Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2011-02-02-Speech-3-030-000"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2011-02-02"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Recunoașterea de către UE a genocidului împotriva romilor în timpul celui de Al Doilea Război Mondial⁶
dcterms:Language	"fr"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20110202.13.3-030-000"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2011-02-02-Speech-3-031-000⁶
lpv:speaker	lp:Catherine Grèze⁶
lpv:spoken text	"Monsieur le Président, c’est avec une profonde émotion que je m’exprime devant vous cet après-midi. Avant tout, Monsieur le Président, je tenais à vous remercier personnellement pour votre implication. La reconnaissance du génocide tsigane est un moment historique pour les millions d’Européens que sont les Yéniches, les Sintis, les Roms, les Manouches, les gens du voyage. Des centaines de milliers de leurs parents ont été assassinés pendant ces années sombres, souvent sous l’étiquette infamante d’asociaux. Mais c’est aussi un moment historique pour nous tous, citoyens de l’Union européenne. Rappelons-le, les Tsiganes ont été les premiers à circuler d’un pays à l’autre de l’Europe, bien avant que nous ayons mis en place notre espace commun. Et aujourd’hui, avec une population de dix millions d’habitants, c’est notre première minorité. Leur histoire c’est aussi notre histoire. Il était temps, chers collègues, il était temps de redonner à ces citoyens européens confiance en leurs institutions européennes. Relégués au ban de nos sociétés, ils souffrent encore de la double sentence. À l’horreur de la guerre se sont ajoutés l’oubli, l’indifférence, le silence. La reconnaissance du génocide tsigane est donc un véritable acte de mémoire. Certes, elle permettra le souvenir, mais elle doit être avant tout le gage d’un autre futur. Des parlementaires européens, nationaux, à l’Est comme à l’Ouest, au Bundestag, la semaine dernière, ont pris leurs responsabilités face à l’histoire en impulsant la reconnaissance de ce génocide. C’est la première étape vers un autre regard de nos citoyens envers ces Européens. Le chemin est encore long. Faisons des Tsiganes des citoyens européens à part entière."@fr⁸
lpv:spokenAs	substitute; REGI (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; DEVE (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; Delegation for relations with the Mercosur countries (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; Delegation to the Euro-Latin American Parliamentary Assembly (2009-09-16--2014-06-30)²³ unknown; Europe Écologie (2009-07-14--2014-06-30)²³ substitute; Delegation for relations with the countries of Central America (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; G/EFA (2009-07-14--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Pane předsedo, mluvím zde dnes odpoledne s hlubokým pohnutím. Především bych, pane předsedo, ráda poděkovala vám osobně za vaše odhodlání. Uznání genocidy Romů je historickým momentem pro ty miliony Evropanů, kteří patří k jenišským, sintským, romským, manušským a kočovným národům. Během těch temných let byly zavražděny stovky tisíc jejich příbuzných, přičemž byli často ostudně ocejchováni jako společenští vyvrhelové. Je to však historický okamžik i pro nás všechny, občany Evropské unie. Nezapomínejme, Romové byli prvními, kdo se přesunoval mezi různými zeměmi Evropy, dlouho předtím, než jsme zřídili náš společný prostor. Dnes jsou s desetimilionovou populací naší největší menšinou. Jejich dějiny jsou i našimi dějinami. Byl nejvyšší čas, dámy a pánové, obnovit důvěru těchto evropských občanů v jejich evropské orgány. Naše společnosti se jich straní a oni stále trpí dvojím trestáním. K hrůzám války se přidalo přehlížení, lhostejnost a mlčení. Uznání genocidy Romů je proto opravdovým aktem památky. Samozřejmě poskytuje příležitost vzpomínat, především by však mělo být zárukou jiné budoucnosti. Minulý týden ve Spolkovém sněmu přijali poslanci Evropského parlamentu a národních parlamentů, z Východu stejně jako ze Západu, odpovědnost vůči historii tím, že podpořili uznání této genocidy. Jde o první krok ke změně způsobu, jímž naši spoluobčané na tyto Evropany pohlížejí. Stále je třeba ujít ještě dlouhou cestu. Udělejme z Romů samostatné evropské občany."@cs¹ "Hr. formand! Jeg er meget bevæget, når jeg taler her i eftermiddag. Jeg vil frem for alt takke Dem, hr. formand, personligt for Deres engagement. Anerkendelsen af folkedrabet på romaerne er et historisk øjeblik for de millioner af europæere, som tilhører grupperne yenish, sinti, roma, manouche eller rejsende folkeslag. Hundreder af tusinder af deres slægtninge blev myrdet i disse mørke år, ofte efter uværdigt at være blevet stemplet som socialt udstødte. Imidlertid er det også et historisk øjeblik for os alle – borgerne i EU. Lad os ikke glemme, at romaerne var de første til at flytte mellem forskellige lande i Europa, længe før vi havde oprettet vores fælles område. I dag er de med en befolkning på 10 millioner vores største mindretal. Deres historie er også vores historie. Det var på høje tid at genskabe tilliden til disse europæiske borgere i deres europæiske institutioner. Vores samfund har skyet dem, og de bliver stadig straffet dobbelt. Til krigens rædsler er der føjet forsømmelse, ligegyldighed og tavshed. Anerkendelsen af folkedrabet på romaerne er derfor en ægte mindehandling. Det giver tydeligvis lejlighed til at mindes, men det bør først og fremmest være en garanti for en anderledes fremtid. I sidste uge i Bundestag påtog parlamentsmedlemmer fra øst og vest, fra både dette og de nationale parlamenter, sig deres ansvar over for historien ved at tilskynde til anerkendelse af dette folkedrab. Det er det første skridt mod en ændring af de måder, hvorpå vores medborgere ser på disse europæere. Der er stadig lang vej at gå. Lad os gøre romaerne til europæiske borgere i sig selv."@da² "Herr Präsident, ich spreche hier an diesem Nachmittag mit tiefer emotionaler Anteilnahme. Vor allem, Herr Präsident, möchte ich Ihnen persönlich für Ihr Engagement danken. Die Anerkennung des Völkermordes an den Roma ist ein historischer Augenblick für jene Millionen Europäerinnen und Europäer, die zu den Jenischen, Sinti, Roma, Manouche und Fahrenden gehören. Hunderttausende ihrer Verwandten wurden während dieser dunklen Jahre ermordet und häufig schändlich als soziale Außenseiter gebrandmarkt. Allerdings ist es auch ein historischer Augenblick für uns alle, Bürgerinnen und Bürger der Europäischen Union. Lassen Sie uns nicht vergessen, die Roma waren die ersten, die zwischen den verschiedenen Ländern Europas hin- und herzogen, lange bevor wir unseren gemeinsamen Raum geschaffen haben. Heute sind sie mit einer Bevölkerung von 10 Millionen unsere größte Minderheit. Ihre Geschichte ist auch unsere Geschichte. Es war höchste Zeit, meine Damen und Herren, das Vertrauen dieser europäischen Bürgerinnen und Bürger in ihre europäischen Institutionen wieder herzustellen. Sie wurden von unseren Gesellschaften gemieden und leiden immer noch unter doppelter Bestrafung. Zu den Schrecken des Krieges kamen noch Vernachlässigung, Gleichgültigkeit und Schweigen. Die Anerkennung des Völkermordes an den Roma ist daher ein aufrichtiger Akt der Erinnerung. Sicher wird so die Möglichkeit der Erinnerung geschaffen, aber darüber hinaus sollte es die Garantie für eine bessere Zukunft sein. Letzte Woche im Bundestag nahmen die Mitglieder des Europäischen Parlaments und der nationalen Parlamente aus Ost und West gleichermaßen ihre Verantwortung der Geschichte gegenüber auf sich, indem sie zur Anerkennung dieses Völkermordes aufriefen. Dies ist der erste Schritt in Richtung einer veränderten Sichtweise unserer Mitbürgerinnen und Mitbürger auf diese Europäerinnen und Europäer. Wir haben immer noch einen langen Weg vor uns. Lassen Sie uns das Volk der Roma zu europäischen Bürgerinnen und Bürgern nach ihrem eigenen Recht machen."@de⁹ "Κύριε Πρόεδρε, μιλώ εδώ σήμερα το απόγευμα με βαθιά συγκίνηση. Πάνω απ’ όλα, κύριε Πρόεδρε, θα ήθελα να ευχαριστήσω εσάς προσωπικά για τη δέσμευσή σας. Η αναγνώριση της γενοκτονίας των Ρομά αποτελεί ιστορική στιγμή για τα εκατομμύρια αυτά των Ευρωπαίων που ανήκουν στους λαούς Yenish, Sinti, Ρομά, Manouche και τους περιπλανώμενους λαούς. Εκατοντάδες χιλιάδες συγγενείς τους δολοφονήθηκαν κατά τη διάρκεια εκείνων των σκοτεινών χρόνων, συχνά με την επονείδιστη επωνυμία του παρία να τους συνοδεύει. Ωστόσο, είναι επίσης μια ιστορική στιγμή για όλους εμάς, τους πολίτες της Ευρωπαϊκής Ένωσης. Ας μην το λησμονούμε, οι Ρομά ήταν οι πρώτοι που μετακινούνταν μεταξύ των διαφόρων χωρών της Ευρώπης, πολύ πριν δημιουργήσουμε τον κοινό χώρο μας. Σήμερα, με πληθυσμό 10 εκατομμύρια, αποτελούν τη μεγαλύτερη μειονότητά μας. Η ιστορία τους είναι και δική μας ιστορία. Ήταν πλέον καιρός, κυρίες και κύριοι, να αποκατασταθεί η εμπιστοσύνη των ευρωπαίων αυτών πολιτών στα ευρωπαϊκά θεσμικά τους όργανα. Έχουν αποκλειστεί από τις κοινωνίες μας και εξακολουθούν να υφίστανται διπλή τιμωρία. Στη φρίκη του πολέμου έχουν προστεθεί η παραμέληση, η αδιαφορία και η σιωπή. Η αναγνώριση της γενοκτονίας των Ρομά αποτελεί ως εκ τούτου πραγματική πράξη μνήμης. Παρέχει σαφώς μια ευκαιρία να θυμηθούμε, θα πρέπει όμως πάνω απ’ όλα να αποτελέσει εγγύηση για ένα διαφορετικό μέλλον. Την περασμένη εβδομάδα στην Ομοσπονδιακή Βουλή της Γερμανίας, βουλευτές του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου και των εθνικών κοινοβουλίων, τόσο από την Ανατολή όσο και από τη Δύση, ανέλαβαν την ευθύνη τους απέναντι στην ιστορία ενθαρρύνοντας την αναγνώριση της γενοκτονίας αυτής. Αυτό είναι το πρώτο βήμα για την αλλαγή του τρόπου με τον οποίο οι συμπολίτες μας βλέπουν τους Ευρωπαίους αυτούς. Έχουμε ακόμη πολύ δρόμο να διανύσουμε. Ας κάνουμε τους Ρομά αυτοδικαίως ευρωπαίους πολίτες."@el¹⁰ "Mr President, I speak here this afternoon with deep feeling. Above all, Mr President, I would like to thank you personally for your commitment. The recognition of the Roma genocide is a historic moment for those millions of Europeans who belong to the Yenish, Sinti, Roma, Manouche and traveller peoples. Hundreds of thousands of their relatives were murdered during those dark years, often having been disgracefully branded as social outcasts. However, it is also an historic moment for all of us, citizens of the European Union. Let us not forget, the Roma were the first to move between different countries of Europe, well before we had set up our common area. Today, with a population of 10 million, they are our largest minority. Their history is our history, too. It was high time, ladies and gentlemen, to restore the confidence of these European citizens in their European institutions. They have been shunned by our societies, and they still suffer from a double punishment. To the horrors of war have been added neglect, indifference and silence. The recognition of the Roma genocide is therefore a genuine act of remembrance. Clearly, it provides an opportunity to remember, but it should above all be a guarantee of a different future. Last week at the Bundestag, Members of the European Parliament and of the national parliaments, from the East and West alike, shouldered their responsibility to history by encouraging recognition of this genocide. This is the first step towards changing the way in which our fellow citizens view these Europeans. There is still a long way to go. Let us make the Roma people European citizens in their own right."@en⁴ "Señor Presidente, esta tarde intervengo en esta Cámara con una profunda emoción. Por encima de todo, señor Presidente, quiero expresarle mi agradecimiento personal por su compromiso. El reconocimiento del genocidio de la población gitana es un momento histórico para los millones de europeos que pertenecen a los pueblos yenish, sinti, romaníes, manouches y a los pueblos itinerantes. Cientos de miles de sus parientes fueron asesinados durante estos oscuros años, y lamentablemente, a menudo se les consideró marginados sociales. No obstante, también es un momento histórico para todos nosotros, los ciudadanos de la Unión Europea. No olvidemos que la población gitana fue la primera en desplazarse por distintos países de Europa, mucho antes de que estableciéramos nuestro espacio común. Hoy representan nuestra minoría más grande, con una población de diez millones de personas. Su historia también es nuestra historia. Ya iba siendo hora, Señorías, de restaurar la confianza de estos ciudadanos europeos en sus instituciones europeas. Han sido rechazados por nuestras sociedades, y siguen sufriendo un doble castigo: a los horrores de la guerra se han añadido la ignorancia, la indiferencia y el silencio. Por ello, el reconocimiento del genocidio de la población romaní es un verdadero acto de conmemoración. Sin duda, nos brinda una oportunidad para recordar, pero sobre todo debe ser la garantía de un futuro distinto. La semana pasada, diputados al Parlamento Europeo y a los parlamentos nacionales, tanto del este como del oeste, asumieron su responsabilidad ante la historia en el alentando el reconocimiento de este genocidio. Este es el primer paso para cambiar el modo en que nuestros conciudadanos ven a estos europeos. Todavía queda mucho por hacer. Hagamos de la población gitana ciudadanos europeos por derecho propio."@es²¹ "Austatud president! Täna pärastlõunal siin esinedes valdavad mind tugevad tunded. Eelkõige, austatud president, sooviksin tänada isiklikult teid teie sügava pühendumuse eest! Romade genotsiidi tunnistamine on ajalooline hetk neile miljonitele eurooplastele, kes kuuluvad yenishide, sintede, romade, manouchede ja rändrahvaste hulka. Neil süngetel aastatel mõrvati sajad tuhanded nende sugulased, kellele omistati tihti häbiväärselt lindprii silt. Siiski on see ajalooline hetk ka meile kõigile, kes me oleme Euroopa Liidu kodanikud. Ärgem unustagem, et romad olid esimesed, kes liikusid eri Euroopa riikide vahel, ammu enne seda kui meie oma ühise piirkonna lõime! Nüüd moodustavad nad kümne miljoni inimesega meie suurima vähemuse. Nende ajalugu on ka meie ajalugu. Head kolleegid! Juba ammu oli aeg taastada nende Euroopa kodanike usaldus Euroopa institutsioonide vastu. Meie ühiskond on neid vältinud ja nad kannatavad endiselt kahekordse karistuse all. Sõja õudustele on lisandunud unarussejäetus, ükskõiksus ja vaikus. Romade genotsiidi tunnistamine on seepärast tõeline mälestamise akt. Ilmselgelt pakub see võimaluse meenutusteks, kuid peaks eelkõige olema senisest erineva tuleviku garantii. Eelmisel nädalal Bundestagis võtsid Euroopa Parlamendi ja liikmesriikide parlamentide liikmed, nii Idast kui ka Läänest, kanda ajaloolist vastutust ja kutsusid üles seda genotsiidi tunnistama. See on esimene samm, et muuta meie kaaskodanike suhtumist neisse eurooplastesse. Ja meil on veel pikk tee minna. Tehkem romadest täieõiguslikud Euroopa kodanikud!"@et⁵ "Arvoisa puhemies, puhun täällä tänä iltapäivänä syvän tunteen vallassa. Arvoisa puhemies, haluaisin ennen kaikkea kiittää teitä henkilökohtaisesti omistautumisestanne asialle. Romanien kansanmurhan tunnustaminen on historiallinen hetki niille miljoonille eurooppalaisille, joihin kuuluvat jenishit, sintit, romanit, manouchet ja liikkuva väestö. Satojatuhansia heidän sukulaisiaan murhattiin noina synkkinä vuosina usein sen jälkeen, kun heidät oli häpeällisesti leimattu yhteiskunnassa hylkiöiksi. Tämä on kuitenkin historiallinen hetki meille kaikille Euroopan unionin kansalaisille. Me emme saa unohtaa, että romanit liikkuivat ensimmäisinä Euroopan maasta toiseen kauan ennen kuin yhteinen alueemme perustettiin. Tällä hetkellä tämä 10 miljoonainen kansa on suurin enemmistömme. Heidän historiansa on myös meidän historiaamme. Hyvät kuulijat, on korkea aika palauttaa näiden EU:n kansalaisten luottamus EU:n toimielimiin. Heitä on karsastettu yhteiskunnissamme, ja he kärsivät yhä kaksinkertaista rangaistusta. Sodan kauhujen lisäksi he ovat joutuneet laiminlyöntien, välinpitämättömyyden ja vaikenemisen kohteeksi. Romanien kansanmurhan tunnustaminen on siksi osoitus aidosta muistamisesta. Se tarjoaa selvästikin tilaisuuden muistaa, mutta sen pitäisi ennen kaikkea taata erilainen tulevaisuus. Viime viikolla Saksan liittopäivillä Euroopan parlamentin ja kansallisten parlamenttien jäsenet niin idästä kuin lännestäkin kantoivat vastuunsa historiasta kannustamalla tunnustamaan tämän kansanmurhan. Tämä on ensimmäinen askel kohti muutosta siinä, miten kansalaisemme suhtautuvat näihin eurooppalaisiin. Meillä on vielä pitkä matka kuljettavana. Tehkäämme romaneista oikeutetusti EU:n kansalaisia."@fi⁷ "Elnök úr, ma délután meghatottan szólalok fel. Mindenekelőtt szeretném megköszönni, elkötelezettségét, elnök úr. A roma népirtás elismerése történelmi pillanat azon európaiak milliói számára, akik a jénis, szintó, roma, mánus és vándorló („traveller”) néphez tartoznak. Rokonaik közül százezreket gyilkoltak meg e sötét évek során, akiket megalázó módon gyakran a társadalomból kivetettnek bélyegeztek. Azonban ez történelmi pillanat számunkra, uniós állampolgárok számára is. Ne felejtsük el, hogy a romák utaztak először az európai országok között, jóval azelőtt, hogy közös területeink létrejöttek. Ma 10 milliós népességükkel a legnagyobb kisebbségünk. Történelmük a mi történelmünk is. Legfőbb ideje volt, hölgyeim és uraim, hogy helyreállítsuk ezen európai polgárok európai intézményekbe vetett bizalmát. Társadalmaink kitértek előlük, és még mindig kétszeres büntetést szenvednek el. A háború borzalmai után az elhanyagolás, közöny és hallgatás következett. Ezért a roma népirtás elismerése tekinthető valódi megemlékezésnek. Egyértelműen alkalmat ad az emlékezésre, de mindenekelőtt a jobb jövő garanciáját kell jelentenie. Múlt héten a Bundestagban az Európai Parlament és a nemzeti parlamentek képviselői, keletről és nyugatról egyaránt, elismerték történelmi felelősségüket azzal, hogy szorgalmazták a népirtás elismerését. Ez az első lépés afelé, hogy megváltoztassuk embertársaink ezen európaiakkal kapcsolatos nézőpontját. Még rengeteg a tennivaló. Tegyük a roma népet saját jogú európai polgárokká!"@hu¹¹ "Signor Presidente, è con profonda emozione che vi parlo oggi pomeriggio. Vorrei in primo luogo ringraziare personalmente lei, signor Presidente, per l’impegno dimostrato. Il riconoscimento del genocidio dei rom è un momento storico per quei milioni di europei che appartengono agli yenish, ai sinti, ai rom, ai manouche e alle popolazioni nomadi. Centinaia di migliaia di persone loro parenti sono state uccise durante quegli anni bui, spesso con l’etichetta infamante di emarginati sociali. Si tratta tuttavia anche di un momento storico per tutti noi, cittadini dell’Unione europea. Non dimentichiamo che i rom sono stati i primi a spostarsi tra i diversi paesi d’Europa, ben prima che noi istituissimo il nostro spazio comune. Oggi, con una popolazione di 10 milioni, rappresentano la nostra minoranza più ampia. La loro storia è anche la nostra storia. Onorevoli colleghi, era tempo che ripristinassimo la fiducia di questi cittadini europei nelle loro istituzioni comunitarie. Sono stati sempre messi al bando dalle nostre società, e sono ancor oggi soggetti a una doppia punizione. Agli orrori della guerra si sono aggiunti l’oblio, l’indifferenza e il silenzio. Il riconoscimento del genocidio dei rom è pertanto un gesto autentico di commemorazione. Ci dà occasione di ricordare, è evidente, ma dovrebbe essere soprattutto la garanzia di un futuro diverso. La scorsa settimana, al Bundestag, gli europarlamentari e i deputati dei parlamenti nazionali, a est come a ovest, si sono assunti la propria responsabilità nei confronti della storia incoraggiando il riconoscimento di questo genocidio. è il primo passo verso il cambiamento del modo in cui i nostri concittadini vedono questi europei. C’è ancora molta strada da fare. Facciamo dei rom dei cittadini europei a tutti gli effetti!"@it¹² "Pone pirmininke, šią popietę čia kalbu apimta gilių jausmų. Pirmiausia, pone pirmininke, norėčiau padėkoti asmeniškai jums už nuoširdžias pastangas. Romų genocido pripažinimas – istorinės svarbos įvykis milijonams Europoje gyvenančių jenišų, sintų, romų, manušų ir klajoklių. Tais tamsos metais išžudyta šimtai tūkstančių jų giminaičių, dažnai paženklintų gėdinga visuomenės atstumtųjų žyme. Taip pat šis įvykis istoriškai svarbus visiems Europos Sąjungos piliečiams. Neužmirškime, kad romai pirmieji ėmė judėti iš vienos Europos šalies į kitą – gerokai anksčiau, negu sukūrėme bendrąją mūsų erdvę. Šiandien ši 10 mln. gyventojų grupė – didžiausia mūsų mažuma. Jos istorija neatsiejama nuo mūsų istorijos. Ponios ir ponai, pats laikas atkurti šių Europos piliečių pasitikėjimą Europos institucijomis. Atstumti mūsų visuomenių, romai tebekenčia dvigubą bausmę. Po visų karo baisumų jie susidūrė su visuomenės nesiskaitymu, abejingumu ir tyla. Taigi romų genocido pripažinimas – tai nuoširdi atminimo išraiška. Šis pripažinimas neabejotinai teikia galimybę atminti praeitį, bet svarbiausia, kad jis padėtų užtikrinti kitokią ateitį. Praėjusią savaitę Bundestage Europos Parlamento ir nacionalinių parlamentų nariai – ir iš Rytų, ir iš Vakarų – prisiėmė atsakomybę už istoriją, skatindami pripažinti šį genocidą. Tai pirmas žingsnis siekiant keisti mūsų bendrapiliečių požiūrį į šiuos europiečius. Prieš akis – ilgas kelias. Pasiekime, kad romų tautybės žmonės taptų tikrais Europos piliečiais."@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs! Šajā pēcpusdienā es uzstājos dziļi saviļņota. Priekšsēdētāja kungs, vispirms es vēlētos pateikties par jūsu paziņojumu. Pret romiem vērstā genocīda atzīšana ir vēsturisks mirklis miljoniem eiropiešu, kas pieder pie jenišu, sinti, romu, manušu un ceļotāju tautām. Simtiem tūkstoši viņu tuvinieku tika nogalināti šajos baigajos gados, bieži apkaunojoši nodēvēti par sociāli nevēlamiem elementiem. Tomēr tas ir vēsturisks brīdis arī mums, Eiropas Savienības pilsoņiem. Neaizmirsīsim, ka romi bija pirmie, kas pārvietojās starp Eiropas valstīm ilgu laiku pirms mūsu kopējās telpas izveidošanas. Šodien šī 10 miljonu iedzīvotāju lielā kopiena ir Eiropas lielākā minoritāte. Viņu vēsture ir arī mūsu vēsture. Dāmas un kungi, ir pēdējais laiks atjaunot šo Eiropas iedzīvotāju uzticēšanos Eiropas iestādēm. Mūsu sabiedrība ir izvairījusies no viņiem, un viņi joprojām tiek sodīti dubulti. Kara šausmas papildina nevērīga attieksme, vienaldzība un klusēšana. Tādēļ romu genocīda atzīšana ir piemiņas pasākums. Tas neapšaubāmi sniedz iespēju atcerēties, bet vispirms būtu jāgarantē citādāka nākotne. Pagājušajā nedēļā Bundestāgā Eiropas Parlamenta un rietumvalstu un austrumvalstu parlamentu deputāti uzņēmās atbildību vēstures priekšā, veicinot šā genocīda atzīšanu. Tas ir pirmais pasākums, kas veikts, lai mainītu mūsu iedzīvotāju uzskatus par šiem eiropiešiem. Mums priekšā vēl ir tāls ceļš. Ļausim romu tautības pārstāvjiem dzīvot kā pilntiesīgiem Eiropas pilsoņiem."@lv¹³ "Monsieur le Président, c'est avec une profonde émotion que je m'exprime devant vous cet après-midi. Avant tout, Monsieur le Président, je tenais à vous remercier personnellement pour votre implication. La reconnaissance du génocide tsigane est un moment historique pour les millions d'Européens que sont les Yéniches, les Sintis, les Roms, les Manouches, les gens du voyage. Des centaines de milliers de leurs parents ont été assassinés pendant ces années sombres, souvent sous l'étiquette infamante d'asociaux. Mais c'est aussi un moment historique pour nous tous, citoyens de l'Union européenne. Rappelons-le, les Tsiganes ont été les premiers à circuler d'un pays à l'autre de l'Europe, bien avant que nous ayons mis en place notre espace commun. Et aujourd'hui, avec une population de dix millions d'habitants, c'est notre première minorité. Leur histoire c'est aussi notre histoire. Il était temps, chers collègues, il était temps de redonner à ces citoyens européens confiance en leurs institutions européennes. Relégués au ban de nos sociétés, ils souffrent encore de la double sentence. À l'horreur de la guerre se sont ajoutés l'oubli, l'indifférence, le silence. La reconnaissance du génocide tsigane est donc un véritable acte de mémoire. Certes, elle permettra le souvenir, mais elle doit être avant tout le gage d'un autre futur. Des parlementaires européens, nationaux, à l'Est comme à l'Ouest, au Bundestag, la semaine dernière, ont pris leurs responsabilités face à l'histoire en impulsant la reconnaissance de ce génocide. C'est la première étape vers un autre regard de nos citoyens envers ces Européens. Le chemin est encore long. Faisons des Tsiganes des citoyens européens à part entière."@mt¹⁵ "Mijnheer de Voorzitter, ik ben zeer ontroerd dat ik vanmiddag het woord mag voeren over dit onderwerp. Allereerst wil ik u, mijnheer de Voorzitter, bedanken voor uw engagement. De erkenning van de genocide op Roma is een historisch moment voor miljoenen Europeanen die Yéniche zijn, Sinti, Roma, Manouche, woonwagenbewoners. Honderdduizenden van hun ouders en grootouders zijn vermoord in die duistere tijden, vaak nadat ze op beledigende wijze gebrandmerkt waren als asociaal. Dit is echter ook voor ons, burgers van de Europese Unie, een historisch moment. Laten we niet vergeten dat Roma de eersten waren die in Europa van het ene land naar het andere reisden, lang voordat wij een gemeenschappelijke ruimte hadden gecreëerd. Nu zijn zij onze grootste minderheid, met tien miljoen mensen. Hun geschiedenis is ook onze geschiedenis. Het is de hoogste tijd, collega's, de allerhoogste tijd om het vertrouwen van deze burgers van Europa in hun Europese instellingen te herstellen. Zij zijn uitgestoten uit onze samenleving, en zij worden nog steeds dubbel bestraft. Naast de gruwelen van de oorlog was er vergetelheid, onverschilligheid, zwijgen. Daarom is de erkenning van de genocide op Roma een werkelijke daad van herdenking. Daarmee zullen wij inderdaad de herinnering levend kunnen houden maar moeten wij vooral een bewijs leveren van onze inzet voor een betere toekomst. Vorige week, in de Bondsdag, hebben leden van het Europees Parlement en van nationale parlementen, uit het Oosten en het Westen, hun verantwoordelijkheid tegenover de geschiedenis onder ogen gezien, door voor te stellen om deze genocide als zodanig te erkennen. Dit is een eerste stap. We moeten ervoor zorgen dat onze burgers een ander beeld krijgen van deze Europeanen. We hebben nog een lange weg voor de boeg. Laten we van de Roma volwaardige Europese burgers maken."@nl³ "Panie Przewodniczący! Dzisiejszego popołudnia przemawiam tu ze wzruszeniem. Panie Przewodniczący! Chciałabym nade wszystko podziękować Panu osobiście za Pana zaangażowanie. Uznanie ludobójstwa Romów to historyczna chwila dla tych milionów Europejczyków, którzy należą do Jeniszy, Sinti, Romów, Manuszów i narodów podróżniczych. W tych mrocznych latach setki tysięcy ich krewnych zostały wymordowane, często po tym, jak haniebnie określono ich mianem wyrzutków społeczeństwa. Jest to jednak także historyczny moment dla nas wszystkich, obywateli Unii Europejskiej. Nie zapominajmy, że Romowie byli pierwszym ludem, który przemieszczał się pomiędzy różnymi krajami Europy na długo przed utworzeniem naszego wspólnego obszaru. Dziś jest ich 10 milionów i są oni naszą najliczniejszą mniejszością. Ich historia to także nasza historia. Panie i Panowie! To był najwyższy czas, by odbudować zaufanie tych obywateli Europy w ich europejskie instytucje. Nasze społeczeństwa odrzucały ich, a i nadal ponoszą oni podwójną karę. Do okropieństw wojny doszły jeszcze lekceważenie, obojętność i milczenie. Uznanie ludobójstwa Romów jest w związku z tym prawdziwym aktem pamięci. Stanowi ono oczywiście okazję do tego, by pamiętać, ale nade wszystko powinno być gwarancją innej przyszłości. W zeszłym tygodniu w Bundestagu, posłowie Parlamentu Europejskiego i parlamentów krajowych, zarówno ze Wschodu, jak i z Zachodu, wzięli na siebie odpowiedzialność za historię apelując o uznanie tego ludobójstwa. Jest to pierwszy krok ku zmianie sposobu, w jaki nasi współobywatele postrzegają tych Europejczyków. Przed nami wciąż daleka droga. Sprawmy, by Romowie stali się pełnoprawnymi obywatelami Europy."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, intervenho aqui esta tarde com uma emoção profunda. Acima de tudo, Senhor Presidente, quero agradecer-lhe pessoalmente pelo seu empenho. O reconhecimento do genocídio dos romanichéis é um momento histórico para os milhões de europeus que pertencem aos yenish, sinti, romanichéis, manouche e aos . Centenas de milhares de familiares destas pessoas foram assassinadas durante aqueles anos negros, tendo sido muitas vezes, lamentavelmente, estigmatizados como párias sociais. Contudo, trata-se também de um momento histórico para todos nós, cidadãos da União Europeia. Não devemos esquecer que os romanichéis foram os primeiros a percorrer diferentes países da Europa, muito antes de termos criado o nosso espaço comum. Hoje, com uma população de 10 milhões de pessoas, são a nossa maior minoria. A sua história é também a nossa história. Já era tempo, caros Colegas, de recuperar a confiança destes cidadãos europeus nas suas instituições europeias. Foram rejeitados pelas nossas sociedades e ainda sofrem um duplo castigo. Aos horrores da guerra juntaram-se a negligência, a indiferença e o silêncio. O reconhecimento do genocídio dos romanichéis é, pois, um verdadeiro acto de evocação. Proporciona claramente uma oportunidade para recordar, mas deve, acima de tudo, ser uma garantia de um futuro diferente. Na semana passada, no Bundestag, deputados ao Parlamento Europeu e aos parlamentos nacionais, do oriente e do ocidente, assumiram a sua responsabilidade perante a história incentivando o reconhecimento deste genocídio. Trata-se do primeiro passo para mudar a forma como os nossos concidadãos encaram estes europeus. Ainda há um longo caminho a percorrer. Façamos dos romanichéis cidadãos europeus de pleno direito."@pt¹⁷ "Domnule Președinte, vorbesc aici în această după-amiază cu profundă emoție. În primul rând doresc să vă mulțumesc, domnule președinte, personal pentru devotamentul dvs. Recunoașterea genocidului împotriva romilor este un moment istoric pentru acele milioane de europeni care aparțin popoarelor Yenish, Sinti, Roma, Manouche și popoarelor de nomazi. Sute de mii de rude de-ale lor au fost ucise în acele vremuri întunecate, fiind adesea însemnate în mod scandalos ca proscriși sociali. Totuși, este, de asemenea, un moment istoric pentru noi toți, cetățeni ai Uniunii Europene. Să nu uităm că romii au fost primii care au circulat între diferite țări din Europa, cu mult înainte ca noi să înființăm spațiul nostru comun. În prezent, cu o populație de 10 milioane, sunt cea mai mare minoritate a noastră. Istoria lor este și istoria noastră. A sosit timpul, doamnelor și domnilor, să redăm încrederea acestor cetățeni europeni în instituțiile lor europene. Au fost ocoliți de societățile noastre și continuă să fie pedepsiți de două ori. Ororilor războiului li s-au adăugat neglijența, indiferența și tăcerea. Recunoașterea genocidului împotriva romilor este, prin urmare, un veritabil act de comemorare. În mod clar, ne oferă ocazia de a ne aminti, însă ar trebui să reprezinte, mai presus de toate, o garanție a unui viitor diferit. Săptămâna trecută, la Bundestag, deputații europeni și din parlamentele naționale, din est și din vest deopotrivă, și-au asumat responsabilitatea pentru istoria lor încurajând recunoașterea acestui genocid. Acesta este primul pas spre schimbarea modului în care sunt văzuți acești europeni de concetățenii noștri. Mai este încă multă cale de parcurs. Ce-ar fi dacă am face din romi cetățeni europeni cu drepturi depline?"@ro¹⁸ "Dnes popoludní tu vystupujem v citovom pohnutí. V prvom rade by som sa vám, pán predseda, chcela osobne poďakovať za váš záväzok. Uznanie genocídy Rómov je historickou chvíľou pre tie milióny Európanov, ktorí patria k skupinám Jenišov, Sintov, Rómov, Manušov a kočovníkov. Státisíce ich príbuzných prišli v tých temných dobách o život, pričom boli neraz hanebne ociachovaní za vydedencov spoločnosti. Je to však aj historická chvíľa pre nás všetkých, občanov Európskej únie. Nezabúdajme, že Rómovia boli prvými, ktorí sa presúvali medzi rozličnými európskymi krajinami dávno predtým, ako sme vytvorili spoločný priestor. V súčasnosti sú pri počte obyvateľstva 10 miliónov najväčšou menšinou. Ich dejiny sú aj našimi dejinami. Je najvyšší čas, dámy a páni, aby sme obnovili dôveru týchto európskych občanov v európske inštitúcie. Naše spoločnosti od nich bočili a oni sú ešte stále trestaní dvakrát. K hrôzam vojny sa pridalo prehliadanie, ľahostajnosť a mlčanie. Uznanie genocídy Rómov je preto skutočným spomienkovým aktom. Tento akt zjavne poskytuje možnosť pohľadu do minulosti, predovšetkým by však mal byť zárukou inej budúcnosti. Poslanci Európskeho parlamentu a poslanci národných parlamentov tak z Východu, ako aj zo Západu minulý týždeň v dolnej komore nemeckého parlamentu ( ) prijali zodpovednosť voči histórii tým, že podporili uznanie tejto genocídy. Ide o prvý krok k zmene spôsobu, akým naši spoluobčania vnímajú týchto Európanov. Ešte máme pred sebou dlhú cestu. Zabezpečme, aby sa z Rómov stali plnohodnotní európski občania."@sk¹⁹ "Gospod predsednik, danes popoldne govorim z globokimi čustvi. Predvsem bi se vam, gospod predsednik, želela osebno zahvaliti za vašo zavezo. Priznavanje genocide Romov je zgodovinski trenutek za vse tiste milijone Evropejcev, ki pripadajo Jenišem, Sintom, Romom, Manušem in nomadskim narodom. Več sto tisoč njihovih sorodnikov je bilo umorjenih v tistih mračnih časih, ko so bili pogosto sramotno označeni kot izobčenci iz družbe. To pa je tudi zgodovinski trenutek za vse nas državljane Evropske unije. Ne pozabimo, Romi so bili prvi, ki so se selili iz ene države Evrope v druge, in sicer dolgo pred tem, ko smo oblikovali naš skupen prostor. Danes, z 10 milijoni prebivalcev, predstavljajo našo največjo manjšino. Njihova zgodovina je tudi naša zgodovina. Bil je že skrajni čas, gospe in gospodje, da povrnemo zaupanje teh evropskih državljanov v njihove evropske institucije. Naše družbe jih odrivajo, zato še vedno trpijo dvojno kazen. Grozodejstvom vojne so se pridružili zanemarjanje, ravnodušnost in tišina. Priznavanje genocida Romov je zato iskreno dejanje spominjanja. Je seveda jasna priložnost za spominjanje, vendar pa mora biti predvsem zagotovilo drugačne prihodnosti. Prejšnji teden so poslanci Evropskega parlamenta in nacionalnih parlamentov z vzhoda in zahoda v nemškem parlamentu prevzeli odgovornost za zgodovino, tako da so podprli priznavanje tega genocida. To je prvi korak pri spreminjanju pogleda naših sodržavljanov na te Evropejce. Pred nami je še dolga pot. Poskrbimo, da bodo Romi postali polnopravni evropski državljani."@sl²⁰ "Herr talman! Jag talar här i eftermiddag direkt från hjärtat. Framför allt vill jag personligen tacka dig, Jerzy Buzek, för ditt engagemang. Erkännandet av folkmordet på romer är en historisk händelse för de miljontals européer som tillhör det judiska, sintiska och romska resande folket. Hundratusentals av deras släktingar mördades under dessa mörka år, ofta efter att ha blivit skamligt utpekade som socialt utslagna. Dessutom är det en historisk händelse för oss europeiska medborgare. Vi ska inte glömma bort att romerna var de första som flyttade mellan olika länder i Europa, långt innan vi hade inrättat vår gemenskap. I dag är de med en befolkning på 10 miljoner vår största minoritet. Deras historia är även vår historia. Det är hög tid att återupprätta dessa europeiska medborgares förtroende för EU:s institutioner. De har ignorerats av vårt samhälle och drabbas fortfarande av ett dubbelt straff. Förutom krigets grymheter kan vi lägga till försummelse, likgiltighet och tystnad. Erkännandet av folkmordet på romerna är därför ett unikt uppmärksammande. Det är givetvis ett tillfälle att minnas, men också, och framför allt, är det ett löfte om en annorlunda framtid. I tyska Bundestag förra veckan tog parlamentsledamöter och ledamöter i de nationella parlamenten från öst och väst sitt historiska ansvar genom att uppmana erkännandet av detta folkmord. Detta är ett första steg mot att förändra medborgares syn på dessa européer, men vi har fortfarande lång väg att gå. Låt oss göra romer till fullvärdiga europeiska medborgare."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Bundestag"²¹ "Bundestagu"¹⁹ "Catherine Grèze,"^15,8 "au nom du groupe Verts/ALE"^15,8 "travellers"¹⁷
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶