Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-10-20-Speech-3-731"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2010-10-20"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Ajutorul pentru Pakistan și eventuale consecințe pentru sectorul industrial european (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"en"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20101020.28.3-731"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-10-20-Speech-3-732⁶
lpv:speaker	lp:William (The Earl of) Dartmouth⁶
lpv:spoken text	"Madam President, in the past, I have often been sharply critical of British Prime Minister Cameron. However, Prime Minister Cameron was absolutely correct to ask for trade preferences to be granted to Pakistan. Now I use the word ‘ask’ with some care. Asking is exactly what the British Prime Minister has had to do. Since joining the EU, the United Kingdom, the world’s fifth largest economy, does not have the autonomy to determine trade policy even with a Commonwealth country. Nevertheless, it is in the UK’s national interest that Pakistan should now get trade preferences. I rarely agree with David Martin but I do on this. Pakistan is not only a developing country with 170 million inhabitants and strategic borders with Afghanistan; it is also a country which has some thirty nuclear warheads. The security implications of a collapse of the Pakistan State would be devastating to the security of the entire developed world. Trade preferences for Pakistan at this time may perhaps help stop that happening."@en⁴
lpv:spokenAs	unknown; United Kingdom Independence Party (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; EFD (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; INTA (2009-07-16--2012-01-18)²³
lpv:translated text	"Paní předsedající, v minulosti jsem často ostře kritizoval britského premiéra Camerona. Nicméně ministerský předseda Cameron naprosto správně požádal o to, aby byly Pákistánu poskytnuty obchodní preference. Na slovo „požádal“ jsem se teď zvlášť soustředil. „Požádat“ – to je přesně to, co musel britský premiér udělat. Od vstupu do EU nemá Spojené království – pátá největší ekonomika na světě – autonomii stanovit obchodní politiky ani se zeměmi Commonwealthu. Přesto je v národním zájmu Velké Británie, aby Pákistán nyní dostal obchodní preference. S Davidem Martinem souhlasím málokdy, ale v tomto případě tak činím. Pákistán je nejen rozvojovou zemí se 170 miliony obyvatel a strategickými hranicemi s Afghánistánem, ale je to také země, která má asi třicet jaderných hlavic. Bezpečnostní důsledky zhroucení pákistánského státu by byly zničující pro bezpečnost celého vyspělého světa. Obchodní preference pro Pákistán tomu možná v tuto chvíli pomohou zabránit."@cs¹ "Fru formand! Tidligere er jeg ofte blevet skarpt kritiseret af den britiske premierminister Cameron. Premierminister Cameron handlede imidlertid helt korrekt ved at anmode om, at der blev bevilget handelspræferencer til Pakistan. Nu bruger jeg omhyggeligt ordet "anmode". For anmode er netop, hvad den britiske premierminister måtte gøre. Siden Det Forenede Kongerige, verdens femtestørste økonomi, blev medlem af EU, kan det ikke selv bestemme sin handelspolitik, ikke en gang med et Commonwealthland. Ikke desto mindre er det i Det Forenede Kongeriges nationale interesse, at Pakistan nu får handelspræferencer. Jeg er sjældent enig med David Martin, men jeg er det i denne sag. Pakistan er ikke blot et udviklingsland med 170 mio. indbyggere og strategiske grænser til Afghanistan. Det er også et land, der har omkring 30 nukleare sprængladninger. De sikkerhedsmæssige følger af den pakistanske stats kollaps ville være ødelæggende for hele den udviklede verdens sikkerhed. Handelspræferencer til Pakistan på dette tidspunkt kan måske bidrage til, at det ikke sker."@da² "Frau Präsidentin, in der Vergangenheit habe ich den britischen Premierminister Cameron oft scharf kritisiert. Der Premierminister Cameron hat jedoch absolut richtig gehandelt, als er Handelspräferenzen für Pakistan erbat. Ich verwende hier den Begriff „erbeten“ mit Vorsicht. Denn der britische Premierminister musste eben dies: Darum bitten. Seit dem EU-Beitritt verfügt das Vereinigte Königreich, die fünftgrößte Wirtschaft weltweit, nicht mehr über die Befugnis, seine eigene Handelspolitik zu bestimmen, noch nicht einmal mit einem anderen Commonwealth-Land. Es steht jedoch trotzdem im Interesse des Vereinigten Königreichs, dass Pakistan nun Handelspräferenzen gewährt werden. Ich teile zwar selten die Auffassung von David Martin, aber in dieser Sache ausnahmsweise schon. Pakistan ist nicht nur ein Entwicklungsland mit 170 Mio. Einwohnern und einer strategischen Grenze mit Afghanistan, sondern es ist auch ein Land mit rund dreißig Atomsprengköpfen. Die Sicherheitsrisiken im Falle eines Zusammenbruchs Pakistans wären für die Sicherheit der gesamten entwickelten Welt verheerend. Vielleicht können die Handelspräferenzen für Pakistan dieses Ereignis verhindern helfen."@de⁹ "Κυρία Πρόεδρε, κατά το παρελθόν, έχω ασκήσει συχνά δριμεία κριτική κατά του βρετανού πρωθυπουργού Cameron. Ωστόσο, ο πρωθυπουργός Cameron είχε απόλυτο δίκιο όταν ζήτησε να χορηγηθούν στο Πακιστάν εμπορικές προτιμήσεις. Βεβαίως, χρησιμοποιώ τη λέξη «ζήτησε» με κάποια προσοχή. Αυτό ακριβώς που όφειλε να κάνει ο βρετανός πρωθυπουργός ήταν να «ζητήσει». Μετά την προσχώρησή του στην ΕΕ, το Ηνωμένο Βασίλειο, η πέμπτη μεγαλύτερη οικονομία του κόσμου, δεν διαθέτει την αυτονομία να καθορίζει την εμπορική πολιτική του ακόμη και με μια χώρα της Κοινοπολιτείας. Εντούτοις, είναι προς το εθνικό συμφέρον του Ηνωμένου Βασιλείου να χορηγηθούν τώρα στο Πακιστάν εμπορικές προτιμήσεις. Σπανίως συμφωνώ με τον David Martin, αλλά συμφωνώ σε αυτό. Το Πακιστάν δεν είναι μόνο μια αναπτυσσόμενη χώρα με 170 εκατομμύρια κατοίκους και με σύνορα στρατηγικής σημασίας με το Αφγανιστάν· είναι επίσης μια χώρα που διαθέτει τριάντα περίπου πυρηνικές κεφαλές. Οι συνέπειες από τυχόν κατάρρευση του Πακιστάν θα ήταν καταστροφικές για την ασφάλεια ολόκληρου του ανεπτυγμένου κόσμου. Οι εμπορικές προτιμήσεις προς το Πακιστάν αυτήν τη στιγμή ενδεχομένως να συμβάλουν να αποτραπεί αυτό."@el¹⁰ "Señora Presidenta, en el pasado he sido muy crítico con el Primer Ministro británico, el señor Cameron. Pero el Primer Ministro Cameron, hacía bien en pedir que se concedieran preferencias comerciales a Pakistán. Ahora utilizo la palabra «pedir» con cuidado. Pedir es lo que el Primer Ministro británico ha tenido que hacer. Desde que entró a formar parte de la UE, el Reino Unido, la quinta economía del mundo, no tiene la autonomía para determinar políticas comerciales, ni siquiera con un país de la Commonwealth. No obstante, al Reino Unido le interesa que Pakistán disfrute de preferencias comerciales. Rara vez estoy de acuerdo con David Martin, pero sí coincido con él en este caso. Pakistán no es solo un país en desarrollo de 170 millones de habitantes y con fronteras estratégicas con Afganistán, también es un país que posee unas treinta cabezas nucleares. Las implicaciones que el colapso del Estado de Pakistán tendría para la seguridad serían devastadoras en todo el mundo desarrollado. Las preferencias comerciales para Pakistán en este momento quizás puedan evitar que eso suceda."@es²¹ "Austatud juhataja! Olen varem teravalt kritiseerinud Ühendkuningriigi peaministrit David Cameroni. Kuid tal oli täiesti õigus, kui ta palus anda Pakistanile kaubandussoodustused. Kasutan nüüd sõna „palus” mõningase ettevaatusega. Palumine on just see, mida Ühendkuningriigi peaminister pidi tegema. Alates ELiga ühinemisest ei ole Ühendkuningriigil, maailma suuruselt viiendal majanduskeskkonnal enam sõltumatut õigust otsustada kaubanduspoliitika üle isegi mitte Rahvaste Ühenduse riigis. Sellest olenemata on Ühendkuningriigi huvides, et Pakistan saaks nüüd kaubandussoodustused. Ma nõustun David Martiniga harva, kuid selles küsimuses olen temaga ühel meelel. Pakistan ei ole mitte ainult 170 miljoni elanikuga arenguriik, millel on strateegilised piirid Afganistaniga, vaid ka riik, millel on umbes 30 tuumalõhkepead. Pakistani riigi kokkukukkumisel oleks kogu arenenud maailma julgeolekule hävitav mõju. Võib-olla aitavad seekord Pakistanile antavad kaubandussoodustused takistada seda juhtumast."@et⁵ "Arvoisa puhemies, olen aiemmin arvostellut pistävästi Yhdistyneen kuningaskunnan pääministeriä Cameronia. Pääministeri Cameron oli kuitenkin ehdottomasti oikeassa pyytäessään myöntämään Pakistanille tullietuuksia. Nyt käytän sanaa "pyytää" hieman varovaisemmin. Pyytäminen on juuri se, mitä Yhdistyneen kuningaskunnan pääministerin on täytynyt tehdä. Sen jälkeen, kun Yhdistynyt kuningaskunta, maailman viidenneksi suurin talous, liittyi Euroopan unioniin, se ei ole määrittänyt itsenäisesti kauppapolitiikkaansa edes suhteessa kansainyhteisöön kuuluvaan maahan. Silti on Yhdistyneen kuningaskunnan kansallisen edun mukaista, että Pakistan saisi nyt tullietuuksia. Olen harvoin samaa mieltä mistään David Martinin kanssa, mutta tässä asiassa olen. Pakistan ei ole vain kehitysmaa, jossa on 170 miljoonaa asukasta ja jolla on strateginen raja Afganistanin kanssa, vaan se on myös maa, jolla on kolme ydinkärkeä. Pakistanin valtion romahtamisen aiheuttamat turvallisuusvaikutukset olisivat tuhoisia koko kehittyneen maailman turvallisuudelle. Tällaisena aikana Pakistanin tullietuudet saattaisivat ehkä auttaa estämään sen."@fi⁷ "Madame la Présidente, dans le passé, j’ai souvent été très critique à l’égard du premier ministre britannique Cameron. Pourtant, le premier ministre Cameron a eu tout à fait raison de demander que l’on accorde des préférences commerciales au Pakistan. Je n’utilise pas le verbe «demander» au hasard. «Demander», c’est exactement ce que le premier ministre britannique a dû faire. Depuis son adhésion à l’UE, le Royaume-Uni, cinquième économie mondiale, ne peut pas définir de façon autonome sa politique commerciale, même avec un pays du Commonwealth. Néanmoins, il est dans l’intérêt national du Royaume-Uni que le Pakistan obtienne aujourd’hui des préférences commerciales. Je suis rarement d’accord avec David Martin, mais c’est le cas en l’occurrence. Le Pakistan n’est pas seulement un pays en développement de 170 millions d’habitants ayant des frontières stratégiques avec l’Afghanistan, c’est aussi un pays qui dispose de quelque trente ogives nucléaires. Les implications sécuritaires d’un effondrement de l’état pakistanais seraient dévastatrices pour la sécurité de l’ensemble du monde développé. L’octroi de préférences commerciales au Pakistan pourrait peut-être permettre d’éviter cela."@fr⁸ ". – Elnök asszony! A múltban többször is élesen bíráltam Cameron brit miniszterelnök urat. Ugyanakkor Cameron miniszterelnök úr teljes mértékben helyesen tette, hogy kereskedelmi kedvezményeket kért Pakisztán számára. Most óvatosan bánok a „kér” szóval. Pontosan a kérés volt az, amit a brit miniszterelnöknek tennie kellett. Az EU-hoz való csatlakozása óta az Egyesült Királyságnak, amely a világ ötödik legnagyobb gazdasága, nincs autonómiája a kereskedelempolitika meghatározásában, még a Nemzetközösség országainak vonatkozásában sem. Az Egyesült Királyságnak azonban nemzeti érdeke, hogy Pakisztán most kereskedelmi kedvezményeket kapjon. Ritkán értek egyet David Martinnal, de ebben a kérdésben egyetértek vele. Pakisztán nemcsak egy fejlődő ország, amelynek 170 millió lakosa van és stratégiai fontosságú határai vannak Afganisztánnal; de egy olyan ország is, amely legalább harminc nukleáris robbanófejjel rendelkezik. A pakisztáni állam összeomlásának biztonsági következményei az egész fejlett világ biztonságára pusztító hatással lennének. A Pakisztánnak nyújtandó kereskedelmi kedvezmények talán most segíthetnek abban, hogy ez ne következhessen be."@hu¹¹ "Signora Presidente, in passato siamo stati duramente criticati dal Primo ministro britannico Cameron. Tuttavia, il Primo ministro ha avuto perfettamente ragione a chiedere che al Pakistan venissero concesse preferenze commerciali. Ora uso il termine “chiedere” con una certa cautela. Chiedere è esattamente ciò che il Primo ministro britannico ha dovuto fare. Dall’adesione all’Unione europea, il Regno Unito, quinta economia per importanza al mondo, non ha l’autonomia per stabilire la propria politica commerciale, neanche in un paese del Commonwealth. Nondimeno, è interesse nazionale del Regno Unito che il Pakistan ora ottenga preferenze commerciali. Raramente concordo con l’onorevole Martin, ma in questa occasione condivido il suo parere. Il Pakistan non è soltanto un paese in via di sviluppo con 170 milioni di abitanti e confini strategici con l’Afghanistan; è anche un paese che ha circa trenta testate nucleari. Le implicazioni di un crollo dello Stato pakistano sarebbero devastanti per la sicurezza di tutto il mondo sviluppato. Concedere ora preferenze commerciali al Pakistan forse potrebbe contribuire a impedire che ciò accada."@it¹² "Ponia pirmininke, anksčiau aš dažnai ir aštriai kritikuodavau Didžiosios Britanijos ministrą pirmininką D. Cameroną. Tačiau premjeras D. Cameron buvo visiškai teisus, prašydamas suteikti Pakistanui prekybos lengvatas. Dabar žodį „prašyti“ tariu šiek tiek atsargiai. Didžiosios Britanijos ministras pirmininkas būtent turėjo paprašyti. Nuo tada, kai įstojo į ES, Jungtinė Karalystė, penktoji pagal ekonomikos apimtį pasaulio valstybė, negali savarankiškai nusistatyti prekybos politikos, netgi prekybos su Britanijos Tautų sandraugos šalimis. Tačiau JK nacionaliniams interesams vis dėlto būtų palankiau, jei Pakistanui niekada nebūtų suteiktos prekybos lengvatos. Aš retai sutinku su D. Martinu, bet šiuo klausimu jam pritariu. Pakistanas nėra tik besivystanti šalis, turinti 170 mln. gyventojų ir strateginę sieną su Afganistanu, – tai ir apie 30 branduolinių kovinių galvučių turinti šalis. Pakistano valstybės žlugimas saugumo požiūriu turėtų triuškinančių padarinių visam išsivysčiusiam pasauliui. Prekybos lengvatos Pakistanui, ko gero, gali padėti tai sustabdyti."@lt¹⁴ "Priekšsēdētājas kundze, agrāk bieži asi kritizēju britu premjerministru . Tomēr premjerministrs kungs rīkojās pilnīgi pareizi, kad lūdza piešķirt tirdzniecības preferences Pakistānai. Šobrīd īpaši uzmanīgi lietoju vārdu „lūdza”. Lūgt ir tieši tas, kas britu premjerministram bija jādara. Kopš pievienošanās ES Apvienotajai Karalistei, valstij, kura pasaulē ir piektajā vietā ekonomikas ziņā, nav autonomu tiesību noteikt tirdzniecības politiku pat attiecībās ar sadraudzības valsti. Neskatoties uz to, tirdzniecības preferenču piešķiršana atbilst Apvienotās Karalistes nacionālajām interesēm. Reti kad esmu vienisprātis ar bet šajā jautājumā viņam piekrītu. Pakistāna nav tikai jaunattīstības valsts ar 170 miljonu lielu iedzīvotāju skaitu un stratēģisku robežu ar Afganistānu; tā ir arī valsts, kurai pieder apmēram trīsdesmit kodolgalviņu. Pakistānas valsts sabrukuma radītās sekas drošībai būtu katastrofālas visas attīstītas pasaules drošībai. Tirdzniecības preferenču piešķiršana Pakistānai pašlaik varbūt to novērstu."@lv¹³ "Madam President, in the past I have often been sharply critical of British Prime Minister Cameron. However, Prime Minister Cameron was absolutely correct to ask for trade preferences to be granted to Pakistan. Now I use the word ‘ask’ with some care. Asking is exactly what the British Prime Minister has had to do. Since joining the EU, the United Kingdom, the world’s fifth largest economy, does not have the autonomy to determine trade policy even with a Commonwealth country. Nevertheless, it is in the UK’s national interest that Pakistan should now get trade preferences. I rarely agree with David Martin but I do on this. Pakistan is not only a developing country with 170 million inhabitants and strategic borders with Afghanistan; it is also a country which has some thirty nuclear warheads. The security implications of a collapse of the Pakistan State would be devastating to the security of the entire developed world. Trade preferences for Pakistan at this time may perhaps help stop that happening."@mt¹⁵ ". Mevrouw de Voorzitter, in het verleden heb ik vaak scherpe kritiek geuit op de Britse premier Cameron. Premier Cameron had echter volstrekt gelijk toen hij vroeg om Pakistan handelspreferenties te verlenen. Ik gebruik hier zorgvuldig het woord ‘vroeg’. Vragen is precies wat de Britse premier moest doen. Sinds het Verenigd Koninkrijk, de vijfde economie van de wereld, is toegetreden tot de EU, heeft het zelfs niet meer de autonomie om zijn handelsbeleid met landen van het Britse Gemenebest vast te stellen. Desondanks is het in het nationaal belang van het Verenigd Koninkrijk dat Pakistan nu handelspreferenties krijgt. Ik ben het zelden met David Martin eens, maar op dit punt wel. Pakistan is niet alleen een ontwikkelingsland met 170 miljoen inwoners en strategische grenzen met Afghanistan; het is ook een land dat circa dertig kernkoppen heeft. Een ineenstorting van de Pakistaanse staat zou verwoestende gevolgen hebben voor de veiligheid van de hele ontwikkelde wereld. Handelspreferenties voor Pakistan zouden dat op dit moment misschien kunnen helpen voorkomen."@nl³ "Pani przewodnicząca! W przeszłości mieliśmy bardzo krytyczny stosunek do brytyjskiego premiera Davida Camerona. Jednakże premier Cameron miał całkowitą rację, zwracając się o przyznanie Pakistanowi preferencji handlowych. Teraz używam słowa „zwracać się” z pewną ostrożnością, lecz brytyjski premier dokładnie to musiał zrobić. Od czasu przystąpienia do UE Wielka Brytania, piąta co do wielkości gospodarka światowa, jest pozbawiona autonomii w ustalaniu polityki handlowej nawet w stosunku do kraju należącego do Wspólnoty Narodów. Niemniej jednak przyznanie Pakistanowi preferencji handlowych leży teraz w interesie Wielkiej Brytanii. Rzadko zgadzam się z Davidem Martinem, lecz w tej kwestii popieram go. Pakistan jest nie tylko krajem rozwijającym się, o 170 milionach mieszkańców i strategicznych granicach z Afganistanem; to również kraj mający około trzydziestu głowic jądrowych. Skutki upadku państwa pakistańskiego dla bezpieczeństwa całego rozwiniętego świata byłyby porażające. Preferencje handlowe dla Pakistanu pomogłyby, być może, w powstrzymaniu takiego biegu wydarzeń."@pl¹⁶ "Senhora Presidente, no passado, fui muitas vezes um crítico acerbo do Primeiro-Ministro britânico, David Cameron. No entanto, o Primeiro-Ministro Cameron andou muitíssimo bem ao pedir a concessão de preferências comerciais ao Paquistão. Não uso o termo "pedir" de forma arbitrária. Foi isso, exactamente, que o primeiro-ministro teve de fazer. Desde que aderiu à UE, o Reino Unido, a quinta maior economia mundial, não tem autonomia para definir a política comercial, sequer com um país da Commonwealth. Não obstante, é do interesse nacional do Reino Unido que sejam concedidas ao Paquistão preferências comerciais. Raramente estou de acordo com David Martin, mas nesta matéria estou. O Paquistão não é apenas um país em desenvolvimento com 170 milhões de habitantes e fronteiras estratégicas com o Afeganistão; é também um país que tem umas trintas ogivas nucleares. Um eventual colapso do Estado paquistanês teria repercussões devastadoras na segurança de todo o mundo desenvolvido. A concessão de preferências comerciais ao Paquistão neste momento poderá, porventura, contribuir para evitar que ele ocorra."@pt¹⁷ "Doamnă președintă, în trecut, am fost adesea extrem de critic cu prim-ministrul britanic Cameron. Cu toate acestea, prim-ministrul Cameron a fost absolută dreptate să solicite acordarea de preferințe comerciale Pakistanului. Folosesc cuvântul „solicite” cu grijă. Să solicite este exact ceea ce prim-ministrul britanic a trebuit să facă. De la aderarea la UE, Regatul Unit, a cincea mare economie din lume, nu are autonomia de a stabili politica în domeniul comercial nici chiar cu o țară din Commonwealth. Cu toate acestea, este în interesul național al Regatului Unit ca Pakistanul să obțină acum preferințe comerciale. Rareori sunt de acord cu David Martin, dar acum este una dintre acele ocazii. Pakistanul nu este numai o țară în curs de dezvoltare cu 170 de milioane de locuitori și frontiere strategice cu Afganistanul; este, de asemenea, o țară care are aproximativ treizeci de focoase nucleare. Implicațiile legate de securitate ale unui colaps al statului Pakistan ar fi devastatoare pentru securitatea întregii lumi dezvoltate. Preferințele comerciale pentru Pakistan în acest moment pot ajuta, probabil, ca acest lucru să nu se întâmple."@ro¹⁸ "Vážená pani predsedajúca, v minulosti som britského premiéra Camerona často ostro kritizoval. Avšak premiér Cameron úplne správne požiadal o to, aby sa Pakistanu udelili obchodné preferencie. Slovo „požiadal“ používam teraz trochu opatrne. Požiadať je presne to, čo musel britský premiér urobiť. Spojené kráľovstvo s piatym najväčším hospodárstvom na svete nemá od vstupu do EÚ autonómiu, pokiaľ ide o vymedzenie obchodnej politiky dokonca ani v prípade krajiny, ktorá patrí do Britského spoločenstva. To, aby Pakistan v súčasnosti získal obchodné preferencie, je však vo vnútroštátnom záujme Spojeného kráľovstva. S Davidom Martinom súhlasím zriedkavo, v tomto prípade však áno. Pakistan nie je len rozvojovou krajinou so 170 miliónmi obyvateľov a strategickými hranicami s Afganistanom, ale aj krajinou, ktorá má približne tridsať jadrových hlavíc. Dôsledky kolapsu pakistanského štátu na bezpečnosť by boli ničivé pre bezpečnosť celého rozvinutého sveta. Obchodné preferencie pre Pakistan v tomto období tomu možno pomôžu zabrániť."@sk¹⁹ "Gospa predsednica, v preteklosti sem pogosto ostro kritiziral britanskega predsednika vlade Camerona. Vendar pa je imel predsednik vlade Cameron popolnoma prav, ko je pozval, naj se Pakistanu odobri trgovinske preferenciale. Zdaj besedo „pozivati“ uporabljam previdno. Tudi britanski predsednik vlade je moral samo pozvati. Vse od pridružitve EU Združeno kraljestvo, peto največje gospodarstvo na svetu, nima več avtonomije za določanje trgovinske politike niti z državo Commonwealtha. Vendar pa je v nacionalnem interesu Združenega kraljestva, da Pakistan zdaj dobi trgovinske preferenciale. Redko se strinjam z Davidom Martinom, toda glede tega se. Pakistan ni samo država v razvoju s 170 milijoni prebivalcev in strateškimi mejami z Afganistanom; je tudi država, ki ima okoli trideset jedrskih konic. Varnostne posledice zloma pakistanske države bi bile pogubne za varnost celotnega razvitega sveta. Trgovinski preferenciali za Pakistan lahko morda v tem trenutku preprečijo, da bi se to zgodilo."@sl²⁰ "Fru talman! Tidigare har jag ofta riktat skarp kritik mot den brittiske premiärministern David Cameron. Trots det tycker jag att det var helt rätt gjort av premiärminister Cameron att be om handelsförmåner för Pakistan. Jag använder ordet ”be” med särskild eftertanke. Be är nämligen precis vad den brittiske premiärministern har fått lov att göra. Sedan inträdet i EU har Storbritannien, som är världens femte största ekonomi, inte längre självbestämmanderätt över sin egen handelspolitik, inte ens när det gäller ett land som tillhör Samväldet. Icke desto mindre ligger det i Storbritanniens intresse att Pakistan nu får åtnjuta handelsförmåner. Jag instämmer sällan med David Martin, men i det här fallet gör jag det. Pakistan är inte bara ett utvecklingsland med 170 miljoner invånare och strategiska gränser mot Afghanistan – det är dessutom ett land som har omkring trettio kärnstridsspetsar. De säkerhetsmässiga följderna om den pakistanska staten skulle kollapsa vore katastrofala för hela den utvecklade världen. Handelsförmåner för Pakistan i det här läget kan bidra till att förhindra detta. <BRK>"@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Cameron"¹³ "D. Cameron"¹³ "David Martin"¹³ "EFD frakcijos vardu."¹⁴ "EFD grupas vārdā."¹³ "William (The Earl of) Dartmouth"¹¹ "William (The Earl of) Dartmouth,"^{18,5,15,1,19,14,16,13,9,21,4} "William (grof) Dartmouthski (William (The Earl of) Dartmouth),"²⁰ "az EFD képviselőcsoport nevében"¹¹ "en nombre del Grupo EFD."²¹ "fraktsiooni EFD nimel."⁵ "im Namen der EFD-Fraktion."⁹ "jménem skupiny EFD."¹ "on behalf of the EFD Group"¹⁵ "on behalf of the EFD Group."⁴ "v imenu skupine EFD."²⁰ "v mene skupiny EFD."¹⁹ "w imieniu grupy EFD."¹⁶ "în numele Grupului EFD."¹⁸
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶