Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-12-15-Speech-3-466"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech6
dcterms:Date	"2010-12-15"^^xsd:date6
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Guvernanța economică și articolul 9 din Tratatul de la Lisabona (dezbatere)6
dcterms:Language	"fr"^^xsd:language6
lpv:document identification number	"en.20101215.26.3-466"6
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-12-15-Speech-3-4676
lpv:speaker	lp:Olivier Chastel6
lpv:spoken text	"Madame la Présidente, Monsieur le Commissaire, Mesdames et Messieurs les parlementaires, je suis ravi que le public soit présent. C’est bien! Le Conseil a également rappelé qu’il entendait apporter des contributions tant à la surveillance thématique fondée sur les cinq grands objectifs de la stratégie Europe 2020 qu’à la surveillance macro-économique, dans la mesure où ces deux cadres de surveillance sont étroitement liés. Et, suite à la demande de la Présidence belge, le comité de protection sociale a remis un avis sur la dimension sociale de la stratégie Europe 2020, dans lequel il insiste sur la synergie des priorités de la stratégie 2020 et l’ensemble indissociable que forment les objectifs fixés par le Conseil européen. Je signale également que le Conseil a fait mention de l’article 9 dans d’autres conclusions: les conclusions sur les pensions et les conclusions du Conseil sur les services sociaux d’intérêt général. Voilà, Madame la Présidente, chers collègues, notre discussion de cet après-midi nous permet d’aborder quelques thèmes relatifs à la gouvernance économique et, en particulier, à ses aspects sociaux. En tant que président du Conseil, je reste évidemment à l’écoute de vos interventions et j’attends un échange de vues fructueux qui nous aidera tous dans les négociations ultérieures. Je remercie évidemment le Parlement d’avoir inscrit cette question à l’ordre du jour de cette plénière. Elle nous permet d’aborder un thème important qui a fait l’objet de travaux conséquents ces derniers mois au sein du Conseil. Je suis, bien évidemment, conscient de l’importance que ce Parlement attache à la gouvernance économique et à ses liens avec les questions sociales au sens large, telles qu’exposées dans l’article 9 du traité sur le fonctionnement de l’Union européenne. L’obligation découlant de l’article 9 s’impose dans le cadre de la définition et de la mise en œuvre de toutes les politiques et actions de l’Union, y compris, dès lors, à l’ensemble des travaux sur la future gouvernance économique. Je rappellerai tout d’abord que durant la Présidence belge, l’importance de la mise en œuvre de l’article 9 et donc de la clause transversale a été maintes fois citée. Ainsi, je voudrais rappeler les conclusions adoptées par le Conseil le 6 décembre dernier sur la dimension sociale dans le contexte d’une stratégie intégrée Europe 2020. Ces conclusions invitent la Commission européenne à renforcer et à encourager l’utilisation du système existant d’évaluation de l’impact social. Elle lui demande de réaliser un rapport sur la manière dont l’article 9 est mis en œuvre dans les travaux et politiques européennes à travers la méthode ouverte de coordination. Elle invite également la Commission à rechercher les moyens de mettre en œuvre le et donc l’article 9 dans le contexte de son initiative-phare de plateforme européenne de lutte contre la pauvreté, qui devra être publiée dans les tout prochains jours. Concernant plus précisément le nouveau mécanisme de surveillance et de coordination macro-économique, le Conseil ne conçoit pas seulement l’emploi et la protection sociale comme des résultantes pouvant être affectées par le nouveau cadre de surveillance macro-économique dont il faudrait étudier l’impact, mais aussi comme des facteurs de croissance tant sur le plan macro-économique que budgétaire, à court et moyen terme. Il s’agit d’un élément important si nous voulons éviter un cadre macro-économique déséquilibré et préserver l’équilibre institutionnel voulu par les traités. La volonté du Conseil de mettre en avant concrètement l’article 9 est également manifeste dans le cadre du semestre européen qui doit refléter, dans une vision intégrée, une position équilibrée entre la stratégie Europe 2020 et le pacte de stabilité. Les principes contenus dans l’article 9 doivent ainsi traverser l’ensemble de ces documents et mesures législatifs pour en faire un ensemble intégré. Dans cette optique, le Conseil a travaillé en deux phases. La première phase, les travaux du Conseil ont visé à articuler la stratégie européenne pour l’emploi prévue par le traité et le nouveau cadre de gouvernance économique. Dans les conclusions adoptées le 21 octobre dernier, le Conseil a défini la place de la stratégie européenne pour l’emploi dans la gouvernance économique. Dans la deuxième phase, lors du Conseil du 6 décembre, le Conseil a adopté un nouvel instrument de surveillance multilatérale des politiques de l’emploi et du social qui permettra un meilleur suivi des politiques de l’emploi et d’intégration sociale des États membres et, dès lors, une meilleure prise en compte de ces dimensions sur le plan européen. Ces nouveaux instruments devront être mobilisés dans la phase préventive de la surveillance macro-économique afin de porter une attention suffisante aux situations des marchés de l’emploi et aux problèmes sociaux qui pourraient fragiliser l’UEM. Ils seront bien évidemment également des instruments centraux de la surveillance thématique de la stratégie Europe 2020."@fr8
lpv:translated text	". Paní předsedající, pane komisaři, vážení poslanci, těší mne, že je přítomna veřejnost. To je dobře. Rada také připomněla, že se hodlá podílet jak na tematickém monitoring založeném na pěti hlavních cílech strategie Evropa 2020, tak na makroekonomickém monitoringu, neboť oba tyto rámce spolu úzce souvisejí. A v odpověď na žádost belgického předsednictví Výbor pro sociální ochranu předložil stanovisko k sociální dimenzi strategii Evropa 2020, ve kterém zdůrazňuje potřebu synergie mezi prioritami strategie Evropa 2020 a nedílným celkem tvořeným cíli stanovenými Evropskou radou. Podotkl bych také, že Rada odkázala na článek 9 i v dalších závěrech: v závěrech o důchodech a v závěrech Rady o sociálních službách obecného zájmu. Paní předsedající, vážení poslanci, naše odpolední diskuse nám umožňuje zabývat se otázkami týkajícími se správy ekonomických záležitostí a zejména jejích sociálních aspektů. Jako úřadující předseda Rady budu samozřejmě pozorně naslouchat vašim vystoupením a těším se na plodnou výměnu názorů, která nám všem pomůže při dalších jednáních. Chtěl bych samozřejmě poděkovat Parlamentu za to, že zařadil tuto otázku na pořad tohoto dílčího zasedání. To nám umožňuje zabývat se důležitou otázkou, na které Rada v posledních měsících odvedla pořádný kus práce. Jsem si samozřejmě vědom toho, jaký význam tento Parlament přikládá správě ekonomických záležitostí a její spojitosti se sociálními otázkami v širším smyslu, jak stanoví článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie. Povinnost vyplývající z článku 9 musí být splněna při vymezování a provádění veškerých politik a činností Unie, tedy včetně veškeré práce týkající se budoucí správy ekonomických záležitostí. Nejprve bych chtěl poukázat na to, že během belgického předsednictví byl význam provádění článku 9, a tudíž této průřezové klauzule, zmiňován velice často. Chtěl bych proto připomenout závěry k sociální dimenzi přijaté Radou 6. prosince v souvislosti s integrovanou strategií Evropa 2020. Tyto závěry vyzývají Evropskou komisi, aby posílila a podpořila používání existujícího systému hodnocení sociálního dopadu. Vyzývá také Radu, aby vypracovala zprávu o tom, jakým způsobem je prováděn článek 9 v práci a v evropských politikách metodou otevřené koordinace. Vyzývá také Komisi, aby hledala prostředky pro provádění a tedy také článku 9 v souvislosti se svou stěžejní iniciativou evropské platformy boje proti chudobě, která by měla být zveřejněna během několika příštích dnů. Pokud jde konkrétně o nové mechanismy makroekonomického monitoringu a koordinace, Rada nepovažuje zaměstnanost a sociální ochranu pouze za výsledky ovlivněné novým rámcem makroekonomického monitoringu, jehož dopad by musel být prozkoumán, ale také za faktory stimulující krátkodobý a střednědobý makroekonomický a fiskální růst. To je důležité, chceme-li se vyhnout nevyváženému makroekonomickému rámci a zachovat institucionální rovnováhu, o kterou usilují Smlouvy. Ochota Rady podpořit v praxi článek 9 je zjevná také v evropském semestru, který musí v integrovaném přístupu odrážet vyvážený postoj mezi strategií Evropa 2020 a Paktem stability a růstu. Zásady zakotvené v článku 9 musí být proto uplatňovány ve všech dokumentech a legislativních opatřeních tak, aby tvořily integrovaný celek. S ohledem na to práce Rady probíhala ve dvou fázích. V první fázi práce Rady spočívala ve vypracování evropské strategie zaměstnanosti, jak stanoví Smlouva a nový rámec pro správu ekonomických záležitostí. V závěrech přijatých 21. října vymezila Rada místo evropské strategie zaměstnanosti ve správě ekonomických záležitostí. Ve druhé fázi přijala Rada na zasedání Evropské rady 6. Prosince nový nástroj pro mnohostranný monitoring politik zaměstnanosti a sociálních politik, společný hodnotící rámec, který umožní lepší monitoring politik členských států v oblasti zaměstnanosti a sociální integrace, a tedy zajistí, že tyto aspekty budou na evropské úrovni lépe zohledněny. Tyto nové nástroje budou muset být mobilizovány v preventivní fázi makroekonomického monitoringu, tak aby byla věnována náležitá pozornost situaci na trzích práce a sociálním problémům, jež by mohly ohrozit Hospodářskou a měnovou unii. Budou samozřejmě také hlavními nástroji pro tematický monitoring strategie Evropa 2020."@cs1 "Fru formand, hr. kommissær, mine damer og herrer! Jeg er glad for, at offentligheden er til stede. Det er godt. Rådet mindede endvidere om, at den havde til hensigt at bidrage til både den tematiske overvågning på basis af de fem hovedmål i Europa 2020-strategien og til den makroøkonomiske overvågning, da disse rammer er tæt forbundne. Som svar på anmodningen fra det belgiske formandskab afgav Udvalget for Social Beskyttelse en udtalelse om den sociale dimension i Europa 2020-strategien, hvori det understregede behovet for synergi mellem prioriteterne i Europa 2020-strategien og den samlede helhed, som Det Europæiske Råds mål udgør. Jeg skal endvidere bemærke, at Rådet har henvist til artikel 9 i andre konklusioner, nemlig konklusionerne om pensioner og konklusionerne om socialydelser af almen interesse. Vores drøftelse her til eftermiddag giver os mulighed for at drøfte spørgsmål vedrørende økonomisk styring og især de sociale aspekter heraf. Som formand for Rådet vil jeg naturligvis lytte opmærksomt til medlemmernes indlæg, og jeg ser frem til en frugtbar drøftelse, som vil hjælpe os alle i de efterfølgende forhandlinger. Jeg vil naturligvis gerne takke Parlamentet for at have sat dette spørgsmål på dagsordenen for denne mødeperiode. Det giver os mulighed for at drøfte et vigtigt spørgsmål, som Rådet har arbejdet meget med i de seneste måneder. Jeg er naturligvis bevidst om den betydning, som Parlamentet tillægger økonomisk styring og denne styrings forbindelse med sociale spørgsmål i bredere forstand som fastlagt i artikel 9 i traktaten om Den Europæiske Unions funktionsmåde. Forpligtelsen i henhold til artikel 9 skal overholdes i forbindelse med fastlæggelsen og gennemførelsen af alle Unionens politikker og aktiviteter og således også alt arbejde med økonomisk styring fremover. Jeg vil først understrege, at betydningen af gennemførelsen af artikel 9 under de almindelige bestemmelser er blevet nævnt ofte under det belgiske formandskab. Jeg vil derfor minde om Rådets konklusioner fra den 6. december om den sociale dimension i forbindelse med en integreret Europa 2020-strategi. I disse konklusioner opfordres Kommissionen til at styrke og fremme brugen af den eksisterende ordning for analyse af de sociale konsekvenser. Rådet opfordres til at udarbejde en rapport om den måde, hvorpå artikel 9 gennemføres i arbejdet og i de europæiske politikker gennem den åbne koordinationsmetode. Derudover opfordres Kommissionen til at finde metoder til at gennemføre integrering af den sociale dimension i EU's politikker og således også artikel 9 som led i dens flagskibsinitiativ om den europæiske platform mod fattigdom, der bør blive offentliggjort inden for de kommende dage. For så vidt angår nærmere bestemt den nye mekanisme for makroøkonomisk overvågning og samordning, opfatter Rådet ikke blot beskæftigelse og social beskyttelse som resultater, der påvirkes af den nye makroøkonomiske overvågningsramme, hvis konsekvenser skal undersøges, men også som faktorer, der stimulerer makroøkonomisk og skattemæssig vækst på kort og mellemlang sigt. Det er vigtigt, hvis vi ønsker at undgå en uafbalanceret makroøkonomisk ramme og bevare den institutionelle balance, der efterstræbes i traktaterne. Rådets vilje til at fremme artikel 9 i praksis fremgår også af det europæiske halvår, der med en integreret strategi skal afspejle en balance mellem Europa 2020-strategien og stabilitets- og vækstpagten. Principperne i artikel 9 skal derfor finde anvendelse på alle disse dokumenter og lovgivningsmæssige foranstaltninger, således at de bliver en integreret helhed. Med dette for øje udførte Rådet sit arbejde i to faser. Først bestod Rådets arbejde i at udvikle en europæisk beskæftigelsesstrategi som fastlagt i traktaten og den nye ramme for økonomisk styring. I sine konklusioner af 21. oktober definerede Rådet den økonomiske beskæftigelsesstrategis placering i den økonomiske styring. I den anden fase på Det Europæiske Råds møde den 6. december vedtog Rådet et nyt instrument for multilateral overvågning af beskæftigelsespolitikker og sociale politikker, den fælles vurderingsramme, som vil sikre bedre overvågning af medlemsstaternes politikker for beskæftigelse og social integration og således sikre, at disse dimensioner i højere grad tages i betragtning på europæisk niveau. Disse nye instrumenter vil skulle mobiliseres i den forebyggende fase af den makroøkonomiske overvågning, således at der rettes tilstrækkelig opmærksomhed mod situationen på arbejdsmarkedet og mod sociale problemer, der risikerer at bringe Den Økonomiske og Monetære Union (ØMU) i fare. De vil naturligvis også være centrale instrumenter i den tematiske overvågning af Europa 2020-strategien."@da2 ". Frau Präsidentin, Herr Kommissar, verehrte Abgeordnete! Ich freue mich, dass die Öffentlichkeit anwesend ist. Das ist gut so. Der Rat hat zudem in Erinnerung gerufen, dass er beabsichtigt, zur auf den fünf Hauptzielen der Strategie Europa 2020 basierenden thematischen sowie zur makroökonomischen Überwachung beizutragen, da diese beiden Rahmenwerke eng miteinander verknüpft sind. Und auf Ersuchen des belgischen Ratsvorsitzes hat der Ausschuss für Sozialschutz eine Stellungnahme zur sozialen Dimension der Strategie Europa 2020 vorgelegt, in dem er das Erfordernis einer Synergie zwischen den Prioritäten der Strategie Europa 2020 und dem unteilbaren Gesamtziel, das sich aus den einzelnen vom Europäischen Rat festgelegten Zielen ergibt, betont. Ich möchte außerdem anmerken, dass sich der Rat bei anderen Schlussfolgerungen auf Artikel 9 berufen hat: bei den Schlussfolgerungen über Altersrenten und den Schlussfolgerungen des Rates über Sozialdienstleistungen von allgemeinem Interesse. Frau Präsidentin, verehrte Abgeordnete, unsere Diskussion am heutigen Nachmittag erlaubt uns, Themen in Bezug auf die wirtschaftspolitische Steuerung und insbesondere ihre sozialen Aspekte anzusprechen. Als amtierender Präsident des Rates werde ich Ihren Reden natürlich genau zuhören und freue mich auf einen konstruktiven Meinungsaustausch, der uns bei allen folgenden Verhandlungen helfen wird. Ich möchte dem Parlament natürlich dafür danken, dass es dieses Thema auf die Tagesordnung dieser Sitzungsperiode gesetzt hat. Es erlaubt uns, ein wichtiges Thema anzugehen, an dem der Rat in den vergangenen Monaten viel gearbeitet hat. Ich weiß natürlich, welche Bedeutung das Parlament der wirtschaftspolitischen Steuerung und seiner Verknüpfung mit sozialen Fragen im weiteren Sinne, so wie es Artikel 9 des Vertrags über die Arbeitsweise der Europäischen Union festlegt, beimisst. Die sich aus Artikel 9 ergebende Verpflichtung muss bei der Festlegung und Durchführung sämtlicher Strategien und Maßnahmen der Union eingehalten werden, und dazu gehört daher auch sämtliche Arbeit zur zukünftigen wirtschaftspolitischen Steuerung. Ich möchte zunächst anmerken, dass während des belgischen Ratsvorsitzes so oft erwähnt wurde, wie wichtig die Umsetzung von Artikel 9 und damit auch die Umsetzung der Querschnittsklausel sei. Daher möchte ich an die vom Rat am 6. Dezember angenommenen Schlussfolgerungen über die soziale Dimension in Verbindung mit der integrierten Strategie Europa 2020 erinnern. Diese Schlussfolgerungen fordern die Europäische Kommission auf, die Nutzung des bestehenden Systems für die Evaluierung der sozialen Auswirkungen zu verstärken und zu unterstützen. Sie fordern den Rat auf, einen Bericht darüber zu verfassen, wie Artikel 9 in der Arbeit und durch europäische Strategien mithilfe der offenen Koordinierungsmethode umgesetzt wird. Sie fordern die Kommission ebenfalls auf, nach Mitteln zur Umsetzung des „Social Mainstreaming“ zu suchen und somit auch zur Umsetzung des Artikels 9 in Zusammenhang mit der Leitinitiative der europäischen Plattform gegen Armut, die in den nächsten Tagen veröffentlicht werden soll. Konkret in Bezug auf die neuen makroökonomischen Überwachungs- und Koordinierungsmechanismen betrachtet der Rat Beschäftigung und sozialen Schutz nicht nur einfach als Ergebnisse, die durch den neuen Rahmen der makroökonomischen Aufsicht, dessen Auswirkungen untersucht werden müssten, beeinflusst werden, sondern auch als Faktoren zur kurz- und mittelfristigen Ankurbelung des makroökonomischen und fiskalischen Wachstums. Dies ist wichtig, wenn wir einen unausgeglichenen makroökonomischen Rahmen vermeiden und das von den Verträgen vorgesehene institutionelle Gleichgewicht erhalten wollen. Die Bereitschaft des Rates, Artikel 9 in der Praxis zu fördern, ist auch am Europäischen Semester erkennbar, das mit einem integrierten Ansatz eine ausgeglichene Position zwischen der Strategie Europa 2020 und dem Wachstums- und Stabilitätspakt zum Ausdruck bringen muss. Die in Artikel 9 enthaltenen Grundsätze müssen daher in all diesen Dokumenten und Rechtsetzungsmaßnahmen angewendet werden, sodass sie zu einem integrierten Ganzen werden. Vor diesem Hintergrund führte der Rat seine Arbeit in zwei Phasen durch. In der ersten Phase bestand die Arbeit des Rates darin, eine europäische Beschäftigungsstrategie gemäß der Vorgabe des Vertrags zu entwickeln sowie einen Rahmen für die wirtschaftspolitische Steuerung. In den am 21. Oktober angenommenen Schlussfolgerungen legte der Rat die Stellung der europäischen Beschäftigungsstrategie innerhalb der wirtschaftspolitischen Steuerung fest. In der zweiten Phase, beim Treffen des Europäischen Rats am 6. Dezember, nahm der Rat ein neues Instrument für die multilaterale Überwachung der Beschäftigungs- und Sozialpolitiken an, den Rahmen für die gemeinsame Auswertung, der eine verbesserte Überwachung der von den Mitgliedstaaten betriebenen Politik der Beschäftigung und sozialen Integration gewährleisten wird und daher sicherstellt, dass diese Dimensionen auf europäischer Ebene besser berücksichtigt werden. Diese neuen Instrumente werden in der präventiven Phase der makroökonomischen Überwachung mobilisiert werden müssen, sodass der Arbeitsmarkt ausreichend überwacht und den sozialen Problemen, die die Wirtschafts- und Währungsunion (WWU) gefährden könnten, ausreichend Beachtung geschenkt wird. Natürlich werden sie auch für die thematische Überwachung der Strategie Europa 2020 von zentraler Bedeutung sein."@de9 "Κυρία Πρόεδρε, κύριε Επίτροπε, κυρίες και κύριοι, χαίρομαι ιδιαίτερα διότι παρευρίσκεται το κοινό. Αυτό είναι καλό. Το Συμβούλιο υπενθύμισε επίσης ότι σκοπεύει να συνεισφέρει και στη θεματική παρακολούθηση, βάσει των πέντε κεντρικών σκοπών της στρατηγικής Ευρώπη 2020, και στη μακροοικονομική εποπτεία, εφόσον αυτά τα δύο πλαίσια συνδέονται στενά. Επίσης, ανταποκρινόμενη σε αίτημα της βελγικής Προεδρίας, η Επιτροπή Κοινωνικής Προστασίας εκπόνησε γνωμοδότηση για την κοινωνική διάσταση της στρατηγικής Ευρώπη 2020, στην οποία υπογραμμίζει τη σημασία της συνέργειας μεταξύ των προτεραιοτήτων της στρατηγικής Ευρώπη 2020 και του αδιαίρετου όλου που αποτελούν οι στόχοι τους οποίους έθεσε το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο. Επισημαίνω επίσης ότι το Συμβούλιο αναφέρθηκε στο άρθρο 9 σε άλλα συμπεράσματα: τα συμπεράσματα για τις συντάξεις και τα συμπεράσματα του Συμβουλίου για τις κοινωνικές υπηρεσίες γενικού συμφέροντος. Κυρία Πρόεδρε, κυρίες και κύριοι, η συζήτηση που κάνουμε σήμερα το απόγευμα μας επιτρέπει να ασχοληθούμε με θέματα που σχετίζονται με την οικονομική διακυβέρνηση και ειδικότερα με τις κοινωνικές πτυχές της. Φυσικά, ως ασκών την Προεδρία του Συμβουλίου, θα ακούσω με προσοχή τις ομιλίες σας και προσδοκώ μια γόνιμη ανταλλαγή απόψεων η οποία θα μας βοηθήσει όλους στις διαπραγματεύσεις που θα ακολουθήσουν. Θα ήθελα, φυσικά, να ευχαριστήσω το Κοινοβούλιο διότι συμπεριέλαβε το θέμα αυτό στην ημερήσια διάταξη αυτής της περιόδου συνόδου. Μας επιτρέπει να ασχοληθούμε με ένα σημαντικό ζήτημα για το οποίο έχει γίνει μεγάλο έργο τους περασμένους μήνες στο Συμβούλιο. Ασφαλώς κατανοώ τη σημασία που δίνει το Κοινοβούλιο στην οικονομική διακυβέρνηση και τη σύνδεσή της με κοινωνικά ζητήματα με την ευρύτερη έννοια, όπως ορίζει το άρθρο 9 της Συνθήκης για τη λειτουργία της Ευρωπαϊκής Ένωσης. Η υποχρέωση που απορρέει από το άρθρο 9 πρέπει να τηρείται κατά τη χάραξη και την εφαρμογή όλων των πολιτικών και δράσεων της Ένωσης, συμπεριλαμβανομένης, επομένως, όλης της εργασίας για τη μελλοντική οικονομική διακυβέρνηση. Θα ήθελα καταρχάς να υπογραμμίσω ότι, κατά τη διάρκεια της βελγικής Προεδρίας, η σημασία της εφαρμογής του άρθρου 9 και συνακόλουθα της οριζόντιας διάταξης έχει αναφερθεί πάρα πολλές φορές. Θα ήθελα για τον λόγο αυτόν να υπενθυμίσω τα συμπεράσματα που ενέκρινε το Συμβούλιο στις 6 Δεκεμβρίου για την κοινωνική διάσταση στο πλαίσιο μιας ολοκληρωμένης στρατηγικής Ευρώπη 2020. Αυτά τα συμπεράσματα ζητούν από την Ευρωπαϊκή Επιτροπή να ενισχύσει και να ενθαρρύνει τη χρήση του υφιστάμενου συστήματος για την αξιολόγηση του κοινωνικού αντικτύπου. Καλεί το Συμβούλιο να εκπονήσει έκθεση για τον τρόπο εφαρμογής του άρθρου 9 στο έργο και τις ευρωπαϊκές πολιτικές μέσω της ανοιχτής μεθόδου συντονισμού. Επίσης, καλεί την Επιτροπή να αναζητήσει μέσα για την εφαρμογή του κοινωνικού εξορθολογισμού (social mainstreaming) και, ως εκ τούτου, και του άρθρου 9 στο πλαίσιο της εμβληματικής πρωτοβουλίας της για μια ευρωπαϊκή πλατφόρμα για την καταπολέμηση της φτώχειας που θα δημοσιευθεί τις επόμενες ημέρες. Ειδικότερα, όσον αφορά τον νέο μηχανισμό μακροοικονομικής εποπτείας και συντονισμού, το Συμβούλιο δεν θεωρεί την απασχόληση και την κοινωνική προστασία απλώς αποτελέσματα που μπορεί να επηρεαστούν από το νέο πλαίσιο μακροοικονομικής εποπτείας, του οποίου ο αντίκτυπος θα έπρεπε να μελετηθεί, αλλά και παράγοντες ώθησης της μακροοικονομικής και δημοσιονομικής ανάπτυξης σε βραχυπρόθεσμο και μεσοπρόθεσμο ορίζοντα. Αυτό είναι σημαντικό αν θέλουμε να αποφύγουμε ένα μη ισορροπημένο μακροοικονομικό πλαίσιο και να διατηρήσουμε τη θεσμική ισορροπία που επιδιώκουν οι Συνθήκες. Η προθυμία του Συμβουλίου να προωθήσει στην πράξη το άρθρο 9 είναι επίσης προφανής στο ευρωπαϊκό εξάμηνο, το οποίο πρέπει να εκφράζει με μια ολοκληρωμένη προσέγγιση μια ισορροπημένη θέση μεταξύ της στρατηγικής Ευρώπη 2020 και του συμφώνου σταθερότητας και ανάπτυξης. Συνεπώς, οι αρχές που περιλαμβάνει το άρθρο 9 πρέπει να εφαρμόζονται σε όλα αυτά τα έγγραφα και τα νομοθετικά μέτρα, έτσι ώστε να γίνουν ένα ολοκληρωμένο σύνολο. Με βάση τα ανωτέρω, το Συμβούλιο εργάστηκε σε δύο φάσεις. Στην πρώτη φάση, το έργο του Συμβουλίου ήταν η ανάπτυξη μιας ευρωπαϊκής στρατηγικής για την απασχόληση, όπως προβλέπεται στη Συνθήκη και στο νέο πλαίσιο οικονομικής διακυβέρνησης. Στα συμπεράσματα που εγκρίθηκαν στις 21 Οκτωβρίου, το Συμβούλιο καθόρισε τη θέση της ευρωπαϊκής στρατηγικής για την απασχόληση στο πλαίσιο της οικονομικής διακυβέρνησης. Στη δεύτερη φάση, στο Ευρωπαϊκό Συμβούλιο της 6ης Δεκεμβρίου, το Συμβούλιο ενέκρινε ένα νέο μέσο για την πολυμερή εποπτεία των πολιτικών για την απασχόληση και των κοινωνικών πολιτικών, το Κοινό Πλαίσιο Αξιολόγησης, που θα βελτιώσει την παρακολούθηση των πολιτικών των κρατών μελών για την απασχόληση και την κοινωνική ένταξη, εξασφαλίζοντας ότι θα λαμβάνονται καλύτερα υπόψη οι διαστάσεις αυτές σε ευρωπαϊκό επίπεδο. Αυτά τα νέα μέσα θα πρέπει να κινητοποιηθούν στην προληπτική φάση της μακροοικονομικής εποπτείας, προκειμένου να δοθεί επαρκής προσοχή στην κατάσταση των αγορών εργασίας και στα κοινωνικά προβλήματα που θα μπορούσαν να θέσουν σε κίνδυνο την οικονομική και νομισματική ένωση (ΟΝΕ). Φυσικά, θα αποτελέσουν και κεντρικά μέσα για τη θεματική παρακολούθηση της στρατηγικής Ευρώπη 2020."@el10 ". Madam President, Commissioner, honourable Members, I am delighted that the public is present. That is good. The Council also recalled that it intended to contribute both to thematic monitoring, based on the five key objectives of the Europe 2020 Strategy, and to macroeconomic monitoring, since both these frameworks are closely linked. And, in response to the request of the Belgian Presidency, the Social Protection Committee delivered an opinion on the social dimension of the Europe 2020 Strategy, in which it stresses the need for synergy among the priorities of the Europe 2020 Strategy and the indivisible whole formed by the objectives set by the European Council. I would also note that the Council referred to Article 9 in other conclusions: the conclusions on pensions and the conclusions of the Council on social services of general interest. Madam President, honourable Members, our discussion this afternoon allows us to address issues relating to economic governance and, in particular, its social aspects. As President-in-Office of the Council, I will naturally listen carefully to your speeches and I look forward to a fruitful exchange of views, which will help us all in the subsequent negotiations. I should like to thank Parliament, of course, for having put this issue on the agenda of this part-session. It allows us to address an important issue, on which a great deal of work has been done in recent months within the Council. I am aware, of course, of the importance this Parliament attaches to economic governance and to its links with social issues in the broader sense, as set forth in Article 9 of the Treaty on the Functioning of the European Union. The obligation deriving from Article 9 must be complied with when defining and implementing all the policies and actions of the Union, including, therefore, all the work on future economic governance. I should first like to point out that, during the Belgian Presidency, the importance of the implementation of Article 9 and hence of the cross-section clause has been referred to so often. I should therefore like to recall the conclusions adopted by the Council on 6 December on the social dimension in the context of an integrated Europe 2020 Strategy. These conclusions call on the European Commission to strengthen and encourage the use of the existing system for the evaluation of the social impact. It calls on the Council to produce a report on the way in which Article 9 is implemented in work and in European policies through the open coordination method. It also calls on the Commission to seek out means of implementing social mainstreaming and thus, also, Article 9 in the context of its flagship initiative of a European platform against poverty, which should be published in the next few days. With regard, more specifically, to the new macroeconomic monitoring and coordination mechanism, the Council does not see employment and social protection as simply outcomes affected by the new macroeconomic monitoring framework, the impact of which would have to be studied, but also as factors stimulating macroeconomic and fiscal growth in the short and medium term. This is important if we want to avoid an unbalanced macroeconomic framework and preserve the institutional balance sought by the treaties. The Council’s willingness to promote Article 9 in practice is also evident in the European Semester, which has to reflect, in an integrated approach, a balanced position between the Europe 2020 Strategy and the Stability and Growth Pact. The principles contained in Article 9 must therefore apply across all these documents and legislative measures so that they become an integrated whole. With this in mind, the Council carried out its work in two phases. In the first phase, the work of the Council consisted in developing a European Employment Strategy, as provided for by the Treaty and the new economic governance framework. In the conclusions adopted on 21 October, the Council defined the place of the European Employment Strategy in economic governance. In the second phase, at the 6 December European Council, the Council adopted a new instrument for the multilateral monitoring of employment and social policies, the Joint Assessment Framework, which will make for better monitoring of the employment and social integration policies of the Member States and, therefore, ensure that better account is taken of these dimensions at European level. These new instruments will have to be mobilised in the preventive phase of macroeconomic monitoring so that adequate attention is paid to the situation of the labour markets and to social problems which could jeopardise Economic and Monetary Union (EMU). They will, of course, also be central instruments for the thematic monitoring of the Europe 2020 Strategy."@en4 ". Señora Presidenta, señor Comisario, honorables miembros, me alegra que haya público presente. Esto es bueno. El Consejo también recordó que pretendía contribuir tanto al control temático, basado en los cinco objetivos clave de la Estrategia Europa 2020, y a la supervisión macroeconómica, dado que ambos marcos están íntimamente relacionados. Y, en respuesta a la petición de la Presidencia belga, el Comité de Protección Social emitió una opinión sobre la dimensión social de la Estrategia Europa 2020, en la que destaca la necesidad de una sinergia entre las prioridades de la Estrategia Europa 2020 y el todo indivisible formado por los objetivos establecidos por el Consejo Europeo. También quiero señalar que el Consejo se refirió al artículo 9 en otras conclusiones: las conclusiones sobre las pensiones y las conclusiones del Consejo sobre servicios sociales de interés general. Señora Presidenta, honorables miembros, nuestro debate de esta tarde nos permite abordar asuntos relacionados con la gobernanza económica y, en especial, sus aspectos sociales. Como Presidente en ejercicio del Consejo, por supuesto, escucharé atentamente sus intervenciones y buscaré un fructífero intercambio de opiniones, que nos será de utilidad a todos en las negociaciones posteriores. Quiero dar las gracias al Parlamento, claro está, por haber colocado este asunto en el orden del día de este período parcial de sesiones, lo que nos permite abordar un asunto importante en torno al que se ha trabajado mucho en los últimos meses dentro del Consejo. Por supuesto, soy consciente de la importancia que este Parlamento concede a la gobernanza económica y a sus vínculos con las cuestiones sociales en su sentido más amplio, tal y como se establece en el artículo 9 del Tratado sobre el Funcionamiento de la Unión Europea. Debemos cumplir la obligación que emana del artículo 9 al definir y poner en práctica todas las políticas y acciones de la Unión; incluido, por tanto, todo el trabajo sobre la futura gobernanza económica. En primer lugar, quiero señalar que durante la Presidencia belga a menudo se hizo referencia a la importancia de la aplicación del artículo 9 y, por consiguiente, de la cláusula transversal. Así pues, quiero recordar las conclusiones adoptadas por el Consejo el día 6 de diciembre acerca de la dimensión social en el contexto de una Estrategia Europa 2020 integrada. Esas conclusiones pedían a la Comisión Europea que reforzase y fomentase el uso del sistema existente para la evaluación del impacto social. Hace un llamamiento al Consejo para que presente un informe sobre el modo en que el artículo 9 se aplica en los trabajos y en las políticas comunitarios a través del método de coordinación abierta. Asimismo pide a la Comisión que busque medios para poner en práctica la integración social y también el artículo 9 en el contexto de su iniciativa emblemática de una plataforma europea contra la pobreza, que debería ser publicada en los próximos días. De manera más específica, en lo que respecta al nuevo mecanismo macroeconómico de control y de coordinación, el Consejo no considera al empleo y a la protección social como meros resultados afectados por el nuevo marco macroeconómico de control, cuyo impacto deberá ser estudiado, sino también como factores que estimulan el crecimiento macroeconómico y fiscal a corto y medio plazo. Esto es importante si queremos contar con un marco macroeconómico estable y si queremos conservar el equilibrio institucional al que aspiran los tratados. La disposición del Consejo para promocionar la aplicación del artículo 9 también resulta evidente en el Semestre europeo, que desde un enfoque integrado debe reflejar una posición equilibrada entre la Estrategia Europa 2020 y el Pacto de Estabilidad y Crecimiento. Así pues, los principios contenidos en el artículo 9 deben ser aplicados en todos los documentos y las medidas legislativas, para que puedan convertirse en un todo integrado. Con esto presente, el Consejo ha realizado su trabajo en dos fases. En una primera fase, el trabajo del Consejo ha consistido en desarrollar una Estrategia Europea de Empleo, tal y como disponen el Tratado y el nuevo marco de gobernanza económica. En las conclusiones adoptadas el día 21 de octubre, el Consejo definió el lugar de la Estrategia Europea de Empleo en la gobernanza económica. En la segunda fase, con motivo del Consejo Europeo del 6 de diciembre, el Consejo adoptó un instrumento nuevo para el control multilateral de las políticas de empleo y sociales, el Marco de Evaluación Conjunta, que posibilitará una supervisión mejor de las políticas de empleo y de integración social de los Estados miembros y que, por tanto, garantizará que se concede una mayor importancia a estos aspectos a escala europea. Estos instrumentos nuevos deberán ser movilizados en la fase preventiva de control macroeconómico, de modo que se preste una atención adecuada a la situación de los mercados laborales y a los problemas sociales que pueden poner en peligro la Unión Económica y Monetaria (UEM). Por supuesto, también serán instrumentos fundamentales para el control temático de la Estrategia Europa 2020."@es21 "Austatud juhataja! Austatud volinik! Head parlamendiliikmed! Mul on väga hea meel, et üldsus on kohal. See on hea. Nõukogu meenutas samuti, et kavatseb panustada nii teemaseiresse lähtuvalt Euroopa 2020. aasta strateegia viiest põhieesmärgist kui ka makromajanduslikku seiresse, kuna mõlemad raamistikud on tihedalt seotud. Ja vastusena eesistujariigi Belgia palvele esitas sotsiaalkaitse komisjon arvamuse Euroopa 2020. aasta strateegia sotsiaalse mõõtme kohta, milles ta rõhutab sünergia vajadust Euroopa 2020. strateegia prioriteetide ja Euroopa Ülemkogu seatud eesmärkidest moodustatud jagamatu terviku vahel. Märgiksin samuti, et nõukogu viitas artiklile 9 teistes järeldustes: järeldustes pensionite kohta ja nõukogu järeldustes üldist huvi pakkuvate sotsiaalsete teenuste kohta. Austatud juhataja, parlamendiliikmed! Meie arutelu täna pärastlõunal võimaldab meil käsitleda majanduse juhtimise ja iseäranis selle sotsiaalsete tahkudega seonduvaid küsimusi. Nõukogu eesistujana kuulan loomulikult tähelepanelikult teie sõnavõtte ja ootan pikisilmi viljakat seisukohtade vahetust, mis aitab meid kõiki edaspidistel läbirääkimistel. Sooviksin mõistagi tänada parlamenti selle eest, et ta lisas küsimuse osaistungjärgu päevakorda! See võimaldab meil käsitleda olulist küsimust, millega nõukogus on tehtud viimastel kuudel kõvasti tööd. Olen muidugi teadlik, kuivõrd oluliseks peab parlament majanduse juhtimist ja selle sidemeid sotsiaalsete küsimustega laiemas mõttes, nagu need on sätestatud Euroopa Liidu toimimise lepingu artiklis 9. Artiklist 9 tulenevat kohustust tuleb täita liidu kõikide poliitika ja meetmete, sealhulgas kogu edaspidine majanduse juhtimist puudutav töö, määratlemisel ning ellurakendamisel Sooviksin kõigepealt juhtida tähelepanu, et ajal mil Belgia oli eesistujariik, viidati nii tihti artikli 9 ja seetõttu ristlõike klausli rakendamise olulisusele. Sooviksin seetõttu meenutada järeldusi, mis nõukogu võttis 6. detsembril vastu sotsiaalse mõõtme kohta integreerunud Euroopa 2020. aasta strateegia kontekstis. Järeldustes kutsutakse Euroopa Komisjoni üles tugevdama ja soodustama olemasoleva süsteemi kasutamist sotsiaalse mõju hindamiseks. Nõukogu kutsutakse üles koostama raportit selle kohta, kuidas artiklit 9 rakendatakse töös ja Euroopa poliitikas avatud koordineerimise meetodi abil. Komisjoni kutsutakse ka üles otsima vahendeid sotsiaalse süvalaiendamise ja seega ka artikli 9 rakendamiseks komisjoni vaesusega võitlemise Euroopa platvormi juhtalgatuse kontekstis, mis peaks avaldatama järgmise paari päeva jooksul. Uue makromajandusliku seire ja koordineerimise mehhanismi puhul ei näe nõukogu konkreetselt tööhõivet ja sotsiaalset kaitset lihtsalt tulemustena, mida uus makromajandusliku seire raamistik mõjutab, vaid ka teguritena, mis elavdavad lähi- ja keskpikas perspektiivis makromajanduslikku ning eelarvekasvu. See on oluline, kui tahame vältida tasakaalustamata makromajanduslikku raamistikku ja säilitada institutsionaalset tasakaalu, mida lepingutega taotletakse. Nõukogu valmidus edendada artiklit 9 praktikas on samuti ilmne Euroopa semestris, mis peab kajastama integreeritud lähenemisviisiga tasakaalustatud positsiooni Euroopa 2020. aasta strateegia ning stabiilsuse ja kasvu pakti vahel. Artiklis 9 sisalduvad põhimõtted peavad seetõttu kohalduma kõikidele nendele dokumentidele ja seadusandlikele meetmetele, nii et neist kujuneks integreeritud tervik. Seda silmas pidades tegi nõukogu oma tööd kahes järgus. Esimeses järgus seisnes nõukogu töö Euroopa tööhõivestrateegia väljatöötamises, mis on sätestatud lepingus ja uues majanduse juhtimise raamistikus. Nõukogu määratles 21. oktoobril vastuvõetud järeldustes Euroopa tööhõivestrateegia koha majanduse juhtimises. Teises järgus, 6. detsembril toimunud Euroopa Ülemkogul, võttis nõukogu tööhõive ja sotsiaalpoliitika mitmepoolseks seireks vastu uue vahendi, ühtse hindamisraamistiku, mis võimaldab paremini seirata liikmesriikide tööhõive- ning sotsiaalse integratsiooni poliitikat ja seega tagada, et neid mõõtmeid võetakse paremini arvesse Euroopa tasandil. Neid uusi vahendeid tuleb rakendada makromajandusliku seire ennetavas järgus, nii et pöörataks piisavalt tähelepanu tööturgude olukorrale ja sotsiaalsetele probleemidele, mis võivad ohustada majandus- ja rahandusliitu. Need on mõistagi kesksed vahendid Euroopa 2020. aasta strateegia teemaseireks."@et5 "Arvoisa puhemies, arvoisa komission jäsen, kunnianarvoisat parlamentin jäsenet, olen iloinen siitä, että täällä on yleisöä. Se on hyvä asia. Neuvosto muistutti myös, että se aikoo antaa panoksensa sekä Eurooppa 2020 -strategian viiteen keskeiseen tavoitteeseen perustuvaan temaattiseen seurantaan että makrotalouden valvontaan, koska nämä molemmat kehykset ovat läheisessä yhteydessä toisiinsa. Vastauksena puheenjohtajavaltio Belgian pyyntöön sosiaalisen suojelun komitea antoi lisäksi lausunnon Eurooppa 2020 -strategian sosiaalisesta ulottuvuudesta, jossa se korosti Eurooppa 2020 -strategian tavoitteiden välisen yhteisvaikutuksen tarvetta sekä Eurooppa-neuvoston asettamien tavoitteiden muodostamaa jakamatonta kokonaisuutta. Huomautan myös, että neuvosto viittasi 9 artiklaan muissa päätelmissään: päätelmissä eläkkeistä sekä päätelmissä yleishyödyllisistä sosiaalipalveluista. Arvoisa puhemies, kunnianarvoisat parlamentin jäsenet, tänä iltapäivänä käymämme keskustelu antaa meille mahdollisuuden käsitellä talouden ohjausjärjestelmään ja etenkin sen sosiaalisiin näkökohtiin liittyviä kysymyksiä. Neuvoston puheenjohtajana kuuntelen luonnollisesti tarkkaavaisesti puheenvuorojanne, ja odotan kiinnostuneena hedelmällistä näkemystenvaihtoa, joka auttaa meitä kaikkia tulevissa neuvotteluissa. Kiitän parlamenttia siitä, että se on sisällyttänyt tämän kysymyksen tämän istuntojakson esityslistalle. Sen ansiosta voimme käsitellä tärkeää kysymystä, jonka parissa neuvostossa on viime kuukausina tehty paljon työtä. Olen luonnollisesti tietoinen siitä, kuinka tärkeänä parlamentti pitää talouden ohjausjärjestelmää ja sen yhteyksiä laajempiin sosiaalisiin kysymyksiin, jotka esitetään Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen 9 artiklassa. 9 artiklasta johtuvaa velvoitetta on noudatettava kaiken unionin politiikan ja toiminnan määrittelyssä ja toteuttamisessa, ja siten myös kaikessa tulevaa talouden ohjausjärjestelmää koskevassa työssä. Haluan ensinnäkin huomauttaa, että Belgian puheenjohtajakaudella 9 artiklan ja siten horisontaalisen lausekkeen täytäntöönpanon merkitykseen on viitattu varsin usein. Tästä syystä muistutan neuvoston 6. joulukuuta hyväksymistä päätelmistä sosiaalisesta ulottuvuudesta yhdennetyn Eurooppa 2020 -strategian yhteydessä. Päätelmissä kehotetaan Euroopan komissiota tehostamaan ja kannustamaan nykyisen sosiaalisten vaikutusten arviointijärjestelmän käyttöä. Siinä kehotetaan neuvostoa laatimaan selonteko siitä, miten 9 artiklaa sovelletaan työskentelyssä ja unionin politiikassa avoimen koordinointimenetelmän avulla. Siinä kehotetaan myös komissiota etsimään keinoja ja siten myös 9 artiklan täytäntöön panemiseksi sen Euroopan köyhyydentorjuntafoorumia koskevan lippulaiva-aloitteen yhteydessä, joka on määrä julkistaa lähipäivinä. Erityisesti uuden makrotalouden valvonta- ja koordinaatiomekanismin osalta neuvosto ei pidä työllisyyttä ja sosiaalista suojelua pelkkinä tuloksina, joihin uusi makrotalouden valvontakehys – jonka vaikutuksia olisi tutkittava – vaikuttaa, vaan myös tekijöinä, jotka edistävät makrotalouden ja julkisen talouden kasvua lyhyellä ja keskipitkällä aikavälillä. Tämä on tärkeää, jotta voimme välttää makrotalouden kehyksen epätasapainon ja säilyttää toimielinten tasapainon, johon perussopimuksissa pyritään. Neuvoston valmius edistää 9 artiklan toteutumista käytännössä ilmenee myös talouspolitiikan EU-ohjausjaksossa, jonka on heijastettava yhdennetyn lähestymistavan avulla Eurooppa 2020 -strategian ja vakaus- ja kasvusopimuksen tasapainoa. 9 artiklan sisältämiä periaatteita on tästä syystä sovellettava kaikissa näissä asiakirjoissa ja lainsäädäntötoimissa, jotta niistä tulee yhtenäinen kokonaisuus. Tätä silmälläpitäen neuvosto suoritti työnsä kahdessa vaiheessa. Ensimmäisessä vaiheessa neuvoston työ muodostui Euroopan työllisyysstrategian laatimisesta, kuten perussopimuksessa ja uudessa talouden ohjausjärjestelmän kehyksessä säädetään. 21. lokakuuta hyväksymissään päätelmissä neuvosto määritteli Euroopan työllisyysstrategian paikan talouden ohjausjärjestelmässä. Toisessa vaiheessa neuvosto hyväksyi Eurooppa-neuvoston 6. joulukuuta pitämässä kokouksessa uuden työllisyyden ja sosiaalipolitiikan monenvälisen seurantavälineen, yhteisen arviointikehyksen, jolla voidaan seurata nykyistä paremmin jäsenvaltioiden työllisyyttä ja sosiaalista integraatiota edistäviä toimia ja siten varmistaa, että nämä ulottuvuudet otetaan paremmin huomioon unionin tasolla. Nämä uudet välineet on otettava käyttöön makrotalouden valvonnan ennalta ehkäisevässä vaiheessa, jotta työmarkkinoiden tilanteeseen ja talous- ja rahaliiton (EMU) mahdollisesti vaarantaviin sosiaalisiin ongelmiin kiinnitetään asianmukaista huomiota. Ne ovat luonnollisesti myös keskeisiä välineitä Eurooppa 2020 -strategian temaattisessa seurannassa."@fi7 "Elnök asszony, biztos úr, tisztelt képviselők, örömömre szolgál, hogy a nyilvánosság is jelen van. Ez jó dolog. A Tanács továbbá emlékeztet rá, hogy hozzá kíván járulni mind a tematikus ellenőrzéshez az Európa 2020 stratégia öt alapvető célkitűzése alapján, mind a makrogazdasági ellenőrzéshez, mivel ezek a keretek szorosan összekapcsolódnak. A belga elnökség kérésére továbbá a szociális védelemmel foglalkozó bizottság kifejtette véleményét az Európa 2020 stratégia társadalmi dimenzióját illetően, amelyben hangsúlyozza az Európa 2020 stratégia prioritásai, valamint az Európa Tanács célkitűzései által létrehozott feloszthatatlan egység közötti szinergia szükségességét. Szeretném megjegyezni továbbá, hogy a Tanács egyéb következtetéseiben, a nyugdíjakról szóló következtetésekben, valamint az általános érdekű szociális szolgáltatásokról szóló tanácsi következtetésekben is utalt a 9. cikkre. Elnök asszony, tisztelt képviselők, ma délutáni vitánk lehetőséget teremt arra, hogy a gazdasági kormányzással, és különösen annak társadalmi aspektusaival kapcsolatos kérdésekkel foglalkozzunk. A Tanács soros elnökeként természetesen figyelmesen fogom hallgatni hozzászólásaikat, és várom a gyümölcsöző véleménycserét, amely mindannyiunk segítségére lesz az elkövetkezendő tárgyalások során. Szeretném természetesen megköszönni a Parlamentnek, hogy felvette ezt a kérdést az ülés napirendjére. Ez lehetővé teszi számunkra egy fontos kérdés megvitatását, amely kapcsán nagyon sokat dolgoztunk a Tanácsban az elmúlt hónapokban. Természetesen tisztában vagyok vele, hogy ez a Parlament nagy jelentőséget tulajdonít a gazdasági kormányzásnak és annak a szélesebb értelemben vett társadalmi kérdésekhez való kapcsolatának, ahogy azt az Európai Unió működéséről szóló szerződés 9. cikke tartalmazza. A 9. cikkből eredő kötelezettséget teljesíteni kell az Unió politikáinak és cselekvéseinek meghatározása és végrehajtása során, beleértve a jövőbeli gazdasági kormányzással kapcsolatos valamennyi munkát. Először is, szeretném kiemelni, hogy a belga elnökség ideje alatt a 9. cikk és ezáltal a horizontális záradék végrehajtásának fontossága nagyon sokszor említésre került. Szeretném felidézni éppen ezért a Tanács által december 6-án elfogadott társadalmi dimenzióval kapcsolatos következtetéseket az integrált Európa 2020 stratégia összefüggésében. Ezek a következtetések felszólítják az Európai Bizottságot a társadalmi hatás értékelésére szolgáló, meglévő rendszer megerősítésére és használatának ösztönzésére. Felszólítja a Tanácsot, hogy készítsen jelentést arról, a 9. cikket milyen módon hajtják vége a munka és az európai politikák során a nyitott koordinációs módszer segítségével. Felszólítja továbbá a Bizottságot, hogy keressen eszközöket a társadalmi egyenlőség érvényesítésére, valamint a 9. cikk végrehajtására a szegénység elleni európai platformra irányuló zászlóshajó kezdeményezés összefüggésében, amelyet néhány napon belül tesznek közzé. Különös tekintettel az új makrogazdasági ellenőrzési és koordinációs mechanizmusra, a Tanács nem gondolja, hogy a foglalkoztatás és a társadalmi védelem egész egyszerűen kizárólag az új makrogazdasági ellenőrzési keret hatása, amely hatást meg kellene vizsgálni, hanem a makrogazdasági és költségvetési növekedést rövid és közép távon befolyásoló tényezőknek is tekinti őket. Ez lényeges, ha el akarjuk kerülni egy kiegyensúlyozatlan makrogazdasági keret kialakulását és meg akarjuk őrizni a szerződések által előírt intézményi egyensúlyt. A Tanács szándéka a 9. cikk gyakorlatban való támogatására egyértelműen kitűnik az európai szemeszterből is, amelynek integrált megközelítés révén egyensúlyi helyzetet kell tükröznie az Európa 2020 stratégia és a Stabilitási és Növekedési Paktum között. A 9. cikkben lévő elveket éppen ezért alkalmazni kell ezekben a dokumentumokban és jogszabályi intézkedésekben, hogy azok integrált egészet alkossanak. Ezt szem előtt tartva, a Tanács két szakaszban végezte el a munkát. Az első szakaszban kialakította az európai foglalkoztatási stratégiát a Szerződésben és az új gazdasági kormányzási keretben leírtak alapján. Az október 21-én elfogadott következtetésekben a Tanács meghatározta az európai foglalkoztatási stratégia helyét a gazdasági kormányzáson belül. A második szakaszban december 6-i ülésén az Európai Tanács elfogadott egy új eszközt a foglalkoztatás és társadalmi politikák többoldalú ellenőrzésére, a amely hozzájárul a tagállamok foglalkoztatási és társadalmi integrációs politikáinak megfelelőbb ellenőrzéséhez, és ezáltal biztosítja ezeknek a dimenzióknak a megfelelőbb figyelembevételét európai szinten. Ezeket az új eszközöket a makrogazdasági ellenőrzés megelőző szakaszában kell mobilizálni, hogy megfelelő figyelmet fordítsunk a munkaerőpiacok helyzetére és a társadalmi problémákra, amelyek veszélyeztethetik a gazdasági és monetáris uniót. Ezek természetesen központi eszközök lesznek az Európa 2020 stratégia tematikus ellenőrzése során is."@hu11 ". Signora Presidente, signor Commissario, onorevoli deputati, mi compiaccio della presenza del pubblico. E’ un fatto positivo. Il Consiglio ha inoltre ricordato la propria intenzione di contribuire sia al monitoraggio tematico, fondato sui cinque obiettivi chiave della strategia Europa 2020, sia a quello macroeconomico, dato che tali quadri sono strettamente connessi. Oltre a ciò, in risposta alla richiesta della Presidenza belga, la commissione per la protezione sociale ha formulato un parere in merito alla dimensione sociale della strategia Europa 2020 – con il quale si insiste sulla sinergia necessaria tra le priorità di tale strategia – e all’insieme indivisibile degli obiettivi stabiliti dal Consiglio europeo. Desidero altresì segnalare che il Consiglio ha fatto riferimento all’articolo 9 in altre conclusioni: quelle in materia di pensioni e le conclusioni del Consiglio relative ai servizi sociali di interesse generale. Signora Presidente, onorevoli colleghi, la discussione di questo pomeriggio ci consente di trattare questioni legate alla governance economica e, in particolare, ai suoi aspetti sociali. Come Presidente del Consiglio, naturalmente presterò la massima attenzione ai vostri interventi e mi aspetto un utile scambio di opinioni che sarà d’aiuto a tutti noi nei prossimi negoziati. Naturalmente vorrei ringraziare il Parlamento per aver inserito questo punto all’ordine del giorno della seduta odierna, in quanto ci permette di affrontare un’importante questione che negli ultimi mesi è stata oggetto di intensi lavori in seno al Consiglio. Mi rendo certamente conto dell’importanza conferita dal Parlamento alla governance economica e ai suoi legami con le questioni sociali in senso più ampio, come chiaramente stabilito nell’articolo 9 del trattato sul funzionamento dell’Unione europea. L’obbligo derivante dall’articolo 9 si impone nell’ambito della definizione e dell’attuazione di tutte le politiche e azioni dell’Unione, inclusi, pertanto, tutti i lavori relativi alla futura governance europea. Mi preme innanzi tutto sottolineare che, durante la Presidenza belga, si è fatto più volte riferimento all’importanza dell’attuazione dell’articolo 9 e quindi della clausola trasversale. Desidero pertanto richiamare le conclusioni adottate dal Consiglio il 6 dicembre scorso in merito alla dimensione sociale nel contesto di una strategia Europa 2020 integrata. In base a tali conclusioni, si chiede alla Commissione europea di rafforzare e incoraggiare l’utilizzo dell’attuale sistema di valutazione dell’impatto sociale. Si chiede al Consiglio di elaborare una relazione in merito all’attuazione dell’articolo 9 nell’attività e nelle politiche europee tramite il metodo di coordinamento aperto. Si invita inoltre la Commissione a cercare mezzi finalizzati all’attuazione del sociale e perciò anche dell’articolo 9, nel contesto della propria iniziativa faro, che dovrebbe essere pubblicata nei prossimi giorni, riguardante una piattaforma europea contro la povertà. In merito, più specificatamente, al nuovo meccanismo di sorveglianza e coordinamento macroeconomico, il Consiglio non considera l’occupazione e la protezione sociale semplicemente come risultati influenzati dal nuovo quadro di sorveglianza – di cui occorre studiare l’impatto – ma anche come fattori in grado di stimolare la crescita macroeconomica e fiscale a breve e medio termine. Ciò è importante se si desidera evitare un quadro macroeconomico instabile, mantenendo l’equilibrio istituzionale richiesto dai trattati. La volontà del Consiglio di promuovere concretamente l’articolo 9 è evidente anche nel semestre europeo che deve riflettere, in un approccio integrato, una posizione bilanciata tra la strategia Europa 2020 e il Patto di stabilità e crescita. Occorre quindi che i principi contenuti nell’articolo 9 si applichino a tutti questi documenti e misure legislative affinché diventino un insieme integrato. In quest’ottica, il Consiglio ha condotto il proprio lavoro in due fasi. Nella prima fase, l’attività del Consiglio si è focalizzata sullo sviluppo di una strategia europea per l’occupazione, come previsto dal trattato e dal nuovo quadro di governance economica. Nelle conclusioni adottate il 21 ottobre, il Consiglio ha definito il ruolo della strategia europea per l’occupazione nell’ambito della governance economica. Nella seconda fase, in occasione del Consiglio europeo del 6 dicembre, il Consiglio ha adottato un nuovo strumento per la sorveglianza multilaterale dell’occupazione e delle politiche sociali – il quadro di valutazione comune – finalizzato a monitorare più efficacemente l’occupazione e le politiche di integrazione sociale degli Stati membri e, pertanto, a assicurare che questi aspetti siano tenuti in maggiore considerazione a livello europeo. Questi nuovi strumenti dovranno essere mobilitati nella fase preventiva della sorveglianza macroeconomica affinché venga data la dovuta attenzione alla situazione dei mercati del lavoro e ai problemi sociali che potrebbero minare l’Unione economica e monetaria (UEM). Questi strumenti saranno sicuramente essenziali anche per il monitoraggio tematico della strategia Europa 2020."@it12 ". Ponia pirmininke, Komisijos nary, gerbiami Parlamento nariai, džiaugiuosi, kad salėje esama visuomenės atstovų. Tai gerai. Taryba taip pat priminė, kad ketina įnešti savo indėlį tiek į penkiais pagrindiniais strategijos „Europa 2020“ tikslais grindžiamą teminę stebėseną, tiek į makroekonomikos stebėseną, nes abi šios sistemos glaudžiai susijusios. Be to, reaguodamas į Tarybai pirmininkaujančios Belgijos prašymą, Socialinės apsaugos komitetas pateikė nuomonę dėl strategijos „Europa 2020“ socialinio lygmens. Joje pabrėžiama strategijos „Europa 2020“ prioritetų ir nedalomos visumos, kurią sudaro Europos Vadovų Tarybos nustatyti tikslai, sąveikos būtinybė. Taip pat pažymėčiau, kad Taryba minėjo 9 straipsnį ir kitose savo išvadose: išvadose dėl pensijų ir Tarybos išvadose dėl visuotinės svarbos socialinių paslaugų. Ponia pirmininke, gerbiami Parlamento nariai, savo diskusijoje šią popietę galime aptarti su ekonomikos valdysena ir ypač su jos socialiniais aspektais susijusius klausimus. Kaip pareigas einantis Tarybos pirmininkas, aš, žinoma, atidžiai išklausysiu jūsų kalbas, taip pat tikiuosi vaisingo pasikeitimo nuomonėmis, kuris bus mums visiems naudingas derantis toliau. Žinoma, norėčiau padėkoti Parlamentui, kad įtraukė šį klausimą į šios mėnesinės sesijos darbotvarkę. Tai leidžia mums aptarti svarbų klausimą, kurį svarstydama Taryba per pastaruosius mėnesius nuveikė didelį darbą. Žinoma suprantu, kokia svarbi šiam Parlamentui ekonomikos valdysena ir jos sąsajos su socialiniais klausimais plačiąja prasme, kaip išdėstyta Sutarties dėl Europos Sąjungos veikimo 9 straipsnyje. Apibrėžiant ir įgyvendinant visus Europos Sąjungos politinius sprendimus bei veiksmus, taigi įskaitant ir visus su būsimąja ekonomikos valdysena susijusius veiksmus, privaloma laikytis iš 9 straipsnio išplaukiančių prievolių. Pirmiausia norėčiau pabrėžti, kad Tarybai pirmininkaujant Belgijai labai dažnai buvo minima 9 straipsnio nuostatų ir atitinkamai − socialinės apsaugos sąlygos įgyvendinimo svarba. Todėl norėčiau priminti gruodžio 6 d. Tarybos patvirtintas išvadas dėl socialinio lygmens integruotos strategijos „Europa 2020“ sąlygomis. Šiose išvadose Europos Komisija raginama stiprinti ir skatinti naudotis esama socialinio poveikio įvertinimo sistema. Jose raginama pasitelkus atvirąjį koordinavimo metodą parengti ataskaitą dėl 9 straipsnio nuostatų įgyvendinimo vykdant europinę veiklą ir priimant politinius sprendimus. Komisija taip pat raginama ieškoti priemonių įtraukti socialinius aspektus, taigi ir 9 straipsnio nuostatas, į savo pavyzdinę Europos kovos su skurdu platformos iniciatyvą, kuri turėtų būti paskelbta artimiausiomis dienomis. Kalbant konkrečiau, naujojo makroekonomikos stebėsenos ir koordinavimo mechanizmo požiūriu, Taryba užimtumo ir socialinės apsaugos nelaiko tik naujosios makroekonomikos stebėsenos sistemos, kurios poveikis turėtų būti ištirtas, pasekme, bet ir veiksniu, kuris trumpuoju ir vidutiniu laikotarpiu skatintų makroekonomikos ir finansų augimą. Tai svarbu, jei norime išvengti nestabilios makroekonominės padėties ir išlaikyti sutartimis siekiamą užtikrinti institucijų pusiausvyrą. Tarybos pasiryžimas skatinti praktinį 9 straipsnio įgyvendinimą akivaizdus ir iš Europos semestro ciklo, kuriuo, remiantis integruotu požiūriu, siekiama atspindėti pusiausvyrą tarp strategijos „Europa 2020“ bei Stabilumo ir augimo pakto. Todėl 9 straipsnyje nustatytus principus būtina taikyti visuose šiuose dokumentuose ir teisėkūros priemonėse, kad jie taptų integruota visuma. Turėdama tai omenyje, Taryba savo darbą atliko dviem etapais. Pirmajame etape, kaip numatyta Sutartyje ir naujojoje ekonomikos valdysenos sistemoje, Taryba parengė Europos užimtumo strategiją. Spalio 21 d. patvirtintose išvadose Taryba apibrėžė Europos užimtumo strategijos vietą ekonomikos valdysenoje. Antrajame etape gruodžio 6 d. Europos Vadovų Taryboje buvo patvirtinta nauja daugiašalės užimtumo ir socialinės politikos stebėsenos priemonė – Bendroji vertinimo sistema, kuri bus naudinga geresnei valstybių narių užimtumo ir socialinės integracijos politikos stebėsenai ir kuria bus užtikrinama, kad Europos lygmeniu būtų geriau atsižvelgiama į šias sritis. Šias naująsias priemones reikės pasitelkti parengiamuoju makroekonomikos stebėsenos laikotarpiu, kad būtų skiriamas deramas dėmesys padėčiai darbo rinkoje ir socialinėms problemoms, galinčioms kelti grėsmę Ekonomikos ir pinigų sąjungai (EPS). Jos, žinoma, taip pat bus pagrindinės strategijos „Europa 2020“ teminės stebėsenos vykdymo priemonės."@lt14 ". Priekšsēdētājas kundze, komisāra kungs, godājamie deputāti! Es priecājos, ka šeit ir klausītāji. Tas ir labi. Padome arī atgādināja, ka ir paredzējusi sekmēt gan tematisko uzraudzību, pamatojoties uz Eiropas 2020. gada stratēģijas pieciem galvenajiem mērķiem, gan makroekonomisko uzraudzību, jo šie abi regulējumi ir cieši saistīti. Sociālās aizsardzības komiteja pēc Beļģijas prezidentūras pieprasījuma sniedza atzinumu par sociālo dimensiju stratēģijā „Eiropa 2020”, kurā tā uzsvēra vajadzību panākt sinerģiju starp stratēģijas „Eiropa 2020” prioritātēm un no tām neatdalāmo Eiropadomes noteikto mērķu kopumu. Es arī vēlos piebilst, ka Padome uz Līguma 9. pantu ir atsaukusies arī citos secinājumos — secinājumos par pensijām un Padomes secinājumos par vispārējas nozīmes sociālajiem pakalpojumiem. Priekšsēdētājas kundze, godājamie deputāti! Šopēcpusdien šajā diskusijā mēs varam pievērsties jautājumiem saistībā ar ekonomikas pārvaldību un jo īpaši tās sociālajiem aspektiem. Es kā Padomes priekšsēdētājs, protams, uzmanīgi klausīšos jūsu runas un ceru uz produktīvu viedokļu apmaiņu, kas mums noderēs visās turpmākajās sarunās. Es, protams, vēlos pateikties Parlamentam par šā jautājuma iekļaušanu šodienas plenārsesijas darba kārtībā. Tādējādi mēs varam pievērsties svarīgam jautājumam, pie kura Padome pēdējo mēnešu laikā ir ļoti daudz strādājusi. Es, protams, zinu to, cik Parlamentam ir svarīga ekonomikas pārvaldība un tās saikne ar sociālajiem jautājumiem plašākā kontekstā, kas noteikti Līguma par Eiropas Savienības darbību 9. pantā. No 9. panta izrietošās saistības ir jāievēro, nosakot un īstenojot visas ES politikas jomas un darbības, tādējādi arī darbu pie ekonomikas turpmākas pārvaldības. Vispirms vēlos norādīt, ka 9. panta un tādējādi arī atbilstošās klauzulas īstenošana Beļģijas prezidentūras laikā ir minēta ļoti bieži. Tādēļ vēlos atgādināt par secinājumiem, ko Padome 6. decembrī pieņēma par sociālo dimensiju integrētas stratēģijas „Eiropa 2020” kontekstā. Šajos secinājumos Eiropas Komisija tiek mudināta nostiprināt un sekmēt pašreizējās sociālās ietekmes novērtēšanas sistēmas izmantošanu. Secinājumos Padome tiek aicināta izstrādāt ziņojumu par to, kā Līguma 9. pants tiek īstenots darbā un Eiropas politikā, izmantojot atvērto koordinācijas metodi. Komisija secinājumos tiek aicināta arī meklēt līdzekļus, ar ko panākt sociālo iekļaušanu un tādējādi arī 9. panta īstenošanu saistībā ar tās pamatiniciatīvu — Eiropas platformu cīņai pret nabadzību, kas jāpublicē tuvāko dienu laikā. Runājot tieši par jauno makroekonomiskās uzraudzības un koordinācijas mehānismu, Padome uzskata, ka nodarbinātība un sociālā aizsardzība ir ne tikai rezultāti, ko ietekmē jaunais makroekonomiskās uzraudzības regulējums — kura ietekme ir jāizvērē —, bet arī faktori, kas īsā un vidējā laika posmā stimulē makroekonomikas un fiskālo izaugsmi. Tas ir būtiski, ja vēlamies novērst makroekonomikas regulējuma nelīdzsvarotību un saglabāt līgumos paredzēto institucionālo līdzsvaru. Padomes vēlmi sekmēt 9. panta piemērošanu praksē apliecina arī Eiropas pusgads, kam integrēti jāatspoguļo līdzsvars starp stratēģiju „Eiropa 2020” un Stabilitātes un izaugsmes paktu. Tādējādi Līguma 9. pantā minētie principi jāpiemēro visos šajos dokumentos un likumdošanas pasākumos, lai tie kļūtu par integrētu kopumu. Ņemot to vērā, Padomes darbs noritēja divos posmos. Pirmajā posmā Padome izstrādāja Eiropas Nodarbinātības stratēģiju, kā noteikts Līgumā, un jauno ekonomikas pārvaldības regulējumu. Eiropas Nodarbinātības stratēģijas pozīciju ekonomikas pārvaldības jomā Padome noteica 21. oktobrī pieņemtajos secinājumos. Savukārt otrajā posmā, Eiropadomes 6. decembra sanāksmē, Padome pieņēma jaunu instrumentu daudzpusējai nodarbinātības un sociālās politikas uzraudzībai — Kopējo novērtējuma sistēmu, kas uzlabos dalībvalstu nodarbinātības un sociālās integrācijas politikas uzraudzību un tādējādi nodrošinās, ka šīm dimensijām Eiropas mērogā tiek pievērsta lielāka uzmanība. Šie jaunie instrumenti būs jāmobilizē makroekonomiskās uzraudzības preventīvajā posmā, lai tiktu pievērsta pienācīga uzmanība situācijai darba tirgos un sociālajām problēmām, kas varētu apdraudēt Ekonomikas un monetāro savienību ( ). Tie, protams, būs arī galvenie stratēģijas „Eiropa 2020” tematiskās uzraudzības instrumenti."@lv13 "Madame la Présidente, Monsieur le Commissaire, Mesdames et Messieurs les parlementaires, je suis ravi que le public soit présent. C'est bien! Le Conseil a également rappelé qu'il entendait apporter des contributions tant à la surveillance thématique fondée sur les cinq grands objectifs de la stratégie Europe 2020 qu'à la surveillance macro-économique, dans la mesure où ces deux cadres de surveillance sont étroitement liés. Et, suite à la demande de la Présidence belge, le comité de protection sociale a remis un avis sur la dimension sociale de la stratégie Europe 2020, dans lequel il insiste sur la synergie des priorités de la stratégie 2020 et l'ensemble indissociable que forment les objectifs fixés par le Conseil européen. Je signale également que le Conseil a fait mention de l'article 9 dans d'autres conclusions: les conclusions sur les pensions et les conclusions du Conseil sur les services sociaux d'intérêt général. Voilà, Madame la Présidente, chers collègues, notre discussion de cet après-midi nous permet d'aborder quelques thèmes relatifs à la gouvernance économique et, en particulier, à ses aspects sociaux. En tant que Président du Conseil, je reste évidemment à l'écoute de vos interventions et j'attends un échange de vues fructueux qui nous aidera tous dans les négociations ultérieures. Je remercie évidemment le Parlement d'avoir inscrit cette question à l'ordre du jour de cette plénière. Elle nous permet d'aborder un thème important qui a fait l'objet de travaux conséquents ces derniers mois au sein du Conseil. Je suis, bien évidemment, conscient de l'importance que ce Parlement attache à la gouvernance économique et à ses liens avec les questions sociales au sens large, telles qu'exposées dans l'article 9 du traité sur le fonctionnement de l'Union européenne. L'obligation découlant de l'article 9 s'impose dans le cadre de la définition et de la mise en œuvre de toutes les politiques et actions de l'Union, y compris, dès lors, à l'ensemble des travaux sur la future gouvernance économique. Je rappellerai tout d'abord que durant la Présidence belge, l'importance de la mise en œuvre de l'article 9 et donc de la clause transversale a été maintes fois citée. Ainsi, je voudrais rappeler les conclusions adoptées par le Conseil le 6 décembre dernier sur la dimension sociale dans le contexte d'une stratégie intégrée Europe 2020. Ces conclusions invitent la Commission européenne à renforcer et à encourager l'utilisation du système existant d'évaluation de l'impact social. Elle lui demande de réaliser un rapport sur la manière dont l'article 9 est mis en œuvre dans les travaux et politiques européennes à travers la méthode ouverte de coordination. Elle invite également la Commission à rechercher les moyens de mettre en œuvre le et donc l'article 9 dans le contexte de son initiative-phare de plateforme européenne de lutte contre la pauvreté, qui devra être publiée dans les tout prochains jours. Concernant plus précisément le nouveau mécanisme de surveillance et de coordination macro-économique, le Conseil ne conçoit pas seulement l'emploi et la protection sociale comme des résultantes pouvant être affectées par le nouveau cadre de surveillance macro-économique dont il faudrait étudier l'impact, mais aussi comme des facteurs de croissance tant sur le plan macro-économique que budgétaire, à court et moyen terme. Il s'agit d'un élément important si nous voulons éviter un cadre macro-économique déséquilibré et préserver l'équilibre institutionnel voulu par les traités. La volonté du Conseil de mettre en avant concrètement l'article 9 est également manifeste dans le cadre du semestre européen qui doit refléter, dans une vision intégrée, une position équilibrée entre la stratégie Europe 2020 et le pacte de stabilité. Les principes contenus dans l'article 9 doivent ainsi traverser l'ensemble de ces documents et mesures législatifs pour en faire un ensemble intégré. Dans cette optique, le Conseil a travaillé en deux phases. La première phase, les travaux du Conseil ont visé à articuler la stratégie européenne pour l'emploi prévue par le traité et le nouveau cadre de gouvernance économique. Dans les conclusions adoptées le 21 octobre dernier, le Conseil a défini la place de la stratégie européenne pour l'emploi dans la gouvernance économique. Dans la deuxième phase, lors du Conseil du 6 décembre, le Conseil a adopté un nouvel instrument de surveillance multilatérale des politiques de l'emploi et du social qui permettra un meilleur suivi des politiques de l'emploi et d'intégration sociale des États membres et, dès lors, une meilleure prise en compte de ces dimensions sur le plan européen. Ces nouveaux instruments devront être mobilisés dans la phase préventive de la surveillance macro-économique afin de porter une attention suffisante aux situations des marchés de l'emploi et aux problèmes sociaux qui pourraient fragiliser l'UEM. Ils seront bien évidemment également des instruments centraux de la surveillance thématique de la stratégie Europe 2020."@mt15 ". Mevrouw de Voorzitter, commissaris, geachte leden, het verheugt mij dat er publiek aanwezig is. Dat is een goede zaak. De Raad herinnerde er ook aan dat hij wou bijdragen aan zowel het thematische toezicht, op basis van de vijf hoofddoelstellingen van de Europa 2020-strategie, als het macro-economische toezicht, aangezien er een nauw verband is tussen deze twee kaders. In aansluiting op het verzoek van het Belgische voorzitterschap heeft het Comité voor sociale bescherming een advies opgesteld betreffende de sociale dimensie van de Europa 2020-strategie, waarin het benadrukt dat er synergie moet zijn tussen de prioriteiten van de Europa 2020-strategie en dat de doelstellingen die worden bepaald door de Europese Raad, een ondeelbaar geheel moeten vormen. Ik merk ook op dat de Raad in andere conclusies heeft verwezen naar artikel 9: met name de conclusies over de pensioenen en de conclusies over de sociale diensten van algemeen belang. Mevrouw de Voorzitter, geachte leden, tijdens het debat van vanmiddag hebben we de gelegenheid om aangelegenheden van economisch bestuur en met name de sociale aspecten ervan te bespreken. Als fungerend voorzitter van de Raad zal ik uiteraard aandachtig luisteren naar uw toespraken, en ik verheug me op een vruchtbare gedachtewisseling die zal helpen bij alle daaropvolgende onderhandelingen. Ik wil uiteraard het Parlement bedanken omdat het deze kwestie op de agenda van deze vergaderperiode heeft gezet. Dat stelt ons in staat het te hebben over een belangrijke kwestie waaraan de Raad in de laatste maanden hard heeft gewerkt. Ik ben me uiteraard bewust van het belang dat dit Parlement hecht aan het economisch bestuur en het verband tussen economisch bestuur en sociale problemen in ruimere zin, zoals beschreven in artikel 9 van het Verdrag betreffende de werking van de Europese Unie. De verplichting die is vastgelegd in artikel 9, moet worden nageleefd bij het bepalen en ten uitvoer leggen van het beleid en het optreden van de Unie en moet bijgevolg ook in acht worden genomen bij alle werkzaamheden inzake het toekomstige economisch bestuur. Om te beginnen wil ik eraan herinneren dat er tijdens het Belgische voorzitterschap vaak gewezen is op het belang van de toepassing van artikel 9 en bijgevolg de overkoepelende bepaling. Ik wens daarom te herinneren aan de conclusies betreffende de sociale dimensie van de geïntegreerde Europa 2020-strategie, die de Raad op 6 december heeft goedgekeurd. In deze conclusies wordt de Europese Commissie verzocht het bestaande systeem voor de beoordeling van de sociale invloed te versterken en het gebruik ervan te stimuleren. De Raad verzoekt de Commissie om een verslag op te stellen over de manier waarop artikel 9 wordt geïmplementeerd in de werkzaamheden en het beleid van Europa door de open coördinatiemethode. De Commissie wordt eveneens verzocht te zoeken naar middelen om sociale mainstreaming in te voeren en bijgevolg ook artikel 9 in de context van haar vlaggenschipinitiatief "Europees platform tegen armoede", dat een van deze dagen moet worden gepubliceerd. Met betrekking tot het nieuwe macro-economische toezichts- en coördinatiemechanisme ziet de Raad werkgelegenheid en sociale bescherming niet louter als elementen die kunnen worden beïnvloed door het nieuwe macro-economische toezichtskader, waarvan de invloed moet worden onderzocht, maar ook als factoren die zelf een stimulerend effect hebben op de macro-economische en fiscale groei op de korte en middellange termijn. Dit moet een belangrijke plaats krijgen om te voorkomen dat het macro-economische kader uit evenwicht geraakt en om het institutionele evenwicht, dat wordt nagestreefd met de Verdragen, te handhaven. De bereidheid van de Raad om artikel 9 in de praktijk te bevorderen, blijkt ook duidelijk in het Europese semester, dat zich in een geïntegreerde aanpak buigt over het evenwicht tussen de Europa 2020-strategie en het stabiliteits- en groeipact. De beginselen die zijn vastgelegd in artikel 9 moeten derhalve worden toegepast op al deze documenten en wetgevende maatregelen, zodat ze een geïntegreerd geheel vormen. Met dit in het achterhoofd heeft de Raad zijn werkzaamheden verricht in twee fasen. In de eerste fase bestond het werk van de Raad erin een Europese werkgelegenheidsstrategie te ontwikkelen, zoals bepaald in het Verdrag en het nieuwe kader van economisch bestuur. In zijn conclusies van 21 oktober heeft de Raad de plaats van de Europese werkgelegenheidsstrategie in het economische bestuur vastgelegd. In de tweede fase, tijdens de Europese Raad van 6 december, heeft de Raad een nieuw instrument goedgekeurd voor het multilaterale toezicht op het werkgelegenheids- en sociale beleid, zijnde het Joint Assessment Framework, dat zal zorgen voor een beter toezicht op het beleid inzake werkgelegenheid en sociale integratie van de lidstaten en bijgevolg zal verzekeren dat er op Europees niveau beter rekening wordt gehouden met deze dimensies. Deze nieuwe instrumenten moeten worden ingezet in de preventieve fase van het macro-economische toezicht, zodat de nodige aandacht wordt besteed aan de situatie op de arbeidsmarkt en aan sociale problemen die een gevaar zouden kunnen betekenen voor de Economische en Monetaire Unie (EMU). Deze instrumenten zullen uiteraard ook een centrale rol spelen in het thematische toezicht op de Europa 2020-strategie."@nl3 "Pani Przewodnicząca, Panie Komisarzu, Szanowni Posłowie! Cieszę się, że publiczność jest obecna. To dobrze. Rada przypomniała również, że zamierza uczestniczyć zarówno w monitorowaniu tematycznym, odbywającym się w oparciu o pięć głównych celów strategii Europa 2020, jak i w monitorowaniu makroekonomicznym, ponieważ obie te struktury są ściśle ze sobą powiązane. Ponadto w odpowiedzi na wniosek prezydencji belgijskiej Komitet Ochrony Socjalnej przedstawił opinię na temat wymiaru społecznego strategii Europa 2020, w której podkreśla potrzebę synergii między priorytetami strategii Europa 2020 i kładzie nacisk na fakt, iż cele wytyczone przez Radę Europejską stanowią nierozerwalną całość. Pragnę też zauważyć, że Rada nawiązała do art. 9 w innych konkluzjach: w konkluzjach dotyczących emerytur i w konkluzjach Rady odnoszących się do usług socjalnych świadczonych w interesie ogólnym. Pani Przewodnicząca, Szanowni Posłowie! Nasza dzisiejsza popołudniowa dyskusja pozwala nam się zająć kwestiami odnoszącymi się do zarządzania gospodarczego, w szczególności jego aspektami społecznymi. Jako urzędujący przewodniczący Rady oczywiście będę uważnie przysłuchiwał się wszystkim wystąpieniom i z niecierpliwością oczekuję owocnej wymiany poglądów, która będzie dla nas wszystkich pomocna w prowadzeniu kolejnych negocjacji. <BRK> Pragnę oczywiście podziękować Parlamentowi za umieszczenie tego punktu w porządku obrad tego posiedzenia. Pozwala to nam zająć się ważną kwestią, nad którą w ostatnich miesiącach trwają poważne prace na forum Rady. Jestem rzecz jasna świadom znaczenia, jakie Parlament przywiązuje do zarządzania gospodarczego i jego powiązań z zagadnieniami społecznymi w szerszym sensie, o czym mowa w art. 9 Traktatu o funkcjonowaniu Unii Europejskiej. Obowiązek wynikający z art. 9 musi być wypełniany przy określaniu i realizacji polityk i działań Unii, a tym samym również we wszystkich działaniach w zakresie przyszłego zarządzania gospodarczego. Na początku pragnę wskazać, że tak często podczas prezydencji belgijskiej powoływano się na znaczenie stosowania art. 9, a co za tym idzie – klauzuli horyzontalnej. Dlatego pragnę przywołać konkluzje przyjęte przez Radę w dniu 6 grudnia w sprawie wymiaru społecznego w kontekście zintegrowanej strategii Europa 2020. Konkluzje te zawierają skierowany do Komisji Europejskiej apel o szersze wykorzystanie obecnego systemu oceny skutków społecznych oraz o zachęcanie do jego stosowania. Wzywa się Radę do sporządzenia sprawozdania na temat sposobu wdrażania postanowień art. 9 w ramach europejskich działań i polityki za pośrednictwem otwartej metody koordynacji. Wzywa się również Komisję do poszukiwania środków umożliwiających włączanie tematyki społecznej w główny nurt polityki, a tym samym – do realizacji art. 9 w kontekście sztandarowej inicjatywy Komisji, związanej z europejską platformą współpracy w zakresie walki z ubóstwem, która powinna być ogłoszona w ciągu kilku najbliższych dni. Jeżeli chodzi konkretnie o nowy mechanizm monitorowania i koordynacji makroekonomicznej, Rada nie postrzega zatrudnienia i ochrony socjalnej jedynie jako dziedzin, których wyniki zależą od nowych ram monitorowania makroekonomicznego – oddziaływanie tych ram wymaga jeszcze zbadania – lecz także jako czynników stymulujących rozwój makroekonomiczny i fiskalny w krótkim i średnim okresie. Jest to istotne, o ile chcemy uniknąć niestabilnych ram makroekonomicznych i zachować równowagę instytucjonalną, do której dąży się w traktatach. Gotowość Rady do wspierania art. 9 w praktyce widoczna jest również w europejskim semestrze, który w zintegrowany sposób ma odzwierciedlać stan harmonii między strategią Europa 2020 a paktem stabilności i wzrostu. Dlatego zasady wymienione w art. 9 muszą być stosowane we wszystkich tych dokumentach i środkach legislacyjnych, by stanowiły one integralną całość. Mając to na uwadze, Rada wykonała pracę w dwóch etapach. W etapie pierwszym praca Rady polegała na opracowaniu europejskiej strategii zatrudnienia, przewidzianej w Traktacie oraz w nowych ramowych zasadach zarządzania gospodarczego. W konkluzjach przyjętych w dniu 21 października Rada określiła miejsce europejskiej strategii zatrudnienia w zarządzaniu gospodarczym. W drugim etapie, na posiedzeniu Rady Europejskiej w dniu 6 grudnia, Rada przyjęła nowy instrument wielostronnego monitorowania polityki zatrudnienia i polityki społecznej, czyli wspólne ramy oceny, które umożliwią lepsze monitorowanie polityki zatrudnienia i polityki integracji społecznej prowadzonej przez państwa członkowskie, a tym samym zapewnią lepsze uwzględnienie tych wymiarów na szczeblu europejskim. Omawiane nowe instrumenty będą musiały być uruchamiane w zapobiegawczej fazie monitorowania makroekonomicznego, co umożliwi poświęcenie należytej uwagi sytuacji na rynku pracy i problemom społecznym, które mogłyby zagrażać europejskiej unii gospodarczej i walutowej (UGW). Oczywiście istnieć będą również instrumenty mające kluczowe znaczenie z punktu widzenia tematycznego monitorowania strategii Europa 2020."@pl16 ". Senhora Presidente, Senhor Comissário, Senhoras e Senhores Deputados, regozijo-me com o facto de o público se encontrar presente. Isso é bom. O Conselho também recordou que tencionava contribuir tanto para a vigilância temática, baseada nos cinco grandes objectivos da Estratégia "Europa 2020", como para a vigilância macroeconómica, uma vez que estes dois quadros se encontram estreitamente ligados entre si. Em resposta ao pedido da Presidência belga, o Comité da Protecção Social emitiu uma opinião sobre a dimensão social da Estratégia "Europa 2020", na qual insiste na sinergia entre as prioridades da Estratégia "Europa 2020" e no conjunto indissociável constituído pelos objectivos estabelecidos pelo Conselho Europeu. Queria também fazer notar que o Conselho se referiu ao artigo 9º em outras conclusões: nas conclusões sobre as pensões e nas conclusões do Conselho sobre os serviços sociais de interesse geral. Senhora Presidente, Senhoras e Senhores Deputados, o nosso debate de esta tarde permite-nos abordar assuntos relacionadas com a governação económica e, em particular, aos seus aspectos sociais. Na qualidade de Presidente em exercício do Conselho, irei, naturalmente, escutar atentamente as intervenções de Vossas Excelências, aguardando ansiosamente uma fértil troca de pontos de vista, que nos ajudará a todos em posteriores negociações. Gostaria, evidentemente, de agradecer ao Parlamento por ter inscrito na ordem do dia deste período de sessões esta questão que nos permite abordar um assunto importante que nos últimos meses foi objecto de muito trabalho no Conselho. Tenho consciência, evidentemente, da importância que este Parlamento atribui à governação económica e à ligação desta com as questões sociais no sentido mais lato, tal como expostas no artigo 9º do Tratado sobre o Funcionamento da União Europeia. A obrigação decorrente do artigo 9º deve ser cumprida aquando da definição e implementação de todas as políticas e acções da União, incluindo, por conseguinte, todo o trabalho sobre a futura governação económica. Gostaria, em primeiro lugar, de fazer notar que, durante a Presidência belga, foi muitas vezes referida a importância da implementação do artigo 9º e, logo, da cláusula transversal. Gostaria, por conseguinte, de recordar as conclusões adoptadas pelo Conselho no passado dia 6 de Dezembro, sobre a dimensão social no contexto de uma estratégia integrada "Europa 2020". Estas conclusões convidam a Comissão Europeia a reforçar e a encorajar a utilização de um sistema existente de avaliação do impacto social, pedem ao Conselho a realização de um relatório sobre o modo como o artigo 9º é implementado nos trabalhos e políticas europeias através do método aberto de coordenação e convidam ainda a Comissão a procurar processos de implementar a integração da igualdade de oportunidades na sociedade e, portanto, o artigo 9º no contexto da sua iniciativa de proa de uma plataforma contra a pobreza, que deverá ser publicada nos próximos dias. No que diz respeito mais especificamente ao novo mecanismo de vigilância e coordenação macroeconómica, o Conselho não considera o emprego e segurança social simplesmente como resultados afectados pelo novo quadro de controlo macroeconómico, cujo impacto devia ser estudado, mas também como factores estimulantes do crescimento macroeconómico e orçamental a pequeno e médio prazo. Trata-se de um elemento importante, se pretendermos evitar um quadro macroeconómico desequilibrado e preservar o equilíbrio institucional pretendido pelos Tratados. A vontade do Conselho de promover o artigo 9º na prática também é evidente no quadro do Semestre Europeu, que deve reflectir, numa abordagem integrada, numa posição equilibrada entre a Estratégia "Europa 2020" e o Pacto de Estabilidade e Crescimento. Os princípios contidos no artigo 9º devem, por conseguinte, permear estes documentos e medidas legislativas para as transformar num conjunto integrado. Tendo isto em mente, o Conselho realizou o seu trabalho em duas fases. Na primeira fase, o trabalho do Conselho consistiu em desenvolver uma Estratégia Europeia para o Emprego, tal como previsto pelo Tratado e pelo novo quadro de governação económica. Nas conclusões adoptadas no passado dia 21 de Outubro, o Conselho definiu o lugar da Estratégia Europeia para o Emprego na governação económica. Na segunda fase, no Conselho Europeu de 6 de Dezembro, o Conselho adoptou um novo instrumento de controlo multilateral das políticas de emprego e social - o Quadro Comum de Avaliação - que irá permitir melhor monitorização das políticas de emprego e integração social dos Estados-Membros e, por conseguinte, que se tome mais em conta estas dimensões e nível europeu. Estes novos instrumentos terão de ser mobilizados na fase preventiva da vigilância macroeconómica para que se preste a devida atenção à situação dos mercados de trabalho, bem como aos problemas sociais que poderiam comprometer a União Económica e Monetária (UEM). Eles serão, evidentemente, também instrumentos fulcrais para a vigilância temática da Estratégia "Europa 2020"."@pt17 "Dnă președintă, dle comisar, stimați deputați, sunt încântat de prezența acestui public. Este un lucru bun. Consiliul a mai menționat că a intenționat să contribuie atât la monitorizarea tematică, bazată pe cele cinci obiective ale Strategiei Europa 2020, cât și la monitorizarea macroeconomică, întrucât ambele cadre sunt interdependente. Și, ca răspuns la solicitarea președinției belgiene, Comisia pentru protecție socială a emis un aviz referitor la dimensiunea socială a Strategiei Europa 2020, prin care subliniază nevoia de sinergie între prioritățile Strategiei Europa 2020 și acel tot indivizibil format din obiectivele stabilite de Consiliul European. Aș dori să menționez și faptul că Consiliul a făcut referire la articolul 9 și în alte concluzii: concluziile privind pensiile și concluziile Consiliul privind serviciile sociale de interes general. Dnă președintă, stimați deputați, discuția noastră din această după-amiază ne permite să ridicăm probleme legate de guvernanța economică și, în special, de aspectele sociale. În calitate de Președinte în exercițiu al Consiliului, voi asculta cu atenție discursurile dvs. și aștept cu nerăbdare schimbul de opinii, care ne va ajuta în toate negocierile ulterioare. Aș dori, bineînțeles, să mulțumesc Parlamentului pentru includerea acestui punct pe ordinea de zi a acestei sesiuni. Ne permite să ridicăm o problemă importantă, pentru care s-a lucrat mult în ultimele luni în cadrul Consiliului. Desigur, sunt conștient de importanța pe care acest Parlament o acordă guvernanței economice și implicațiilor pe care le are asupra problemelor sociale în sens larg, astfel cum sunt stabilite în articolul 9 din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene. Obligația care decurge din articolul 9 trebuie respectată atunci când definim și aplicăm toate politicile și acțiunile Uniunii, deci inclusiv în toate acțiunile viitoare privind guvernanța economică. Aș menționa în primul rând faptul că în timpul președinției belgiene s-a făcut referire foarte des la importanța aplicării articolului 9 și astfel, a clauzei sociale orizontale. Astfel, aș dori să reamintesc concluziile adoptate de Consiliu la 6 decembrie cu privire la dimensiunea socială în contextul unei Strategii integrate Europa 2020. Aceste concluzii îndeamnă Comisa Europeană să consolideze și să încurajeze utilizarea sistemului actual de evaluare a impactului social. Solicită Consiliului să elaboreze un raport privind modul în care articolul 9 este aplicat în lucrările și politicile europene prin metoda deschisă de coordonare. De asemenea, solicită Comisiei să găsească mijloace de punere în aplicare a integrării sociale („social mainstreaming”) și, astfel, a articolului 9, în contextul inițiativei sale pilot a unei platforme europeană împotriva sărăciei, care ar trebui să fie publicată în următoarele zile. Cu privire la mecanismul de monitorizare și coordonare macroeconomică, Consiliul nu consideră ocuparea forței de muncă și protecția socială ca simple rezultate influențate de noul cadru de monitorizare macroeconomică, al cărui impact ar trebui analizat, ci și ca factori ce stimulează creșterea macroeconomică și fiscală pe termen scurt și mediu. Acest lucru este important dacă dorim să evităm un cadru macroeconomic dezechilibrat și să conservăm echilibrul instituțional prevăzut de tratate. Disponibilitatea Consiliului de a promova concret articolul 9 este evidentă și în cadrul semestrului european, care trebuie să reflecte, într-o abordare integrată, o poziție echilibrată între Strategia Europa 2020 și Pactul de Stabilitate și Creștere. Principiile cuprinse în articolul 9 trebuie, prin urmare, să se aplice în toate aceste documente și măsuri legislative, astfel încât acestea să devină un tot integrat. Urmând această optică, Consiliul a lucrat în două etape. Într-o primă fază, activitatea Consiliului a constat în dezvoltarea Strategiei europene de ocupare a forței de muncă, astfel cum este prevăzută de Tratat și de noul cadru legislativ al guvernanței economice. În concluziile adoptate la 21 octombrie, Consiliul a definit locul Strategiei europene de ocupare a forței de muncă în cadrul guvernanței economice. În cea de-a doua etapă, în cadrul Consiliului european din 6 decembrie, Consiliul a adoptat un nou instrument pentru monitorizarea multilaterală a ocupării forței de muncă și a politicilor sociale, Cadrul comun de evaluare, care va permite o monitorizare mai eficientă a ocupării forței de muncă și a politicilor sociale din statele membre și, astfel, va acorda o atenție mai mare acestor dimensiuni, la nivel european. Aceste instrumente noi vor trebui mobilizate în etapa preventivă a monitorizării macroeconomice, astfel încât să se acorde atenția cuvenită situației piețelor forței de muncă și problemelor sociale, care ar putea pune în pericol Uniunea Economică și Monetară (UEM). Acestea vor fi, desigur, instrumente centrale pentru monitorizarea tematică a Strategiei Europa 2020."@ro18 "Vážená pani predsedajúca, pán komisár, vážené poslankyne, vážení poslanci, teší ma prítomnosť verejnosti. Je to výborné. Rada tiež pripomenula, že plánuje prispieť k tematickému monitorovaniu založenému na piatich kľúčových cieľoch stratégie Európa 2020, ako aj k makroekonomickému monitorovaniu, keďže oba tieto rámce sú úzko prepojené. V reakcii na žiadosť belgického predsedníctva poskytol Výbor pre sociálnu ochranu stanovisko o sociálnom rozmere stratégie Európa 2020, v ktorom zdôrazňuje potrebu synergie medzi prioritami stratégie Európa 2020 a nedeliteľným celkom, ktorý tvoria ciele stanovené Európskou radou. Chcel by som tiež poznamenať, že Rada spomenula článok 9 aj v ďalších záveroch, a to v záveroch o dôchodkoch a v záveroch Rady o sociálnych službách všeobecného záujmu. Vážená pani predsedajúca, vážené poslankyne a vážení poslanci, naša dnešná popoludňajšia diskusia nám umožňuje zaoberať sa záležitosťami, ktoré súvisia s hospodárskym riadením a predovšetkým s jeho sociálnymi aspektmi. Ako úradujúci predseda Rady si, samozrejme, pozorne vypočujem vaše príspevky. Teším sa na prínosnú výmenu názorov, ktorá nám všetkým pomôže v neskorších rokovaniach. Rád by som, samozrejme, poďakoval Parlamentu za to, že túto problematiku začlenil do programu tohto zasadnutia. Umožňuje nám to zaoberať sa dôležitou témou, v súvislosti s ktorou sa v Rade za posledné mesiace urobil veľký kus práce. Samozrejme, som si vedomý toho, akú dôležitosť tento Parlament pripisuje hospodárskemu riadeniu a v širšom zmysle aj jeho prepojeniu so sociálnymi otázkami, ako je uvedené v článku 9 Zmluvy o fungovaní Európskej únie. Záväzky vyplývajúce z článku 9 sa musia dodržiavať pri vymedzovaní a uskutočňovaní všetkých politík a činností Únie, teda vrátane práce na budúcom hospodárskom riadení. V prvom rade by som chcel poukázať na to, že počas belgického predsedníctva sa často spomínala dôležitosť vykonávania článku 9, a teda prierezovej doložky. Preto by som chcel pripomenúť závery o sociálnom rozmere v súvislosti s integrovanou stratégiou Európa 2020, ktoré Rada prijala 6. decembra. Tieto závery vyzývajú Európsku komisiu, aby posilnila a podporila používanie súčasného systému hodnotenia sociálneho dosahu. Vyzývajú Radu, aby vypracovala správu o spôsobe, akým sa bude článok 9 vykonávať v praxi a v rámci európskych politík prostredníctvom metódy otvorenej koordinácie. Takisto vyzývajú Komisiu, aby hľadala spôsoby uplatňovania sociálneho hľadiska a tým aj článku 9 v súvislosti s reprezentatívnou iniciatívou európskej platformy proti chudobe, ktorá by mala byť zverejnená v najbližších dňoch. Konkrétnejšie s ohľadom na nové mechanizmy makroekonomického monitorovania a koordinácie Rada nevníma zamestnanosť a sociálnu ochranu jednoducho len ako výsledok nového rámca makroekonomického monitorovania, dosah ktorého sa bude musieť študovať, ale aj ako faktory, ktoré podnecujú makroekonomický a fiškálny rast z krátkodobého aj strednodobého hľadiska. To je dôležité, ak sa chceme vyhnúť nevyrovnanému makroekonomickému rámcu a zachovať inštitucionálnu rovnováhu, ktorá sa požaduje v zmluvách. Snaha Rady podporovať vykonávanie článku 9 v praxi je zjavná aj v rámci európskeho semestra, ktorý musí v integrovanom prístupe odrážať vyrovnanú pozíciu medzi stratégiou Európa 2020 a Paktom stability a rastu. Zásady obsiahnuté v článku 9 sa musia preto vzťahovať na všetky tieto dokumenty a legislatívne opatrenia, aby vytvorili integrovaný celok. S ohľadom na tieto skutočnosti Rada realizovala svoju prácu v dvoch fázach. V prvej fáze spočívala práca Rady vo vytvorení európskej stratégie pre zamestnanosť, ako ju stanovuje zmluva a nový rámec pre hospodárske riadenie. V záveroch prijatých 21. októbra Rada definovala miesto európskej stratégie pre zamestnanosť v hospodárskom riadení. V druhej fáze na zasadnutí Európskej rady 6. decembra Rada schválila nový nástroj na viacstranné monitorovanie zamestnanosti a sociálnych politík – spoločný rámec hodnotenia –, ktorý prispeje k lepšiemu monitorovaniu zamestnanosti členských štátov a ich politík v oblasti sociálneho začlenenia, čím zabezpečí, že sa tieto stránky lepšie zohľadnia na európskej úrovni. Tieto nové nástroje sa budú musieť mobilizovať v preventívnej fáze makroekonomického monitorovania, aby sa náležitá pozornosť venovala situácii na trhoch práce a sociálnym problémom, ktoré by mohli ohroziť hospodársku a menovú úniu (HMÚ). Samozrejme, že budú aj hlavnými nástrojmi na tematické monitorovanie stratégie Európa 2020."@sk19 "Gospa predsednica, komisar, spoštovani poslanci, veseli me, da je prisotna javnost. To je dobro. Svet je prav tako opozoril, da je nameraval prispevati k tematskemu monitoringu na podlagi petih ključnih ciljev strategije Evropa 2020 in k makroekonomskemu monitoringu, saj sta oba okvira tesno povezana. V odzivu na zahtevo belgijskega predsedstva je Odbor za socialno zaščito podal mnenje o socialni razsežnosti strategije Evropa 2020, v katerem poudarja potrebo po sinergiji med prednostnimi nalogami, ki jih je določil Evropski svet. Prav tako bi spomnil, da se je Svet tudi v drugih sklepih skliceval na člen 9: sklepi o pokojninah in sklepi Sveta o socialnih storitvah splošnega interesa. Gospa predsednica, spoštovani poslanci, današnja popoldanska razprava nam omogoča obravnavo vprašanj, povezanih z gospodarskim upravljanjem, in še zlasti njegove socialne vidike. Kot predsednik Sveta bom seveda pazljivo prisluhnil vašim govorom, veselim se plodne izmenjave stališč, ki nam bodo pri nadaljnjih pogajanjih vsem v pomoč. Rad bi se seveda zahvalil Parlamentu za uvrstitev tega vprašanja na dnevni red tega delnega zasedanja. To nam omogoča obravnavo pomembnega vprašanja, glede katerega smo v Svetu v zadnjih mesecih opravili veliko dela. Seveda se zavedam pomena, ki ga Parlament pripisuje gospodarskemu upravljanju in povezavam s socialnimi vprašanji v širšem smislu, kot je to določeno v členu 9 Pogodbe o delovanju Evropske unije. Opredelitev in izvajanje politik in dejavnosti Unije, kar vključuje vsa prizadevanja glede prihodnjega gospodarskega upravljanja, mora biti v skladu z obveznostjo, ki izhaja iz člena 9. Najprej bi rad poudaril, da se je med belgijskim predsedovanjem pogosto omenjal pomen izvajanja člena 9 in zato tudi presečne klavzule. Zato bi vas rad spomnil na sklepe, ki jih je Svet 6. decembra 2010 sprejel o socialni razsežnosti v celostni strategiji Evropa 2020. Ti sklepi pozivajo Evropsko komisijo, naj okrepi in spodbudi uporabo obstoječega sistema za oceno socialnega vpliva. Poziva Svet, naj pripravi poročilo o načinu izvajanja člena 9 z odprto metodo usklajevanja pri delu in v evropskih politikah. Prav tako poziva Komisijo, naj poišče načine izvajanja socialnega vključevanja in s tem tudi člena 9 v okviru vodilne pobude evropske platforme proti revščini, ki naj bi bila objavljena v naslednjih nekaj dneh. Natančneje, glede novega mehanizma za spremljanje in usklajevanje makroekonomije Svet zaposlovanja in socialne zaščite ne vidi le kot rezultate, ki jih je prizadel novi okvir za spremljanje makroekonomije, kar je vpliv, ki bi ga bilo treba preučiti, ampak tudi kot dejavnike, ki kratkoročno in srednjeročno spodbujajo makroekonomsko in fiskalno rast. To je pomembno, če se želimo izogniti neuravnoteženemu makroekonomskemu okviru in ohraniti institucionalno ravnovesje, za katero si prizadevajo pogodbe. Pripravljenost Sveta, da člen 9 spodbuja v praksi, je prav tako očitna v evropskem semestru, ki mora s celovitim pristopom odražati uravnoteženo stališče med strategijo Evropa 2020 in paktom za stabilnost in rast. Načela v členu 9 se morajo zato uporabljati v vseh dokumentih in zakonodajnih ukrepih, da postanejo povezana celota. Ob tem je Svet svoje delo izvajal v dveh fazah. V prvi fazi je bilo delo Sveta razvoj evropske strategije zaposlovanja, kot to predvidevata Pogodba in novi okvir gospodarskega upravljanja. V sklepih 21. oktobra 2010 je Svet opredelil mesto evropske strategije zaposlovanja v gospodarskem upravljanju. V drugi fazi je Svet na zasedanju Evropskega sveta 6. decembra 2010 sprejel nov instrument za večstransko spremljanje politik zaposlovanja in socialnih politik, nov skupni okvir za ocenjevanje, ki bo omogočil boljše spremljanje politik zaposlovanja in socialnega vključevanja v državah članicah, in tako zagotovil, da se ta razsežnost bolje upošteva na evropski ravni. Te nove instrumente bo treba mobilizirati v preventivni fazi spremljanja makroekonomije, da bomo razmeram na trgih dela in socialnim problemom, ki lahko ogrozijo ekonomsko in monetarno unijo (EMU), namenili ustrezno pozornost. Seveda bodo to tudi osrednji instrumenti za tematski monitoring strategije Evropa 2020."@sl20 ". Fru talman, herr kommissionsledamot, ärade ledamöter! Det gläder mig verkligen att allmänheten är närvarande. Det är bra. Rådet erinrade även om att det avsåg att bidra till både tematisk övervakning, baserat på de fem nyckelmålen i Europa 2020-strategin, och makroekonomisk övervakning eftersom dessa ramar är nära kopplade till varandra. Som svar på det belgiska ordförandeskapets begäran utfärdade kommittén för socialt skydd ett yttrande om den sociala dimensionen av Europa 2020-strategin där den betonar behovet av samverkan mellan prioriteringarna i Europa 2020-strategin och den odelbara helhet som utgörs av de mål som Europeiska rådet har ställt upp. Jag vill även påpeka att rådet hänvisade till artikel 9 i slutsatserna om pensioner och rådets slutsatser om sociala tjänster av allmänt intresse. Vår diskussion denna eftermiddag ger oss möjlighet att ta itu med frågor som rör ekonomisk styrning och framför allt dess sociala aspekter. Som rådets ordförande kommer jag naturligtvis uppmärksamt lyssna till era anföranden och jag ser fram emot ett givande åsiktsutbyte som kommer att vara till hjälp för oss alla i de kommande förhandlingarna. Jag vill naturligtvis tacka parlamentet för att denna fråga tas upp på dagordningen för den aktuella sammanträdesperioden. Det ger oss möjlighet att ta itu med en viktig fråga som rådet har ägnat mycket arbete åt under de senaste månaderna. Jag är naturligtvis medveten om att parlamentet fäster stor vikt vid ekonomisk styrning och dess kopplingar till sociala frågor i vidare bemärkelse, i enlighet med vad som anges i artikel 9 i fördraget om Europeiska unionens funktionssätt. Kraven i artikel 9 måste uppfyllas vid fastställandet och genomförandet av all EU-politik och alla EU-åtgärder, däribland allt arbete om framtida ekonomisk styrning. Jag vill först påpeka att vikten av att artikel 9, och därmed den tvärgående klausulen, genomförs har tagits upp mycket ofta under det belgiska ordförandeskapet. Därför vill jag erinra om de slutsatser om den sociala dimensionen inom ramen för en integrerad Europa 2020-strategi som rådet antog den 6 december. I dessa slutsatser uppmanas kommissionen att stärka och främja användningen av det befintliga systemet för utvärdering av de sociala konsekvenserna. Vidare uppmanas rådet att utarbeta en rapport om hur artikel 9 genomförs i arbetet och inom EU-politiken genom den öppna samordningsmetoden. Dessutom uppmanas kommissionen att försöka hitta möjligheter att genomföra social integrering, och därmed även artikel 9, inom ramen för det flaggskeppsinitiativ för en EU-plattform mot fattigdom som ska offentliggöras inom de närmaste dagarna. När det gäller den nya makroekonomiska övervaknings- och samordningsmekanismen betraktar inte rådet sysselsättning och socialt skydd som något som enbart är resultatet av den nya makroekonomiska övervakningsramen, vars inverkan måste undersökas, utan även som faktorer som stimulerar makroekonomisk tillväxt och skattetillväxt på kort och medellång sikt. Detta är viktigt för att undvika en obalanserad makroekonomisk ram och upprätthålla den institutionella balans som eftersträvas i fördragen. Rådets ambition att främja artikel 9 i praktiken märks även i den europeiska terminen, som genom en integrerad strategi måste återspegla en balans mellan Europa 2020-strategin och stabilitets- och tillväxtpakten. Principerna i artikel 9 måste därför tillämpas i alla dessa dokument och lagstiftningsåtgärder så att de blir till en integrerad helhet. Med detta i åtanke genomförde rådet sitt arbete i två faser. Under den första fasen bestod rådets arbete av att utforma en europeisk sysselsättningsstrategi, i enlighet med fördraget och den nya ramen för ekonomisk styrning. I de slutsatser som antogs den 21 oktober fastställde rådet vilken plats den europeiska sysselsättningsstrategin ska ha inom ekonomisk styrning. Under den andra fasen vid Europeiska rådets möte den 6 december antog rådet ett instrument för multilateral övervakning av sysselsättnings- och socialpolitik, den gemensamma bedömningsramen, som kommer att möjliggöra bättre övervakning av medlemsstaternas politik för sysselsättning och social integration så att dessa dimensioner i högre utsträckning beaktas på EU-nivå. Dessa nya instrument måste utnyttjas under den förebyggande fasen av den makroekonomiska övervakningen så att situationen på arbetsmarknaderna och de sociala problem som kan äventyra Ekonomiska och monetära unionen (EMU) ägnas tillräckligt mycket uppmärksamhet. De kommer naturligtvis även vara centrala för den tematiska övervakningen av Europa 2020-strategin."@sv22
lpv:unclassifiedMetadata	"EMU"13 "Olivier Chastel,"15,8 "joint assessment framework –"15,8 "közös értékelési keretet"11 "mainstreaming"12 "président en exercice du Conseil"15,8 "social mainstreaming"15,8 "social mainstreamingin"7 "zohledňování sociální dimenze,"1
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>6

Named graphs describing this resource:

The resource appears as object in 2 triples

Context graph