Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-09-20-Speech-1-076"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2010-09-20"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Acordul între CE și Pakistan privind readmisia - Acorduri comunitare de readmisie cu țări terțe (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"fr"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20100920.18.1-076"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-09-20-Speech-1-077⁶
lpv:speaker	lp:Hélène Flautre⁶
lpv:spoken text	". Madame la Présidente, effectivement, je trouve notre rapporteur très imprudent de nous demander à nous, vos chers collègues, de ratifier, de donner notre agrément à un accord qui, vraiment, est extrêmement problématique. Tout d’abord, il s’agit du Pakistan. Ce n’est pas n’importe quel pays. Le Pakistan, c’est le pays qui, au monde, accueille le plus de réfugiés, d’ores et déjà. Et nous allons lui demander quoi, principalement? Bien sûr, de reprendre les Pakistanais, mais également les Afghans, qui sont ici en Europe et qui fuient une guerre que nous menons en Afghanistan. Je trouve que là, on commence à friser quelque chose qui ressemble à l’indécence. Il est un fait que le Pakistan n’a pas ratifié la convention de Genève. Et il est un fait que l’Assemblée parlementaire du Conseil de l’Europe nous demande de ne ratifier des accords de réadmission qu’avec des pays qui offrent un certain nombre de garanties en matière de droit d’asile et de protection internationale, ce qui n’et pas le cas au Pakistan. Et puis, il y a énormément de questions. Moi, si je dois dire oui demain, je ne sais même pas à quoi. Si vous regardez bien ces différents articles, l’impact de cet article peut être de vingt, peut-être de cent à vingt mille, et peut-être plus. Pourquoi? Parce que personne ne dit quelles réponses seront apportées à tout ce qui sera décidé dans le comité de réadmission. Qui a la charge de prouver que la personne est arrivée après la ratification de l’accord? Qui aura la charge de prouver que cette personne est arrivée directement du Pakistan à l’Union européenne? Que va-t-il se passer après les trente jours de délai si le Pakistan ne répond pas et ne délivre pas de document de voyage? Est-ce que, comme le suggèrent des membres de la commission, nous allons accepter ce bizarroïde instrument de laissez-passer européen? Je n’ai aucune réponse, et vous non plus, Madame Malmström, je sais que vous ne pourrez pas m’apporter de réponse. J’ai interrogé l’ambassadeur pakistanais, il n’a pas de réponse. Tout cela, c’est dans le comité Théodule de réadmission. Moi, je ne peux pas dire que je suis d’accord avec cet accord, puisque nous sommes incapables de dire l’impact réel qu’il aura. Tout dépend des réponses qui seront apportées à ces questions. Je crois que demain, il faut dire non."@fr⁸
lpv:spokenAs	chair; Delegation to the EU-Turkey Joint Parliamentary Committee (2009-09-17--2014-06-30)²³ member; Delegation to the Parliamentary Assembly of the Union for the Mediterranean (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; Conference of Delegation Chairs (2009-09-17--2014-06-30)²³ member; LIBE (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; AFET (2009-07-16--2012-01-18)²³ unknown; Europe Écologie (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; G/EFA (2009-07-14--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Paní předsedající, vskutku považuji za velice nemoudré, že pan zpravodaj nás, poslance Evropského parlamentu, žádá, abychom ratifikovali a odsouhlasili dohodu, která je opravdu vysoce problematická. Především se jedná o Pákistán, který není jen tak nějakou zemí. Je to země, která již nyní přijímá více uprchlíků než kterákoli jiná země na světě. A o co budeme Pákistán žádat především? Samozřejmě o zpětné převzetí Pákistánců, ale také Afghánců, kteří jsou zde v Evropě, protože utíkají před válkou, kterou v Afghánistánu vedeme. Domnívám se, že zde naše chování začíná hraničit s neomaleností. Je skutečností, že Pákistán neratifikoval danou Ženevskou úmluvu. Skutečností také je, že nás Parlamentní shromáždění Rady Evropy žádá, abychom ratifikovali dohody o zpětném přebírání osob pouze se zeměmi, které nabízejí jistou míru záruk v oblasti azylového práva a mezinárodní ochrany, což není případ Pákistánu. A dále je zde velké množství otázek. Pokud mám zítra říct ano, nevím ani, čemu toto ano říkám. Pokud se podíváte dobře na ty různé články, tak jejich dopad se může týkat dvaceti, možná sta až dvaceti tisíc a možná ještě více osob. Proč? Protože nikdo neříká, jaké budou odpovědi na vše, co má být rozhodnuto readmisním výborem. Kdo bude zodpovědný za prokázání, že konkrétní osoba dorazila po ratifikaci této dohody? Kdo bude zodpovědný za prokázání, že daná osoba přicestovala do Evropské unie přímo z Pákistánu? Co se stane po uplynutí třicetidenní lhůty, pokud Pákistán neodpoví a nevydá cestovní dokumenty? Přijmeme, jak nám navrhují členové Komise, tento prapodivný evropský „průvodní list“? Nemám žádnou odpověď, stejně jako vy, paní Malmströmová; vím, že mi nebudete schopna žádnou odpověď poskytnout. Ptala jsem se pákistánského velvyslance, také nemá žádné odpovědi. Všechno to v poklidu zamete pod koberec readmisní výbor. Nemohu vyjádřit svůj souhlas s touto dohodou, neboť nejsme schopni říct, jaký bude její skutečný dopad. Vše záleží na odpovědích na tyto otázky. Domnívám se, že bychom zítra měli říct ne."@cs¹ "Fru formand! Jeg finder det meget uklogt, at vores ordfører beder os medlemmer af Parlamentet om at ratificere og godkende en aftale, der faktisk er yderst problematisk. For det første vedrører den Pakistan, som ikke bare er et eller andet tilfældigt land. Pakistan modtager allerede flere flygtninge end noget andet land i verden. Og hvad vil vi primært bede landet om at gøre? Tage pakistanere tilbage, naturligvis, men også de afghanere, der er i Europa på flugt fra en krig, som vi udkæmper i Afghanistan. Jeg synes, vi nærmer os uanstændighed her. Det er en kendsgerning, at Pakistan ikke har ratificeret Genèvekonventionen, og at Europarådets Parlamentariske Forsamling beder os nøjes med at ratificere tilbagetagelsesaftaler med lande, der giver en række garantier i forhold til ret til asyl og international beskyttelse, hvilket ikke er tilfældet med Pakistan. Desuden er der utrolig mange spørgsmål. Hvis jeg skulle sige ja i morgen, ville jeg ikke engang vide, hvad jeg sagde ja til. Hvis man ser nøje på de forskellige artikler, kan følgerne af denne artikel være hvad som helst fra 20, det kan være hvad som helst fra 100 til 20 000 og måske mere. Hvorfor? Fordi ingen siger, hvad reaktionen vil være på alt, der vedtages i tilbagetagelsesudvalget. Hvem er ansvarlig for at bevise, at en person er ankommet, efter at aftalen er ratificeret? Hvem vil være ansvarlig for at bevise, at personen ankom til EU direkte fra Pakistan? Hvad vil der ske efter de 30 dage, hvis Pakistan ikke reagerer og ikke udsteder rejsedokumentation? Skal vi, som medlemmer af Kommissionen foreslår, acceptere dette underlige EU-passerseddelinstrument? Jeg har ikke nogen svar, og det har fru Malmström heller ikke. Jeg ved, at De ikke vil kunne give mig nogen svar. Jeg har spurgt den pakistanske ambassadør, og han har heller ingen svar. At det bliver begravet i tilbagetagelsesudvalget. Eftersom vi ikke er i stand til at sige, hvad de faktiske følger af denne aftale vil blive, kan jeg ikke sige, at jeg godkender den. Alt afhænger af svarene på disse spørgsmål. Jeg synes, vi skal sige nej i morgen."@da² "Frau Präsidentin, ich halte es tatsächlich für sehr unklug von unserem Berichterstatter, dass er uns Abgeordnete bittet, ein Abkommen zu ratifizieren und anzunehmen, das wirklich hochproblematisch ist. Zunächst betrifft es Pakistan, das nicht einfach nur irgendein Land ist. Pakistan nimmt bereits mehr Flüchtlinge auf als jedes andere Land der Welt. Und worum werden wir es hauptsächlich bitten? Die Pakistaner wieder zurückzunehmen natürlich, aber auch die Afghanen, die hier in Europa sind und vor einem Krieg fliehen, den wir in Afghanistan führen. Ich glaube, das grenzt bald schon an Schamlosigkeit. Es ist eine Tatsache, dass Pakistan die Genfer Konvention nicht ratifiziert hat, und es ist eine Tatsache, dass uns die Parlamentarische Versammlung des Europarats bittet, Rückübernahmeabkommen nur mit Ländern zu ratifizieren, die eine Reihe von Garantien hinsichtlich des Rechts auf Asyl und internationalen Schutz bieten, was in Pakistan nicht der Fall ist. Darüber hinaus gibt es eine große Anzahl von Fragen. Wenn ich morgen „Ja“ sagen müsste, wüsste ich nicht einmal, wozu ich „Ja“ sage. Wenn Sie sich die verschiedenen Artikel genauer ansehen, kann die Auswirkung dieses Artikels alles von 20 sein, vielleicht auch alles von 100 bis 20 000, und vielleicht mehr. Warum? Weil niemand sagt, was die Antworten auf alles sein werden, was im Rückübernahmeausschuss entschieden wird. Wer ist dafür verantwortlich, zu belegen, dass eine Person erst nach der Ratifizierung des Abkommens herkam? Wer wird dafür verantwortlich sein, zu belegen, dass diese Person direkt aus Pakistan in die EU gekommen ist? Was wird am Ende der 30-Tage-Phase geschehen, falls Pakistan nicht reagiert und keine Reisedokumente ausstellt? Werden wir, wie es Mitglieder der Kommission vorschlagen, dieses seltsame EU-„Pass“-Instrument akzeptieren? Ich habe keine Antworten und Sie auch nicht, Frau Malmström; ich weiß, dass Sie nicht in der Lage sein werden, mir irgendwelche Antworten zu geben. Ich habe den pakistanischen Botschafter gefragt, und er hat auch keine Antworten. All das wird im Rückübernahmeausschuss begraben sein. Da wir nicht in der Lage sind, zu sagen, was die tatsächlichen Auswirkungen dieses Abkommens sein werden, kann ich nicht sagen, dass ich es akzeptiere. Alles hängt davon ab, was für Antworten auf diese Fragen gegeben werden. Ich finde, wir sollten morgen „Nein“ sagen."@de⁹ "Κυρία Πρόεδρε, θεωρώ πολύ ασύνετη τη στάση του εισηγητή μας, ο οποίος καλεί εμάς τους βουλευτές του ΕΚ να επικυρώσουμε και να υιοθετήσουμε μια συμφωνία που στην πραγματικότητα είναι εξαιρετικά προβληματική. Καταρχάς, αφορά το Πακιστάν, το οποίο δεν είναι τυχαία χώρα. Το Πακιστάν υποδέχεται ήδη περισσότερους πρόσφυγες από οποιαδήποτε άλλη χώρα στον κόσμο. Και τι ακριβώς θα του ζητήσουμε κατά βάση να πράξει; Να δεχτεί την επανεισδοχή Πακιστανών, κάτι που είναι φυσικό, αλλά και των Αφγανών που βρίσκονται στην Ευρώπη προσπαθώντας να ξεφύγουν από έναν πόλεμο τον οποίο διεξάγουμε εμείς οι ίδιοι στο Αφγανιστάν. Νομίζω ότι αρχίζουμε να πλησιάζουμε εν προκειμένω τα όρια της απρέπειας. Είναι γεγονός ότι το Πακιστάν δεν έχει επικυρώσει τη Σύμβαση της Γενεύης, όπως είναι επίσης γεγονός ότι η Κοινοβουλευτική Συνέλευση του Συμβουλίου της Ευρώπης μας ζητεί να επικυρώνουμε συμφωνίες επανεισδοχής μόνον με χώρες οι οποίες προσφέρουν μια σειρά από εγγυήσεις όσον αφορά το δικαίωμα ασύλου και τη διεθνή προστασία, κάτι που δεν ισχύει στην περίπτωση του Πακιστάν. Επιπλέον, εγείρεται τεράστιος αριθμός ερωτημάτων. Αν επρόκειτο να πω «ναι» αύριο, δεν θα ήξερα καν σε τι λέω «ναι». Αν εξετάσετε προσεκτικά τα διάφορα άρθρα, θα διαπιστώσετε ότι το αποτέλεσμα ενός άρθρου μπορεί να είναι οποιοσδήποτε αριθμός, από 20, από 100 έως 20.000, και ίσως παραπάνω. Γιατί; Επειδή κανείς δεν αναφέρει ποιες θα είναι οι απαντήσεις στις διάφορες αποφάσεις της επιτροπής επανεισδοχής. Ποιος είναι αρμόδιος να αποδείξει ότι ένα άτομο αφίχθηκε μετά την επικύρωση της συμφωνίας; Ποιος θα έχει την ευθύνη να αποδείξει ότι ένα άτομο έφτασε στην ΕΕ απευθείας από το Πακιστάν; Τι θα συμβεί μετά τη λήξη του διαστήματος των τριάντα ημερών αν το Πακιστάν δεν απαντήσει και δεν εκδώσει ταξιδιωτικά έγγραφα; Είμαστε διατεθειμένοι, όπως προτείνουν τα μέλη της Ευρωπαϊκής Επιτροπής, να αποδεχτούμε αυτό το παράδοξο μέσο χορήγησης «αδειών εισόδου» της ΕΕ; Δεν έχω απαντήσεις επ’ αυτού, ούτε και εσείς έχετε απαντήσεις, κυρία Malmström· γνωρίζω ότι δεν θα μπορέσετε να μου δώσετε καμία απάντηση. Ρώτησα σχετικά τον πρέσβη του Πακιστάν, και ούτε αυτός έχει απαντήσεις. Όλα αυτά θα θαφτούν στην επιτροπή επανεισδοχής. Καθώς αδυνατούμε να προσδιορίσουμε με ακρίβεια τον αντίκτυπο αυτής της συμφωνίας, δεν μπορώ να δηλώσω ότι την αποδέχομαι. Όλα εξαρτώνται από τις απαντήσεις που θα δοθούν σε αυτά τα ερωτήματα. Θεωρώ ότι αύριο πρέπει να πούμε «όχι»."@el¹⁰ "Madam President, I actually find our rapporteur very unwise in asking us MEPs to ratify and approve an agreement which really is highly problematic. First of all, it concerns Pakistan, which is not just any old country. Pakistan already admits more refugees than any other country in the world. And what are we mainly going to ask it to do? Readmit Pakistanis, of course, but also the Afghans who are here in Europe fleeing a war that we are waging in Afghanistan. I think we are starting to border on something like indecency here. It is a fact that Pakistan has not ratified the Geneva Convention, and it is a fact that the Parliamentary Assembly of the Council of Europe asks us to ratify readmission agreements only with countries that offer a number of guarantees in terms of the right of asylum and international protection, which is not the case in Pakistan. Furthermore, there is a huge number of questions. If I had to say ‘Yes’ tomorrow, I do not even know what I am saying ‘Yes’ to. If you look closely at these various articles, the impact of this article may be anything from 20, may be anything from 100 to 20 000, and perhaps more. Why? Because nobody is saying what the responses will be to everything that is decided in the Readmission Committee. Who is responsible for proving that an individual arrived after the agreement had been ratified? Who will be responsible for proving that that individual arrived in the EU directly from Pakistan? What is going to happen at the end of the thirty day period if Pakistan does not respond and does not issue travel documents? Are we, as Members of the Commission suggest, going to accept this strange EU ‘pass’ instrument? I do not have any answers, and neither do you, Mrs Malmström; I know that you will be unable to provide me with any answers. I asked the Pakistani Ambassador, and he does not have any answers. All of that will be buried in the Readmission Committee. As we are incapable of saying what the actual impact of this agreement will be, I cannot say that I accept it. Everything depends on the answers provided to these questions. I think that we should say ‘No’ tomorrow."@en⁴ "Señora Presidenta, me parece muy insensato de nuestro ponente que pida a las diputadas y diputados que ratifiquen y aprueben un acuerdo que realmente resulta sumamente problemático. En primer lugar, se trata de Pakistán, que no es simplemente cualquier país. Pakistán ya recibe más refugiados que cualquier otro país del mundo. ¿Y qué es lo que le pedimos que haga? Que readmita a sus nacionales, por supuesto, pero también a los afganos que se encuentran aquí en Europa por haber huido de la guerra que llevamos a cabo en su país. Creo que estamos al borde de la indecencia en este aspecto. Es cierto que Pakistán no ha ratificado la Convención de Ginebra y que la Asamblea Parlamentaria del Consejo de Europa nos ha pedido que ratifiquemos acuerdos de readmisión únicamente con países que ofrezcan una serie de garantías en materia de derecho de asilo y protección internacional, algo que no ocurre en el caso de Pakistán. Por otra parte, quedan muchas preguntas por responder. Si mañana tengo que decir «sí», ni siquiera sabré a qué digo «sí». Si examinamos detenidamente estos artículos, sus efectos pueden ser 20 readmisiones, quizás entre 100 y 20 000 y tal vez más. ¿Por qué? Porque nadie ha indicado la respuesta que se dará a lo decidido en el Comité de readmisión. ¿Quién se encargará de demostrar que una persona ha llegado después de la ratificación del acuerdo? ¿Quién se encargará de demostrar que una persona ha llegado a la UE directamente desde Pakistán? ¿Qué sucederá al final del período de treinta días si Pakistán no responde y no expide los documentos de viaje? ¿Vamos a aceptar, como proponen los Miembros de la Comisión, este extraño instrumento de «paso» de la UE? No puedo responder a estas preguntas, ni tampoco puede hacerlo usted, señora Malmström; pues sé que no puede darme una respuesta a ellas. He preguntado al embajador de Pakistán y tampoco él ha podido responderme. Todo eso quedará enterrado en el Comité de readmisión. Puesto que somos incapaces de prever cuál serán los verdaderos efectos de este acuerdo, no puedo decir que lo acepto. Todo depende de las respuestas que se den a estas preguntas. Creo que debemos votar «no» mañana."@es²¹ "Austatud juhataja! Tegelikult arvan, et meie raportöörist on väga mõtlematu paluda meil, Euroopa Parlamendi liikmetel, ratifitseerida ja kiita heaks leping, mis on tegelikult väga problemaatiline. Esiteks puudutab see Pakistani, mis ei ole lihtsalt tavaline riik. Pakistan võtab juba praegu vastu rohkem pagulasi kui ükski teine riik maailmas. Ja mida me eelkõige palume tal teha? Muidugi võtta tagasi pakistanlasi, aga ka afgaane, kes on siia Euroopasse pagenud sõja eest, mida me Afganistanis peame. Minu arvates hakkab see olukord juba näotuks muutuma. Tõsi on see, et Pakistan ei ole ratifitseerinud Genfi konventsiooni, ning tõsi on see, et Euroopa Nõukogu Parlamentaarne Assamblee palub meil ratifitseerida tagasivõtulepinguid vaid riikidega, mis pakuvad mitmeid tagatisi seoses varjupaigaõiguse ja rahvusvahelise kaitsega. Pakistanis see nii ei ole. On veel väga palju küsimusi. Kui peaksin homme poolt hääletama, siis ma isegi ei tea, mille poolt ma hääletan. Kui uurite lähemalt neid erinevaid artikleid, võib selle artikli mõju olla milline tahes, alates kahekümnest või ka alates sajast kuni kahekümne tuhandeni ja võib-olla ka enamani. Miks? Sest keegi ei ütle, milline on reaktsioon kõigele, mida tagasivõtmiskomitees otsustatakse. Kes on kohustatud tõendama, et isik saabus pärast lepingu ratifitseerimist? Kes on kohustatud tõendama, et isik saabus ELi otse Pakistanist? Mis saab kolmekümnepäevase perioodi lõpus, kui Pakistan ei vasta ega väljasta reisidokumente? Kas kavatseme, nii nagu komisjoni liikmed soovitavad, aktsepteerida seda veidrat ELi reisidokumenti? Mul ja ka teil, proua Malmström, puuduvad vastused, ma tean, et te ei suuda mulle vastuseid anda. Küsisin Pakistani suursaadikult ja ka temal pole vastuseid. See kõik peidetakse tagasivõtmiskomitees. Kuna me ei suuda öelda, milliseks kujuneb selle lepingu tegelik mõju, ei saa ma öelda, et olen sellega nõus. Kõik sõltub vastustest nendele küsimustele. Minu arvates peaksime homme vastu hääletama."@et⁵ "Arvoisa puhemies, minusta on itse asiassa erittäin harkitsematonta, että esittelijämme pyytää meitä Euroopan parlamentin jäseniä ratifioimaan ja hyväksymään sopimuksen, joka todella on erittäin ongelmallinen. Ensinnäkin se koskee Pakistania, joka vain ei ole mikä tahansa maa. Pakistan ottaa jo vastaan enemmän pakolaisia kuin mikään muu maa maailmassa. Ja mitä me pyydämme sitä pääasiassa tekemään? Ottamaan tietysti takaisin pakistanilaiset mutta myös afganistanilaiset, jotka ovat täällä EU:ssa paossa sotaa, jota me käymme Afganistanissa. Mielestäni me alamme tässä jo lähetä kohtuuttomuutta. On totta, että Pakistan ei ole ratifioinut Geneven pakolaissopimusta, ja on totta, että Euroopan neuvoston parlamentaarinen yleiskokous pyytää meitä ratifioimaan takaisinottosopimukset vain sellaisten maiden kanssa, jotka tarjoavat monia takuita turvapaikkaoikeuden ja kansainvälisen suojelun osalta, ja niin ei ole Pakistanin tapauksessa. Muita kysymyksiä on valtavasti. Jos minun pitäisi sanoa huomenna kyllä, en edes tiedä, mille sanoisin kyllä. Jos näitä eri artikloja tutkitaan tarkemmin, tämän artiklan vaikutus voi olla 20, se voi olla sata tai 20 000 tai ehkä vielä enemmän. Miksi? Koska kukaan ei kerro, mitä vastataan kaikkeen, mitä takaisinoton sekakomiteassa päätetään. Kuka vastaa sen todistamisesta, että henkilö saapui sen jälkeen, kun sopimus oli ratifioitu? Kuka vastaa sen todistamisesta, että kyseinen henkilö saapui EU:hun suoraan Pakistanista? Mitä tapahtuu 30 päivän jakson lopuksi, jos Pakistan ei vastaa eikä anna matkustusasiakirjoja? Aiommeko me hyväksyä komission jäsenen ehdotuksen mukaisesti tämä oudon EU:n "antaa olla" -välineen? Minulla ei ole vastauksia, eikä ole teilläkään, arvoisa komission jäsen Malmström; tiedän, ettette pysty antamaan minulle vastauksia. Kysyin Pakistanin suurlähettiläältä, eikä hänellä ole vastauksia. Kaikki se hautautuu takaisinoton sekakomiteaan. Koska emme pysty sanomaan, mikä on tämän sopimuksen todellinen vaikutus, en voi sanoa hyväksyväni sitä. Kaikki riippuu näihin kysymyksiin annettavista vastauksista. Mielestäni meidän pitäisi sanoa huomenna "ei"."@fi⁷ ". Elnök asszony, nagyon nem tartom bölcs dolognak, hogy az előadó egy nagyon problematikus megállapodás ratifikálására és jóváhagyására kéri az európai parlamenti képviselőket. Először is a megállapodást Pakisztánnal akarják megkötni, ami nem éppen átlagos ország. Pakisztán több menekültet „adott a világnak”, mint a világ bármely más országa. És tulajdonképpen mire akarjuk kérni Pakisztánt? Hogy fogadjon vissza pakisztániakat, de afgánokat is, akik egy olyan háború elől menekülnek Európába, amelyet mi pénzelünk Afganisztánban. Azt hiszem, ez súrolja az ízléstelenség határát. Tény, hogy Pakisztán nem ratifikálta a genfi egyezményt, és tény az is, hogy az Európa Tanács Parlamenti Közgyűlése azt kéri tőlünk, hogy csak olyan országokkal ratifikáljunk visszafogadási megállapodásokat, amelyek bizonyos garanciákat nyújtanak a menedékjog és a nemzetközi védelem tekintetében, ami Pakisztán esetében nem áll fenn. Ezenkívül számos további kérdés is felmerül. Ha holnap igennel kellene szavaznom, nem is tudnám, egyáltalán mire szavazok igennel. Ha alaposabban megnézzük ezeket a cikkeket, akkor láthatjuk, hogy nem világos, mi lesz a hatásuk. Miért? Mert senki nem tudja megmondani, mi lesz a következménye mindannak, amit a visszafogadási bizottság eldönt. Ki lesz a felelős annak ellenőrzéséért, hogy egy adott személy a megállapodás ratifikálása után érkezett-e hozzánk? Ki lesz a felelős annak ellenőrzéséért, hogy egy adott személy közvetlenül Pakisztánból érkezett-e az EU-ba? Mi fog történni akkor, ha a 30 nap lejárta után Pakisztán nem válaszol, és nem adja ki az úti okmányokat? A Bizottság tagjainak javaslatára el fogjuk fogadni ezt a furcsa eszközt, az uniós „igazolványt”? Nincsenek válaszaim ezekre a kérdésekre, és Önnek sincsenek, Malmström asszony; tudom, hogy nem fog tudni válaszolni a kérdéseimre. Megkérdeztem a pakisztáni nagykövetet, és ő sem tudott válaszolni. Mindezek az információk a visszafogadási bizottságnál „lesznek eltemetve”. Nem tudjuk megmondani, mi lesz a valódi következménye ennek a megállapodásnak, ezért ezt a megállapodást nem tudom elfogadni. Minden a kérdéseimre adott válaszokon múlik. Szerintem holnap nemmel kell szavaznunk."@hu¹¹ "Signora Presidente, onorevoli colleghi, ritengo che sia stato alquanto azzardato da parte del relatore chiederci di ratificare e di avallare un accordo che si rivela in effetti assai problematico. Innanzi tutto il paese in questione è il Pakistan, dunque non un paese qualsiasi, bensì il paese che oggigiorno accoglie il maggior numero di rifugiati. Cosa vogliamo dal Pakistan in sostanza? Che si riprenda i pakistani, ovviamente, ma anche gli afgani approdati in Europa per sfuggire alla guerra che noi stiamo conducendo in Afghanistan. A questo punto mi pare che stiamo rasentando l’indecenza. È un dato di fatto che il Pakistan non abbia ratificato la convenzione di Ginevra ed è parimenti vero che l’Assemblea parlamentare del Consiglio d’Europa ci chiede di ratificare solo quegli accordi di riammissione che riguardano paesi in grado di offrire una serie di garanzie in materia di diritto d’asilo e di protezione internazionale, e il Pakistan non rientra tra questi. Rimane inoltre una serie di questioni aperte e se dovessi esprimere un voto favorevole domani, non saprei neppure a cosa sto acconsentendo. Se analizzate i diversi articoli, noterete che il loro effetto può essere estremamente variabile da venti, forse cento, fino a ventimila e anche più, giacché nessuno è in grado di dire quali saranno le reazioni alle decisioni adottate dal comitato di riammissione. A chi spetterà l’onere di dimostrare che la persona in questione è arrivata dopo la ratifica dell’accordo? Chi sarà tenuto a dimostrare che la persona è giunta nell’Unione europea direttamente dal Pakistan? Cosa accade se il Pakistan non risponde entro il termine di trenta giorni e non rilascia i documenti di viaggio? Forse, come suggeriscono i membri della Commissione, accetteremo questo strumento bizzarro che è il “lasciapassare europeo”? Non ho nessuna risposta e so che neppure lei, Commissario Malmström, è in grado di fornircene. Ho interpellato l’ambasciatore del Pakistan ma neanche lui ha saputo aiutarmi. Tutte le risposte si celano nel comitato di riammissione. Personalmente non posso affermare di essere favorevole all’accordo, poiché non siamo in grado di prevedere quale sarà la sua portata effettiva. Tutto dipende dalle risposte che saranno fornite a questi interrogativi. Credo che domani dovremmo esprimerci con un voto contrario."@it¹² "Ponia pirmininke, iš tikrųjų manau, kad mūsų pranešėjas elgiasi labai neprotingai, prašydamas mūsų, Europos Parlamento narių, ratifikuoti ir patvirtinti susitarimą, kuris iš tikrųjų yra labai problemiškas. Pirmiausia jis susijęs su Pakistanu, kuris nėra tiesiog bet kuri sena valstybė. Pakistanas jau dabar priima daugiau pabėgėlių nei bet kuri kita pasaulio šalis. Ir ko mes jo iš esmės prašysime? Aišku, kad pakistaniečių readmisijos, bet ne tik jų, o ir nuo karo Afganistane, kurio baigties siekiame, į Europą bėgančių afganistaniečių. Manau, kad šiuo atveju galima sakyti, jog atsidūrėme ties amoralumo riba. Nepaneigiama, kad Pakistanas nėra ratifikavęs Ženevos konvencijos, taip pat nepaneigiama tai, kad Europos Tarybos parlamentinė asamblėja prašo mus ratifikuoti readmisijos susitarimus tik su tomis šalimis, kurios suteikia įvairių garantijų, susijusių su prieglobsčio teise ir tarptautine apsauga, o Pakistano atveju taip nėra. Be to, kyla daugybė klausimų. Jeigu rytoj turėčiau pasakyti „taip“, net nežinočiau, dėl ko sakyti „taip“. Jeigu atidžiau išnagrinėtumėte visus šiuos straipsnius, poveikis galėtų būti nuo 20, gal nuo 10 iki 20 000, o gal net daugiau. Kodėl? Todėl, kad niekas nesako, kokia reakcija bus į tai, dėl ko bus priimami sprendimai Readmisijos komitete. Kas yra atsakingas už įrodymą, kad asmuo atvyko jau po susitarimo ratifikavimo? Kas bus atsakingas už įrodymą, jog šis asmuo atvyko į ES tiesiai iš Pakistano? Kas nutiks pasibaigus trisdešimties dienų terminui, jeigu Pakistanas nesureaguos ir neišduos kelionės dokumentų? Ar mes, kaip Komisijos nariai siūlo, pritarsime šiai keistai ES „leidimo“ priemonei? Atsakymų neturiu, neturite jų ir jūs, ponia C. Malmström; žinau, kad ir negalėsite man jų pateikti. Aš paklausiau Pakistano ambasadoriaus, ir jis neturi atsakymų. Visi šie atsakymai bus „palaidoti“ Readmisijos komitete. Kadangi negalime pasakyti, koks bus tikrasis šio susitarimo poveikis, negaliu teigti, kad jam pritariu. Viskas priklauso nuo atsakymų į šiuos klausimus. Manau, rytoj turėtume pasakyti „ne“."@lt¹⁴ "Priekšsēdētājas kundze! Es faktiski uzskatu, ka mūsu referents nav visai saprātīgs, pieprasot, lai mēs, Eiropas Parlamenta deputāti, ratificējam un apstiprinām nolīgumu, kas ir ļoti problemātisks. Vispirms tas attiecas uz Pakistānu, kas nav tikai viena no vecajām valstīm. Pakistāna jau tagad uzņem vairāk bēgļu nekā jebkura cita valsts pasaulē. Un ko gan mēs grasāmies tai galvenokārt pieprasīt? Protams, lai tā uzņem atpakaļ pakistāniešus, bet arī afgāņus, kas ieceļojuši Eiropā, bēgot no kara, kuru mēs izvēršam Afganistānā. Es uzskatu, ka mēs sākam uzvesties nepieklājīgi. Tiesa, Pakistāna nav ratificējusi Ženēvas Konvenciju, un ir tiesa, ka Eiropas Padomes Parlamentārā asambleja prasa, lai mēs ratificējam atpakaļuzņemšanas nolīgumus tikai ar tādām valstīm, kas piedāvā garantijas attiecībā uz patvēruma tiesībām un starptautisku aizsardzību, ko Pakistāna nepiedāvā. Turklāt ir vēl ļoti daudz jautājumu. Ja man rīt būtu jāsaka „jā”, es pat nezinātu, kam es dodu savu jāvārdu. Ja jūs cieši palūkojaties uz šiem dažādajiem pantiem, tad to ietekmju skaits var sniegties no 20 vai arī no 100 līdz 20 000, iespējams, arī vairāk. Kāpēc? Tāpēc, ka neviens nevar pateikt, kāda būs reakcija uz visu, ko nolemj Apvienotā atpakaļuzņemšanas komiteja. Kas ir atbildīgs par pierādījumiem, ka attiecīgā persona ir ieradusies pēc nolīguma ratifikācijas? Kas būs atbildīgs par pierādījumiem, ka attiecīgā persona ir ieradusies ES tieši no Pakistānas? Kas notiks pēc trīsdesmit dienu ilgā perioda beigām, ja Pakistāna neatbildēs uz pieprasījumu un neizdos ceļošanas dokumentus? Vai mēs kā Komisijas locekļi ierosināsim pieņemt dīvaino ES „caurlaides” instrumentu? Man nav nekādu atbilžu, un jums arī to nav kundze. Es zinu, ka jūs nespēsit sniegt man nekādu atbildi. Es uzdevu jautājumus arī Pakistānas vēstniekam, un arī viņam nav nekādu atbilžu. Tas viss būs zināms tikai Apvienotajai atpakaļuzņemšanas komitejai. Tā kā mēs nespējam noteikt, kāda ietekme faktiski būs šim nolīgumam, es nevaru sacīt, ka to pieņemu. Viss ir atkarīgs no atbildēm uz šiem jautājumiem. Es uzskatu, ka mums rīt jāsaka „nē”."@lv¹³ "Madame la Présidente, effectivement, je trouve notre rapporteur très imprudent de nous demander à nous, vos chers collègues, de ratifier, de donner notre agrément à un accord qui, vraiment, est extrêmement problématique. Tout d'abord, il s'agit du Pakistan. Ce n'est pas n'importe quel pays. Le Pakistan, c'est le pays qui, au monde, accueille le plus de réfugiés, d'ores et déjà. Et nous allons lui demander quoi, principalement? Bien sûr, de reprendre les Pakistanais, mais également les Afghans, qui sont ici en Europe et qui fuient une guerre que nous menons en Afghanistan. Je trouve que là, on commence à friser quelque chose qui ressemble à l'indécence. Il est un fait que le Pakistan n'a pas ratifié la convention de Genève. Et il est un fait que l'Assemblée parlementaire du Conseil de l'Europe nous demande de ne ratifier des accords de réadmission qu'avec des pays qui offrent un certain nombre de garanties en matière de droit d'asile et de protection internationale, ce qui n'et pas le cas au Pakistan. Et puis, il y a énormément de questions. Moi, si je dois dire oui demain, je ne sais même pas à quoi. Si vous regardez bien ces différents articles, l'impact de cet article peut être de vingt, peut-être de cent à vingt mille, et peut-être plus. Pourquoi? Parce que personne ne dit quelles réponses seront apportées à tout ce qui sera décidé dans le comité de réadmission. Qui a la charge de prouver que la personne est arrivée après la ratification de l'accord? Qui aura la charge de prouver que cette personne est arrivée directement du Pakistan à l'Union européenne? Que va-t-il se passer après les trente jours de délai si le Pakistan ne répond pas et ne délivre pas de document de voyage? Est-ce que, comme le suggèrent des membres de la commission, nous allons accepter ce bizarroïde instrument de laissez-passer européen? Je n'ai aucune réponse, et vous non plus, Madame Malmström, je sais que vous ne pourrez pas m'apporter de réponse. J'ai interrogé l'ambassadeur pakistanais, il n'a pas de réponse. Tout cela, c'est dans le comité Théodule de réadmission. Moi, je ne peux pas dire que je suis d'accord avec cet accord, puisque nous sommes incapables de dire l'impact réel qu'il aura. Tout dépend des réponses qui seront apportées à ces questions. Je crois que demain, il faut dire non."@mt¹⁵ ". − Mevrouw de Voorzitter, ik vind het zeer onverstandig van onze rapporteur dat hij ons, afgevaardigden, vraagt een overeenkomst te ratificeren en goed te keuren die werkelijk zeer problematisch is. Om te beginnen gaat het om Pakistan, dat niet het eerste het beste land is. Pakistan vangt reeds meer vluchtelingen op dan ieder ander land ter wereld. En wat gaan wij in de eerste plaats aan Pakistan vragen? Natuurlijk Pakistani overnemen, maar ook de Afghanen die hier in Europa een oorlog ontvluchten die wij in Afghanistan voeren. Ik vind dat wij ons op het randje van het onbetamelijke begeven. Het is een feit dat Pakistan het Verdrag van Genève niet heeft geratificeerd. Het is tevens een feit dat de Parlementaire Vergadering van de Raad van Europa ons vraagt slechts overnameovereenkomsten te ratificeren met landen die een aantal waarborgen bieden in termen van asielrecht en internationale bescherming, wat in Pakistan niet het geval is. Bovendien rijzen er veel vragen. Indien ik morgen ja zou moeten zeggen, weet ik zelfs niet waartegen ik ja zeg. Indien u de verschillende artikelen nauwkeurig bekijkt, kunnen de gevolgen van dit artikel 20, misschien honderd tot twintigduizend en misschien wel meer mensen betreffen. Waarom? Omdat niemand zegt hoe wij zullen reageren op besluiten van het Comité overname. Wie moeten bewijzen dat de betreffende persoon is aangekomen na de ratificatie van de overeenkomst? Wie moeten bewijzen dat die persoon rechtstreeks vanuit Pakistan in de EU is aangekomen? Wat gebeurt er na afloop van de termijn van 30 dagen indien Pakistan niet reageert en geen reisdocumenten afgeeft? Zullen wij, zoals leden van de Commissie suggereren, dat vreemde instrument van een Europees laissez-passer accepteren? Ik weet het antwoord niet, en u ook niet, mevrouw Malmström; ik weet wel dat u mij geen antwoord kunt geven. Ik heb het aan de Pakistaanse ambassadeur gevraagd, en hij weet het antwoord niet. Dit ligt allemaal besloten in het Comité overname. Aangezien wij niet in staat zijn de werkelijke gevolgen van deze overeenkomst te bepalen, kan ik niet zeggen dat ik hiermee instem. Alles hangt af van de antwoorden op deze vragen. Ik vind dat wij morgen nee moeten zeggen."@nl³ "Pani przewodnicząca! Tak naprawdę uważam, że to niemądre, że nasz sprawozdawca zwraca się do nas, posłów do Parlamentu Europejskiego, o ratyfikację i zatwierdzenie umowy, która w gruncie rzeczy jest wysoce problematyczna. Przede wszystkim dotyczy Pakistanu, który nie jest tylko jakimś tam starym krajem. Pakistan już teraz przyjmuje więcej uchodźców niż jakikolwiek inny kraj na świecie. A o co zamierzamy przede wszystkim poprosić? Oczywiście, o readmisję Pakistańczyków, ale też Afgańczyków, którzy są tutaj w Europie, uciekając przed wojną, którą prowadzimy w Afganistanie. Moim zdaniem balansujemy tutaj na granicy przyzwoitości. To fakt, że Pakistan nie ratyfikował konwencji genewskiej i to fakt, że Zgromadzenie Parlamentarne Rady Europy prosi nas o ratyfikowanie umów o readmisji tylko z tymi krajami, które oferują liczne gwarancje związane z prawem azylu i ochrony międzynarodowej, a tak przecież nie jest w przypadku Pakistanu. Ponadto pozostaje jeszcze bardzo dużo pytań. Gdybym miała powiedzieć jutro „tak”, nie wiem nawet, na co się zgadzam. Proszę przyjrzeć się dokładnie tym różnorodnym artykułom: wpływ takiego artykułu można szacować albo na trochę powyżej 20, albo pomiędzy 100 a 20 tysięcy lub nawet więcej. Dlaczego? Ponieważ nikt nie mówi, jaka będzie reakcja na wszystko, czego dotyczą decyzje podejmowane w Komitecie Readmisyjnym. Kto jest odpowiedzialny za udowodnienie, że dana osoba przybyła do UE po ratyfikacji umowy? Kto będzie odpowiedzialny za udowodnienie, że dana osoba przybyła do UE bezpośrednio z Pakistanu? Co się może wydarzyć pod koniec trzydziestodniowego okresu, jeśli Pakistan nie zareaguje i nie wystawi dokumentów podróży? Czy zamierzamy, jak sugerują członkowie Komisji, akceptować tę dziwną unijną „przepustkę”? Nie znam na te pytania odpowiedzi i pani komisarz Malmström również ich nie zna; wiem, że nie będzie pani w stanie dostarczyć mi odpowiedzi. Zapytałam ambasadora Pakistanu i nawet on nie zna odpowiedzi. Wszystko to zostanie zagrzebane w Komitecie Readmisyjnym. Skoro nie jesteśmy w stanie powiedzieć, jaki będzie rzeczywisty wpływ takiej umowy, nie mogę też powiedzieć, czy ją akceptuję. Wszystko zależy od odpowiedzi, jakie otrzymamy na te pytania. Sądzę, że powinniśmy jutro powiedzieć „nie”."@pl¹⁶ ". Senhora Presidente, efectivamente, penso que o nosso relator é muito imprudente ao pedir-nos, a nós, colegas, que ratifiquemos, que aceitemos um acordo que, de facto, é extremamente problemático. Antes de mais, trata-se do Paquistão. Não é um país qualquer. O Paquistão já é o país do mundo que acolhe mais refugiados. E nós vamos pedir-lhe o quê, sobretudo? Que acolha de volta os paquistaneses, mas também os afegãos, que estão aqui na Europa e que fogem de uma guerra que nós próprios conduzimos no Afeganistão. Penso que estamos a atingir um ponto que toca as raias da indecência. É um facto que o Paquistão não ratificou a Convenção de Genebra. E é um facto que a Assembleia Parlamentar do Conselho da Europa nos pede que apenas ratifiquemos os acordos de readmissão com países que oferecem um certo número de garantias em matéria de direito de asilo e de protecção internacional, o que não acontece no Paquistão. E depois, há um sem número de questões. Eu devo dizer "sim" amanhã, mas nem sequer sei a quê! Se observarem de perto estes artigos, o impacto deste artigo pode ser de vinte, pode ser de cem a vinte mil, e pode ser de mais do que isso. Porquê? Porque ninguém diz que respostas serão dadas a tudo o que for decidido no comité de readmissão. A quem cabe o ónus da prova de que uma pessoa chegou após a ratificação do acordo? A quem cabe o ónus da prova de que uma pessoa veio directamente do Paquistão para a União Europeia? O que vai acontecer após os trinta dias de prazo se o Paquistão não responder e não emitir os documentos de viagem? Será que, como sugerem os membros da Comissão, vamos aceitar o bizarríssimo instrumento do "deixa-andar" europeu? Não tenho respostas, e a Senhora Comissária Malmström também não; sei que não pode responder-me. Interroguei o senhor embaixador do Paquistão e não obtive resposta. Tudo depende de um comité de readmissão. Eu não posso dizer que aceito este acordo, pois somos incapazes de prever o seu impacto. Tudo depende das respostas a estas perguntas. Penso, por isso, que amanhã devemos dizer "não"."@pt¹⁷ "Dnă președintă, consider într-adevăr că raportorul nostru este foarte puțin înțelept dacă ne cere nouă, deputaților din Parlamentul European, să aprobăm și să ratificăm un acord care este extrem de problematic. În primul rând, pentru că este vorba de Pakistan, care nu este o țară oarecare. Pakistanul primește deja mai mulți refugiați decât orice altă țară din lume. Și ce avem de gând să-i cerem Pakistanului în principal? Să readmită pakistanezii, desigur, dar și afganii care se află aici, în Europa, pentru că fug de războiul pe care noi îl purtăm în Afganistan. Cred că începem să frizăm indecența. Este incontestabil că Pakistanul nu a ratificat Convenția de la Geneva, după cum este incontestabil că Adunarea parlamentară a Consiliului Europei ne-a cerut să nu ratificăm acorduri de readmisie decât cu acele țări care oferă un număr de garanții în materie de drept la azil și protecție internațională, ceea ce nu este valabil în cazul Pakistanului. În plus, există o sumedenie de întrebări. Dacă mâine ar trebui să spun „Da”, nici măcar nu aș ști la ce spun „Da”. Dacă analizați cu atenție diferitele articole, impactul acestui articol poate fi la fel de bine 20, sau între 100 si 20 000, poate chiar mai mult. De ce? Pentru că nimeni nu spune care vor fi răspunsurile la toate deciziile luate în Comitetul de readmisie. Cui îi revine responsabilitatea de a dovedi că un individ a ajuns după ratificarea acordului? Cui îi revine responsabilitatea de a dovedi că individul respectiv a ajuns în UE direct din Pakistan? Ce se va întâmpla după termenul de treizeci de zile dacă Pakistanul nu răspunde și nu emite documentele de călătorie? Vom accepta, așa cum ne sugerează membrii Comisiei, acest bizar instrument european de „trecere”? Nu am niciun răspuns, și știu că nici dvs., dnă Malmström, nu ați putea să îmi dați răspunsuri. L-am întrebat pe ambasadorul pakistanez, și nici el nu are niciun răspuns. Toate aceste probleme vor fi îngropate în Comitetul de readmisie. Întrucât suntem în imposibilitatea de a estima impactul real al acestui acord, nu îl pot aproba. Totul depinde de răspunsurile la aceste întrebări. Cred că mâine ar trebui să spunem „Nu”."@ro¹⁸ "Vážená pani predsedajúca, považujem naozaj za veľmi nerozumné, že náš spravodajca od nás, poslancov Európskeho parlamentu, žiada, aby sme ratifikovali a schválili dohodu, ktorá je skutočne veľmi problematická. Predovšetkým tu ide o Pakistan, ktorý nie je ako hociktorá stará krajina. Pakistan už prijíma viac utečencov ako ktorákoľvek iná krajina na svete. Čo budeme od Pakistanu v prvom rade žiadať? Samozrejme, aby prijali späť Pakistancov, ale aj Afgancov unikajúcich do Európy pred vojnou, ktorú vedieme v Afganistane. Myslím si, že to začína hraničiť s neslušnosťou. Je pravda, že Pakistan neratifikoval Ženevský dohovor, a je pravda, že nás Parlamentné zhromaždenie Rady Európy žiada, aby sme ratifikovali readmisné dohody len s tými krajinami, ktoré ponúkajú dostatočné záruky vo vzťahu k právu na azyl a medzinárodnej ochrane, čo nie je prípad Pakistanu. Navyše tu vzniká obrovské množstvo otázok. Ak by som mala zajtra povedať „áno“, ani neviem, čomu by som to „áno“ povedala. Ak sa na niektoré z týchto článkov pozriete bližšie, tento článok sa bude týkať možno 20, možno 100 až 20 000 osôb a možno viacerých. Prečo? Pretože nikto nevie povedať, aká bude reakcia na rozhodnutie readmisného výboru. Kto je zodpovedný za preukázanie toho, že jednotlivec prišiel po ratifikácii dohody? Kto bude zodpovedný za preukázanie toho, že jednotlivec prišiel do EÚ priamo z Pakistanu? Čo bude po skončení tridsaťdňovej lehoty, ak Pakistan neodpovie a nevydá cestovné doklady? Chceme tento neobvyklý „odovzdávací“ nástroj EÚ schváliť, ako navrhujú členovia Komisie? Na tieto otázky nemám žiadne odpovede a viem, že mi ich nedáte ani vy, pani Malmströmová. Pýtala som sa aj pakistanského veľvyslanca, no ani on mi nevedel odpovedať. Všetko sa bude riešiť v readmisnom výbore. Keďže nevieme posúdiť konkrétny dosah tejto dohody, nemôžem s ňou súhlasiť. Všetko závisí od odpovedí na tieto otázky. Myslím si, že zajtra by sme mali readmisnej dohode povedať „nie“."@sk¹⁹ "Gospa predsednica, osebno se mi zdi poziv poročevalca, naj poslanci ratificiramo in odobrimo tako problematičen sporazum, hudo neumesten. Prvič, sporazum zadeva Pakistan, ki ni zgolj še ena država v nizu enakih. Pakistan že zdaj sprejema več beguncev kot katera koli druga država na svetu. In kaj bomo zdaj zahtevali od njega? Naj ponovno sprejema ne le Pakistance, kar je razumljivo, pač pa tudi Afganistance, ki so v Evropo pribežali pred vojno, ki jo v tej državi bojujemo mi sami. Menim, da s takim ravnanjem hodimo že kar po robu nespodobnosti. Res je, da Pakistan ni podpisal ženevske konvencije, in prav tako je res, da Parlamentarna skupščina Sveta Evrope zahteva, da ratificiramo sporazume o ponovnem sprejemu samo z državami, ki imajo urejeno varstvo pravic azilantov in vrsto drugih mednarodnih zaščit, kar za Pakistan ne velja. Poleg tega je odprtih še ogromno drugih vprašanj. Če bom morala jutri glasovati „za“, sploh ne bom vedela, čemu dajem ta svoj „za“. Če si podrobneje ogledamo člene, ne moremo z gotovostjo reči, ali bo njihova posledica 20, morda 100, morda pa celo 20 tisoč ali več vrnjenih oseb. Zakaj? Ker nikjer ne piše, kakšen bo odziv na sklepe odbora za ponovni sprejem. Kdo bo odgovoren za dokazovanje, da je posameznik prispel po ratifikaciji sporazuma? Kdo bo odgovoren za dokazovanje, da je posameznik prispel v EU neposredno iz Pakistana? Kaj se bo zgodilo na koncu 30-dnevnega obdobja, če Pakistan ne bo ukrepal in ne bo izdal potovalnih dokumentov? Ali bomo poslanci sprejeli predlog Komisije o nenavadnem „prehodnem“ instrumentu EU? Nimam odgovorov na noben od teh vprašanj, pa tudi vi jih nimate, gospa Malmström; vem, da mi ne boste mogli odgovoriti. Vprašala sem tudi pakistanskega veleposlanika in tudi on nima odgovorov. Vse to bomo pometli pod preprogo odbora za ponovni sprejem. Ker ne moremo reči, da vemo, kaj bo v resnici prinesel ta sporazum, ne morem reči, da ga odobravam. Vse je odvisno od odgovorov na navedena vprašanja. Mislim, da bi morali jutri glasovati „proti“."@sl²⁰ "Fru talman! Jag anser i själva verket att vår föredragande är mycket oförståndig när han ber oss parlamentsledamöter att ratificera och godkänna ett avtal som faktiskt är mycket problematiskt. Först och främst handlar det om Pakistan, som inte bara är vilket gammalt land som helst. Pakistan tar redan emot fler flyktingar än något annat land i världen. Och vad är det vi främst ska be landet att göra? Återta pakistanier förstås, men även de afghaner som befinner sig i Europa eftersom de har flytt från ett krig som vi för i Afghanistan. Jag anser att vi börjar gränsa till något som liknar oanständighet. Det är ett faktum att Pakistan inte har ratificerat Genèvekonventionen, och det är ett faktum att Europarådets parlamentariska församling ber oss att endast ratificera återtagandeavtal med länder som ger ett antal garantier när det gäller asylrätt och internationellt skydd, vilket inte är fallet med Pakistan. Dessutom finns det väldigt många frågetecken. Om jag skulle säga ja i morgon, vet jag inte ens vad jag säger ja till. Om man tittar närmare på dessa olika artiklar, kan effekten av den här artikeln bli allt från 20 eller 100 till 20 000 och kanske mer. Varför? Eftersom ingen talar om vilka åtgärder som kommer att vidtas till följd av det som beslutas i återtagandekommittén. Vem ansvarar för att bevisa att en person anlände efter det att avtalet hade ratificerats? Vem ansvarar för att bevisa att personen kom till EU direkt från Pakistan? Vad kommer att hända när 30-dagarsperioden har löpt ut om Pakistan inte svarar och inte utfärdar resedokument? Ska vi som vissa kommissionsledamöter har föreslagit godta detta märkliga europeiska ”passerkortsinstrument”? Jag har inga svar och det har inte ni heller, Cecilia Malmström. Jag vet att ni inte kommer att kunna ge mig några svar. Jag frågade den pakistanska ambassadören och han hade inga svar. Allt detta kommer att döljas i återtagandekommittén. Om vi inte kan säga vilka faktiska följder avtalet kommer att få, kan jag inte godkänna det. Allt beror på svaren som ges på dessa frågor. Jag anser att vi borde säga nej i morgon."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Hélène Flautre,"^15,8 "Malmström"¹³ "auteur"¹⁵ "auteure"⁸
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶