Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2011-02-02-Speech-3-278-000"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2011-02-02"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Inițiativa privind vaccinul împotriva tuberculozei (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"pl"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20110202.19.3-278-000"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2011-02-02-Speech-3-279-000⁶
lpv:speaker	lp:Filip Kaczmarek⁶
lpv:spoken text	"Pani Przewodnicząca! Cztery lata przed upływem terminu realizacji Milenijnych Celów Rozwoju liczba zachorowań na gruźlicę na świcie nadal jest niepokojąca. Gruźlica jest chorobą uleczalną. Niestety w krajach rozwijających się, szczególnie w Azji i w Afryce Subsaharyjskiej, stanowi bardzo poważny problem. Według ostatnich szacunków blisko 2 miliardy ludzi jest zakażonych prątkiem gruźlicy, co stanowi 1/3 całej populacji. Statystycznie jedna na dziesięć z tych osób zachoruje na gruźlicę. Ubogie regiony świata są szczególnie zagrożone wzrostem zachorowań, ponieważ rozwojowi gruźlicy sprzyjają złe warunki odżywiania i złe warunki zamieszkania, a także stres. W wielu krajach ograniczony jest dostęp do skutecznego leczenia tej choroby i brakuje koordynacji między leczeniem AIDS i gruźlicy. Wynika to z tego, że rządy krajów rozwijających się nie wydają wystarczająco dużo środków finansowych na zdrowie. Ponadto system opieki zdrowotnej na terenach wiejskich cierpi na brak personelu oraz środków umożliwiających leczenie tych chorób. Dlatego w krajach o ograniczonych możliwościach finansowych najgorsze skutki są na terenach wiejskich. Kraje rozwinięte wydają około 5% PKB na publiczną opiekę zdrowotną, w krajach rozwijających się ten współczynnik jest o połowę mniejszy. Dlatego nie da się zwiększyć wydatków na zdrowie w krajach ubogich bez pomocy z zewnątrz; mówił o tym też pan poseł Goerens. Poza tym gruźlica stanowi nie tylko problem medyczny, ale również społeczno-ekonomiczny, dlatego, że wpływa na spadek produktywności i ma skutki ekonomiczne. Te wszystkie fakty powodują, że nasza reakcja powinna być zdecydowana, i powinniśmy naprawdę dołożyć wszelkich starań, aby szczepionka była bardziej dostępna."@pl¹⁶
lpv:spokenAs	member; DEVE (2009-07-16--2012-01-18)²³ member_of_the_bureau; EPP (2009-07-24--2014-06-30)²³ member; Delegation to the ACP-EU Joint Parliamentary Assembly (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; AGRI (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; Delegation for relations with the Pan-African Parliament (2009-09-16--2014-06-30)²³ unknown; Platforma Obywatelska (2009-07-14--2014-06-30)²³ substitute; Delegation for relations with Israel (2009-09-16--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Paní předsedající, čtyři roky před lhůtou pro dosažení Rozvojových cílů tisíciletí je počet nových případů diagnostikované tuberkulózy po celém světě stále znepokojující. Tuberkulóza je léčitelná nemoc. V rozvojových zemích, a zejména v Asii a subsaharské Africe, bohužel tuberkulóza stále představuje velmi vážný problém. Podle nedávných odhadů jsou přibližně 2 miliardy lidí, jinými slovy třetina světové populace, nakaženy tuberkulózním bacilem. Statisticky vzato, u jednoho z deseti těchto jedinců se tuberkulóza dále rozvine. Nárůst nových případů tuberkulózy hrozí zejména v nejchudších oblastech světa, jelikož nedostatečná výživa a životní podmínky a stres vytvářejí příznivé prostředí pro rozvoj této choroby. Přístup k účinné léčbě choroby je v mnoha zemích omezený a neexistuje koordinace mezi léčbou AIDS a léčbou tuberkulózy. To je výsledek toho, že vlády rozvojových zemí nevynakládají dostatečné prostředky na zdraví. Systémy zdravotní péče v oblastech venkova navíc trpí nedostatkem zaměstnanců a prostředků k léčbě takovýchto nemocí. V zemích s omezenými finančními možnostmi lze tedy následky výrazněji cítit v oblastech venkova. Rozvinuté země vynakládají přibližně 5 % HDP na veřejnou zdravotní péči, zatímco rozvojové země uvolňují polovinu této sumy. Chudší země tedy nemohou zvýšit finanční prostředky uvolněné na oblast zdraví bez vnější pomoci, jak také poznamenal pan Goerens. Nadto představuje tuberkulóza nejenom lékařský problém, ale také sociální a hospodářský problém, jelikož snižuje produktivitu a má dopad na hospodářství. To vše znamená, že by naše odpověď měla být rozhodná a skutečně bychom měli vynaložit veškeré úsilí k zajištění toho, aby vakcíny byly lépe dostupné."@cs¹ "Fru formand! Fire år før fristen for opfyldelse af årtusindudviklingsmålene udløber, er antallet af nye tilfælde af tuberkulose over hele verden stadig alarmerende højt. Tuberkulose er en sygdom, der kan behandles. I udviklingslandene, navnlig i Asien og Afrika syd for Sahara, er det desværre et meget alvorligt problem. Ifølge nylige skøn er ca. 2 mia. mennesker smittet med tuberkelbaciller, eller med andre ord en tredjedel af verdens befolkning. Statistisk set vil en ud af 10 af disse personer udvikle tuberkulose. I de fattigste regioner i verden er der en særlig risiko for en stigning i antallet af nye tilfælde af tuberkulose, eftersom dårlig ernæring og dårlige levevilkår samt stress skaber gunstige betingelser for at udvikle sygdommen. Adgang til effektiv behandling af sygdommen er begrænset i mange lande, og der er ingen koordinering af behandlingen af aids og tuberkulose. Dette skyldes, at regeringerne i udviklingslandene ikke bruger nok penge på sundhed. Dertil kommer, at sundhedssystemerne i landområderne lider under personalemangel og mangler midler til at behandle disse sygdomme. I lande med begrænsede økonomiske muligheder rammer konsekvenserne derfor særlig hårdt i landområderne. Udviklede lande bruger ca. 5 % af BNP på offentlig sundhedspleje, hvorimod udviklingslande bruger halvt så meget. Det er derfor umuligt for fattige lande at øge udgifterne til sundhed uden hjælp udefra, som hr. Goerens også bemærkede. Derudover er tuberkulose ikke kun et medicinsk problem, men også et socialt og økonomisk problem, da det medfører faldende produktivitet og har økonomiske konsekvenser. Alt dette betyder, at vi bør reagere med beslutsomhed, og at vi virkelig bør gøre alt, hvad vi kan, for at sikre, at vacciner bliver mere bredt tilgængelige."@da² "Frau Präsidentin, vier Jahre vor dem Ablauf der Frist für die Millenniums-Entwicklungsziele ist die Zahl der neuen Tuberkulose-Fälle, die auf der ganzen Welt diagnostiziert werden, immer noch alarmierend. Tuberkulose ist eine behandelbare Krankheit. In Entwicklungsländern und insbesondere in Asien und den Ländern südlich der Sahara stellt sie leider immer noch ein sehr ernsthaftes Problem dar. Den aktuellen Schätzungen zufolge sind etwa zwei Mrd. Menschen mit dem Tuberkelbazillus infiziert, das heißt ein Drittel der Weltbevölkerung. Statistisch bedeutet das, dass jeder Zehnte dieser Menschen an Tuberkulose erkranken wird. Die ärmsten Regionen der Welt sind von einem Anstieg der Neuerkrankungen mit Tuberkulose besonders gefährdet, da schlechte Ernährung und Lebensbedingungen sowie Stress günstige Voraussetzungen für die Entwicklung dieser Krankheit darstellen. Der Zugang zu einer wirksamen Behandlung dieser Krankheit ist in vielen Ländern beschränkt, und es gibt keine Koordinierung der Behandlung von AIDS und Tuberkulose. Das liegt daran, dass die Regierungen der Entwicklungsländer nicht genug für die Gesundheit ausgeben. Zusätzlich leiden die Gesundheitssysteme in ländlichen Gegenden unter Personalknappheit und fehlenden Mitteln zur Behandlung derartiger Krankheiten. In Ländern mit eingeschränkten finanziellen Möglichkeiten werden die Folgen also verstärkt in ländlichen Gegenden wahrgenommen. Die Industriestaaten geben etwa 5 % des BIP für die öffentliche Gesundheitsfürsorge aus, während die Entwicklungsländer die Hälfte davon ausgeben. Daher ist es den ärmeren Ländern unmöglich, die Gesundheitsausgaben ohne ausländische Hilfe zu erhöhen, worauf auch schon Herr Goerens hingewiesen hat. Zudem handelt es sich bei Tuberkulose nicht nur um ein medizinisches Problem, sondern auch um ein soziales und wirtschaftliches Problem, da es einen Produktivitätseinbruch und wirtschaftliche Auswirkungen zur Folge hat. Das bedeutet, dass wir entschlossen reagieren und uns anstrengen sollten, um zu gewährleisten, dass Impfstoffe weiter verbreitet sind."@de⁹ "Κυρία Πρόεδρε, τέσσερα χρόνια πριν από την εκπνοή της προθεσμίας για την επίτευξη των αναπτυξιακών στόχων της Χιλιετίας, ο αριθμός των νέων περιστατικών διαγνωσμένης φυματίωσης ανά τον κόσμο παραμένει άκρως ανησυχητικός. Η φυματίωση είναι ιάσιμη νόσος. Στις αναπτυσσόμενες χώρες, δυστυχώς, και κυρίως στην Ασία και την υποσαχάρια Αφρική, εξακολουθεί να αποτελεί πολύ σοβαρό πρόβλημα. Σύμφωνα με πρόσφατες εκτιμήσεις, περίπου δύο δισεκατομμύρια άτομα έχουν προσβληθεί από τον βάκιλο της φυματίωσης, με άλλα λόγια τα δύο τρίτα του παγκόσμιου πληθυσμού. Από στατιστική άποψη, ένας στους δέκα από αυτούς τους φορείς θα αναπτύξουν φυματίωση. Οι φτωχότερες περιοχές του κόσμου διατρέχουν ιδιαίτερα υψηλό κίνδυνο αύξησης των νέων κρουσμάτων φυματίωσης, καθώς η κακή διατροφή και οι κακές συνθήκες διαβίωσης, αλλά και το άγχος, δημιουργούν ευνοϊκό περιβάλλον ανάπτυξης της νόσου. Η πρόσβαση σε αποτελεσματική θεραπεία είναι περιορισμένη σε πολλές χώρες και δεν υπάρχει συντονισμός μεταξύ των προσπαθειών θεραπείας του AIDS και της φυματίωσης. Αυτό οφείλεται στο γεγονός ότι οι κυβερνήσεις των αναπτυσσόμενων χωρών δεν δαπανούν αρκετά χρήματα στον τομέα της υγείας. Επιπλέον, τα συστήματα υγειονομικής περίθαλψης στις αγροτικές περιοχές δεν διαθέτουν επαρκές ανθρώπινο δυναμικό, ούτε τα μέσα για τη θεραπεία τέτοιων ασθενειών. Έτσι, σε χώρες με περιορισμένες οικονομικές δυνατότητες, οι συνέπειες γίνονται αισθητές πολύ πιο έντονα στις αγροτικές περιοχές. Οι αναπτυγμένες χώρες δαπανούν περίπου το 5% του ΑΕγχΠ τους στη δημόσια υγεία, ενώ οι αναπτυσσόμενες χώρες δαπανούν το ήμισυ αυτού του ποσοστού. Αυτό σημαίνει ότι οι φτωχότερες χώρες αδυνατούν να αυξήσουν τις δαπάνες τους για την υγεία χωρίς εξωτερική βοήθεια, κάτι που επεσήμανε και ο κ. Goerens. Εκτός αυτού, η φυματίωση δεν είναι αποκλειστικά ιατρικό πρόβλημα· είναι συγχρόνως κοινωνικό και οικονομικό πρόβλημα, καθώς οδηγεί σε μείωση της παραγωγικότητας και έχει σοβαρές οικονομικές επιπτώσεις. Όλα αυτά σημαίνουν ότι τα μέτρα που λαμβάνουμε πρέπει να είναι αποφασιστικά, ενώ πρέπει να καταβάλουμε ουσιαστική προσπάθεια για να διασφαλίσουμε την ευρύτερη διάθεση των εμβολίων."@el¹⁰ "Madam President, four years before the deadline for achieving the Millennium Development Goals, the number of new cases of tuberculosis being diagnosed throughout the world is still alarming. Tuberculosis is a treatable disease. In developing countries, unfortunately, and in particular in Asia and Sub-Saharan Africa, it remains a very serious problem. According to recent estimates, around two billion people are infected with the tubercle bacillus, or in other words one third of the world’s population. Statistically speaking, one in ten of these individuals will go on to develop tuberculosis. The poorest regions of the world are at particular risk of an increase in new cases of tuberculosis, since poor nutrition and living conditions, as well as stress, create a favourable environment for development of the disease. Access to effective treatment for the disease is limited in many countries, and there is no coordination of treatment for AIDS and that for tuberculosis. This is a result of the fact that the governments of developing countries do not spend enough on health. In addition, healthcare systems in rural areas suffer from staffing shortages, and lack the means to treat such diseases. In countries with limited financial possibilities, the effects are therefore felt most severely in rural areas. Developed countries spend around 5% of GDP on public healthcare, whereas developing countries spend one half of this figure. It is therefore impossible for poorer countries to increase spending on health without external assistance, as was also noted by Mr Goerens. On top of this, tuberculosis is not only a medical problem, but also a social and economic problem, since it causes productivity to drop and has economic ramifications. All this means that we should be decisive in our response, and we really should make every effort to ensure that vaccines become more widely available."@en⁴ "Señora Presidenta, cuatro años antes de que se cumpla el plazo para conseguir los Objetivos de Desarrollo del Milenio, el número de nuevos casos de tuberculosis que se está diagnosticando en todo el mundo sigue siendo alarmante. La tuberculosis es una enfermedad que se puede tratar. En los países en desarrollo, lamentablemente, y en particular en Asia y en el África subsahariana, sigue siendo un problema muy grave. Según estimaciones recientes, unos 2 000 millones de personas están infectadas por el bacilo de la tuberculosis, es decir un tercio de la población mundial. Desde el punto de vista estadístico, uno de cada diez de estos individuos desarrollará la enfermedad. Las regiones más pobres del mundo en particular corren el riesgo de un aumento de los nuevos casos de tuberculosis, dado las malas condiciones de nutrición y de vida, así como el estrés, generan un entorno favorable para el desarrollo de la enfermedad. El acceso a un tratamiento efectivo para la enfermedad es limitado en muchos países y no existe ninguna coordinación del tratamiento para el SIDA y el de la tuberculosis. Esto es resultado del hecho de que los gobiernos de los países en desarrollo no invierten lo suficiente en sanidad. Por otra parte, los sistemas sanitarios de las zonas rurales sufren carencias de personal y carecen de los medios necesarios para tratar estas enfermedades. Por tanto, en países con unas posibilidades económicas limitadas, los efectos se hacen sentir de forma más pronunciada en las zonas rurales. Los países desarrollados invierten aproximadamente el 5 % del PIB en la sanidad pública, mientras que los países en desarrollo invierten la mitad de esta cifra. Por tanto, resulta imposible que los países más pobres aumenten su inversión en sanidad sin ayuda exterior, como también ha señalado el señor Goerens. Además de esto, la tuberculosis no es solamente un problema médico, sino que también representa un problema social y económico, dado que provoca una caída de la productividad y tiene ramificaciones económicas. Todo esto hace que debamos ser decididos en nuestra respuesta y hacer realmente todo lo posible para garantizar que las vacunas estén disponibles de forma más generalizada."@es²¹ "Lugupeetud juhataja! Neli aastat enne aastatuhande arengueesmärkide saavutamise tähtpäeva on kogu maailmas diagnoositud uute tuberkuloosijuhtumite arv endiselt murettekitav. Tuberkuloos on ravitav haigus. Arenguriikides, eriti Aasias ja Sahara-taguses Aafrikas on tuberkuloos paraku endiselt väga suur probleem. Viimaste hinnangute kohaselt on tuberkuloosi nakatunud umbes kaks miljardit inimest ehk teisisõnu üks kolmandik maailma elanikkonnast. Statistiliselt väljendudes areneb tuberkuloos välja igal kümnendal neist. Tuberkuloosi haigestumise oht on eriti suur maailma vaeseimates piirkondades, sest vilets toit ja kehvad elutingimused ning stress loovad selle haiguse arengule soodsa keskkonna. Tõhusa ravi saamise võimalused on paljudes riikides piiratud; samuti ei koordineerita AIDSi ja tuberkuloosi ravi. See on tingitud asjaolust, et arenguriikide valitsused ei eralda tervishoiule piisavalt raha. Lisaks on maapiirkondades vähe tervishoiutöötajaid ning puuduvad vahendid selliste haiguste raviks. Piiratud rahaliste vahenditega riikides on tagajärjed kõige rängemad seega maapiirkondades. Kui arenenud riigid kulutavad riiklikule tervishoiule umbes 5% SKPst, siis arenguriikides on see näitaja poole väiksem. Seetõttu on vaesematel riikidel ilma välisabita võimatu suurendada kulutusi tervishoiule, nagu märkis ka kolleeg Goerens. Pealegi ei ole tuberkuloos üksnes meditsiiniprobleem, vaid ka sotsiaalne ja majanduslik probleem, kuna põhjustab tootlikkuse langust. Sellel haigusel on majanduslikud tagajärjed. Kõik see tähendab, et peaksime otsustavalt reageerima ja tõepoolest tegema kõik endast oleneva, et tagada vaktsiinide laialdasem kättesaadavus."@et⁵ "Arvoisa puhemies, neljä vuotta ennen vuosituhannen kehitystavoitteiden saavuttamisen määräaikaa eri puolilla maailmaa diagnosoitujen uusien tuberkuloositapausten määrä on yhä huolestuttava. Tuberkuloosi on sairaus, joka on hoidettavissa. Valitettavasti se on yhä erittäin vakava ongelma kehitysmaissa ja erityisesti Aasiassa ja Saharan eteläpuolisessa Afrikassa. Äskettäin esitettyjen arvioiden mukaan tuberkkelibasillitartunnan on saanut noin kaksi miljardia ihmistä, toisin sanoen kolmannes maailman väestöstä. Tilastollisesti tuberkuloosi kehittyy yhdelle kymmenestä tartunnan saaneesta ihmisestä. Uusien tuberkuloositapausten määrän lisääntyminen uhkaa erityisesti maailman köyhimpiä alueita, koska puutteellinen ravitsemus, huonot elinolot ja stressi luovat otollisen ympäristön sairauden kehittymiselle. Monissa maissa on heikot mahdollisuudet saada tehokasta hoitoa sairauteen, eikä aidsin ja tuberkuloosin hoitoa koordinoida millään tavoin. Tämä on seurausta siitä, että kehitysmaiden hallitukset eivät käytä riittävästi varoja terveydenhuoltoon. Lisäksi maaseutualueiden terveydenhuoltojärjestelmät kärsivät henkilöstöpulasta, ja niillä ei ole riittävästi välineitä tämäntyyppisten sairauksien hoitamiseksi. Maissa, joiden taloudelliset voimavarat ovat niukat, vaikutukset tuntuvat voimakkaimmin maaseutualueilla. Kehittyneissä maissa käytetään noin viisi prosenttia bruttokansantuotteesta kansanterveyteen, kun taas kehitysmaissa määrä on puolet vähemmän. Köyhien maiden on siten mahdotonta lisätä terveydenhuoltoon käytettäviä varoja ilman ulkopuolista apua, kuten myös jäsen Goerens totesi. Lisäksi tuberkuloosi ei ole pelkästään lääketieteellinen ongelma, vaan myös sosiaalinen ja taloudellinen ongelma, sillä se alentaa tuotantokykyä ja sillä on taloudellisia vaikutuksia. Tämä kaikki merkitsee sitä, että meidän on oltava vastauksessamme määrätietoisia ja meidän olisi todellakin ponnisteltava kaikin tavoin varmistaaksemme, että rokotteita on saatavilla yhä laajemmin."@fi⁷ "Madame la Présidente, quatre ans avant l’échéance fixée pour les objectifs du Millénaire pour le développement, le nombre de nouveaux cas de tuberculose diagnostiqués à travers le monde est toujours alarmant. La tuberculose est une maladie curable. Malheureusement, dans les pays en développement, et en particulier en Asie et en Afrique subsaharienne, elle demeure un problème très grave. Selon des estimations récentes, environ 2 milliards de personnes sont infectées par le bacille de la tuberculose, en d’autres termes, un tiers de la population mondiale. Statistiquement parlant, une personne sur dix parmi ces individus développera la tuberculose. Les régions les plus pauvres sont plus exposées à développer une augmentation des nouveaux cas de tuberculose, puisque les mauvaises conditions de vie et de nutrition, ainsi que le stress, créent un environnement favorable au développement de la maladie. L’accès à un traitement adapté à la maladie est limité dans de nombreux pays, et il n’y a pas de coordination des traitements pour le sida et pour la tuberculose. C’est dû au fait que les gouvernements des pays en développement ne dépensent pas assez pour la santé. De plus, les soins de santé dans les zones rurales souffrent de restriction de personnel et manquent de moyen pour traiter de telles maladies. Dans les pays aux possibilités financières limitées, les effets s’en font sentir plus sévèrement dans les zones rurales. Les pays développés dépensent environ 5 % du PIB dans les dépenses de santé publique, alors que les pays en développement n’en dépensent que la moitié. Il est donc impossible pour les pays les plus pauvres d’augmenter leurs dépenses de santé sans aide extérieure, ce qu’a également précisé M. Goerens. De plus, la tuberculose n’est pas seulement un problème médical, mais elle est aussi un problème social et économique puisqu’elle provoque une chute de la productivité et implique des répercussions économiques. Tout cela indique que nous devons être fermes dans notre réponse, et nous devrions vraiment faire tous les efforts possibles pour nous assurer que les vaccins deviennent plus largement accessibles."@fr⁸ "Elnök asszony! Négy évvel a millenniumi fejlesztési célok elérése előtt az újonnan diagnosztizált tuberkulózisos megbetegedések száma világszerte még mindig riasztó. A tuberkulózis gyógyítható. A fejlődő országokban sajnos, és különösen Ázsiában és Fekete-Afrikában, továbbra is súlyos probléma. A közelmúltból származó becslések szerint körülbelül 2 milliárd ember – más szóval a világ lakosságának egyharmada – fertőzött. Statisztikai értelemben közülük minden tizediknél kifejlődik a betegség. A világ legszegényebb régióit különösen veszélyezteti a megbetegedések növekedése, mivel a rossz táplálkozás és a lakhatási körülmények, valamint a stressz ideális környezetet biztosítanak a betegség kifejlődésének. A hatékony kezeléshez való hozzáférés nagyon sok országban korlátozott, és nem koordinálják az AIDS és a tuberkulózis kezelését. Ez annak az eredménye, hogy a fejlődő országok kormányai nem költenek eleget az egészségügyre. Ráadásul a vidéken lévő egészségügyi rendszerek létszámhiánnyal küszködnek, és nincs módjuk az ilyen betegségek kezelésére. A korlátozott pénzügyi lehetőségekkel rendelkező országokban tehát a betegség hatása a vidéki területeket érinti legsúlyosabban. A fejlett országok a GDP körülbelül 5%-át költik a közegészségügyre, míg a fejlődő országok ennek felét. Ezért lehetetlen a szegényebb országok számára, hogy külső segítség nélkül növeljék kiadásaikat, mint ahogy erre Goerens úr is rámutatott. Ezenfelül pedig a tuberkulózis nemcsak orvosi, hanem társadalmi és gazdasági probléma is, hiszen a termelékenység csökkenését okozza, valamint más gazdasági hatásai is vannak. Mindez azt jelenti, hogy határozottaknak kell lennünk, és mindent meg kell tennünk annak érdekében, hogy az oltások minél szélesebb körben elérhetők legyenek."@hu¹¹ "Signora Presidente, mancano quattro anni alla data fissata per la realizzazione degli Obiettivi di sviluppo del Millennio, ma il numero di casi di tubercolosi diagnosticato in tutto il mondo continua ad essere preoccupante. Per la tubercolosi esiste una cura. Purtroppo, nei paesi in via di sviluppo e specialmente in Asia e nell’Africa sub-sahariana, questa malattia rimane un grave problema. Stando a stime aggiornate, il bacillo della tubercolosi ha infettato quasi due miliardi di persone, ovvero un terzo della popolazione mondiale. In termini statistici, il dieci per cento delle persone infettate svilupperà una sintomatologia. Le regioni più povere del mondo sono esposte al rischio di una diffusione della tubercolosi, giacché la cattiva alimentazione, condizioni di vita inadeguate e lo stress creano un ambiente favorevole allo sviluppo della malattia. L’accesso a cure efficaci da parte dei malati è limitato in molti paesi e le cure per l’AIDS in genere non vengono abbinate alla terapia per la tubercolosi. Questo perché i governi dei paesi in via di sviluppo non spendono abbastanza nella sanità. Inoltre i servizi sanitari nelle aree rurali sono sprovvisti delle risorse umane e mediche necessarie al trattamento di queste malattie. Nei paesi con limitate possibilità finanziarie, gli effetti della malattia si fanno sentire con particolare gravità nelle aree rurali. I paesi industrializzati spendono all’incirca il 5 per cento del PIL per il sistema sanitario pubblico, mentre i paesi in via di sviluppo spendono appena la metà. I paesi più poveri non hanno alcuna possibilità di migliorare gli investimenti nella sanità senza un aiuto esterno, come osservato dal collega Goerens. Oltre a essere un problema medico, la tubercolosi ha un impatto anche a livello economico e sociale, perché riduce la produttività e si ripercuote sull’economia. Alla luce di queste considerazioni dovremmo essere incisivi nella nostra risposta e compiere ogni sforzo possibile per garantire una maggiore disponibilità di vaccini."@it¹² "Ponia pirmininke, likus ketveriems metams iki termino Tūkstantmečio vystymosi tikslams pasiekti pabaigos, naujų tuberkuliozės atvejų skaičius visame pasaulyje vis dar kelia nerimą. Tuberkuliozė yra išgydoma liga. Deja, besivystančiose šalyse, visų pirma Azijoje ir Užsachario Afrikoje, ji tebėra labai rimta problema. Naujausiais skaičiavimais, maždaug du milijardai žmonių yra užsikrėtę kitaip tariant, trečdalis pasaulio gyventojų. Statistiškai kalbant, vienas iš dešimties tokių asmenų susirgs tuberkulioze. Skurdžiausiems pasaulio regionams ypač gresia pavojus, kad naujų tuberkuliozės atvejų skaičius juose didės, nes dėl prastos mitybos, blogų gyvenimo sąlygų ir streso sukuriama palanki aplinka šiai ligai vystytis. Daugelyje šalių galimybė naudotis veiksmingo šios ligos gydymo paslaugomis yra ribota, o gydymas nuo AIDS ir tuberkuliozės nekoordinuojamas. Taip yra dėl to, kad besivystančių šalių vyriausybės sveikatos srityje skiria nepakankamai lėšų. Be to, kaimo vietovėse nepakanka darbuotojų sveikatos priežiūros sistemoms įgyvendinti ir trūksta priemonių tokioms ligoms gydyti. Todėl šalyse, kuriose ribotos finansinės galimybės, didžiausias poveikis jaučiamas kaimo vietovėse. Išsivysčiusios šalys visuomenės sveikatos priežiūrai skiria maždaug 5 % BVP, o besivystančios šalys – pusę šios sumos. Todėl skurdesnės šalys be išorinės pagalbos negali padidinti išlaidų sveikatos priežiūros srityje, kaip pastebėjo ir Ch. Goerens. Be to, tuberkuliozė yra ne tik medicinos, bet ir socialinė bei ekonominė problema, nes dėl jos sumenkėja našumas ir atsiranda ekonominių padarinių. Visa tai reiškia, kad turėtume ryžtingai reaguoti ir tikrai turėtume dėti visas pastangas siekdami užtikrinti, kad vakcinos taptų plačiai prieinamos."@lt¹⁴ "Priekšsēdētājas kundze! Četrus gadus pirms Tūkstošgades attīstības mērķu sasniegšanas termiņa visā pasaulē diagnosticētu jaunu tuberkulozes gadījumu skaits vēl arvien ir satraucošs. Tuberkuloze ir ārstējama slimība. Diemžēl jaunattīstības valstīs, jo īpaši Āzijā un Subsahāras Āfrikā, tā joprojām ir ļoti nopietna problēma. Saskaņā ar nesen veiktām aplēsēm aptuveni divi miljardi cilvēku ir inficēti ar tuberkulozes bacili jeb, citiem vārdiem sakot, tā ir viena trešdaļa pasaules iedzīvotāju. Runājot statistikas valodā, vienam no desmit šādiem indivīdiem attīstīsies tuberkuloze. Visnabadzīgākie reģioni pasaulē ir pakļauti īpašam jaunu tuberkulozes gadījumu palielināšanās riskam, jo trūcīga pārtika un dzīves apstākļi, kā arī stress rada labvēlīgu vidi saslimšanai ar šo slimību. Šīs slimības efektīvas ārstēšanas pieejamība ir ierobežota daudzās valstīs, un netiek koordinēta ne AIDS, ne tuberkulozes ārstēšana. Pie tā novedis fakts, ka jaunattīstības valstu valdības nepietiekami piešķir līdzekļus veselībai. Turklāt veselības aprūpes sistēmas lauku apvidos izjūt darbinieku un līdzekļu trūkumu šādu slimību ārstēšanai. Tāpēc valstīs ar ierobežotām finanšu iespējām trūkuma ietekme vissmagāk ir jūtama lauku apgabalos. Attīstītas valstis izdod aptuveni 5 % no IKP valsts veselības aprūpei, turpretī jaunattīstības valstis izdod pusi no šā skaitļa. Tāpēc nabadzīgākām valstīm ir neiespējami palielināt izdevumus veselībai bez palīdzības no ārienes, kā to norādīja arī kungs. Turklāt tuberkuloze ir ne tikai medicīnas problēma, bet arī sociāla un ekonomiska problēma, jo tā liek samazināties ražīgumam un tai ir ekonomiska rakstura sekas. Tas viss nozīmē, ka mums ir jābūt noteiktiem savā atbildē, un mums reāli jāpieliek visas pūles, lai nodrošinātu, ka vakcīnas kļūst plašāk pieejamas."@lv¹³ "Cztery lata przed upływem terminu realizacji Milenijnych Celów Rozwoju liczba zachorowań na gruźlicę na świcie nadal jest niepokojąca. Gruźlica jest chorobą uleczalną. Niestety w krajach rozwijających się, szczególnie w Azji i w Afryce Subsaharyjskiej, stanowi bardzo poważny problem. Według ostatnich szacunków blisko 2 miliardy ludzi jest zakażonych prątkiem gruźlicy, co stanowi 1/3 całej populacji. Statystycznie jedna na dziesięć z tych osób zachoruje na gruźlicę. Ubogie regiony świata są szczególnie zagrożone wzrostem zachorowań, ponieważ rozwojowi gruźlicy sprzyjają złe warunki odżywiania i złe warunki zamieszkania, a także stres. W wielu krajach ograniczony jest dostęp do skutecznego leczenia tej choroby i brakuje koordynacji między leczeniem AIDS i gruźlicy. Wynika to z tego, że rządy krajów rozwijających się nie wydają wystarczająco dużo środków finansowych na zdrowie. Ponadto system opieki zdrowotnej na terenach wiejskich cierpi na brak personelu oraz środków umożliwiających leczenie tych chorób. Dlatego w krajach o ograniczonych możliwościach finansowych najgorsze skutki są na terenach wiejskich. Kraje rozwinięte wydają około 5% PKB na publiczną opiekę zdrowotną, w krajach rozwijających się ten współczynnik jest o połowę mniejszy. Dlatego nie da się zwiększyć wydatków na zdrowie w krajach ubogich bez pomocy z zewnątrz; mówił o tym też pan poseł Goerens. Poza tym gruźlica stanowi nie tylko problem medyczny, ale również społeczno-ekonomiczny, dlatego, że wpływa na spadek produktywności i ma skutki ekonomiczne. Te wszystkie fakty powodują, że nasza reakcja powinna być zdecydowana, i powinniśmy naprawdę dołożyć wszelkich starań, aby szczepionka była bardziej dostępna."@mt¹⁵ "Mevrouw de Voorzitter, het aantal gevallen van tuberculose is vier jaar vóór het verstrijken van de datum voor het bereiken van de millenniumontwikkelingsdoelstellingen nog steeds zorgwekkend. Tuberculose is een te behandelen ziekte. In ontwikkelingslanden, vooral in Azië en Afrika ten zuiden van de Sahara, blijft het helaas een bijzonder ernstig probleem. Volgens de laatste schattingen zijn bijna twee miljard mensen geïnfecteerd met de tuberculosebacterie, dat is een derde van de wereldbevolking. Statistisch gezien zal één op de tien van hen ook daadwerkelijk tuberculose krijgen. De stijging van het aantal ziektegevallen bedreigt vooral de armste regio's van de wereld, omdat slechte voeding en woonomstandigheden, evenals stress de ontwikkeling van tuberculose bevorderen. In veel landen is de toegang tot effectieve behandeling van deze ziekte beperkt en ontbreekt de coördinatie tussen de behandeling van aids en die van tuberculose. Dit komt omdat de regeringen van ontwikkelingslanden onvoldoende financiële middelen beschikbaar stellen voor gezondheid. Bovendien kampt de gezondheidszorg op het platteland met een tekort aan personeel en middelen om deze ziekten te behandelen. In landen met beperkte financiële mogelijkheden zijn de gevolgen op het platteland daarom het ernstigst. Ontwikkelde landen geven ongeveer 5 procent van hun bnp uit aan gezondheidszorg; in ontwikkelingslanden is dat percentage de helft. Zonder hulp van buitenaf is het daarom onmogelijk om de uitgaven voor gezondheidszorg te verhogen, zoals ook de heer Goerens heeft opgemerkt. Daarbij komt ook nog dat tuberculose niet alleen een medisch probleem is. De ziekte heeft ook een sociaaleconomische dimensie, omdat zij de productiviteit beïnvloedt en dus economische gevolgen heeft. Al deze feiten vragen om een vastberaden reactie. We moeten ons echt tot het uiterste inspannen om het vaccin beter beschikbaar te maken."@nl³ "Senhora Presidente, a quatro anos da meta para se alcançarem os Objectivos de Desenvolvimento do Milénio o número de novos casos de tuberculose diagnosticados pelo mundo mantém-se alarmante. A tuberculose é uma doença curável. Nos países em desenvolvimento, infelizmente, e nomeadamente na Ásia e África subsariana, continua a ser um grave problema. Estimativas recentes apontam que aproximadamente 2 mil milhões de pessoas estão infectadas com o bacilo, quer isso dizer um terço da população mundial. Em termos estatísticos, desses um em cada dez indivíduos irá desenvolver tuberculose. As regiões mais pobres do mundo encontram-se particularmente expostas ao aumento do número de novos casos de tuberculose, pois as más condições de vida e nutricionais e o stress criam um quadro favorável ao aparecimento da doença. O acesso a um tratamento eficaz desta doença é restrito em muitos países, nem há coordenação entre o tratamento contra a SIDA e a tuberculose. Isso deve-se ao facto dos governos dos países em desenvolvimento não despenderem o suficiente em saúde. Para além de que os sistemas de saúde nas zonas rurais se confrontam com escassez de pessoal e a falta de meios para tratar doenças como estas. Em países com possibilidades de financiamento limitadas, os efeitos sentem-se por conseguinte com mais acuidade nas zonas rurais. Os países desenvolvidos gastam cerca de 5% do PIB em cuidados de saúde públicos, ao passo que os países em desenvolvimento apenas gastam metade. Assim sendo, torna-se inviável para os países pobres aumentarem a despesa em saúde sem ajuda externa, como também o indicou o senhor deputado Goerens. Para mais a tuberculose não é apenas um problema médico, trata-se igualmente de um problema social e económico pois faz baixar a produtividade e tem ramificações económicas. Tudo isto significa que deveríamos encontrar uma resposta decisiva, e envidar todos os esforços para garantir que as vacinas estejam mais amplamente disponíveis."@pt¹⁷ "Doamnă președintă, cu patru luni înainte de termenul limită pentru îndeplinirea Obiectivelor de dezvoltare ale mileniului, numărul de noi cazuri de tuberculoză diagnosticate în întreaga lume continuă să fie îngrijorător. Tuberculoza este o boală tratabilă. Din păcate, în țările în curs de dezvoltare, și mai ales în Asia și Africa Subsahariană, rămâne o problemă foarte gravă. Potrivit estimărilor recente, circa două miliarde de persoane sau, altfel spus, o treime din populația lumii este infectată cu bacilul tuberculos. Din punct de vedere statistic, unu din zece indivizi va contracta tuberculoză. Cele mai sărace regiuni din lume sunt cele mai expuse riscului creșterii numărului de noi cazuri de tuberculoză deoarece nutriția și condițiile de trai necorespunzătoare, precum și stresul, creează un mediu propice dezvoltării bolii. Accesul la un tratament eficient pentru boală este limitat în numeroase țări, și nu există o coordonare între tratamentul pentru SIDA și cel pentru tuberculoză. Această situație este cauzată de faptul că guvernele din țările în curs de dezvoltare nu alocă suficienți bani pentru sănătate. În plus, sistemele de asistență medicală din zonele rurale nu au suficient personal și nu dispun de mijloacele pentru a trata astfel de boli. În consecință, în țările cu posibilități financiare limitate, efectele se simt cel mai puternic în zonele rurale. Țările dezvoltate alocă aproximativ 5 % din PIB sănătății publice, în timp ce țările în curs de dezvoltare alocă jumătate din această cifră. Prin urmare, este imposibil ca țările mai sărace să majoreze fondurile alocate sănătății fără asistență externă, după cum a precizat și domnul Goerens. Mai mult decât atât, tuberculoza nu este doar o problemă medicală, ci și o problemă socială și economică, deoarece duce la scăderea productivității și are ramificații economice. Toate acestea înseamnă că trebuie să dăm un răspuns hotărât și ar trebui să depunem toate eforturile pentru a garanta disponibilitatea mai largă a vaccinurilor."@ro¹⁸ "Štyri roky pred termínom na dosiahnutie rozvojových cieľov tisícročia je počet nových prípadov tuberkulózy diagnostikovaných na celom svete stále alarmujúci. Tuberkulóza je choroba, ktorá sa dá liečiť. Žiaľ, v rozvojových krajinách, predovšetkým v Ázii a subsaharskej Afrike, je naďalej veľmi vážnym problémom. Podľa najnovších odhadov sú bacilom tuberkulózy nakazené dve miliardy ľudí, alebo inými slovami tretina obyvateľstva sveta. Ak to vyjadríme štatisticky, tuberkulóza prepukne u každého desiateho infikovaného človeka. Najchudobnejšie regióny sveta sú osobitne rizikové z hľadiska nárastu počtu nových prípadov tuberkulózy, pretože nedostatočná výživa, zlé životné podmienky a stres vytvárajú priaznivé prostredie na vývoj tejto choroby. Prístup k účinnému liečeniu choroby je v mnohých krajinách obmedzený a neexistuje koordinácia liečby AIDS a tuberkulózy. To je dôsledkom skutočnosti, že vlády rozvojových krajín nevynakladajú dosť prostriedkov na zdravotníctvo. Systémy zdravotnej starostlivosti vo vidieckych oblastiach okrem toho trpia nedostatkom personálu a chýbajú im prostriedky na liečenie takýchto chorôb. V krajinách s obmedzenými finančnými možnosťami sa preto účinky prejavujú najvážnejšie vo vidieckych oblastiach. Rozvinuté krajiny vynakladajú približne 5 % HDP na verejnú zdravotnú starostlivosť, zatiaľ čo rozvojové krajiny vynakladajú polovicu tohto objemu. Pre chudobnejšie krajiny je preto nemožné zvýšiť finančné výdavky na zdravotníctvo bez vonkajšej pomoci, čo konštatoval aj pán Goerens. Tuberkulóza okrem toho nie je len zdravotným problémom, ale aj sociálnym a hospodárskym problémom, keďže spôsobuje pokles produktivity a má hospodárske dôsledky. To všetko znamená, že naša reakcia by mala byť rozhodná a mali by sme skutočne vyvinúť maximálne úsilie zamerané na širšiu dostupnosť vakcín."@sk¹⁹ "Gospa predsednica, štiri leta pred rokom za dosego razvojnih ciljev tisočletja je število novih primerov tuberkuloze, odkritih po svetu, še vedno zaskrbljujoče. Tuberkuloza je ozdravljiva bolezen. Žal v državah v razvoju in zlasti v Aziji in podsaharski Afriki ostaja zelo resna težava. Glede na nedavne ocene je približno dve milijardi ljudi okuženih z bacilom tuberkuloze ali z drugimi besedami četrtina svetovnega prebivalstva. V statističnem smislu se bo na deset teh posameznikov pri enem razvila tuberkuloza. V posebno veliki nevarnosti glede povečanja števila novih primerov tuberkuloze so najrevnejše regije sveta, saj slaba prehrana in pogoji življenja in tudi stres ustvarjajo ugodno okolje za razvoj te bolezni. Dostop do učinkovitega zdravljenja te bolezni je v mnogih državah omejen in usklajevanje zdravljenja za aids in za tuberkulozo ne obstaja. To je posledica dejstva, da vlade držav v razvoju ne porabijo dovolj za zdravje. Poleg tega zdravstveni sistemi na podeželju trpijo zaradi pomanjkanja osebja in pomanjkanja sredstev za zdravljenje takih bolezni. V državah z omejenimi finančnimi možnostmi se učinki zato najmočneje čutijo na podeželju. Razvite države porabijo okoli 5 % BDP za javno zdravstvo, države v razvoju pa porabijo polovico tega zneska. Zato je za najrevnejše države nemogoče povečati porabo za zdravstvo brez zunanje pomoči, kakor je ugotovil tudi gospod Goerens. Poleg tega pa tuberkuloza ni le zdravstveni problem, ampak tudi socialni in ekonomski problem, saj povzroča zmanjšanje produktivnosti in gospodarske zaplete. Vse to pomeni, da moramo biti v svojem odzivu odločni in da bi si morali po najboljši moči prizadevati za zagotavljanje, da bodo cepiva postala širše razpoložljiva."@sl²⁰ "Fru talman! Fyra år innan tidsfristen för att uppnå millennieutvecklingsmålen löper ut är antalet nya diagnostiserade tuberkulosfall i världen fortfarande alarmerande. Tuberkulos är en behandlingsbar sjukdom. I utvecklingsländerna, framför allt i Asien och Afrika söder om Sahara, är sjukdomen tyvärr fortfarande ett mycket allvarligt problem. Enligt nyligen gjorda beräkningar är omkring 2 miljarder människor smittade av tuberkulosbakterien, vilket innebär en tredjedel av världens befolkning. Statistiskt sett kommer en av tio av dessa personer att utveckla tuberkulos. De fattigaste regionerna i världen riskerar särskilt att drabbas av en ökning av antalet nya tuberkulosfall, eftersom näringsbrist och bristfälliga levnadsvillkor, samt stress, skapar en gynnsam miljö för att utveckla sjukdomen. Tillgången till effektiv behandling av sjukdomen är begränsad i många länder, och det finns ingen samordning av behandlingen av aids och tuberkulos. Det beror på att regeringarna i utvecklingsländerna inte satsar tillräckligt på hälso- och sjukvård. Dessutom råder personalbrist inom sjukvårdssystemen i landsbygdsområdena och det saknas medel att behandla sådana sjukdomar. I länder med begränsade ekonomiska möjligheter är effekterna därför mest kännbara i landsbygdsområdena. Utvecklade länder satsar omkring 5 procent av BNP på offentlig sjukvård, medan utvecklingsländerna satsar hälften så mycket. Det är därför omöjligt för fattigare länder att öka satsningarna på hälso- och sjukvården utan externt stöd, som Charles Goerens också konstaterade. Dessutom är tuberkulos inte bara ett medicinskt problem utan även ett socialt och ekonomiskt problem, eftersom det minskar produktiviteten och får ekonomiska följder. Allt detta innebär att vi bör vidta beslutsamma åtgärder och verkligen göra allt vi kan för att förbättra tillgången på vaccin."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Filip Kaczmarek (PPE ). -"¹⁵
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶