Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-11-23-Speech-2-534"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech6
dcterms:Date	"2010-11-23"^^xsd:date6
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Timpul afectat întrebărilor (întrebări adresate Comisiei6
dcterms:Language	"de"^^xsd:language6
lpv:document identification number	"en.20101123.40.2-534"6
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-11-23-Speech-2-5356
lpv:speaker	lp:Günther Oettinger6
lpv:spoken text	"Herr Präsident, meine sehr verehrten Damen und Herren Abgeordnete! Wir werden für die Energieeffizienz in wenigen Wochen unseren Vorschlag, wie wir die 20 % höhere Energieeffizienz erreichen wollen, Ihnen, dem Parlament, und auch dem Rat und den Mitgliedstaaten vorlegen. Wenn Sie einmal die drei von Ihnen uns vorgegebenen Ziele nehmen: 20 % weniger CO Emissionen, so kann ich sagen, wir sind bei diesem Ziel auf gutem Wege. Und ich bin mir sicher, wir werden, wenn wir die Anstrengungen fortsetzen, in 10 Jahren die 20 % weniger CO in jedem Fall erreicht wenn nicht gar übertroffen haben. Beim Thema 20 % erneuerbare Energien sind wir ebenfalls auf gutem Wege, die Mitgliedstaaten mit unterschiedlichen Fortschritten. Es gab Mitgliedstaaten, die im Vergleich zum Referenzjahr schon damals weit waren. Österreich zum Beispiel hatte schon vor fünf Jahren 23 % Anteil erneuerbare Energien und geht auf 34 % im Jahre 2020 nach oben. Demgegenüber hat zum Beispiel Großbritannien nur 1,3 % oder Malta gar 0 % gehabt und starten von dort im Grunde genommen neu. Ganz weit vorn sind erfreulicherweise Schweden, das auf 49 % und Finnland, das auf 38 % will, Portugal, das auf 38 % will, und die baltischen Staaten mit Zielen von 25, 40 und 23 % sind ebenfalls erfolgreich und über dem Durchschnitt Europas in diese wichtige Richtung unterwegs. Am meisten Sorge mache ich mir beim Ziel von 20 %, die wir bei der Energieeffizienz, das heißt beim intelligenten Energiesparen und bei der Zielgenauigkeit der Energienutzung gewinnen müssen. Gern will ich mit dem Parlament darüber im ersten Vierteljahr nächsten Jahres sprechen, wenn unser Vorschlag für die Umsetzung der 20 % höhere Energieeffizienz Ihnen vorgelegt werden kann. Sie sprachen die Medien an. In der Tat kann beim Thema erneuerbare Energien und der Verbraucher die Industrie und der Investor, sowohl der Investor in Technik wie der Finanzinvestor, noch mehr tun. Und wenn Sie dieses als Vorschlag aufnehmen, ich habe vor, im nächsten Frühjahr die drei baltischen Staaten zu besuchen. Gern bin ich bereit, auch eine Konferenz von interessanten Vertretern der Medien und der Banken und der Unternehmen, die Sie mir vorschlagen, zu treffen, um gerade auch in Ihrem Land mit meinen bescheidenen Möglichkeiten den entsprechenden Bekanntheitsgrad und die Möglichkeiten, Programme zu nutzen und Kofinanzierung zu erhalten, wahrzunehmen. Dann die Frage: Was halte ich von einem europäischen Energienetz? Ich will das sehr offen beantworten. Wenn sie einmal anschauen, Transportmöglichkeiten in Europa: die Straßen, die Autobahnen, die Schienenwege, unser europäischer Luftraum mit großen und kleineren Regionalflughäfen, unsere Hochseehäfen von Genua, Marseille bis nach Hamburg und Rotterdam. Unsere Terminals für LNG und für Öl. Im Mittelmeerraum, im Schwarzen Meer, in den baltischen Meeren der Ostsee und in der Nordsee, im Atlantik. Und wenn Sie einmal unsere digitalen Transportmöglichkeiten für Information, Kommunikation und Navigation nehmen, Mobilfunk und anderes. Dann hinken wir demgegenüber bei unseren Energienetzen zurück. Sie können von Portugal bis Lettland, von Holland bis Griechenland Farbfernsehgeräte, Schweinehälften, Konserven, Waren und Güter transportieren, wir können Arbeitnehmer und Touristen transportieren, wir können Informationen und Finanzdienstleistungen transportieren, Gas und Strom bewegt sich noch immer eher in den Fürstentümern des 19. Jahrhunderts. Das heißt, die Integration der Märkte, der baltischen Staaten, Finnland mit Zentraleuropa, die Integration Griechenlands, auch bevor Serbien und Kroatien Mitglied sind in der Europäischen Union. Die Brücken, die Interkonnektoren für Stromtransport von Spanien nach Frankreich, nach Deutschland, und umgekehrt. Wir brauchen jetzt in den nächsten zweimal zehn Jahren finanzielle und gesetzgeberische Anstrengungen, dass unser Transportnetz für Strom und für Gas in Qualität und Kapazität dem unserer Straßen- und Schienenwege und unseres Luftraums für Waren und Güter und Menschen mit dem Ziel der Freizügigkeit entspricht. Ansonsten werden wir weder Versorgungssicherheit erhalten noch Solidarität üben im Notfall, noch Speicherkapazitäten austauschen können, noch die erneuerbaren Energien an den besten Standorten installieren und den Strom zu den Verbrauchsmetropolen bringen, noch werden wir den Wettbewerb erhalten, den der Verbraucher will, noch werden wir den Binnenmarkt erreichen, der eine Grundlage der Europäischen Gemeinschaft immer war und auch in Sachen Strom und Gas in der Praxis werden muss. Deswegen stehe ich hinter einer herausragenden Evolution zugunsten von Transportnetzen für Strom, Gas und auch für Öl."@de9
lpv:translated text	". Pane předsedající, dámy a pánové, za několik týdnu vám, Evropskému parlamentu, Radě a členským státům předložíme náš návrh ohledně toho, jak hodláme dosáhnout 20% zvýšení energetické účinnosti. Podíváme-li se na tři cíle, které jste nám stanovili, pokud jde o 20% snížení emisí CO je náš pokrok směrem k tomuto cíli dobrý. Jsem si jist, že pokud budeme v našem současném úsilí pokračovat, během 10 let tohoto cíle 20% snížení CO dosáhneme, nebo jej dokonce překročíme. Pokud se týká 20% podílu obnovitelné energie, počínáme si rovněž dobře, ačkoliv pokrok je u různých členských států různý. Některé členské státy byly už z hlediska srovnání s referenčním rokem značně napřed. Například v Rakousku dosahoval podíl obnovitelné energie před pěti lety 23 % a do roku 2020 se očekává jeho nárůst na 34 %. Naopak u Spojeného království to bylo pouze 1,3 % a u Malty 0 %, což znamená, že tyto země začínaly prakticky od nuly. Ke státům na přední pozici v tomto ohledu patří Švédsko, které se snaží pokořit metu 49 %, a Finsko a Portugalsko, které si za cíl stanovily 38 %. Pobaltské státy, jejichž cíle jsou 25 %, 40 % a 23 %, si také vedou velmi dobře a jejich hodnoty přesahují v této důležité oblasti evropský průměr . Cíl 20% zvýšení energetické účinnosti mi dělá největší starosti. Obnáší inteligentní úspory energie a její přesně předepsané využívání. Rád o tom Parlamentu poreferuji během prvního čtvrtletí příštího roku, kdy vám budu moci předložit náš návrh, jak dosáhnout 20% zvýšení energetické účinnosti. Zmínil jste média. Ve skutečnosti však mohou, co se týče obnovitelné energie a spotřebitelů, více udělat průmysl a investoři, a to jak investoři do technologií, tak investoři finanční. Mám pro vás návrh. Příští jaro plánuji návštěvu tří pobaltských států. Velmi rád se zúčastním konference zástupců médií, bank a podniků, pokud můžete navrhnout vhodné kandidáty, aby došlo ke zvýšení povědomí ve vaší zemi, přičemž využiji své skromné zdroje a vytvořím příležitosti pro nové programy a spolufinancování. Další otázkou bylo: Co si myslím o evropské energetické síti? Chci na tuto otázku odpovědět velmi otevřeně. Podíváte-li se na dopravní infrastrukturu v Evropě, máme cesty, dálnice, železnice, evropský vzdušný prostor s velkými a malými regionálními letišti a významnými přístavy, jako jsou Janov, Marseilles, Hamburk a Rotterdam. Existují také terminály pro zkapalněný zemní plyn a ropu ve Středomoří, Černém moři, Baltském a Severním moři a v Atlantském oceánu. Navíc máme digitální infrastrukturu pro informace, komunikace a navigaci, počítaje v to i naši mobilní síť. Ve srovnání s těmito oblastmi naše energetické sítě značně zaostávají. Jsme schopni přepravovat televize, jateční těla prasat, potravinové konzervy a jiné zboží z Portugalska do Lotyšska a z Holandska do Řecka, dopravujeme pracovníky a turisty a přenášíme informace i finanční služby, ale plynové a elektrické sítě jsou stále rozděleny podle hranic knížectví z 19. století. Potřebujeme integrovat trhy v pobaltských státech, Finsku, střední Evropě a Řecku před vstupem Srbska a Chorvatska do Evropské unie. Potřebujeme mosty a propojení k přepravě elektřiny oběma směry mezi Španělskem, Francií a Německem. Během příštích 20 let musíme zavést takové financování a právní předpisy, abychom zajistili, že naše dopravní sítě pro elektřinu a plyn budou stejné kvality a budou mít stejnou kapacitu jako naše sítě silniční a železniční a náš vzdušný prostor, jež lze využít k přepravě zboží a k tomu, aby byl lidem umožněn volný pohyb. V opačném případě nezajistíme bezpečnost dodávek a nebudeme moci být v případě mimořádných událost solidární. Nebudeme si moci vyměňovat skladovací kapacitu nebo zřizovat zařízení pro výrobu obnovitelné energie na nevhodnějších lokacích a vést elektřinu do centrálních oblastí s velkým počtem obyvatel. Navíc nebudeme mít ani konkurenci, kterou si spotřebitelé přejí, a nebudeme schopni ustavit vnitřní trh, jenž byl vždy jednou ze základních zásad Evropské unie a který se musí pro plyn a elektřinu stát skutečností. Z tohoto důvodu velmi podporuji významnou iniciativu k vytvoření přepravní sítě pro elektřinu, plyn a ropu."@cs1 "Om et par uger vil vi præsentere vores forslag om, hvordan vi har tænkt os at opnå en forøgelse på 20 % i energieffektiviteten, for Dem, Parlamentet, Rådet og medlemsstaterne. Lad os se på de tre mål, De har opstillet. I forhold til reduktionen på 20 % i CO udledningerne, sker der gode fremskridt. Jeg er sikker på, at hvis vi fortsætter vores nuværende indsats, vil vi nå eller endda overgå målet om 20 % mindre CO om 10 år. Hvad angår 20 % vedvarende energi, går det også fint, selv om ikke alle medlemsstater er nået lige langt. Nogle medlemsstater var allerede langt foran i forhold til referenceåret. Østrig havde f.eks. en andel på 23 % vedvarende energi for fem år siden og forventes at nå 34 % inden 2020. I modsætning hertil er tallet for Det Forenede Kongerige kun 1,3 % og for Malta 0 %, hvilket vil sige, at disse lande måtte starte stort set fra bunden. De førende lande omfatter Sverige, som stræber efter 49 %, og Finland og Portugal med et mål på 38 %. De baltiske stater med mål på 25 %, 40 % og 23 % har også haft stor succes, og deres tal er over det europæiske gennemsnit på dette vigtige område. Det er målet om en forøgelse af energieffektiviteten på 20 %, der bekymrer mig mest. Det indebærer at indføre intelligente energibesparelser og bruge energi på en målrettet måde. Det taler jeg gerne med Parlamentet om i første kvartal næste år, hvor jeg vil kunne fremlægge vores forslag til at opnå en 20 % forbedring i energieffektiviteten. De nævnte medierne. Hvad angår vedvarende energi og forbrugere, kan industrien og investorer, både investorer i teknologi og finansielle investorer, faktisk godt gøre mere. Jeg har et forslag til Dem. Jeg planlægger at besøge de tre baltiske stater til foråret. Jeg vil med glæde deltage i en konference med repræsentanter for medierne, bankerne og erhvervslivet, hvis De kan foreslå passende kandidater, med henblik på at forøge opmærksomheden i Deres land ved hjælp af mine beskedne ressourcer og på at skabe muligheder for nye programmer og samfinansiering. Næste spørgsmål var, hvad jeg mener om et europæisk energinetværk. Jeg vil gerne svare helt åbent. Hvis man ser på Europas transportinfrastruktur, har vi veje, motorveje, jernbaner, det europæiske luftrum med store og små regionale lufthavne, og store havne såsom Genoa, Marseilles, Hamborg og Rotterdam. Der er også terminaler til flydende naturgas og til olie i Middelhavet, Sortehavet, Østersøen, Nordsøen og Atlanterhavet. Desuden har vi en digital infrastruktur til information, kommunikation og navigation, herunder mobiltelefonnetværket. Sammenlignet med disse områder halter vores energinetværk langt bagefter. Vi kan transportere fjernsyn, svinekroppe, dåsemad og andre varer fra Portugal til Letland og fra Holland til Grækenland, vi kan transportere arbejdstagere og turister, og vi kan overføre information og finansielle serviceydelser, men vores gas- og elnetværk er stadig opdelt efter det 19. århundredes fyrstendømmer. Vi er nødt til at integrere markederne i Baltikum, Finland, Centraleuropa og Grækenland, inden Serbien og Kroatien bliver medlemmer af EU. Vi har også brug for broer og forbindelsesledninger, der kan transportere elektricitet i begge retninger mellem Spanien, Frankrig og Tyskland. I de kommende 20 år må vi etablere den finansiering og lovgivning, der kan sikre, at vores transportnetværk for el og gas er af samme kvalitet og har samme kapacitet som vores vej- og jernbanenetværk og vores luftrum, som kan bruges til at transportere varer og give folk fri bevægelighed. Ellers kan vi ikke have forsyningssikkerhed eller vise solidaritet i nødsituationer. Vi vil ikke kunne udveksle oplagringskapacitet eller etablere faciliteter til vedvarende energi på de bedste steder og føre elektriciteten hen, hvor de fleste mennesker bor. Desuden vil vi ikke have den konkurrence, som forbrugerne ønsker, eller kunne etablere et indre marked, hvilket altid har været et af EU's grundprincipper, og hvilket skal blive virkelighed for gas og el. Derfor støtter jeg stærkt et omfattende initiativ til at udvikle transportnetværkene for el, gas og olie."@da2 "Κύριε Πρόεδρε, κυρίες και κύριοι, σε λίγες εβδομάδες θα υποβάλουμε σε εσάς –στο Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο, στο Συμβούλιο και στα κράτη μέλη– την πρότασή μας σχετικά με το πώς σχεδιάζουμε να επιτύχουμε την αύξηση της ενεργειακής απόδοσης κατά 20%. Εξετάζοντας τους τρεις στόχους που μας έχετε θέσει, όσον αφορά στη μείωση κατά 20% των εκπομπών CO σημειώνουμε αξιόλογη πρόοδο προς την κατεύθυνση της επίτευξης αυτού του στόχου. Είμαι βέβαιος ότι, αν συνεχίσουμε τις προσπάθειες με τους σημερινούς ρυθμούς, θα επιτύχουμε, ίσως ακόμη και να υπερβούμε, τον στόχο της μείωσης του CO κατά 20% σε 10 χρόνια. Ως προς το θέμα της παραγωγής του 20% της ενέργειας από ανανεώσιμες πηγές, βρισκόμαστε επίσης σε καλό δρόμο, αν και η πρόοδος που έχει σημειωθεί στα επιμέρους κράτη μέλη ποικίλλει. Ορισμένα κράτη μέλη ήταν ήδη πολύ μπροστά σε σχέση με το έτος αναφοράς. Για παράδειγμα, πριν από πέντε χρόνια το ποσοστό ανανεώσιμων πηγών ενέργειας στην Αυστρία ήταν 23% και αναμένεται να φτάσει στο 34% έως το 2020. Από την άλλη πλευρά, το αντίστοιχο ποσοστό για το Ηνωμένο Βασίλειο ήταν μόλις 1,3% και για τη Μάλτα 0%, πράγμα που σημαίνει ότι οι χώρες αυτές έπρεπε να ξεκινήσουν κυριολεκτικά εκ του μηδενός. Οι πρωτοπόρες χώρες περιλαμβάνουν τη Σουηδία, η οποία έχει ως στόχο το 49%, και τη Φινλανδία και την Πορτογαλία, με στόχο το 38%. Τα κράτη της Βαλτικής, με στόχους 25%, 40% και 23%, έχουν επίσης σημειώσει μεγάλες επιτυχίες και τα ποσοστά τους διαμορφώνονται πάνω από τον ευρωπαϊκό μέσο όρο σε αυτόν τον σημαντικό τομέα. Περισσότερο από όλα με προβληματίζει ο στόχος της αύξησης της ενεργειακής απόδοσης κατά 20%. Συνεπάγεται την εξοικονόμηση ενέργειας με ευφυείς τρόπους και τη στοχευμένη χρήση της ενέργειας. Ευχαρίστως θα αναπτύξω ενώπιον του Κοινοβουλίου το θέμα αυτό κατά το πρώτο τρίμηνο του προσεχούς έτους, οπότε και θα σας υποβάλω την πρότασή μας για την επίτευξη αύξησης της ενεργειακής απόδοσης κατά 20%. Αναφερθήκατε στα μέσα ενημέρωσης. Η αλήθεια είναι ότι, όσον αφορά στις ανανεώσιμες πηγές ενέργειας και στους καταναλωτές, περισσότερα αποτελέσματα μπορούν να επιτύχουν η βιομηχανία και οι επενδυτές, τόσο οι επενδυτές στον χώρο της τεχνολογίας όσο και οι χρηματοπιστωτικοί επενδυτές. Θα ήθελα μάλιστα να σας προτείνω κάτι. Την προσεχή άνοιξη σκοπεύω να επισκεφθώ τις τρεις χώρες της Βαλτικής. Μετά χαράς θα συμμετάσχω σε μια διάσκεψη εκπροσώπων των μέσων ενημέρωσης, καθώς και του τραπεζικού και επιχειρηματικού τομέα, εάν μπορείτε να μου προτείνετε κατάλληλους υποψηφίους, προκειμένου να προωθήσουμε την ευαισθητοποίηση για το θέμα αυτό στη χώρα σας, χρησιμοποιώντας τους περιορισμένους πόρους που έχω στη διάθεσή μου, και να δημιουργήσουμε ευκαιρίες για νέα προγράμματα και συγχρηματοδοτήσεις. Η επόμενη ερώτηση ήταν η εξής: Ποια είναι η γνώμη μου για τη δημιουργία ενός ευρωπαϊκού δικτύου ενέργειας; Θα σας απαντήσω πολύ ανοικτά. Αν εξετάσετε τις υποδομές στον τομέα των μεταφορών στην Ευρώπη, θα διαπιστώσετε ότι έχουμε δρόμους, αυτοκινητοδρόμους, σιδηροδρομικές γραμμές, τον ευρωπαϊκό εναέριο χώρο, με τους μεγάλους και μικρούς περιφερειακούς αερολιμένες του, καθώς και μεγάλους λιμένες, όπως τη Γένοβα, τη Μασσαλία, το Αμβούργο και το Ρότερνταμ. Υπάρχουν επίσης τερματικοί σταθμοί για υγροποιημένο φυσικό αέριο και πετρέλαιο στη Μεσόγειο, τον Εύξεινο Πόντο, τη Βαλτική, τη Βόρεια Θάλασσα και τον Ατλαντικό. Επιπλέον, διαθέτουμε ψηφιακές υποδομές στους τομείς των πληροφοριών, των επικοινωνιών και της πλοήγησης, περιλαμβανομένου του ευρωπαϊκού δικτύου κινητής τηλεφωνίας. Σε σύγκριση με τους τομείς αυτούς, τα ενεργειακά μας δίκτυα παρουσιάζουν καθυστέρηση. Μπορούμε να μεταφέρουμε τηλεοράσεις, σφάγια χοιρινών, κονσερβοποιημένα τρόφιμα και άλλα προϊόντα από την Πορτογαλία στη Λετονία και από τις Κάτω Χώρες στην Ελλάδα, μπορούμε να μεταφέρουμε εργαζόμενους και τουρίστες καθώς και πληροφορίες και χρηματοπιστωτικές υπηρεσίες, όμως τα ευρωπαϊκά δίκτυα φυσικού αερίου και ηλεκτρισμού παραμένουν κατακερματισμένα με βάση τα σύνορα πριγκιπάτων του 19ου αιώνα. Πρέπει να ολοκληρώσουμε τις αγορές στα κράτη της Βαλτικής, τη Φινλανδία, την κεντρική Ευρώπη και την Ελλάδα, πριν να ενταχθούν στην Ευρωπαϊκή Ένωση η Σερβία και η Κροατία. Χρειαζόμαστε επίσης γέφυρες και γραμμές διασύνδεσης για την αμφίδρομη μεταφορά ηλεκτρικής ενέργειας μεταξύ Ισπανίας, Γαλλίας και Γερμανίας. Τα προσεχή 20 χρόνια, πρέπει να έχουμε εξασφαλίσει τη χρηματοδότηση και τη νομοθεσία που απαιτούνται ώστε τα δίκτυα ηλεκτρισμού και φυσικού αερίου της Ευρώπης να είναι της ίδιας ποιότητας και να έχουν τις ίδιες δυνατότητες με τα οδικά και σιδηροδρομικά μας δίκτυα και με τον εναέριο χώρο μας, τα οποία μπορούν να χρησιμοποιηθούν για τη μεταφορά προϊόντων και την ελεύθερη κυκλοφορία των προσώπων. Διαφορετικά, δεν θα επιτύχουμε ασφάλεια εφοδιασμού, ούτε θα μπορούμε να επιδεικνύουμε αλληλεγγύη σε περιπτώσεις έκτακτης ανάγκης. Δεν θα είμαστε σε θέση να ανταλλάσσουμε αποθηκευτική ικανότητα ή να εγκαθιστούμε μονάδες ανανεώσιμων πηγών ενέργειας στις βέλτιστες τοποθεσίες και να μεταφέρουμε τον ηλεκτρισμό σε πληθυσμιακά κέντρα. Επιπλέον, δεν θα υπάρχει ο ανταγωνισμός τον οποίο επιθυμούν οι καταναλωτές, ούτε θα μπορέσουμε να δημιουργήσουμε εσωτερική αγορά σε αυτόν τον τομέα, πράγμα που αποτελεί ανέκαθεν μια από τις βασικές αρχές της Ευρωπαϊκής Ένωσης και πρέπει να γίνει πράξη για το φυσικό αέριο και τον ηλεκτρισμό. Για τον λόγο αυτόν, υποστηρίζω θερμά μια μείζονα πρωτοβουλία για την ανάπτυξη των ευρωπαϊκών δικτύων μεταφοράς ηλεκτρικής ενέργειας, φυσικού αερίου και πετρελαίου."@el10 ". Mr President, ladies and gentlemen, in a few weeks, we will be submitting to you, the European Parliament, the Council and the Member States our proposal on how we plan to achieve a 20% increase in energy efficiency. Looking at the three targets which you have set us, with regard to the 20% reduction in CO emissions, we are making good progress towards this objective. I am sure that, if we continue with our current efforts, we will reach or even exceed the target of 20% less CO in 10 years. On the subject of 20% renewable energy, we are also doing well, although the progress made in the different Member States varies. Some Member States were already a long way ahead when compared with the reference year. For example, Austria had a 23% share of renewable energy five years ago and is expected to reach a level of 34% by 2020. In contrast, the figure for the United Kingdom was only 1.3% and for Malta 0%, which meant that these countries had to start virtually from scratch. The leaders include Sweden, which is aiming for 49%, and Finland and Portugal with a goal of 38%. The Baltic States, with targets of 25%, 40% and 23%, have also been very successful and their figures are above the European average in this important area. The target of a 20% increase in energy efficiency is the one which gives me most concern. This involves making intelligent energy savings and using energy in a targeted way. I will be happy to talk to Parliament about this during the first quarter of next year when I will be able to submit to you our proposal for achieving a 20% improvement in energy efficiency. You mentioned the media. In fact, on the subject of renewable energy and consumers, more can be done by industry and investors, both investors in technology and financial investors. I have a proposal for you. I am planning to visit the three Baltic States next spring. I will be happy to attend a conference of representatives of the media, the banks and business, if you can suggest suitable candidates, in order to increase awareness in your country, using my modest resources, and to open up opportunities for new programmes and cofinancing. The next question was: What do I think of a European energy network? I want to answer this very openly. If you look at the transport infrastructure in Europe, we have roads, motorways, railways, the European airspace, with its large and small regional airports, and major ports, such as Genoa, Marseilles, Hamburg and Rotterdam. There are also terminals for liquid natural gas and for oil in the Mediterranean, the Black Sea, the Baltic, the North Sea and the Atlantic. In addition, we have a digital infrastructure for information, communications and navigation, including our mobile phone network. In comparison to these areas, our energy networks are lagging far behind. We can transport televisions, pig carcasses, tinned foods and other goods from Portugal to Latvia and from Holland to Greece, we can transport workers and tourists and we can transfer information and financial services, but our gas and electricity networks are still divided up along the lines of 19th century principalities. We need to integrate the markets in the Baltic States, Finland, central Europe and Greece, before Serbia and Croatia join the European Union. We also need bridges and interconnectors to transport electricity in both directions between Spain, France and Germany. Over the next 20 years, we must put in place the financing and the legislation to ensure that our transport networks for electricity and gas are of the same quality and have the same capacity as our road and rail networks and our airspace, which can be used to transport goods and give people freedom of movement. Otherwise, we will not have security of supply or be able to show solidarity in an emergency. We will not be in a position to exchange storage capacity or establish renewable energy facilities in the best locations and bring the electricity to the centres of population. In addition, we will not have the competition which consumers want or be able to establish an internal market, which has always been one of the basic principles of the European Union and which must become a reality for gas and electricity. For this reason, I strongly support a major initiative to develop the transport networks for electricity, gas and oil."@en4 ". Señor Presidente, Señorías, en unas semanas presentaremos al Parlamento Europea, al Consejo y a los Estados miembros nuestra propuesta sobre cómo tenemos previsto conseguir un incremento del 20 % en materia de eficiencia energética. Atendiendo a los tres objetivos que nos han impuesto, con respecto a la reducción del 20 % de las emisiones de CO estamos haciendo grandes progresos hacia este objetivo. No me cabe duda de que, si mantenemos nuestro esfuerzo actual, alcanzaremos o incluso superaremos el objetivo de reducción del 20 % de emisiones de CO en 10 años. Con respecto al tema del 20 % de energía renovable, también lo estamos haciendo bien, aunque el progreso conseguido varía en los diferentes Estados miembros. Algunos Estados miembros ya habían avanzado mucho con respecto al año de referencia. Por ejemplo, Austria tenía una cuota del 23 % de energía renovable hace cinco años y se espera que alcance un nivel del 34 % para 2020. Por el contrario, la cifra para el Reino Unido era sólo del 1,3 % y para Malta del 0 %, lo que significa que estos países tuvieron que partir prácticamente de cero. Entre los líderes se incluye Suecia, que tiene previsto alcanzar un 49 %, y Finlandia y Portugal con un objetivo del 38 %. Los Estados bálticos, con objetivos del 25 %, 40 % y 23 %, también han tenido mucho éxito y sus cifras se encuentran por encima de la media europea en este importante ámbito. El objetivo del aumento del 20 % en eficiencia energética es el que más me preocupa. Esto implica conseguir ahorros de energía inteligentes y utilizar la energía de forma selectiva. Será un placer hablar con el Parlamento sobre este tema durante el primer trimestre del próximo año, momento en el que podré presentarles nuestra propuesta para conseguir una mejora del 20 % en materia de eficiencia energética. Ha mencionado los medios de comunicación. De hecho, con respecto al tema de la energía renovable y los consumidores, se puede hacer mucho más por parte de la industria y los inversores, tanto los inversores en tecnología como los inversores financieros. Tengo una propuesta para ustedes. Tengo previsto visitar los tres Estados bálticos la próxima primavera. Estaré encantado de asistir a una conferencia de representantes de los medios de comunicación, la banca y la empresa, si pueden sugerir candidatos apropiados, a fin de aumentar la concienciación en su país, utilizando mis modestos recursos, y crear oportunidades para nuevos programas y la financiación conjunta. La siguiente pregunta era: ¿Qué pienso de una red energética europea? Quiero responder a esto de forma muy sincera. Si uno analiza la infraestructura de transporte en Europa, tenemos carreteras, autopistas, ferrocarriles, el espacio aéreo europeo, con sus grandes aeropuertos y sus pequeños aeropuertos regionales, e importantes puertos, como Génova, Marsella, Hamburgo y Róterdam. También hay terminales para el gas natural líquido y para el petróleo en el Mediterráneo, el Mar Negro, el Báltico, el Mar del Norte y el Atlántico. Por otra parte, tenemos una infraestructura digital para la información, las comunicaciones y la navegación, incluyendo nuestra red de telefonía móvil. En comparación con estas zonas, nuestras redes de energía están muy por detrás. Podemos transportar televisores, cerdos sacrificados, conservas y otros productos de Portugal a Letonia y de Holanda a Grecia, podemos transportar trabajadores y turistas, y podemos transferir información y servicios financieros, pero nuestras redes de gas y electricidad todavía están divididas de conformidad con los principados del siglo XIX. Necesitamos integrar los mercados de los Estados bálticos, Finlandia, Europa Central y Grecia, antes de que Serbia y Croacia se adhieran a la Unión Europea. También necesitamos puentes e interconexiones para transportar electricidad en ambas direcciones entre España, Francia y Alemania. En los próximos 20 años, debemos establecer la financiación y la legislación necesarias para garantizar que nuestras redes de transporte para la electricidad y el gas sean de la misma calidad y tengan la misma capacidad que nuestras redes de carreteras y ferrocarril y nuestro espacio aéreo, que se pueden utilizar para transportar mercancías y ofrecer a las personas libertad de movimiento. De lo contrario, no tendremos seguridad de suministro ni podremos demostrar solidaridad en una emergencia. No estaremos en condiciones de intercambiar capacidad de almacenamiento ni de establecer instalaciones de energía renovable en los mejores emplazamientos y transportar la electricidad a los centros de población. Por otra parte, no ofreceremos la competencia que los consumidores desean ni podremos establecer un mercado interior, que siempre ha sido uno de los principios básicos de la Unión Europea y que debe convertirse en una realidad para el gas y la electricidad. Por esta razón, apoyo firmemente una importante iniciativa para desarrollar las redes de transporte para la electricidad, el gas y el petróleo."@es21 "Lugupeetud juhataja, austatud parlamendiliikmed! Mõne nädala pärast esitame teile, Euroopa Parlamendile, nõukogule ja liikmesriikidele ettepaneku selle kohta, kuidas kavatseme saavutada 20% võrra tõhusama energiakasutuse. Kui vaadata kolme eesmärki, mille te meile seadsite seoses süsinikdioksiidi heitkoguste vähendamisega 20%, siis me teeme tulemuslikke edusamme nende täitmise suunas. Olen kindel, et kui me nii jätkame, saavutame kümne aastaga eesmärgi vähendada süsinikdioksiidi heitkoguseid 20% võrra või isegi ületame seda. Mis puudutab sihti saavutada energiatarbimises 20%-line taastuvenergia osakaal, siis meil läheb samuti hästi, ehkki edusammud on liikmesriigiti erinevad. Kui vaadata võrdlusaastat, siis mõned liikmesriigid olid juba siis seatud eesmärgi kaugelt ületanud. Näiteks Austrias oli taastuvenergia osakaal viis aastat tagasi 23% ning see peaks tõusma 2020. aastaks 34%-le. Võrdluseks võib tuua Ühendkuningriigi 1,3% ja Malta 0%ga, mis tähendab, et need riigid pidid alustama niisama hästi kui algusest. Esirinnas on Rootsi, kes püüab saavutada 49%-list osakaalu, ning Soome ja Portugal, kelle sihiks on 38%. Balti riigid on 25%, 40% ja 23% suuruse osakaaluga olnud samuti väga edukad ning nende näitajad on selles tähtsas valdkonnas Euroopa keskmisest kõrgemad. Eesmärk suurendada energiatõhusust 20% võrra valmistab mulle enim muret. See tähendab arukat energiasäästu ja energia sihtotstarbelist kasutamist. Mul on hea meel rääkida sellest parlamendiga järgmise aasta esimeses kvartalis, kui ma saan esitada teile meie ettepanekud selle kohta, kuidas parandada energiatõhusust 20% võrra. Te nimetasite ajakirjandust. Seoses taastuvenergia ja tarbijatega saavad asjaomane sektor ja investorid – nii finantsinvestorid kui ka need, kes investeerivad tehnoloogiasse – rohkem ära teha. Mul on teile ettepanek. Mul on kavas külastada järgmise aasta kevadel Balti riike. Mul oleks hea meel osaleda ajakirjandusväljaannete, pankade ja ettevõtete esindajate konverentsil – kui te oskate soovitada sobivaid kandidaate –, kasutades oma nappe vahendeid selleks, et suurendada teadlikkust teie kodumaal ning luua võimalusi uute programmide ja kaasrahastamise jaoks. Järgmine küsimus oli, et mida ma arvan üleeuroopalisest energiavõrgust. Ma vastan sellele väga avameelselt. Kui vaadata Euroopa transpordiinfrastruktuuri, siis on meil maanteed, kiirteed, raudteed, Euroopa õhuruum koos suurte ja väikeste piirkondlike lennujaamadega ning suured sadamad, näiteks Genova, Marseilles, Hamburg ja Rotterdam. Meil on ka loodusliku vedelgaasi ja naftaterminalid Vahemere, Musta mere, Läänemere, Põhjamere ja Atlandi ookeani ääres. Peale selle on meil digitaalne taristu teabe edastamiseks, kommunikatsiooniks ja navigatsiooniks, sealhulgas meie mobiilsidevõrk. Võrreldes nende valdkondadega on meie energiavõrgud alles lapsekingades. Me saame vedada Portugalist Lätti ja Hollandist Kreekasse televiisoreid, searümpasid, konserve ja muid kaupu, me saame vedada töötajaid ja turiste ja saame edastada teavet ja finantsteenuseid, kuid meie gaasi- ja elektrivõrgud on ikka eraldatud 19. sajandi vürstiriikide piiride järgi. Meil tuleb ühendada Balti riikide, Soome, Kesk-Euroopa ja Kreeka turud, enne kui Serbia ja Horvaatia ELiga ühinevad. Me vajame ka sildu ja ühendusi, et edastada elektrit Hispaania, Prantsusmaa ja Saksamaa vahel mõlemas suunas. Järgmise 20 aasta jooksul tuleb meil saada paika finantseerimine ja kehtestada õigusaktid, et meie elektrienergia ja gaasi ülekandevõrgud oleksid sama kvaliteetsed ja võimsad kui meie maantee- ja raudteevõrk ning õhuruum, mida saab kasutada kaupade vedamiseks ja inimestele liikumisvabaduse võimaldamiseks. Vastasel korral ei ole meil varustuskindlust ning me ei saa hädaolukorras näidata üles solidaarsust. Me ei saa jagada elektrienergia salvestamisvõimalusi või paigaldada taastuvenergia rajatisi parimatesse paikadesse ning tuua elektrit tihedamalt asustatud kohtadesse. Peale selle puudub meil konkurents, mida tarbijad soovivad, ning me ei saa luua siseturgu, mis on alati olnud ELi üks peamisi põhimõtteid ning mis peab saama gaasi ja elektri puhul tegelikkuseks. Sellepärast toetangi veendunult juhtalgatust arendada elektri, gaasi ja nafta ülekandevõrke."@et5 "Arvoisa puhemies, hyvät kuulijat, me toimitamme teille, Euroopan parlamentille, neuvostolle ja jäsenvaltioille muutaman viikon kuluttua ehdotuksemme suunnitelmaksi siitä, miten energiatehokkuutta voidaan lisätä 20 prosentilla. Jos tarkastellaan kolmea teidän meille asettamaa tavoitetta hiilidioksidipäästöjen vähentämisestä 20 prosentilla, me edistymme hyvin kohti tätä tavoitetta. Olen varma, että jos me jatkamme nykyisiä toimiamme, saavutamme tai jopa ylitämme hiilidioksidin 20 prosentin vähennystavoitteen 10 vuodessa. Myös uusiutuvan energian lisääminen 20 prosentilla edistyy hyvin, vaikkakin etenemisessä on eroja eri jäsenvaltioiden välillä. Jotkin jäsenvaltiot ovat jo saaneet pitkän etumatkan viitevuoteen verrattuna. Esimerkiksi Itävallassa uusiutuvan energian osuus oli viisi vuotta sitten 23 prosenttia, ja sen odotetaan saavuttavan 34 prosentin tason vuoteen 2020 mennessä. Sitä vastoin Yhdistyneen kuningaskunnan vastaava luku oli vain 1,3 prosenttia ja Maltan nolla prosenttia, mikä tarkoittaa, että näiden maiden oli aloitettava käytännössä tyhjästä. Johdossa ovat Ruotsi, joka tavoittelee 49 prosentin osuutta, sekä Suomi ja Portugalin, joiden tavoitteena on 38 prosentin osuus. Baltian maat, joiden tavoitteet olivat 25 prosenttia, 40 prosenttia ja 23 prosenttia, ovat myös onnistuneet erittäin hyvin, ja niiden luvut ovat Euroopan keskiarvon yläpuolella tässä tärkeässä asiassa. Minua huolestuttaa eniten energiatehokkuuden 20 prosentin lisäystavoite. Se tarkoittaa älykkäitä energiasäästöjä ja energian käyttöä kohdennetusti. Olen iloinen saadessani puhua parlamentille tästä ensi vuoden ensimmäisen neljänneksen aikana, kun voin esitellä teille ehdotuksen siitä, miten voidaan saavuttaa 20 prosentin parannus energiatehokkuudessa. Mainitsitte tiedotusvälineet. Itse asiassa teollisuus ja sijoittajat, sekä tekniikkaan että talouteen sijoittavat, voivat tehdä enemmän uusiutuvan energian ja kuluttajien suhteen. Minulla on teille ehdotus. Suunnittelen käyntiä kolmessa Baltian massa ensi keväänä. Osallistun mielelläni tiedotusvälineiden, pankkien ja yritysten edustajien kokoukseen, jos te voitte nimetä sopivia ehdokkaita, tietoisuuden lisäämiseksi omissa maissanne, käyttäen vaatimattomat mahdollisuuteni tilaisuuksien tarjoamiseen uusille ohjelmille ja yhteisrahoitukselle. Seuraava kysymys kuului: Mitä mieltä olen Euroopan energiaverkosta? Haluan vastata tähän hyvin avoimesti. Jos tarkastellaan Euroopan liikenneinfrastruktuuria, meillä on maanteitä, moottoriteitä, rautateitä, eurooppalainen ilmatilamme suurine ja pienine paikallisine lentoasemineen sekä suuria satamia, kuten Genova, Marseilles, Hampuri ja Rotterdam. Infrastruktuuriin kuuluu myös nesteytetyn maakaasun vastaanottoasemia ja öljyterminaaleja Välimerellä, Mustallamerellä, Itämerellä, Pohjanmerellä ja Atlantilla. Lisäksi meillä on digitaalinen infrastruktuuri tiedottamista, viestintää ja navigointia varten matkapuhelinverkkomme mukaan lukien. Näihin aloihin verrattuna energiaverkkomme ovat jääneet kauas jälkeen. Me voimme kuljettaa televisioita, sianruhoja, säilykkeitä ja muuta tavaraa Portugalista Latviaan ja Alankomaista Kreikkaan, me voimme kuljettaa työntekijöitä ja matkailijoita ja siirtää tietoa ja rahoituspalveluja, mutta meidän kaasu- ja sähköverkkomme on yhä jaettu 1800-luvun ruhtinaskuntien rajojen mukaisesti. Meidän on integroitava Baltian maiden, Suomen, Keski-Euroopan ja Kreikan markkinat ennen Serbian ja Kroatian liittymistä Euroopan unioniin. Me tarvitsemme myös siltoja ja yhdysputkia sähkön siirtämiseen kumpaankin suuntaan Espanjan, Ranskan ja Saksan välillä. Meidän on 20 seuraavan vuoden aikana järjestettävä rahoitusta ja laadittava lainsäädäntöä sen varmistamiseksi, että sähkön ja kaasun kuljetusverkkomme ovat samaa laatua ja samaa kapasiteettia kuin maantie- ja rautatieverkkomme ja ilmatilamme, joita voidaan käyttää tavaroiden kuljettamiseen ja ihmisten vapaaseen liikkumiseen. Muuten meillä ei ole toimitusvarmuutta emmekä kykene osoittamaan solidaarisuutta hätätilanteessa. Me emme pysty vaihtamaan varastokapasiteettia tai perustamaan uusiutuvan energian laitoksia parhaisiin paikkoihin tai siirtämään sähköä väestökeskittymiin. Meillä ei myöskään ole kuluttajien haluamaa kilpailua emmekä pysty luomaan sisämarkkinoita, jotka ovat aina olleet yksi Euroopan unionin perusperiaatteista ja joiden on toteuduttava kaasun ja sähkön suhteen. Tämän vuoksi tuen vahvasti laajaa hanketta sähkön, kaasun ja öljyn siirtoverkojen kehittämiseksi."@fi7 ". Monsieur le Président, Mesdames et Messieurs, dans quelques semaines, nous présenterons au Parlement européen, au Conseil et aux États membres une proposition indiquant comment nous prévoyons de réaliser une hausse de 20 % de l’efficacité énergétique. Au vu des trois objectifs que vous nous avez fixés en ce qui concerne la réduction de 20 % des émissions de CO2, nous progressons bien sur cette voie. Je suis certain que, si nous poursuivons les efforts actuels, nous atteindrons, et même dépasserons, l’objectif d’une réduction de 20 % de CO2 d’ici 10 ans. Pour les 20 % d’énergies renouvelables aussi, nous nous en sortons bien, même si les progrès réalisés varient d’un État membre à l’autre. Certains États membres avaient déjà une forte avance par rapport à l’année de référence. L’Autriche par exemple, qui disposait déjà d’une part de 23 % d’énergies renouvelables il y a cinq ans, devrait atteindre un niveau de 34 % d’ici 2020. En revanche, la proportion était seulement de 1,3 % au Royaume-Uni et de 0 % à Malte, ce qui signifie que ces pays ont quasiment dû partir de zéro. Les chefs de file sont la Suède, qui vise 49 %, la Finlande et le Portugal qui se sont fixé un objectif de 38 %. Les États baltes, avec des objectifs de 25 %, 40 % et 23 %, s’en sortent très bien et leurs résultats sont supérieurs à la moyenne européenne dans ce domaine important. C’est l’objectif de 20 % d’amélioration de l’efficacité énergétique qui me préoccupe le plus. Cela exige en effet de réaliser des économies d’énergie intelligentes et d’utiliser l’énergie de manière ciblée. J’aurai le plaisir d’évoquer cela devant le Parlement au cours du premier trimestre de l’année prochaine lorsque je serai en mesure de vous présenter une proposition visant une amélioration de 20 % de l’efficacité énergétique. Vous avez mentionné les médias. Effectivement, dans le domaine des énergies renouvelables et des consommateurs, de nombreuses actions peuvent être entreprises par l’industrie et les investisseurs, tant les investisseurs technologiques que les investisseurs financiers. J’ai une proposition à formuler. J’ai l’intention de visiter les trois États baltes au printemps. Je serais heureux de participer à une conférence aux côtés des représentants des médias, des banques et des entreprises, si vous pouvez suggérer des candidats appropriés, afin de sensibiliser l’opinion publique dans votre pays, en utilisant mes modestes ressources, et d’offrir des possibilités de nouveaux programmes et de cofinancement. La question suivante concernait mon point de vue sur un réseau d’énergie européen. Je veux vous répondre avec franchise. En ce qui concerne les infrastructures de transports en Europe, nous avons des routes, des autoroutes, des voies ferroviaires, l’espace aérien européen avec ses aéroports régionaux, petits ou grands, et d’importants ports, comme Gênes, Marseille, Hambourg et Rotterdam. Il y a des terminaux pour le gaz naturel liquide et pour le pétrole dans la mer Méditerranéenne, la mer Noire, la mer Baltique, la mer du Nord et l’Atlantique. Nous avons également une infrastructure numérique pour l’information, les communications et la navigation, y compris un réseau de téléphonie mobile. Comparés à ces domaines, nos réseaux énergétiques ont un énorme retard à combler. Nous pouvons transporter des téléviseurs, des carcasses de porc, des boîtes de conserve et d’autres marchandises du Portugal à la Lettonie et de la Hollande à la Grèce, nous pouvons transporter des travailleurs et des touristes et nous pouvons transférer des informations et des services financiers, mais nos réseaux gaziers et électriques sont toujours divisés selon les principautés du XIXe siècle. Nous devons intégrer les marchés des États baltes, de la Finlande, d’Europe centrale et de Grèce, avant que la Serbie et la Croatie rejoignent l’Union européenne. Nous avons également besoin de ponts et de dispositifs d’interconnexion pour transporter l’électricité dans les deux sens entre l’Espagne, la France et l’Allemagne. Au cours des 20 prochaines années, nous devrons mettre en place le financement et la législation nécessaires pour veiller à ce que nos réseaux de transport d’électricité et de gaz aient la même qualité et la même capacité que nos réseaux routiers et ferroviaires et que notre espace aérien, qui servent à transporter les marchandises et à assurer la liberté de mouvement des personnes. Sinon, nous ne pourrons assurer la sécurité de l’approvisionnement ou nous ne serons pas en mesure d’être solidaires en situation d’urgence. Nous ne pourrons pas échanger de capacités de stockage ou construire des installations d’énergies renouvelables sur les meilleurs sites pour amener l’électricité dans les centres habités par la population. En outre, nous ne disposerons pas de la compétitivité que souhaitent les consommateurs et ne pourrons pas créer un marché intérieur qui a toujours été l’un des principes de base de l’Union européenne et qui doit devenir une réalité pour le gaz et l’électricité. C’est pourquoi je suis totalement favorable à une initiative majeure visant à développer les réseaux de transport d’électricité, de gaz et de pétrole."@fr8 "a Bizottság tagja. Elnök úr, hölgyeim és uraim! Néhány héten belül benyújtjuk önöknek, az Európai Parlamentnek, a Tanácsnak és a tagállamoknak arra vonatkozó javaslatunkat, hogyan tudunk 20%-os energiahatékonyság-növekedést elérni. Az önök által kitűzött három célt tekintve a szén-dioxid-kibocsátás 20%-os csökkentése terén sikerült eredményeket elérnünk. Biztos vagyok abban, hogy ha folytatjuk jelenlegi erőfeszítéseinket, 10 év alatt elérjük vagy meghaladjuk a 20%-os szén-dioxid-csökkentési célkitűzést. A megújuló energiával kapcsolatos 20%-os célkitűzést illetően szintén jól haladunk, bár az egyes tagállamokban különböző eredmények mutatkoznak. Néhány tagállam a referenciaévhez képest előrébb járt. Például Ausztria 23% megújuló energiaforrással rendelkezett öt évvel ezelőtt, és 2020-ra várhatóan 34%-ot fog elérni. Ezzel szemben az Egyesült Királyságban ugyanez a szám csupán 1,3% volt, Máltánál pedig 0%, ami azt jelenti, hogy ezek az országok gyakorlatilag a nulláról indulnak. A listavezetők között van Svédország, amely a 49%-ot célozta meg, illetve Finnország és Portugália 38%-os céllal. A 25, 40 és 23%-os céllal rendelkező balti államok szintén rendkívül eredményesek voltak, és számadataik e fontos területen meghaladják az európai átlagot. Az energiahatékonyság 20%-os növelésére irányuló célkitűzés aggaszt a leginkább. Ez intelligens energiamegtakarításokat és célzott energiafelhasználást takar. Örömmel beszélek majd erről a Parlamentnek a következő év első negyedévében, amikor is be tudom nyújtani önöknek javaslatunkat az energiahatékonyság 20%-os növeléséről. Említette a médiát. Ami a megújuló energiaforrásokat és a fogyasztókat illeti, valóban többet lehet tenni az ágazatok és a befektetők, köztük mind a technológiai, mind a pénzügyi befektetők részéről. A következő lenne a javaslatom. Jövő tavasszal látogatást tervezek a három balti államba. Örömmel vennék részt a média, a bankok és az üzletágak képviselőinek konferenciáján, amennyiben megfelelő résztvevőket javasolna, annak érdekében, hogy szerény közreműködésemmel országosan növeljük a téma iránti fogékonyságot, illetve hogy lehetőségeket teremtsünk az új programok és a társfinanszírozás számára. A következő kérdés arra vonatkozott, hogy mit gondolok az európai energiahálózatról. Erre nagyon nyíltan szeretnék válaszolni. Ha megnézi a közlekedési infrastruktúrát Európában, vannak útjaink, autópályáink, vasútjaink, európai légterünk nagy és kis regionális repterekkel, illetve nagy kikötőink, mint például Genova, Marseille, Hamburg és Rotterdam. Vannak folyékony földgáz- és olajállomásaink a Földközi-tengeren, a Fekete-tengeren, a Balti-tengeren, az Északi-tengeren és az Atlanti-óceánon. Emellett rendelkezünk digitális információs, kommunikációs és navigációs infrastruktúrával, beleértve mobiltelefon-hálózatunkat is. E területekhez képest az energiahálózataink messze elmaradottak. Szállíthatunk televíziókészülékeket, hasított sertéstesteket, konzerveket és egyéb árukat Portugáliából Lettországba és Hollandiából Görögországba, szállíthatunk munkásokat és turistákat, információt és pénzügyi szolgáltatást, de a gáz- és villamosenergia-hálózataink még mindig a 19. századi felségterületek szerint vannak felosztva. Integrálnunk kell a piacokat a balti államokban, Finnországban, Közép-Európában és Görögországban, mielőtt Szerbia és Horvátország csatlakozik az Európai Unióhoz. Szükségünk van hidakra és rendszerösszekötőkre is a villamos energia kétirányú – Spanyolország, Franciaország és Németország közötti – szállítása terén. A következő 20 év során létre kell hoznunk a finanszírozást és a jogi szabályozást annak érdekében, hogy a villamos energia és gáz szállítási hálózatai azonos minőségűek és kapacitásúak legyenek, mint az út- és vasúthálózataink, illetve légterünk, amelyek lehetővé teszik az áruszállítást és az emberek szabad mozgását. Másképp nem lesz ellátási biztonságunk, és nem tudunk szolidárisan cselekedni vészhelyzet esetén. Nem leszünk abban a helyzetben, hogy változtassunk a tárolókapacitásokon vagy megújulóenergia-létesítményeket telepítsünk a legjobb helyekre, illetve a villamos energiát a fogyasztói csomópontokba szállítsuk. Emellett nem fog rendelkezésünkre állni a fogyasztók számára kívánatos versenyhelyzet sem, és nem fogunk tudni belső piacot létrehozni, amely mindig is az Európai Unió alapelvei közé tartozott, és amelynek a gáz- és villamos energia terén is valóra kell válnia. Ezek oknál fogva határozottan támogatom a villamos energia, gáz és olaj szállítási hálózatainak fejlesztésére irányuló nagy léptékű kezdeményezést."@hu11 ". Signor Presidente, onorevoli deputati, tra poche settimane presenteremo al Parlamento europeo, al Consiglio e agli Stati membri la proposta sui metodi che intendiamo adottare per aumentare del 20 per cento l’efficienza energetica. Considerando i tre obiettivi che ci avete fissato, per quanto riguarda la riduzione del 20 per cento delle emissioni di CO stiamo compiendo lusinghieri progressi. Sono certo che, se continueremo nei nostri attuali sforzi, raggiungeremo o addirittura supereremo l’obiettivo di ridurre del 20 per cento le emissioni di CO in 10 anni. Quanto al 20 per cento di energia rinnovabile, anche qui i risultati sono positivi, benché i progressi compiuti nei vari Stati membri siano ineguali. Alcuni Stati membri erano già in largo vantaggio rispetto all’anno di riferimento. Per esempio, l’Austria aveva una percentuale del 23 per cento di energia rinnovabile cinque anni fa e prevede di raggiungere un livello del 34 per cento entro il 2020. All’opposto, il dato del Regno Unito era appena l’1,3 per cento, e quello di Malta lo 0 per cento: ciò significa che questi paesi dovevano partire praticamente dal nulla. Fra i battistrada annoveriamo la Svezia, che punta al 49 per cento, e poi Finlandia e Portogallo con un obiettivo del 38 per cento. Anche gli Stati baltici – i cui obiettivi sono il 25, 40 e 23 per cento – hanno ottenuto successi notevolissimi e in questo settore così importante possono vantare dati superiori alla media europea. L’obiettivo di un incremento del 20 per cento dell’efficienza energetica è quello che suscita in me le preoccupazioni più acute. Si tratta in questo caso di effettuare risparmi energetici intelligenti e di utilizzare l’energia in maniera mirata. Sarò lieto di discutere questo tema con il Parlamento nel primo trimestre dell’anno prossimo, allorché sarò in grado di presentarvi la nostra proposta per migliorare del 20 per cento l’efficienza energetica. Avete menzionato i mass-media. In effetti, per quanto riguarda il tema dell’energia rinnovabile e dei consumatori, un contributo più rilevante può venire dall’industria e dagli investitori – sia gli investitori nel settore tecnologico, sia gli investitori finanziari. Vi faccio una proposta. Nella primavera prossima intendo visitare i tre Stati baltici; sarò lieto di partecipare a una conferenza di rappresentanti di media, banche e imprese – se potrete indicare candidati adatti – per svolgere opera di sensibilizzazione nel vostro paese, utilizzando le mie modeste risorse, e per aprire opportunità di nuovi programmi e di cofinanziamento. La domanda successiva era questa: cosa penso di una rete energetica europea? Voglio rispondere in maniera estremamente chiara. Se considerate le infrastrutture dei trasporti in Europa, si contano strade, autostrade, ferrovie, lo spazio aereo europeo, con i grandi aeroporti e i piccoli aeroporti regionali, e grandi porti come Genova, Marsiglia, Amburgo e Rotterdam. Vi sono anche terminal per il gas naturale liquefatto e per il petrolio nel Mediterraneo, nel Mar Nero, nel Baltico, nel Mar del Nord e nell’Atlantico. Inoltre abbiamo infrastrutture informatiche per l’informazione, le comunicazioni e la navigazione, compresa la rete di telefonia mobile. In confronto, le nostre reti energetiche sono assai più arretrate. Trasportiamo televisori, carcasse di suini, cibi in scatola, e altre merci dal Portogallo alla Lettonia e dai Paesi Bassi alla Grecia, trasportiamo lavoratori e turisti, informazioni e servizi finanziari, ma le reti che trasportano gas ed elettricità sono ancora divise secondo i confini dei principati del diciannovesimo secolo. Dobbiamo integrare i mercati di Stati baltici, Finlandia, Europa centrale e Grecia, prima che Serbia e Croazia aderiscano all’Unione europea. Occorrono inoltre interconnettori per trasportare l’elettricità in entrambe le direzioni tra Spagna, Francia e Germania. Nel corso dei prossimi 20 anni dovremo varare finanziamenti e provvedimenti legislativi tali, da garantire alle nostre reti di trasporto di gas ed elettricità qualità e capacità equivalenti a quelle delle reti stradale e ferroviaria e dello spazio aereo, che si possono utilizzare per trasportare merci e offrire ai cittadini libertà di circolazione. In caso contrario, non avremo sicurezza di approvvigionamento né potremo dar prova di solidarietà in casi di emergenza. Non saremo in grado di scambiare le capacità di stoccaggio né di costruire gli impianti per l’energia rinnovabile nei siti migliori, né di trasportare l’elettricità nei centri più popolati. E ancora, non avremo quella concorrenza che i consumatori desiderano, né potremo costruire quel mercato interno che è sempre stato uno dei principi fondamentali dell’Unione europea, e che deve diventare una realtà per l’elettricità e il gas. Per tale motivo, sono decisamente favorevole a un’iniziativa di largo respiro tesa a sviluppare le reti per il trasporto di elettricità, gas e petrolio."@it12 "Herr Präsident, meine sehr verehrten Damen und Herren Abgeordnete! Wir werden für die Energieeffizienz in wenigen Wochen unseren Vorschlag, wie wir die 20 % höhere Energieeffizienz erreichen wollen, Ihnen, dem Parlament, und auch dem Rat und den Mitgliedstaaten vorlegen. Wenn Sie einmal die drei von Ihnen uns vorgegebenen Ziele nehmen: 20 % weniger CO Emissionen, so kann ich sagen, wir sind bei diesem Ziel auf gutem Wege. Und ich bin mir sicher, wir werden, wenn wir die Anstrengungen fortsetzen, in 10 Jahren die 20 % weniger CO in jedem Fall erreicht wenn nicht gar übertroffen haben. Beim Thema 20 % erneuerbare Energien sind wir ebenfalls auf gutem Wege, die Mitgliedstaaten mit unterschiedlichen Fortschritten. Es gab Mitgliedstaaten, die im Vergleich zum Referenzjahr schon damals weit waren. Österreich zum Beispiel hatte schon vor fünf Jahren 23 % Anteil erneuerbare Energien und geht auf 34 % im Jahre 2020 nach oben. Demgegenüber hat zum Beispiel Großbritannien nur 1,3 % oder Malta gar 0 % gehabt und starten von dort im Grunde genommen neu. Ganz weit vorn sind erfreulicherweise Schweden, das auf 49 % und Finnland, das auf 38 % will, Portugal, das auf 38 % will, und die baltischen Staaten mit Zielen von 25, 40 und 23 % sind ebenfalls erfolgreich und über dem Durchschnitt Europas in diese wichtige Richtung unterwegs. Am meisten Sorge mache ich mir beim Ziel von 20 %, die wir bei der Energieeffizienz, das heißt beim intelligenten Energiesparen und bei der Zielgenauigkeit der Energienutzung gewinnen müssen. Gern will ich mit dem Parlament darüber im ersten Vierteljahr nächsten Jahres sprechen, wenn unser Vorschlag für die Umsetzung der 20 % höhere Energieeffizienz Ihnen vorgelegt werden kann. Sie sprachen die Medien an. In der Tat kann beim Thema erneuerbare Energien und der Verbraucher die Industrie und der Investor, sowohl der Investor in Technik wie der Finanzinvestor, noch mehr tun. Und wenn Sie dieses als Vorschlag aufnehmen, ich habe vor, im nächsten Frühjahr die drei baltischen Staaten zu besuchen. Gern bin ich bereit, auch eine Konferenz von interessanten Vertretern der Medien und der Banken und der Unternehmen, die Sie mir vorschlagen, zu treffen, um gerade auch in Ihrem Land mit meinen bescheidenen Möglichkeiten den entsprechenden Bekanntheitsgrad und die Möglichkeiten, Programme zu nutzen und Kofinanzierung zu erhalten, wahrzunehmen. Dann die Frage: Was halte ich von einem europäischen Energienetz? Ich will das sehr offen beantworten. Wenn sie einmal anschauen, Transportmöglichkeiten in Europa: die Straßen, die Autobahnen, die Schienenwege, unser europäischer Luftraum mit großen und kleineren Regionalflughäfen, unsere Hochseehäfen von Genua, Marseille bis nach Hamburg und Rotterdam. Unsere Terminals für LNG und für Öl. Im Mittelmeerraum, im Schwarzen Meer, in den baltischen Meeren der Ostsee und in der Nordsee, im Atlantik. Und wenn Sie einmal unsere digitalen Transportmöglichkeiten für Information, Kommunikation und Navigation nehmen, Mobilfunk und anderes. Dann hinken wir demgegenüber bei unseren Energienetzen zurück. Sie können von Portugal bis Lettland, von Holland bis Griechenland Farbfernsehgeräte, Schweinehälften, Konserven, Waren und Güter transportieren, wir können Arbeitnehmer und Touristen transportieren, wir können Informationen und Finanzdienstleistungen transportieren, Gas und Strom bewegt sich noch immer eher in den Fürstentümern des 19. Jahrhunderts. Das heißt, die Integration der Märkte, der baltischen Staaten, Finnland mit Zentraleuropa, die Integration Griechenlands, auch bevor Serbien und Kroatien Mitglied sind in der Europäischen Union. Die Brücken, die Interkonnektoren für Stromtransport von Spanien nach Frankreich, nach Deutschland, und umgekehrt. Wir brauchen jetzt in den nächsten zweimal zehn Jahren finanzielle und gesetzgeberische Anstrengungen, dass unser Transportnetz für Strom und für Gas in Qualität und Kapazität dem unserer Straßen- und Schienenwege und unseres Luftraums für Waren und Güter und Menschen mit dem Ziel der Freizügigkeit entspricht. Ansonsten werden wir weder Versorgungssicherheit erhalten noch Solidarität üben im Notfall, noch Speicherkapazitäten austauschen können, noch die erneuerbaren Energien an den besten Standorten installieren und den Strom zu den Verbrauchsmetropolen bringen, noch werden wir den Wettbewerb erhalten, den der Verbraucher will, noch werden wir den Binnenmarkt erreichen, der eine Grundlage der Europäischen Gemeinschaft immer war und auch in Sachen Strom und Gas in der Praxis werden muss. Deswegen stehe ich hinter einer herausragenden Evolution zugunsten von Transportnetzen für Strom, Gas und auch für Öl."@lt14 ". Priekšsēdētāja kungs, dāmas un kungi! Pēc dažām nedēļām mēs jums, Eiropas Parlamentam, Padomei un dalībvalstīm, iesniegsim mūsu priekšlikumu par to, kā mēs plānojam panākt efektivitātes palielināšanu par 20 %. Aplūkojot tos trīs mērķus, kurus jūs mums esat izvirzījuši attiecībā uz CO emisiju samazināšanu par 20 %, mūsu panākumi šā mērķa sasniegšanā ir labi. Esmu pārliecināts, ka mēs 10 gados sasniegsim vai pat pārsniegsim 20 % mērķi — ja mēs turpināsim pielikt mūsu pašreizējās pūles. Mūsu panākumi ir labi arī attiecībā uz 20 % atjaunojamās enerģijas tematu, kaut arī dažādās dalībvalstīs panāktais progress ir atšķirīgs. Dažas dalībvalstis jau bija tālu priekšā salīdzinājumā ar pārskata gadu. Piemēram, Austrijā 23 % atjaunojamās enerģijas daļa bija pirms pieciem gadiem, un tiek lēsts, ka tā līdz 2020. gadam sasniegs 34 % līmeni. Turpretim Apvienotās Karalistes rādītājs bija tikai 1,3 %, un Maltas rādītājs bija 0 %, kas nozīmē, ka šīm valstīm jāsāk faktiski no nulles. Vadībā ir Zviedrija, kuras mērķis ir 49 %, un Somija un Portugāle, kuru mērķis ir 38 %. Ļoti veiksmīgas ir arī Baltijas valstis, kuru mērķi ir 25 %, 40 % un 23 %, un to rādītāji šajā svarīgajā jomā pārsniedz Eiropas vidējo rādītāju. Mērķis palielināt energoefektivitāti par 20 % man rada vislielākās bažas. Tas ietver inteliģentus enerģijas ietaupījumus un mērķtiecīgu enerģijas izmantošanu. Es priecāšos runāt par to ar Parlamentu nākamā gada pirmajā ceturksnī, kad es varēšu jums iesniegt mūsu priekšlikumu energoefektivitātes palielināšanai par 20 %. Jūs minējāt plašsaziņas līdzekļus. Faktiski jautājumā par atjaunojamo enerģiju un patērētājiem vairāk var darīt nozares un ieguldītāji — gan ieguldītāji tehnoloģijās, gan arī finanšu ieguldītāji. Man jums ir priekšlikums. Esmu iecerējis nākamajā pavasarī apmeklēt visas trīs Baltijas valstis. Ja jūs varat ieteikt piemērotus kandidātus, es ar lielāko prieku piedalīšos plašsaziņas līdzekļu, banku un uzņēmēju pārstāvju konferencē, lai palielinātu izpratni jūsu valstī, izmantojot pieticīgos manā rīcībā esošos līdzekļus, un lai radītu jaunu programmu un līdzfinansējuma iespējas. Nākamais jautājums bija šāds: ko es domāju par Eiropas enerģētikas tīklu? Es uz to gribu atbildēt ļoti atklāti. Ja palūkojamies uz transporta infrastruktūru Eiropā, mums ir ceļi, autoceļi, dzelzceļi, Eiropas gaisa telpa ar tās lielajām un mazajām reģionālajām lidostām un nozīmīgas ostas, piemēram, Dženova, Marseļa, Hamburga un Roterdama. Vidusjūras reģionā, Melnajā jūrā, Baltijā, Ziemeļjūrā un Atlantijas okeānā ir arī termināļi šķidrajai dabas gāzei un naftai. Turklāt mums ir digitālā informācijas, saziņas un navigācijas infrastruktūra, tostarp mūsu mobilo tālruņu tīkls. Salīdzinājumā ar šīm jomām mūsu enerģētikas tīkli tālu atpaliek. Mēs varam transportēt televizorus, cūku ķermeņus, konservētus pārtikas produktus un citas preces no Portugāles uz Latviju un no Holandes uz Grieķiju, mēs varam pārvadāt strādniekus un tūristus un mēs varam pārsūtīt informāciju un finanšu pakalpojumus, bet mūsu gāzes un elektroenerģijas tīkli joprojām ir sadalīti atbilstīgi 19. gadsimta reģioniem. Pirms Serbijas un Horvātijas pievienošanās Eiropas Savienībai mums jāintegrē tirgi Baltijas valstīs, Somijā, Centrāleiropā un Grieķijā. Mums vajadzīgi arī tilti un starpsavienojumi, lai transportētu elektroenerģiju abos virzienos starp Spāniju, Franciju un Vāciju. Nākamajos 20 gados mums jārod finansējums un jāievieš tiesību akti, lai mūsu elektroenerģijas un gāzes transporta tīkliem nodrošinātu tikpat augstu kvalitāti un tikpat lielu jaudu kā mūsu ceļu un dzelzceļu tīkliem un mūsu gaisa telpai, ko var izmantot preču pārvadāšanai iedzīvotāju pārvietošanās brīvības garantēšanai. Pretējā gadījumā mums nebūs piegādes drošības un mēs nevarēsim izrādīt solidaritāti ārkārtas situācijās. Mēs nespēsim apmainīties ar uzglabāšanas iespējām vai izveidot atjaunojamās enerģijas iekārtas labākajās vietās un piegādāt elektroenerģiju iedzīvotāju centriem. Turklāt mums nebūs konkurences, ko vēlas patērētāji, un mēs nespēsim izveidot iekšējo tirgu, kas vienmēr ir bijis viens no Eiropas Savienības pamatprincipiem un kam jākļūst par realitāti attiecībā uz gāzi un elektrību. Tāpēc es stingri atbalstu svarīgo iniciatīvu attīstīt elektrības, gāzes un naftas transporta tīklus."@lv13 "Herr Präsident, meine sehr verehrten Damen und Herren Abgeordnete! Wir werden für die Energieeffizienz in wenigen Wochen unseren Vorschlag, wie wir die 20 % höhere Energieeffizienz erreichen wollen, Ihnen, dem Parlament, und auch dem Rat und den Mitgliedstaaten vorlegen. Wenn Sie einmal die drei von Ihnen uns vorgegebenen Ziele nehmen: 20 % weniger CO Emissionen, so kann ich sagen, wir sind bei diesem Ziel auf gutem Wege. Und ich bin mir sicher, wir werden, wenn wir die Anstrengungen fortsetzen, in 10 Jahren die 20 % weniger CO in jedem Fall erreicht wenn nicht gar übertroffen haben. Beim Thema 20 % erneuerbare Energien sind wir ebenfalls auf gutem Wege, die Mitgliedstaaten mit unterschiedlichen Fortschritten. Es gab Mitgliedstaaten, die im Vergleich zum Referenzjahr schon damals weit waren. Österreich zum Beispiel hatte schon vor fünf Jahren 23 % Anteil erneuerbare Energien und geht auf 34 % im Jahre 2020 nach oben. Demgegenüber hat zum Beispiel Großbritannien nur 1,3 % oder Malta gar 0 % gehabt und starten von dort im Grunde genommen neu. Ganz weit vorn sind erfreulicherweise Schweden, das auf 49 % und Finnland, das auf 38 % will, Portugal, das auf 38 % will, und die baltischen Staaten mit Zielen von 25, 40 und 23 % sind ebenfalls erfolgreich und über dem Durchschnitt Europas in diese wichtige Richtung unterwegs. Am meisten Sorge mache ich mir beim Ziel von 20 %, die wir bei der Energieeffizienz, das heißt beim intelligenten Energiesparen und bei der Zielgenauigkeit der Energienutzung gewinnen müssen. Gern will ich mit dem Parlament darüber im ersten Vierteljahr nächsten Jahres sprechen, wenn unser Vorschlag für die Umsetzung der 20 % höhere Energieeffizienz Ihnen vorgelegt werden kann. Sie sprachen die Medien an. In der Tat kann beim Thema erneuerbare Energien und der Verbraucher die Industrie und der Investor, sowohl der Investor in Technik wie der Finanzinvestor, noch mehr tun. Und wenn Sie dieses als Vorschlag aufnehmen, ich habe vor, im nächsten Frühjahr die drei baltischen Staaten zu besuchen. Gern bin ich bereit, auch eine Konferenz von interessanten Vertretern der Medien und der Banken und der Unternehmen, die Sie mir vorschlagen, zu treffen, um gerade auch in Ihrem Land mit meinen bescheidenen Möglichkeiten den entsprechenden Bekanntheitsgrad und die Möglichkeiten, Programme zu nutzen und Kofinanzierung zu erhalten, wahrzunehmen. Dann die Frage: Was halte ich von einem europäischen Energienetz? Ich will das sehr offen beantworten. Wenn sie einmal anschauen, Transportmöglichkeiten in Europa: die Straßen, die Autobahnen, die Schienenwege, unser europäischer Luftraum mit großen und kleineren Regionalflughäfen, unsere Hochseehäfen von Genua, Marseille bis nach Hamburg und Rotterdam. Unsere Terminals für LNG und für Öl. Im Mittelmeerraum, im Schwarzen Meer, in den baltischen Meeren der Ostsee und in der Nordsee, im Atlantik. Und wenn Sie einmal unsere digitalen Transportmöglichkeiten für Information, Kommunikation und Navigation nehmen, Mobilfunk und anderes. Dann hinken wir demgegenüber bei unseren Energienetzen zurück. Sie können von Portugal bis Lettland, von Holland bis Griechenland Farbfernsehgeräte, Schweinehälften, Konserven, Waren und Güter transportieren, wir können Arbeitnehmer und Touristen transportieren, wir können Informationen und Finanzdienstleistungen transportieren, Gas und Strom bewegt sich noch immer eher in den Fürstentümern des 19. Jahrhunderts. Das heißt, die Integration der Märkte, der baltischen Staaten, Finnland mit Zentraleuropa, die Integration Griechenlands, auch bevor Serbien und Kroatien Mitglied sind in der Europäischen Union. Die Brücken, die Interkonnektoren für Stromtransport von Spanien nach Frankreich, nach Deutschland, und umgekehrt. Wir brauchen jetzt in den nächsten zweimal zehn Jahren finanzielle und gesetzgeberische Anstrengungen, dass unser Transportnetz für Strom und für Gas in Qualität und Kapazität dem unserer Straßen- und Schienenwege und unseres Luftraums für Waren und Güter und Menschen mit dem Ziel der Freizügigkeit entspricht. Ansonsten werden wir weder Versorgungssicherheit erhalten noch Solidarität üben im Notfall, noch Speicherkapazitäten austauschen können, noch die erneuerbaren Energien an den besten Standorten installieren und den Strom zu den Verbrauchsmetropolen bringen, noch werden wir den Wettbewerb erhalten, den der Verbraucher will, noch werden wir den Binnenmarkt erreichen, der eine Grundlage der Europäischen Gemeinschaft immer war und auch in Sachen Strom und Gas in der Praxis werden muss. Deswegen stehe ich hinter einer herausragenden Evolution zugunsten von Transportnetzen für Strom, Gas und auch für Öl."@mt15 "Mijnheer de Voorzitter, dames heren, over een paar weken zullen wij het Parlement, de Raad en de lidstaten ons voorstel voorleggen over energie-efficiëntie, over de manier waarop we die met twintig procent willen verhogen. Ik wil ingaan op de drie doelstellingen die u voor ons heeft vastgelegd. De eerste is een verlaging van de emissie van CO met twintig procent. Ik kan u wel vertellen dat het de goede kant op gaat. Ik weet zeker dat we het doel van twintig procent minder CO binnen tien jaar zullen halen, misschien zelfs overtreffen, wanneer we onze inspanningen voortzetten. Ook bij het aandeel van twintig procent hernieuwbare energie zijn we op de juiste weg, hoewel niet iedere lidstaat even veel vooruitgang heeft geboekt. Sommige lidstaten hebben vergeleken met het referentiejaar al eerder veel vooruitgang geboekt. Oostenrijk had bijvoorbeeld vijf jaar geleden al een aandeel van 23 procent hernieuwbare energie, en verwacht tegen 2020 zelfs 34 procent te halen. Daarentegen had bijvoorbeeld Groot-Brittannië slechts 1,3 procent gehaald, en Malta nul; die beginnen eigenlijk nu pas. De voortrekkers zijn met een flinke voorsprong Zweden, dat 49 procent wil halen, alsmede Finland en Portugal, die 38 procent willen halen, en dat is goed nieuws. Ook de Baltische Staten, die 25, 40 en 23 procent als streefdoel hebben, doen het goed, en liggen boven het Europese gemiddelde. Dat gaat de goede kant op. Mijn zorgenkind is het streefdoel voor de verbetering van de energie-efficiëntie met 20 procent. We moeten intelligent energie besparen en de energie gerichter gebruiken. Dat wil ik graag in het eerste kwartaal van het komende jaar met het Parlement bespreken, zodra wij u ons voorstel kunnen voorleggen voor de manier waarop we de energie-efficiëntie met twintig procent kunnen verbeteren. U heeft de media genoemd. Als we het hebben over hernieuwbare energie en consumenten is het inderdaad juist dat de industrie en de investeerders nog meer kunnen doen, of ze nu in techniek investeren of in geld. Bovendien ben ik van plan om in de lente de drie Baltische staten te bezoeken. Ook dat is een voorstel. Ik ben ook met plezier bereid om een conferentie bij te wonen met vertegenwoordigers van de media, de banken en het bedrijfsleven, en dan mag u de namen voorstellen. Op die manier kan ik mijn steentje bijdragen en kunnen we ook in uw land wat meer ruchtbaarheid geven aan de programma's en uitleggen hoe die kunnen worden gebruikt en welke mogelijkheden er bestaan voor de cofinanciering. U heeft mij ook gevraagd wat ik vind van een Europees energienet. U krijgt een eerlijk antwoord. Kijkt u eens naar de mogelijkheden die er in Europa bestaan voor het vervoer: naar onze wegen, snelwegen, spoorwegen, ons Europees luchtruim, met grote en kleine luchthavens, regionale luchthavens, onze hoogzeehavens, van Genua en Marseille tot Hamburg en Rotterdam, onze terminals voor vloeibaar aardgas en voor olie, aan de Middellandse Zee, aan de Zwarte Zee, aan de Oostzee, aan de Noordzee, aan de Atlantische Oceaan. Kijkt u eens naar de mogelijkheden die we hebben voor het doorgeven van digitale informatie, voor communicatie en navigatie, voor de mobiele telefonie. Daarmee vergeleken lopen we achterop met onze energienetten. Kleurentelevisies, geslachte varkens, conserven, allerlei goederen en producten, maar ook werknemers en toeristen, kunnen we van Portugal naar Letland vervoeren, van Nederland naar Griekenland. We kunnen informatie en financiële diensten over de grenzen heen leveren, maar voor gas en elektriciteit leven we nog steeds in het Europa van de negentiende eeuw, waar iedere vorst het in eigen land voor het zeggen had. Daarom streven we naar de integratie van de markten. We moeten de Baltische staten en Finland verbinden met Centraal-Europa, we moeten Griekenland integreren, nog voor de toetreding van Servië en Kroatië tot de Europese Unie, we moeten bruggen bouwen, de interconnectie verbeteren voor het vervoer van stroom van Spanje naar Frankrijk en Duitsland, en omgekeerd. In de komende twee decennia moeten we geld ter beschikking stellen en een rechtskader scheppen, zodat ons net voor het vervoer en gas voldoende kwaliteit en capaciteit heeft, net als ons net van wegen en spoorwegen en ons luchtruim, waar het vrij verkeer van producten, goederen en personen mogelijk is. Als dat niet lukt, kunnen we geen energievoorzieningszekerheid garanderen of in geval van nood blijk geven van solidariteit. Dan kunnen we de opslagcapaciteit niet delen, de hernieuwbare energie niet op de beste plekken opwekken en de elektriciteit niet vervoeren naar de bevolkte gebieden. Dan blijven we verstoken van de concurrentie die de consument wil, dan krijgen we de interne markt niet van de grond, die altijd een van de basisbeginselen van de Europese Unie is geweest, en die er ook moet komen voor elektriciteit en gas. Daarom sta ik volledig achter alle plannen om de vervoersnetten voor elektriciteit, gas en olie uit te breiden."@nl3 "Panie Przewodniczący, Panie i Panowie! Za kilka tygodni przedłożymy Państwu, Parlamentowi Europejskiemu, Radzie i państwom członkowskim nasz wniosek dotyczący tego, jak chcemy osiągnąć 20 % zwiększenie wydajności energetycznej. Jeżeli chodzi o trzy cele, które zostały dla nas ustalone, to wypracowujemy odpowiedni postęp w zakresie celu 20 % zmniejszenia emisji CO . Jestem pewien, że jeśli będziemy kontynuować obecnie realizowane działania w ciągu 10 lat osiągniemy, a nawet przekroczymy cel 20 % zmniejszenia emisji CO . Równie dobrze radzimy sobie w zakresie celu 20 % energii odnawialnej, chociaż postęp osiągany przez poszczególne państwa członkowskie jest zróżnicowany. Niektóre państwa członkowskie już w momencie porównywania z rokiem bazowym wysunęły się daleko do przodu. Na przykład pięć lat temu Austria dysponowała 23 % udziałem energii odnawialnej, a przewiduje się, że do roku 2020 osiągnie poziom 34 %. Z drugiej strony udział Wielkiej Brytanii wynosił zaledwie 1,3 %, a Malty 0 %, co oznaczało, że kraje te musiały zaczynać w zasadzie od zera. Do liderów należy Szwecja, która zbliża się do poziomu 49 % oraz Finlandia i Portugalia z docelowymi 38 %. Państwa bałtyckie zmierzające do 25 %, 40 % i 23 % również odnoszą duży sukces i ich wyniki kształtują się znacznie powyżej średniej europejskiej w tym obszarze. Cel 20 % zwiększenia efektywności energetycznej jest jedynym, który mnie martwi. Dotyczy on oszczędzania inteligentnej energii i wykorzystywania energii w sposób docelowy. Z przyjemnością opowiem o tym w Parlamencie w pierwszym kwartale przyszłego roku kiedy będę mógł przedłożyć Państwu wniosek dotyczący osiągnięcia 20 % zwiększenia efektywności energetycznej. Pan poseł wspomina o mediach. To prawda, że branża i inwestorzy, zarówno ci inwestujący w technologię, jak i inwestorzy finansowi, mogą zrobić więcej w dziedzinie energii odnawialnej i dla konsumentów. Mam dla pana posła propozycję. Na wiosnę przyszłego roku planuję odbycie wizyty w trzech państwach bałtyckich. Jeżeli pan poseł może zgłosić odpowiednie kandydatury, to korzystając z moich ograniczonych zasobów z przyjemnością wezmę udział w konferencji z udziałem przedstawicieli mediów, banków i przedsiębiorstw na rzecz zwiększenia świadomości w państwie pana posła i stworzenia szans dla nowych programów oraz współfinansowania. Następne pytanie brzmiało, co sądzę o europejskich sieciach energetycznych? Chcę udzielić bardzo szczerej odpowiedzi na to pytanie. Jeżeli przyjrzeć się infrastrukturze transportowej w Europie, to okaże się, że dysponujemy drogami, autostradami, liniami kolejowymi, europejską przestrzenią powietrzną z dużymi i małymi regionalnymi portami lotniczymi oraz dużymi portami lotniczymi, jak Genua, Marsylia, Hamburg czy Rotterdam. Na Morzu Śródziemnym, Morzu Czarnym, Morzu Bałtyckim, Morzu Północnym i Oceanie Atlantyckim mamy terminale ciekłego gazu ziemnego. Ponadto dysponujemy cyfrową strukturą informacji, komunikacji i nawigacji, w tym także sieciami telefonii komórkowej. Niestety, w porównaniu do tych obszarów nasze sieci energetyczne niemal nie istnieją. Możemy przewozić telewizory, tusze wieprzowe, żywność w puszkach i inne towary z Portugalii na Łotwę i z Holandii do Grecji, możemy przewozić pracowników i turystów, możemy też przekazywać informacje i świadczyć usługi finansowe, ale nasze sieci przesyłu gazu i energii elektrycznej są nadal podzielone wzdłuż linii rodem z XIX wieku. Musimy zintegrować rynki państw bałtyckich, Finlandii, Europy Środkowej i Grecji zanim jeszcze Serbia i Chorwacja przystąpią do Unii Europejskiej. Potrzebujemy też mostów i przekaźników do przesyłu energii elektrycznej w obu kierunkach, między Hiszpanią, Francją a Niemcami. W ciągu kolejnych 20 lat musimy wprowadzić środki finansowe i prawodawstwo gwarantujące, że nasze sieci do przesyłu energii elektrycznej i gazu będą tej samej jakości i będą miały tę samą przepustowość, co nasze sieci dróg i trakcji kolejowych oraz nasza przestrzeń powietrzna, które można wykorzystać do przewozu towarów i zapewnienia obywatelom swobody przemieszczania się. W przeciwnym przypadku nie osiągniemy bezpieczeństwa dostaw i nie będziemy mogli współdziałać w sytuacji kryzysowej. Nie będziemy dysponować zdolnościami do składowania, nie będziemy mogli stworzyć zakładów energii odnawialnej w najdogodniejszych lokalizacjach ani dostarczać energii elektrycznej obywatelom. Nie będziemy też dysponować konkurencyjnością, której domagają się konsumenci i nie będziemy w stanie stworzyć rynku wewnętrznego, który od zawsze jest jedną z podstawowych zasad Unii Europejskiej i który trzeba urzeczywistnić w obszarze gazu i energii elektrycznej. Dlatego gorąco popieram główną inicjatywę na rzecz stworzenia sieci do przesyłu energii elektrycznej, gazu i ropy."@pl16 ". Senhor Presidente, Senhoras e Senhores Deputados, dentro de algumas semanas, a Comissão apresentará ao Parlamento Europeu, ao Conselho e aos Estados-Membros a sua proposta sobre a forma de aumentar a eficiência energética em 20%. Olhando para os três objectivos que o Parlamento estabeleceu, estamos a registar progressos relativamente ao objectivo de redução de 20% das emissões de CO . Se mantivermos os nossos esforços actuais, estou certo de que alcançaremos, ou ultrapassaremos mesmo, o objectivo de redução de 20% de CO em dez anos. No que diz respeito a uma quota de 20% de energias renováveis, estamos também a avançar no bom sentido, embora os vários Estados-Membros registem progressos diferentes entre si. Alguns Estados-Membros tinham já ultrapassado os valores do ano de referência. Por exemplo, há cinco anos, na Áustria, a quota de energias renováveis era de 23%, e espera-se que atinja um valor de 34% até 2020. Contrariamente, o Reino Unido registava apenas 1,3% e Malta 0%, o que significava que estes países tinham praticamente de começar do zero. No grupo dos países líderes incluem-se a Suécia, que se propõe atingir uma percentagem de 49%, e a Finlândia e Portugal, com um objectivo de 38%. Os Estados Bálticos, com metas de 25%, 40% e 23%, registaram também bons valores, acima da média europeia neste importante domínio. O objectivo de aumentar em 20% a eficiência energética é o que mais me preocupa. Este objectivo implica fazer poupanças energéticas inteligentes e utilizar a energia de forma orientada. Terei muito prazer em abordar este tema com o Parlamento durante o primeiro trimestre do próximo ano, momento em que estarei em condições de apresentar ao Parlamento a nossa proposta de alcançar uma melhoria de 20% da eficiência energética. O senhor deputado referiu os meios de comunicação social. Com efeito, em relação ao tema das energias renováveis e dos consumidores, a indústria e os investidores, tanto os investidores em tecnologias como os investidores financeiros, podem fazer mais. Tenho uma proposta para lhe apresentar. Pretendo visitar os três Estados Bálticos na próxima Primavera. Será com todo o prazer que assistirei a uma conferência de representantes da comunicação social, da banca e das empresas, se me sugerir candidatos adequados, para aumentar a sensibilização no seu país, utilizando os meus modestos recursos, e propiciar oportunidades para novos programas e co-financiamento. A pergunta seguinte foi sobre o que penso de uma rede energética europeia. Desejo responder muito abertamente. Se olharmos para a infra-estrutura de transporte na Europa, temos estradas, auto-estradas, caminhos-de-ferro, o espaço aéreo europeu, com grandes e pequenos aeroportos regionais, e grandes portos, como Génova, Marselha, Hamburgo e Roterdão. Há ainda terminais para gás natural líquido e para petróleo no Mediterrâneo, no Mar Negro, no Báltico, no Mar do Norte e no Atlântico. Além disso, contamos com uma infra-estrutura digital para informação, comunicações e navegação, incluindo a nossa rede de telefonia móvel. Comparativamente com estas áreas, as nossas redes energéticas registam um atraso acentuado. Podemos transportar televisões, carcaças de suíno, alimentos enlatados e outros bens de Portugal para a Letónia e da Holanda para a Grécia, podemos transportar trabalhadores e turistas e podemos transferir serviços informativos e financeiros, mas as nossas redes de gás e de electricidade ainda se encontram divididas pelas linhas dos principados do século XIX. Temos de integrar os mercados dos Estados Bálticos, da Finlândia, da Europa Central e da Grécia, antes de a Sérvia e a Croácia aderirem à União Europeia. São também necessárias pontes e interconexões para o transporte de electricidade nos dois sentidos entre a Espanha, a França e a Alemanha. Nos próximos 20 anos, temos de aprovar financiamento e legislação para assegurar que as nossas redes de transporte para electricidade e gás têm a mesma qualidade e a mesma capacidade das nossas redes rodoviárias e ferroviárias e do nosso espaço aéreo, que pode ser utilizado para transportar bens e propiciar liberdade de circulação às pessoas. Caso contrário, não teremos segurança de aprovisionamento nem conseguiremos demonstrar solidariedade em caso de emergência. Não estaremos em condições de intercambiar capacidade de armazenamento nem de estabelecer instalações para energias renováveis nos melhores sítios, nem de levar electricidade aos centros populacionais. Além disso, não teremos a concorrência que os consumidores desejam nem poderemos estabelecer um mercado interno, que foi sempre um dos princípios básicos da União Europeia e que deve concretizar-se para o gás e a electricidade. Por esta razão, apoio vivamente uma grande iniciativa para desenvolver as redes de transporte para a electricidade, o gás e o petróleo."@pt17 ". Dle președinte, doamnelor și domnilor, în câteva săptămâni vom prezenta în fața dvs., a Parlamentului European, a Consiliului și a statelor membre, propunerea noastră despre modul în care planificăm să realizăm o creștere cu 20 % a eficienței energetice. Analizând cele trei obiective pe care ni le-ați stabilit, în ceea ce privește reducerea cu 20 % a emisiilor de CO înregistrăm progrese importante în vederea atingerii acestui obiectiv. Sunt sigur că, dacă ne vom continua eforturile actuale, vom atinge sau chiar depăși obiectivul de 20 % privind mai puține emisii de CO în zece ani. Referitor la procentul de 20 % din energia regenerabilă, ne descurcăm bine, de asemenea, deși progresele realizate în diferite state membre variază. Unele state membre erau deja foarte avansate în comparație cu anul de referință. De exemplu, Austria a avut o cotă de 23 % din energia regenerabilă în urmă cu cinci ani și se așteaptă să ajungă la un nivel de 34 % până în 2020. În schimb, cifra pentru Regatul Unit a fost de numai 1,3 %, iar pentru Malta de 0 %, ceea ce a însemnat că aceste țări au trebuit să înceapă practic de la zero. Liderele includ Suedia, care țintește spre 49 %, iar Finlanda și Portugalia au un obiectiv de 38 %. Statele baltice, cu obiective de 25 %, 40 % și 23 %, au avut, de asemenea, foarte mult succes, iar cifrele lor sunt peste media europeană în acest domeniu important. Obiectivul de creștere cu 20 % a eficienței energetice este cel care mă preocupă cel mai mult. Acest lucru implică economii inteligente de energie și utilizarea energiei într-un mod direcționat. Voi fi fericit să discut cu Parlamentul despre acest lucru în cursul primului trimestru al anului viitor când voi fi în măsură să vă prezint propunerea noastră de realizare a unei îmbunătățiri cu 20 % a eficienței energetice. Ați menționat mass-media. De fapt, pe tema energiei regenerabile și a consumatorilor, pot realiza mai multe lucruri industria și investitorii, atât investitorii în tehnologie, cât și investitorii financiari. Am o propunere pentru dvs. Planific o vizită în cele trei state baltice în primăvara anului viitor. Voi fi fericit să particip la o conferință a reprezentanților mass-media, ai băncilor și ai oamenilor de afaceri, dacă puteți sugera candidați eligibili, pentru a crește gradul de conștientizare în țara dvs., folosind resursele mele modeste, și pentru a crea oportunități pentru noi programe și pentru cofinanțare. Următoarea întrebare a fost: Ce părere am despre o rețea energetică europeană? Vreau să răspund foarte deschis. Dacă analizați infrastructura de transport din Europa, avem drumuri, autostrăzi, căi ferate, spațiu aerian european, cu aeroporturile sale regionale mari și mici, precum și porturi importante, cum ar fi Genova, Marsilia, Hamburg și Rotterdam. De asemenea, există terminale pentru gaze naturale lichide și petrol în Marea Mediterană, Marea Neagră, Marea Baltică, Marea Nordului și Oceanul Atlantic. În plus, avem o infrastructură digitală de informații, comunicații și navigație, inclusiv rețeaua noastră de telefonie mobilă. În comparație cu aceste zone, rețelele noastre energetice au rămas mult în urmă. Putem transporta televizoare, carcase de porc, conserve alimentare și alte bunuri din Portugalia în Letonia și din Olanda în Grecia, putem transporta lucrători și turiști și putem transfera servicii de informații și financiare, dar rețelele noastre de gaze și de energie electrică sunt încă divizate de-a lungul liniilor principatelor secolului al XIX-lea. Trebuie să integrăm piețele din statele baltice, Finlanda, Europa Centrală și Grecia, înainte ca Serbia și Croația să adere la Uniunea Europeană. De asemenea, este nevoie de poduri și de conducte de interconectare pentru a transporta energia electrică în ambele direcții între Spania, Franța și Germania. În următorii douăzeci de ani, trebuie să punem în aplicare finanțarea și legislația pentru a ne asigura că rețelele noastre de transport pentru energie electrică și gaze sunt de aceeași calitate și au aceeași capacitate ca rețelele noastre rutiere și feroviare și ca spațiul nostru aerian, care pot fi folosite pentru transportul de mărfuri și le acordă oamenilor libertatea de circulație. În caz contrar, nu vom avea siguranța aprovizionării sau nu vom fi în măsură să ne arătăm solidari în caz de urgență. Nu vom fi în măsură să facem schimb de capacitate de stocare sau să stabilim facilități de energie regenerabilă în cele mai bune locații și să aducem energia electrică la centrele de populație. În plus, nu vom avea concurența pe care consumatorii o doresc sau nu vom putea stabili o piață internă, care a fost întotdeauna una dintre principiile de bază ale Uniunii Europene și care trebuie să devină o realitate pentru gaze și energie electrică. Din acest motiv, susțin cu fermitate o inițiativă majoră de dezvoltare a rețelelor de transport pentru energie electrică, gaze și petrol."@ro18 "Vážený pán predsedajúci, dámy a páni, o niekoľko týždňov predložíme Európskemu parlamentu, Rade a členským štátom náš návrh, ako plánujeme dosiahnuť 20 % zvýšenie energetickej účinnosti. Keď sa pozrieme na tri ciele, ktoré ste stanovili, pokiaľ ide o 20 % znižovanie emisií CO pri plnení tohto cieľa dosahujeme celkom dobré výsledky. Som si istý, že ak budeme pokračovať v aktuálnom úsilí, cieľ 20 % zníženia emisií CO do 10 rokov dosiahneme alebo ho dokonca aj prekročíme. Pokiaľ ide o tému 20 % využívania obnoviteľných zdrojov energie, aj tu postupujeme dobre, aj keď sa pokrok dosiahnutý v jednotlivých členských štátoch líši. Keď sa porovná referenčný rok, niektoré členské štáty už mali výrazný náskok. Rakúsko napríklad už pred piatimi rokmi malo 23 % podiel obnoviteľných zdrojov energie a do roku 2020 sa očakáva dosiahnutie úrovne 34 %. Hodnota v Spojenom kráľovstve bola naopak len 1,3 % a na Malte 0 %, čo znamená, že tieto krajiny museli začať prakticky úplne od začiatku. Medzi vodcami sú Švédsko, ktoré smeruje k hodnote 49 %, a Fínsko a Portugalsko, ktorých cieľom je hodnota 38 %. Pobaltské štáty, ktoré majú stanovené ciele 25 %, 40 % a 23 %, sú tiež veľmi úspešné a ich hodnoty sú v tejto dôležitej oblasti nad európskym priemerom. Cieľ 20 % zvýšenia energetickej účinnosti u mňa vyvoláva najväčšie obavy. Znamená zabezpečenie inteligentných energetických úspor a cielené využívanie energie. Veľmi rád o tom budem s Parlamentom hovoriť v priebehu prvého štvrťroka budúceho roka, keď sa nám podarí predložiť náš návrh na dosiahnutie 20 % zlepšenia energetickej účinnosti. Spomínali ste médiá. Pokiaľ ide o obnoviteľnú energiu a spotrebiteľov, skutočne viac by mohli urobiť priemysel aj investori, a to tak investori do technológie, ako aj finanční investori. Mám pre vás jeden návrh. Budúcu jar plánujem navštíviť tri pobaltské štáty. Veľmi rád sa zúčastním na konferencii zástupcov médií, bánk a podnikov, ak navrhnete vhodných kandidátov, aby sa s pomocou mojich skromných prostriedkov zvýšilo povedomie vo vašej krajine a otvorili sa príležitosti pre nové programy a spolufinancovanie. Ďalšia otázka bola, čo si myslím o európskej energetickej sieti. Chcem na to odpovedať veľmi otvorene. Keď sa pozriete na dopravnú infraštruktúru v Európe, máme cesty, diaľnice, železnice, európsky letecký priestor s veľkými aj malými regionálnymi letiskami a veľké prístavy, ako sú Janov, Marseille, Hamburg a Rotterdam. Sú tiež vybudované terminály na skvapalnený zemný plyn a ropu v Stredozemnom mori, Čiernom mori, Baltskom mori, Severnom mori a v Atlantickom oceáne. Okrem toho máme digitálnu infraštruktúru určenú na poskytovanie informácií, na komunikáciu a navigáciu vrátane našej mobilnej telefónnej siete. V porovnaní s týmito oblasťami naše energetické siete veľmi zaostávajú. Dokážeme prevážať televízory, jatočné telá prasiat, konzervované potraviny a iné tovary z Portugalska do Lotyšska a z Holandska do Grécka, vieme dopraviť pracujúcich a turistov a vieme prenášať informácie a finančné služby, ale naše plynové a elektrické siete sú stále rozdelené podľa hraníc kniežactiev z 19. storočia. Musíme zlúčiť trhy v pobaltských štátoch, Fínsku, strednej Európe a Grécku ešte pred tým, než sa Srbsko a Chorvátsko pripoja k Európskej únii. Potrebujeme aj premostenia a prepojenia, aby sa dala elektrina prepravovať obomi smermi medzi Španielskom, Francúzskom a Nemeckom. Počas nastávajúcich 20 rokov musíme zaviesť financovanie a vytvoriť právne predpisy, ktoré zaistia, že naše dopravné siete pre elektrinu a plyn budú rovnako kvalitné a budú mať rovnakú kapacitu ako naše cestné a železničné siete a náš letecký priestor, ktoré sa dajú použiť na dopravu tovarov a ľuďom dávajú slobodu pohybu. V opačnom prípade nezaistíme bezpečnosť dodávok ani sa nebudeme môcť správať solidárne počas núdze. Nebudeme si môcť vymieňať skladovacie kapacity ani budovať zariadenia na obnoviteľnú energiu na najlepších miestach a dopravovať elektrinu na miesta, kde sa koncentruje populácia. Okrem toho nebudeme mať konkurenciu, ktorú spotrebitelia chcú, ani nedokážeme vytvoriť vnútorný trh, ktorý vždy patril medzi základné zásady Európskej únie a ktorý sa musí pre plyn a elektrinu stať realitou. Z tohto dôvodu dôrazne podporujem hlavnú iniciatívu na rozvoj dopravných sietí pre elektrinu, plyn a ropu."@sk19 "Gospod predsednik, gospe in gospodje, v nekaj tednih bomo vam, Evropskemu parlamentu, Svetu in državam članicam predložili naš predlog, kako nameravamo doseči 20-odstotno povečanje energetske učinkovitosti. Če pogledamo tri cilje, ki ste nam jih postavili, dobro napredujemo k cilju v zvezi z zmanjšanjem emisij CO za 20 %. Prepričan sem, da bomo ob sedanjih prizadevanjih v 10 letih dosegli ali celo presegli cilj 20 % manj CO . Tudi glede vprašanja 20 % obnovljive energije nam gre dobro, čeprav se doseženi napredek v različnih državah članicah razlikuje. Nekatere države članice so že daleč naprej v primerjavi z referenčnim letom. Na primer, Avstrija je imela že pred petimi leti 23-odstotni delež obnovljive energije in pričakuje se, da bo do leta 2020 dosegla raven 34 %. Nasprotno pa je bila vrednost za Združeno kraljestvo le 1,3 % in za Malto 0 %, kar pomeni, da morata ti državi začeti praktično od začetka. Med vodilnimi državami so Švedska, ki ima cilj 49 %, ter Finska in Portugalska, ki imata cilj 38 %. Tudi baltske države, s cilji 25 %, 40 % in 23 %, so bile zelo uspešne in njihove vrednosti na tem pomembnem področju so nad evropskim povprečjem. Najbolj me skrbi cilj 20-odstotnega povečanja energetske učinkovitosti. Ta vključuje prihranke inteligentne energije in ciljno uporabo energije. Z veseljem bom o tem govoril Parlamentu v prvem četrtletju naslednjega leta, ko vam bom lahko predložil naš predlog za doseganje 20-odstotnega izboljšanja energetske učinkovitosti. Omenili ste medije. Dejansko bi lahko industrija in vlagatelji, to je vlagatelji v tehnologijo in finančni vlagatelji, več storili glede vprašanja obnovljive energije in porabnikov. Za vas imam predlog. Naslednjo pomlad nameravam obiskati tri baltske države. Z veseljem se bom udeležil konference predstavnikov medijev, bank in podjetij, če lahko predlagate ustrezne kandidate, da bi povečali ozaveščenost v vaši državi z uporabo mojih skromnih virov in odprli priložnosti za nove programe in sofinanciranje. Naslednje vprašanje je bilo, kaj menim o evropskem energetskem omrežju. Na to želim odgovoriti zelo odprto. Če pogledate prometno infrastrukturo v Evropi, imamo ceste, avtoceste, železnice, evropski zračni prostor z velikimi in malimi regionalnimi letališči in pomembna pristanišča, kot so Genova, Marseille, Hamburg in Rotterdam. Obstajajo tudi terminali za tekoči zemeljski plin in nafto v Sredozemlju, Črnem morju, Baltiku, Severnem morju in Atlantiku. Poleg tega imamo digitalno infrastrukturo za informacije, komunikacije in navigacijo, vključno z našim mobilnim telefonskim omrežjem. V primerjavi s temi področji naša energetska omrežja daleč zaostajajo. Prevažamo lahko televizorje, svinjske polovice, konzervirano hrano in drugo blago iz Portugalske v Latvijo in iz Holandije v Grčijo, prevažamo lahko delavce in turiste ter prenašamo informacije in finančne storitve, vendar so naša plinska in električna omrežja še vedno razdeljena v skladu z načeli iz 19. stoletja. Moramo povezati trge baltskih držav, Finske, srednje Evrope in Grčije, preden se bosta Evropski uniji pridružili Srbija in Hrvaška. Prav tako potrebujemo mostove in povezovalne vode za prenos električne energije v obe smeri med Španijo, Francijo in Nemčijo. V naslednjih 20 letih moramo uvesti financiranje in zakonodajo, ki bo zagotovila, da bodo naša prenosna omrežja za električno energijo in plin enake kakovosti in bodo imela enako zmogljivost kot naša cestna in železniška omrežja ter naš zračni prostor, ki se lahko uporablja za prevoz blaga in omogoča ljudem svobodno gibanje. Drugače ne bomo imeli varnosti oskrbe in ne bomo sposobni pokazati solidarnosti v sili. Ne bomo mogli izmenjevati zmogljivosti shranjevanja ali vzpostaviti objektov obnovljive energije na najboljših lokacijah in prenesti električne energije v središča prebivalcev. Poleg tega ne bomo imeli konkurence, ki jo želijo potrošniki, in ne bomo sposobni vzpostaviti notranjega trga, ki je bil vedno eno temeljnih načel Evropske unije in mora postati realnost za plin in električno energijo. Zato močno podpiram pomembno pobudo za razvoj prometnih omrežij za električno energijo, plin in nafto."@sl20 ". Herr talman, mina damer och herrar! Om några veckor kommer vi att lägga fram vårt förslag för er i Europaparlamentet, rådet och medlemsstaterna om hur vi planerar att öka energieffektiviteten med 20 procent. Om vi ser till de tre mål som ni har ställt upp för oss om att minska koldioxidutsläppen med 20 procent gör vi goda framsteg mot detta mål. Jag är säker på att vi, om vi fortsätter med våra nuvarande insatser, kommer att nå eller till och med överskrida målet på 20 procent koldioxidutsläpp om tio år. När det gäller frågan om 20 procent förnybar energi har vi också gjort framsteg, även om utvecklingen i de olika medlemsstaterna varierar. En del medlemsstater har redan kommit långt jämfört med referensåret. Exempelvis hade Österrike en andel på 23 procent förnybar energi för fem år sedan och förväntas nå en nivå på 34 procent senast 2020. Däremot var siffran för Storbritannien endast 1,3 procent och Malta 0 procent, vilket innebär att dessa länder i realiteten måste börja från början. De ledande länderna är Sverige, som har 49 procent som mål, och Finland och Portugal med målet 38 procent. De baltiska staterna med mål på 25, 40 och 23 procent har också varit framgångsrika, och deras siffror ligger över genomsnittet i Europa på detta viktiga område. Målet på en ökning av energieffektiviteten med 20 procent är det mål jag anser mest angeläget. Det innebär att smarta energibesparingar måste göras och att energin måste utnyttjas på ett målinriktat sätt. Det gläder mig att jag ska tala med parlamentet om detta under första kvartalet nästa år när jag lägger fram vårt förslag om att uppnå en förbättring av energieffektiviteten med 20 procent. Ni nämnde medierna. När det gäller förnybar energi och konsumenterna kan faktiskt mer göras av industrin och investerarna, både investerare i teknik och finansiella investerare. Jag har ett förslag till er. Jag planerar att besöka de baltiska staterna nästa vår. Jag ska få nöjet att närvara vid en konferens med företrädare för medierna, bankerna och näringslivet om ni kan föreslå lämpliga kandidater för att öka medvetenheten i ert land med hjälp av mina blygsamma resurser och öka möjligheterna för nya program och samfinansiering. Nästa fråga var följande: Vad anser jag om ett europeiskt energinätverk? Jag vill ge ett mycket öppet svar. Om ni ser på transportinfrastrukturen i Europa har vi vägar, motorvägar, järnvägar, det europeiska luftrummet med sina stora och små regionala flygplatser, och stora hamnar som till exempel Genua, Marseille, Hamburg och Rotterdam. Det finns också terminaler för flytande naturgas och olja i Medelhavet, Svarta havet, Nordsjön och Atlanten. Vi har dessutom en digital infrastruktur för information, kommunikation och navigation samt mobiltelefonnätet. I jämförelse med dessa områden släpar våra energinätverk efter. Vi kan transportera television, griskadaver, konserverade livsmedel och andra varor från Portugal till Lettland och från Nederländerna till Grekland, vi kan transportera arbetstagare och turister och vi kan överföra information och finanstjänster, men våra gas- och elnät är fortfarande uppdelade längs gränserna för 1800-talets furstendömen. Vi måste integrera marknaderna i de baltiska staterna, Finland, Centraleuropa och Grekland innan Serbien och Kroatien ansluter sig till Europeiska unionen. Vi behöver också bryggor och sammanlänkningar för att transportera el i båda riktningar mellan Spanien, Frankrike och Tyskland. Under de kommande 20 åren måste vi genomföra finansiering och lagstiftning för att se till att våra transportnät för el och gas är av samma kvalitet och har samma kapacitet som våra vägar och järnvägar och vårt luftrum, och att de kan användas för att transportera varor och ge människor fri rörlighet, annars kommer vi inte att ha någon trygg energiförsörjning och kommer inte att kunna visa någon solidaritet i en nödsituation. Vi kommer inte att kunna utbyta lagringskapacitet eller inrätta förnybara energianläggningar på de bästa platserna och tillhandahålla el till befolkningscentrum. Vi kommer inte heller att ha den konkurrens som konsumenterna vill ha eller inrätta en inre marknad som alltid har varit en av Europeiska unionens grundläggande principer och som måste bli verklighet för gas- och elsektorn. Av detta skäl stöder jag kraftfullt ett större initiativ för att utveckla transportnäten för el, gas och olja."@sv22
lpv:unclassifiedMetadata	"2"15,14,9 "Günther Oettinger,"15,14,9 "Mitglied der Kommission"15,14,9
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>6

Named graphs describing this resource:

The resource appears as object in 2 triples

Context graph