Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-07-08-Speech-4-941"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2010-07-08"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Explicaţii privind votul⁶
dcterms:Language	"fr"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20100708.17.4-941"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-07-08-Speech-4-351⁶
lpv:speaker	lp:Marielle de Sarnez⁶
lpv:spoken text	"Nous sommes à un moment charnière pour définir ce que devra être la future réforme de la politique agricole commune. C’est une question qui concerne bien entendu les Européens, mais aussi les citoyens du monde. C’est pourquoi cette réforme ne doit pas être l’affaire des experts, mais celle des agriculteurs et des consommateurs. Il faut repenser les objectifs généraux d’une nouvelle politique agricole commune. Les Européens ont des attentes nouvelles en matière d’alimentation. Ils veulent une agriculture respectueuse de l’environnement, soucieuse de la qualité, de la traçabilité, de la sécurité alimentaire des produits, de l’empreinte carbone. Cette nouvelle politique devra aussi s’inscrire dans une vision mondiale. Avec un défi majeur: pouvoir répondre au doublement des besoins en alimentation d’ici 2050, dans un contexte marqué par une pénurie en eau, une diminution des terres arables ainsi que par une nouvelle donne énergétique dictée par la lutte contre le changement climatique. L’organisation mondiale des marchés agricoles doit être repensée en prenant en compte les deux inspirations premières de la politique agricole commune: garantir la sécurité alimentaire et sauver le tissu vivant des paysans et de leurs familles, chez nous aussi bien que dans les pays les plus pauvres."@fr⁸
lpv:spokenAs	member; INTA (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; Delegation to the Euro-Latin American Parliamentary Assembly (2009-09-16--2014-06-30)²³ vice-chair; ALDE (2009-07-14--2014-06-30)²³ substitute; AFET (2009-07-16--2012-01-18)²³ unknown; Mouvement Démocrate (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; Delegation to the ACP-EU Joint Parliamentary Assembly (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; Delegation for relations with the countries of the Andean Community (2009-09-16--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Nacházíme se na křižovatce, na níž určíme, jaká musí být budoucí reforma společné zemědělské politiky. Je to otázka, která se týká samozřejmě Evropanů, ale i občanů celého světa. Proto by tato reforma neměla být záležitostí odborníků, ale spíše zemědělců a spotřebitelů. Musíme znovu promyslet obecné cíle nové společné zemědělské politiky. Evropané chovají nová očekávání, pokud jde o výrobu a dodávku potravin. Chtějí zemědělství, které bere ohled na životní prostředí, zachovává vysoké normy z hlediska kvality, vysledovatelnosti, bezpečnosti potravinářských výrobků a uhlíkové stopy. Tato nová politika by také měla být součástí globální vize s jedinou hlavní výzvou: měla by umět reagovat na zdvojnásobení poptávky po výrobě a dodávce potravin, k němuž dojde do roku 2050, za podmínek charakterizovaných nedostatkem vody, omezením ploch orné půdy a novou energetickou dohodou vynucenou bojem proti změně klimatu. Celosvětová organizace zemědělských trhů musí být přehodnocena s ohledem na dvě hlavní inspirace společné zemědělské politiky: zaručení bezpečnosti potravin a zachování životaschopnosti malých zemědělců a jejich rodin jak u nás, tak v nejchudších zemích světa."@cs¹ "Vi befinder os ved en korsvej, hvor vi skal definere, hvordan reformen af den fælles landbrugspolitik skal udformes. Dette er et spørgsmål, der berører både europæere og alle andre i verden. Derfor angår denne reform ikke eksperterne, men landbrugerne og forbrugerne. Vi skal genoverveje de generelle målsætninger for en ny fælles landbrugspolitik. Europæerne har nye forventninger med hensyn til fødevareproduktion og -forsyning. De ønsker et landbrug, der respekterer miljøet, og som opfylder høje standarder med hensyn til kvalitet, sporbarhed, fødevaresikkerhed og CO aftryk. Denne nye politik bør også være en del af en global vision med én overordnet udfordring: at kunne imødegå den fordobling i efterspørgslen efter fødevareproduktion og -forsyning, der vil finde sted fra i dag og indtil 2050, i en situation præget af vandmangel, reduktion af landbrugsjorden og en ny energiaftale, der dikteres af kampen mod klimaændring. Den globale organisation af landbrugsmarkederne skal genovervejes under hensyntagen til den fælles landbrugspolitiks to primære formål, nemlig at garantere fødevaresikkerhed og sikre livsnerven for små landbrugere og deres familier – både hjemme og i verdens fattigste lande."@da² "Wir stehen am Scheideweg, was die Definition der zukünftigen Reform der gemeinsamen Agrarpolitik betrifft. Dies ist ein Thema, das selbstverständlich die Europäer betrifft, aber auch die Bürgerinnen und Bürger der ganzen Welt. Daher sollte diese Reform nicht die Angelegenheit von Experten sein, sondern von Landwirten und Verbrauchern. Wir müssen die allgemeinen Ziele einer neuen gemeinsamen Agrarpolitik überdenken. Die Europäer haben neue Erwartungen, was die Nahrungsmittelproduktion und -versorgung angeht. Sie wollen eine Landwirtschaft, die die Umwelt respektiert und hohe Standards in Bezug auf Qualität, Rückverfolgbarkeit, Nahrungsmittelsicherheit und die CO²-Bilanz erfüllt. Diese neue Politik sollte auch Teil einer globalen Vision sein, mit einer wichtigen Herausforderung: In der Lage zu sein, auf die Verdopplung der Nachfrage bezüglich der Nahrungsmittelproduktion und -versorgung zu reagieren, die bis zum Jahr 2050 stattfinden wird, in einem Rahmen, der geprägt ist von Wasserknappheit, der Reduzierung der landwirtschaftlich nutzbaren Fläche und von einem neuen Energieübereinkommen, das durch die Bekämpfung des Klimawandels diktiert wird. Die globale Organisation der Agrarmärkte muss überdacht werden, wobei die beiden wichtigsten Konzepte einer gemeinsamen Agrarpolitik zu berücksichtigen sind: Die Gewährleistung der Nahrungsmittelsicherheit und die Erhaltung der Lebensgrundlage von kleinen Landwirten und ihrer Familien, sowohl bei uns als auch in den ärmsten Ländern der Welt."@de⁹ "Βρισκόμαστε σε σταυροδρόμι όσον αφορά τον ορισμό του ποια πρέπει να είναι η μελλοντική μεταρρύθμιση της κοινής γεωργικής πολιτικής. Πρόκειται για ένα ζήτημα που αφορά, βεβαίως, τους Ευρωπαίους, αλλά αφορά και τους πολίτες του κόσμου. Αυτός είναι ο λόγος για τον οποίο η παρούσα μεταρρύθμιση δεν πρέπει να είναι καθήκον των εμπειρογνωμόνων, αλλά των γεωργών και των καταναλωτών. Πρέπει να επανεξετάσουμε τους γενικότερους στόχους μίας νέας κοινής γεωργικής πολιτικής. Οι Ευρωπαίοι έχουν νέες προσδοκίες όσον αφορά την παραγωγή και παροχή τροφίμων. Θέλουν μία γεωργία που θα σέβεται το περιβάλλον και θα πληροί υψηλά πρότυπα όσον αφορά την ποιότητα, την ιχνηλασιμότητα, την ασφάλεια των προϊόντων τροφίμων και το αποτύπωμα άνθρακα. Αυτή η νέα πολιτική πρέπει επίσης να αποτελεί τμήμα μίας παγκόσμιας θεώρησης, με μία μεγάλη πρόκληση: να είναι σε θέση να ανταποκριθεί στον διπλασιασμό της ζήτησης παραγωγής και παροχής τροφίμων που θα συμβεί έως το 2050, σε ένα πλαίσιο που χαρακτηρίζεται από λειψυδρία, μείωση της καλλιεργήσιμης γης και από μία νέα συμφωνία για την ενέργεια που θα καθορίζεται από την προσπάθεια καταπολέμησης της κλιματικής αλλαγής. Πρέπει να επανεξετασθεί η παγκόσμια οργάνωση των γεωργικών αγορών, λαμβάνοντας υπόψη τις δύο βασικές πηγές έμπνευσης μιας κοινής γεωργικής πολιτικής: την εγγύηση της επισιτιστικής ασφάλειας και τη διάσωση των μέσων διαβίωσης των μικρών αγροτών και των οικογενειών τους, τόσο σε εγχώριο επίπεδο όσο και στις πλέον φτωχές χώρες του κόσμου."@el¹⁰ "We are at a crossroads in the definition of what the future reform of the common agricultural policy must be. This is an issue that concerns Europeans, naturally, but also the citizens of the world. That is why this reform should not be the business of experts, but rather of farmers and consumers. We have to rethink the general objectives of a new common agricultural policy. Europeans have new expectations in terms of food production and supply. They want an agriculture that respects the environment, that meets high standards with regard to quality, traceability, food product safety and carbon footprint. This new policy should also be part of a global vision, with one major challenge: to be able to respond to the doubling of demand for food production and supply that will take place between now and 2050, in a context characterised by water scarcity, reduction of arable land and by a new energy agreement dictated by the fight against climate change. The global organisation of agricultural markets needs to be rethought, taking into account the two main inspirations of a common agricultural policy: guaranteeing food safety and saving the lifeblood of small farmers and their families, both at home and in the world’s poorest countries."@en⁴ "Estamos en una encrucijada en la definición de lo que la futura reforma de la política agrícola común debe ser. Este es un tema que compete a los europeos, pero también a los demás ciudadanos del mundo. Es por eso que esta reforma no debe ser el negocio de los expertos, sino más bien de los agricultores y los consumidores. Tenemos que repensar los objetivos generales de una nueva política agrícola común. Los europeos tienen nuevas expectativas en términos de producción y suministro de alimentos. Ellos quieren una agricultura que respete el medio ambiente, que tenga un nivel elevado en términos de calidad, trazabilidad, seguridad de los productos alimenticios y huella de carbono. Esta nueva política también debe formar parte de una visión global, con un gran desafío: ser capaces de responder a la duplicación de la demanda de la producción de alimentos y la oferta que tendrá lugar entre hoy y 2050, en un contexto caracterizado por la escasez de agua, la reducción de tierra cultivable y por un nuevo acuerdo sobre energías elaborado con motivo de la lucha contra el cambio climático. La organización mundial de los mercados agrícolas tiene que ser reconsiderada, teniendo en cuenta las dos principales fuentes de inspiración de una política agrícola común: garantizar la inocuidad de los alimentos y la protección del espíritu de los pequeños agricultores y sus familias, tanto a escala nacional como en los países más pobres del mundo."@es²¹ "Me oleme ühise põllumajanduspoliitika tulevase reformi määratlemisel teelahkmel. Tegemist on küsimusega, mis puudutab muidugi eurooplasi, ent ka muu maailma kodanikke. Seetõttu ei peaks reformimisega tegelema mitte eksperdid, vaid põllumajandustootjad ja tarbijad. Me peame uuesti läbi mõtlema uue ühise põllumajanduspoliitika üldeesmärgid. Eurooplastel on toidu tootmise ja pakkumise suhtes uued ootused. Nad tahavad põllumajandust, mis hoiab keskkonda ning vastab kvaliteedi, jälgitavuse, toiduohutuse ja ökoloogilise jalajäljega seotud rangetele standarditele. See uus poliitika peaks moodustama osa üldisest kaugemast eesmärgist ja täitma suure ülesande – suutma vastata toiduainete tootmise ja toiduga varustamise nõudluse kahekordistumisele, mis toimub praegusest ajast kuni 2050. aastani, olukorras, mida iseloomustab veenappus, haritava maa vähenemine ja kliimamuutusega võitlemise vajadusest tingitud uus energialepe. Põllumajandusturgude üldine korraldus tuleb ümber vaadata, võttes arvesse ühise põllumajanduspoliitika kaht peamist eesmärki: tagada toiduohutus ning säilitada väiketootjate ja nende perekondade elatis nii Euroopas kui ka maailma kõige vaesemates riikides."@et⁵ "Olemme käännekohdassa, kun pitää määritellä yhteisen maatalouspolitiikan tulevaa uudistusta. Tämä kysymys koskee luonnollisesti paitsi Euroopan kansalaisia myös kaikkia maailman ihmisiä. Sen vuoksi uudistuksen ei pitäisi olla asiantuntijoiden vaan viljelijöiden ja kuluttajien asia. Meidän on mietittävä uudelleen uuden yhteisen maatalouspolitiikan yleistavoitteet. Eurooppalaisilla on uusia odotuksia elintarvikkeiden tuotannon ja saannin suhteen. He haluavat maataloutta, jossa otetaan huomioon ympäristö ja jossa täyttyvät ruoan laatuun, jäljitettävyyteen, elintarviketurvaan sekä hiilijalanjälkeen kohdistuvat tiukat vaatimukset. Uuden maatalouspolitiikan olisi sovittava myös globaaliin visioon, jossa on yksi suuri haaste: maatalouden on voitava vastata elintarvikkeiden tarpeen kaksinkertaistumiseen vuoteen 2050 mennessä tilanteessa, jossa vedestä on puutetta, viljelykelpoisen maan määrä vähennee ja energiavarat on jaettava uudelleen ilmastonmuutoksen torjunnan sanelemana. Maatalousmarkkinoiden globaali järjestäminen on ajateltava uudelleen ottamalla huomioon kaksi seuraavaa tekijää, joihin maatalouden on keskeisesti perustuttava: näitä ovat elintarviketurvan varmistaminen sekä pienviljelijöiden ja heidän perheittensä elinkeinon turvaaminen sekä meillä Euroopassa että maailman köyhimmissä maissa."@fi⁷ ". Fordulóponthoz érkeztünk a közös agrárpolitika jövőbeni reformjának meghatározásában. Ez a kérdés természetesen érinti az európaiakat, de ugyanakkor a világ polgárait is. Ezért ez a reform nem a szakértők dolga kellene, hogy legyen, hanem a mezőgazdasági termelőké és a fogyasztóké. Újra át kell gondolnunk az új közös agrárpolitika általános céljait. Az európaiaknak új elvárásaik vannak az élelmiszertermelés és -ellátás területén. Olyan mezőgazdaságot akarnak, amely tiszteletben tartja a környezetet, és amely magas követelményeknek tesz eleget a minőség, a nyomon követhetőség, az élelmiszerbiztonság és a széndioxid-lábnyom tekintetében. Az új politikának egy olyan globális elképzelés részét is kell képeznie, amelynek egy nagy kihívással kell szembenéznie: megoldást kell találnia arra, hogy 2050-re meg fog kétszereződni az élelmiszer iránti kereslet, miközben csökkennek a vízkészletek és a szántóföldek, és az éghajlatváltozás elleni küzdelem új energiahelyzetet teremt. A mezőgazdasági piacok globális felépítését újra kell gondolni és figyelembe kell venni a közös agrárpolitika két fő ösztönzőjét: azt, hogy garantálni kell az élelmiszerbiztonságot, és hogy itthon és a világ legszegényebb országaiban meg kell menteni a kistermelők és családjuk éltető elemét."@hu¹¹ "Ci troviamo a un bivio nella definizione della futura riforma della politica agricola comune. Si tratta di una questione che riguarda non soltanto gli europei, ma i cittadini del mondo intero. Per questo motivo, la riforma in oggetto non dovrebbe essere esclusivamente appannaggio di esperti, ma anche di agricoltori e consumatori. Dobbiamo ridefinire gli obiettivi generali della nuova politica agricola comune e gli europei hanno nuove aspettative in termini di produzione e approvvigionamento alimentare: vogliono un’agricoltura rispettosa dell’ambiente e che raggiunga standard elevati in termini di qualità, tracciabilità, sicurezza alimentare e impronta di carbonio. Questa nuova politica deve rientrare in un progetto globale e prevedere una sfida enorme: riuscire a rispondere al raddoppiamento della domanda di produzione e approvvigionamento alimentare che registreremo entro il 2050, in un contesto caratterizzato da risorse idriche scarse, dalla riduzione delle terre coltivabili e dalla conclusione di un nuovo accordo energetico dettato dalla lotta al cambiamento climatico. L’organizzazione comune dei mercati agricoli va ridefinita, tenendo in considerazione i due principali motivi ispiratori di una politica agricola comune: garantire la sicurezza alimentare e proteggere la linfa vitale dei piccoli agricoltori e delle loro famiglie, sia a livello nazionale, sia nei paesi più poveri del mondo."@it¹² "Mes esame kryžkelėje spręsdami, kokia turėtų būti būsima bendros žemės ūkio politikos reforma. Šis klausimas svarbus ne tik europiečiams, bet ir kitiems pasaulio gyventojams. Todėl ši reforma turėtų būti ne ekspertų, o ūkininkų ir vartotojų klausimas. Mes turime iš naujo apsvarstyti bendrus naujos bendros žemės ūkio politikos tikslus. Europiečiai sieja naujas viltis su maisto gamyba ir tiekimu. Jie nori, kad žemės ūkis nekenktų aplinkai, atitiktų aukštus kokybės, atsekamumo, maisto produktų saugos ir anglies pėdsako standartus. Ši nauja politika taip pat turėtų būti dalis bendros vizijos, kuriai keliamas vienas tikslas: sugebėti reaguoti į nuo dabar iki 2050 m. padvigubėsiančią maisto produktų gamybos paklausą ir pasiūlą, atsižvelgiant į tai, kad vandens ištekliai bus riboti, sumažės dirbamos žemės ir bus įgyvendinamas naujas energijos susitarimas, kurį nulėmė kova su klimato kaita. Reikia iš naujo apsvarstyti žemės ūkio rinkų pasaulinį organizavimą atsižvelgiant į du pagrindinius bendros žemės ūkio politikos tikslus: maisto saugos užtikrinimą ir smulkiųjų ūkininkų bei jų šeimų gyvenimą tiek ES viduje, tiek ir skurdžiausiose pasaulio šalyse."@lt¹⁴ "Pašreiz ir izšķirošais brīdis, lai mēs noteiktu, kādām jābūt kopējās lauksaimniecības politikas turpmākajām reformām. Šis jautājums, protams, attiecas gan uz eiropiešiem, gan pārējiem cilvēkiem visā pasaulē. Tāpēc minētās reformas ir jautājums, par kuru būtu jālemj nevis ekspertiem, bet gan lauksaimniekiem un patērētājiem. Mums ir jāpārdomā jaunās kopējās lauksaimniecības politikas vispārīgie mērķi. Eiropieši lolo jaunas cerības saistībā ar pārtikas ražošanu un apgādi ar pārtiku. Viņi vēlas tādu lauksaimniecību, kurā ir saudzīga attieksme pret vidi, augsti kvalitātes, izsekojamības, pārtikas produktu nekaitīguma un oglekļa emisiju standarti. Jaunajai politikai jābūt arī daļai no pasaules redzējuma, un tai ir viens galvenais mērķis — spēt apmierināt divreiz lielāko pieprasījumu pēc pārtikas ražošanas un apgādes ar pārtiku no šā brīža līdz 2050. gadam, ņemot vērā situāciju, ko raksturo ūdens trūkums, aramzemes platības samazināšana un jauni, klimata pārmaiņu novēršanas pasākumu diktēti nosacījumi attiecībā uz enerģētiku. Ir jāpārdomā lauksaimniecības tirgu pasaules organizācija, ņemot vērā divus galvenos kopējās lauksaimniecības politikas iedvesmas avotus — nodrošinātības ar pārtiku garantēšanu un sīkzemnieku un viņu ģimeņu dzīvotspējas saglabāšanu gan mūsu valstīs, gan pasaules nabadzīgākajās valstīs."@lv¹³ "Nous sommes à un moment charnière pour définir ce que devra être la future réforme de la politique agricole commune. C’est une question qui concerne bien entendu les Européens, mais aussi les citoyens du monde. C'est pourquoi cette réforme ne doit pas être l'affaire des experts, mais celle des agriculteurs et des consommateurs. Il faut repenser les objectifs généraux d'une nouvelle politique agricole commune. Les Européens ont des attentes nouvelles en matière d'alimentation. Ils veulent une agriculture respectueuse de l'environnement, soucieuse de la qualité, de la traçabilité, de la sécurité alimentaire des produits, de l'empreinte carbone. Cette nouvelle politique devra aussi s'inscrire dans une vision mondiale. Avec un défi majeur : pouvoir répondre au doublement des besoins en alimentation d'ici 2050, dans un contexte marqué par une pénurie en eau, une diminution des terres arables ainsi que par une nouvelle donne énergétique dictée par la lutte contre le changement climatique. L'organisation mondiale des marchés agricoles doit être repensée en prenant en compte les deux inspirations premières de la politique agricole commune : garantir la sécurité alimentaire et sauver le tissu vivant des paysans et de leurs familles, chez nous aussi bien que dans les pays les plus pauvres."@mt¹⁵ ". Wij zijn op een kruispunt beland bij de vraag welke kant het op moet gaan met de toekomstige hervorming van het gemeenschappelijk landbouwbeleid. Dit is een kwestie die uiteraard de Europeanen aangaat, maar ook de mensen in de rest van de wereld. Daarom moet deze hervorming een zaak zijn van de landbouwers en de consumenten, en niet van de deskundigen. In het kader van het nieuwe gemeenschappelijk landbouwbeleid moeten de algemene doelstellingen tegen het licht worden gehouden. De Europeanen hebben nieuwe verwachtingen op voedselgebied. Ze willen een milieuvriendelijke landbouw die hoge normen met betrekking tot kwaliteit, traceerbaarheid, voedselveiligheid en de koolstofvoetafdruk hanteert. Dit nieuwe beleid zal ook moeten passen binnen het mondiale kader, en daarbij stelt zich één grote uitdaging: voorzien in een dubbel zo grote vraag naar voedsel in 2050 tegen een achtergrond van waterschaarste, minder landbouwgrond en een nieuwe energiesituatie tengevolge van de strijd tegen klimaatverandering. De mondiale ordening van de landbouwmarkten moet op de schop op basis van de twee belangrijkste uitgangspunten van het gemeenschappelijk landbouwbeleid: het waarborgen van voedselzekerheid en het veiligstellen van de vitale structuur van de boeren en hun gezinnen, zowel bij ons als in de armste landen."@nl³ "Znajdujemy się na rozdrożu, jeżeli chodzi o kształtowanie przyszłej reformy wspólnej polityki rolnej. Naturalnie problem ten dotyczy Europejczyków, ale także mieszkańców całego świata. Dlatego reformą tą nie powinni zajmować się eksperci, ale rolnicy i konsumenci. Musimy na nowo przemyśleć cele ogólne nowej wspólnej polityki rolnej. Europejczycy mają nowe oczekiwania pod względem produkcji i dostaw żywności. Chcą rolnictwa, które szanuje środowisko, które spełnia wysokie standardy pod względem jakości, możliwości śledzenia żywności, bezpieczeństwa produktów żywnościowych i emisji dwutlenku węgla. Ta nowa polityka powinna również stać się częścią globalnej wizji, zdolnej sprostać jednemu poważnemu wyzwaniu: być zdolnym do reagowania na podwojenie się popytu na produkcję i dostawy żywności, które nastąpi do roku 2050, w sytuacji niedoborów wody, zmniejszenia się powierzchni gruntów ornych i wprowadzenia nowego ładu energetycznego podyktowanego koniecznością walki ze zmianami klimatu. Należy zastanowić się nad zmianą organizacji światowych rynków rolnych, uwzględniając dwa główne założenia wspólnej polityki rolnej: zagwarantowanie bezpieczeństwa żywności oraz podtrzymanie aktywności drobnych rolników i ich rodzin, zarówno w Europie, jak i w najbiedniejszych krajach świata."@pl¹⁶ "O momento em que nos encontramos, de definição da futura reforma da política agrícola comum, é decisivo. É uma matéria que diz respeito aos europeus, naturalmente, mas que afecta também os cidadãos de todo o mundo. Por esta razão, esta reforma não devia ser um assunto de especialistas, mas de agricultores e de consumidores. Temos de repensar os objectivos gerais de uma nova política agrícola comum. Os europeus têm novas expectativas em termos de produção e de abastecimento de alimentos. Querem uma agricultura que respeite o ambiente e que satisfaça normas rigorosas em termos de qualidade, de rastreabilidade, de segurança e de pegada de carbono dos produtos alimentares. Esta nova política deve também inserir-se numa visão global, atendendo a um desafio fundamental: ser capaz de responder à duplicação da procura em matéria de produção e de abastecimento de alimentos que se irá verificar até 2050, num contexto de escassez de recursos hídricos, redução da terra arável e de um novo acordo energético ditado pelo combate às alterações climáticas. A organização global dos mercados agrícolas tem de ser repensada tendo em conta as duas principais inspirações de uma política agrícola comum: garantir a segurança alimentar e assegurar a sobrevivência dos pequenos agricultores e das suas famílias, tanto ao nível da União Europeia como dos países mais pobres do mundo."@pt¹⁷ "Ne aflăm într-un moment de răscruce în definirea viitoarei reforme a politicii agricole comune. Este o chestiune care priveşte cetăţenii europeni, dar şi cetăţenii lumii. De aceea, această reformă nu ar trebui să fie efectuată de experţi, ci de agricultori şi consumatori. Trebuie să regândim obiectivele generale ale noii politici agricole comune. Europenii au noi aşteptări legate de producţia şi aprovizionarea cu alimente. Ei îşi doresc o agricultură care să respecte mediul şi care să atingă standarde ridicate cu privire la calitate, trasabilitate, siguranţa producţiei alimentare şi amprenta de carbon. Această politică nouă trebuie să facă parte dintr-o viziune globală, dar se confruntă cu o provocare majoră: cea de a răspunde la dublarea cererii privind producţia şi furnizarea de alimente care va avea loc până în 2050, într-un context caracterizat prin deficitul de apă, reducerea suprafeţelor arabile şi printr-un nou acord privind energia dictat de combaterea schimbărilor climatice. Organizarea mondială a pieţelor agricole trebuie regândită, luând în considerare două surse principale de inspiraţie ale unei politici agricole comune: garantarea securităţii alimentare şi salvarea mijloacelor de subzistenţă ale micilor fermieri şi ale familiilor lor, atât pe plan intern, cât şi în cele mai sărace ţări ale lumii."@ro¹⁸ "Pri definovaní budúcej reformy spoločnej poľnohospodárskej politiky sa nachádzame na križovatke. Ide o tému, ktorá, prirodzene, zaujíma Európanov, ale aj občanov na celom svete. Práve preto by túto reformu nemali formovať odborníci, ale skôr poľnohospodári a spotrebitelia. Musíme znovu premyslieť všeobecné ciele novej spoločnej poľnohospodárskej politiky. Z pohľadu produkcie a dodávok potravín majú Európania nové očakávania. Chcú poľnohospodárstvo, ktoré rešpektuje životné prostredie, ktoré spĺňa vysoké normy týkajúce sa kvality, sledovateľnosti, bezpečnosti produkcie potravín a uhlíkovej stopy. Táto nová politika by tiež mala byť súčasťou globálnej vízie s jednou veľkou úlohou: byť schopní reagovať na zdvojnásobenie dopytu po produkcii a dodávkach potravín, ku ktorému dôjde do roku 2050, v kontexte, pre ktorý budú typické nedostatok vody, obmedzenie obrábateľnej pôdy a nové dohody o energii vyvolané bojom proti zmene klímy. Premyslieť treba aj globálnu organizáciu poľnohospodárskych trhov, kde treba zohľadniť dve hlavné inšpirácie spoločnej poľnohospodárskej politiky, a to zaručenie potravinovej bezpečnosti a zachovanie živobytia malých poľnohospodárov a ich rodín doma aj v najchudobnejších krajinách sveta."@sk¹⁹ "Smo na križišču opredeljevanja, kakšna mora biti prihodnja reforma skupne kmetijske politike. To je vprašanje, ki seveda zadeva Evropejce, a tudi državljane sveta. Zato ta reforma ne bi smela biti stvar strokovnjakov, ampak kmetov in potrošnikov. Ponovno moramo premisliti o splošnih ciljih nove skupne kmetijske politike. Evropejci imajo nova pričakovanja v smislu proizvodnje in oskrbe s hrano. Želijo kmetijstvo, ki spoštuje okolje, ki dosega visoke standarde glede kakovosti, sledljivosti, varnosti prehranskih proizvodov in ogljikovega odtisa. Ta nova politika bi morala biti tudi del globalne vizije z enim glavnim izzivom: da se lahko odzove na podvojitev zahtev po proizvodnji in oskrbi s hrano, ki se bo zgodila do leta 2050, v kontekstu, za katerega bodo značilni pomanjkanje vode, zmanjšanje obdelovalne zemlje in novi sporazum, ki ga narekuje boj proti podnebnim spremembam. Ponovno je treba premisliti svetovno organizacijo kmetijskih trgov in pri tem upoštevati dve glavni pobudi skupne kmetijske politike: zagotavljanje varnosti hrane in varovanje življenjske sile malih kmetov in njihovih družin, doma in tudi v najrevnejših državah sveta."@sl²⁰ "Vi står vid ett vägskäl när vi i dag ska fastställa hur den framtida reformen av den gemensamma jordbrukspolitiken ska se ut. Detta är en fråga som både berör unionsmedborgarna – givetvis! – och omvärldens invånare. Därför får reformen inte bli en ren expertfråga, utan snarare hanteras av jordbrukare och konsumenter. Vi behöver omdefiniera de allmänna målen för den gemensamma jordbrukspolitiken. EU:s invånare har i dag höga förväntningar på livsmedelsproduktionen och livsmedelsförsörjningen. De vill ha ett jordbruk som är miljövänligt och uppfyller höga krav på kvalitet, spårbarhet, livsmedelssäkerhet och koldioxidbelastning. Den nya politiken bör också ingå i ett globalt synsätt. Här finns det en stor utmaning: Hur ska vi hantera en fördubblad efterfrågan på livsmedelsproduktion och livsmedelsförsörjning fram till 2050, när det samtidigt råder vattenbrist, den odlingsbara markarealen minskar och bekämpandet av klimatförändringen tvingar fram ett nytt energifördrag? Vi behöver tänka igenom jordbruksmarknadens globala struktur från grunden och beakta de två huvudprinciper som väglett den gemensamma jordbrukspolitiken: Att garantera livsmedelsförsörjningen och att ge småbrukare och deras familjer en tryggad utkomst, både på hemmaplan och i världens fattigaste länder."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Marielle De Sarnez (ALDE ),"^15,8 "par écrit"^15,8