Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2011-02-02-Speech-3-159-000"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2011-02-02"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Situația din Mediterana, în special din Tunisia și din Egipt (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"pl"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20110202.15.3-159-000"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2011-02-02-Speech-3-160-000⁶
lpv:speaker	lp:Zbigniew Ziobro⁶
lpv:spoken text	"Pani Przewodnicząca! Nie możemy porównywać sytuacji wewnętrznej Tunezji z tą w Egipcie. Masowe protesty miały podobne podłoże, jednak ich implikacje dla sytuacji międzynarodowej są całkowicie różne. Oddolne zmiany w Tunezji spowodowane wyczerpaniem się społecznej akceptacji dla Ben Alego mogą być szansą na lepszą przyszłość tego kraju. O tyle z pewną ostrożnością trzeba podchodzić do oceny sytuacji w Egipcie. Hosni Mubarak, mimo feudalizacji państwa, dawał gwarancję stabilizacji Egiptu. Dziś obalenie go, przy jednoczesnym braku – co należy podkreślić – demokratycznej opozycji, która nie miała dotychczas warunków rozwoju, może popchnąć Egipt w objęcia – jak się wydaje – skrajnej formacji politycznej związanej z Bractwem Muzułmańskim. Warto jest się zastanowić nad międzynarodowymi konsekwencjami takiego rozwoju wydarzeń. Czy ewentualny sojusz z Hamasem, twarda polityka wobec Izraela, nasilenie prześladowań chrześcijan, zaostrzenie sytuacji w regionie są lepsze, niż stabilizacja Mubaraka? Dostrzegając zasadnicze wady, a także zasadność protestu wobec tego, co działo się pod reżimem Mubaraka, należy się zastanowić, co jest w tej sytuacji optymalnym rozwiązaniem, i jak powinna zachować się Unia Europejska."@pl¹⁶
lpv:spokenAs	substitute; LIBE (2009-07-21--2011-12-28)²³ member; Delegation for relations with the United States (2009-09-16--2014-06-30)²³ unknown; Prawo i Sprawiedliwość (2009-07-14--2011-12-28)²³ member; JURI (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; Delegation to the ACP-EU Joint Parliamentary Assembly (2009-09-16--2011-12-28)²³ member; PECH (2009-07-14--2011-12-28)²³
lpv:translated text	"Paní předsedající, nemůžeme srovnávat domácí situaci Tuniska se situací v Egyptě. Základní příčina masových protestů byla stejná, ale mají naprosto odlišné důsledky pro mezinárodní situaci. Změny v Tunisku vedené občany a lidovou podporou odchodu Bena Alího mohou znamenat šanci na lepší budoucnost této země. Naproti tomu je nutné být obezřetní, když hodnotíme situaci v Egyptě. Bez ohledu na feudální vládu působil Hosni Mubarak jako garant stability v Egyptě. Pokud bude nyní svržen, s ohledem na skutečnost, že nedostatek vyhovujících podmínek znamená, že se dosud nezformovala demokratická opozice – a to je okolnost, kterou bych rád zdůraznil – zdá se, že by Egypt mohl být vehnán do náručí extrémních politických skupin napojených na Muslimské bratrstvo. Mezinárodní důsledky takového obratu událostí by měly být zváženy. Možná spojenectví s Hamásem, tvrdá politika proti Izraeli, zintenzivnění pronásledování křesťanů a zjitření situace v regionu – jsou tyto možnosti lepší než stabilita za Mubaraka? I když uznáváme jeho zásadní chyby stejně jako legitimnost protestů proti tomu, co se za jeho režimu dělo, měli bychom se zamyslet nad tím, co by v této situaci bylo nejlepším řešením a jaký přístup by měla Evropská unie zaujmout."@cs¹ "Fru formand! Vi kan ikke sammenligne Tunesiens indenlandske situation med Egyptens. De tilgrundliggende årsager til protesterne var de samme, men de har ganske forskellige implikationer for den internationale situation. Græsrodsforandringerne i Tunesien som følge af den svindende offentlige støtte til Ben Ali kan betyde en chance for en bedre fremtid for landet. Til gengæld skal situationen i Egypten vurderes med en vis forsigtighed. Trods det feudale styre var Hosni Mubarak garant for stabilitet i Egypten. Hvis han nu væltes, risikerer man, fordi der under de hidtidige ugunstige forhold ikke har dannet sig nogen demokratisk opposition – og det er noget, jeg gerne vil understrege – at Egypten bliver skubbet i armene på ekstreme politiske grupperinger med forbindelse til Det Muslimske Broderskab. Man bør betænke de internationale konsekvenser af sådanne begivenheder. En mulig alliance med Hamas, en hård linje over for Israel, en forstærket forfølgelse af de kristne og en forværring af situationen i regionen – er disse muligheder bedre end stabiliteten under Mubarak? I erkendelse af disse grundlæggende mangler samt de legitime protester over det, der er sket under dette regime, bør vi overveje, hvad der vil være den bedste løsning i den aktuelle situation, samt EU's strategi."@da² "Frau Präsidentin, wir können die innenpolitische Situation in Tunesien nicht mit der in Ägypten vergleichen. Die zugrunde liegende Ursache dieser Massenproteste ist in beiden Ländern gleich, allerdings wirken sie sich auf die internationale Situation völlig unterschiedlich aus. Aus den grundlegenden Veränderungen in Tunesien, die dadurch verursacht wurden, dass Ben Ali nach öffentlichen Protesten das Land verließ, erwächst eventuell die Chance auf eine bessere Zukunft dieses Landes. Die Situation Ägyptens hingegen sollte mit einer gewissen Vorsicht eingeschätzt werden. Hosni Mubarak war trotz seines Feudalregimes ein Garant für Stabilität in Ägypten. Wenn er jetzt gestürzt wird, deutet es angesichts dessen, dass mangels geeigneter Voraussetzungen bislang keine demokratische Opposition entstanden ist – und dies ist ein Punkt, auf den ich gerne eingehen würde – darauf hin, dass Ägypten extremen politischen Gruppierungen in die Arme fallen könnte, die der Muslimbruderschaft angehören. Die internationalen Auswirkungen einer solchen Wendung sollten bedacht werden. Ein mögliches Bündnis mit der Hamas, eine kompromisslose Politik gegenüber Israel, die vermehrte Verfolgung von Christen und eine Verschärfung der Lage in der Region – sind diese Eventualitäten besser als die Stabilität unter Mubarak? Unter Berücksichtigung seiner grundlegenden Mängel sowie der Legitimität der Proteste gegen das, was sich unter seinem Regime ereignet hat, sollten wir überlegen, wie man diese Situation am besten lösen kann und wie die Europäische Union vorgehen sollte."@de⁹ "Κυρία Πρόεδρε, δεν μπορούμε να συγκρίνουμε την εσωτερική κατάσταση της Τυνησίας και της Αιγύπτου. Η βασική αιτία των μαζικών διαδηλώσεων ήταν μεν η ίδια, έχουν όμως εντελώς διαφορετικές επιπτώσεις στη διεθνή κατάσταση. Οι αλλαγές στην Τυνησία σε επίπεδο βάσης, που προκλήθηκαν από την εξάντληση της δημόσιας στήριξης προς τον Ben Ali, πιθανόν να σημαίνουν την ευκαιρία για ένα καλύτερο μέλλον για τη χώρα αυτή. Αντίθετα, πρέπει να επιστρατεύσουμε μια σχετική επιφυλακτικότητα κατά την αξιολόγηση της κατάστασης στην Αίγυπτο. Παρά τη φεουδαρχική του διακυβέρνηση, ο Hosni Mubarak ενεργούσε ως εγγυητής της σταθερότητας στην Αίγυπτο. Εάν ανατραπεί τώρα, και δεδομένου ότι η έλλειψη των κατάλληλων συνθηκών μέχρι σήμερα σημαίνει ότι δεν έχει διαμορφωθεί δημοκρατική αντιπολίτευση –και αυτό είναι ένα σημείο που θα ήθελα να τονίσω– φαίνεται ότι η Αίγυπτος μπορεί να πέσει στα χέρια ακραίων πολιτικών ομάδων που συνδέονται με τη Μουσουλμανική Αδελφότητα. Οι διεθνείς επιπτώσεις μιας τέτοιας τροπής των γεγονότων πρέπει να εξεταστούν. Πιθανή συμμαχία με τη Χαμάς, γραμμή σκληρής πολιτικής προς την κατεύθυνση του Ισραήλ, εντατικοποίηση της δίωξης των χριστιανών και επιδείνωση της κατάστασης στην περιοχή –είναι καλύτερες οι πιθανότητες αυτές από τη σταθερότητα υπό τον Mubarak; Παρότι αναγνωρίζουμε τα βασικά ελαττώματά του, καθώς και τη νομιμότητα των διαδηλώσεων ενάντια σε όσα συμβαίνουν υπό το καθεστώς του, πρέπει να εξετάσουμε ποια θα ήταν η βέλτιστη λύση στην κατάσταση αυτή και ποια προσέγγιση πρέπει να υιοθετηθεί από την Ευρωπαϊκή Ένωση."@el¹⁰ "Madam President, we cannot compare Tunisia’s domestic situation to that of Egypt. The underlying cause of the mass protests was the same, but they have entirely different implications for the international situation. The grass-roots changes in Tunisia, caused by public support for Ben Ali running out, may mean the chance of a better future for this country. In contrast, a certain amount of caution must be employed when assessing the situation in Egypt. In spite of his feudal rule, Hosni Mubarak acted as a guarantor of stability in Egypt. If he is overthrown now, given that the lack of suitable conditions to date has meant that no democratic opposition has formed – and this is a point I would like to stress – it would appear that Egypt may be pushed into the arms of extreme political groups linked to the Muslim Brotherhood. The international consequences of such a turn of events should be considered. A possible alliance with Hamas, a hard-line policy towards Israel, intensified persecution of Christians and an exacerbation of the situation in the region – are these possibilities better than stability under Mubarak? While recognising his fundamental flaws, as well as the legitimacy of the protests against what has been happening under his regime, we should give thought as to what the optimum solution would be in this situation, and what approach should be taken by the European Union."@en⁴ "Señora Presidenta, no podemos comparar la situación interna de Túnez con la de Egipto. La causa que subyace a las protestas masivas es la misma, pero sus consecuencias para la situación internacional son totalmente diferentes. Los cambios fundamentales producidos en Túnez, provocados por el apoyo del público a la salida de Ben Ali, pueden significar la oportunidad de un futuro mejor para el país. En cambio, al evaluar la situación de Egipto es preciso ejercer la cautela. Pese al orden feudal que había impuesto, Hosni Mubarak actuaba como garante de la estabilidad en Egipto. Ahora ha sido derrocado, y dado que la falta de condiciones propicias ha impedido hasta la fecha la formación de una oposición democrática —y quiero hacer hincapié en este punto—, podría suceder que Egipto se vea empujado hacia los brazos de grupos políticos extremistas vinculados a los Hermanos Musulmanes. Deberíamos analizar las consecuencias internacionales que tendría un giro semejante de los acontecimientos. Una eventual alianza con Hamás, una política radical con respecto a Israel, la intensificación de la persecución a los cristianos y un empeoramiento de la situación en la región: ¿acaso son estas posibilidades mejores que la estabilidad que garantizaba Mubarak? Aunque reconozcamos sus graves defectos y la legitimidad de las protestas contra lo sucedido durante su régimen, deberíamos reflexionar sobre cuál podría ser la solución óptima en esta situación y qué enfoque debería adoptar la Unión Europea."@es²¹ "Lugupeetud juhataja! Me ei saa võrrelda Tuneesia siseolukorda Egiptuse omaga. Massiprotestiavalduste algpõhjus oli sama, kuid nende mõju rahvusvahelisele olukorrale on täiesti erinev. Tuneesias toimuvad rohujuure tasandi muutused, mille põhjustas Ben Ali avaliku toetuse ammendumine, võib tähendada sellele riigile võimalust paremaks tulevikuks. Egiptuse olukorda tuleb seevastu hinnata mõningase ettevaatlikkusega. Vaatamata oma feodaalsele valitsemisele toimis Hosni Mubarak kui Egiptuse stabiilsuse tagaja. Arvestades, et senine sobilike tingimuste puudumine tähendab, et Egiptuses ei ole kujunenud mingit demokraatlikku opositsiooni – ja seda punkti tahaksin rõhutada –, siis ilmneb pärast Mubaraki kukutamist, et Egiptus võidakse lükata Moslemi Vennaskonnaga seotud äärmuslike poliitiliste rühmituste rüppe. Sündmuste sellise pöörde rahvusvahelisi tagajärgi tuleks arvesse võtta. Võimalik liit Hamasiga, karm Iisraeli-suunaline poliitika, kristlaste suurem tagakiusamine ja olukorra ägenemine piirkonnas – kas need on paremad väljavaated kui Mubaraki-aegne stabiilsus? Samal ajal kui tunnistame tema põhjapanevaid vigu ja tema valitsemise ajal kordasaadetu vastaste protestide õiguspärasust, peaksime mõtlema, mis oleks sellises olukorras optimaalseim lahendus ja kuidas peaks Euroopa Liit reageerima."@et⁵ "Arvoisa puhemies, emme voi verrata Tunisian sisäistä tilannetta Egyptin tilanteeseen. Joukkomielenosoitusten taustalla oleva syy oli sama, mutta niillä on täysin eri vaikutukset kansainväliseen tilanteeseen. Tunisiassa tapahtuneet ruohonjuuritason muutokset, jotka johtuvat Ben Alin julkisen tuen loppumisesta, voivat merkitä Tunisialle parempaa tulevaisuutta. Sitä vastoin Egyptin tilannetta on arvioitava varsin varovaisesti. Feodaalihallinnostaan huolimatta Hosni Mubarak toimi Egyptissä vakauden takaajana. Jos hänet syrjäytettäisiin nyt, kun suotuisien olosuhteiden puute on tähän saakka merkinnyt sitä ettei demokraattista oppositiota ole muodostunut – ja tätä haluan korostaa – vaikuttaisi siltä, että Egypti voitaisiin sysätä Muslimiveljeskuntaa lähellä olevien poliittisten ääriryhmien syliin. Sellaisten tapahtumien kansainvälisiä seurauksia pitäisi pohtia. Mahdollinen liitto Hamasin kanssa, kovan linja politiikka Israelia kohtaan, kristittyjen voimakas vaino ja alueen tilanteen paheneminen – ovatko nämä mahdollisuudet parempia kuin tilanne Hosni Mubarakin takaama vakaus? Samalla kun tunnustetaan Hosni Mubarakin periaatteelliset puutteet sekä mielenosoitusten oikeutus sitä vastaan, mitä hänen hallinnon aikana on tapahtunut, meidän olisi ajateltava sitä, mikä ihanteellinen ratkaisu olisi tässä tilanteessa, ja mikä lähestymistapa EU:n olisi omaksuttava."@fi⁷ "Madame la Présidente, nous ne pouvons pas comparer la situation nationale de la Tunisie avec celle de l’Égypte. La cause sous-jacente des protestations massives était la même, mais elles ont des implications totalement différentes sur la situation internationale. Les changements au niveau local en Tunisie, causés par l’épuisement du soutien public à Ben Ali, peuvent constituer une chance de bâtir un meilleur avenir pour le pays. Par contre, il y a lieu de faire preuve d’une certaine prudence quand on évalue la situation en Égypte. Malgré son régime féodal, Hosni Moubarak a agi en tant que garant de la stabilité en Égypte. S’il est renversé maintenant, vu que le manque de conditions favorables a jusqu’à présent empêché toute opposition démocratique de se former − et je voudrais insister sur ce point − il semble que l’Égypte serait poussée dans les bras des groupes politiques extrêmes liés aux Frères musulmans. Les répercussions internationales d’un tel déroulement des événements doivent être prises en considération. Une alliance possible avec le Hamas, une politique ferme à l’encontre d’Israël, une intensification de la persécution des chrétiens et une exacerbation de la situation dans la région −ces possibilités sont-elles meilleures que la stabilité sous Moubarak? Tout en reconnaissant ses lacunes fondamentales, comme la légitimité des protestations contre ce qui s’est passé sous son régime, nous devrions réfléchir à ce qui serait la meilleure solution dans cette situation, et quelle approche l’Union européenne doit adopter."@fr⁸ "Elnök asszony! Nem lehet összehasonlítani Tunézia és Egyiptom belső helyzetét. A tömeges tiltakozások mögött meghúzódó okok azonosak voltak, de a nemzetközi helyzetre gyakorolt hatásaik teljes mértékben különbözőek. Az alulról kezdeményezett tunéziai változások, amelyeket a Ben Ali leváltására irányuló mozgalom lakossági támogatása idézett elő, az ország jobb jövőjének esélyét jelentheti. Ezzel ellentétben bizonyos mértékű óvatosságra van szükség Egyiptom helyzetének felmérése során. Feudális rendszere ellenére Hoszni Mubarak Egyiptom stabilitásának garantálójaként lépett fel. A megfelelő körülmények hiánya miatt nem alakulhatott meg a demokratikus ellenzék – és ezt a szempontot szeretném nagyon kihangsúlyozni –, ezért ha őt most megbuktatják, a jelek szerint Egyiptomot a Muzulmán Testvériséggel összefonódott szélsőséges politikai csoportok karjaiba taszíthatják. Mérlegelnünk kell az események ilyen fordulatának nemzetközi következményeit. A Hamasszal való lehetséges szövetség, az Izraellel szembeni keményvonalas politika, a keresztények fokozott üldözése és a helyzet súlyosbodása: ezek a lehetőségek jobbak, mint a Mubarak által biztosított stabilitás? Miközben felismerjük ezeket az alapvető problémákat, valamint a rezsim alatt történtek elleni tiltakozások jogszerűségét, végig kell gondolnunk, mi lenne az optimális megoldás ebben a helyzetben, és hogy az Európai Uniónak milyen hozzáállást kell tanúsítania."@hu¹¹ "Signora Presidente, non possiamo paragonare la situazione interna della Tunisia con quella dell’Egitto. La causa scatenante delle proteste di massa è stata la stessa, ma le implicazioni per la situazione internazionale sono completamente diverse. I cambiamenti di stampo popolare in Tunisia, determinati dall’esaurirsi del sostegno pubblico a Ben Ali, potrebbero tradursi in un futuro migliore per questo paese. Per contro, occorre prestare una certa cautela nel giudicare la situazione egiziana. Malgrado il suo dominio feudale, Hosni Mubarak ha funto da garante della stabilità in Egitto. Se adesso il suo regime venisse rovesciato, visto che l’assenza di condizioni favorevoli ha finora impedito la formazione di un’opposizione democratica – un punto che mi preme sollevare – l’Egitto potrebbe essere sospinto tra le braccia di gruppi politici estremi legati alla Fratellanza musulmana. Andrebbero valutate le conseguenze internazionali di questa svolta. Una possibile alleanza con Hamas, una linea dura politica contro Israele, l’intensificarsi delle persecuzioni ai danni dei cristiani e l’acuirsi della situazione nella regione – queste eventualità sono forse preferibili alla stabilità sotto Mubarak? Nel riconoscere queste innegabili carenze, oltre alla legittimità delle proteste contro quanto accaduto sotto il suo regime, dovremmo valutare quale potrebbe essere la soluzione migliore e quale approccio dovrebbe adottare l’Unione europea."@it¹² "Ponia pirmininke, negalime lyginti Tuniso vidaus padėties su Egipto vidaus padėtimi. Pagrindinė masinių protestų priežastis buvo ta pati, tačiau šių protestų padariniai tarptautinei padėčiai visiškai skirtingi. Plačiosios visuomenės pokyčiai Tunise, kuriuos lėmė visuomenės paramos Zine’o El Abidine’o Ben Ali režimui trūkumas, gali reikšti, kad ši šalis turi galimybę susikurti geresnę ateitį. Vertinant padėtį Egipte, priešingai, reikia būti šiek tiek atsargiems. Nepaisant to, kad Hosni Mubarak taikė feodalinės valstybės principus, jis Egipte veikė kaip stabilumo garantas. Jei dabar jis bus nuverstas, atsižvelgiant į tai, kad dėl tinkamų sąlygų nebuvimo iki šiol nesuformuota jokia demokratinė opozicija, – ir šį aspektą norėčiau pabrėžti – atrodytų, kad Egiptas gali patekti į radikalių politinių grupuočių, siejamų su organizacija „Musulmonų brolija“, rankas. Reikėtų apsvarstyti tarptautines tokios įvykių eigos pasekmes. Galima sąjunga su organizacija „Hamas“, bekompromisė politika dėl Izraelio, didesnis krikščionių persekiojimas ir padėties šiame regione pablogėjimas – ar šios galimos pasekmės geriau nei stabilumas, kurį užtikrina H. Mubarako valdymas? Pripažindami pagrindinius jo trūkumus ir protestų prieš tai, kas vyksta valdant jo režimui, teisėtumą, turėtume apsvarstyti, kokie sprendimai, atsižvelgiant į esamą padėtį, būtų tinkamiausi ir kokiu požiūriu Europos Sąjunga turėtų vadovautis."@lt¹⁴ "Priekšsēdētājas kundze! Mēs nevaram salīdzināt Tunisijas iekšējo situāciju ar Ēģipti. Masu protestu pamata cēlonis bija tas pats, bet tiem bija pavisam cita ietekme uz starptautisko situāciju. Masu pārmaiņas Tunisijā, ko izraisīja sabiedrības atbalsta izsīkšana var nozīmēt labākas nākotnes iespēju šai valstij. Turpretī situācija Ēģiptē jāvērtē ar zināmu piesardzību. Par spīti savai feodālajai valdīšanai kalpoja par stabilitātes garantu Ēģiptē. Ja viņu tagad gāzīs, pieņemot, ka piemērotu apstākļu trūkums līdz šai dienai nozīmē, ka nav izveidojusies demokrātiska opozīcija — un šo punktu es vēlos uzsvērt — var izrādīties, ka Ēģipte tiek iegrūsta rokās ekstrēmām politiskām grupām, kas saistītas ar kustību Musulmaņu brālība. Ir jāņem vērā šāda notikumu pavērsiena starptautiskās sekas. Iespējamā alianse ar stingrā politika pret Izraēlu, pastiprināta kristiešu vajāšana un situācijas saasināšanās reģionā — vai šīs iespējas ir labākas kā stabilitāte vadībā? Atzīstot viņa fundamentālos trūkumus, kā arī protestu pret notiekošo viņa režīmā likumību, mums jāapdomā, kāds būtu optimālais risinājums šajā situācijā un kāda pieeja būtu jāieņem Eiropas Savienībai."@lv¹³ "Pani Przewodnicząca! Nie możemy porównywać sytuacji wewnętrznej Tunezji z tą w Egipcie. Masowe protesty miały podobne podłoże, jednak ich implikacje dla sytuacji międzynarodowej są całkowicie różne. Oddolne zmiany w Tunezji spowodowane wyczerpaniem się społecznej akceptacji dla Ben Alego mogą być szansą na lepszą przyszłość tego kraju. O tyle z pewną ostrożnością trzeba podchodzić do oceny sytuacji w Egipcie. Hosni Mubarak, mimo feudalizacji państwa, dawał gwarancję stabilizacji Egiptu. Dziś obalenie go, przy jednoczesnym braku – co należy podkreślić – demokratycznej opozycji, która nie miała dotychczas warunków rozwoju, może popchnąć Egipt w objęcia – jak się wydaje – skrajnej formacji politycznej związanej z Bractwem Muzułmańskim. Warto jest się zastanowić nad międzynarodowymi konsekwencjami takiego rozwoju wydarzeń. Czy ewentualny sojusz z Hamasem, twarda polityka wobec Izraela, nasilenie prześladowań chrześcijan, zaostrzenie sytuacji w regionie są lepsze, niż stabilizacja Mubaraka? Dostrzegając zasadnicze wady, a także zasadność protestu wobec tego, co działo się pod reżimem Mubaraka, należy się zastanowić, co jest w tej sytuacji optymalnym rozwiązaniem i jak powinna zachować się Unia Europejska."@mt^15,15 "Mevrouw de Voorzitter, we kunnen de binnenlandse situatie in Tunesië niet vergelijken met die in Egypte. De massale protesten hadden een vergelijkbare voedingsbodem maar hun implicaties voor de internationale situatie zijn totaal verschillend. Het draagvlak voor Ben Ali in de maatschappij was verdwenen. Daardoor zijn in Tunesië veranderingen van onderaf op gang gekomen die het land de kans bieden op een betere toekomst. De situatie in Egypte vereist echter een voorzichtiger benadering. Ondanks zijn feodale wijze van regeren, stond Hosni Mubarak garant voor de stabiliteit van Egypte. Benadrukt moet worden dat zich tot nu toe door de omstandigheden geen democratische oppositie heeft kunnen ontwikkelen, waardoor het afzetten van Mubarak het risico met zich mee lijkt te brengen dat Egypte in de armen wordt gedreven van extreme politieke groeperingen die zijn gelieerd aan de Moslimbroederschap. We moeten de internationale consequenties van een dergelijke ontwikkeling in ogenschouw nemen. Zijn een eventuele alliantie met Hamas, een hard beleid ten opzichte van Israël, intensivering van de vervolging van christenen en toenemende spanning in de regio inderdaad beter dan de stabiliteit die Mubarak biedt? Zonder de fundamentele nadelen van het regime Mubarak en de rechtmatigheid van de protesten uit het oog te verliezen dienen wij ons af te vragen wat in deze situatie de optimale oplossing is en welke benadering de Europese Unie moet kiezen."@nl³ "Senhora Presidente, não podemos comparar a situação interna da Tunísia com a do Egipto. A causa subjacente dos protestos em massa foi a mesma, mas têm implicações totalmente diferentes para a situação internacional. As mudanças que se operaram no povo da Tunísia, causadas pelo fim do apoio público a Ben Ali, podem significar a possibilidade de um futuro melhor para este país. Em contrapartida, deve usar-se de uma certa prudência na avaliação da situação no Egipto. Apesar do seu regime feudal, Hosni Mubarak actuava como um garante da estabilidade neste país. Se for agora derrubado, tendo em conta que a falta de condições adequadas, até à data, se traduziu na não formação de uma oposição democrática – e este é um aspecto que gostaria de salientar –, tudo indica que o Egipto poderá ser empurrado para os braços de grupos políticos extremistas associados à Irmandade Muçulmana. As consequências internacionais de um tal desenvolvimento devem ser consideradas. Uma possível aliança com o Hamas, uma política de linha dura em relação a Israel, a intensificação da perseguição aos Cristãos e o exacerbar da situação na região – serão estas possibilidades melhores do que a estabilidade com Mubarak? Embora se reconheçam as suas grandes falhas, bem como a legitimidade dos protestos contra o que tem sucedido sob o seu regime, deveríamos reflectir sobre qual será a melhor solução neste caso, e qual a abordagem a adoptar pela União Europeia."@pt¹⁷ "Doamnă președintă, nu putem compara situația internă din Tunisia cu cea din Egipt. Cauza principală a protestelor în masă a fost aceeași, dar acestea au implicații cu totul diferite pentru situația internațională. Schimbările fundamentale din Tunisia, cauzate de sprijinul public pentru fuga lui Ben Ali, pot însemna șansa unui viitor mai bun pentru această țară. Pe de altă parte, trebuie să recurgem la un anumit nivel de precauție atunci când se evaluează situația din Egipt. În ciuda guvernării sale feudale, Hosni Mubarak a acționat ca garant al stabilității în Egipt. Dacă acesta este înlăturat acum, dat fiind faptul că lipsa unor condiții adecvate până în prezent a însemnat că nu s-a format nicio opoziție democratică – și acesta este un aspect pe care aș dori să-l subliniez – s-ar părea că Egiptul poate fi împins în brațele grupurilor politice extreme care au legături cu Frăția Musulmană. Consecințele internaționale ale unei astfel de răsturnări de situație ar trebui luate în considerare. O posibilă alianță cu organizația teroristă Hamas, o politică dură față de Israel, intensificarea persecuției creștinilor și o exacerbare a situației din această regiune – sunt acestea posibilități mai bune decât stabilitatea sub conducerea lui Mubarak? Recunoscându-i totuși defectele fundamentale, precum și legitimitatea protestelor împotriva a ceea ce se întâmplă sub regimul său, ar trebui să ne gândim la care ar fi soluția optimă în această situație și la ce abordare ar trebui să adopte Uniunea Europeană."@ro¹⁸ "Nemôžeme porovnávať vnútornú situáciu Tuniska a Egypta. Hlavná príčina masových protestov bola rovnaká, ale majú úplne odlišné dôsledky na medzinárodnú situáciu. Zásadné zmeny v Tunisku spôsobené stratou verejnej podpory bin Alího môžu znamenať šancu na lepšiu budúcnosť pre túto krajinu. Naopak, pri posudzovaní situácie v Egypte je potrebná istá opatrnosť. Napriek svojej feudálnej vláde pôsobil Husní Mubarak ako garant stability v Egypte. Ak bude teraz zvrhnutý, tak vzhľadom na to, že doteraz chýbajúce vhodné podmienky znamenali, že sa nevytvorila žiadna demokratická opozícia – a tento fakt chcem zdôrazniť –, sa zdá, že Egypt by sa mohol ocitnúť v rukách extrémnych politických skupín spojených s Moslimským bratstvom. Mali by sme zvážiť medzinárodné dôsledky takéhoto vývoja udalostí. Možné spojenectvo s Hamasom, tvrdá politika voči Izraelu, intenzívnejšie prenasledovanie kresťanov a zhoršenie situácie v regióne – sú tieto možnosti lepšie ako stabilita za Mubaraka? Hoci poznáme jeho zásadné nedostatky a uznávame legitímnosť protestov proti tomu, čo sa deje za jeho režimu, mali by sme sa zamyslieť nad tým, aké je optimálne riešenie tejto situácie a aký prístup by mala zvoliť Európska únia."@sk¹⁹ "Gospa predsednica, notranjih razmer v Tuniziji ne moremo primerjati s tistimi v Egiptu. Osnovni vzrok množičnih protestov je bil enak, vendar imajo popolnoma drugačne posledice za mednarodne razmere. Bistvene spremembe v Tuniziji, ki jih je povzročil konec javne podpore Benu Aliju, bi za to državo lahko pomenile priložnost za boljšo prihodnost. Nasprotno pa je pri ocenjevanju razmer v Egiptu treba uporabiti določeno mero previdnosti Kljub svoji fevdalni vladavini je Hosni Mubarak deloval kot porok za stabilnost v Egiptu. Če bi zdaj bil poražen, pa bo Egipt glede na to, da se zaradi pomanjkanja ustreznih pogojev vse do danes ni oblikovala nobena demokratična opozicija – in to bi rad poudaril –, morebiti izročen skrajnim političnim skupinam, povezanim z Muslimansko bratovščino. Treba je pomisliti na mednarodne posledice takšnega razvoja dogodkov. Morebitno zavezništvo s Hamasom, nepopustljiva politika do Izraela, okrepljeno preganjanje kristjanov in poslabšanje razmer v regiji – ali so to boljše možnosti od stabilnosti pod Mubarakom? Medtem ko priznavamo njegove temeljne pomanjkljivosti, pa tudi upravičenost protestov spričo vsega, kar se je dogajalo pod njegovim režimom, bi morali pomisliti na to, kakšna bi bila najugodnejša rešitev v teh razmerah in kakšen pristop bi morala zavzeti Evropska unija."@sl²⁰ "Fru talman! Vi kan inte jämföra Tunisiens inrikespolitiska situation med Egyptens. Den underliggande orsaken till massdemonstrationerna var desamma men de har helt olika konsekvenser för det internationella läget. Förändringarna på gräsrotsnivå i Tunisien, som uppkom av att allmänhetens stöd för Ben Ali ebbade ut, kan innebära en chans till en bättre framtid för det landet. Däremot bör en viss försiktighet iakttas vid bedömningen av läget i Egypten. Trots sitt feodala styre fungerade Hosni Mubarak som en garant för stabiliteten i Egypten. Eftersom det saknats gynnsamma förutsättningar finns det ingen demokratisk opposition i landet. Om Mubarak störtas nu – och detta är en punkt som jag vill betona – förefaller det därför som om Egypten kan komma att kastas i armarna på de extrema politiska grupper som är knutna till Muslimska brödraskapet. De internationella konsekvenserna av en sådan händelseutveckling bör beaktas. En möjlig allians med Hamas, en hårdför politik mot Israel, intensifierad förföljelse av kristna och ett förvärrat läge i regionen – är dessa eventualiteter bättre än stabiliteten under Mubarak? Samtidigt som vi erkänner hans fundamentala brister, liksom det berättigade i protesterna mot det som sker under hans regim, bör vi tänka på vad den optimala lösningen skulle kunna vara i den rådande situationen och på vilken strategi EU bör välja."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Ben Ali,"¹³ "Hamas"¹³ "Hosni Mubarak"¹³ "Mubarak"¹³ "Zbigniew Ziobro (ECR ). -"¹⁵
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶