, ca și în anii precedenți, se atrage atenția asupra deficiențelor persistente, și de multe ori grave. În lumina experienței anterioare cu disputa croato-slovenă teritorială, este îngrijorător faptul că nu au avut loc progrese pozitive semnificative în ceea ce privește numeroasele dispute teritoriale ale Croației cu ceilalți vecini ai săi (în special Bosnia și Herțegovina, dar și Serbia și Muntenegru). Abordarea extrem de lentă a pedepsei pentru crime de război împotriva sârbilor continuă să ridice câteva probleme importante. „Câteva sute de cazuri” rămân să fie investigate și urmărite în justiție; faptul că sistemul judiciar croat ignoră aceste cazuri asigură neîncrederea continuă a sârbilor. Croația, de asemenea, nu a depus încă documentele cunoscute ca jurnalele de artilerie la Tribunalul Penal Internațional pentru fosta Iugoslavie de la Haga (TPII). A venit, prin urmare, timpul să se ia în considerare cât de departe ar trebui Uniunea Europeană să se implice în această problemă. Chiar și întoarcerea refugiaților sârbi din 2010 a fost foarte redusă. Raportul nu spune cât de mulți dintre cei 130 000 de sârbi care au revenit în Croația după război au fost din Serbia și câți au fost din Republika Srpska din Bosnia și Herțegovina. Numărul de refugiați sârbi din Republika Srpska (Bosnia și Herțegovina) a rămas relativ stabil de mai mulți ani (între 25 000 și 35 000 de persoane). Autoritățile croate au făcut imposibilă întoarcerea lor în principal prin faptul că nu au reușit să rezolve probleme cum ar fi restituirea bunurilor, locuințelor, drepturilor de închiriere, pensiilor și așa mai departe."@ro¹⁸ "Správa je pre Chorvátsko celkovo priaznivá. Ukazuje, že krajina sa blíži k ukončeniu prístupových rokovaní. Zároveň však tak ako v predchádzajúcich rokoch poukazuje na pretrvávajúce a často závažné nedostatky. Na základe skúseností s chorvátsko-slovinským územným sporom je znepokojivé, že v súvislosti s množstvom územných sporov Chorvátska s jeho ďalšími susedmi (zvlášť s Bosnou a Hercegovinou, ale aj so Srbskom a Čiernou Horou) nedochádza k výraznejšiemu priaznivému posunu. Vážne obavy naďalej vyvoláva veľmi nepružný postoj k trestaniu vojnových zločinov spáchaných na Srboch. Stále je potrebné vyšetriť a stíhať „niekoľko stoviek prípadov“, ktoré udržujú nedôveru Srbov, lebo chorvátska justícia ich stále ignoruje. Chorvátsko tiež ešte stále neodovzdalo Medzinárodnému trestnému tribunálu pre bývalú Juhosláviu v Haagu (MTTJ) tzv. delostrelecké denníky. Nadišiel preto čas zamyslieť sa nad tým, ako ďaleko chce EÚ v tejto veci zájsť. Aj návrat srbských utečencov v roku 2010 bol značne obmedzený. Správa neuvádza, koľko z približne 130 000 Srbov, ktorí sa do Chorvátska vrátili po vojne, je zo Srbska a koľko z Republiky srbskej v Bosne a Hercegovine. Počet srbských utečencov v Republike srbskej (Bosna a Hercegovina) je však niekoľko rokov približne rovnaký (od 25 000 do 35 000 osôb). Chorvátske úrady totiž ich návrat znemožňujú tým, že neriešia otázky ako vrátenie majetku, bytov, nájomných práv, dôchodkov atď."@sk¹⁹ "Zpráva je pro Chorvatsko celkově příznivá. Ukazuje, že země se blíží ukončení přístupových jednání. Zároveň ovšem, tak jako v předešlých letech, poukazuje na přetrvávající, často závažné nedostatky. Ve světle zkušeností s chorvatsko-slovinským územním sporem znepokojuje, že v řadě teritoriálních sporů Chorvatska s jeho dalšími sousedy (zejména Bosnou a Hercegovinou, ale i Srbskem a Černou Horou) nedochází k výraznějšímu příznivému posunu. Vážné otázky dlouhodobě vyvolává velmi liknavý postoj k trestání válečných zločinů spáchaných na Srbech. K vyšetření a stíhání stále zůstává „několik stovek případů“, jejichž ignorování chorvatskou justicí udržuje nedůvěru Srbů. Chorvatsko také stále ještě nepředalo haagskému tribunálu (ICTY) tzv. dělostřelecké deníky. Takže nastává čas zamyslet se, jak daleko chce EU v této věci jít. I návrat srbských uprchlíků v roce 2010 byl jen omezený. Zpráva neuvádí, kolik z oněch přibližně 130 000 Srbů, kteří se do Chorvatska po válce vrátili, je ze Srbska a kolik z Republiky srbské v Bosně a Hercegovině. Počet srbských uprchlíků v Republice srbské (Bosna a Hercegovina) je ale již několik let přibližně stejný (mezi 25 000 až 35 000 osobami). Chorvatské úřady totiž jejich návrat znemožňují (hlavně kvůli tomu, že neřeší otázky jako návrat majetku, bytů, nájemních práv, penzí atd.)."@sl²⁰ "Betänkandet är generellt positivt för Kroatien. Det visar att landet är nära att fullfölja anslutningsförhandlingarna. Samtidigt uppmärksammas dock, precis som föregående år, ihållande och ofta allvarliga brister. Mot bakgrund av tidigare erfarenheter av den territoriella tvisten mellan Kroatien och Slovenien är det oroande att inga större positiva framsteg har gjorts när det gäller Kroatiens många territoriella tvister med sina övriga grannar (särskilt Bosnien och Hercegovina, men även Serbien och Montenegro). De ytterst långsamma framstegen mot bestraffande av krigsbrott mot serberna ger fortfarande upphov till allvarliga frågetecken. ”Flera hundra fall” återstår att utreda och väcka åtal i, och det faktum att det kroatiska rättsväsendet fortsätter att bortse från dessa fall innebär att serberna fortfarande hyser misstroende. Kroatien har inte heller inlämnat de så kallade militärdokumenten till Internationella krigsförbrytartribunalen för f.d. Jugoslavien i Haag (Icty). Därför är det nu dags att överväga hur långt EU bör bli involverat i den här frågan. Även 2010 års återvändande av serbiska flyktingar var mycket begränsat. Det står inget i betänkandet om hur många av de 130 000 serber som återvände till Kroatien efter kriget som kom från Serbien och hur många som kom från Republika Srpska i Bosnien och Hercegovina. Antalet serbiska flyktingar i Republika Srpska (Bosnien och Hercegovina) har förblivit relativt stabilt i flera år (25 000–35 000 personer). De kroatiska myndigheterna har omöjliggjort deras återvändande, främst genom att underlåta att lösa frågor som återlämnande av egendomar, bostäder, hyresrättigheter, pensioner och så vidare."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Jiří Havel (S&D ),"^20,15 "písemně"^20,15