Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-09-06-Speech-1-110"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2010-09-06"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Venituri echitabile pentru agricultori: îmbunătățirea funcționării lanțului de aprovizionare cu alimente în Europa (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"fr"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20100906.17.1-110"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-09-06-Speech-1-111⁶
lpv:speaker	lp:Dacian Cioloş⁶
lpv:spoken text	"Monsieur le Président, nous avons pu constater, après ce long débat, que la question soulevée par le rapport de M. Bové, sur le diagnostic, fait presque l’unanimité. Un problème doit être résolu pour augmenter l’efficacité du travail des agriculteurs. Et, d’après ce que l’on a pu constater, les avis divergent sur la manière de le faire, sur l’étendue des réformes. En tout cas, pour ma part, une chose est claire: si la politique agricole commune existe depuis maintenant plus de quarante ans, c’est aussi la preuve que le marché agricole a besoin de règles pour pouvoir fonctionner. Et ce sont des règles qui n’empêchent pas le marché de fonctionner mais qui, au contraire, le rendent plus efficace et, finalement, contribuent à la réalisation de l’objectif final du secteur agroalimentaire, qui est clairement défini par le traité de Lisbonne: assurer l’approvisionnement des marchés en denrées alimentaires et, dans le même temps, assurer un revenu équitable aux producteurs agricoles. Dans ce sens, je pense que réfléchir à des réglementations ne signifie pas forcément planifier l’économie et planifier la production. Mais des règles sont nécessaires, comme elles sont nécessaires dans les secteurs de la production agroalimentaire. On se rend compte que la réflexion doit peut-être porter sur l’ensemble de la chaîne agroalimentaire. Je suis aussi bien conscient que, s’il y a des points que l’on pourra aborder dans le cadre de la réforme de la politique agricole commune pour apporter des réponses à certaines des questions que vous soulevez voire, peut-être, intégrer certaines de vos propositions, il convient, sans doute, que je travaille de façon collégiale avec mes collègues au sein de la Commission pour que cette question soit abordée de manière plus générale, concernant, notamment, les points qui dépassent strictement le domaine de la production agricole. Il s’agit d’un travail nécessaire puisque, si nous pouvons aujourd’hui être fiers de notre secteur agroalimentaire, de notre industrie agroalimentaire, qui constitue l’un des plus importants, sinon le plus important des secteurs industriels de l’Union européenne, représentant 13 % des emplois dans le secteur industriel européen et 14 % du chiffre d’affaires, c’est aussi parce que nous disposons d’un secteur agricole de production de matières premières qui est fort. Cette relation entre production agricole et secteur agroalimentaire doit être éclaircie pour que, justement, le résultat final soit à l’avantage du consommateur mais aussi des producteurs, afin que la production puisse se poursuivre. Je ne vais pas rentrer dans les détails des questions qui ont été soulevées, je vais juste vous assurer, et assurer Mme Köstinger, qui est maintenant partie, que les propositions que je vais présenter pour la réforme de la PAC viendront bientôt, au mois de novembre. Je n’ai pas le culte du secret: le processus de réflexion suit simplement son cours. Mais soyez convaincus que ces réflexions vont dans le sens du soutien en faveur d’une agriculture européenne qui soit à la fois compétitive, durable et qui soit répartie sur l’ensemble du territoire européen. C’est justement pour atteindre cet objectif qu’il convient d’envisager l’agriculture non seulement en relation avec son territoire, mais aussi au sein de la chaîne alimentaire. J’attends avec impatience le vote final sur ce rapport et je peux vous assurer que certaines de ces propositions figurent dans les propositions que la Commission va présenter pour l’avenir de la PAC."@fr⁸
lpv:translated text	"Pane předsedající, po této velmi dlouhé rozpravě jsme mohli vyvodit závěr, že více méně panuje všeobecná shoda ohledně záležitosti uvedené ve zprávě pana Bového ve vztahu k diagnóze. Je třeba vyřešit jeden problém, aby byla práce zemědělců efektivnější, a jak jsme mohli pozorovat, názory na způsob, jak jej vyřešit, na rozsah reforem, se různí. V každém případě je podle mého názoru zřejmá jedna věc: skutečnost, že společná zemědělská politika již existuje více než 40 let, dokazuje i to, že zemědělský trh potřebuje pravidla, aby mohl fungovat. Tato pravidla nezabrání trhu ve fungování; naopak jej zefektivní a v konečném důsledku pomohou zemědělsko-potravinářskému odvětví dosáhnout konečného cíle, který je jasně určen v Lisabonské smlouvě: zajistit, aby byly na trhy dodávány potravinové produkty, a zároveň zajistit spravedlivou životní úroveň zemědělským producentům. V tomto smyslu si nemyslím, že uvažovat o zavedení regulace nutně znamená plánovat hospodářství a plánovat produkci. Pravidla jsou nezbytná, nicméně právě tak jsou nezbytná v odvětvích zemědělsko-potravinářské produkce. Bylo uznáno, že by se diskuse patrně měly soustředit na zemědělsko-potravinářský řetězec jako celek. Také si jsem dobře vědom toho, že zatímco některé body budeme moci vyřešit v rámci reformy společné zemědělské politiky, abychom tak reagovali na některé z vašich otázek nebo abychom případně některé z vašich návrhů začlenili, budu samozřejmě muset spolupracovat se svými kolegy v Komisi, aby záležitost byla řešena všeobecnějším způsobem, zejména pokud jde o body, které, přísně vzato, nespadají do oblasti zemědělské produkce. Je to nezbytný úkol, protože dnes můžeme být hrdí na naše zemědělsko-potravinářské odvětví, na náš zemědělsko-potravinářský průmysl, který je jedním z nejvýznamnějších odvětví Evropské unie, ne-li tím nejvýznamnějším, a vytváří 13 % pracovních míst v rámci evropského průmyslu a 14 % jeho obratu, a zároveň máme silné odvětví produkce zemědělských komodit. Do vztahu mezi odvětvím zemědělské produkce a zemědělsko-potravinářským odvětvím musí být vneseno více transparentnosti, tak aby z konečného výsledku měli prospěch spotřebitelé a také producenti a aby produkce mohla pokračovat. Nebudu se podrobně zabývat záležitostmi, které byly zmíněny; zkrátka vás ujistím, a ujistím i paní Köstingerovou, která teď odešla, že návrhy, které mám předložit ohledně reformy společné zemědělské politiky, budou připravené brzy, v listopadu. Nejsem příznivcem tajností: postup konzultace zkrátka probíhá. Buďte však ujištěni, že tyto konzultace probíhají v duchu podpory evropského zemědělství, které je konkurenceschopné i udržitelné a rozšířené po celé Evropě. Je tomu tak právě proto, aby bylo dosaženo cíle, že zemědělství by mělo být chápáno nejen ve vztahu ke svému regionu, ale také v rámci potravinového řetězce. Těším se na závěrečné hlasování o této zprávě a mohu vás ujistit, že některé z těchto návrhů jsou zahrnuty v návrzích, které Komise předloží ohledně společné zemědělské politiky."@cs¹ "Hr. formand! Efter denne langvarige forhandling kan vi konkludere, at der er mere eller mindre udbredt enighed om det spørgsmål, som hr. Bové behandler i sin betænkning, i relation til diagnosen. Ét problem skal løses for at gøre landmændenes arbejde mere effektivt, og ud fra hvad jeg har kunnet se, er der forskellige meninger om, hvordan det skal løses, om reformernes omfang. Som jeg ser det, står én ting klart, nemlig at den fælles landbrugspolitik nu har eksisteret i over 40 år, og det beviser, at landbrugsmarkedet har brug for regulering for at kunne fungere. Disse regler forhindrer ikke markedet i at fungere, tværtimod gør de det mere effektivt, og i sidste instans hjælper de med at nå det ultimative mål for landbrugsfødevaresektoren, som er klart fastlagt i Lissabontraktaten, nemlig at sikre, at markederne forsynes med fødevareprodukter, og samtidig sikre en rimelig levestandard for landbrugsproducenter. I den sammenhæng tror jeg ikke, at indførelsen af forordninger nødvendigvis betyder planlægning af økonomien og planlægning af produktionen. Men regler er nødvendige, lige som de er nødvendige i sektorerne for produktion af landbrugsfødevarer. Måske skulle diskussionerne fokusere på hele landbrugsfødevarekæden. Jeg ved også godt, at der er nogle punkter, som vi kan behandle som led i reformen af den fælles landbrugspolitik, for at besvare nogle af Deres spørgsmål, eller endog medtage nogle af Deres forslag, men jeg skal naturligvis samarbejde med mine kolleger i Kommissionen, således at dette område behandles mere overordnet, især med hensyn til de punkter, der rent faktisk ikke henhører under landbrugsproduktion. Dette er en nødvendig øvelse, og i dag kan vi være stolte af vores landbrugsfødevaresektor, af vores landbrugsfødevareindustri, som er en af de vigtigste, hvis ikke den vigtigste industrisektor i EU, og som tegner sig for 13 % af alle arbejdspladser i den europæiske industrisektor og for 14 % af omsætningen. Derfor skal vi også have en stærk sektor for produktion af landbrugsråvarer. Dette forhold mellem sektoren for hhv. landbrugsproduktion og landbrugsfødevarer skal afklares, så slutresultatet kommer forbrugeren, men også producenterne til gode, og så produktionen kan fortsætte. Jeg vil ikke gå i detaljer med de spørgsmål, der er rejst. Jeg vil blot forsikre Dem og fru Köstinger, som nu har forladt salen, om, at de forslag, jeg vil fremlægge til reformen af den fælles landbrugspolitik, kommer snarest, nemlig til november. Jeg er ikke tilhænger af hemmelighedskræmmeri. Høringsprocessen vil simpelthen blive afviklet som vanligt. De kan dog være forsikret om, at høringernes emne bliver støtte til et europæisk landbrug, der er både konkurrencedygtigt og bæredygtigt, og at det findes i hele Europa. Det er netop for at nå dette mål, at landbruget ikke blot skal ses i relation til regionen, men også som led i fødevarekæden. Jeg ser frem til den endelige afstemning om denne betænkning, og jeg kan forsikre Dem om, at nogle af disse forslag indgår i de forslag, som Kommissionen skal fremlægge om den fremtidige fælles landbrugspolitik."@da^2,2 "Herr Präsident! Im Anschluss an diese lange Aussprache konnten wir zu dem Schluss kommen, dass es mehr oder weniger allgemeine Zustimmung zu dem in Herrn Bovés Bericht aufgeworfenen Problem gibt, zumindest was die Diagnose betrifft. Ein Problem muss gelöst werden, um die Arbeit von Landwirten effizienter zu gestalten, und soweit ich beobachten konnte, gibt es unterschiedlichen Meinungen zu der Art und Weise, wie es zu lösen ist, zum Umfang der Reformen. Auf alle Fälle ist für mich eines offensichtlich: Die Tatsache, dass es die gemeinsame Agrarpolitik (GAP) jetzt seit mehr als 40 Jahren gibt, beweist auch, dass der landwirtschaftliche Markt Regeln braucht, um funktionieren zu können. Diese Regeln verhindern nicht, dass der Markt funktioniert; im Gegenteil, sie machen ihn effektiver und helfen letztendlich, das ultimative Ziel der Agrar- und Ernährungswirtschaft zu erreichen, das im Vertrag von Lissabon klar definiert ist: sicherzustellen, dass Märkte mit Lebensmittelprodukten versorgt werden und gleichzeitig einen gerechten Lebensstandard für landwirtschaftliche Produzenten zu gewährleisten. In diesem Sinne denke ich nicht, dass die Erwägung der Einführung von Richtlinien notwendigerweise eine Planung der Wirtschaft und der Produktion bedeutet. Richtlinien sind jedoch notwendig, genau wie sie in der Agrar- und Ernährungswirtschaft notwendig sind. Es wird anerkannt, dass Diskussionen sich vielleicht auf die Agrarlebensmittelkette als Ganzes konzentrieren sollten. Ich bin mir durchaus bewusst, dass es zwar einige Punkte gibt, auf die wir im Rahmen der GAP-Reform eingehen müssen, ich aber, um auf einige Ihrer Fragen zu antworten oder vielleicht einige Ihrer Vorschläge zu integrieren, natürlich mit meinen Kolleginnen und Kollegen innerhalb der Kommission zusammenarbeiten muss, sodass dieses Problem allgemeiner angegangen wird, insbesondere in Bezug auf die Punkte, die genau genommen außerhalb des Umfangs der landwirtschaftlichen Produktion fallen. Dies ist eine notwendige Übung, weil wir zwar heute stolz auf unsere Agrar- und Ernährungswirtschaft, unsere Agrarindustrie sein können, die einer der wichtigsten wenn nicht der wichtigste Industriesektor in der europäische Union ist, da sie 13 % der Arbeitsplätze im europäischen Industriesektor und 14 % seines Umsatzes ausmacht, wir aber auch einen starken Sektor für die Produktion landwirtschaftlicher Rohstoffe haben. Diese Beziehung zwischen landwirtschaftlicher Produktion und der Agrar- und Ernährungswirtschaft muss deutlicher gemacht werden, damit das Endergebnis Verbrauchern, aber auch Produzenten, nutzt und die Produktion so fortgesetzt werden kann. Ich werde nicht auf die Details der Fragen eingehen, die aufgeworfen wurden; ich werde Ihnen und Frau Köstinger, die inzwischen gegangen ist, einfach versichern, dass die Vorschläge, die ich zur Reform der GAP präsentieren werde, in Kürze, im November, folgen werden. Ich bin kein Anhänger von Geheimniskrämerei: der Beratungsprozess nimmt einfach seinen Lauf. Seien Sie jedoch versichert, dass sich diese Beratungen um eine Unterstützung der europäischen Landwirtschaft drehen, die sowohl wettbewerbsfähig als auch nachhaltig ist und ganz Europa betrifft. Genau um dieses Ziel zu erreichen, sollte Landwirtschaft nicht nur in Beziehung zu ihrer Region, sondern auch innerhalb der Lebensmittelkette gesehen werden. Ich freue mich auf die endgültige Stimmabgabe zu diesem Bericht und kann Ihnen versichern, dass einige dieser Vorschläge in den Vorschlägen enthalten sind, die die Kommission zur Zukunft der GAP vorbringen wird."@de⁹ "Κύριε Πρόεδρε, μετά από αυτήν τη μακροσκελή συζήτηση, μπορέσαμε να συμπεράνουμε ότι υπάρχει γενική συμφωνία σχετικά με το θέμα της έκθεσης του κ. Bové, όσον αφορά τη διάγνωση. Υπάρχει ένα πρόβλημα που πρέπει να επιλυθεί προκειμένου το έργο των αγροτών να γίνει πιο αποδοτικό και, απ’ όσο μπορέσαμε να παρατηρήσουμε, οι απόψεις διίστανται για τον τρόπο με τον οποίο μπορεί να επιλυθεί, για το πεδίο εφαρμογής των μεταρρυθμίσεων. Εν πάση περιπτώσει, κατά την άποψή μου, ένα είναι σαφές: το γεγονός ότι η κοινή γεωργική πολιτική (ΚΓΠ) υπάρχει εδώ και πάνω από 40 χρόνια αποδεικνύει επίσης ότι η γεωργική αγορά χρειάζεται κανόνες για να μπορεί να λειτουργεί. Αυτοί οι κανόνες δεν εμποδίζουν τη λειτουργία της αγοράς· αντιθέτως, την καθιστούν πιο αποτελεσματική και, τελικά, συμβάλλουν στην επίτευξη του απώτερου στόχου του αγροδιατροφικού τομέα που προβλέπεται με σαφήνεια στη Συνθήκη της Λισαβόνας: διασφάλιση του εφοδιασμού της αγοράς με διατροφικά προϊόντα και, ταυτόχρονα, διασφάλιση ενός δίκαιου επιπέδου διαβίωσης για τους παραγωγούς γεωργικών προϊόντων. Στο πλαίσιο αυτό, δεν νομίζω ότι η εξέταση της εισαγωγής κανονισμών συνεπάγεται υποχρεωτικά σχεδιασμό της οικονομίας και σχεδιασμό της παραγωγής. Οι κανόνες είναι αναγκαίοι, ωστόσο, όπως είναι αναγκαίοι και στους τομείς της αγροδιατροφικής παραγωγής. Αναγνωρίζεται ότι οι συζητήσεις πρέπει ίσως να επικεντρωθούν στην αγροδιατροφική αλυσίδα συνολικά. Γνωρίζω επίσης ότι, αν και υπάρχουν ορισμένα σημεία με τα οποία θα μπορέσουμε να ασχοληθούμε στο πλαίσιο της μεταρρύθμισης της ΚΓΠ, για να απαντήσω σε κάποιες από τις ερωτήσεις σας ή ίσως για να ενσωματώσω κάποιες από τις προτάσεις σας, πρέπει, φυσικά, να συνεργαστώ με τους συναδέλφους μου στην Επιτροπή, ώστε αυτό το θέμα να καλυφθεί με πιο γενικό τρόπο, ειδικά όσον αφορά τα θέματα που, για να ακριβολογούμε, δεν εμπίπτουν στο πεδίο εφαρμογής της γεωργικής παραγωγής. Αυτό είναι αναγκαίο διότι, αν και μπορούμε σήμερα να είμαστε υπερήφανοι για τον αγροδιατροφικό τομέα μας, για τη βιομηχανία αγροδιατροφικών προϊόντων μας, η οποία είναι από τους πιο σημαντικούς, αν όχι ο πιο σημαντικός, βιομηχανικός τομέας στην Ευρωπαϊκή Ένωση, καθώς αντιστοιχεί στο 13% των θέσεων εργασίας στον ευρωπαϊκό βιομηχανικό τομέα και στο 14% του κύκλου εργασιών του, έχουμε και έναν τομέα παραγωγής γεωργικών προϊόντων που είναι ισχυρός. Αυτή η σχέση ανάμεσα στη γεωργική παραγωγή και στον αγροδιατροφικό τομέα πρέπει να καταστεί σαφέστερη, έτσι ώστε το τελικό αποτέλεσμα να ωφελεί τους καταναλωτές, αλλά και τους παραγωγούς, και να μπορέσει να συνεχιστεί η παραγωγή. Δεν θα υπεισέλθω στις λεπτομέρειες των θεμάτων που τέθηκαν· απλώς θα διαβεβαιώσω εσάς, και την κ. Köstinger, η οποία μόλις έφυγε, ότι οι προτάσεις που θα υποβάλω σχετικά με τη μεταρρύθμιση της ΚΓΠ θα ακολουθήσουν σύντομα, τον Νοέμβριο. Δεν αγαπώ τη μυστικότητα: η διαδικασία διαβούλευσης προχωρά. Να είστε βέβαιοι, ωστόσο, ότι αυτές οι διαβουλεύσεις γίνονται στο πλαίσιο της υποστήριξης της ευρωπαϊκής γεωργίας που είναι τόσο ανταγωνιστική όσο και βιώσιμη και εκτείνεται σε όλη την Ευρώπη. Ακριβώς για την επίτευξη αυτού του στόχου, η γεωργία θα πρέπει να εξεταστεί όχι μόνο σε σχέση με την περιφέρειά της, αλλά και στο πλαίσιο της διατροφικής αλυσίδας. Αναμένω την τελική ψηφοφορία επί αυτής της έκθεσης και μπορώ να σας βεβαιώσω ότι ορισμένες από αυτές τις προτάσεις περιλαμβάνονται στις προτάσεις που θα υποβάλει η Επιτροπή σχετικά με το μέλλον της ΚΓΠ."@el¹⁰ "Mr President, following this lengthy debate, we have been able to conclude that there is more or less general agreement on the issue raised in Mr Bové’s report, in relation to diagnosis. One problem must be resolved in order to make farmers’ work more efficient, and from what we have been able to observe, opinions differ on the way in which to resolve it, on the scope of the reforms. In any case, to my mind, one thing is clear: the fact that the common agricultural policy (CAP) has existed now for more than 40 years also proves that the agricultural market needs rules in order to be able to function. These rules do not prevent the market from functioning; on the contrary, they make it more effective and, ultimately, they help to achieve the agri-food sector’s ultimate objective, which is clearly defined in the Treaty of Lisbon: to ensure that markets are supplied with food products and, at the same time, to ensure a fair standard of living for agricultural producers. In that sense, I do not think that considering the introduction of regulations necessarily means planning the economy and planning production. Rules are necessary, however, just as they are necessary in the agri-food production sectors. It is acknowledged that discussions should perhaps focus on the agri-food chain as a whole. I am also well aware that, while there are some points that we will be able to address as part of the CAP reform, in order to respond to some of your questions, or indeed, perhaps, to incorporate some of your proposals, I must, of course, work in cooperation with my colleagues within the Commission so that this issue is addressed in a more general manner, particularly as regards those points that, strictly speaking, fall outside the scope of agricultural production. This is a necessary exercise because, while we can be proud today of our agri-food sector, of our agri-food industry, which is one of the most important, if not the most important, industrial sectors in the European Union, accounting as it does for 13% of the jobs in the European industrial sector and 14% of its turnover, we also have an agricultural commodity production sector that is strong. This relationship between agricultural production and the agri-food sector must be made clearer precisely so that the end result benefits consumers, but also producers, and so that production can continue. I am not going to enter into the details of the issues that have been raised; I am simply going to assure you, and to assure Mrs Köstinger, who has now left, that the proposals that I am going to present on the reform of the CAP will follow shortly, in November. I am not a fan of secrecy: the consultation process is simply taking its course. Rest assured, however, that these consultations are along the lines of supporting European agriculture that is both competitive and sustainable, and that is spread across the whole of Europe. It is precisely in order to achieve this objective that agriculture should be seen not only in relation to its region, but also within the food chain. I look forward to the final vote on this report and I can assure you that some of these proposals are included in the proposals that the Commission is due to present on the future of the CAP."@en⁴ "Señor Presidente, después de este largo debate, hemos podido concluir que existe un acuerdo más o menos general sobre la cuestión planteada en el informe del señor Bové, en relación con el diagnóstico. Tenemos que resolver un problema a fin de que los agricultores trabajen con mayor eficacia, y por lo que hemos podido observar, existen opiniones diversas en cuanto a la forma de resolver esta cuestión, en el ámbito de las reformas. En cualquier caso, en mi opinión, una cosa está clara: el hecho de que la política agrícola común (PAC) haya existido desde hace más de 40 años también demuestra que el mercado agrícola necesita normas para poder funcionar. Estas normas no impiden que el mercado funcione, por el contrario, lo hacen más eficaz y, en última instancia, ayudan a lograr el objetivo final del sector agroalimentario, que está claramente definido en el Tratado de Lisboa: para garantizar el abastecimiento de los mercados con productos alimenticios y, al mismo tiempo, garantizar un nivel de vida justo para los productos agrícolas. En ese sentido, no creo que considerar la introducción de reglamentos signifique necesariamente planificar la economía ni la producción. Sin embargo, las normas son necesarias, tal y como lo son en el sector de la producción agroalimentaria. Se reconoce que los debates quizá deberían centrarse en la cadena agroalimentaria como un conjunto. También soy consciente de que, si bien hay algunos puntos que vamos a ser capaces de abordar en el marco de la reforma de la PAC, con el fin de responder a algunas de sus preguntas, o incluso, tal vez, para incorporar algunas de sus propuestas, por supuesto, tengo que trabajar en colaboración con mis colegas en la Comisión para abordar esta cuestión de una forma más general, en particular, en lo que respecta a los puntos que, estrictamente hablando, quedan fuera del ámbito de la producción agrícola. Se trata de un ejercicio necesario porque, si bien podemos estar orgullosos hoy de nuestro sector agroalimentario, de nuestra industria agroalimentaria, que es una de las más importantes, por no decir la más importante, de la Unión Europea, que supone el 13 % de los puestos de trabajo en el sector industrial europeo y el 14 % de su volumen de negocios; también contamos con un sector potente de producción agrícola de productos básicos. Esta relación entre la producción agrícola y el sector agroalimentario debe quedar clara precisamente para que el resultado final beneficie a los consumidores y a los productores, y para que se pueda seguir produciendo. No voy a entrar en los detalles de las cuestiones que se han planteado; simplemente voy a garantizarles, y también a la señora Köstinger, que ya se ha ido, que las propuestas que voy a presentar sobre la reforma de la PAC se presentarán en breve, en Noviembre. No soy fan de los secretos: el proceso de consulta simplemente está siguiendo su curso. Pueden estar seguros, sin embargo, de que estas consultas están orientadas a respaldar la agricultura europea para que sea competitiva y sostenible, y para que eso se extienda por toda Europa. La agricultura no debe considerarse simplemente en el ámbito regional, sino también dentro de la cadena alimentaria, a fin de conseguir este objetivo. Esperamos con interés la votación final de este informe y les puedo asegurar que algunas de estas propuestas se incluyen en las propuestas que la Comisión debe presentar sobre el futuro de la PAC."@es²¹ "Austatud juhataja! Selle pika arutelu tulemusena võib öelda, et José Bové raportis tõstatatud probleemi diagnoosis oleme kõik enam-vähem ühel nõul. Põllumajandustootjate töö tõhustamiseks peame lahendama ühe probleemi ning seni toimunu põhjal tundub, et arvamused lähevad lahku selle lahendamise viisis, reformide ulatuses. Üks asi on minu meelest igatahes selge – ühine põllumajanduspoliitika (ÜPP) on nüüdseks olemas olnud juba 40 aastat, mis tähendab seda, et põllumajandusturg vajab toimimiseks eeskirju. Need eeskirjad ei pärsi turu toimimist, vastupidi, need muudavad selle pigem tõhusamaks ja aitavad lõpptulemusena saavutada ka põllumajandus- ja toiduainesektori ülimat eesmärki, mis on Lissaboni lepingus selgelt sätestatud: tagada turgude varustatus toidukaupadega ning kindlustada samal ajal ka põllumajandustootjate õiglane sissetulek. Selles mõistes ei arva ma, et määruste koostamine tähendab ilmtingimata majanduse ja tootmise allutamist plaanidele. Eeskirjadeta aga ei saa ja erand ei ole siin ka põllumajandus- ja toiduainesektor. Jõutakse järeldusele, et arutelu peaks keskenduma võib-olla põllumajandus- ja toiduainesektori ahelale tervikuna. Olen ka täiesti teadlik sellest, et kuigi mõnda punkti saame käsitleda ÜPP reformi osana, siis teatud küsimustele vastamiseks või teie ettepanekute hõlmamiseks pean ma loomulikult tegema koostööd oma komisjoni kolleegidega, kuna nii saab see küsimuse laialdasema käsitluse – eriti kehtib see nende punktide puhul, mis põllumajandustootmise raamistikust tegelikult välja jäävad. See on oluline ettevõtmine, sest kuigi võime tänapäeval uhked olla oma põllumajandus- ja toiduainesektori, oma põllumajandus- ja toiduainetööstuse üle, mis on Euroopa Liidu üks tähtsamaid tööstussektoreid – kui mitte lausa kõige tähtsam –, kuna see pakub tööd 13% Euroopa tööstussektorist ning toob sisse 14% sektori kogutulust, peab meil olema ka tugev põllumajandustoorme tootmissektor. Põllumajandustootmise ning põllumajandus- ja toiduainesektori vahekorda tuleb selgemaks muuta just seepärast, et lõpptulemusest võidaksid nii tarbijad kui ka tootjad ise ja et tootmine saaks jätkuda. Ma ei hakka tõstatatud probleeme lähemalt arutama – lihtsalt kinnitan teile, nagu ma kinnitan ka Elisabeth Köstingerile, kes on praeguseks lahkunud, et esitan ÜPP reformi ettepanekud juba õige varsti, novembris. Ma ei poolda salatsemist: konsulteerimisprotsess lihtsalt võtab oma aja. Igatahes võite kindlad olla, et konsultatsioonide eesmärk on toetada Euroopa põllumajandust, mis oleks nii konkurentsivõimeline kui ka säästev ning levinud üle kogu Euroopa. Sellega üritame saavutada eemärki, et põllumajandust ei nähtaks ainult vastava piirkonnaga seonduvana, vaid ka toiduainete tarneahela osana. Ootan selle raporti lõpphääletust pikisilmi ja võin teile kinnitada, et mõned neist ettepanekutest lisatakse nende ettepanekute hulka, mille komisjon ÜPP tuleviku teemal varsti esitab."@et⁵ "Arvoisa puhemies, tämän pitkällisen keskustelun päätteeksi olemme voineet tehdä sen johtopäätöksen, että José Bovén mietinnössä käsitellystä kysymyksestä, joka koskee diagnoosia, vallitsee jotakuinkin yksimielisyys. Maanviljelijöiden työn tehostamiseksi ratkaistavana on yksi ongelma, ja sen perusteella, mitä olemme voineet havaita, näkemykset sen ratkaisutavasta ja uudistusten laajuudesta eroavat. Joka tapauksessa yksi asia on mielestäni selvä: se, että yhteistä maatalouspolitiikkaa (YMP) on sovellettu jo yli 40 vuotta, osoittaa myös sen, että maatalousmarkkinoilla tarvitaan sääntöjä, jotta ne toimisivat. Säännöt eivät estä markkinoiden toimintaa, vaan päinvastoin tehostavat sitä ja auttavat viime kädessä saavuttamaan maatalouselintarvikealan perimmäisen tavoitteen, joka on selvästi määritelty Lissabonin sopimuksessa: varmistamaan markkinoiden elintarviketoimitukset ja samalla turvaamaan maataloustuottajille kohtuullisen elintason. Tältä osin säädösten käyttöönoton pohtiminen ei mielestäni välttämättä tarkoita talouden ja tuotannon suunnittelua. Säännöt ovat kuitenkin välttämättömiä, aivan kuten ne ovat välttämättömiä maatalouselintarviketuotannon aloilla. Yleisesti myönnetään, että keskusteluissa pitäisi kenties kiinnittää huomiota koko maatalouselintarvikeketjuun. Olen myös hyvin selvillä siitä, että vaikka voimme käsitellä joitakin näkökohtia osana YMP:n uudistusta vastataksemme joihinkin kysymyksiinne tai vaikkapa ottaaksemme huomioon joitakin ehdotuksianne, minun on tietenkin tehtävä yhteistyötä kollegojeni kanssa komissiossa, jotta tätä kysymystä käsitellään yleisemmin etenkin niiden kohtien osalta, jotka eivät tarkasti ottaen kuulu maataloustuotannon piiriin. Nämä toimet ovat välttämättömiä, sillä vaikka voimme nykyisin olla ylpeitä maatalouselintarvikealasta ja elintarviketeollisuudesta, joka on yksi Euroopan unionin merkittävimmistä teollisuudenaloista – ellei merkittävin – 13 prosentin osuudellaan Euroopan teollisuuden työpaikoista ja 14 prosentin osuudella sen liikevaihdosta, EU:lla on myös vahva maataloushyödykeala. Maataloustuotannon ja maatalouselintarvikealan välille on luotava selvempi yhteys nimenomaan siten, että lopputulos hyödyttää kuluttajien lisäksi myös tuottajia ja tuotanto voi jatkua. En aio käsitellä yksityiskohtaisesti täällä esiin tuotuja asioita. Vakuutan vain teille ja Elisabeth Köstingerille, joka on jo lähtenyt, että esitän YMP:n uudistusta koskevat ehdotukseni piakkoin, marraskuussa. En ole salailun kannattaja: kuulemisprosessi vain kulkee omaa rataansa. Voitte kuitenkin olla varmoja, että kuulemiset toteutetaan siten, että ne tukevat koko Euroopan unionin alueen kattavaa kilpailukykyistä ja kestävää eurooppalaista maataloutta. Juuri tämän tavoitteen saavuttamiseksi maataloutta pitäisi tarkastella paitsi aluekohtaisesti myös osana elintarvikeketjua. Odotan innolla tästä mietinnöstä toimitettavaa lopullista äänestystä ja vakuutan teille, että jotkin näistä ehdotuksista sisällytetään niihin YMP:n tulevaisuutta koskeviin ehdotuksiin, joita komission on määrä esittää."@fi⁷ ". – ( Elnök úr, ezt a hosszas vitát követően levonhattuk azt a következtetést, hogy többé-kevésbé általános egyetértés van a Bové úr jelentésében felvetett kérdésben, a diagnózissal kapcsolatban. A gazdálkodók munkájának hatékonyabbá tétele érdekében meg kell oldanunk egy problémát, és megfigyeléseink alapján ennek megoldási módjára, a reformok alkalmazási körére vonatkozóan eltérőek a vélemények. Mindenesetre véleményem szerint egyvalami egyértelmű: az, hogy a közös agrárpolitika (KAP) immár több mint 40 éve létezik, azt bizonyítja, hogy az agrárpiacnak szabályokra van szüksége ahhoz, hogy működhessen. Ezek a szabályok nem akadályozzák meg a piac működését; épp ellenkezőleg, hatékonyabbá teszik azt, és végső soron hozzájárulnak az agrár-élelmiszeripari ágazat végső célkitűzésének megvalósításához, amelyet a Lisszaboni Szerződés egyértelműen meghatároz: a piacok élelmiszertermékekkel való ellátásának biztosítása, és ezzel egyidejűleg a mezőgazdasági termelők tisztességes életszínvonalának biztosítása. Ebben az értelemben nem gondolom, hogy a szabályozások bevezetésének mérlegelése szükségképpen a gazdaság tervezését és a termelés tervezését jelenti. A szabályok azonban szükségesek, ahogyan szükségesek az agrár-élelmiszeripari ágazatban is. Elfogadott tény, hogy a megbeszéléseknek talán az agrár-élelmiszeripari lánc egészére kellene koncentrálniuk. Azzal is tökéletesen tisztában vagyok, hogy bár vannak olyan kérdések, amelyekre kitérhetünk a KAP-reform részeként, az önök által felvetett kérdések némelyikének megválaszolása érdekében, vagy tulajdonképpen talán néhány javaslatuk beépítése érdekében, természetesen együtt kell működnöm a Bizottságon belüli kollégáimmal ennek a kérdésnek az általánosabb kezelése érdekében, különösen azon elemek tekintetében, amelyek szigorúan véve kívül esnek a mezőgazdasági termelés területén. Erre szükség van, mert bár büszkék lehetünk ma agrár-élelmiszeripari ágazatunkra, agrár-élelmiszeriparunkra, amely az egyik legfontosabb, ha nem a legfontosabb ipari ágazat az Európai Unióban, az európai ipari ágazatbeli munkahelyek 13%-át, árbevételének pedig 14%-át adja, van egy mezőgazdasági nyersanyagokat termelő ágazatunk is, amely erős. Ezt a mezőgazdasági termelés és az agrár-élelmiszeripari ágazat közötti kapcsolatot pontosan azért kell jobban tisztázni, hogy a végeredmény kedvezzen a fogyasztóknak, de a termelőknek is, és hogy a termelés folytatódhasson. Nem fogok belemenni a felvetett kérdések részleteibe; egyszerűen biztosítani fogom önöket – és a mostanra távozott Köstinger asszonyt – afelől, hogy a KAP-reformról általam előterjesztett javaslatok rövidesen következni fognak, novemberben. Nem vagyok a titoktartás híve: a konzultációs folyamat egyszerűen a maga útját járja. Legyenek azonban továbbra is biztosak afelől, hogy ezek a konzultációk a versenyképes és fenntartható, és emellett Európa egész területén elterjedt európai mezőgazdaság támogatásának irányába mutatnak. Pontosan e cél elérése érdekében kell a mezőgazdaságot nem csak a térsége tekintetében figyelembe venni, hanem az élelmiszerláncon belül is. Várom az erről a jelentésről tartandó végső szavazást, és biztosíthatom önöket arról, hogy e javaslatok némelyike szerepel a Bizottság által a KAP jövőjéről előterjesztendő javaslatok között."@hu^11,11 "Signor Presidente, grazie a questo approfondito dibattito, siamo stati in grado di concludere che sussiste un consenso pressoché unanime in merito alla questione posta dalla relazione dell’onorevole Bové per quanto concerne la diagnosi. Un problema deve essere risolto per rendere il lavoro dei coltivatori più efficiente e, da quanto abbiamo potuto osservare, i pareri differiscono sul modo in cui risolverlo, sulla portata delle riforme. In ogni caso, a mio giudizio, un elemento è chiaro: il fatto che la politica agricola comune (PAC) esista ormai da oltre 40 anni dimostra anche che il mercato agricolo ha bisogno di regole per poter funzionare. Tali regole non impediscono al mercato di operare; al contrario, lo rendono più efficace e, in ultima analisi, contribuiscono al conseguimento dell’obiettivo ultimo del settore agroalimentare, chiaramente definito nel trattato di Lisbona: garantire che i mercati siano approvvigionati con prodotti alimentari e, nel contempo, assicurare un tenore di vita equo ai produttori agricoli. In tal senso, non penso che ipotizzare l’introduzione di regolamenti significhi necessariamente pianificare l’economia e pianificare la produzione. Le regole sono comunque necessarie, proprio come lo sono nei settori della produzione agroalimentare. Ci si rende conto che le discussioni dovrebbero forse concentrarsi sulla filiera agroalimentare nel suo complesso. Sono anche perfettamente consapevole del fatto che, benché vi siano alcuni aspetti che saremo in grado di affrontare nell’ambito della riforma della PAC, per rispondere ad alcune vostre domande, finanche incorporare alcune vostre proposte, devo ovviamente lavorare in collaborazione con i miei colleghi della Commissione in maniera che la questione sia affrontata in maniera più generale, specialmente per quanto riguarda gli elementi che, parlando in termini restrittivi, esulano dall’ambito della produzione agricola. È un esercizio necessario perché, se oggi possiamo essere fieri del nostro settore agroalimentare, della nostra industria agroalimentare, che è uno dei settori industriali più importanti, se non il più importante, nell’Unione europea, in quanto rappresenta il 13 per cento dei posti di lavoro del settore industriale europeo e il 14 per cento del suo volume d’affari, è anche grazie al fatto che possiamo contare su un settore di produzione di beni di consumo agricoli altrettanto forte. Questa relazione tra la produzione agricola e il settore agroalimentare deve essere chiarita con estrema precisione in maniera che il risultato finale vada a vantaggio dei consumatori, ma anche dei produttori, e la produzione possa proseguire. Non intendo entrare nei dettagli dei vari temi che sono stati sollevati; semplicemente vi assicuro, in particolare all’onorevole Köstinger che ha lasciato l’Aula, che le proposte che formulerò sulla riforma della PAC sono imminenti; prevedo infatti che siano presentate in novembre. Non sono un della segretezza: il processo di consultazione sta semplicemente seguendo il suo corso. Vi assicuro, nondimeno, che le nostre riflessioni sono orientate al sostegno di un’agricoltura europea che sia competitiva, sostenibile e distribuita sull’intero territorio dell’Unione. Proprio per conseguire tale obiettivo, l’agricoltura dovrebbe essere vista non soltanto rispetto alla sua regione, bensì anche all’intera filiera alimentare. Attendo con ansia la votazione finale sulla relazione e posso garantirvi che alcune proposte in essa contenute sono integrate nelle proposte che la Commissione è chiamata a presentare sul futuro della PAC."@it¹² "Pone pirmininke, po šių ilgų diskusijų galime daryti išvadą, kad daugiau ar mažiau bendrai sutariama dėl J. Bové pranešime keliamos problemos nustatymo. Turi būti išspręsta problema, kad ūkininkai galėtų veiksmingiau dirbti, tačiau galėjome matyti, kad dėl problemos sprendimo būdų ir reformų masto nuomonės skiriasi. Bet kuriuo atveju vienas dalykas aiškus: tai, kad bendra žemės ūkio politika (BŽŪP) veikia jau daugiau nei 40 metų, rodo, jog žemės ūkio rinkai reikia taisyklių, kad ji tinkamai veiktų. Tokiomis taisyklėmis neužkertamas kelias veikti rinkai: priešingai, jos padaro rinką veiksmingesnę ir, svarbiausia, padeda pasiekti pagrindinį žemės ūkio maisto produktų sektoriaus tikslą, kuris aiškiai nustatytas Lisabonos sutartyje: užtikrinti, kad į rinkas būtų tiekiami maisto produktai, ir kartu užtikrinti tinkamą gyvenimo lygį žemės ūkio produktų gamintojams. Šiuo požiūriu nemanau, kad svarstymas įdiegti reguliavimą būtinai reiškia planinę ekonomiką ir planinę gamybą. Taisyklių reikia taip pat kaip ir žemės ūkio maisto produktų gamybos sektoriuose. Pripažįstama, kad diskusijoje didžiausias dėmesys turėtų būti skiriamas visai žemės ūkio maisto produktų tiekimo grandinei. Taip pat gerai žinau, kad nors yra punktų, kuriuos galime spręsti per BŽŪP reformą, siekdamas reaguoti į kai kuriuos jūsų klausimus ar, tiesą pasakius, atsižvelgdamas į jūsų pasiūlymus, privalau, be abejo, artimai bendradarbiauti su kolegomis Komisijoje, kad šis klausimas būtų sprendžiamas plačiau, ypač dėl tų punktų, kurie, griežtai kalbant, nepatenka į žemės ūkio gamybos sritį. Tai būtinas dalykas, nes šiandien galime didžiuotis ne tik savo žemės ūkio maisto produktų sektoriumi, mūsų žemės ūkio maisto produktų pramone, kuri yra vienas svarbiausių, jei ne pats svarbiausias Europos Sąjungos pramonės sektorius, kuriam tenka 13 proc. Europos pramonės sektoriaus darbo vietų ir 14 proc. visos pramonės apyvartos, bet ir tuo, kad mūsų žemės ūkio pagrindinių prekių gamybos sektorius yra tvirtas. Šis žemės ūkio gamybos ir žemės ūkio maisto produktų sektoriaus santykis turėtų būti aiškesnis, kad galutinis rezultatas duotų naudos vartotojams ir kartu gamintojams, kad gamyba galėtų būti vykdoma toliau. Neketinu išsamiau nagrinėti iškeltų klausimų; tiesiog ketinu užtikrinti jus ir užtikrinti E. Köstinger, kuri jau išėjo, kad pasiūlymus dėl BŽŪP reformos ketinu pateikti netrukus, lapkričio mėn. Man nepatinka slaptumas: paprasčiausiai vyksta konsultavimosi procesas. Tačiau galite būti tikri, kad šiose konsultacijose siekiama remti konkurencingą ir tvarų Europos žemės ūkį, kuris veiktų visoje Europoje. Būtent todėl siekiama šio tikslo, kad žemės ūkis būtų siejamas ne tik su savo regionu bet ir su maisto produktų tiekimo grandine. Laukiu galutinio balsavimo dėl šio pranešimo ir galiu jus užtikrinti, kad kai kurie šių pasiūlymų yra įtraukti į pasiūlymus, kuriuos Komisija ketina pateikti dėl BŽŪP ateities."@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs! Pēc šīm ilgajām debatēm mēs visi varam secināt, ka mēs esam vairāk vai mazāk vienojušies par ziņojumā aktualizēto jautājumu attiecībā uz diagnozi. Viena problēma jāatrisina, lai panāktu, ka lauksaimnieki strādā efektīvāk, un, kā mēs tagad varējām redzēt, viedokļi atšķiras par to, kādā veidā šo problēmu risināt, par reformu apjomu. Manuprāt, jebkurā gadījumā viens ir skaidrs: fakts, ka kopējā lauksaimniecības politika (KLP) pastāv jau vairāk nekā 40 gadus, arī pierāda, ka lauksaimniecības tirgum ir vajadzīgi noteikumi, lai tas varētu funkcionēt. Šie noteikumi netraucē tirgus darbībai, tieši pretēji, tie nodrošina, lai šī darbība būtu efektīvāka, un galu galā tie palīdz sasniegt galveno lauksaimnieciskās ražošanas sektora mērķi, kas skaidri noteikts Lisabonas līgumā — nodrošināt produktu piegādi tirgum un tajā pašā laikā taisnīgu dzīves līmeni lauksaimniecības produktu ražotājiem. Šajā ziņā es nedomāju, ka regulējuma ieviešanas apsvēršana katrā ziņā nozīmē ekonomikas un ražošanas plānošanu. Tomēr noteikumi ir vajadzīgi tieši tāpat, kā tie ir vajadzīgi lauksaimniecības pārtikas produktu ražošanas sektoros. Ir atzīts, ka diskusijās, iespējams, galvenā uzmanība jāvērš uz lauksaimniecības pārtikas produktu ķēdi kopumā. Es ļoti labi apzinos arī to, ka, lai gan dažus aspektus mēs varēsim aplūkot saistībā ar KLP reformām, atbildot uz dažiem no jūsu jautājumiem vai, iespējams, iekļaujot dažus no jūsu priekšlikumiem, man, protams, ir jāsadarbojas ar saviem kolēģiem Komisijā, lai šis jautājums tiktu risināts plašākā mērogā, jo īpaši attiecībā uz tiem punktiem, kas, stingri skatoties, nav saistīti ar lauksaimniecisko ražošanu. Tas ir nepieciešams, jo, lai gan pašlaik mēs varam lepoties ar savu lauksaimniecības pārtikas produktu ražošanas sektoru un savu lauksaimniecības pārtikas produktu nozari, kas ir viena no vissvarīgākajām (vai varbūt pat pati svarīgā) rūpniecības nozarēm Eiropas Savienībā, ņemot vērā, ka tā nodrošina 13 % no darba vietām Eiropas rūpniecības nozarē un 14 % no šīs nozares apgrozījuma, mums ir arī lauksaimniecības preču ražošanas sektors, kas ir spēcīgs. Šī saistība starp lauksaimniecisko ražošanu un lauksaimniecības pārtikas produktu nozari jāprecizē, lai gala rezultāts būtu izdevīgs ne tikai patērētājiem, bet arī pašiem ražotājiem un ražošana varētu turpināties. Es neiedziļināšos aktualizēto jautājumu niansēs; es vienkārši apgalvoju jums un kundzei, kas jau ir devusies prom, ka drīz, novembrī, es iesniegšu priekšlikumus par KLP reformu. Man nepatīk noslēpumainība: konsultāciju process rit savu gaitu. Tomēr pārējie apgalvoja, ka šajās konsultācijās tiek atbalstīta Eiropas lauksaimniecība, lai tā būtu gan konkurētspējīga, gan ilgtspējīga visā Eiropā. Tieši šā mērķa sasniegšanai lauksaimniecību nevar aplūkot tikai reģionālā mērogā, bet tā ir jāskata arī saistībā ar visu pārtikas apgādes ķēdi. Es gaidīšu galīgo balsojumu par šo ziņojumu un varu apgalvot, ka daži no šiem priekšlikumiem ir iekļauti arī priekšlikumos, kurus Komisija drīz iesniegs attiecībā uz KLP nākotni."@lv^13,13 "Monsieur le Président, nous avons pu constater, après ce long débat, que la question soulevée par le rapport de M. Bové, sur le diagnostic, fait presque l'unanimité. Un problème doit être résolu pour augmenter l'efficacité du travail des agriculteurs. Et, d'après ce que l'on a pu constater, les avis divergent sur la manière de le faire, sur l'étendue des réformes. En tout cas, pour ma part, une chose est claire: si la politique agricole commune existe depuis maintenant plus de quarante ans, c'est aussi la preuve que le marché agricole a besoin de règles pour pouvoir fonctionner. Et ce sont des règles qui n'empêchent pas le marché de fonctionner mais qui, au contraire, le rendent plus efficace et, finalement, contribuent à la réalisation de l'objectif final du secteur agroalimentaire, qui est clairement défini par le traité de Lisbonne: assurer l'approvisionnement des marchés en denrées alimentaires et, dans le même temps, assurer un revenu équitable aux producteurs agricoles. Dans ce sens, je pense que réfléchir à des réglementations ne signifie pas forcément planifier l'économie et planifier la production. Mais des règles sont nécessaires, comme elles sont nécessaires dans les secteurs de la production agroalimentaire. On se rend compte que la réflexion doit peut-être porter sur l'ensemble de la chaîne agroalimentaire. Je suis aussi bien conscient que, s'il y a des points que l'on pourra aborder dans le cadre de la réforme de la politique agricole commune pour apporter des réponses à certaines des questions que vous soulevez voire, peut-être, intégrer certaines de vos propositions, il convient, sans doute, que je travaille de façon collégiale avec mes collègues au sein de la Commission pour que cette question soit abordée de manière plus générale, concernant, notamment, les points qui dépassent strictement le domaine de la production agricole. Il s'agit d'un travail nécessaire puisque, si nous pouvons aujourd'hui être fiers de notre secteur agroalimentaire, de notre industrie agroalimentaire, qui constitue l'un des plus importants, sinon le plus important des secteurs industriels de l'Union européenne, représentant 13 % des emplois dans le secteur industriel européen et 14 % du chiffre d'affaires, c'est aussi parce que nous disposons d'un secteur agricole de production de matières premières qui est fort. Cette relation entre production agricole et secteur agroalimentaire doit être éclaircie pour que, justement, le résultat final soit à l'avantage du consommateur mais aussi des producteurs, afin que la production puisse se poursuivre. Je ne vais pas rentrer dans les détails des questions qui ont été soulevées, je vais juste vous assurer, et assurer Mme Köstinger, qui est maintenant partie, que les propositions que je vais présenter pour la réforme de la PAC viendront bientôt, au mois de novembre. Je n'ai pas le culte du secret: le processus de réflexion suit simplement son cours. Mais soyez convaincus que ces réflexions vont dans le sens du soutien en faveur d'une agriculture européenne qui soit à la fois compétitive, durable et qui soit répartie sur l'ensemble du territoire européen. C'est justement pour atteindre cet objectif qu'il convient d'envisager l'agriculture non seulement en relation avec son territoire, mais aussi au sein de la chaîne alimentaire. J'attends avec impatience le vote final sur ce rapport et je peux vous assurer que certaines de ces propositions figurent dans les propositions que la Commission va présenter pour l'avenir de la PAC."@mt¹⁵ "Monsieur le Président, nous avons pu constater, après ce long débat, que la question soulevée par le rapport de M. Bové, sur le diagnostic, fait presque l'unanimité. Un problème doit être résolu pour augmenter l'efficacité du travail des agriculteurs. Et, d'après ce que l'on a pu constater, les avis divergent sur la manière de le faire, sur l'étendue des réformes. En tout cas, pour ma part, une chose est claire: si la politique agricole commune existe depuis maintenant plus de quarante ans, c'est aussi la preuve que le marché agricole a besoin de règles pour pouvoir fonctionner. Et ce sont des règles qui n'empêchent pas le marché de fonctionner mais qui, au contraire, le rendent plus efficace et, finalement, contribuent à la réalisation de l'objectif final du secteur agroalimentaire, qui est clairement défini par le traité de Lisbonne: assurer l'approvisionnement des marchés en denrées alimentaires et, dans le même temps, assurer un revenu équitable aux producteurs agricoles. Dans ce sens, je pense que réfléchir à des réglementations ne signifie pas forcément planifier l'économie et planifier la production. Mais des règles sont nécessaires, comme elles sont nécessaires dans les secteurs de la production agroalimentaire. On se rend compte que la réflexion doit peut-être porter sur l'ensemble de la chaîne agroalimentaire. Je suis aussi bien conscient que, s'il y a des points que l'on pourra aborder dans le cadre de la réforme de la politique agricole commune pour apporter des réponses à certaines des questions que vous soulevez voire, peut-être, intégrer certaines de vos propositions, il convient, sans doute, que je travaille de façon collégiale avec mes collègues au sein de la Commission pour que cette question soit abordée de manière plus générale, concernant, notamment, les points qui dépassent strictement le domaine de la production agricole. Il s'agit d'un travail nécessaire puisque, si nous pouvons aujourd'hui être fiers de notre secteur agroalimentaire, de notre industrie agroalimentaire, qui constitue l'un des plus importants, sinon le plus important des secteurs industriels de l'Union européenne, représentant 13 % des emplois dans le secteur industriel européen et 14 % du chiffre d'affaires, c'est aussi parce que nous disposons d'un secteur agricole de production de matières premières qui est fort. Cette relation entre production agricole et secteur agroalimentaire doit être éclaircie pour que, justement, le résultat final soit à l'avantage du consommateur mais aussi des producteurs, afin que la production puisse se poursuivre. Je ne vais pas rentrer dans les détails des questions qui ont été soulevées, je vais juste vous assurer, et assurer Mme Köstinger, qui est maintenant partie, que les propositions que je vais présenter pour la réforme de la PAC viendront bientôt, au mois de novembre. Je n'ai pas le culte du secret: le processus de réflexion suit simplement son cours. Mais soyez convaincus que ces réflexions vont dans le sens du soutien en faveur d'une agriculture européenne qui soit à la fois compétitive, durable et qui soit répartie sur l'ensemble du territoire européen. C'est justement pour atteindre cet objectif qu'il convient d'envisager l'agriculture non seulement en relation avec son territoire, mais aussi au sein de la chaîne alimentaire. J'attends avec impatience le vote final sur ce rapport et je peux vous assurer que certaines de ces propositions figurent dans les propositions que la Commission va présenter pour l'avenir de la PAC."@nl³ "Panie przewodniczący! Po tak długiej debacie udało nam się ustalić, że istnieje bardziej lub mniej powszechne porozumienie co do diagnozy przedstawionej w sprawozdaniu pana posła Bovégo. Aby sprawić, by praca rolników była bardziej efektywna, należy rozwiązać jeden konkretny problem, a z tego, co mogliśmy zaobserwować, istnieją różne poglądy na temat sposobu jego rozwiązania w ramach reform. W każdym razie, moim zdaniem, jedno jest pewne: fakt, że wspólna polityka rolna (WPR) istnieje już ponad 40 lat również dowodzi, iż rynek rolny wymaga zasad, by mógł funkcjonować. Zasady te nie utrudniają funkcjonowania rynku, a wręcz przeciwnie, sprawiają, że staje się ono skuteczniejsze, a w efekcie w sektorze rolno-spożywczym przyczyniają się do osiągnięcia ostatecznego celu, jasno określonego w Traktacie z Lizbony, jakim jest zagwarantowanie zaopatrzenia rynków w produkty żywnościowe, przy jednoczesnym zapewnieniu producentom rolnym godziwego poziomu życia. W tym sensie nie uważam, by zastanawianie się nad wprowadzeniem regulacji musiało konieczne oznaczać planowanie gospodarki i produkcji. Konieczne są jednak zasady, tak jak są one konieczne w rolno-spożywczych sektorach produkcyjnych. Uznaje się, że dyskusje być może powinny skupić się na całym łańcuchu rolno-spożywczym. Jestem również w pełni świadom, że chociaż będziemy w stanie zająć się wieloma kwestiami w ramach reformy WPR, by móc odpowiedzieć na niektóre z postawionych tutaj pytań, czy wręcz uwzględnić niektóre z państwa propozycji, będę musiał współpracować z kolegami w Komisji, tak aby ten problem został rozwiązany w sposób bardziej całościowy, w szczególności w zakresie tych punktów, które, ściśle rzecz biorąc, nie mieszczą się w zakresie produkcji rolnej. Jest to ruch konieczny, ponieważ obok naszego sektora rolno-spożywczego, naszego przemysłu rolno-spożywczego, z którego jesteśmy dumni – przemysłu rolno-spożywczego, który jest jednym z najważniejszych sektorów w Unii Europejskiej, jeśli nie najważniejszym, zapewniając 13% miejsc pracy w europejskim sektorze przemysłowym oraz generując 14% obrotów tego sektora – mamy także mocny sektor produkcji towarów rolnych. Te związki między produkcją rolną a sektorem rolno-spożywczym należy doprecyzować, tak aby końcowy rezultat był korzystny dla konsumentów, ale również dla producentów, i aby możliwe było kontynuowanie produkcji. Nie zamierzam jednak wdawać się w szczegóły poruszonych kwestii, chcę po prostu zapewnić państwa, oraz panią Köstinger – która nas już opuściła – że już wkrótce, bo w listopadzie, mam zamiar przedstawić propozycje w sprawie reformy WPR. Nie jestem zwolennikiem tajności: proces konsultacji biegnie swoim torem. Bądźcie jednak państwo pewni, że konsultacje te są zbieżne z założeniem wspierania europejskiego rolnictwa będącego jednocześnie konkurencyjnym i zrównoważonym i że są one prowadzone w całej Europie. To właśnie dla osiągnięcia tego celu rolnictwo powinno być postrzegane nie tylko w odniesieniu do określonego regionu, ale także w kontekście łańcucha dostaw żywności. Z niecierpliwością czekam na końcowe głosowanie nad omawianym sprawozdaniem i mogę zapewnić, że niektóre z tych propozycji ujęte są we wnioskach, które Komisja jest obowiązana przedstawić w sprawie przyszłości WPR."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, após este longo debate, pudemos concluir que existe um consenso mais ou menos geral sobre a questão suscitada no relatório do senhor deputado Bové no que respeita ao diagnóstico. Há um problema que tem de ser resolvido para tornar o trabalho dos agricultores mais eficaz, e, pelo que conseguimos constatar, as opiniões divergem quanto à maneira de o resolver, quanto ao alcance das reformas. Seja como for, para mim, uma coisa é clara: o facto de a política agrícola comum (PAC) existir há mais de 40 anos também é uma prova de que o mercado agrícola necessita de regras para poder funcionar. Essas regras não impedem o mercado de funcionar; pelo contrário, tornam-no mais eficaz e, em última análise, contribuem para a realização do objectivo final do sector agro-alimentar, que está claramente definido no Tratado de Lisboa: garantir o abastecimento dos mercados com produtos alimentares e ao mesmo tempo assegurar um nível de vida equitativo aos produtores agrícolas. Nesse sentido, não me parece que considerar a introdução de regulamentos signifique necessariamente planificar a economia e planificar a produção. Porém, as regras são necessárias, inclusivamente nos sectores de produção agro-alimentar. Apercebemo-nos de que talvez as discussões devam focalizar-se na cadeia agro-alimentar no seu conjunto. Estou também perfeitamente ciente de que, embora haja alguns pontos que vamos poder tratar no âmbito da reforma da PAC, para responder a algumas das questões que colocaram, ou talvez mesmo para incorporar algumas das vossas propostas, é claro que vou ter de trabalhar em cooperação com os meus colegas comissários para que esta questão seja abordada numa perspectiva mais geral, nomeadamente no que respeita àqueles pontos que, em rigor, estão fora do âmbito da produção agrícola. Trata-se de um exercício necessário porque, apesar de hoje nos podermos orgulhar do nosso sector agro-alimentar, da nossa indústria agro-alimentar, que é um dos mais importantes sectores industriais da União Europeia, se não o mais importante, pois representa 13% dos empregos no sector industrial europeu e 14% do seu volume de negócios, temos também um forte sector agrícola de produção de matérias-primas. É preciso que esta relação entre a produção agrícola e o sector agro-alimentar seja esclarecida, justamente para que o resultado final beneficie os consumidores, mas também os produtores, e para que a produção possa continuar. Não vou entrar nos detalhes das questões que aqui foram colocadas; estou simplesmente a assegurar aos senhores deputados, a assegurar à senhora deputada Köstinger, que já saiu, que as propostas que vou apresentar sobre a reforma da PAC estarão prontas em breve, em Novembro. Não sou fã do secretismo: o processo de consulta está simplesmente a decorrer. Mas posso garantir-vos que essas consultas vão também no sentido de apoiar uma agricultura europeia que seja não só competitiva mas também sustentável, e que esteja repartida por toda a Europa. É justamente para concretizar esse objectivo que a agricultura deve ser encarada não só em relação à região em que é praticada mas também no contexto da cadeia alimentar. Aguardo com expectativa a votação final do presente relatório e posso assegurar aos senhores deputados que algumas destas propostas estão contempladas nas propostas que a Comissão vai apresentar sobre o futuro da PAC."@pt¹⁷ "Dle președinte, în urma acestei dezbateri extinse, am putut trage concluzia că există un oarecare acord general cu privire la problema ridicată în raportul dlui Bové, în ceea ce privește diagnosticul. Există o problemă care trebuie rezolvată pentru ca munca agricultorilor să fie mai eficientă și, din câte ne-am putut da seama, părerile sunt împărțite în ceea ce privește modalitatea de rezolvare a problemei și sfera de acțiune a reformelor. În orice caz, din punctul meu de vedere, un lucru este clar: faptul că politica agricolă comună (PAC) există de mai bine de 40 de ani dovedește, de asemenea, că piața agricolă are nevoie de reguli pentru a putea funcționa. Aceste reguli nu împiedică funcționarea pieței; dimpotrivă, ele o fac mai eficientă și, în fond, ajută la îndeplinirea obiectivului principal al sectorului agroalimentar, care este clar definit în Tratatul de la Lisabona: acela de a garanta că piețele sunt aprovizionate cu produse alimentare și, în același timp, de a asigura un standard corect de trai pentru producătorii agricoli. În acest sens, nu cred că a lua în considerare introducerea unor reglementări înseamnă în mod obligatoriu planificarea economiei și a producției. Totuși, regulile sunt necesare, așa cum sunt necesare și în sectoarele de producție agroalimentară. Este clar că poate ar trebui ca discuțiile să se concentreze asupra lanțului agroalimentar privit în ansamblu. De asemenea, sunt conștient de faptul că, deși există anumite aspecte pe care le vom putea aborda în cadrul reformei PAC, pentru a răspunde la unele dintre întrebările dumneavoastră sau, poate, pentru a încorpora unele dintre propunere dumneavoastră, trebuie, bineînțeles, să lucrez în colaborare cu colegii mei din Comisie, astfel încât această problemă să se bucure de o abordare mai generală, în special în ceea ce privește punctele care, strict vorbind, nu se încadrează în sfera de acțiune a producției agricole. Este un exercițiu necesar pentru că, deși astăzi putem fi mândri de sectorul nostru agroalimentar, de industria noastră agroalimentară, care este unul dintre cele mai importante sectoare industriale din Uniunea Europeană, dacă nu chiar cel mai important, generând 13% dintre locurile de muncă din sectorul industrial european și 14% din cifra de afaceri a acestuia, avem totodată și un sector puternic de producție de mărfuri agricole. Această relație dintre producția agricolă și sectorul agroalimentar trebuie clarificată mai bine, tocmai pentru ca rezultatul final să fie în beneficiul consumatorilor, dar și al producătorilor, și pentru ca producția să poată continua. Nu voi intra în detalii cu privire la chestiunile care au fost ridicate; vă voi asigura însă, inclusiv pe dna Köstinger, care a plecat, că, în curând, în luna noiembrie, voi prezenta propuneri cu privire la reforma PAC. Nu îmi plac secretele: procesul de consultare își urmează cursul normal. Totuși, puteți fi siguri că aceste consultații se desfășoară pe linia susținerii unei agriculturi europene care este atât competitivă, cât și durabilă, și care se întinde în întreaga Europă. Tocmai pentru a îndeplini acest obiectiv agricultura nu ar trebui văzută doar în relație cu regiunea în care se desfășoară, ci și în contextul lanțului alimentar. Aștept cu interes votul final pentru acest raport și vă pot asigura că unele dintre aceste propuneri sunt incluse în propunerile pe care Comisia urmează să le prezinte cu privire la viitorul PAC."@ro¹⁸ "Vážený pán predsedajúci, po tejto dlhej rozprave možno povedať, že panuje viac-menej všeobecná dohoda o probléme, ktorý otvorila správa pána Bového, v súvislosti s diagnózou. Ak majú poľnohospodári fungovať účinnejšie, treba vyriešiť jeden problém. A z toho, čo sa tu dalo vypozorovať, sa líšia názory na spôsob, ako ho vyriešiť, na rozsah reforiem. Jedna vec je pre mňa v každom prípade jasná. To, že spoločná poľnohospodárska politika (SPP) funguje teraz viac než 40 rokov, dokazuje aj to, že poľnohospodársky trh potrebuje pravidlá, aby dokázal fungovať. Tieto pravidlá nebránia fungovaniu trhu, práve naopak, zabezpečujú, že je trh efektívnejší, a v konečnom dôsledku pomáhajú dosahovať základný cieľ agropotravinárskeho sektora, ktorý je jasne definovaný v Lisabonskej zmluve: zaistiť dodávky potravín na trh a zároveň zaistiť spravodlivú životnú úroveň pre poľnohospodárskych výrobcov. V tomto smere si nemyslím, že uvažovanie o zavedení regulácie nevyhnutne znamená plánovanie hospodárstva a plánovanie produkcie. Pravidlá sú potrebné a práve tak sú potrebné v agropotravinárskych sektoroch. Pripúšťame, že diskusie by sa zrejme mali zameriavať na celý agropotravinársky reťazec. Dobre si tiež uvedomujem, že aj keď je tu niekoľko bodov, ktoré budeme môcť riešiť v rámci reformy SPP, ak máme reagovať na niektoré z vašich otázok alebo možno aj začleniť niektoré z vašich návrhov, musím, samozrejme, spolupracovať s kolegami v Komisii, aby sa tento problém riešil všeobecnejšie, najmä pokiaľ ide o body, ktoré sú jednoznačne mimo rámca poľnohospodárskej produkcie. Je to potrebné urobiť, pretože aj keď dnes môžeme byť hrdí na náš agropotravinársky sektor, na náš agropotravinársky priemysel, ktorý patrí medzi najdôležitejšie priemyselné odvetvia Európskej únie – ak nie je priamo najdôležitejší – a ktorý zodpovedá za 13 % pracovných miest v európskom priemysle a 14 % jeho obratu, máme aj silný sektor produkcie poľnohospodárskych komodít. Tento vzťah medzi poľnohospodárskou produkciou a agropotravinárskym sektorom musí byť jasnejší práve preto, aby z konečných výsledkov mali prínosy spotrebitelia, ale aj výrobcovia, a aby mohla produkcia pokračovať. Nebudem zachádzať do detailov otázok, ktoré boli otvorené. Len vás ubezpečím a ubezpečím aj pani Köstingerovú, ktorá už odišla, že návrhy, ktoré predstavím v rámci reformy SPP, spoznáte už čoskoro, v novembri. Nie som fanúšikom tajností: konzultačný proces prebieha tak, ako má. Môžem vás však uistiť, že tieto konzultácie sú v súlade s podporou európskeho poľnohospodárstva, ktoré je konkurencieschopné aj udržateľné a ktoré sa rozvíja po celej Európe. Práve v záujme dosiahnutia tohto cieľa je potrebné pozerať na poľnohospodárstvo nielen vo vzťahu k regiónu, ale aj v rámci potravinového reťazca. Netrpezlivo čakám na záverečné hlasovanie a môžem vás ubezpečiť, že niektoré z týchto návrhov sú obsiahnuté v návrhoch, ktoré Komisia predloží na tému budúcnosti SPP."@sk¹⁹ "Gospod predsednik, po tej dolgi razpravi smo lahko zaključili, da bolj ali manj obstaja splošno soglasje glede vprašanja, izpostavljenega v poročilu gospoda Bovéja, glede diagnoze. En problem je treba rešiti, da bi postalo delo kmetov učinkovitejše, in iz tega, kar smo lahko razbrali, se mnenja razlikujejo glede načina reševanja tega problema, glede obsega reform. V vsakem primeru je jasno eno: Dejstvo, da skupna kmetijska politika (SKP) zdaj obstaja že več kot 40 let, dokazuje tudi, da kmetijski trg potrebuje pravila, da bi lahko deloval. Ta pravila ne preprečujejo delovanja trga; nasprotno, skrbijo za njegovo učinkovitost in na koncu pomagajo pri doseganju končnega cilja kmetijsko-živilskega sektorja, ki je jasno opredeljen v Lizbonski pogodbi: zagotavljanje, da bodo trgi preskrbljeni z živili, in hkrati zagotavljanje poštenega življenjskega standarda za kmetijske proizvajalce. V tem smislu mislim, da uvedba predpisov nujno pomeni načrtovanje gospodarstva in načrtovanje proizvodnje. Vendar pa so pravila nujna, ravno tako kot so pomembna v agroživilskih proizvodnih sektorjih. Priznava se, da bi morale biti razprave morda osredotočene na agroživilsko verigo kot celoto. Prav tako se dobro zavedam, da moram seveda, medtem ko bomo lahko nekatere zadeve obravnavali kot del reforme SKP, da bi se odzvali na nekatera vaša vprašanj, ali seveda, da morda vključim nekatere vaše predloge, sodelovati s kolegi v Komisiji, da bo to vprašanje naslovljeno bolj v splošnem smislu, zlasti glede tistih zadev, ki strogo povedano ne spadajo v obseg kmetijske proizvodnje. To je nujno, ker medtem ko smo lahko danes ponosni na agroživilski sektor, na našo agroživilsko industrijo, ki je eden najpomembnejših, če ne celo najpomembnejši, industrijski sektor v Evropski uniji, ki tako predstavlja 13 % delovnih mest v evropskem industrijskem sektorju in 14 % njegovega prometa, pa imamo tudi močan sektor proizvodnje kmetijskega blaga. Ta odnos med kmetijsko proizvodnjo in agroživilskim sektorjem je treba natančneje razjasniti, da bo končni rezultat v korist potrošnikom in tudi proizvajalcem, da se bo proizvodnja lahko nadaljevala. Na bom se spuščal v potrobnosti izpostavljenih vprašanj; preprosto vam bom zajamčil, in tudi gospe Köstinger, ki je zdaj odšla, da bodo kmalu sledili predlogi, ki jih bom predstavil glede reforme SKP, in sicer novembra. Nisem pristaš tajnosti: proces posvetovanja preprosto teče po svoji poti. Vendar pa bodite prepričani, da so ta posvetovanja v skladu s podporo evropskega kmetijstva, ki je konkurenčno in trajnostno in ki se širi po celotni Evropi. Natanko zato, da bi dosegli ta cilj, je treba kmetijstvo obravnavati ne le v zvezi z njeno regijo, ampak tudi znotraj verige preskrbe s hrano. Veselim se končnega glasovanja o tem poročilu in lahko vam zagotovim, da so nekateri izmed teh predlogov vključeni v predloge, ki jih bo Komisija predstavila glede prihodnosti SKP."@sl²⁰ "Herr talman! Efter denna långa debatt har vi kunnat dra slutsatsen att det råder en mer eller mindre allmän enighet om frågan som tagits upp i José Bovés betänkande, i förhållande till diagnosen. Ett problem måste lösas för att göra jordbrukarnas arbete mer effektivt, och vi har förstått att åsikterna går isär när det gäller på vilket sätt man ska lösa det, alltså om reformernas omfattning. I vilket fall anser jag att en sak är klar. Det faktum att den gemensamma jordbrukspolitiken (GJP) nu har funnits i över 40 år visar att jordbruksmarknaden behöver regler för att kunna fungera. Dessa regler hindrar inte marknaden från att fungera, tvärtom gör de den mer effektiv och slutligen bidrar reglerna till att vi kan nå jordbruks- och livsmedelssektorns slutliga mål, som tydligt fastställs i Lissabonfördraget, dvs. att se till att livsmedelsprodukterna levereras till marknaden och att jordbruksproducenterna samtidigt garanteras en rättvis levnadsstandard. I detta avseende tror jag inte att införandet av bestämmelser nödvändigtvis behöver innebära att man planerar ekonomin och planerar produktionen. Regler är dock nödvändiga, precis som de är nödvändiga i jordbruksnäringen och livsmedelsindustrin. Man har insett att diskussionerna i stället borde inriktas på hela jordbruks- och livsmedelskedjan. Vi kommer att kunna hantera en del frågor under reformen av den gemensamma jordbrukspolitiken. Samtidigt är jag också medveten om att jag för att kunna besvara vissa av era frågor, eller faktiskt kunna införliva vissa av era förslag, självklart måste samarbeta med mina kolleger i kommissionen så att denna fråga behandlas på ett mer generellt plan, särskilt de punkter som faktiskt rör de frågor som ligger utanför jordbruksproduktionen. Detta är nödvändigt eftersom vi i dag, samtidigt som vi kan vara stolta över vår jordbruks- och livsmedelssektor, som är en av de allra viktigaste, om inte den allra viktigaste industrisektorn inom EU och står för 13 procent av samtliga arbetstillfällen inom EU:s industri samt 14 procent av dess omsättning, även har en stark produktionssektor för basjordbruksprodukter. Detta förhållande mellan jordbruksproduktionen och jordbruks- och livsmedelssektorn måste bli tydligare så att slutresultatet främjar både konsumenterna och producenterna och på så sätt håller produktionen igång. Jag kommer inte att ta upp de frågor som ställts i detalj. Jag vill helt enkelt försäkra er, och Elisabeth Köstinger som inte längre är här, om att de förslag som jag kommer att presentera om reformen av den gemensamma jordbrukspolitiken kommer att komma i november. Jag är ingen vän av hemlighetsmakeri. Det är endast en samrådsprocess som äger rum. Ni kan dock vara säkra på att syftet med dessa samråd är att stödja ett europeiskt jordbruk som är både konkurrenskraftigt och hållbart och som finns över hela EU. Det är just för att uppnå detta mål som jordbruket inte bara ska ses i förhållande till sin region utan även till sin plats i livsmedelsförsörjningskedjan. Jag ser fram emot slutomröstningen av detta betänkande och jag kan försäkra er om att vissa av förslagen kommer att finnas med bland de förslag som kommissionen kommer att lägga fram om den gemensamma jordbrukspolitikens framtid."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Dacian Cioloş"¹¹ "Dacian Cioloş,"^15,3,8 "FR)"¹¹ "Köstinger"¹³ "a Bizottság tagja"¹¹ "fan"¹² "membre de la Commission"^15,3,8
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶