Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2011-02-02-Speech-3-155-000"

PredicateValue (sorted: default)
rdf:type
dcterms:Date
dcterms:Is Part Of
dcterms:Language
lpv:document identification number
"en.20110202.15.3-155-000"6
lpv:hasSubsequent
lpv:speaker
lpv:spoken text
"Frau Präsidentin, Frau Ashton! Ich würde Ihnen zurufen: Seien Sie etwas mutiger. Fahren Sie vor dem Außenministerrat nach Kairo. Sprechen Sie dort mit den Regierungsvertretern und mit der Opposition, kommen Sie zurück nach Brüssel und erklären Sie dann Ihren Kollegen, was Sie dort gesehen und gehört haben. Setzen Sie die Agenda und hören Sie sich nicht 27 verschiedene Meinungen an, aus denen es dann sehr schwierig ist, etwas zu machen. Wenn Hugues Mingarelli nach Tunis fährt – was ich sehr gut finde –, erzählen Sie es so, dass wir es mitkriegen und dass die Öffentlichkeit mitkriegt, dass Europa präsent ist. Ich habe zuerst erfahren, dass der Amerikaner da ist, und dann erst gehört, dass Mingarelli auch vor Ort ist. Sie sind die europäische Außenministerin, ich würde Ihnen wirklich raten, machen Sie das – einerseits. Andererseits müssen Sie als europäische Außenministerin auch nicht durch jeden Reifen springen, den man Ihnen hinhält. Hier ist heute der Vergleich mit 1989 angestellt worden, und ich halte das für richtig. Ich finde, dass der Tahrir-Platz in Kairo 2011 ist, was der Alexanderplatz 1989 in Berlin war. Dort findet eine Revolution statt. Aber erinnern wir uns bitte einmal an die Revolution von 1989. Wir hatten dasselbe Dilemma. Wir wollten Freiheit, Stabilität und Demokratie, und wir verkennen dabei, dass dieser Prozess, der Übergang von einer stabilen Diktatur hin zu einer Demokratie, selten friedlich, selten geordnet und selten stabil abläuft. Insofern haben auch Diplomatie, Organisation und Vorsicht ihren Platz. Das soll nicht davon ablenken, dass unsere Freude über diese Revolution groß ist. Es ist eine Revolution gegen die Diktatur und für die Freiheit. Ich glaube, dass Europa die Ordnung dieser Länder nicht diktieren kann. Dennoch muss unsere Freude klar sein, aber eines ist auch klar, selbst bei begrenztem Einfluss: Mit Herrn Mubarak ist sicher kein Staat zu machen. Mit der Gewalt heute auf dem Tahrir-Platz ist der letzte Rest an Legitimität für diesen Herrscher in Ägypten weg."@de9
lpv:spokenAs
lpv:translated text
"Paní předsedající, baronko Ashtonová, žádám vás, abyste byla odvážnější. Jeďte do Káhiry před Radou ministrů zahraničí. Mluvte tam se zástupci vlády a s opozicí. Vraťte se do Bruselu a řekněte svým kolegům, co jste tam viděla a slyšela. Stanovte agendu a nenaslouchejte 27 různým názorům, s nimiž je pak velmi obtížné něco opravdu udělat. Až pan Mingarelli pojede do Tuniska – což je něco, co vnímám pozitivně – informujte nás, ať o tom víme a ať i veřejnost ví, že je tam Evropa přítomna. Nejdřív jsem se dozvěděl, že tam byl Američan a až potom jsme slyšel, že tam byl i pan Mingarelli. Jste ministryní zahraničí pro Evropu a upřímně bych vám radil, abyste na jedné straně byla naší ministryní zahraničí. Na druhé straně, jako ministryně zahraničí Evropy, nemusíte skákat, jak každý píská. Dnes zde zazněla srovnání s rokem 1989, a myslím, že to tak je správně. Věřím, že náměstí Tahrir v Káhiře roku 2011 odpovídá Alexandrovu náměstí v Berlíně roku 1989. Odehrává se tam revoluce. Pokud si ale na chvíli připomeneme revoluci v roce 1989, vzpomeneme si, že jsme tehdy měli stejné dilema. Chtěli jsme svobodu, stabilitu a demokracii a přehlédli jsme skutečnost, že tento proces, přechod ze stabilní diktatury k demokracii, je jen zřídkakdy klidný, spořádaný a stabilní. Z tohoto pohledu je důležitá diplomacie, organizace a opatrnost. To by nás nemělo odvádět od skutečnosti, že máme z této revoluce nesmírnou radost. Je to revoluce proti diktatuře a za svobodu. Opravdu věřím, že Evropa může v těchto zemích určovat uspořádání. Naše radost by ale měla být zjevná, jedno je ale také jasné, a to je, že byť s omezeným vlivem, určitě nebude možné budovat stát s panem Mubarakem. S dnešním násilím na náměstí Tahrir ztratil tento vládce v Egyptě poslední zbytek legitimity."@cs1
"Fru formand, Baroness Ashton! Jeg vil bede Dem om at udvise mere mod. Tag til Cairo før Rådet (eksterne forbindelser). Tal med regeringens repræsentanter og med oppositionen i landet. Kom tilbage til Bruxelles, og fortæl Deres kolleger, hvad De har set og hørt. Sæt dagsordenen, og lyt ikke til 27 forskellige meninger, som det faktisk er vanskeligt at gøre noget ved. Når hr. Mingarelli tager til Tunesien – hvilket jeg finder meget positivt – håber jeg, at vi bliver informeret, så vi og offentligheden bliver opmærksomme på, at Europa er til stede i landet. I første omgang opdagede jeg, at amerikanerne var der, og først derefter hørte jeg, at hr. Mingarelli også var der. De er Europas udenrigsminister, og på den ene side vil jeg råde Dem til at være vores udenrigsminister, mens De på den anden side ikke skal hoppe og springe, hver gang folk beder Dem om noget. I dag er der foretaget sammenligninger med 1989, hvilket jeg finder berettiget. Efter min mening kan Tahrir-pladsen i Cairo i 2011 sammenlignes med Alexanderplatz i Berlin i 1989. Der finder en revolution sted på denne plads. Hvis vi et øjeblik tænker tilbage på revolutionen i 1989, vil vi huske, at vi dengang stod i det samme dilemma. Vi ønskede frihed, stabilitet og demokrati, og vi overser det faktum, at denne proces, denne overgang fra et stabilt diktatur til et demokrati, sjældent er fredelig, velordnet og stabil. Ud fra dette synspunkt har diplomati, organisation og forsigtighed også en berettigelse. Det skal ikke fjerne vores opmærksomhed fra det faktum, at vi er yderst tilfredse med denne revolution. Det er en revolution imod diktatur og for frihed. Jeg tror på, at Europa kan diktere strukturen i disse lande. Vores glæde skal imidlertid være åbenbar, men én ting står også klart, nemlig at det selv med begrænset indflydelse ikke bliver muligt at opbygge en stat med hr. Mubarak. Med dagens vold på Tahrir-pladsen er den sidste antydning af legitimitet for denne hersker i Egypten gået tabt."@da2
"Κυρία Πρόεδρε, βαρόνη Ashton, θα ήθελα να σας ζητήσω να είστε περισσότερο τολμηρή. Μεταβείτε στο Κάιρο πριν από το Συμβούλιο των υπουργών Εξωτερικών. Μιλήστε με τους εκπροσώπους της κυβέρνησης και με την αντιπολίτευση της χώρας. Επιστρέψτε στις Βρυξέλλες και αναφέρετε στους συναδέλφους σας τι είδατε και ακούσατε. Καθορίστε την ημερήσια διάταξη και μην ακούτε 27 διαφορετικές γνώμες με τις οποίες είναι όντως στη συνέχεια πολύ δύσκολο να πράξετε οτιδήποτε. Όταν ο κ. Mingarelli μεταβεί στην Τυνησία –κάτι που θεωρώ πολύ θετικό– να μας ενημερώσετε ώστε να γνωρίζουμε και να γνωρίζουν και οι πολίτες ότι η Ευρώπη έχει παρουσία εκεί. Πρώτα ανακάλυψα ότι ήταν εκεί ο απεσταλμένος των Αμερικανών και μόνο μετά από αυτό πληροφορήθηκα ότι ήταν επίσης εκεί ο κ. Mingarelli. Είστε η υπουργός Εξωτερικών για την Ευρώπη και θα σας συμβούλευα θερμά, αφενός, να είστε όντως υπουργός Εξωτερικών μας. Αφετέρου, ως υπουργός Εξωτερικών για την Ευρώπη, δεν πρέπει να πράττετε ανεξέταστα ό,τι σας προτείνεται. Έγιναν συγκρίσεις εδώ σήμερα με το 1989, και νομίζω ότι είναι σωστό. Πιστεύω ότι η πλατεία Tahrir στο Κάιρο το 2011 ισοδυναμεί με την Alexanderplatz στο Βερολίνο το 1989. Μια επανάσταση λαμβάνει χώρα εκεί. Ωστόσο, εάν ανακαλέσουμε στη μνήμη μας την επανάσταση του 1989 για μια στιγμή, θα θυμηθούμε ότι και τότε είχαμε το ίδιο δίλημμα. Θέλαμε ελευθερία, σταθερότητα και δημοκρατία, παραβλέπουμε όμως το γεγονός ότι η διαδικασία αυτή, η μετάβαση από μια σταθερή δικτατορία προς τη δημοκρατία, σπάνια είναι ειρηνική, ομαλή και σταθερή. Από την άποψη αυτή, η διπλωματία, η οργάνωση και η προσοχή χρειάζονται επίσης. Αυτό δεν πρέπει να μας αποσπά την προσοχή από το γεγονός ότι είμαστε ιδιαίτερα ικανοποιημένοι με την παρούσα επανάσταση. Είναι μια επανάσταση ενάντια στη δικτατορία και υπέρ της ελευθερίας. Πιστεύω ότι η Ευρώπη δεν μπορεί να υπαγορεύσει τη ρύθμιση της κατάστασης σε αυτές τις χώρες. Αν και η χαρά μας πρέπει να είναι εμφανής, ένα πράγμα είναι επίσης σαφές, και αυτό είναι ότι ακόμα και με περιορισμένη επιρροή, είναι βέβαιο ότι δεν θα είναι δυνατόν να οικοδομηθεί κράτος με τη συμμετοχή του κ. Mubarek. Με τη βία στην πλατεία Tahrir σήμερα χάθηκε και το τελευταίο απομεινάρι νομιμότητας για τον εν λόγω κυβερνήτη στην Αίγυπτο."@el10
"Madam President, Baroness Ashton, I would ask you to be more courageous. Go to Cairo before the Council of Foreign Ministers. Speak with the government representatives and with the opposition there. Come back to Brussels and tell your colleagues what you have seen and heard. Set the agenda and do not listen to 27 different opinions, with which it is then very difficult to actually do anything. When Mr Mingarelli goes to Tunisia – something that I view very positively – inform us so that we are aware and so that the public is aware that Europe has a presence there. I first found out that the American was there and only then did I hear that Mr Mingarelli was also there. You are the foreign minister for Europe and I would earnestly advise you, on the one hand, to be our foreign minister. On the other hand, as foreign minister for Europe, you must not jump through every hoop that people put in front of you. Comparisons have been made here today with 1989, and I think that is right. I believe that Tahrir Square in Cairo in 2011 is equivalent to Alexanderplatz in Berlin in 1989. A revolution is taking place there. However, if we recall the revolution of 1989 for a moment we will remember that we had the same dilemma then. We wanted freedom, stability and democracy, and we overlook the fact that this process, the transition from a stable dictatorship to a democracy, is rarely peaceful, orderly and stable. From this point of view, diplomacy, organisation and caution also have their place. That should not distract us from the fact that we are extremely pleased about this revolution. It is a revolution against the dictatorship and for freedom. I do believe that Europe can dictate the setup in these countries. However, our joy needs to be apparent, but one thing is also clear, and that is that, even with limited influence, it will certainly not be possible to build a state with Mr Mubarek. With the violence today in Tahrir Square, the last vestige of legitimacy for this ruler in Egypt has been lost."@en4
"Señora Presidenta, baronesa Ashton, me gustaría pedirle que sea más valiente. Vaya a El Cairo antes del Consejo de Ministros de Asuntos Exteriores. Hable con los representantes del Gobierno y de la oposición en aquel país. Vuelva a Bruselas y explique a Sus Señorías lo que haya visto y oído. Establezca un programa y no escuche 27 opiniones diferentes, con las que realmente es muy complicado poder hacer nada. Cuando el señor Mingarelli viaja a Túnez —algo que considero muy positivo— nos proporciona información de forma que tanto nosotros como el público en general sabemos que Europa tiene presencia allí. Primero supe que los americanos estaban allí y más tarde escuché que el señor Mingarelli también estaba. Usted es la ministra de asuntos exteriores de Europa y quisiera aconsejarle de corazón, por un lado, que ejerza como tal y, por otro, como ministra de exteriores de la UE, que no pase por todos los aros que pongan ante usted. Hoy se han hecho comparaciones con lo sucedido en 1989, y creo que tales comparaciones son correctas. Pienso que lo sucedido en la plaza Tahrir en El Cairo en 2011 equivale a lo que ocurrió en la Alexanderplatz de Berlín en 1989. Se está produciendo una revolución. Sin embargo, si recordamos por un instante la revolución de 1989, nos daremos cuenta de que en aquel momento nos enfrentábamos al mismo dilema. Queríamos libertad, estabilidad y democracia, y pasamos por alto el hecho de que ese proceso, la transición de una dictadura estable a una democracia, rara vez es ordenado, estable y pacífico. Desde ese punto de vista es preciso dejar el espacio necesario para la diplomacia, la organización y la cautela. Todo ello no debe hacernos olvidar lo satisfechos que estamos con esta revolución. Se trata de una revolución contra la dictadura y en favor de la libertad. Creo que Europa puede influir en el nuevo orden que debe establecerse en esos países. Debemos manifestar con claridad nuestro regocijo, pero hay una cosa que también está clara, y es que, aunque nuestra influencia sea limitada, resultará absolutamente imposible construir un Estado con el señor Mubarak. Con la violencia que se ha producido hoy en la plaza Tahrir, se ha perdido el último vestigio de legitimidad que tenía ese gobernante en Egipto."@es21
"Lugupeetud juhataja, Catherine Ashton! Kutsuksin teid üles olema julgemad. Minge enne välisministrite nõukogu Kairosse. Kõnelge seal valitsuse esindajatega ja opositsiooniga. Tulge tagasi Brüsselisse ja rääkige nähtust ja kuuldust oma kolleegidele. Pange paika tegevuskava ning ärge kuulake 27 eri arvamust, mis muudavad tegeliku tegutsemise väga keeruliseks. Kui Hugues Mingarelli läheb Tuneesiasse – mis on minu arvates väga hea –, informeerige meid, et oleksime teadlikud ning et avalikkus oleks teadlik Euroopa Liidu sealsest esindatusest. Mina sain esmalt teada ameeriklaste kohalviibimisest ja alles siis kuulsin, et ka Hugues Mingarelli on seal. Te olete Euroopa Liidu välisminister ning soovitaksin teil tõsiselt ühest küljest nii ka tegutseda. Teisalt ei tohi te ELi välisministrina hüpata läbi iga rõnga, mille inimesed teie ette panevad. Täna on siin tõmmatud paralleele 1989. aastaga ning minu arvates vastab see tõele. Usun, et Tahriri väljak Kairos 2011. aastal on võrdväärne Berliini Alexanderplatziga 1989. aastal. Seal toimub revolutsioon. Kui me aga meenutame hetkeks 1989. aasta revolutsiooni, tuleb meile meelde, et ka siis seisime sama dilemma ees. Tahtsime vabadust, stabiilsust ja demokraatiat ja vaatasime mööda tõsiasjast, et see protsess, üleminek stabiilselt diktatuurilt demokraatiale on harva rahumeelne, distsiplineeritud ja stabiilne. Sellest vaatepunktist on ka diplomaatial, organiseeritusel ja ettevaatlikkusel oma koht. See ei muuda tõsiasja, et revolutsioon valmistab meile väga suurt heameelt. See on revolutsioon diktatuuri vastu ja vabaduse eest. Usun, et Euroopa ei saa neis riikides korraldusi jagada. Meie rõõm peab olema silmaga nähtav. Selge on aga ka see, et isegi piiratud mõju korral ei ole kindlasti võimalik rajada riiki koos Hosni Mubarakiga. Praegu Tahriri väljakul toimepandavat vägivalda silmas pidades on selle Egiptuse valitseja viimased õiguspärasuse riismed kadunud."@et5
"Arvoisat puhemies ja Catherine Ashton, pyytäisin teitä olemaan rohkeampi. Menkää Kairoon ennen ulkoministerineuvostoa. Puhukaa siellä hallituksen edustajien ja opposition kanssa. Tulkaa takaisin Brysseliin ja kertokaa kollegoillenne mitä näitte ja kuulitte siellä. Laatikaa ohjelma älkääkä kuunnelko 27 eri mielipidettä, joiden kanssa on sitten erittäin vaikea tehdä yhtään mitään. Kun Mingarelli menee Tunisiaan – mitä pidän erittäin myönteisenä – kertokaa siitä meille, niin että me tiedämme ja suuri yleisö tietää, että EU on siellä edustettuna. Sain ensin selville, että Yhdysvallat oli siellä, ja vasta sitten kuulin, että Mingarelli oli myös siellä. Te olette EU:n ulkoministeri, ja neuvon teitä toisaalta vilpittömästi olemaan meidän ulkoministerimme. Toisaalta ette saa EU:n ulkoministerinä hypätä jokaisen vanteen läpi, jonka ihmiset laittavat eteenne. Tätä on verrattu vuoteen 1989, ja mielestäni vertaus on oikea. Uskon, että Kairon Tahrir-aukio vuonna 2011 vastaa Berliinin Alexanderplatzia vuonna 1989. Vallankumous on käynnissä. Jos kuitenkin muistelemme vuoden 1989 vallankumousta hetken aikaa, me muistamme, että meillä oli silloin sama ongelma. Me halusimme vapautta, vakautta ja demokratiaa, ja me unohdimme sen tosiseikan, että kyseinen prosessi, siirtyminen vakaasta diktatuurista demokratiaan, on harvoin rauhallinen, siisti ja vakaa. Siitä näkökulmasta diplomatialla, organisoinnilla ja varovaisuudella on myös paikkansa. Se ei saa johtaa meitä harhaan siitä tosiseikasta, että olemme erittäin tyytyväisiä tähän vallankumoukseen. Kyse on vallankumouksesta diktatuuria vastaan ja vapauden puolesta. Uskon todella, että EU voi määrätä puitteet kyseisissä valtioissa. Meidän ilomme on kuitenkin oltava näkyvää, mutta yksi asia on myös varma ja se on se, ettei todellakaan ole mahdollista rakentaa valtiota Hosni Mubarakin kanssa, vaikka hänen vaikutusvaltansa olisi rajallista. Tämänpäiväinen väkivalta Tahrir-aukiolla vei kyseiseltä hallitsijalta viimeisetkin oikeutuksen rippeet."@fi7
"Madame la Présidente, Madame la Baronne Ashton, je voudrais vous demander de faire preuve de plus de courage. Allez au Caire avant le Conseil des ministres des affaires étrangères. Parlez aux représentants du gouvernement et à l’opposition là-bas. Revenez à Bruxelles et dites à vos collègues ce que vous avez vu et entendu. Établissez l’agenda et n’écoutez pas les 27 opinions différentes qui compliquent ensuite les choses dans la pratique. Quand M. Mingarelli se rendra en Tunisie − ce que je considère comme très positif − informez-nous pour que nous sachions ce qui se passe et que le public se rende compte que l’Europe est présente là-bas. J’ai tout d’abord découvert que l’Américain était là et seulement après que M. Mingarelli y était également. Vous êtes le ministre des affaires étrangères de l’Europe et je vous conseillerais sérieusement, d’une part, d’être notre ministre des affaires étrangères. Par ailleurs, en tant que ministre des affaires étrangères de l’Europe, vous ne devez pas satisfaire les demandes de tout le monde. Aujourd’hui, il a été question de comparaisons avec 1989 dans cette Assemblée, et c’est à juste titre, je pense. Je crois qu’il y a des analogies entre la place Tahrir au Caire en 2011 et l’Alexanderplatz à Berlin en 1989. Une révolution est en cours là-bas. Cependant, si nous nous rappelons un instant la révolution de 1989, nous nous souviendrons que nous étions face au même dilemme. Nous voulions la liberté, la stabilité et la démocratie, et nous négligeons le fait que ce processus, la transition d’une dictature stable vers une démocratie, est rarement pacifique, ordonné et stable. De ce point de vue, la diplomatie, l’organisation et la prudence ont également leur place. Cela ne doit pas nous faire oublier le fait que nous nous réjouissons énormément de cette révolution. C’est une révolution contre la dictature et pour la liberté. Je crois que l’Europe peut inspirer l’ordre des choses dans ces pays. Toutefois, notre joie doit être visible, mais une chose est également claire: même avec son influence limitée, il ne sera certainement pas possible de construire un État avec M. Moubarak. Avec les violences observées aujourd’hui sur la place Tahrir, le dernier vestige de légitimité de ce dirigeant en Égypte s’est évanoui."@fr8
"Elnök asszony, Ashton bárónő! Arra szeretném kérni Önt, hogy legyen bátrabb. Menjen el Kairóba a Külügyminiszterek Tanácsa előtt. Beszéljen ott a kormány és az ellenzék képviselőivel. Aztán jöjjön vissza Brüsszelbe és mondja el munkatársainak, hogy ott mit látott és hallott. Készítsen napirendet, és ne figyeljen oda 27 különféle véleményre, amelyeknek alapján aztán nagyon nehéz lesz ténylegesen tenni bármit is. Amikor Mingarelli úr elmegy Tunéziába – ezt én nagyon hasznosnak tartom –, tájékoztasson bennünket, hogy mi is és a nyilvánosság is tisztában legyen azzal, hogy Európa jelen van az adott helyszínen. Először arról értesültem, hogy az amerikaiak jelen vannak a helyszínen, és csak utána hallottam arról, hogy Mingarelli úr is ott van. Ön Európa külügyminisztere, és én őszintén azt tanácsolnám Önnek, hogy az egyik oldalon legyen a külügyminiszterünk. A másik oldalon, Európa külügyminisztereként nem kell felülnie minden kihívásnak, amelyet az emberek Ön elé állítanak. Ma elhangzottak itt összehasonlítások 1989-cel, és szerintem ez helyénvaló. Meggyőződésem, hogy a kairói Tahrir tér 2011-ben, valamint a berlini Alexanderplatz 1989-ben egyenértékű. Ott most forradalom zajlik. Ha azonban egy pillanatra visszaemlékezünk az 1989. évi forradalomra, akkor az is az eszünkbe fog jutni, hogy akkor is ugyanez a dilemma állt előttünk. Szabadságot, stabilitást és demokráciát akartunk, és elkerüli a figyelmünket az a tény, hogy ez a folyamat, a stabil diktatúra és a demokrácia közötti átmenet csak nagyon ritkán békés, rendezett és stabil. Ebből a nézőpontból a diplomáciának, a szervezésnek és az óvatosságnak is helye van. Ennek nem szabad elterelnie a figyelmünket arról a tényről, hogy nagyon örülünk ennek a forradalomnak. Ez a forradalom a diktatúra ellen és a szabadságért zajlik. Meggyőződésem, hogy Európa diktálhatja a berendezkedés módját ezekben az országokban. Örömünknek azonban nyilvánvalónak kell lennie, de van valami, ami szintén egyértelmű, mégpedig az, hogy Mubarak úrral még akkor sem lehet egy államot felépíteni, ha korlátozzák a befolyását. A Tahrir téren jelenleg zajló erőszakkal a kérdéses egyiptomi uralkodó legitimációjának utolsó nyomai is elvesztek."@hu11
"Signora Presidente, baronessa Ashton, vorrei chiederle di essere più coraggiosa. Vada a Il Cairo prima del Consiglio dei ministri degli Esteri. Parli con i rappresentanti del governo e con l’opposizione del paese. Torni a Bruxelles e riferisca ai suoi colleghi quello che ha visto e sentito. Stabilisca un’agenda e non dia retta a 27 pareri diversi, con i quali diventerebbe molto difficile promuovere qualsiasi intervento. Ci dica quando Hugues Mingarelli si recherà in Tunisia – una prospettiva a cui guardo con molto favore – per far sapere a noi e per far sapere al pubblico che l’Europa può contare su una sua presenza sul posto. Per prima mi è giunta la notizia della presenza dell’americano, soltanto dopo ho saputo che c’era anche Hugues Mingarelli. Lei è il ministro degli Esteri dell’Europa, e da una parte le consiglio vivamente di ricoprire questo ruolo, dall’altra, nella sua veste di ministro degli esteri europeo, le suggerisco di non buttarsi a capofitto in tutte le sfide che le vengono proposte. Oggi in quest’Aula sono stati fatti paragoni con il 1989, e ritengo che siano corretti. Credo che piazza Tahrir a Il Cairo nel 2011 equivalga ad Alexanderplatz a Berlino nel 1989. Si respira aria di rivoluzione. Tuttavia, se per un attimo richiamiamo alla mente la rivoluzione del 1989, ci ricorderemo che anche allora eravamo attanagliati dallo stesso dilemma. Volevamo la libertà, la stabilità e la democrazia, ma abbiamo trascurato il fatto che tale processo, la transizione da una dittatura stabile alla democrazia, è raramente pacifico, ordinato e stabile. In questo senso, anche la diplomazia, l’organizzazione e la cautela svolgono un ruolo importante. Ciò non dovrebbe comunque farci dimenticare che siamo estremamente lieti di questa rivoluzione. è una rivoluzione contro la dittatura e per la libertà. Sono fermamente convinto che l’Europa possa incidere sull’assetto di questi paesi. Tuttavia, oltre a dimostrare la nostra gioia, va detto con chiarezza che, anche con un’influenza limitata, non sarà certamente possibile costruire uno Stato con Mubarak. Con la violenza perpetrata oggi in piazza Tahrir sono crollate le ultime vestigia di legittimità di questo leader in Egitto."@it12
"Ponia pirmininke, baroniene C. Ashton, norėčiau paprašyti jūsų būti ryžtingesnei. Vykite į Kairą pirmiau, nei ten nuvyks Užsienio reikalų ministrų taryba. Pasikalbėkite su vyriausybės atstovais ir opozicija. Tuomet grįžkite į Briuselį ir papasakokite savo kolegoms, ką matėte ir girdėjote. Sudarykite darbotvarkę ir nesiklausykite 27 skirtingų nuomonių, į kurias įsigilinus iš tikrųjų labai sunku imtis kokių nors veiksmų. Kai H. Mingarelli nuvyks į Tunisą – labai teigiamai vertinu šį vizitą, praneškite mums apie tai, kad mes žinotume ir kad visuomenė žinotų, jog Europa dalyvauja ten vykstančiuose įvykiuose. Pirmiausia sužinojau, kad ten lankėsi amerikietis, ir tik vėliau išgirdau, kad ten buvo nuvykęs ir H. Mingarelli. Esate Europos užsienio reikalų ministrė, ir norėčiau nuoširdžiai jums patarti, viena vertus, būti mūsų užsienio reikalų ministre. Kita vertus, kaip Europos užsienio reikalų ministrė, neturėtumėte būti verčiama daryti viską, ko jūsų žmonės prašo. Šiandien dabartiniai įvykiai buvo lyginami su 1989 m. įvykiais, ir manau, kad šie palyginimai teisingi. Manau, 2011 m. įvykiai Kairo Tahririo aikštėje prilygsta 1989 m. įvykiams Berlyno Aleksandro aikštėje. Šiose šalyse vyksta revoliucija. Tačiau jei akimirkai prisimintume 1989 m. revoliuciją, pamatytume, kad tuomet sprendėme tą pačią dilemą. Norėjome laisvės, stabilumo ir demokratijos, tačiau pamiršome, kad šis procesas, perėjimas nuo stabilios diktatūros prie demokratijos, retai būna taikus, drausmingas ir stabilus. Šiuo požiūriu labai svarbu diplomatija, organizavimas ir atsargumas. Tačiau dėl to neturėtų sumažėti mūsų džiaugsmas dėl šios revoliucijos. Tai – revoliucija prieš diktatūrą ir už laisvę. Iš tikrųjų manau, kad Europa gali nustatyti tvarkos šiose šalyse sąlygas. Nepaisant to, mūsų džiaugsmas turi būti akivaizdus, tačiau reikia pripažinti, kad vienas dalykas aiškus: valdžioje esant H. Mubarakui, net apribojus jo įtaką, nebus įmanoma sukurti valstybės. Po šiandienos smurto įvykių Tahririo aikštėje šio valdovo veiksmai Egipte neteko paskutinių teisėtumo likučių."@lt14
"Priekšsēdētājas kundze, baronese ! Es vēlos aicināt jūs būt drosmīgākai. Aizbrauciet uz Kairu pirms Ārlietu ministru padomes sanāksmes! Parunājiet tur ar valdības pārstāvjiem un opozīciju! Atgriezieties Briselē un pastāstiet kolēģiem par redzēto un dzirdēto! Izstrādājiet darba kārtību un neklausieties 27 dažādos viedokļos, ar kuriem ir ļoti grūti kaut ko patiesībā darīt. Kad kungs brauc uz Tunisiju — ko es vērtēju ļoti pozitīvi — informējiet mūs, lai mēs zinām un lai publika zina, ka Eiropa tur piedalās. Es vispirms uzzināju, ka amerikānis ir tur, un tikai tad es dzirdēju, ka kungs arī ir tur. Jūs esat Eiropas ārlietu ministre, un es godīgi iesaku jums, no vienas puses, būt mūsu ārlietu ministrei. No otras puses, kā Eiropas ārlietu ministrei, jums nav jāreaģē uz katru izaicinājumu, ko cilvēki noliek jums priekšā. Šodien šeit tika izteikti salīdzinājumi ar 1989. gadu, un es domāju, ka tas ir pareizi. Uzskatu, ka Tahrira laukums Kairā 2011. gadā ir līdzvērtīgs Aleksandra laukumam Berlīnē 1989. gadā. Tur notiek revolūcija. Tomēr, ja mēs uz brīdi atsaucam atmiņā 1989. gada revolūciju, mēs atcerēsimies, ka mums tad bija tā pati dilemma. Mēs gribējām brīvību, stabilitāti un demokrātiju, un mēs neņēmām vērā faktu, ka šis process, pāreja no stabilas diktatūras uz demokrātiju, reti ir mierīgs, sakārtots un stabils. Šajā ziņā sava vieta ir arī diplomātijai, organizācijai un piesardzībai. Tam nevajadzētu novērst mūs no fakta, ka mēs esam ārkārtīgi iepriecināti par šo revolūciju. Tā ir revolūcija pret diktatūru un par brīvību. Es patiesi esmu pārliecināts, ka Eiropa var diktēt iekārtu šajās valstīs. Lai gan mūsu priekam jābūt redzamam, ir skaidrs arī tas, ka pat ar ierobežotu ietekmi noteikti nebūs iespējams izveidot valsti ar kungu. Ar šodienas vardarbību Tahrira laukumā pēdējās likumības pazīmes šim valdniekam Ēģiptē ir zudušas."@lv13
"Frau Präsidentin, Frau Ashton! Ich würde Ihnen zurufen: Seien Sie etwas mutiger. Fahren Sie vor dem Außenministerrat nach Kairo. Sprechen Sie dort mit den Regierungsvertretern und mit der Opposition, kommen Sie zurück nach Brüssel und erklären Sie dann Ihren Kollegen, was Sie dort gesehen und gehört haben. Setzen Sie die Agenda und hören Sie sich nicht 27 verschiedene Meinungen an, aus denen es dann sehr schwierig ist, etwas zu machen. Wenn Hugues Mingarelli nach Tunis fährt – was ich sehr gut finde –, erzählen Sie es so, dass wir es mitkriegen und dass die Öffentlichkeit mitkriegt, dass Europa präsent ist. Ich habe zuerst erfahren, dass der Amerikaner da ist, und dann erst gehört, dass Mingarelli auch vor Ort ist. Sie sind die europäische Außenministerin, ich würde Ihnen wirklich raten, machen Sie das – einerseits. Andererseits müssen Sie als europäische Außenministerin auch nicht durch jeden Reifen springen, den man Ihnen hinhält. Hier ist heute der Vergleich mit 1989 angestellt worden, und ich halte das für richtig. Ich finde, dass der Tahrir-Platz in Kairo 2011 ist, was der Alexanderplatz 1989 in Berlin war. Dort findet eine Revolution statt. Aber erinnern wir uns bitte einmal an die Revolution von 1989. Wir hatten dasselbe Dilemma. Wir wollten Freiheit, Stabilität und Demokratie, und wir verkennen dabei, dass dieser Prozess, der Übergang von einer stabilen Diktatur hin zu einer Demokratie, selten friedlich, selten geordnet und selten stabil abläuft. Insofern haben auch Diplomatie, Organisation und Vorsicht ihren Platz. Das soll nicht davon ablenken, dass unsere Freude über diese Revolution groß ist. Es ist eine Revolution gegen die Diktatur und für die Freiheit. Ich glaube, dass Europa die Ordnung dieser Länder nicht diktieren kann. Dennoch muss unsere Freude klar sein, aber eines ist auch klar, selbst bei begrenztem Einfluss: Mit Herrn Mubarak ist sicher kein Staat zu machen. Mit der Gewalt heute auf dem Tahrir-Platz ist der letzte Rest an Legitimität für diesen Herrscher in Ägypten weg."@mt15
"Mevrouw de Voorzitter, mevrouw Ashton, ik zou u willen vragen wat moediger te zijn. Ga vóór de Raad Buitenlandse Zaken naar Cairo en spreek daar met de regeringsvertegenwoordigers en met de oppositie. Ga dan terug naar Brussel en vertel uw collega’s wat u daar gezien en gehoord hebt. Bepaal de agenda en luister niet naar 27 verschillende meningen waarmee heel moeilijk iets kan worden gedaan. Als de heer Mingarelli naar Tunis gaat – wat ik heel goed vind – laat het ons dan weten en zorg dat openbaar wordt gemaakt dat Europa aanwezig is. Eerst vernam ik dat de Amerikaan er was en pas daarna hoorde ik dat ook Mingarelli ter plekke is. U bent de Europese minister van Buitenlandse Zaken en enerzijds wil ik u werkelijk adviseren om dat te doen, maar anderzijds moet u als Europese minister van Buitenlandse Zaken ook niet alles doen wat men u voorstelt. Er is hier vandaag een vergelijking met 1989 gemaakt en ik denk dat die juist is. Ik vind dat het Tahrirplein in Cairo in 2011 is wat de Alexanderplatz in 1989 in Berlijn was. Daar vindt een revolutie plaats, maar laten we nog eens aan de revolutie van 1989 denken. Toen hadden we hetzelfde dilemma. We willen vrijheid, stabiliteit en democratie maar denken daarbij niet aan het feit dat dit proces, de overgang van een stabiele dictatuur naar een democratie, zelden vreedzaam, geordend en stabiel verloopt. Daarom zijn ook diplomatie, organisatie en behoedzaamheid geboden. Dat neemt niet weg dat we heel blij zijn met deze revolutie. Het is een opstand tegen de dictatuur en voor de vrijheid. Ik denk dat Europa de orde in deze landen niet kan opleggen. Toch moet het duidelijk zijn dat we blij zijn, maar het is ook duidelijk dat met de heer Mubarak, zelfs indien hij een beperkte invloed heeft, zeker geen staat kan worden opgebouwd. Met het geweld op het Tahrirplein is het laatste restje legitimiteit voor deze heerser in Egypte verdwenen."@nl3
"Pani Przewodnicząca, Pani Baronesso Ashton! Chciałbym Panią prosić o więcej odwagi. Proszę pojechać do Kairu przed posiedzeniem Rady do Spraw Zagranicznych. Proszę porozmawiać z przedstawicielami rządu i tamtejszą opozycją. Niech Pani wróci do Brukseli i powie swoim kolegom, co Pani widziała i słyszała. Proszę określić program i nie słuchać 27 różnych opinii, w obliczu których faktycznie bardzo trudno jest cokolwiek zrobić. Kiedy pan Mingarelli wyjeżdża do Tunezji – co uważam za bardzo dobry krok – proszę nas o tym informować, byśmy wiedzieli i by społeczeństwo europejskie wiedziało, że Europa jest tam obecna. Najpierw dowiedziałem się, że Amerykanie tam byli, a dopiero potem usłyszałem, że pan Mingarelli również tam był. Pani jest ministrem spraw zagranicznych Europy i całkowicie szczerze radziłbym Pani, by z jednej strony była Pani naszym ministrem spraw zagranicznych. Z drugiej strony, jako minister spraw zagranicznych Europy nie musi pani przeskakiwać przez każdą przeszkodę, jaką na Pani drodze stawiają ludzie. Dokonano tutaj dzisiaj porównań do 1989 roku i moim zdaniem to słuszne. Sądzę, że plac Tahrir w Kairze w 2011 roku to Alexanderplatz w Berlinie w 1989 roku Mamy tu do czynienia z rewolucją. Jeżeli jednak przez chwilę pomyślimy o rewolucji z 1989 roku, to przypomnimy sobie, że mieliśmy wówczas dokładnie ten sam dylemat. Domagaliśmy się wolności, stabilności i demokracji, i zapomnieliśmy, że ten proces – transformacja stabilnej dyktatury w demokrację – rzadko przebiega w sposób pokojowy, uporządkowany i stabilny. Z tego punktu widzenia istnieje też zapotrzebowanie na dyplomację, organizację i rozwagę. To nie powinno przesłaniać nam faktu, że jesteśmy niezwykle zadowoleni z tej rewolucji. To bunt przeciwko dyktaturze i w poszukiwaniu wolności. Wierzę, że Europa nie może decydować o strukturze tych krajów. Choć nasza radość powinna być oczywista, to jednak jedno jest również jasne – nawet przy ograniczonych wpływach z pewnością nie będziemy w stanie zbudować państwa z prezydentem Mubarakiem. Obecna przemoc na placu Tahrir sprawiła, że zniknęły ostatnie ślady prawowitości władzy tego przywódcy Egiptu."@pl16
"Senhora Presidente, Senhora Baronesa Ashton, gostaria de lhe pedir que fosse mais corajosa. Desloque-se ao Cairo antes do Conselho dos Ministros dos Negócios Estrangeiros. Fale com os representantes do governo e com a oposição. Regresse a Bruxelas e relate aos seus colegas o que viu e ouviu. Fixe a agenda e não escute 27 opiniões diferentes, caso contrário, depois será muito difícil fazer, de facto, alguma coisa. Quando o Senhor Director-Geral Adjunto da Direcção-Geral das Relações Externas da Comissão Europeia, Hugues Mingarelli, for à Tunísia – o que considero bastante positivo –, gostaríamos que nos informasse, não só para ficarmos a par do que se passa mas também para que os cidadãos tenham conhecimento de que a Europa está presente. Tomei primeiro conhecimento da presença do representante americano e só depois da presença do Senhor Hugues Mingarelli. V. Ex.ª é a Ministra dos Assuntos Externos para a Europa e gostaria de a aconselhar, muito sinceramente, a ser, por um lado, a nossa Ministra dos Assuntos Externos, por outro, enquanto Ministra dos Assuntos Externos para a Europa, não deverá seguir toda e qualquer sugestão que lhe seja apresentada. Hoje foram feitas comparações com 1989, e penso que são correctas. A Praça Tahrir, no Cairo, em 2011, corresponde à Alexanderplatz, em Berlim, em 1989. A revolução está a acontecer neste país. Contudo, se pensarmos, por um momento, na revolução de 1989, recordar-nos-emos de que, nessa altura, vivemos o mesmo dilema. Queríamos a liberdade, a estabilidade e a democracia, e esquecemo-nos de que este processo, a transição de uma ditadura estável para uma democracia, raramente é pacífico, ordenado e estável. Nesta perspectiva, a diplomacia, a organização e a prudência também têm o seu lugar. Isso não deveria desviar-nos do nosso grande contentamento face a esta revolução. Esta é uma revolução contra a ditadura e pela liberdade. Estou convencido de que a Europa pode ditar a transição nestes países. Todavia, embora a nossa alegria deva ser manifesta, também é claro que, mesmo com influência limitada, não será certamente possível construir um Estado com Hosni Mubarak. Com a violência de hoje na Praça Tahrir, perdeu-se o último vestígio de legitimidade deste governante no Egipto."@pt17
"Doamnă președintă, doamnă Ashton, v-aș cere să fiți mai curajoase. Duceți-vă la Cairo înainte de Consiliul miniștrilor de externe. Vorbiți cu reprezentanții guvernului și cu opoziția de acolo. Întoarceți-vă la Bruxelles și spuneți-le colegilor dumneavoastră ce ați văzut și auzit. Fixați un plan și nu ascultați 27 de păreri diferite, cu care este apoi foarte dificil să faceți efectiv ceva. Atunci când domnul Mingarelli se duce în Tunisia – fapt pe care-l văd într-o notă foarte pozitivă – informați-ne, să știm și noi și publicul că Europa este prezentă acolo. Am aflat mai întâi că americanul era acolo și doar după aceea am aflat că domnul Mingarelli era, de asemenea, acolo. Sunteți ministrul de externe al Europei și v-aș sfătui cinstit, pe de o parte, să fiți ministrul nostru de externe. Pe de altă parte, ca ministru de externe al Europei, nu trebuie să vă chinuiți să faceți pe placul tuturor persoanelor care vin în fața dumneavoastră. Astăzi s-au făcut comparații cu anul 1989 și cred că acestea sunt justificate. Cred ca piața Tahrir din Cairo 2011 poate fi comparată cu Alexanderplatz din Berlin în 1989. Acolo are loc o revoluție. Totuși, dacă ne vom aduce aminte de revoluția din 1989 pentru o clipă, ne vom aminti că atunci am avut aceeași dilemă. Voiam libertate, stabilitate și democrație și am omis faptul că acest proces, tranziția de la o dictatură stabilă la democrație, este rareori pașnică, ordonată și stabilă. Din acest punct de vedere, diplomația, organizarea și precauția au și ele locul lor. Acest lucru nu ar trebui să ne distragă de la faptul că suntem extrem de încântați de această revoluție. Este o revoluție împotriva dictaturii și pentru libertate. Cred că Europa poate ajuta aceste țări să construiască un nou început. Totuși, bucuria noastră trebuie să fie evidentă, însă un lucru este clar, și anume că, chiar și cu o influență limitată, nu se va putea construi desigur un stat cu domnul Mubarak. Odată cu violența de astăzi din piața Tahrir, s-a pierdut ultimul vestigiu de legitimitate pentru acest conducător din Egipt."@ro18
"Pani barónka Ashtonová, chcem vás požiadať, aby ste boli odvážnejšia. Choďte do Káhiry ešte pred zasadnutím Rady ministrov zahraničných vecí. Porozprávajte sa s tamojšími vládnymi predstaviteľmi a s opozíciou. Vráťte sa do Bruselu a povedzte svojim kolegom, čo ste tam videli a počuli. Stanovte program a nepočúvajte 27 rozdielnych názorov, s ktorými je potom veľmi ťažké naozaj niečo urobiť. Keď pán Mingarelli ide do Tuniska – čo považujem za veľmi pozitívne –, informujte nás o tom, aby sme o tom vedeli a aby aj verejnosť vedela, že Európa je tam prítomná. Najskôr som sa dozvedel, že je tam Američan, a až potom som počul, že je tam aj pán Mingarelli. Ste ministerkou zahraničných vecí Európy a ja vám vážne radím, aby ste na jednej strane naozaj boli našou ministerkou zahraničných vecí. Na druhej strane však ako ministerka zahraničných vecí Európy nesmiete skočiť na všetko, čo pred vás ľudia postavia. Objavili sa tu dnes porovnania s rokom 1989 a myslím si, že to je správne. Myslím si, že námestie Tahríh v Káhire v roku 2011 je ekvivalentom námestia Alexanderplatz v Berlíne v roku 1989. Odohráva sa tam revolúcia. Keď si však na okamih spomenieme na revolúciu z roku 1989, vybaví sa nám, že vtedy sme mali tú istú dilemu. Chceli sme slobodu, stabilitu a demokraciu a prehliadli sme skutočnosť, že tento proces, premena zo stabilnej diktatúry na demokraciu, je málokedy mierový, pokojný a stabilný. Z tohto pohľadu majú svoje miesto aj diplomacia, organizácia a opatrnosť. To by nás ale nemalo odvádzať od skutočnosti, že táto revolúcia nás mimoriadne teší. Je to revolúcia proti diktatúre a za slobodu. Som presvedčený, že Európa môže riadiť procesy v týchto krajinách. Naša radosť však musí byť viditeľná a evidentná je aj ďalšia vec, a to, že rozhodne nebude možné budovať štát s pánom Mubarakom, a to ani s obmedzeným vplyvom. S dnešným násilím na námestí Tahrír sa stratili aj posledné pozostatky legitímnosti jeho vlády v Egypte."@sk19
"Gospa predsednica, baronica Ashton, prosil bi vas, da ste nekoliko pogumnejši. Pojdite v Kairo pred zasedanjem Sveta zunanjih ministrov. Pogovorite se s tamkajšnjimi predstavniki vlade in z opozicijo. Vrnite se v Bruselj in svojim kolegom povejte, kaj ste videli in slišali. Določite agendo in ne poslušajte 27 različnih mnenj, s katerimi je zelo težko dejansko kaj početi. Ko bo gospod Mingarelli odšel v Tunizijo – nekaj, kar se mi zdi zelo dobro –, nas o tem obvestite, tako da bomo seznanjeni s tem in da bo tudi javnost seznanjena, da je Evropa prisotna tam. Sprva sem izvedel, da je tam Američan in šele nato sem slišal, da je tam tudi gospod Mingarelli. Ste evropska zunanja ministrica in resnično bi vam svetoval, da ste, po eni strani, naša zunanja ministrica. Po drugi strani pa kot evropska zunanja ministrica ne smete preskakovati vseh ovir, ki jih ljudje postavijo pred vas. Danes smo slišali primerjave z letom 1989, kar menim, da je prav. Prepričan sem, da gre trg Tahrir v Kairu leta 2011 enačiti z Alexandrovim trgom v Berlinu leta 1989. Tam poteka revolucija. A če si za trenutek prikličemo v spomin revolucijo leta 1989, se bomo spomnili, da smo se takrat znašli v isti dilemi. Hoteli smo svobodo, stabilnost in demokracijo in spregledali dejstvo, da ta proces, prehod iz stabilne diktature v demokracijo, redko poteka na miroljuben, urejen in stabilen način. Gledano s tega vidika imajo tudi diplomacija, organizacija in previdnost svojo vlogo. To nas ne bi smelo preusmeriti od dejstva, da smo te revolucije zelo veseli. To je revolucija proti diktaturi in za svobodo. Prepričan sem, da Evropa ne more narekovati ureditve v teh državah. Vendarle moramo pokazati svoje veselje, a nekaj je tudi jasno, in to je, da, čeprav z omejenim vplivom, z gospodom Mubarakom zagotovo ne bo mogoče graditi države. Danes so se z nasiljem na trgu Tahrir izgubile še zadnje sledi za zakonitostjo tega voditelja v Egiptu."@sl20
"Fru talman, baronessan Ashton! Jag vill be dig vara djärvare. Res till Kairo före mötet med utrikesministrarna i rådet. Tala med regeringens företrädare och med oppositionen där. Kom tillbaka till Bryssel och berätta för dina kolleger vad du har sett och hört. Bestäm dagordningen och lyssna inte till 27 olika åsikter, som det sedan faktiskt är mycket svårt att faktiskt få någonting uträttat med. När Hugues Mingarelli reser till Tunisien – något som jag är mycket positiv till – informera oss så att vi vet och så att allmänheten vet att EU finns på plats där. Jag fick först veta att amerikanen var där och först då fick jag höra att Hugues Mingarelli också var där. Du är EU:s utrikesminister och jag vill uppriktigt ge dig rådet att för det första vara vår utrikesminister. För det andra får du som EU:s utrikesminister inte hoppa genom varje tunnband som andra håller upp framför dig. Jämförelser med 1989 har gjorts här i dag, och det tycker jag stämmer. Enligt min mening motsvarar Tahrirtorget i Kairo 2011 Alexanderplatz i Berlin 1989. En revolution pågår där. Om vi dock för ett ögonblick erinrar oss revolutionen 1989 kommer vi ihåg att vi hade samma dilemma då. Vi ville ha frihet, stabilitet och demokrati och vi förbisåg att den processen – övergången från en stabil diktatur till en demokrati – sällan är fredlig, välordnad och stabil. Därför är det även på plats med diplomati, organisation och försiktighet. Detta bör dock inte avhålla oss från att konstatera att vi är synnerligen belåtna med den här revolutionen. Det är ett uppror mot diktatur och för frihet. Jag anser att EU kan diktera läget i dessa länder. Vår glädje måste vara uppenbar, men en sak är också klar och det är att även med begränsat inflytande kommer det säkerligen inte att vara möjligt att bygga upp en stat med Hoshni Mubarek. Med våldet i dag på Tahrirtorget har de sista resterna av legitimitet för denne härskare i Egypten gått förlorade."@sv22
lpv:unclassifiedMetadata
"Mingarelli"13
"Mubarek "13
lpv:videoURI

Named graphs describing this resource:

1http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Czech.ttl.gz
2http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Danish.ttl.gz
3http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Dutch.ttl.gz
4http://purl.org/linkedpolitics/rdf/English.ttl.gz
5http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Estonian.ttl.gz
6http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Events_and_structure.ttl.gz
7http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Finnish.ttl.gz
8http://purl.org/linkedpolitics/rdf/French.ttl.gz
9http://purl.org/linkedpolitics/rdf/German.ttl.gz
10http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Greek.ttl.gz
11http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Hungarian.ttl.gz
12http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Italian.ttl.gz
13http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Latvian.ttl.gz
14http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Lithuanian.ttl.gz
15http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Maltese.ttl.gz
16http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Polish.ttl.gz
17http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Portuguese.ttl.gz
18http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Romanian.ttl.gz
19http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Slovak.ttl.gz
20http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Slovenian.ttl.gz
21http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Spanish.ttl.gz
22http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Swedish.ttl.gz
23http://purl.org/linkedpolitics/rdf/spokenAs.ttl.gz

The resource appears as object in 2 triples

Context graph