Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-07-08-Speech-4-376"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2010-07-08"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Explicaţii privind votul⁶
dcterms:Language	"pt"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20100708.17.4-376"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-07-08-Speech-4-377⁶
lpv:speaker	lp:José Manuel Fernandes⁶
lpv:spoken text	". O mercado da UE, de cerca de 12 milhões de toneladas e 55 mil milhões de euros em 2007, é o primeiro mercado do mundo para os produtos da pesca e da aquicultura (PPA), à frente dos do Japão e dos Estados Unidos. Em forte crescimento desde 2005, este mercado encontra-se cada vez mais dependente das importações, a tal ponto que a taxa de cobertura do consumo pela produção comunitária é hoje inferior a 40 %, ou seja, uma taxa de dependência das importações de mais de 60 %. As previsões de consumo indicam que a procura poderá ainda aumentar aproximadamente 1 500 000 toneladas até 2030 e que esse aumento deverá ser coberto quase totalmente por importações suplementares. Tal como defendi na sessão plenária de Junho, defendo uma proposta de regulamento que consolide, num único texto, todas as disposições comunitárias que regulam o sector da aquicultura. Neste contexto, e tendo em conta que Portugal é o maior consumidor de pescado da Europa, defendo que a aquicultura se assuma como uma prioridade estratégica da UE. Congratulo-me por isso especialmente com a defesa de uma política de aquicultura sustentável, para reduzir a dependência das importações no sector dos PPA."@pt¹⁷
lpv:spokenAs	substitute; Delegation to the ACP-EU Joint Parliamentary Assembly (2010-03-05--2014-06-30)²³ member; BUDG (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; Delegation for relations with India (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; Delegation for relations with the People's Republic of China (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; ENVI (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; Special committee on the policy challenges and budgetary resources for a sustainable European Union after 2013 (2010-06-17--2011-06-30)²³ member; EPP (2009-07-14--2014-06-30)²³ unknown; Partido Social Democrata (2009-07-14--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"( ) Trh EU, který představoval přibližně 12 milionů tun a 55 miliard EUR v roce 2007, je největším světovým trhem s produkty rybolovu a akvakultury před Japonskem a Spojenými státy. Tento trh, který od roku 2005 rychle rostl, je stále závislejší na dovozu. Jeho úroveň soběstačnosti je nyní ve skutečnosti nižší než 40 % – jinými slovy, míra závislosti na dovozu je vyšší než 60 %. Předpovědi spotřeby naznačují, že poptávka by mohla do roku 2030 vzrůst přibližně o 1,5 milionu tun a že tento nárůst bude třeba pokrýt téměř výhradně dodatečným dovozem. Schvaluji návrh nařízení, které by sjednotilo všechna ustanovení Společenství o akvakultuře v jediném dokumentu, stejně jako jsem učinil na červnovém plenárním zasedání. V této souvislosti a vzhledem k tomu, že Portugalsko je největším spotřebitelem ryb na hlavu v Evropě, se domnívám, že akvakultura je strategickou prioritou EU. Proto mě obzvlášť těší, že se prosazuje politika udržitelné akvakultury, která by v odvětví produktů rybolovu a akvakultury snížila závislost na dovozu."@cs¹ "EU's marked, med ca. 12 mio. t og 55 mia. EUR i 2007, er verdens største marked for fiskerivarer og akvakulturprodukter, foran både det japanske og det amerikanske marked. Det har været voksende siden 2005 og er stadig mere afhængigt af import, nu i en sådan grad at EU-produktionens andel i dækningen af forbruget er under 40 %, svarende til en importafhængighed på 60 %. Forbrugsprognoserne viser, at efterspørgslen kan stige med yderligere 1 500 000 t frem til 2030, og at en sådan stigning næsten udelukkende kan dækkes ved supplerende import. Jeg går ind for et forordningsforslag, der konsoliderer alle EU-bestemmelser om akvakultur i ét dokument, ligesom jeg gjorde det på plenarmødet i juni. I den forbindelse og i betragtning af, at Portugal er den største forbruger af fisk pr. indbygger i Europa, mener jeg, at akvakultur har strategisk betydning for EU. Jeg glæder mig derfor navnlig over forslaget om en bæredygtig akvakulturpolitik med henblik på at mindske importafhængigheden inden for fiskeri- og akvakultursektoren."@da² "( ) Der EU-Markt, der 2007 ungefähr 12 Millionen Tonnen und 55 Milliarden EUR umfasste, ist der weltweit größte Markt für Fischerei- und Aquakulturerzeugnisse, noch vor Japan und den Vereinigten Staaten. Nach einem schnellen Wachstum seit 2005 ist dieser Markt immer stärker von Importen abhängig. Tatsächlich beträgt sein Selbstversorgungsanteil gegenwärtig weniger als 40 % – mit anderen Worten: Die Abhängigkeit von Importen liegt bei über 60 %. Verbrauchsvorhersagen deuten darauf hin, dass die Nachfrage bis 2030 um ca. 1,5 Millionen Tonnen steigen könnte, und diese Steigerung muss fast vollständig durch zusätzliche Einfuhren gedeckt werden. Ich befürworte einen Verordnungsentwurf, der alle Vorschriften der Gemeinschaft über Aquakultur in einem einzigen Dokument zusammenfassen würde, wie ich dies bereits in der Sitzungsperiode des Parlaments im Juni getan habe. In diesem Zusammenhang und angesichts der Tatsache, dass Portugal in Europa den höchsten Fischkonsum pro Kopf aufweist, bin ich der Meinung, dass die Aquakultur eine strategische Priorität der EU sein sollte. Aus diesem Grund bin ich besonders froh darüber, dass eine nachhaltige Aquakulturpolitik befürwortet wurde, um so die Abhängigkeit von Einfuhren im Sektor der Fischerei- und Aquakulturerzeugnisse zu reduzieren."@de⁹ "( ) Η αγορά της ΕΕ, η οποία ανήλθε σε περίπου 12 εκατομμύρια τόνους και 55 δισ. ευρώ το 2007, αποτελεί τη μεγαλύτερη αγορά προϊόντων αλιείας και υδατοκαλλιέργειας στον κόσμο, μπροστά από εκείνες της Ιαπωνίας και των ΗΠΑ. Παρουσιάζοντας έντονη ανάπτυξη από το 2005, η εν λόγω αγορά καθίσταται όλο και εξαρτημένη από τις εισαγωγές. Για την ακρίβεια, το ποσοστό κάλυψης της κατανάλωσης από την κοινοτική παραγωγή είναι σήμερα κατώτερο του 40% - πράγμα που σημαίνει ότι εξάρτηση από τις εισαγωγές σε ποσοστό που υπερβαίνει το 60%. Οι προβλέψεις για την κατανάλωση δείχνουν ότι η ζήτηση ενδέχεται να αυξηθεί κατά 1,5 εκατομμύριο τόνους περίπου έως το 2030, και ότι η αύξηση αυτή θα πρέπει να καλυφθεί στο σύνολό της σχεδόν από συμπληρωματικές εισαγωγές. Τάσσομαι υπέρ μίας πρότασης κανονισμούς που θα ενοποιήσει όλες τις κοινοτικές διατάξεις που αφορούν τις υδατοκαλλιέργειες σε ένα κοινό έγγραφο, όπως ακριβώς έκανα και στη σύνοδο του Ιουνίου. Στο πλαίσιο αυτό, και με δεδομένο ότι η Πορτογαλία είναι ο μεγαλύτερος κατά κεφαλήν καταναλωτής ιχθύων στην Ευρώπη, πιστεύω ότι οι υδατοκαλλιέργειες αποτελούν στρατηγική προτεραιότητα για την ΕΕ. Για τον λόγο αυτόν, χαίρομαι ιδιαίτερα που υποστηρίχθηκε μία βιώσιμη πολιτική για τις υδατοκαλλιέργειες, ούτως ώστε να μειωθεί η εξάρτηση από εισαγωγές στους κλάδους των προϊόντων αλιείας και υδατοκαλλιέργειας."@el¹⁰ "( ) The EU market, which amounted to approximately 12 million tonnes and EUR 55 billion in 2007, is the world’s largest market for fishery and aquaculture products, ahead of Japan and the United States. Having grown rapidly since 2005, this market is increasingly dependent on imports. In fact, its level of self-sufficiency is now less that 40% – in other words, the rate of dependence on imports is more than 60%. Consumption forecasts indicate that demand could rise by approximately 1.5 million tonnes by 2030, and that this increase will have to be met almost entirely by additional imports. I advocate a proposal for a regulation that would consolidate all the Community provisions on aquaculture in a single document, just as I did in the June plenary part-session. In this context, and given that Portugal is the largest consumer of fish per capita in Europe, I believe that aquaculture is a strategic priority for the EU. For this reason I am particularly glad that a sustainable aquaculture policy has been advocated, so as to reduce dependence on imports in the fishery and aquaculture products sector."@en⁴ "( ) El mercado de la UE, que ascendió a aproximadamente 12 millones de toneladas y 55 000 millones de euros en 2007, es el mercado más grande del mundo de productos pesqueros y acuícolas, por delante de Japón y los Estados Unidos. Habiendo experimentado un crecimiento rápido desde 2005, este mercado es cada vez más dependiente de las importaciones. De hecho, su nivel de autosuficiencia ahora es de menos del 40 % ―es decir, el porcentaje de dependencia de las importaciones es más del 60 %―. Las previsiones de consumo indican que la demanda podría aumentar en aproximadamente 1,5 millones de toneladas para 2030, y que ese aumento tendrá que ser cubierto casi por completo por importaciones adicionales. Abogo por una propuesta de reglamento que consolide todas las disposiciones comunitarias relativas a la acuicultura en un sólo documento, como hice en el periodo parcial de sesiones de junio. En este contexto, y dado que Portugal es el mayor consumidor per cápita de pescado de Europa, creo que la acuicultura es una prioridad estratégica para la UE. Por esa razón, me alegro especialmente de que se haya recomendado una política acuícola sostenible, a fin de reducir la dependencia de las importaciones en el sector de los productos pesqueros y acuícolas."@es²¹ "Euroopa Liidu turg, mille maht oli 2007. aastal ligikaudu 12 miljonit tonni ja väärtus 55 miljardit eurot, on maailma suurim kalandus- ja vesiviljelustoodete turg, edestades Jaapani ja USA turge. Alates 2005. aastast kiiresti suurenenud nõudlusega turg sõltub üha enam impordist. ELi toodang katab praegu alla 40% tarbimisest, mis tähendab, et impordist sõltuvuse määr on üle 60%. Tarbimisprognooside kohaselt võib nõudlus aastaks 2030 suureneda veel ligikaudu 1,5 miljoni tonni võrra, mis tuleks peaaegu täies mahus katta täiendava impordiga. Ma pooldan ettepanekut võtta vastu määrus, mis koondaks kõik vesiviljelust käsitlevad ühenduse õigusnormid ühte dokumenti, nagu ma soovitasin ka juunis täiskogu osaistungjärgul. Sellega seoses, ja arvestades, et Portugalis tarbitakse ühe elaniku kohta Euroopas kõige rohkem kala, leian ma, et vesiviljelus on Euroopa Liidu jaoks strateegiliselt tähtis valdkond. Seetõttu on mul eriti hea meel, et toetust on leidnud säästva vesiviljeluse poliitika, mille eesmärk on vähendada kalandus- ja vesiviljelustoodete sektoris sõltuvust impordist."@et⁵ "( ) EU:n markkinat (joiden volyymi oli vuonna 2007 noin 12 miljoonaa tonnia ja arvo 55 miljardia euroa) ovat maailman kalastus- ja vesiviljelytuotteiden markkinoiden kärjessä ennen Japania ja Yhdysvaltoja. Vuodesta 2005 lähtien ripeästi kasvaneet markkinat ovat yhä enemmän riippuvaisia tuonnista. EU:n omavaraisuusaste on itse asiassa nykyisin alle 40 prosenttia, toisin sanoen EU on yli 60-prosenttisesti riippuvainen tuonnista. Kulutusta koskevat ennustukset osoittavat, että kysyntä saattaa kasvaa edelleen noin 1,5 miljoonalla tonnilla vuoteen 2030 mennessä ja että kasvu on lähes kokonaan katettava tuontia lisäämällä. Kannatan asetusehdotusta (kuten tein myös kesäkuussa pidetyllä täysistuntojaksolla), jolla on tarkoitus yhdistää kaikki vesiviljelyä koskevat yhteisön säännökset samaan asetukseen. Tässä yhteydessä ja kun otetaan huomioon, että Portugali on suurin kalan kuluttaja Euroopassa henkeä kohti laskettuna, pidän vesiviljelyä EU:n strategisena painopistealueena. Tästä syystä olen erityisen iloinen kestävän vesiviljelypolitiikan ajamisesta pyrittäessä vähentämään EU:n riippuvuutta kalastus- ja vesiviljelytuotteiden tuonnista."@fi⁷ ") Le marché européen, qui représentait quelque 12 millions de tonnes et 55 milliards d’euros en 2007, est le premier marché mondial des PPA, devant le Japon et les États-Unis. Ce marché, caractérisé depuis 2005 par une forte croissance, dépend de plus en plus des importations. En effet, son autosuffisance n’est plus désormais que de 40 % – en d’autres termes, il dépend à 60 % des importations. D’après les prévisions de consommation, la demande devrait connaître une augmentation avoisinant le million et demi de tonnes d’ici 2030 – et cette augmentation devra être couverte quasi intégralement par un surcroît d’importations. Comme je l’ai déjà fait lors de la période de session de juin, je plaide en faveur d’une proposition de règlement qui consolide en un seul document l’ensemble des dispositions européennes relatives à l’aquaculture. À cet égard, et compte tenu du fait que le Portugal est le principal consommateur de poisson par habitant en Europe, je crois que l’aquaculture est une priorité stratégique pour l’UE. Je suis dès lors particulièrement content que l’on plaide pour une politique durable en matière d’aquaculture, qui permette de réduire notre dépendance vis-à-vis des importations dans le secteur des PPA."@fr⁸ ". – (PT) 2007-ben körülbelül 12 millió tonnányi, 55 milliárd eurót kitevő halászati termék fordult meg az Európai Unió piacán, ezzel Japánt és az Egyesült Államokat is megelőzve ez a világ legnagyobb piaca a halászati és akvakultúra-termékek vonatkozásában. A 2005 óta gyors ütemben nő a piac, és egyre inkább függ az importárutól. Az önfenntartás mértéke már a 40%-ot sem éri el. Másképp fogalmazva, az importáruktól való függőség több mint 60%. A fogyasztási előrejelzések szerint a kereslet 2030-ra 1,5 millió tonnával nőhet, és ezt a növekményt teljes egészében behozatallal lehet fedezni. Egy olyan rendeletre irányuló javaslatot támogatok, amely egyetlen dokumentumba foglalná össze a Közösség akvakultúrára vonatkozó rendelkezéseit, mint ahogy azt a júniusi parlamenti plenáris ülésen is mondtam. Ezzel összefüggésben, és mivel Portugáliában a legnagyobb az egy főre jutó halfogyasztás, úgy gondolom, hogy az akvakultúra az Európai Unió stratégiai prioritása. Emiatt nagyon örülök annak, hogy támogatták a fenntartható akvakultúra-politikát annak érdekében, hogy csökkenjen az importtól való függőség a halászati és akvakultúra-termékek ágazatában."@hu¹¹ "( ) Il mercato europeo, dell'ordine di circa 12 milioni di tonnellate e 55 miliardi di euro nel 2007, è il primo mercato mondiale dei prodotti della pesca e dell’acquacoltura, seguito da Giappone e Stati Uniti. In forte crescita dal 2005, è sempre più dipendente dalle importazioni, al punto che il tasso di copertura del consumo attraverso la produzione comunitaria è oggi inferiore al 40 per cento, peri a un tasso di dipendenza dalle importazioni superiore al 60 per cento. Le previsioni di consumo indicano che la domanda potrebbe crescere ancora di circa 1 500 000 tonnellate entro il 2030 e questo aumento dovrà essere coperto quasi interamente da importazioni supplementari. Come ho già fatto in plenaria a giugno, sostengo la proposta di una normativa a favore del raggruppamento di tutte le disposizioni comunitarie in materia di acquacoltura in un unico documento. In questo contesto e considerando che il Portogallo è il principale consumatore di pesce pro capite in Europa, credo che l’acquacoltura sia una priorità strategica per l’Unione europea. Sono quindi particolarmente lieto che sia stata appoggiata una politica sostenibile in materia di acquacoltura per ridurre la dipendenza dalle importazioni nei settori della pesca e dell’acquacoltura."@it¹² "( ) ES rinka, kurios apimtis 2007 m. siekė 12 mln. tonų ir 55 mlrd. EUR, yra didžiausia pasaulio žuvininkystės ir akvakultūros produktų rinka, lenkianti Japoniją ir Jungtines Valstijas. Nuo 2005 m. ši rinka sparčiai išaugo ir tapo priklausoma nuo importo. Tiesą sakant, savarankiškas apsirūpinimas dabar siekia mažiau nei 40 proc. – kitaip tariant, priklausomybė nuo importo sudaro daugiau nei 60 proc. Vartojimo prognozės rodo, kad paklausa iki 2030 m. gali išaugti iki 1,5 mlrd. tonų, ir kad šį padidėjimą beveik visiškai turės padengti papildomas importas. Pritariu pasiūlymui dėl reglamento, į kurį būtų sukeltos visos Bendrijos nuostatos dėl akvakultūros, kaip padariau ir birželio mėn. sesijoje. Šiomis aplinkybėmis ir atsižvelgdamas į tai, kad pagal suvartojimą vienam gyventojui Portugalija yra didžiausia žuvies vartotoja Europoje, manau, kad akvakultūra yra strateginis ES prioritetas. Todėl aš ypač džiaugiuosi, kad buvo paremta tvari akvakultūros politika, siekiant sumažinti priklausomybę nuo importo žuvininkystės ir akvakultūros produktų sektoriuje."@lt¹⁴ "( ) ES tirgus, kura apgrozījums 2007. gadā bija 12 miljoni tonnu produkcijas un EUR 55 miljardi, ir lielākais zivsaimniecības un akvakultūras produktu tirgus pasaulē, apsteidzot Japānu un Amerikas Savienotās Valstis. Šis tirgus, kas kopš 2005. gada ir strauji audzis, kļūst aizvien atkarīgāks no importa. Patiesībā Kopienas ražotie produkti pašlaik spēj apmierināt tikai 40 % patēriņa — citiem vārdiem sakot, atkarība no importa pārsniedz 60 %. Patēriņa prognozes liecina, ka pieprasījums var pieaugt līdz 1,5 tonnām 2030. gadā un šo pieprasījuma pieaugumu gandrīz pilnīgi vajadzēs segt papildu importam. Tieši tāpat kā jūnija plenārsēdē, arī tagad es atbalstu regulas priekšlikumu, kuram pateicoties vienā dokumentā būtu apvienoti visi Kopienas noteikumi attiecībā uz akvakultūru. Šajā saistībā un ņemot vērā, ka Portugālē ir lielākais zivju patēriņš uz vienu iedzīvotāju Eiropā, es uzskatu, ka akvakultūra ir ES stratēģiskā prioritāte. Tāpēc es īpaši priecājos, ka ilgtspējīga akvakultūras politika ir guvusi atbalstu, lai samazinātu atkarību no importa zivsaimniecības un akvakultūras produktu nozarē."@lv¹³ ". O mercado da UE, de cerca de 12 milhões de toneladas e 55 mil milhões de euros em 2007, é o primeiro mercado do mundo para os produtos da pesca e da aquicultura (PPA), à frente dos do Japão e dos Estados Unidos. Em forte crescimento desde 2005, este mercado encontra-se cada vez mais dependente das importações, a tal ponto que a taxa de cobertura do consumo pela produção comunitária é hoje inferior a 40 %, ou seja, uma taxa de dependência das importações de mais de 60 %. As previsões de consumo indicam que a procura poderá ainda aumentar aproximadamente 1 500 000 toneladas até 2030 e que esse aumento deverá ser coberto quase totalmente por importações suplementares. Tal como defendi na sessão plenária de Junho, defendo uma proposta de regulamento que consolide, num único texto, todas as disposições comunitárias que regulam o sector da aquicultura. Neste contexto, e tendo em conta que Portugal é o maior consumidor de pescado da Europa, defendo que a aquicultura se assuma como uma prioridade estratégica da UE. Congratulo-me por isso especialmente com a defesa de uma política de aquicultura sustentável, para reduzir a dependência das importações no sector dos PPA."@mt¹⁵ "De EU-markt is met een omvang van 12 miljoen ton en een waarde van 55 miljoen euro (gegevens voor 2007) de grootste markt voor visserij- en aquacultuurproducten ter wereld, en komt vóór Japan en de Verenigde Staten. Deze markt is sinds 2005 snel gegroeid en in steeds sterkere mate van invoer uit derde landen afhankelijk geworden. Ze is nog maar voor minder dan 40 procent zelfvoorzienend, hetgeen inhoudt dat we voor 60 procent van invoer afhankelijk zijn. Verbruiksprognoses wijzen op een vraag die tot 2030 met nog ongeveer 1 500 000 ton kan toenemen. Daaraan zal echter bijna volledig met bijkomende invoer voldaan moeten worden. Net als tijdens de plenaire vergadering van juli wil ik ook nu weer pleiten voor een voorstel voor een verordening die alle communautaire bepalingen inzake aquacultuur in één enkele tekst consolideert. Ik geloof, mede gelet op het feit dat Portugal in Europa de meeste vis consumeert, dat aquacultuur een strategische prioriteit voor de EU moet worden. Daarom ben ik heel tevreden dat er aangedrongen wordt op een beleid voor duurzame aquacultuur, om zo onze afhankelijkheid van de invoer van visserij- en aquacultuurproducten te verminderen."@nl³ "( ) Rynek UE, którego wielkość w 2007 roku oszacowano na około 12 milionów ton i 55 miliardów euro, jest największym na świecie rynkiem zbytu dla produktów rybołówstwa i akwakultury, większym niż rynek japoński i amerykański. W związku z gwałtownym wzrostem od 2005 roku, rynek jest coraz bardziej zależny od importu. W rzeczywistości poziom jego samowystarczalności kształtuje się teraz na poziomie mniejszym niż 40 % – innymi słowy stopień uzależnienia od importu wynosi ponad 60 %. Prognozy dotyczące spożycia wskazują, że do roku 2030 popyt może wzrosnąć o około 1,5 miliona ton, przy czym wzrost ten będzie musiał być zaspokojony niemal w całości przez dodatkowy import. Zgłaszam postulat przedstawienia wniosku dotyczącego rozporządzenia, dzięki któremu wszystkie przepisy wspólnotowe dotyczące akwakultury zostałyby ujęte w jednym dokumencie; podobnie uczyniłem w trakcie czerwcowej miesięcznej sesji plenarnej. W związku z powyższym oraz zważywszy, że Portugalia jest największym konsumentem ryb na mieszkańca w Europie, uważam, że akwakultura jest strategicznym priorytetem dla UE. Dlatego jestem wielce zadowolony, że poparto politykę zrównoważonego rozwoju akwakultury z myślą o zmniejszeniu uzależnienia od importu produktów w sektorze rybołówstwa i akwakultury."@pl¹⁶ "( ) Piaţa UE, care a reprezentat 12 milioane de tone şi 55 de miliarde de euro în 2007, este cea mai mare piaţă mondială pentru produse pescăreşti şi de acvacultură, înaintea Japoniei şi a Statelor Unite. Crescând rapid începând cu 2005, această piaţă depinde din ce în ce mai mult de importuri. De fapt, nivelul său de autosuficienţă este în prezent sub 40 % – cu alte cuvinte, rata dependenţei de importuri este de peste 60 %. Prognozele de consum arată că cererea ar putea creşte cu aproximativ 1,5 milioane de tone până în 2030, iar această creştere va trebui satisfăcută aproape în întregime prin importuri suplimentare. Susţin o propunere de reglementare care ar consolida toate dispoziţiile comunitare privind acvacultura într-un singur document, cum am susţinut şi în şedinţa plenară din iunie. În acest context şi dat fiind faptul că Portugalia este cel mai mare consumator de peşte pe cap de locuitor din Europa, cred că acvacultura este o prioritate strategică pentru UE. Din acest motiv, sunt deosebit de fericit că este susţinută o politică durabilă privind acvacultura, pentru a reduce dependenţa de importuri în sectorul produselor pescăreşti şi de acvacultură."@ro¹⁸ "Trh EÚ, ktorý dosiahol v roku 2007 približne 12 miliónov ton a 55 miliárd EUR, je najväčším trhom s produktmi rybolovu a akvakultúry na svete, ktorý prevyšuje Japonsko a USA. Keďže od roku 2005 zaznamenáva silný rast, je čoraz závislejší od dovozu. V skutočnosti je podiel pokrytia spotreby produkciou zo Spoločenstva v súčasnosti nižší ako 40 %, čo znamená, že miera závislosti od dovozu predstavuje viac ako 60 %. Odhady spotreby naznačujú, že dopyt by mohol do roku 2030 vzrásť o ďalších približne 1,5 milióna ton a že tento nárast sa bude musieť takmer celý pokryť dodatočným dovozom. Som zástancom návrhu nariadenia, ktoré by konsolidovalo všetky ustanovenia Spoločenstva o akvakultúre do jedného dokumentu, rovnako, ako som navrhoval na júnovej plenárnej schôdzi. V tejto súvislosti a vzhľadom na to, že Portugalsko je najväčším spotrebiteľom rýb na obyvateľa v Európe, si myslím, že akvakultúra je pre EÚ strategická priorita. Z tohto dôvodu som zvlášť rád, že sa presadzuje politika udržateľnej akvakultúry, aby sa znížila závislosť od dovozu v odvetví produktov rybolovu a akvakultúry."@sk¹⁹ "( ) Trg EU, ki je v letu 2007 znašal približno 12 milijonov ton in 55 milijard EUR, je največji svetovni trg za ribiške proizvode in proizvode iz ribogojstva, pred Japonsko in Združenimi državami. Glede na to, da je od leta 2005 hitro rasel, je vse bolj odvisen od uvoza. Dejansko je njegova raven samozadostnosti sedaj manj kot 40-odstotna – z drugimi besedami, stopnja odvisnosti od uvoza je višja od 60 %. Napovedi glede potrošnje kažejo, da bi se lahko povpraševanje do leta 2030 povečalo za približno 1,5 milijona ton in da bo treba to povečanje skoraj v celoti izpolniti z dodatnim uvozom. Zagovarjam predlog za uredbo, ki bi utrdila vse določbe Skupnosti o ribogojstvu v enem dokumentu, ravno tako kot sem to storil junija na delnem plenarnem zasedanju. V tem kontekstu in glede na to, da je Portugalska največja potrošnica rib na prebivalca v Evropi, menim, da je ribogojstvo strateška prednostna naloga EU. Zaradi tega sem posebno vesel, da je bila zagovarjana trajnostna ribogojska politika, da bi se zmanjšala odvisnost od uvoza na področju ribiških proizvodov in proizvodov iz ribogojstva."@sl²⁰ "( ) EU-marknaden uppgick till cirka 12 miljoner ton och 55 miljarder euro under 2007 och är världens största marknad för fiskeri- och vattenbruksprodukter före Japan och Förenta staterna. Denna marknad har vuxit snabbt sedan 2005 och håller på att bli allt mer beroende av import. Självförsörjningsgraden ligger faktiskt under 40 procent i dag – med andra ord är importberoendet nu över 60 procent. Prognoserna för förbrukningen förutspår att efterfrågan kan komma att öka med ungefär 1,5 miljoner ton till år 2030, och att denna ökning nästan helt måste mötas med mer import. Jag förespråkar ett förslag till förordning som skulle samla alla gemenskapens bestämmelser kring vattenbruk i ett enda dokument, precis som jag gjorde under plenarsammanträdet i juni. Eftersom Portugal dessutom är Europas största konsument av fisk per capita anser jag att vattenbruk är en strategisk prioritering för EU. Därför gläder det mig extra mycket att man har förespråkat riktlinjer för ett hållbart vattenbruk för att minska beroendet av import inom fiskeri- och vattenbruksektorn."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"(PT"⁸ "José Manuel Fernandes (PPE )"¹¹ "José Manuel Fernandes (PPE ),"^{18,20,15,1,14,14,16,16,22,7,10,13,9,21,4,17,12,8} "PT"^{18,20,1,14,16,22,7,10,13,9,21,4,12} "in writing."⁴ "kirjallinen."⁷ "na piśmie."¹⁶ "par écrit."⁸ "per capita"^15,3,17 "per iscritto."¹² "por escrito"^15,17 "por escrito."²¹ "písemně."¹ "rakstiski."¹³ "raštu."¹⁴ "schriftlich."⁹ "skriftlig."²² "v pisni obliki."²⁰ "írásban"¹¹ "în scris."¹⁸ "γραπτώς."¹⁰