Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-09-23-Speech-4-030"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2010-09-23"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Viitoarea alocare a fondurilor în cadrul Instrumentului european de vecinătate și parteneriat pentru bugetul aferent programelor de cooperare transfrontalieră (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"en"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20100923.2.4-030"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-09-23-Speech-4-031⁶
lpv:speaker	lp:Charles Tannock⁶
lpv:spoken text	"Mr President, as the former rapporteur for the ENP in the last Parliament, I would say to Commissioner Füle that I remain sceptical as to whether one can really combine Morocco and Moldova under one policy umbrella. To an extent, the Eastern Partnership developments and the Euromed/Barcelona Process reflect my concerns. Of course, I still hope that one day Ukraine, Moldova and a democratic Belarus might join the European Union. Nevertheless, I do agree that more cross-border ENPI funding needs to made affordable to solve questions such as the frozen conflicts from Transnistria to Nagorno-Karabakh, which is a region that particularly concerns me and which has never had any funding from the Commission. There is a real risk at the moment of an escalation of tensions, or even of hostilities breaking out again between Armenia and Azerbaijan over Nagorno-Karabakh, particularly as Azerbaijan is now flush with petrodollars. In the southern dimension, solving the Western Sahara question and fighting religious fundamentalism, particularly in secular countries like Egypt and Tunisia, could also be an area where cross-border cooperation could become a priority. Sadly, for most of the countries of the European neighbourhood policy, it is all about bilateral EU relations with Brussels, with little or no interest really in regional integration amongst themselves or in cross-border cooperation."@en⁴
lpv:spokenAs	substitute; Delegation to the EU-Ukraine Parliamentary Cooperation Committee (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; AFET (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; SEDE (2009-09-28--2012-01-18)²³ member; DROI (2009-07-16--2012-01-18)²³ vice-chair; Delegation for relations with the NATO Parliamentary Assembly (2009-09-29--2014-06-30)²³ substitute; Delegation to the Euronest Parliamentary Assembly (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; PECH (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; Delegation for relations with India (2009-09-16--2012-03-27)²³ unknown; Conservative Party (2009-07-14--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Pane předsedající, jakožto bývalý zpravodaj pro evropskou politiku sousedství v minulém Parlamentu bych panu komisaři Fülemu rád řekl, že zůstávám skeptický k tomu, zda je možné Maroko a Moldavsko umístit pod jednu politickou střechu. Vývoj Východního partnerství a evropsko-středomořské partnerství / barcelonský proces moje obavy do jisté míry odráží. Samozřejmě stále doufám, že Ukrajina, Moldavsko a demokratické Bělorusko by se jednoho dne mohly k Evropské unii připojit. Nicméně souhlasím s tím, že je potřeba v oblasti přeshraniční spolupráce zpřístupnit více prostředků ENPI, abychom vyřešili problémy, jako jsou „zamrzlé“ konflikty od Podněstří po Náhorní Karabach, což je region, o který se obzvlášť zajímám a který od Komise nikdy nezískal žádné finanční prostředky. V současné době zde existuje vážné riziko vzrůstu napětí nebo dokonce opětovného vypuknutí násilností mezi Arménií a Ázerbájdžánem kvůli Náhornímu Karabachu, zejména teď, když je Ázerbájdžán plný petrodolarů. Směrem na jih je oblastí, kde by se přeshraniční spolupráce mohla stát prioritou, řešení otázky Západní Sahary a boj s náboženským fundamentalismem, zejména v sekulárních zemích, jako je Egypt nebo Tunisko. Pro většinu zemí evropské politiky sousedství však jde pouze o bilaterální vztahy s EU a Bruselem, s pramalým nebo žádným skutečným zájmem o regionální integraci, ať už vzájemnou, nebo prostřednictvím přeshraniční spolupráce."@cs¹ "Hr. formand! Som tidligere ordfører for den europæiske naboskabspolitik i det forrige Parlament vil jeg sige til kommissær Füle, at jeg fortsat er skeptisk overfor, hvorvidt man virkelig kan kombinere Marokko og Moldova under én politisk paraply. Udviklingen i det østlige partnerskab og Euromed/ Barcelonaprocessen afspejler til en vis grad min bekymring. Jeg håber selvfølgelig fortsat, at Ukraine, Moldova og et demokratisk Belarus en skønne dag kan blive medlemmer af EU. Jeg er ikke desto mindre enig i, at der er behov for mere grænseoverskridende finansiering via ENPI for at løse problemer som f.eks. de fastfrosne konflikter fra Transdnestrien til Nagorno-Karabakh – et område, der ligger mig særlig på sinde, og som aldrig har modtaget støtte fra Kommissionen. I øjeblikket er der en reel risiko for en optrapning af spændinger eller sågar udbrud af fjendtligheder mellem Armenien og Aserbajdsjan på grund af Nagorno-Karabakh, især nu, hvor Aserbajdsjan er oversvømmet med petrodollars. Hvad angår den sydlige dimension, kunne en løsning på Vestsahara-spørgsmålet og bekæmpelse af religiøs fundamentalisme, specielt i verdslige lande som Egypten og Tunesien, også være et område, hvor det grænseoverskridende samarbejde prioriteres. For de fleste af landene under den europæiske naboskabspolitik handler det desværre alt sammen om bilaterale EU-forbindelser med Bruxelles, hvor der kun er ringe eller ingen interesse for regional integration eller et grænseoverskridende samarbejde."@da² "Herr Präsident, als ehemaliger Berichterstatter der ENP im letzten Parlament erkläre ich Kommissar Füle, dass ich skeptisch bleibe, ob man Marokko und die Republik Moldau wirklich unter einen politischen Hut bekommen kann. Bis zu einem gewissen Punkt spiegeln die Entwicklungen der Östlichen Partnerschaft und der Euromed/Barcelona-Prozess meine Bedenken wider. Natürlich hoffe ich immer noch, dass die Ukraine, die Republik Moldau und ein demokratisches Belarus eines Tages der Europäischen Union beitreten. Ich stimme jedoch nicht darin überein, dass weitere Geldmittel für das grenzübergreifende ENPI zur Verfügung gestellt werden müssen, um Probleme wie die eingefrorenen Konflikte von Transnistrien bis Bergkarabach, eine Region, die mich besonders besorgt und die niemals Geldmittel von der Kommission erhalten hat, zu lösen. Zwischen Armenien und Aserbaidschan besteht derzeit eine reale Gefahr einer Eskalation der Spannungen oder sogar eines erneuten Ausbruchs von Feindseligkeiten um Bergkarabach, insbesondere, da Aserbaidschan nun reichlich mit Petrodollars ausgestattet ist. In der südlichen Dimension könnte auch die Lösung der Frage der Westsahara und der Kampf gegen religiösen Fundamentalismus, insbesondere in säkularen Ländern wie Ägypten und Tunesien, ein Bereich sein, in dem die grenzübergreifende Zusammenarbeit vorrangig werden könnte. Leider geht es den meisten Ländern der Europäischen Nachbarschaftspolitik nur um bilaterale EU-Beziehungen mit Brüssel, wobei sie die regionale Integration untereinander oder die grenzübergreifende Zusammenarbeit nur wenig oder gar nicht interessiert."@de⁹ "Κύριε Πρόεδρε, ως πρώην εισηγητής για την ΕΠΓ του προηγουμένου Κοινοβουλίου, θα ήθελα να πω στον Επίτροπο Füle ότι παραμένω επιφυλακτικός σχετικά με το εάν μπορεί πραγματικά να συνδυαστεί το Μαρόκο και η Μολδαβία στο πλαίσιο μιας ενιαίας πολιτικής. Οι εξελίξεις της ανατολικής εταιρικής σχέσης και η ευρωμεσογειακή εταιρική σχέση/διαδικασία της Βαρκελώνης αντικατοπτρίζουν, ως έναν βαθμό, τις ανησυχίες μου. Ασφαλώς, ελπίζω ακόμα ότι μια μέρα η Ουκρανία, η Μολδαβία και μια δημοκρατική Λευκορωσία μπορεί να ενταχθούν στην Ευρωπαϊκή Ένωση. Ωστόσο, συμφωνώ με το ότι πρέπει να διατεθούν περισσότερες διασυνοριακές χρηματοδοτήσεις του ευρωπαϊκού μηχανισμού γειτονίας και εταιρικής σχέσης για να λυθούν ζητήματα όπως οι παγωμένες συγκρούσεις από την Υπερδνειστερία ως το Ναγκόρνο-Καραμπάχ, που είναι μια περιοχή η οποία με ενδιαφέρει ιδιαίτερα και δεν έτυχε ποτέ καμίας χρηματοδότησης από την Επιτροπή. Υπάρχει σήμερα πραγματικός κίνδυνος να υπάρξει κλιμάκωση των εντάσεων, ή ακόμα και να σημειωθούν ξανά εχθροπραξίες ανάμεσα στην Αρμενία και το Αζερμπαϊτζάν σχετικά με το Ναγκόρνο-Καραμπάχ, ιδιαίτερα αφού το Αζερμπαϊτζάν κατακλύζεται τώρα με πετροδολάρια. Στη νότια διάσταση, αν λυθεί το ζήτημα της δυτικής Σαχάρας και αν καταπολεμηθεί ο θρησκευτικός φονταμενταλισμός ιδιαίτερα σε κοσμικές χώρες όπως η Αίγυπτος και η Τυνησία, θα μπορούσε επίσης να υπάρξει ένας τομέας όπου η διασυνοριακή συνεργασία θα μπορούσε να αποτελέσει προτεραιότητα. Δυστυχώς, για τις περισσότερες χώρες της ευρωπαϊκής πολιτικής γειτονίας πρόκειται μόνο για τις διμερείς σχέσεις με τις Βρυξέλλες, με λίγο ή καθόλου πραγματικό ενδιαφέρον για την περιφερειακή ολοκλήρωση μεταξύ τους ή τη διασυνοριακή συνεργασία."@el¹⁰ "Señor Presidente, como antiguo ponente para el IEVA en el último Parlamento, quiero decir al Comisario Füle que mantengo mi escepticismo con respecto a si uno puede realmente unir a Marruecos y Moldova bajo un único paraguas político. En cierto modo, los acontecimientos de la Asociación Oriental y el Proceso de Barcelona/Euromed reflejan mis preocupaciones. Por supuesto, todavía espero que un día Ucrania, Moldova y una Belarús democrática se puedan unir a la Unión Europea. No obstante, estoy de acuerdo en que es necesario asignar más fondos del IEVA para resolver cuestiones como los conflictos congelados desde Transdniéster hasta Nagorno-Karabaj. En estos momentos existe un riesgo real de que se intensifiquen las tensiones o incluso de que se produzcan hostilidades de nuevo entre Armenia y Azerbaiyán con respecto a Nagorno-Karabaj, en particular porque Azeribaiyán está ahora forrada de petrodólares. Por lo que respecta a la dimensión meridional, la resolución del conflicto del Sáhara Occidental y la lucha contra el fundamentalismo religioso, en particular en países seculares como Egipto y Túnez, también podrían representar ámbitos en los que la cooperación transfronteriza se podría convertir en una prioridad. Lamentablemente, para la mayor parte de los países de la política europea de vecindad, todo consiste en relaciones bilaterales de la UE con Bruselas, con escaso o ningún interés real en la integración regional entre ellos mismos o en la cooperación transfronteriza."@es²¹ "Austatud juhataja! Euroopa naabruspoliitika endise raportöörina parlamendi eelmises koosseisus juhin volinik Štefan Füle tähelepanu sellele, et olen endiselt skeptiline, kas tõesti on võimalik siduda Marokot ja Moldovat ühe poliitilise raamistiku alla. Osaliselt peegeldavad minu muresid idapartnerluse areng ja Euromed/Barcelona protsess. Loomulikult loodan endiselt, et ühel päeval saavad Ukraina, Moldova ja demokraatlik Valgevene Euroopa Liiduga ühineda. Sellest hoolimata leian, et tuleb eraldada rohkem ENPI vahendeid piiriüleseks tegevuseks, et lahendada selliseid küsimusi nagu püsivad konfliktid Transnistrias ja Mägi-Karabahhis. Viimase puhul on tegemist regiooniga, mis teeb mulle eriti muret, sest see ei ole komisjonilt üldse rahastust saanud. Praegu valitseb tõeline oht, et Mägi-Karabahhi pärast hakkavad pinged kasvama või isegi Armeenia ja Aserbaidžaani sõjategevus lahvatab uuesti, eriti nüüd, kui Aserbaidžaan on naftadollaritest üle ujutatud. Lõunadimensioonis võiksid Lääne-Sahara küsimuse lahendamine ning religioosse fundamentalismiga võitlemine, eriti ilmalikes riikides, nagu Egiptus ja Tuneesia, olla samuti valdkonnad, mille puhul võiks piiriülene koostöö prioriteediks muutuda. Kahjuks on enamiku Euroopa naabruskonna poliitiliste riikide jaoks kõige olulisem säilitada Brüsseliga kahepoolsed ELi suhted ning omavahelisest lõimumisest või piiriülesest koostööst huvitutakse vähe või ei huvituta üldse."@et⁵ "Arvoisa puhemies, olin edellisessä parlamentissa Euroopan naapuruuspolitiikan esittelijä ja totean komission jäsenelle Fülelle, että suhtaudun epäilevästi siihen, voidaanko Marokko ja Moldova todella yhdistää samaan poliittiseen viitekehykseen. Itäisessä kumppanuudessa tapahtunut kehitys ja Euro–Välimeri-kumppanuus tai Barcelonan prosessi heijastavat jossakin määrin huolenaiheitani. Toivon tietenkin edelleen, että jonain päivänä Ukraina, Moldova ja demokraattinen Valko-Venäjä voisivat liittyä Euroopan unioniin. Olen kuitenkin samaa mieltä todella myös siitä, että rajat ylittävään yhteistyöhön tarvitaan lisää ENPIn rahoitusta, jotta pitkittyneiden konfliktien kaltaiset kysymykset Transnistriassa ja aina Nagorno-Karabakhissa asti voidaan ratkaista. Viimeksi mainittu on alue, josta olen erityisen huolissani ja joka ei ole koskaan saanut komissiolta minkäänlaista rahoitusta. Tällä hetkellä on olemassa todellinen vaara, että Armenian ja Azerbaidžanin väliset Nagorno-Karabakhiin liittyvät jännitteet laajentuvat tai maiden välille puhkeaa uudelleen jopa väkivaltaisuuksia, etenkin kun Azerbaidžan kylpee nyt öljydollareissa. Eteläisen ulottuvuuden osalta Länsi-Saharan kysymyksen ratkaiseminen ja uskonnollisten ääriliikkeiden vastainen taistelu erityisesti Egyptin ja Tunisian kaltaisissa sekulaarisissa maissa voisi myös olla ala, jolla rajat ylittävä yhteistyö voidaan asettaa etusijalle. Surullista kyllä monelle Euroopan naapuruuspolitiikkaan osallistuvalle maalle kysymys on ennen kaikkea maan kahdenvälisistä suhteista EU:n ja Brysselin kanssa, eikä niillä ole juurikaan, jos lainkaan, todellista kiinnostusta keskinäiseen alueelliseen yhdentymiseen tai rajat ylittävään yhteistyöhön."@fi⁷ "Monsieur le Président, en tant qu’ancien rapporteur pour la PEV au sein du dernier Parlement, je voudrais dire au commissaire Füle que je reste sceptique quant à la possibilité de réellement combiner le Maroc et la Moldavie dans le cadre de la même politique. Dans une certaine mesure, les développements du partenariat oriental et le processus Euromed/de Barcelone reflètent mes préoccupations. Bien entendu, je continue d’espérer qu’un jour, l’Ukraine, la Moldavie et un Belarus indépendant pourront rejoindre l’Union européenne. Néanmoins, je pense bel et bien qu’un financement transfrontalier supplémentaire de l’IEVP doit être mis à disposition afin de résoudre des questions comme les conflits gelés de la Transnistrie au Haut-Karabakh, une région qui me préoccupe particulièrement et qui n’a jamais reçu le moindre financement de la part de la Commission. Pour l’instant, on assiste à un réel risque d’escalade des tensions, voire à l’apparition d’hostilités entre l’Arménie et l’Azerbaïdjan au sujet du Haut-Karabakh, surtout avec les pétrodollars dont l’Azerbaïdjan regorge à présent. Dans la dimension méridionale, la résolution de la question du Sahara occidental et la lutte contre le fondamentalisme religieux, en particulier dans les pays laïques comme l’Égypte et la Tunisie, sont aussi des domaines où la coopération transfrontalière pourrait devenir prioritaire. Malheureusement, pour la plupart des pays de la politique européenne de voisinage, il s’agit uniquement de relations bilatérales avec Bruxelles, avec peu d’intérêt, voire aucun, pour l’intégration régionale de ces pays ni pour la coopération transfrontalière."@fr⁸ ". – Elnök úr! Mint az előző Parlament ENP-előadója, szeretném közölni Füle biztos úrral, hogy továbbra is szkeptikus vagyok azzal kapcsolatban, hogy valóban össze lehet-e hozni Marokkót és Moldovát egyetlen szakpolitikai ernyő alatt. Aggályaimat bizonyos fokig a keleti partnerség alakulása és az Euromed/Barcelona folyamat is tükrözi. Természetesen továbbra is reménykedem abban, hogy egy napon Ukrajna, Moldova és egy demokratikus Fehéroroszország is csatlakozhat az Európai Unióhoz. Mindazonáltal egyetértek azzal, hogy több határokon átnyúló ENPI-forrást kellene biztosítani az olyan kérdések megoldására, mint a Dnyeszteren túli területen és Hegyi-Karabahban állandósult konfliktusok problémája, amely régió különösen problematikus, és amely még soha nem részesült finanszírozásban a Bizottságtól. Jelenleg valós kockázatot látunk arra, hogy erősödnek a feszültségek, sőt arra, hogy ismét ellenségeskedés tör ki Örményország és Azerbajdzsán között Hegyi-Karabah miatt főleg most, hogy Azerbajdzsán bőségesen el van látva olajdollárral. Egy másik terület, ahol a határokon átnyúló együttműködés prioritást kaphatna, a déli terület, ahol meg kell oldani a nyugat-szaharai kérdést, és fel kell venni a harcot a vallási fundamentalizmussal szemben – főként az olyan világi országokban, mint Egyiptom és Tunézia. Sajnálatos módon az érintett országok többsége csupán Brüsszellel folytatott, kétoldalú EU-kapcsolatot lát az európai szomszédsági politikában, és alig – vagy egyáltalán nem – érdekli őket az egymás közötti regionális integráció vagy határokon átnyúló együttműködés."@hu¹¹ ". – Signor Presidente, nella mia qualità di relatore per l’ENPI nella legislatura passata, vorrei dichiarare al Commissario Füle che rimango scettico sulla possibilità di riunire veramente Marocco e Moldova sotto un unico ombrello politico. In una certa misura, gli sviluppi del partenariato orientale e del processo di Barcellona o processo euromediterraneo rispecchiano le mie perplessità. Naturalmente, continuo a sperare che un giorno l’Ucraina, la Moldova e una Bielorussia democratica possano aderire all’Unione europea. Nondimeno, concordo sulla necessità di rendere disponibili ulteriori finanziamenti transfrontalieri ENPI per risolvere questioni come i conflitti congelati dalla Transnistria al Nagorno-Karabakh, una regione che mi sta particolarmente a cuore e che non ha mai ricevuto alcun finanziamento dalla Commissione. In questo momento c’è il concreto rischio di un progressivo inasprirsi delle tensioni, o addirittura dello scoppio di nuove ostilità fra Armenia e Azerbaigian per il Nagorno-Karabakh, soprattutto in quanto ora l’Azerbaigian rigurgita di petrodollari. Per quanto riguarda poi la dimensione meridionale, la soluzione della questione del Sahara occidentale e la lotta contro il fondamentalismo religioso, soprattutto in paesi laici come l’Egitto e la Tunisia, potrebbero a loro volta rappresentare un settore in cui la cooperazione transfrontaliera potrebbe diventare una priorità. Purtroppo, per quasi tutti i paesi partecipanti alla politica europea di vicinato, la questione si risolve nelle relazioni bilaterali UE con Bruxelles, senza il minimo interesse, o quasi, per l’integrazione regionale tra loro o per la cooperazione transfrontaliera."@it¹² "Pone pirmininke, kaip buvęs praėjusios kadencijos Parlamento pranešėjas EKP klausimu, norėčiau pasakyti Komisijos nariui Š. Fülei, kad skeptiškai vertinu galimybę po vienu politikos skėčiu priglausti Maroką ir Moldovą. Tam tikra prasme man nerimą kelia Rytų partnerystės raida ir EUROMED (Barselonos) procesas. Žinoma, vis dar viliuosi, kad vieną dieną Ukraina, Moldova ir demokratinė Baltarusija galės įstoti į Europos Sąjungą. Tačiau kartu pripažįstu, kad pagal tarpvalstybinę EKPP reikia skirti daugiau lėšų tokiems klausimams, kaip įsisenėję konfliktai nuo Padnestrės iki Kalnų Karabacho – regiono, kuris man ypač rūpi ir kuris nėra gavęs finansavimo iš Komisijos, spręsti. Šiuo metu esama realios grėsmės, kad tarp Armėnijos ir Azerbaidžano kils įtampa dėl Kalnų Karabacho ar net bus pradėti karo veiksmai, nes Azerbaidžanas šiuo metu maudosi už naftą gaunamuose piniguose. Pietų aspektu Vakarų Sacharos klausimo sprendimas ir kova su religiniu fundamentalizmu, ypač tokiose pasaulietiškose šalyse kaip Egiptas ir Tunisas, galėtų būti ta sritis, kurioje tarpvalstybinis bendradarbiavimas galėtų tapti prioritetu. Gaila, tačiau daugeliui šalių Europos kaimynystės politika reiškia dvišalius ES santykius su Briuseliu, rodant mažai arba nerodant jokio intereso plėtoti regioninę tarpusavio integraciją ar tarpvalstybinį bendradarbiavimą."@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs! Būdams bijušais referents par EKPI iepriekšējā Parlamentā, es vēlos pateikt komisāram ka es joprojām skeptiski raugos uz to, vai faktiski ir iespējams Maroku un Moldovu iekļaut vienā pamatpolitikā. Savā ziņā tendences Austrumu partnerības jomā, kā arī Eiropas un Vidusjūras reģiona valstu un Barselonas process apstiprina manas bažas. Protams, es joprojām ceru, ka kādu dienu Ukraina, Moldova un demokrātiska Baltkrievija varētu pievienoties Eiropas Savienībai. Neraugoties uz to, es piekrītu, ka jāpalielina pārrobežu EKPI finansējums, lai atrisinātu tādus jautājumus kā iesaldētie konflikti teritorijā no Transnistrijas līdz Kalnu Karabahai — reģionam, kas mani jo īpaši satrauc un kas nekad nav saņēmis Komisijas finansējumu. Šobrīd ir faktisks risks, ka var palielināties spriedze vai pat vēlreiz uzliesmot karadarbība starp Armēniju un Azerbaidžānu par Kalnu Karabahu, jo īpaši tādēļ, ka Azerbaidžānā tagad ieplūst naftas dolāri. Arī dienvidu dimensijā ir joma, kurā pārrobežu sadarbība varētu kļūt par prioritāti, — Rietumsahāras jautājuma atrisināšana un reliģiskā fundamentālisma apkarošana, jo īpaši laicīgās valstīs, piemēram, Ēģiptē un Tunisijā. Diemžēl attiecībā uz lielāko daļu valstu Eiropas kaimiņattiecību politikā tiek uzsvērtas divpusējās attiecības ar Briseli, bet interese par reģionālo integrāciju šo valstu starpā vai par pārrobežu sadarbību patiesībā ir maza vai tās vispār nav."@lv¹³ "Mr President, as the former rapporteur for the ENP in the last Parliament, I would say to Commissioner Füle that I remain sceptical as to whether one can really combine Morocco and Moldova under one policy umbrella. To an extent, the Eastern Partnership developments and the Euromed/Barcelona Process reflect my concerns. Of course, I still hope that one day Ukraine, Moldova and a democratic Belarus might join the European Union. Nevertheless, I do agree that more cross-border ENPI funding needs to made affordable to solve questions such as the frozen conflicts from Transnistria to Nagorno-Karabakh, which is a region that particularly concerns me and which has never had any funding from the Commission. There is a real risk at the moment of an escalation of tensions, or even of hostilities breaking out again between Armenia and Azerbaijan over Nagorno-Karabakh, particularly as Azerbaijan is now flush with petrodollars. In the southern dimension, solving the Western Sahara question and fighting religious fundamentalism, particularly in secular countries like Egypt and Tunisia, could also be an area where cross-border cooperation could become a priority. Sadly, for most of the countries of the European Neighbourhood Policy, it is all about bilateral EU relations with Brussels, with little or no interest really in regional integration amongst themselves or in cross-border cooperation."@mt¹⁵ "Mijnheer de Voorzitter, als voormalige rapporteur voor het Europees nabuurschapsbeleid in het vorige Parlement zou ik tegen commissaris Füle willen zeggen dat ik sceptisch blijf over de vraag of we Marokko en Moldavië werkelijk onder één beleidsparaplu kunnen combineren. De ontwikkelingen rond het Oostelijk Partnerschap en het Euromed/Barcelona-proces weerspiegelen tot op zekere hoogte mijn zorgen. Uiteraard hoop ik nog steeds dat Oekraïne, Moldavië en een democratisch Belarus zich eens bij de Europese Unie kunnen aansluiten. Toch ben ik het er wel degelijk mee eens dat er meer grensoverschrijdende ENPI-financiering beschikbaar moet worden gemaakt om kwesties op te lossen als de bevroren conflicten van Transnistrië tot Nagorno-Karabach, een regio die mij in het bijzonder zorgen baart en die nog nooit financiële middelen van de Commissie heeft gehad. Er bestaat op dit moment een reëel risico dat de spanningen gaan escaleren, of zelfs dat er opnieuw vijandelijkheden uitbreken tussen Armenië en Azerbeidzjan inzake Nagorno-Karabach, in het bijzonder nu Azerbeidzjan veel oliedollars heeft. In zuidelijke richting zou het oplossen van de kwestie van de Westelijke Sahara en het bestrijden van religieus fundamentalisme, in het bijzonder in seculiere landen als Egypte en Tunesië, ook een terrein kunnen zijn waarop grensoverschrijdende samenwerking een prioriteit zou kunnen worden. Helaas gaat het voor de meeste landen van het Europees nabuurschapsbeleid alleen maar om bilaterale betrekkingen met de EU in Brussel, en hebben ze weinig tot geen echte belangstelling voor onderlinge regionale integratie of voor grensoverschrijdende samenwerking."@nl³ "Panie przewodniczący! Jako były sprawozdawca EPS w Parlamencie poprzedniej kadencji chciałbym powiedzieć panu komisarzowi Fülemu, że nadal jestem sceptyczny w kwestii możliwości zastosowania wspólnej polityki dla Maroka i Mołdawii. W pewnym stopniu kwestie Partnerstwa Wschodniego i procesu barcelońskiego odzwierciedlają moje obawy. Nadal oczywiście mam nadzieję, że pewnego dnia Ukraina, Mołdawia i demokratyczna Białoruś będą mogły przystąpić do Unii Europejskiej. Niemniej jednak uważam, że większe fundusze na współpracę transgraniczną w ramach ENPI powinny umożliwić rozwiązanie takich problemów, jak zamrożone konflikty w rejonie od Naddniestrza do Górskiego Karabachu, który budzi mój szczególny niepokój i który nigdy nie otrzymał od Komisji żadnych funduszy. Obecnie ryzykujemy eskalację napięcia, a nawet rozpoczęcie działań wojennych między Armenią i Afganistanem o Górski Karabach, zwłaszcza biorąc pod uwagę, że Azerbejdżan jest obecnie zalewany petrodolarami. Na południu może się okazać, że współpraca transgraniczna stanie się priorytetem przy rozwiązywaniu kwestii Sahary Zachodniej i walce z religijnym fundamentalizmem, zwłaszcza w krajach świeckich, takich jak Egipt i Tunezja. To smutne, ale dla większości krajów zaangażowanych w europejską politykę sąsiedztwa ważne są tylko dwustronne unijne stosunki z Brukselą, a nie regionalna integracja czy współpraca transgraniczna."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, como ex-relator da PEV na última legislatura, gostaria de dizer ao Senhor Comissário Füle que continuo céptico em relação à possibilidade de combinar, sob a mesma esfera de acção política, Marrocos com a República da Moldávia. Em certa medida, a evolução da Parceria Oriental e da Euromed e do Processo de Barcelona reflectem as minhas preocupações. Claro que continuo a esperar que um dia a Ucrânia, a Moldávia e uma Bielorrússia democrática possam vir a aderir à União Europeia. No entanto, também concordo que se impõe que seja tornado acessível um financiamento maior do IEVP transfronteiras, de modo a viabilizar a solução de questões como os conflitos congelados desde a Transnístria a Nagorno-Karabakh, uma região que me preocupa especialmente e que nunca foi objecto de qualquer financiamento da Comissão. Neste momento, existe o risco real de uma escalada das tensões, ou mesmo de irromperem novamente as hostilidades entre a Arménia e o Azerbaijão sobre o Nagorno-Karabakh, especialmente agora que o Azerbaijão está rico em petrodólares. Na dimensão meridional, dar solução à questão do Sara Ocidental e combater o fundamentalismo religioso, especialmente em países seculares como o Egipto e a Tunísia, também poderá ser uma área onde a cooperação transfronteiriça é passível de se tornar uma prioridade. Infelizmente, para a maioria dos países abrangidos pela política europeia de vizinhança, trata-se na generalidade de relações bilaterais da UE com Bruxelas, na verdade com pouco ou nenhum interesse em relação à integração regional entre si ou à cooperação transfronteiriça."@pt¹⁷ "Dle președinte, ca fost raportor pentru EVP în mandatul parlamentar anterior, aș dori să-i spun comisarului Füle că rămân în continuare sceptic la ideea alăturării Marocului și Moldovei sub aceeași umbrelă politică. Într-o oarecare măsură, evoluțiile din cadrul Parteneriatului estic și Procesul Euromed/Barcelona îmi reflectă îngrijorările. Desigur, încă sper ca, într-o bună zi, Ucraina, Moldova și un Belarus democratic să se poată alătura Uniunii Europene. Totuși, sunt de acord că este nevoie de mai multă finanțare transfrontalieră în cadrul IEVP pentru rezolvarea unor conflicte care stagnează - de la Transnistria la Nagorno-Karabakh, regiune care mă îngrijorează în mod special și care nu a beneficiat niciodată de finanțare din partea Comisiei. În acest moment, există un risc real de creștere a tensiunilor sau chiar de izbucnire a ostilităților între Armenia și Azerbaidjan cu privire la Nagorno-Karabakh, mai ales acum când Azerbaidjanul este inundat de petrodolari. În dimensiunea sudică, rezolvarea chestiunii Saharei de Vest și lupta contra fundamentalismului religios, mai ales în statele seculare precum Egiptul și Tunisia, ar putea fi, de asemenea, un domeniu în care cooperarea transfrontalieră ar putea deveni o prioritate. Din nefericire, pentru majoritatea statelor din cadrul politicii europene de vecinătate, totul se reduce la relațiile bilaterale UE cu Bruxelles-ul, acordându-se puțin sau chiar niciun interes integrării regionale dintre ele sau în cadrul cooperării transfrontaliere."@ro¹⁸ "Vážený pán predsedajúci, ako bývalý spravodajca európskej susedskej politiky v predchádzajúcom volebnom období by som chcel povedať pánovi komisárovi Fülemu, že ostávam skeptický v otázke, či je skutočne možné spojiť Maroko a Moldavsko v rámci rovnakej politiky. Vývoj programu Východného partnerstva a problematiky Euromedu/Barcelonského procesu do istej miery odráža moje obavy. Samozrejme, stále verím, že Ukrajina, Moldavsko a demokratické Bielorusko jedného dňa môžu vstúpiť do Európskej únie. Súhlasím však s tým, že by sa malo zvýšiť financovanie cezhraničného nástroja európskeho susedstva a partnerstva (ENPI), aby sa vyriešili také problémy, ako sú neukončené konflikty od Podnesterska po Náhorný Karabach, čo je región, ktorý ma osobitne trápi a ktorý od Komisie nikdy nezískal žiadne financovanie. V súčasnosti tam existuje vysoké riziko eskalácie napätia, či až nevraživosti, ktorá môže pre spor o Náhorný Karabach opäť vypuknúť medzi Arménskom a Azerbajdžanom, osobitne teraz, keď sa Azerbajdžan topí v dolároch z obchodu s ropou. Čo sa týka južných oblastí, riešenie otázky Západnej Sahary a boj s náboženským fundamentalizmom, osobitne v sekulárnych štátoch, ako sú Egypt a Tunisko, by sa tiež mohli posunúť do roviny, kde sa prioritou stáva cezhraničná spolupráca. Väčšine štátov Európskej susedskej politiky však, bohužiaľ, ide len o bilaterálne vzťahy EÚ s Bruselom s malým alebo vôbec žiadnym záujmom o vzájomnú regionálnu integráciu alebo cezhraničnú spoluprácu."@sk¹⁹ "─ Gospod predsednik, kot poročevalec o ESP v prejšnjem parlamentarnem mandatu bi rad povedal komisarju Füle, da še vedno dvomim, ali je res mogoče stlačiti Maroko in Moldavijo pod kapo iste politike. Dogajanje v okviru vzhodnega partnerstva in barcelonski proces Euromed do neke mere pritrjujeta moji zaskrbljenosti. Seveda upam, da se bodo Ukrajina, Moldavija in demokratična Belorusija nekega dne pridružile Evropski uniji. Strinjam pa se, da bi morali več sredstev programa čezmejnega sodelovanja ENPI nameniti reševanju vprašanj, kot so zamrznjeni spori od Pridnjestrske republike do Gorskega Karabaha ─ to slednje območje me še posebej skrbi, doslej pa od Komisije ni prejelo še nikakršnih finančnih sredstev. Nevarnost zaostritve napetosti ali celo izbruha sovražnosti med Armenijo in Azerbajdžanom zaradi Gorskega Karabaha je stvarna, še zlasti zato, ker se Azerbajdžan zdaj koplje v naftnih dolarjih. Na jugu lahko postane čezmejno sodelovanje prednostnega pomena pri reševanju vprašanja zahodne Sahare in v boju proti verskemu fundamentalizmu, še zlasti v sekularnih državah, kot sta Egipt in Tunizija. Žal se vse države, ki jih zajema evropska sosedska politika, trudijo zgolj za krepitev dvostranskih odnosov z EU, z Brusljem, ne zanima oziroma premalo pa jih zanimata regionalno združevanje in čezmejno sodelovanje med njimi samimi."@sl²⁰ "Herr talman! Som parlamentets tidigare föredragande för den europeiska grannskapspolitiken under förra valperioden vill jag säga till kommissionsledamot Štefan Füle att jag fortfarande är skeptisk till om man verkligen kan kombinera Marocko och Moldavien under ett och samma politiska paraply. Till viss del speglar utvecklingen av det östra partnerskapet och Euromed/Barcelonaprocessen mina farhågor. Givetvis hoppas jag fortfarande att Ukraina, Moldavien och ett demokratiskt Vitryssland en dag blir EU-medlemmar. Trots det håller jag med om att gränsöverskridande ENPI-finansiering måste göras tillgänglig för att lösa frågor som den frysta konflikten mellan Transnistrien och Nagorno-Karabach, som är en region som jag bryr mig särskilt mycket om och som aldrig har fått några anslag från kommissionen. För närvarande finns en rejäl risk att spänningen trappas upp, eller till och med risk för att det utbryter fientligheter mellan Armenien och Azerbajdzjan om Nagorno-Karabach, framför allt eftersom Azerbajdzjan nu har fullt med oljedollar. I söder kan en lösning på Västsaharafrågan och kampen mot religiös fundamentalism, särskilt i sekulära länder som Egypten och Tunisien, också vara ett område där gränsöverskridande samarbete kan bli en prioritering. För de flesta av de länder som ingår i den europeiska grannskapspolitiken handlar det tyvärr bara om bilaterala förbindelser med Bryssel, med litet eller inget riktigt intresse av regional integration bland dem själva eller i form av gränsöverskridande samarbete."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Charles Tannock (ECR )"^11,12 "Charles Tannock (ECR )."^{18,5,20,1,19,14,16,13,4,21,9} "Charles Tannock (ECR ). -"¹⁵ "Füle"¹³
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶