Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-12-14-Speech-2-021"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2010-12-14"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Drepturile fundamentale în Uniunea Europeană (2009) - punerea efectivă în aplicare după intrarea în vigoare a Tratatului de la Lisabona (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"nl"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20101214.5.2-021"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-12-14-Speech-2-022⁶
lpv:speaker	lp:Daniël van der Stoep⁶
lpv:spoken text	"Voorzitter, het is overduidelijk dat het Verdrag van Lissabon een andere blik werpt op de fundamentele grondrechten dan wij eerder gewend waren. Ten eerste natuurlijk door het toetreden van de Europese Unie tot het EVRM, hetgeen een vreemde situatie van concurrerende gerechtshoven bewerkstelligde. Nog steeds is niet duidelijk hoe zich dat precies gaat ontwikkelen. Ik ben bang dat wij met de toetreding van de Unie tot het EVRM in een Europees juridisch mijnenveld zijn beland. Kan de commissaris daarop ingaan? Voorzitter, tweede punt is de doorwerking van het Handvest van de grondrechten op het Europees recht. Ik heb een concrete vraag aan de commissaris over een arrest dat op 9 november 2010 door het Europees Hof is gewezen. Het gaat om de gevoegde zaken Volker en Hartmut Eifert onder de nummers C 92/09 en C 93/09. In deze zaken ging het kort gezegd om het recht op privacy tegenover het recht op openbaarheid van Europese subsidiestromen. Het Hof heeft in deze arresten besloten dat het recht van privacy boven het Europese algemeen transparante belang staat. Deze uitspraak verbaast mij zeer en ik zou graag willen weten hoe de Eurocommissaris over deze zaak denkt in de context van de doorwerking van de grondrechten uit het Handvest in de bestaande en toekomstige EU-wetgeving."@nl³
lpv:spokenAs	member; Delegation for relations with the Palestinian Legislative Council (2010-06-23--2011-08-31)²³ substitute; Delegation for relations with Israel (2010-06-21--2011-08-31)²³ substitute; ITRE (2010-06-21--2011-08-31)²³ member; LIBE (2010-06-23--2011-08-31)²³ member; NA (2009-07-14--2011-08-31)²³ unknown; Partij voor de Vrijheid (2009-07-14--2011-08-31)²³
lpv:translated text	"Pane předsedající, je naprosto jasné, že Lisabonská smlouva zaujímá k základním právům jiný postoj, než na jaký jsme dříve byli zvyklí. Především samozřejmě díky přistoupení Evropské unie k Evropskému soudu pro lidská práva, což nastolilo zvláštní situaci, kdy soudy spolu navzájem soutěží. Není stále jasné, jakým směrem se v tomto ohledu budou věci dále ubírat. Obávám se, že s přistoupením EU k Evropské úmluvě o lidských právech jsme patrně vstoupili na právní minové pole. Mohla by se paní komisařka k tomuto vyjádřit? Můj další bod se týká trvalého dopadu Listiny základních práv Evropské unie na evropské právo. Mám konkrétní dotaz na paní komisařku týkající se rozsudku vyneseného dne 9. listopadu 2010 Soudním dvorem Evropské unie. Týkal se spojených věcí Volker a Hartmut Eifert, pod odkazy C 92/09 a C 93/09. V krátkosti se tyto případy týkaly práva na soukromí proti právu na veřejný přístup k evropským zdrojům financování. V těchto rozsudcích soud rozhodl, že právo na soukromí převažuje nad obecným evropským zájmem transparentnosti. Byl jsem tímto rozsudkem velmi překvapen a chtěl bych znát názor paní komisařky na tuto záležitost, a to v souvislosti s trvalým dopadem základních práv zaručených v Listině na stávající a budoucí právní předpisy EU."@cs¹ "Hr. formand! Det står lysende klart, at der i Lissabontraktaten er en anden tilgang til de grundlæggende rettigheder, end den, vi hidtil har været vant til. Først og fremmest skyldes dette naturligvis EU's tiltrædelse af Den Europæiske Menneskerettighedsdomstol, som har resulteret i en mærkværdig situation, hvor domstolene konkurrerer med hinanden. Det er stadig uklart, nøjagtig hvilken drejning tingene vil tage i den forbindelse. Jeg frygter, at vi med EU's tiltrædelse af Den Europæiske Menneskerettighedsdomstol kan være landet i et juridisk minefelt. Har kommissæren nogen bemærkninger hertil? Min anden bemærkning vedrører chartret om grundlæggende rettigheders varige indvirkning på den europæiske lovgivning. Jeg har et konkret spørgsmål til kommissæren om Domstolens afgørelse af 9. november 2010. Den vedrører forenede sager C-92/09 og C 93/09, Volker og Hartmut Eifert. Kort sagt handler disse sager om retten til privatliv kontra retten offentlig adgang til EU-finansieringsstrømme. I disse afgørelser fandt Domstolen, at retten til privatliv vejer tungere end den generelle europæiske interesse i gennemsigtighed. Jeg var meget overrasket over denne afgørelse, og jeg vil meget gerne høre kommissærens mening om denne sag på baggrund af indvirkningen af de grundlæggende rettigheder, der er garanteret i chartret, på den nuværende og fremtidige EU-lovgivning."@da² "Herr Präsident, es ist offenkundig, dass der Vertrag von Lissabon in Bezug auf die Grundrechte eine andere Herangehensweise wählt, die von unserer vorherigen Praxis abweicht. Das liegt zunächst natürlich an dem Beitritt der Europäischen Union zum Europäischen Gerichtshof für Menschenrechte, der zu der seltsamen Lage geführt hat, dass die Gerichte miteinander konkurrieren. Es ist immer noch ungewiss, in welche Richtung sich die Dinge in dieser Hinsicht entwickeln werden. Ich befürchte, dass wir mit dem Beitritt der EU zur EMRK womöglich ein rechtliches Minenfeld betreten haben. Könnte die Frau Kommissarin dazu eine Stellungnahme abgeben? Mein zweiter Punkt betrifft die nachhaltigen Folgen der Charta der Grundrechte auf das europäische Recht. Ich habe eine spezifische Frage an die Kommissarin in Bezug auf ein Urteil, das am 9. November 2010 durch den Gerichtshof der Europäischen Union erlassen worden ist. Es geht darin um die verbundenen Rechtssachen von Volker und Hartmut Eifert mit den Aktenzeichen C 92/09 und C 93/09. Zusammengefasst ging es in den Rechtssachen um die Abwägung des Persönlichkeitsrechts gegenüber dem Recht auf den öffentlichen Zugang zu europäischen Fördermitteln. In diesen Urteilen befand das Gericht, dass das Persönlichkeitsrecht das allgemeine europäische Interesse an Transparenz überwiegt. Dieses Urteil hat mich sehr gewundert, und ich würde gern den Standpunkt der Frau Kommissarin zu dieser Angelegenheit im Zusammenhang mit den nachhaltigen Folgen der in der Charta in Bezug auf die derzeitigen und zukünftigen Rechtsvorschriften der EU gewährleisteten Grundrechte erfahren."@de⁹ "Κύριε Πρόεδρε, είναι πασιφανές ότι η Συνθήκη της Λισαβόνας υιοθετεί μια διαφορετική προσέγγιση στον τομέα των θεμελιωδών δικαιωμάτων από εκείνη που έχουμε συνηθίσει. Καταρχάς, φυσικά, εξαιτίας της προσχώρησης της Ευρωπαϊκής Ένωσης στο Ευρωπαϊκό Δικαστήριο Ανθρωπίνων Δικαιωμάτων, το οποίο έχει δημιουργήσει μια παράξενη κατάσταση ανταγωνισμού των δικαστηρίων μεταξύ τους. Δεν είναι ακόμα σαφές ποια ακριβώς τροπή θα πάρουν τα πράγματα σχετικά μ’ αυτό. Φοβάμαι ότι, με την προσχώρηση της ΕΕ στην ΕΣΔΑ, ίσως βρεθούμε σε ένα νομικό ναρκοπέδιο. Μήπως θα μπορούσε η Επίτροπος να το σχολιάσει; Το δεύτερο σχόλιό μου αφορά τον αντίκτυπο διαρκείας που έχει ο Χάρτης των Θεμελιωδών Δικαιωμάτων στο ευρωπαϊκό δίκαιο. Έχω ένα συγκεκριμένο ερώτημα για την Επίτροπο, σχετικά με μια απόφαση που εξέδωσε στις 9 Νοεμβρίου 2010 το Δικαστήριο της Ευρωπαϊκής Ένωσης. Πρόκειται για τις κοινές υποθέσεις των Volker και Hartmut Eifert, με αριθμούς αναφοράς C 92/09 και C 93/09. Εν συντομία, οι υποθέσεις αυτές αφορούσαν το δικαίωμα στην ιδιωτικότητα έναντι του δικαιώματος δημόσιας πρόσβασης στους ευρωπαϊκούς διαύλους χρηματοδότησης. ΣΕ αυτές τις αποφάσεις, το Δικαστήριο αποφάνθηκε ότι το δικαίωμα στην ιδιωτικότητα υπερισχύει του γενικού συμφέροντος ευρωπαϊκής διαφάνειας. Εξεπλάγην από αυτήν την απόφαση και θα ήθελα πολύ να μάθω την άποψη της Επιτρόπου γι’ αυτό το ζήτημα, στο πλαίσιο του διαρκούς αντικτύπου που ο Χάρτης εγγυάται ότι θα έχουν τα θεμελιώδη δικαιώματα στην παρούσα και τη μελλοντική ευρωπαϊκή νομοθεσία."@el¹⁰ "Mr President, it is patently clear that the Treaty of Lisbon takes a different approach to fundamental rights from that we have previously been used to. First of all, of course, because of the European Union’s accession to the European Court of Human Rights, which has brought about a strange situation in which courts are competing with each other. It is still unclear exactly what turn things will take in this respect. I fear that, with the EU’s accession to the ECHR, we may have landed in a legal minefield. Could the Commissioner comment on this? My second point concerns the lasting impact of the Charter of Fundamental Rights on European law. I have a specific question for the Commissioner concerning a judgment handed down on 9 November 2010 by the Court of Justice of the European Union. This is about the joined cases of Volker and Hartmut Eifert, under references C 92/09 and C 93/09. In brief, these cases were about the right to privacy versus the right of public access to European funding streams. In these judgments, the Court decided that the right to privacy outweighs the general European transparency interest. I was very surprised by this judgment and I would very much like to know the Commissioner’s point of view on this matter, in the context of the lasting impact of the fundamental rights guaranteed in the Charter on current and future EU legislation."@en⁴ "Señor Presidente, es evidente que el Tratado de Lisboa adopta un enfoque diferente con respecto a los derechos fundamentales del utilizado hasta ahora. En primer lugar, por supuesto, debido a la adhesión de la Unión Europea al Tribunal Europeo de Derechos Humanos, que ha producido una situación extraña en la que se plantean conflictos jurisdiccionales. Todavía no está claro qué va a pasar a ese respecto. Me temo que, con dicha adhesión, nos hemos metido en un polvorín jurídico. ¿Podría la señora Comisaria comentar esta cuestión? En segundo lugar, quiero hacer referencia al impacto a largo plazo de la Carta de los Derechos Fundamentales sobre el Derecho comunitario. Tengo una pregunta concreta para la señora Comisaria relativa a una sentencia dictada por el Tribunal de Justicia de la Unión Europea el 9 de noviembre de 2010. Se refiere a los asuntos acumulados C 92/09 y C 93/09 Volker y Hartmut Eifert. En resumen, estos asuntos trataban sobre el derecho a la privacidad frente al derecho de acceso del público a las fuentes de financiación europeas. En estas sentencias, el Tribunal decidió que el derecho a la privacidad es más importante que el interés general europeo sobre la transparencia. Me sorprendió esta sentencia y me gustaría muchísimo conocer la opinión de la señora Comisaria sobre este asunto, en el contexto del impacto a largo plazo de los derechos fundamentales garantizados en la Carta sobre la actual y la futura legislación de la UE."@es²¹ "Lugupeetud juhataja! On ilmselge, et Lissaboni lepingus vaadeldakse põhiõigusi teistsuguse nurga alt kui me harjunud oleme. Esmapõhjus on muidugi Euroopa Liidu ühinemine Euroopa inimõiguste ja põhivabaduste kaitse konventsiooniga, mis on tekitanud veidra olukorra, kus kohtud teineteisega konkureerivad. Sellegipoolest on endiselt ebaselge, missuguse pöörde asjad selles küsimuses võtavad. Kardan, et ELi ühinemine kõnealuse konventsiooniga on tekitanud õigusliku miinivälja. Kas volinik võiks seda kommenteerida? Mu teine punkt on seotud põhiõiguste harta kestva mõjuga Euroopa õigustikule. Mul on konkreetne küsimus volinikule kohtuotsuse kohta, mille tegi 9. novembril 2011 Euroopa Kohus. See puudutab Volkeri ja Hartmut Eiferti liidetud kohtuasja viitenumbrite C 92/09 ja C 93/09 all. Lühidalt öeldes on kohtuasjades vastamisi õigus eraelu puutumatusele ja avalik õigus pääseda ligi teabele Euroopa Liidu rahastamisvoogude kohta. Kohus otsustas, et õigus eraelu puutumatusele kaalub üles üldise Euroopa Liidu läbipaistvuse. Niisugune kohtuotsus oli minu jaoks suur üllatus ja tahaksin väga teada voliniku seisukohta selles küsimuses, kui pidada silmas hartaga tagatud põhiõiguste püsivat mõju praegustele ja tulevastele ELi õigusaktidele."@et⁵ "Arvoisa puhemies, on ilmiselvää, että Lissabonin sopimuksessa ihmisoikeuksia lähestytään toisin kuin aikaisemmin on tehty. Ensinnäkin tämä johtuu tietenkin Euroopan unionin liittymisestä Euroopan ihmisoikeustuomioistuimeen, mikä on aiheuttanut oudon tilanteen, kun tuomioistuimet kilpailevat keskenään. On edelleen epäselvää, mihin suuntaan asiat tarkalleen ottaen kehittyvät tässä mielessä. Pelkään, että EU:n liittymisellä ihmisoikeussopimukseen olemme saattaneet astua oikeudelliseen sudenkuoppaan. Voisiko komissio kommentoida asiaa? Toinen asiani koskee perusoikeuskirjan pysyvää vaikutusta Euroopan lainsäädäntöön. Haluan esittää komission jäsenelle erityiskysymyksen, joka koskee Euroopan unionin tuomioistuimen 9. marraskuuta 2010 antamaa tuomiota. Kysymys on Volker ja Hartmut Eifertia koskevista yhdistetyistä asioista C 92/09 ja C 93/09. Näissä tapauksissa oli lyhyesti kysymys oikeudesta yksityisyyteen sen oikeuden yhteydessä, joka liittyy Euroopan rahoituksen julkiseen saatavuuteen. Kyseissä päätöksissä tuomioistuin päätti, että oikeus yksityisyyteen on tärkeämpi kuin Euroopan yleinen avoimuuteen liittyvä etu. Olen hyvin yllättynyt tästä tuomiosta, ja haluaisin hyvin mielelläni kuulla komission jäsenen näkemyksen asiasta, kun otetaan huomioon perusoikeuskirjassa taattujen perusoikeuksien pysyvä vaikutus EU:n nykyiseen ja tulevaan lainsäädäntöön."@fi⁷ "Monsieur le Président, il est absolument évident que le traité de Lisbonne envisage les droits fondamentaux sous une autre optique que celle à laquelle nous étions habitués. D’abord, bien sûr, du fait de l’adhésion de l’Union européenne à la Cour européenne des droits de l’homme, qui a entraîné une situation étrange de rivalité entre les tribunaux. On ne sait toujours pas clairement ce qui va se passer en cette matière. Je crains que l’adhésion de l’UE à la CEDH ne nous mène sur un terrain semé d’embûches juridiques. La commissaire pourrait-elle donner son avis à ce propos? Ma deuxième remarque concerne les conséquences durables de la Charte des droits fondamentaux sur le droit européen. Je voudrais poser une question spécifique à la commissaire concernant un arrêt rendu le 9 novembre 2010 par la Cour de justice de l’Union européenne. Il s’agit des affaires jointes C 92/09 et C 93/09 (Volker et Hartmut Eifert). En bref, ces affaires concernaient le droit à la vie privée contre le droit à l’accès public aux flux de financement. Dans ces arrêts, la Cour a statué que le droit à la vie privée primait l’intérêt général de transparence de l’Europe. Cet arrêt m’a beaucoup surpris et je voudrais vraiment connaître le point de vue de la commissaire à cet égard, dans le cadre des conséquences durables des droits fondamentaux garantis par la Charte sur la législation européenne actuelle et future."@fr⁸ "Elnök úr! Teljesen világos, hogy a Lisszaboni Szerződés az eddig megszokottól eltérően közelíti meg az alapvető jogok kérdését. Először is természetesen az Európai Uniónak az Emberi Jogok Európai Bíróságához (EJEB) való csatlakozása miatt, ami olyan furcsa helyzetet teremtett, amelyben a bíróságok versengenek egymással. Még mindig nem világos, miként alakul majd a helyzet. Attól tartok, hogy az EU-nak az EJEB-hez való csatlakozásával jogi aknamezőre léptünk. Tudna a biztos asszony mondani valamit ezzel kapcsolatban? A második észrevételem az Alapjogi Chartának az európai jogra gyakorolt, hosszú távú hatásával kapcsolatos. Konkrét kérdéssel fordulok a biztos asszonyhoz egy, az Európai Unió Bírósága által 2010. november 9-én meghozott ítélettel kapcsolatban. Az ítélet a Volker és Hartmut Eifert (C 92/09 és C 93/09. sz.) egyesített ügyben született. Az ügy lényege a személyes adatok védelméhez való jog kontra az európai finanszírozási forrásokhoz való nyilvános hozzáférés joga. A Bíróság ítélete értelmében a magánélethez való jog erősebb az általános európai átláthatóság érdekénél. Ez az ítélet engem nagyon meglepett, és nagyon kíváncsi vagyok arra, hogy mi a biztos asszony véleménye erről a kérdésről a Charta által garantált alapvető jogok által a jelenlegi és a jövőbeni uniós jogszabályokra gyakorolt hosszú távú hatás összefüggésében."@hu¹¹ "Signor Presidente, è palese che il trattato di Lisbona adotta un approccio ai diritti fondamentali che è diverso da quello a cui eravamo abituati in passato. In primo luogo, naturalmente, in virtù dell’adesione dell’Unione europea alla Corte europea dei diritti dell’uomo, che ha determinato una situazione bizzarra in cui i tribunali sono in competizione tra loro. Ancora non si sa come si evolveranno esattamente le cose in tal senso. Temo che, con l’adesione dell’UE alla convenzione europea dei diritti dell’uomo, ci siamo forse addentrati in un campo minato, giuridicamente parlando. Quali sono le osservazioni del Commissario a tale proposito? Il mio secondo punto riguarda l’impatto durevole della Carta dei diritti fondamentali sul diritto europeo. Avrei una domanda specifica per il Commissario riguardante una sentenza emessa il 9 novembre 2010 dalla Corte di giustizia dell’Unione europea. Si tratta della causa congiunta Volker e Hartmut Eifert, riferimento C 92/09 e C 93/09. In breve, tali cause riguardavano il diritto alla privacy contro il diritto di accesso pubblico ai flussi di finanziamenti europei. In tali sentenze, la Corte ha deliberato che il diritto alla privacy prevale sull’interesse europeo generale alla trasparenza. Tale sentenza mi ha molto sorpreso, e mi piacerebbe molto conoscere il punto di vista del Commissario sulla questione, nel contesto dell’impatto durevole dei diritti fondamentali garantiti dalla Carta sulla legislazione comunitaria presente e futura."@it¹² "Pone pirmininke, akivaizdu, kad Lisabonos sutartyje įtvirtintas požiūris į pagrindines teises skiriasi nuo požiūrio, kuriuo pirmiau vadovavomės. Pirmiausia, taip yra, žinoma, dėl to, kad Europos Sąjunga prisijungė prie Europos Žmogaus Teisių Teismo ir tai lėmė, kad dabar susiklostė keista padėtis, kai teismai pradeda tarpusavyje varžytis. Dar nėra tiksliai aišku, kaip pakryps reikalai. Bijau, kad ES prisijungus prie Europos žmogaus teisių konvencijos galėsime atsidurti teisiniame minų lauke. Ar galėtų Komisijos narė pareikšti savo nuomonę šiuo klausimu? Mano antroji pastaba susijusi su ilgalaikiu Pagrindinių teisių chartijos poveikiu Europos teisei. Turiu konkretų klausimą Komisijos narei dėl Europos Sąjungos Teisingumo Teismo sprendimo, priimto 2010 m. lapkričio 9 d. Kalbu apie bendrai nagrinėtas Volkerio ir Harmuto Eiferto bylas C 92/09 ir C 93/09. Trumpai kalbant, šios bylos susijusios su teise į privatumą, palyginti su visuomenės teise susipažinti su informacija apie Europos finansavimo srautus. Šiose bylose Teismas nusprendė, kad teisė į privatumą pagal svarbą nusveria bendrą europinio skaidrumo interesą. Šis Teismo priimtas sprendimas mane labai nustebino ir labai norėčiau, kad Komisijos narė pateiktų savo nuomonę šiuo klausimu atsižvelgdama į Chartijoje garantuojamų pagrindinių teisių poveikį dabartiniams ir būsimiems ES teisės aktams."@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs! Ir acīmredzami skaidrs, ka Lisabonas līgums paredz atšķirīgu pieeju pamattiesībām salīdzinājumā ar iepriekš ierasto. Pirmkārt, protams, tāpēc, ka Eiropas Savienība ir pievienojusies Eiropas Cilvēktiesību tiesai, ir izveidojusies dīvaina situācija, kurā tiesas viena ar otru konkurē. Joprojām nav skaidrs, tieši kā viss izvērsīsies šajā saistībā. Es baidos, ka ar ES pievienošanos Eiropas Cilvēktiesību konvencijai mēs būsim piezemējušies juridisku mīnu laukā. Vai komisāre varētu to komentēt? Mans otrais jautājums attiecas uz Pamattiesību hartas ilgstošo ietekmi uz Eiropas tiesībām. Man ir konkrēts jautājums komisārei par Eiropas Savienības Tiesas 2010. gada 9. novembrī iesniegto spriedumu. Tas ir par un apvienotajām lietām ar numuru C 92/09 un C 93/09. Īsumā, šajās lietas tiesības uz privāto dzīvi bija pretnostatītas sabiedrības tiesībām piekļūt Eiropas finansējuma plūsmām. Šajos spriedumos Tiesa nolēma, ka tiesības uz privāto dzīvi pārsniedz vispārējās Eiropas pārredzamības intereses. Es biju ļoti pārsteigts par šo spriedumu un ļoti vēlētos zināt komisāres viedokli šajā jautājumā, ņemot vērā hartas garantēto pamattiesību ilgstošo ietekmi uz pašreizējiem un turpmākiem ES tiesību aktiem."@lv¹³ "Voorzitter, het is overduidelijk dat het Verdrag van Lissabon een andere blik werpt op de fundamentele grondrechten dan wij eerder gewend waren. Ten eerste natuurlijk door het toetreden van de Europese Unie tot het EVRM, hetgeen een vreemde situatie van concurrerende gerechtshoven bewerkstelligde. Nog steeds is niet duidelijk hoe zich dat precies gaat ontwikkelen. Ik ben bang dat wij met de toetreding van de Unie tot het EVRM in een Europees juridisch mijnenveld zijn beland. Kan de commissaris daarop ingaan? Voorzitter, tweede punt is de doorwerking van het Handvest van de grondrechten op het Europees recht. Ik heb een concrete vraag aan de commissaris over een arrest dat op 9 november 2010 door het Europees Hof is gewezen. Het gaat om de gevoegde zaken Volker en Hartmut Eifert onder de nummers C 92/09 en C 93/09. In deze zaken ging het kort gezegd om het recht op privacy tegenover het recht op openbaarheid van Europese subsidiestromen. Het Hof heeft in deze arresten besloten dat het recht van privacy boven het Europese algemeen transparante belang staat. Deze uitspraak verbaast mij zeer en ik zou graag willen weten hoe de Eurocommissaris over deze zaak denkt in de context van de doorwerking van de grondrechten uit het Handvest in de bestaande en toekomstige EU-wetgeving."@mt¹⁵ "Panie Przewodniczący! To jasne, że w Traktacie z Lizbony przyjęto zupełnie odmienne podejście do praw podstawowych niż to, do którego byliśmy przyzwyczajeni wcześniej. Przede wszystkim, oczywiście, ze względu na podporządkowanie się Unii Europejskiej orzeczeniom Europejskiego Trybunału Praw Człowieka, co doprowadziło do dziwnej sytuacji, w której nasze trybunały konkurują ze sobą nawzajem. Nadal niejasne jest, jaki obrót przyjmą sprawy w tym względzie. Obawiam się, że w związku z podporządkowaniem się UE Europejskiemu Trybunałowi Praw Człowieka możemy wejść na pole minowe. Czy pani komisarz może się do tego odnieść? Moja druga uwaga dotyczy trwałego oddziaływania karty praw podstawowych na europejskie prawo. Mam konkretne pytanie do pani komisarz dotyczące wyroku wydanego przez Trybunał Sprawiedliwości Unii Europejskiej 9 listopada 2010 r. Chodzi o połączone sprawy Volker i Hartmut Eifert, sygnatury 92/09 oraz C 93/09. Mówiąc w skrócie, sprawy te dotyczyły związku między prawem do prywatności a prawem do publicznego dostępu do europejskich strumieni finansowania. W wyrokach tych Trybunał postanowił, że prawo do prywatności ma pierwszeństwo względem ogólnoeuropejskiego interesu przejrzystości. Byłem bardzo zdziwiony tym wyrokiem i bardzo chciałbym poznać pogląd pani komisarz w tej sprawie, w kontekście trwałego oddziaływania praw podstawowych zagwarantowanych w karcie w odniesieniu do obecnie obowiązujących i przyszłych unijnych przepisów."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, é por demais evidente que o Tratado de Lisboa aborda os direitos fundamentais de uma forma distinta daquela a que estávamos habituados. Em primeiro lugar, naturalmente, devido à adesão da União Europeia ao Tribunal Europeu dos Direitos do Homem, que gerou uma estranha situação de concorrência entre tribunais Não se sabe ainda ao certo que rumo é que as coisas irão tomar neste domínio. Receio que, com a adesão da UE ao TEDH, tenhamos aterrado num campo de minas jurídico. Poderia o Comissário pronunciar-se a este respeito? A minha segunda observação prende-se com o impacto duradouro da Carta dos Direitos Fundamentais na legislação europeia. Tenho uma pergunta concreta para o Senhor Comissário sobre um acórdão proferido pelo Tribunal de Justiça da União Europeia em 9 de Novembro de 2010. Trata-se dos processos apensos Volker e Hartmut Eifert, com as referências C-92/09 e C-93/09. Resumidamente, estes processos prendiam-se com o direito à privacidade direito de acesso do público aos fluxos de financiamento europeus. Nestes acórdãos, o Tribunal decidiu que o direito à privacidade prevalece sobre o interesse geral europeu de transparência. Fiquei particularmente surpreendido com este acórdão e gostaria muito de conhecer a opinião do Comissário a este respeito, no contexto do impacto duradouro dos direitos fundamentais garantidos na Carta sobre a legislação da UE actual e futura."@pt¹⁷ "Dle președinte, este foarte clar că Tratatul de la Lisabona abordează în mod diferit drepturile fundamentale față de cum eram obișnuiți. În primul rând, desigur, pentru că aderarea Uniunii Europene la Curtea europeană a drepturilor omului, care a produs o situație bizară în care curțile se află în concurență una cu alta. Încă este neclar cum vor evolua lucrurile în această privință. Mă tem că, odată cu aderarea UE la CEDO, am aterizat pe un teren minat din punct de vedere juridic. Ar putea dna comisar să comenteze asupra acestui fapt? Al doilea aspect se referă la impactul durabil al Cartei Drepturilor Fundamentale asupra dreptului european. Am o întrebare specifică pentru dna comisar privind o hotărâre înaintată la 9 noiembrie 2010 de Curtea de Justiție a Uniunii Europene. Se referă la cauzele conexate Volker și Hartmut Eifert, cu referințele C 92/09 și C 93/09. Pe scurt, aceste cauze se referă la dreptul la viață personală versus dreptul la accesul public la surse de finanțare europene. În aceste hotărâri, Curtea a hotărât că dreptul la viața privată contrabalansează interesul european general privind transparența. Am fost foarte surprins de această hotărâre și aș dori să aflu opinia dnei comisar în această privință, în contextul impactului durabil al drepturilor fundamentale garantate în Cartă asupra legislației actuale și viitoare."@ro¹⁸ "Vážený pán predsedajúci, je nanajvýš jasné, že Lisabonská zmluva volí iný prístup k základným právam oproti tomu, na ktorý sme boli predtým zvyknutí. V prvom rade, samozrejme, pre pristúpenie Európskej únie k Európskemu súdu pre ľudské práva, čo spôsobilo zvláštnu situáciu, v ktorej si navzájom konkurujú rôzne súdy. Stále nie je jasné, ako presne sa v tejto súvislosti budú veci vyvíjať. Obávam sa, že pristúpením Európskej únie k Európskemu súdu pre ľudské práva sme z právneho hľadiska možno vkročili na mínové pole. Mohla by sa k tomu vyjadriť pani komisárka? Moja druhá poznámka sa týka trvalého vplyvu Charty základných práv na európske právne predpisy. Mám na pani komisárku konkrétnu otázku v súvislosti s rozsudkom vyneseným 9. novembra 2010 Súdnym dvorom Európskej únie. Ide o spojené veci Volkera a Hartmuta Eiferta pod referenčnými číslami C 92/09 a C 93/09. Stručne povedané, v týchto prípadoch išlo o právo na súkromie v protiklade s právom na verejný prístup k tokom európskeho financovania. V týchto rozsudkoch súd rozhodol, že právo na súkromie má prednosť pred všeobecným záujmom európskej transparentnosti. Tento rozsudok ma veľmi prekvapil a veľmi rád by som sa dozvedel postoj pani komisárky k tejto záležitosti v súvislosti s trvalým vplyvom základných práv zaručených chartou na dnešné a budúce právne predpisy EÚ."@sk¹⁹ "Gospod predsednik, popolnoma jasno je, da je Lizbonska pogodba drugače pristopila k temeljnim pravicam, kot smo bili vajeni prej. Razlog za to je predvsem pristop Evropske unije k Evropski konvenciji o varstvu človekovih pravic, s čimer so se ustvarile nenavadne razmere, v katerih sodišča drug z drugim tekmujejo. Še vedno ni jasno, kako se bodo stvari v tej zvezi obrnile. Bojim se, da smo s pristopom EU k EKČP pristali na zakonitem minskem polju. Ali lahko gospa komisarka pove kaj o tem? Moja druga točka zadeva trajni vpliv Listine o temeljnih pravicah na evropsko pravo. Imam posebno vprašanje za gospo komisarko v zvezi z odločbo, ki jo je Sodišče Evropske unije izdalo 9. novembra 2010. Gre za združeni zadevi Volker in Hartmut Eifert pod referenčnima številkama C 92/09 in C 93/09. Na kratko, pri teh zadevah je šlo za pravico do zasebnosti proti pravici do dostopa javnosti do evropskih tokov sredstev. V teh odločbah je Sodišče sklenilo, da pravica do zasebnosti prevladuje nad splošnim evropskim interesom po preglednosti. To me je zelo presenetilo, zato me zelo zanima stališče gospe komisarke o tej zadevi, in sicer v zvezi s trajnim vplivom temeljnih pravic, ki jih zagotavlja Listina, na sedanjo in prihodnjo zakonodajo EU."@sl²⁰ "Herr talman! Det är helt klart att man i Lissabonfördraget intar en annan ståndpunkt gentemot grundläggande rättigheter jämfört med det som vi är vana vid. För det första på grund av EU:s anslutning till Europeiska domstolen för de mänskliga rättigheterna naturligtvis, något som har skapat en konstig situation där domstolar konkurrerar med varandra. Det är fortfarande oklart exakt vilken vändning som saker kommer att ta i detta avseende. Jag befarar att vi kan ha hamnat på minerad mark i och med EU:s anslutning till Europeiska konventionen om skydd för de mänskliga rättigheterna (ECHR). Skulle kommissionsledamoten kunna kommentera detta? Min andra punkt gäller den bestående effekt som stadgan om de grundläggande rättigheterna får på europeisk lagstiftning. Jag har en specifik fråga till kommissionsledamoten om en dom som meddelades den 9 november 2010 av Europeiska unionens domstol. Detta handlar om de förenade målen Volker och Hartmut Eifert, under beteckningarna C-92/09 och C-93/09. Kort sagt handlade dessa mål om rätten till personlig integritet gentemot rätten till allmänhetens tillgång till europeiska finansieringskanaler. I dessa domar beslutade domstolen att rätten till personlig integritet väger tyngre än det allmänna europeiska intresset av insyn. Denna dom överraskade mig oerhört, och jag skulle verkligen vilja höra kommissionsledamotens synpunkt på denna fråga, mot bakgrund av den bestående effekten på gällande och framtida EU-lagstiftning av de grundläggande rättigheter som skyddas i stadgan."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Daniël van der Stoep (NI ). -"^15,3 "Hartmut Eifert"¹³ "Volker"¹³ "versus"¹⁷
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶