Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-09-22-Speech-3-415"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2010-09-22"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Timpul afectat întrebărilor (întrebări adresate Consiliului)⁶
dcterms:Language	"fr"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20100922.25.3-415"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-09-22-Speech-3-416⁶
lpv:speaker	lp:Olivier Chastel⁶
lpv:spoken text	"La législation en vigueur pour prévenir et combattre la traite des êtres humains est constituée principalement par la décision cadre du Conseil du 19 juillet 2002 relative à la lutte contre la traite des êtres humains, qui oblige notamment les États membres à rendre punissables des infractions liées à la traite des êtres humains, à des fins d’exploitation de leur travail ou d’exploitation sexuelle. Une proposition de directive visant à renforcer la lutte contre la traite et la protection des victimes, ainsi qu’une deuxième proposition de directive relative à l’exploitation et aux abus sexuels concernant les enfants et à la pédopornographie sont en train d’être examinées au sein des institutions de l’Union. Ces propositions visent notamment à ce que des mesures spécifiques d’assistance, d’aide, de protection soient offertes aux enfants victimes de la traite des êtres humains. Elles contiennent aussi des dispositions visant à une meilleure poursuite des actes commis en dehors du territoire des États membres, ainsi que de règles en vue de la prévention de ces infractions. Sur la base du programme de Stockholm, une attention spécifique est accordée aux enfants en situation de particulière vulnérabilité, notamment les enfants victimes de l’exploitation et d’abus à caractère sexuel, ainsi que les enfants victimes de la traite et les mineurs non accompagnés. Dans le contexte de la politique d’immigration de l’Union, il faut aussi ajouter que la Commission a adopté un plan d’action pour les mineurs non accompagnés, qui propose une approche commune basée sur le principe de l’intérêt supérieur de l’enfant, et en recensant de grands volets d’action tels que la prévention, l’accueil, la recherche de solutions durables. Suite à ce plan d’action, le Conseil, dans ses conclusions sur les mineurs non accompagnés, adoptées en juin 2010, a décidé de demander aux États membres de renforcer les mesures concernant les mineurs non accompagnés qui sont victimes de la traite des êtres humains, en les confiant aux autorités compétentes dans l’État membre où ils se trouvent. Comme il est difficile, à l’heure actuelle, d’estimer le nombre exact de personnes qui sont victimes de la traite des êtres humains à l’intérieur de l’Union, ou sont introduites illégalement sur son territoire dans le cadre de la traite des êtres humains, et avec le but de fournir à l’Union européenne des statistiques objectives, fiables, comparables et actuelles, le Conseil a adopté, dans ses conclusions de juin 2009, la mise en place au sein de l’Union, d’un réseau informel de rapporteurs nationaux ou de mécanismes équivalents dans le domaine de la traite humains. Ce réseau, qui devrait servir de forum pour l’échange d’expériences et de meilleures pratiques dans le domaine de la prévention et de la lutte contre la traite des êtres humains à l’échelle européenne, a été créé. Enfin, un document d’orientation générale sur la lutte contre la traite des êtres humains a été adopté en novembre 2009. Il est consacré en partie à la question de la traite des enfants. Concernant la partie de la question qui fait référence à un État membre spécifique, il n’appartient pas au Conseil de se prononcer sur des cas individuels."@fr⁸
lpv:translated text	"Stávající právní předpisy ohledně prevence a potírání obchodování s lidmi představuje především rámcového rozhodnutí Rady ze dne 19. července 2002 o boji proti obchodování s lidmi, které, mimo jiné, požaduje, aby členské státy zavedly trestní stíhání pro trestný čin obchodování s lidmi, ať už by se tak dělo pro účely nucené práce nebo sexuálního zneužívání. Návrh směrnice s cílem pokročit v boji proti obchodování s lidmi a zlepšit ochranu obětí i druhý návrh směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, nyní zkoumají orgány Unie. Cílem těchto návrhů je především zabezpečit, aby dětem, které se stanou oběťmi obchodování s lidmi, byly poskytnuty speciální opatření v oblasti podpory, pomoci a ochrany. Tyto návrhy také obsahují opatření s cílem zlepšit trestní stíhání činů spáchaných mimo území členských států a nařízení za účelem předejít těmto činům. Vzhledem ke Stockholmskému programu se zvláštní pozornost věnuje dětem, které jsou obzvláště zranitelné, zejména dětským obětem pohlavního zneužívání a pohlavního vykořisťování, stejně jako dětským obětem obchodování s lidmi a nezletilým osobám bez doprovodu. V kontextu s imigrační politikou Unie by mělo být také dodáno, že Komise přijala akční plán pro nezletilé osoby bez doprovodu, který vytváří společný přístup, který vychází ze zásady ochrany nejlepších zájmů dítěte, a určuje širokou oblast pro akci, jako je například prevence, ubytování a hledání trvalých řešení. V souladu s tímto akčním plánem se Rada ve svých závěrech přijatých v červnu roku 2010 o nezletilých osobách bez doprovodu rozhodla požádat členské státy, aby posílily opatření týkající se nezletilých osob bez doprovodu, které se staly obětí obchodování s lidmi, tím, že tyto děti budou svěřeny odpovědným orgánům v tom členském státu, kde jsou nalezeny. Vzhledem k tomu, že je v současnosti složité odhadnout přesný počet lidí, kteří se v rámci Unie stanou obětí obchodování s lidmi nebo kteří jsou do unie nelegálně přivedeni v souvislosti s obchodováním s lidmi, a s cílem poskytnout Evropské unii objektivní, důvěryhodné, srovnatelné a aktuální statistiky, přijala Rada ve svých závěrech z června roku 2009 založení neformální sítě vnitrostátních zpravodajů nebo ekvivalentních mechanismů v rámci Unie pro oblast obchodování s lidmi. Tato síť, která by měla působit jako fórum pro sdílení zkušeností a osvědčených postupů v oblasti prevence a boje proti obchodování s lidmi v evropském měřítku, byla vytvořena. Nakonec hlavní metodický dokument týkající se boje proti obchodování s lidmi byl přijat v listopadu 2009. Částečně je věnován i otázce obchodování s dětmi. Co se týče části otázky, která odkazuje na určitý členský stát, není na Radě, aby vyjadřovala k individuálním případům."@cs¹ "Den nuværende lovgivning om forebyggelse og bekæmpelse af menneskehandel består primært af Rådets rammeafgørelse af 19. juli 2002, der bl.a. kræver, at medlemsstaterne gør lovovertrædelser vedrørende menneskehandel med sigte på udnyttelse som arbejdskraft eller seksuel udnyttelse strafbare. Et direktivforslag med henblik på at intensivere kampen mod menneskehandel og forbedre beskyttelsen af ofrene og et andet direktivforslag vedrørende seksuel udnyttelse og misbrug af børn og vedrørende børnepornografi undersøges i øjeblikket i EU's institutioner. Formålet med disse forslag er navnlig sikre, at der tilbydes specifikke hjælpeforanstaltninger til børn, som bliver ofre for menneskehandel. De indeholder også bestemmelser med henblik på at forbedre retsforfølgelse af lovovertrædelser, der er begået uden for medlemsstaternes område, og bestemmelser, der har til formål at forebygge disse lovovertrædelser. På grundlag af Stockholmprogrammet rettes opmærksomheden specifikt mod børn, der er særlig sårbare, navnlig børn, der er ofre for seksuel udnyttelse og misbrug, børn, der er ofre for menneskehandel, og uledsagede mindreårige. I forbindelse med EU's immigrationspolitik skal det også tilføjes, at Kommissionen har vedtaget en handlingsplan for uledsagede mindreårige, der fastlægger en fælles tilgang baseret på princippet om barnets tarv, og som udpeger brede indsatsområder, som f.eks. forebyggelse, ophold og sikring af varige løsninger. I overensstemmelse med denne handlingsplan besluttede Rådet i sine konklusioner fra juni 2010 om uledsagede mindreårige at opfordre medlemsstaterne til at styrke deres foranstaltninger vedrørende uledsagede mindreårige, der bliver ofre for menneskehandel, så de bibringes den nødvendige tillid til at henvende sig til de relevante myndigheder i den medlemsstat, de befinder sig i. Da det i øjeblikket er vanskeligt at anslå det præcise antal mennesker, der er ofre for menneskehandel i EU, eller som illegalt kommer til EU som resultat af menneskehandel, og for at sikre EU objektive, pålidelige, sammenlignelige og aktuelle statistikker vedtog Rådet i sine konklusioner fra juni 2009, at der i EU skal oprettes et uformelt netværk af nationale rapportører eller tilsvarende ordninger, hvad angår menneskehandel. Dette netværk, der skal fungere som et forum for udveksling af erfaringer og bedste praksis på området for forebyggelse og bekæmpelse af menneskehandel på europæisk plan, er blevet oprettet. Endelig blev et dokument med generelle retningslinjer for kampen mod menneskehandel vedtaget i november 2009. Det omhandler delvist problemet med handel med børn. Hvad angår den del af spørgsmålet, der omhandler en bestemt medlemsstat, er det ikke Rådets opgave at udtrykke sin holdning til individuelle sager."@da² "Die aktuelle Gesetzgebung zum Schutz gegen den Menschenhandel und für dessen Bekämpfung besteht primär aus dem Rahmenbeschluss des Rates vom 19. Juli 2002 über die Bekämpfung des Menschenhandels. Dieser Beschluss verlangt von den Mitgliedstaaten insbesondere, dass sie mit Menschenhandel zusammenhängende Taten, sei es zu Zwecken der Zwangsarbeit oder der sexuellen Ausbeutung, strafbar machen. Ein Richtlinienentwurf, der die Bekämpfung des Menschenhandels und den Schutz der Opfer stärken soll, sowie ein zweiter Richtlinienentwurf im Zusammenhang mit der sexuellen Ausbeutung und dem sexuellen Missbrauch von Kindern und mit Kinderpornographie werden zurzeit innerhalb der EU-Institutionen geprüft. Diese Vorschläge sollen insbesondere sicherstellen, dass Kindern, die Opfer von Menschenhandel werden, konkrete Unterstützungs-, Hilfs- und Schutzmaßnahmen angeboten werden. Sie enthalten zudem Bestimmungen zur Förderung der Verfolgung von Straftaten, die außerhalb des Gebiets der Mitgliedstaaten begangen werden, sowie Regeln zur Verhütung dieser Straftaten. Gestützt auf das Programm von Stockholm wird Kindern, die besonders schutzbedürftig sind, besondere Aufmerksamkeit gewidmet, vor allem Kindern, die Opfer sexueller Ausbeutung und sexuellen Missbrauchs geworden sind, sowie Kindern, die Opfer von Menschenhandel wurden, und unbegleiteten Minderjährigen. Im Kontext der EU-Einwanderungspolitik muss angefügt werden, dass die Kommission einen Aktionsplan für unbegleitete Minderjährige angenommen hat, der einen gemeinsamen Ansatz festlegt, bei dem die Interessen des Kindes im Vordergrund stehen, und der breite Aktionsbereiche wie Prävention, Unterkunft und die Ermittlung von Langzeitlösungen erfasst. Infolge dieses Aktionsplans beschloss der Rat in seinen Schlussfolgerungen über unbegleitete Minderjährige, welche im Juni 2010 angenommen wurden, die Mitgliedstaaten aufzufordern, ihre Maßnahmen in Bezug auf unbegleitete Minderjährige, die Opfer von Menschenhandel geworden sind, zu verstärken, indem sie sie den zuständigen Behörden in dem Mitgliedstaat, in dem sie sich befinden, anvertrauen. Da es gegenwärtig schwierig ist, die genaue Zahl der Menschen in der EU, die Opfer von Menschenhandel oder als Folge von Menschenhandel illegal in die EU gebracht worden sind, abzuschätzen, und um der Europäischen Union objektive, zuverlässige, vergleichbare und aktuelle Statistiken zur Verfügung zu stellen, hat der Rat in seinen Schlussfolgerungen vom Juni 2009 beschlossen, innerhalb der EU ein informelles Netzwerk nationaler Berichterstatter oder einen gleichwertigen Mechanismus im Bereich des Menschenhandels einzurichten. Dieses Netzwerk, das als Forum für den Austausch von Erfahrungen und bewährten Praktiken im Bereich der Prävention und Bekämpfung von Menschenhandel auf europäischer Ebene dienen soll, wurde eingerichtet. Schließlich wurde im November 2009 ein Dokument mit einer allgemeinen Leitlinie über die Bekämpfung des Menschenhandels angenommen. Dieses ist teilweise dem Thema des Menschenhandels mit Kindern gewidmet. Was den Teil der Frage betrifft, der sich auf einen bestimmten Mitgliedstaat bezieht, so ist es nicht Sache des Rates, sich zu einzelnen Fällen zu äußern."@de⁹ "Η ισχύουσα νομοθεσία για την πρόληψη και την καταπολέμηση της εμπορίας ανθρώπων συνίσταται κυρίως στην απόφαση πλαίσιο του Συμβουλίου της 19ης Ιουλίου 2002 για την καταπολέμηση της εμπορίας ανθρώπων, η οποία, μεταξύ άλλων, απαιτεί από τα κράτη μέλη να καταστήσουν αξιόποινη πράξη την εμπορία ανθρώπων, είτε αυτή έχει σκοπό την εξαναγκαστική εργασία είτε τη σεξουαλική εκμετάλλευση. Ένα σχέδιο οδηγίας με στόχο την προώθηση της καταπολέμησης της εμπορίας ανθρώπων και τη βελτίωση της προστασίας των θυμάτων, καθώς και ένα δεύτερο σχέδιο οδηγίας που αφορά τη σεξουαλική εκμετάλλευση και κακοποίηση των παιδιών και την παιδική πορνογραφία, εξετάζονται στο πλαίσιο των θεσμικών οργάνων της Ένωσης. Ειδικότερα, ο στόχος αυτών των προτάσεων είναι να εξασφαλιστεί η παροχή ειδικών μέτρων στήριξης, αρωγής και προστασίας στα παιδιά που πέφτουν θύματα σωματεμπορίας. Περιέχουν επίσης διατάξεις που στοχεύουν στη βελτίωση της δίωξης των εγκλημάτων που διαπράττονται εκτός της επικράτειας των κρατών μελών, καθώς και των κανονισμών που αποσκοπούν στην πρόληψη αυτών των αδικημάτων. Με βάση το πρόγραμμα της Στοκχόλμης, ειδική προσοχή δίνεται στα παιδιά που είναι ιδιαίτερα ευάλωτα, ιδίως στα παιδιά θύματα σεξουαλικής εκμετάλλευσης και κακοποίησης, καθώς και στα παιδιά που πέφτουν θύματα εμπορίας και τους ασυνόδευτους ανηλίκους. Στο πλαίσιο της μεταναστευτικής πολιτικής της Ένωσης, θα πρέπει να προστεθεί ότι η Επιτροπή έχει εγκρίνει ένα σχέδιο δράσης για τους ασυνόδευτους ανηλίκους που θεσπίζει μια κοινή προσέγγιση βάσει της αρχής του βέλτιστου συμφέροντος του παιδιού, ορίζοντας συγχρόνως ευρέα πεδία δράσης όπως η πρόληψη, η φιλοξενία και η αναζήτηση λύσεων με διάρκεια. Μετά από αυτό το σχέδιο δράσης, το Συμβούλιο, στα συμπεράσματα που ενέκρινε τον Ιούνιο του 2010 για τους ασυνόδευτους ανηλίκους, αποφάσισε να ζητήσει από τα κράτη μέλη να ενισχύσουν τα μέτρα που αφορούν τους ασυνόδευτους ανηλίκους που πέφτουν θύματα σωματεμπορίας αναθέτοντας τη μέριμνά τους στις αρμόδιες αρχές του κράτους μέλους όπου βρίσκονται. Εφόσον είναι δύσκολο, επί του παρόντος, να εκτιμηθεί ο ακριβής αριθμός των ατόμων που είναι θύματα εμπορίας ανθρώπων εντός της Ένωσης ή που εισέρχονται παράνομα μέσω της σωματεμπορίας, και προκειμένου να παράσχει στην Ευρωπαϊκή Ένωση αντικειμενικά, αξιόπιστα και τρέχοντα στατιστικά στοιχεία, το Συμβούλιο έχει εγκρίνει, στα συμπεράσματα του Ιουνίου του 2009, τη σύσταση στο πλαίσιο της Ένωσης ενός ανεπίσημου δικτύου εθνικών εισηγητών ή ισοδύναμων μηχανισμών στον τομέα της εμπορίας ανθρώπων. Αυτό το δίκτυο, που θα πρέπει να ενεργεί ως φόρουμ για την ανταλλαγή εμπειριών και βέλτιστων πρακτικών στον τομέα της πρόληψης και της καταπολέμησης της εμπορίας ανθρώπων σε ευρωπαϊκό επίπεδο, έχει δημιουργηθεί. Τέλος, ένα έγγραφο γενικών κατευθυντηρίων γραμμών για την καταπολέμηση της εμπορίας ανθρώπων εγκρίθηκε τον Νοέμβριο του 2009. Είναι εν μέρει αφιερωμένο στο ζήτημα της εμπορίας παιδιών. Όσον αφορά το σκέλος της ερώτησης που αναφέρεται σε ένα συγκεκριμένο κράτος μέλος, δεν είναι αρμόδιο το Συμβούλιο να εκφράζει άποψη για μεμονωμένες περιπτώσεις."@el¹⁰ "Current legislation to prevent and combat human trafficking consists primarily of the Council framework decision of 19 July 2002 on combating trafficking in human beings, which, among other things, requires Member States to make human trafficking offences, whether for purposes of forced labour or sexual exploitation, punishable. A draft directive aimed at stepping up the fight against trafficking and improving victim protection, as well as a second draft directive relating to sexual exploitation and abuse of children and to child pornography, are being examined within the Union’s institutions. In particular, the aim of these proposals is to ensure that specific measures of assistance, help and protection are offered to children who fall victim to human trafficking. They also contain provisions aimed at improving prosecution of offences committed outside the territory of Member States, as well as regulations designed to prevent these offences. On the basis of the Stockholm Programme, specific attention is granted to children who are particularly vulnerable, notably child victims of sexual exploitation and abuse, as well as child victims of trafficking and unaccompanied minors. In the context of the Union’s immigration policy, it should also be added that the Commission has adopted an action plan for unaccompanied minors which sets out a common approach based on the principle of the child’s best interests, and by identifying broad areas for action such as prevention, accommodation and the search for lasting solutions. Following this action plan, the Council, in its conclusions adopted in June 2010 on unaccompanied minors, decided to ask Member States to strengthen the measures concerning unaccompanied minors who fall victim to human trafficking by entrusting them to the relevant authorities in the Member State where they find themselves. Since it is difficult, currently, to estimate the exact number of people who are victim of human trafficking within the Union, or who are illegally brought in as a result of human trafficking, and in order to provide the European Union with objective, reliable, comparable and current statistics, the Council has adopted, in its conclusions of June 2009, the establishment within the Union of an informal network of national rapporteurs or equivalent mechanisms in the area of human trafficking. This network, which should act as a forum for sharing experiences and best practices in the area of preventing and combating human trafficking on a European scale, has been set up. Finally, a general guideline document on the fight against human trafficking was adopted in November 2009. It is partly devoted to the issue of child trafficking. With respect to the part of the question referring to a specific Member State, it is not up to the Council to express an opinion on individual cases."@en⁴ "La législation en vigueur pour prévenir et combattre la traite des êtres humains est constituée principalement par la décision cadre du Conseil du 19 juillet 2002 relative à la lutte contre la traite des êtres humains, qui oblige notamment les États membres à rendre punissables des infractions liées à la traite des êtres humains, à des fins d'exploitation de leur travail ou d'exploitation sexuelle. Une proposition de directive visant à renforcer la lutte contre la traite et la protection des victimes, ainsi qu'une deuxième proposition de directive relative à l'exploitation et aux abus sexuels concernant les enfants et à la pédopornographie sont en train d'être examinées au sein des institutions de l'Union. Ces propositions visent notamment à ce que des mesures spécifiques d'assistance, d'aide, de protection soient offertes aux enfants victimes de la traite des êtres humains. Elles contiennent aussi des dispositions visant à une meilleure poursuite des actes commis en dehors du territoire des États membres, ainsi que de règles en vue de la prévention de ces infractions. Sur la base du programme de Stockholm, une attention spécifique est accordée aux enfants en situation de particulière vulnérabilité, notamment les enfants victimes de l'exploitation et d'abus à caractère sexuel, ainsi que les enfants victimes de la traite et les mineurs non accompagnés. Dans le contexte de la politique d'immigration de l'Union, il faut aussi ajouter que la Commission a adopté un plan d'action pour les mineurs non accompagnés, qui propose une approche commune basée sur le principe de l'intérêt supérieur de l'enfant, et en recensant de grands volets d'action tels que la prévention, l'accueil, la recherche de solutions durables. Suite à ce plan d'action, le Conseil, dans ses conclusions sur les mineurs non accompagnés, adoptées en juin 2010, a décidé de demander aux États membres de renforcer les mesures concernant les mineurs non accompagnés qui sont victimes de la traite des êtres humains, en les confiant aux autorités compétentes dans l'État membre où ils se trouvent. Comme il est difficile, à l'heure actuelle, d'estimer le nombre exact de personnes qui sont victimes de la traite des êtres humains à l'intérieur de l'Union, ou sont introduites illégalement sur son territoire dans le cadre de la traite des êtres humains, et avec le but de fournir à l'Union européenne des statistiques objectives, fiables, comparables et actuelles, le Conseil a adopté, dans ses conclusions de juin 2009, la mise en place au sein de l'Union, d'un réseau informel de rapporteurs nationaux ou de mécanismes équivalents dans le domaine de la traite humains. Ce réseau, qui devrait servir de forum pour l'échange d'expériences et de meilleures pratiques dans le domaine de la prévention et de la lutte contre la traite des êtres humains à l'échelle européenne, a été créé. Enfin, un document d'orientation générale sur la lutte contre la traite des êtres humains a été adopté en novembre 2009. Il est consacré en partie à la question de la traite des enfants. Concernant la partie de la question qui fait référence à un État membre spécifique, il n'appartient pas au Conseil de se prononcer sur des cas individuels."@es²¹ "Inimkaubanduse tõkestamist ja sellevastast võitlust reguleeritakse praegu peamiselt nõukogu 19. juuli 2002. aasta raamotsusega inimkaubanduse vastu võitlemise kohta, milles muu hulgas kohustatakse liikmesriike tegema inimkaubandust puudutavad kuriteod karistatavaks, olenemata sellest, kas kuriteo eesmärk on sunnitöö või seksuaalne ärakasutamine. ELi institutsioonid tutvuvad praegu ühe direktiivi eelnõuga, millega tahetakse edendada võitlust inimkaubanduse vastu ja parandada ohvrite kaitset, ning teise direktiivi eelnõuga, mis on seotud seksuaalse ärakasutamise, laste kuritarvitamise ja lastepornoga. Esmajoones on nende ettepanekute eesmärk tagada, et inimkaubanduse ohvriks langenud lastele pakutaks konkreetseid toetus-, abi- ja kaitsemeetmeid. Need sisaldavad ka sätteid, millega tahetakse parandada väljaspool liikmesriikide territooriumi korda saadetud kuritegude toimepanijate vastutusele võtmist, ning eeskirju nende kuritegude ärahoidmiseks. Stockholmi programmi alusel pööratakse eritähelepanu iseäranis kaitsetutele lastele – seksuaalse ärakasutamise, kuritarvitamise ja inimkaubanduse ohvriks langenud lastele ja saatjata alaealistele. ELi sisserändepoliitikat arvestades tuleb lisada, et komisjon on võtnud vastu saatjata alaealisi käsitleva tegevuskava, milles nähakse ette ühtne lähenemisviis. See rajaneb laste parimate huvide põhimõttele ja niisuguste ulatuslike tegutsemisvaldkondade nagu ennetuse, majutusvõimaluste ja püsivate lahenduste otsimise kindlaksmääramisel. Lähtudes sellest tegevuskavast, otsustas nõukogu oma 2010. aasta juunis vastu võetud järeldustes saatjata alaealiste kohta paluda liikmesriikidel edendada inimkaubanduse ohvriks langenud saatjata alaealisi käsitlevaid meetmeid, usaldades need alaealised selle liikmesriigi asjaomastele asutustele, kus nad tuvastatakse. Kuna praegu on raske hinnata, kui suur on ELis inimkaubanduse ohvrite ja inimkaubanduse tagajärjel ebaseaduslikult ELi toodud isikute arv, ja et ELil oleksid olemas objektiivsed, usaldusväärsed, võrreldavad ja ajakohased arvandmed, võttis nõukogu oma 2009. aasta juuni järeldustes vastu otsuse luua ELis inimkaubanduse valdkonnas riiklike raportööride mitteametlik võrgustik või kehtestada samaväärne mehhanism. See võrgustik, mis peaks toimima inimkaubanduse tõkestamisel ja selle vastu võitlemisel üleeuroopalise kogemuste ja parima tava jagamise kohana, on rajatud. Ja viimaks, 2009. aasta novembris võeti vastu inimkaubanduse vastu võitlemise üldsuunised. Selles käsitletakse osaliselt ka lastekaubandust. Mis puudutab küsimuse seda osa, kus on viidatud teatud liikmesriigile, siis ei saa nõukogu avaldada konkreetsete juhtumite kohta arvamust."@et⁵ "Nykyinen lainsäädäntö ihmiskaupan ehkäisemiseksi ja torjumiseksi koostuu ensisijaisesti neuvoston 19. heinäkuuta 2002 ihmiskaupan torjumisesta tekemästä päätöksestä, jossa muun muassa edellytetään jäsenvaltioiden tekevän ihmiskauppaan liittyvät rikkomukset rangaistaviksi, olipa kyse sitten pakkotyövoiman käytöstä tai seksuaalisesta hyväksikäytöstä. Unionin toimielimissä tarkastellaan parhaillaan direktiiviluonnosta, jonka avulla on tarkoitus lisätä ponnisteluja ihmiskaupan torjumiseksi ja uhrien suojelemiseksi, sekä toista direktiiviluonnosta, joka koskee lasten hyväksikäyttöä ja seksuaalista hyväksikäyttöä sekä lapsipornografiaa. Näiden ehdotusten avulla on tarkoitus varmistaa etenkin, että ihmiskaupan uhreiksi joutuville lapsille tarjotaan erityisiä tuki-, avustus- ja suojatoimia. Niihin sisältyy myös säännöksiä, joiden avulla on tarkoitus parantaa syytteeseenasettamista jäsenvaltioiden alueen ulkopuolella tapahtuvista rikkomuksista, sekä näiden rikkomusten ehkäisemiseen tarkoitettuja säännöksiä. Tukholman ohjelman perusteella kiinnitetään erityistä huomiota erityisen haavoittuvassa asemassa oleviin lapsiin, etenkin seksuaalisen hyväksikäytön lapsiuhreihin ja ihmiskaupan kohteiksi joutuviin lapsiin sekä ilman huoltajaa oleviin alaikäisiin. Unionin maahanmuuttopolitiikan osalta on syytä myös lisätä, että komissio on hyväksynyt ilman huoltajaa olevia alaikäisiä koskevan toimintasuunnitelman, jossa esitellään lasten etuun perustuva yhteinen lähestymistapa, ja kartoittanut samalla laajoja toiminta-alueita, kuten ennaltaehkäisy, vastaanotto ja pysyvien ratkaisujen hakeminen. Tämän toimintasuunnitelman mukaisesti neuvosto päätti kesäkuussa 2010 antamissaan päätelmissä ilman huoltajaa olevista lapsista pyytää jäsenvaltioita vahvistamaan toimenpiteitä, jotka koskevat ilman huoltajaa olevia ihmiskaupan uhriksi joutuvia alaikäisiä, uskomalla heidät toimivaltaisten viranomaisten huostaan siinä jäsenvaltiossa, jossa he ovat. Koska tällä hetkellä on vaikea arvioida, kuinka paljon unionin alueella on tarkalleen ottaen ihmiskaupan uhreja tai henkilöitä, jotka ovat päätyneet tänne laittomasti ihmiskaupan seurauksena, ja jotta Euroopan unioni saisi objektiivisia, luotettavia, vertailukelpoisia ja ajan tasalla olevia tietoja, neuvosto hyväksyi kesäkuussa 2009 antamissaan päätelmissä sen, että unioniin perustetaan ihmiskauppaa seuraava epävirallinen kansallisten raportoijien verkosto tai muita vastaavia mekanismeja. Tämä verkosto, jonka on tarkoitus toimia foorumina kokemusten ja parhaiden käytäntöjen jakamista varten ihmiskaupan ehkäisyn ja torjunnan alalla eurooppalaisessa mittakaavassa, on jo luotu. Lisäksi marraskuussa 2009 hyväksyttiin ihmiskaupan torjuntaan liittyvä yleisasiakirja. Osa siitä koskee lapsikauppakysymystä. Mitä tulee kysymyksen siihen osaan, jossa viitattiin tiettyyn jäsenvaltioon, ei ole neuvoston asia ottaa kantaa yksittäisiin tapauksiin."@fi⁷ ". Az emberkereskedelem megelőzését és leküzdését szolgáló jelenlegi szabályozás elsősorban az emberkereskedelem elleni küzdelemről szóló 2002. július 19-i tanácsi kerethatározatból áll, amely többek között megköveteli a tagállamoktól, hogy büntethetővé tegyék az akár kényszermunka, akár szexuális kizsákmányolás céljából folytatott emberkereskedelem bűncselekményét. Jelenleg egy, az emberkereskedelem elleni harc felgyorsítását és az áldozatok védelmének fejlesztését célzó irányelvtervezetet, valamint egy, a gyermekek szexuális kizsákmányolásával és zaklatásával, valamint a gyermekpornográfiával foglalkozó második irányelvtervezetet vizsgálnak az Unió intézményein belül. Ezeknek a javaslatoknak elsősorban annak biztosítása a céljuk, hogy az emberkereskedelemnek áldozatul esett gyermekek speciális segítségnyújtási intézkedéseket, segítséget és védelmet kapjanak. A javaslatok olyan rendelkezéseket is tartalmaznak továbbá, amelyek célja a tagállamok területén kívül elkövetett bűncselekmények büntetőeljárás alá vonásának javítása, valamint olyan szabályozásokat, amelyek segítenek megelőzni ezeket a bűncselekményeket. A Stockholmi Program értelmében különleges figyelmet kapnak a különösen veszélyeztetett gyermekek, vagyis a szexuális kizsákmányolásnak és zaklatásnak és az emberkereskedelemnek áldozatul esett gyermekek, valamint a kísérő nélküli kiskorúak. Az Unió bevándorlás-politikájának kontextusában azt is meg kell említeni, hogy a Bizottság elfogadott egy cselekvési tervet a kísérő nélküli kiskorúakra vonatkozóan, amely egy közös megközelítést határoz meg a gyermek mindenekfölött álló érdekének elve alapján, olyan átfogó cselekvési területeket határozva meg, mint a megelőzés, az elhelyezés és a tartós megoldások keresése. A cselekvési tervet követően a Tanács a kísérő nélküli kiskorúakról szóló, 2010 júniusában elfogadott következtetéseiben döntést hozott arról, hogy felszólítja a tagállamokat, hogy erősítsék meg az emberkereskedelemnek áldozatul esett kísérő nélküli kiskorúakat érintő intézkedéseket azáltal, hogy rábízzák azokat az illetékes hatóságokra az adott tagállamban. Mivel jelenleg nehéz lenne megbecsülni a pontos számát azoknak, akik emberkereskedelem áldozatává válnak az Unión belül, vagy akiket illegálisan hoznak be emberkereskedelem következtében, és annak érdekében, hogy objektív, megbízható, összehasonlítható és aktuális statisztikákat lehessen nyújtani az Európai Unió számára, a Tanács 2009. júniusi következtetéseiben elfogadta az emberkereskedelem terén a nemzeti előadók informális hálózatának vagy ezzel egyenértékű mechanizmusoknak a kialakítását az Unión belül. Ezt a hálózatot, amelynek az emberkereskedelem megelőzése és leküzdése terén európai szinten a tapasztalatok és a bevált gyakorlatok megosztásának fórumaként kellene működnie, mostanra létrehozták. Végezetül 2009 novemberében egy általános iránymutatást fogadtak el az emberkereskedelem elleni küzdelemmel kapcsolatban. Ez részben a gyermekkereskedelem problémájával foglalkozik. A kérdésnek az egy konkrét tagállamra vonatkozó részével kapcsolatban elmondanám, hogy nem a Tanács feladata véleményt nyilvánítani ez egyes esetekről."@hu¹¹ "La legislazione vigente sulla prevenzione e sulla repressione della tratta degli esseri umani si compone, in primo luogo, della decisione quadro del Consiglio del 19 luglio 2002 relativa alla lotta contro la tratta degli esseri umani che include, fra le sue disposizioni, l’obbligo per gli Stati membri di rendere punibili i reati di tratta degli esseri umani, siano essi perpetrati ai fini di lavoro forzato o di sfruttamento sessuale. Sono attualmente al vaglio delle istituzioni comunitarie un progetto di direttiva, volto a intensificare la lotta contro la tratta degli esseri umani e a migliorare la protezione delle vittime, e un secondo progetto di direttiva relativo allo sfruttamento sessuale e agli abusi nei confronti dei bambini e alla pornografia infantile. Nello specifico, le suddette proposte mirano a far sì che i minori vittime di tratta possano avvalersi di misure specifiche di assistenza, aiuto e protezione. Contengono inoltre una serie di disposizioni mirate a rafforzare l’azione penale relativa a reati commessi fuori dal territorio degli Stati membri nonché regolamenti specificamente elaborati per prevenirli. Nell’ambito del programma di Stoccolma, particolare attenzione viene riservata ai bambini più vulnerabili, ovvero alle vittime di sfruttamento e abuso sessuale, alle vittime di tratta e ai minori non accompagnati. Nell’ambito della politica dell’Unione in materia di immigrazione, va sottolineato che la Commissione ha adottato un piano d’azione per i minori non accompagnati che definisce un approccio condiviso basato sul principio dell’interesse superiore del bambino e che identifica ampie aree di intervento, quali la prevenzione, l’alloggio e la ricerca di soluzioni durature. In seguito al suddetto piano d’azione, il Consiglio, nelle sue conclusioni del mese di giugno 2010 sui minori non accompagnati, ha deciso di chiedere agli Stati membri di rafforzare le misure relative a questi minori vittime di tratta affidandoli alle autorità competenti degli Stati membri in cui si trovano. Poiché attualmente risulta difficile calcolare con esattezza il numero delle vittime della tratta di esseri umani all’interno dell’Unione europea, o di chi vi accede clandestinamente come conseguenza della tratta, il Consiglio, per fornire all’Unione statistiche oggettive, affidabili, confrontabili e aggiornate, ha approvato – nelle sue conclusioni di giugno 2009 – l’istituzione di una specifica rete informale di relatori nazionali, o di meccanismi equivalenti, all’interno dei confini dell’Unione europea. Questa rete, che dovrebbe fungere da forum per la condivisione di esperienze e migliori pratiche nell’ambito della prevenzione e della lotta contro la tratta degli esseri umani a livello europeo, è già operativa. Infine, a novembre 2009, sono stati adottati orientamenti generali sulla lotta contro la tratta degli esseri umani, dei quali una parte è dedicata proprio alla tratta dei bambini. Per quanto concerne la parte di domanda relativa a uno Stato membro in particolare, non spetta al Consiglio esprimersi su casi specifici."@it¹² "Prie dabartinių teisės aktų, kuriais siekiama užkirsti kelią prekybai žmonėmis ir su ja kovoti, visų pirma priskiriamas 2002 m. liepos 19 d. Tarybos pamatinis sprendimas dėl kovos su prekyba žmonėmis, kuriame, be kita ko, reikalaujama, kad valstybės narės pripažintų su žmonių prekyba susijusius pažeidimus baustinais, nepaisant to, ar tai būtų priverstinis darbas, ar seksualinis išnaudojimas. Šiuo metu Europos Sąjungos institucijose nagrinėjamas direktyvos, kurios tikslas – pradėti kovą su prekyba žmonėmis ir pagerinti aukų apsaugą, projektas, taip pat antrasis direktyvos, susijusios su seksualiniu vaikų išnaudojimu ir smurtu prieš vaikus bei vaikų pornografija, projektas. Visų pirma šių pasiūlymų tikslas – užtikrinti, kad prekybos žmonėmis aukomis tapusiems vaikams būtų pasiūlytos konkrečios paramos, pagalbos ir apsaugos priemonės. Juose taip pat yra nuostatų, kuriomis siekiama pagerinti ne valstybių narių teritorijoje padarytų pažeidimų nagrinėjimą, taip pat šių pažeidimų prevencijai skirtos taisyklės. Remiantis Stokholmo programa didelis dėmesys skiriamas ypač pažeidžiamiems vaikams, t. y. seksualinio vaikų išnaudojimo ir smurto prieš vaikus aukoms, taip pat prekybos vaikais aukoms ir nelydimiems nepilnamečiams. Atsižvelgiant į Europos Sąjungos imigracijos politiką taip pat reikėtų paminėti, kad Komisija patvirtino nelydimų nepilnamečių veiksmų planą, kuriame nustatytas geriausių vaiko interesų principu pagrįstas bendras požiūris ir plačios veiklos, pvz., prevencijos, apgyvendinimo ir ilgalaikių sprendimų paieškos, sritys. Atsižvelgdama į šį veiksmų planą, Taryba savo 2010 m. birželio mėn. patvirtintose išvadose dėl nelydimų nepilnamečių nusprendė valstybių narių prašyti sugriežtinti priemones, susijusias su nelydimais nepilnamečiais, kurie tampa prekybos žmonėmis aukomis, ir patikėti juos atitinkamoms valstybių narių, kuriose jie yra, valdžios institucijoms. Kadangi šiuo metu sunku tiksliai apskaičiuoti, kiek žmonių Europos Sąjungoje tapo prekybos žmonėmis aukomis arba yra neteisėtai įvežti dėl prekybos žmonėmis, ir siekiant pateikti Europos Sąjungai objektyvius, patikimus, palyginamus ir aktualius statistinius duomenis, Taryba savo 2009 m. birželio mėn. išvadose patvirtino, kad Europos Sąjungoje turi būti kuriamas neoficialus nacionalinių pranešėjų arba lygiaverčių mechanizmų prekybos žmonėmis srityje tinklas. Sukuriamas tinklas, kuris turėtų veikti kaip dalijimosi geriausia patirtimi Europos lygmeniu užkertant kelią prekybai žmonėmis ir kovojant su ja forumas. Galiausiai 2009 m. lapkričio mėn. buvo patvirtintos bendros rekomendacijos dėl kovos su prekyba žmonėmis. Iš dalies jos skirtos prekybos vaikais klausimui. Atsižvelgiant į su konkrečia valstybe nare susijusią klausimo dalį, Taryba nėra kompetentinga pareikšti nuomonės dėl atskirų atvejų."@lt¹⁴ ". Spēkā esošie tiesību akti cilvēktirdzniecības novēršanai un apkarošanai sastāv galvenokārt no Padomes 2002. gada 19. jūlija pamatlēmumiem par cilvēktirdzniecības apkarošanu, kuri, cita starpā, prasīja, lai dalībvalstis par cilvēku pārdošanu piespiedu darbam vai seksuālai ekspluatācijai piemērotu sodu. Eiropas iestādēs tiek pētīts direktīvas projekts par cīņas pastiprināšanu pret cilvēktirdzniecību un upuru aizsardzības uzlabošanu, kā arī otra direktīva par bērnu seksuālo ekspluatāciju, seksuālo vardarbību pret bērniem un bērnu pornogrāfiju. Šo priekšlikumu mērķis ir jo īpaši nodrošināt konkrētu palīdzības un aizsardzības pasākumu piedāvājumu bērniem, kuri kļuvuši par cilvēktirdzniecības upuriem. Tajos iekļauti arī nosacījumi par izmeklēšanas uzlabošanu saistībā ar pārkāpumiem, kuri notikuši ārpus dalībvalstu teritorijas, kā arī regulējumi šo pārkāpumu novēršanai. Pamatojoties uz Stokholmas programmu, konkrēta uzmanība tiek veltīta bērniem, kuri ir sevišķi neaizsargāti, jo īpaši seksuālās ekspluatācijas un varmācības upuriem, kā arī cilvēktirdzniecības upuriem un bērniem, kuri atstāti bez uzraudzības. Savienības imigrācijas politikas kontekstā jāpiebilst, ka Komisija ir pieņēmusi rīcības plānu par bez uzraudzības atstātiem bērniem, kurš nosaka kopēju pieeju, pamatojoties uz bērnam vislabāko interešu principu un identificējot plašas darbības jomas, tādas kā profilakse, iekārtošana un ilgtermiņa risinājumu meklēšana. Sekojot šim rīcības plānam, Padome 2010. gada jūnijā pieņemtajos secinājumos par bez uzraudzības atstātiem bērniem nolēma aicināt dalībvalstis pastiprināt pasākumus attiecībā uz bērniem, kuri atstāti bez uzraudzības, kuri kļūst par cilvēktirdzniecības upuriem, uzticot viņus attiecīgajām iestādēm dalībvalstīs, kur viņi atrodas. Tā kā šobrīd ir grūti noteikt precīzu cilvēktirdzniecības upuru skaitu Savienībā vai cilvēktirdzniecības rezultātā nelegāli ievesto cilvēku skaitu un lai nodrošinātu Eiropas Savienību ar objektīvu, ticamu, salīdzināmu un aktuālu statistiku, Padome 2009. gada jūnija secinājumos ir pieņēmusi lēmumu par neformāla valstu ziņotāju tīkla vai līdzīga mehānisma cilvēktirdzniecības jomā izveidošanu Savienībā. Šis tīkls, kuram būtu jādarbojas kā pieredzes apmaiņas un labākās prakses forumam cilvēktirdzniecības novēršanas un apkarošanas jomā Eiropas mērogā, ir izveidots. Visbeidzot, 2009. gada novembrī tika pieņemts vispārējs pamatnostādņu dokuments par cīņu pret cilvēktirdzniecību. Tas ir daļēji veltīts jautājumam par bērnu tirdzniecību. Attiecībā uz jautājuma daļu par konkrētu dalībvalsti Padomes kompetencē nav paust viedokli par atsevišķiem gadījumiem."@lv¹³ "La législation en vigueur pour prévenir et combattre la traite des êtres humains est constituée principalement par la décision cadre du Conseil du 19 juillet 2002 relative à la lutte contre la traite des êtres humains, qui oblige notamment les États membres à rendre punissables des infractions liées à la traite des êtres humains, à des fins d'exploitation de leur travail ou d'exploitation sexuelle. Une proposition de directive visant à renforcer la lutte contre la traite et la protection des victimes, ainsi qu'une deuxième proposition de directive relative à l'exploitation et aux abus sexuels concernant les enfants et à la pédopornographie sont en train d'être examinées au sein des institutions de l'Union. Ces propositions visent notamment à ce que des mesures spécifiques d'assistance, d'aide, de protection soient offertes aux enfants victimes de la traite des êtres humains. Elles contiennent aussi des dispositions visant à une meilleure poursuite des actes commis en dehors du territoire des États membres, ainsi que de règles en vue de la prévention de ces infractions. Sur la base du programme de Stockholm, une attention spécifique est accordée aux enfants en situation de particulière vulnérabilité, notamment les enfants victimes de l'exploitation et d'abus à caractère sexuel, ainsi que les enfants victimes de la traite et les mineurs non accompagnés. Dans le contexte de la politique d'immigration de l'Union, il faut aussi ajouter que la Commission a adopté un plan d'action pour les mineurs non accompagnés, qui propose une approche commune basée sur le principe de l'intérêt supérieur de l'enfant, et en recensant de grands volets d'action tels que la prévention, l'accueil, la recherche de solutions durables. Suite à ce plan d'action, le Conseil, dans ses conclusions sur les mineurs non accompagnés, adoptées en juin 2010, a décidé de demander aux États membres de renforcer les mesures concernant les mineurs non accompagnés qui sont victimes de la traite des êtres humains, en les confiant aux autorités compétentes dans l'État membre où ils se trouvent. Comme il est difficile, à l'heure actuelle, d'estimer le nombre exact de personnes qui sont victimes de la traite des êtres humains à l'intérieur de l'Union, ou sont introduites illégalement sur son territoire dans le cadre de la traite des êtres humains, et avec le but de fournir à l'Union européenne des statistiques objectives, fiables, comparables et actuelles, le Conseil a adopté, dans ses conclusions de juin 2009, la mise en place au sein de l'Union, d'un réseau informel de rapporteurs nationaux ou de mécanismes équivalents dans le domaine de la traite humains. Ce réseau, qui devrait servir de forum pour l'échange d'expériences et de meilleures pratiques dans le domaine de la prévention et de la lutte contre la traite des êtres humains à l'échelle européenne, a été créé. Enfin, un document d'orientation générale sur la lutte contre la traite des êtres humains a été adopté en novembre 2009. Il est consacré en partie à la question de la traite des enfants. Concernant la partie de la question qui fait référence à un État membre spécifique, il n'appartient pas au Conseil de se prononcer sur des cas individuels."@mt¹⁵ "De vigerende wetgeving ter voorkoming en bestrijding van mensenhandel wordt voornamelijk gevormd door het kaderbesluit van de Raad van 19 juli 2002 inzake bestrijding van mensenhandel, uit hoofde waarvan de lidstaten met name verplicht zijn om misdrijven in verband met mensenhandel met het oog op uitbuiting voor arbeids- of seksuele doeleinden strafbaar te stellen. Momenteel worden in de instellingen van de Unie een voorstel voor een richtlijn tot versterking van de strijd tegen mensenhandel en bescherming van slachtoffers en een tweede voorstel voor een richtlijn betreffende seksuele uitbuiting en misbruik van kinderen en kinderpornografie behandeld. Deze voorstellen hebben voornamelijk tot doel kinderen die het slachtoffer zijn van mensenhandel, specifieke bijstands-, hulp- en beschermingsmaatregelen aan te bieden. Daarin komen ook bepalingen voor die tot doel hebben buiten het grondgebied van de lidstaten begane misdrijven beter te vervolgen, evenals regels voor preventie van deze misdrijven. Uitgaande van het programma van Stockholm wordt specifieke aandacht geschonken aan kinderen in bijzonder kwetsbare situaties, met name aan kinderen die het slachtoffer zijn van seksuele uitbuiting en misbruik, evenals aan kinderen die het slachtoffer zijn van mensenhandel en aan onbegeleide minderjarigen. In de context van het immigratiebeleid van de Unie moet hieraan worden toegevoegd dat de Commissie een actieplan heeft vastgesteld inzake onbegeleide minderjarigen, waarmee een gemeenschappelijke aanpak wordt voorgesteld die is gebaseerd op het principe dat het belang van het kind boven alles is verheven. De grote onderdelen daarin betreffen onder meer preventie, opvang en onderzoek naar duurzame oplossingen. In aansluiting op dit actieplan heeft de Raad in zijn in juni 2010 aangenomen conclusies inzake onbegeleide minderjarigen besloten om de lidstaten te vragen hun maatregelen ten behoeve van onbegeleide minderjarigen die het slachtoffer zijn van mensenhandel te versterken door deze kinderen toe te vertrouwen aan de bevoegde autoriteiten van de lidstaten waarin zij zich bevinden. Daar het moeilijk is om op dit moment een schatting te geven van het aantal personen dat het slachtoffer is van mensenhandel binnen de Unie of van het aantal personen dat illegaal naar het grondgebied van de Unie wordt overgebracht in het kader van mensenhandel, heeft de Raad, teneinde de Europese Unie de beschikking te geven over objectieve, betrouwbare, vergelijkbare en bijgewerkte statistieken, in zijn conclusies van juni 2009 goedkeuring gehecht aan de instelling in de Unie van een informeel netwerk van nationale rapporteurs of equivalente mechanismen op het gebied van mensenhandel. Dit inmiddels opgerichte netwerk moet een forum zijn voor het uitwisselen van ervaringen en beste praktijken op het gebied van preventie en bestrijding van mensenhandel op Europees vlak. Tot slot is in november 2009 een algemeen oriëntatiedocument over de strijd tegen mensenhandel aangenomen, dat deels is gewijd aan het vraagstuk van kinderhandel. Wat betreft het gedeelte van de vraag waarin wordt verwezen naar een specifieke lidstaat, is het niet aan de Raad om zich uit te spreken over individuele gevallen."@nl³ "Aktualnie obowiązujące ustawodawstwo dotyczące zapobiegania i walki z handlem ludźmi obejmuje przede wszystkim decyzję ramową Rady z dnia 19 lipca 2002 r. w sprawie zwalczania handlu ludźmi, która między innymi wymaga od państw członkowskich karania przestępstw polegających na handlu ludźmi, czy to dla celu pracy przymusowej, czy wykorzystywania seksualnego. Instytucje Unii analizują projekt dyrektywy mającej na celu zintensyfikowanie walki z handlem ludźmi i lepszą ochrony ofiar, a także drugi projekt dyrektywy dotyczącej wykorzystywania seksualnego dzieci i pornografii dziecięcej. Wnioski te mają przede wszystkim zagwarantować, by dzieciom, które padły ofiarą handlu ludźmi zapewnić specjalne środki wsparcia, pomocy i ochrony. Zawierają one również przepisy mające na celu skuteczniejsze ściganie przestępstw popełnionych poza terytorium państw członkowskich, a także regulacje mające na celu zapobieganie tym przestępstwom. W oparciu o program sztokholmski szczególną uwagę poświęca się dzieciom będącym w szczególnie trudnej sytuacji, to znaczy dzieciom, które padły ofiarą wykorzystywania seksualnego, a także dzieciom będącym ofiarom handlu ludźmi i osobom małoletnim pozostawionym bez opieki. W kontekście unijnej polityki imigracyjnej należy również dodać, że Komisja przyjęła plan działania na rzecz osób małoletnich bez opieki, który przewiduje jednolite podejście oparte na przestrzeganiu zasady nadrzędnego dobra dziecka i określa szersze obszary działania, na przykład profilaktyka, zapewnienie zakwaterowania i poszukiwanie długotrwałych rozwiązań. Po przyjęciu planu działania Rada, w swoich konkluzjach z czerwca 2010 r. w sprawie osób małoletnich pozostawionych bez opieki, postanowiła zwrócić się do państw członkowskich o wzmocnienie środków adresowanych do osób małoletnich bez opieki, które padły ofiarą handlu ludźmi, poprzez powierzenie ich stosowania odpowiednim organom w państwach członkowskich, do których osoby te mogą się zwrócić. Ponieważ obecnie oszacowanie liczby osób, które padły w Unii ofiarą handlu ludźmi lub które w wyniku tego handlu zostały nielegalnie sprowadzone na jej terytorium jest trudne, Rada – pragnąc dostarczyć Unii Europejskiej obiektywne, rzetelne, porównywalne i aktualne dane statystyczne – postanowiła w swoich konkluzjach z czerwca 2009 r. powołać w Unii nieformalną sieć sprawozdawców krajowych lub równorzędnych mechanizmów w obszarze handlu ludźmi. Powstała sieć, która powinna pełnić rolę forum wymiany doświadczeń i najlepszych praktyk w dziedzinie zapobiegania handlowi ludźmi i jego zwalczania w skali europejskiej. Wreszcie w listopadzie 2009 r. przyjęto dokument zawierający ogólne wytyczne w sprawie walki z handlem ludźmi. W części jest on poświęcony problemowi handlu dziećmi. Jeżeli chodzi o część pytania dotyczącą konkretnego państwa członkowskiego, to Rada nie jest uprawniona do wydawania opinii w poszczególnych przypadkach."@pl¹⁶ "A legislação em vigor destinada a prevenir e combater o tráfico de seres humanos é constituída, principalmente, pela Decisão-quadro do Conselho, de 19 de Julho de 2002, relativa à luta contra o tráfico de seres humanos, a qual, entre outras coisas, exige aos Estados-Membros que criminalizem as infracções relativas ao tráfico de seres humanos, seja para efeitos de trabalhos forçados, seja para exploração sexual. As instituições da União estão a preparar uma proposta de directiva que visa intensificar a luta contra o tráfico e reforçar a protecção das vítimas e uma outra relativa à exploração e abuso sexual de crianças e à pornografia infantil. O principal objectivo destas propostas é oferecer medidas específicas de assistência, ajuda e protecção a crianças vítimas do tráfico de seres humanos. Incluem também disposições que visam melhorar os procedimentos penais relativamente a infracções cometidas fora do território dos Estados-Membros, bem como regras para a prevenção dessas infracções. Com base no Programa de Estocolmo, é prestada especial atenção às crianças particularmente vulneráveis, nomeadamente as crianças vítimas de exploração e abuso sexual, as crianças vítimas de tráfico e os menores não acompanhados. Importa acrescentar que, no âmbito da política de imigração da União, a Comissão adoptou um plano de acção para menores não acompanhados, que propõe uma abordagem comum baseada no princípio do superior interesse das crianças e na identificação das grandes linhas de acção, nomeadamente a prevenção, o acolhimento e a procura de soluções duradouras. No seguimento deste plano de acção, o Conselho decidiu solicitar aos Estados-Membros, nas suas conclusões sobre os menores não acompanhados, adoptadas em Junho de 2010, que reforcem as medidas relativas aos menores não acompanhados vítimas de tráfico de seres humanos, confiando-os às autoridades competentes no Estado-Membro onde se encontram. Dado que, actualmente, é difícil calcular o número exacto de pessoas que são vítimas de tráfico de seres humanos no interior da União, ou que para aqui são trazidas nesse âmbito, e com o objectivo de dotar a União Europeia de estatísticas objectivas, fiáveis, comparáveis e actuais, o Conselho aprovou, nas suas conclusões de Junho de 2009, a criação, no seio da União, de uma rede informal de relatores nacionais ou mecanismos equivalentes no domínio do tráfico humano. Essa rede, que deverá servir de fórum para a partilha de experiências e boas práticas no domínio da prevenção e do combate ao tráfico de seres humanos à escala europeia, já está instalada. Finalmente, foi adoptado, em Novembro de 2009, um documento de orientações gerais sobre a luta contra o tráfico de seres humanos. É dedicado, em parte, à questão do tráfico de crianças. Quanto à parte da pergunta que se refere especificamente a um Estado-Membro, não compete ao Conselho pronunciar-se sobre casos concretos."@pt¹⁷ "Legislaţia în vigoare din domeniul prevenirii şi combaterii traficului de persoane constă în primul rând din decizia-cadru a Consiliului din 19 iulie 2002 privind combaterea traficului de persoane, care, printre altele, obligă statele membre să pedepsească infracţiunile legate de traficul de persoane pentru exploatarea lor fie prin muncă, fie sexual. O propunere de directivă care vizează consolidarea luptei împotriva traficului de persoane şi a protecţiei victimelor, precum şi o a doua propunere de directivă privind exploatarea şi abuzurile sexuale comise asupra copiilor şi pornografia pedofilă sunt în curs de examinare de către instituţiile europene. Aceste propuneri vizează în mod special că se iau măsuri specifice de asistenţă, ajutor şi protecţie pentru copiii victime ale traficului de persoane. Ele conţin, de asemenea, dispoziţii care vizează anchetarea mai bună a faptelor comise în afara teritoriului statelor membre, precum şi norme în vederea prevenirii acestor fapte. Pe baza programului de la Stockholm, o atenţie specială este acordată copiilor extrem de vulnerabili, în special copiii victime ale exploatării şi abuzurilor sexuale, precum şi copiii victime ale traficului de persoane şi minorii neînsoţiţi. În contextul politicii de imigrare a Uniunii, trebuie adăugat, de asemenea, faptul că Comisia a adoptat un plan de acţiune pentru minorii neînsoţiţi, care propune o abordare comună bazată pe principiul interesului suprem al copilului şi identifică domenii ample de acţiune precum prevenirea, primirea şi căutarea de soluţii durabile. În urma acestui plan de acţiune, Consiliul, în concluziile sale privind minorii neînsoţiţi adoptate în iunie 2010, a hotărât să solicite statelor membre să consolideze măsurile privind minorii neînsoţiţi care sunt victime ale traficului de persoane, încredinţându-i autorităţilor competente din statul membru în care se află. Având în vedere că, la ora actuală, este dificil să estimăm numărul exact al persoanelor care sunt victime ale traficului de persoane în interiorul Uniunii sau care sunt introduse ilegal pe teritoriul acesteia ca rezultat al traficului de persoane, şi în scopul furnizării de statistici obiective, fiabile, comparabile şi actuale pentru Uniunea Europeană, Consiliul a adoptat, în concluziile sale din iunie 2009, crearea în cadrul Uniunii a unei reţele informale de raportori naţionali sau de mecanisme echivalente în domeniul traficului de persoane. Această reţea, care ar trebui să servească drept forum pentru schimbul de experienţe şi de bune practici în domeniul prevenirii şi combaterii traficului de persoane la scară europeană, a fost creată. În sfârşit, un document de orientare generală privind combaterea traficului de persoane a fost adoptat în noiembrie 2009. Acesta este parţial consacrat problemei traficului de persoane. În ceea ce priveşte partea din întrebare care face trimitere la un stat membru specific, Consiliului nu îi revine sarcina de a se pronunţa asupra unor cazuri individuale."@ro¹⁸ "Súčasná legislatíva na prevenciu a boj proti obchodovaniu s ľuďmi pozostáva najmä z rámcového rozhodnutia Rady z 19. júla 2002 o boji proti obchodovaniu s ľuďmi, ktorá popri inom vyžaduje, aby členské štáty trestali trestný čin obchodovania s ľuďmi, či už na účely nútených prác, alebo sexuálneho vykorisťovania. Návrh smernice zameraný na urýchlenie boja proti obchodovaniu s ľuďmi a zlepšenie ochrany obetí, ako aj návrh druhej smernice, ktorá sa týka sexuálneho vykorisťovania a zneužívania detí a detskej pornografie, už skúmajú inštitúcie Únie. Cieľom týchto návrhov je predovšetkým zabezpečiť, aby sa deťom, ktoré sa stanú obeťami obchodovania s ľuďmi, ponúkli konkrétne opatrenia na pomoc a ochranu. Obsahujú aj ustanovenia zamerané na zlepšenie stíhateľnosti trestných činov spáchaných mimo územia členských štátov, ako aj nariadenia určené na prevenciu týchto trestných činov. Na základe Štokholmského programu sa zvláštna pozornosť venuje deťom, ktoré sú mimoriadne zraniteľné, najmä detským obetiam sexuálneho vykorisťovania a zneužívania, ako aj detským obetiam obchodovania s ľuďmi a maloletým bez sprievodu. V súvislosti s prisťahovaleckou politikou Únie by sa malo tiež povedať, že Komisia prijala akčný plán pre maloletých bez sprievodu, ktorý určuje jednotný prístup založený na zásade najlepších záujmov dieťaťa a stanovuje široké oblasti pre také opatrenia, ako sú napríklad prevencia, ubytovanie a hľadanie trvalých riešení. Po tomto akčnom pláne sa Rada vo svojich záveroch o maloletých bez sprievodu, ktoré boli prijaté v júni 2010, rozhodla, že požiada členské štáty, aby posilnili opatrenia týkajúce sa maloletých bez sprievodu, ktorí sa stávajú obeťami obchodovania s ľuďmi, tým, že ich zveria príslušným orgánom v členskom štáte, v ktorom sa ocitnú. Keďže je v súčasnosti ťažké odhadnúť presný počet ľudí, ktorí sú v Únii obeťou obchodovania s ľuďmi alebo ktorých priviezli do Únie ilegálne v dôsledku takéhoto obchodovania, a aby boli Európskej únii poskytnuté objektívne, spoľahlivé, porovnateľné a aktuálne štatistiky, Rada vo svojich záveroch z júna 2009 schválila vytvorenie európskej neformálnej siete národných spravodajcov alebo podobných mechanizmov pre oblasť obchodovania s ľuďmi. Táto sieť, ktorá by mala slúžiť ako fórum pre výmenu skúseností a osvedčených postupov v oblasti predchádzania obchodovaniu s ľuďmi a boja proti nemu v európskom meradle, je už vytvorená. Napokon, všeobecná smernica o boji proti obchodovaniu s ľuďmi, ktorá bola prijatá v novembri 2009, sa sčasti venuje otázke obchodovania s deťmi. Pokiaľ ide o tú časť otázky odkazujúcu na konkrétny členský štát, Rada nie je oprávnená vyjadrovať sa k jednotlivým prípadom."@sk¹⁹ "Veljavno zakonodajo za preprečevanje in boj proti trgovini z ljudmi sestavlja predvsem okvirni sklep Sveta z dne 19. julija 2002 o boju proti trgovini z ljudmi, ki med drugim od držav članic zahteva, da poskrbijo za to, da so kazniva dejanja v zvezi s trgovanjem z ljudmi bodisi za namene prisilnega dela ali spolnega izkoriščanja kazniva. Osnutek direktive, namenjene okrepitvi boja proti trgovini z ljudmi in izboljšanju zaščite prič, in drugi osnutek direktive, ki zadeva spolno izkoriščanje in zlorabo otrok ter otroško pornografijo, preučujejo institucije Unije. Cilj teh predlogov je predvsem zagotoviti, da se otrokom, ki postanejo žrtve trgovine z ljudmi, zagotovi posebne ukrepe za podporo, pomoč in zaščito. Vključujejo tudi določbe, namenjene izboljšanju pregonu kaznivih dejanj, storjenih zunaj ozemlja držav članic, in tudi predpise, namenjene preprečevanju teh kaznivih dejanj. Na podlagi stockholmskega programa je otrokom, ki so posebno ranljivi, predvsem otrokom, žrtvam spolnega izkoriščanja in zlorabe, ter tudi otrokom, žrtvam trgovine z ljudmi, in mladoletnikom brez spremstva posvečena posebna pozornost. V okviru politike priseljevanja Unije je treb dodati tudi, da je Komisija sprejela akcijski načrt za mladoletnike brez spremstva, ki določa skupni pristop na temelju najboljših interesov otroka in opredelitev širših področij ukrepanja kot so preprečevanje, nastanitev in iskanje trajnih rešitev. V nadaljevanju tega akcijskega načrta se je Svet v svojih sklepih, sprejetih junija 2010, o mladoletnikih brez spremstva odločil države članice pozvati, naj zaostrijo ukrepe v zvezi z mladoletniki brez spremstva, ki postanejo žrtve trgovine z ljudmi, in jih prepustijo pristojnim organom v državi članici, v kateri se nahajajo. Ker je trenutno težko oceniti točno število ljudi, ki so žrtve trgovine z ljudmi v Uniji ali ki so nezakonito pripeljani v Unijo zaradi trgovine z ljudmi, in da bi Evropski uniji zagotovil objektivne, zanesljive, primerljive in sodobne statistike, je Svet v svojih sklepih iz junija 2009 sprejel vzpostavitev neformalne mreže nacionalnih poročevalcev ali ustreznih mehanizmov v Uniji na področju trgovine z ljudmi. Ta mreža, ki naj bi delovala kot forum za izmenjavo izkušenj in najboljših praks na področju preprečevanja in boja proti trgovini z ljudmi na evropski ravni, je bila vzpostavljena. Nazadnje je bil novembra 2009 sprejet splošni dokument o smernicah za boj proti trgovini z ljudmi. Delno je posvečen vprašanju trgovine z otroki. V zvezi z delom vprašanja, ki zadeva določeno državo članico, Svet ne more izraziti mnenja o posameznih primerih."@sl²⁰ "Befintlig lagstiftning för att förhindra och bekämpa människohandel består främst av rådets rambeslut av den 19 juli 2002 om bekämpande av människohandel, som bland annat ålägger medlemsstaterna att strafflägga brott som rör människohandel, oavsett om det gäller tvångsarbete eller sexuellt utnyttjande. Ett utkast till direktiv om att intensifiera kampen mot människohandel och förbättra skyddet för offer, samt ett andra utkast till direktiv om sexuellt utnyttjande och utnyttjande av barn och barnpornografi, är under utredning inom unionens institutioner. Syftet med dessa förslag är främst att se till att särskilda stödåtgärder, hjälp och skydd erbjuds barn som faller offer för människohandel. De innehåller också bestämmelser som syftar till att förbättra lagföringen av brott som begås utanför medlemsstaterna, samt bestämmelser som syftar till att förhindra dessa brott. På grundval av Stockholmsprogrammet ges särskild uppmärksamhet till barn som är särskilt utsatta, framförallt barn som utsatts för sexuellt utnyttjande och övergrepp, samt barn utsatta för människohandel och ensamkommande barn. När det gäller EU:s invandringspolitik bör det också tilläggas att kommissionen har antagit en handlingsplan för underåriga utan medföljande vuxen. Den innehåller en gemensam strategi som bygger på principen om barnets bästa, där breda områden för åtgärder identifieras, som förebyggande insatser och boende, och där varaktiga lösningar söks. Till följd av denna handlingsplan har rådet, i sina slutsatser som antogs i juni 2010 om ensamkommande barn, beslutat att uppmana medlemsstaterna att stärka åtgärderna för ensamkommande barn som faller offer för människohandel genom att överlämna dem till de berörda myndigheterna i den medlemsstat där de befinner sig. Det är för närvarande svårt att uppskatta det exakta antal människor som fallit offer för människohandel inom unionen och som olagligt förts in till följd av människohandel. För att ge Europeiska unionen en objektiv, tillförlitlig, jämförbar och aktuell statistik beslutade rådet därför i sina slutsatser från juni 2009 att upprätta ett informellt nätverk inom unionen av nationella rapportörer eller motsvarande mekanismer på området för människohandel. Detta nätverk, som bör fungera som ett forum för utbyte av erfarenheter och bästa praxis när det gäller att förebygga och bekämpa människohandel på europeisk nivå, har inrättats. Slutligen antogs ett allmänt vägledande dokument om kampen mot människohandel i november 2009. Det är delvis ägnat frågan om handel med barn. När det gäller den del av frågan som hänvisar till en specifik medlemsstat, är det inte upp till rådet att uttala sig om enskilda fall."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Olivier Chastel,"^15,21,8 "président en exercice du Conseil"^15,21,8
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶