Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-07-08-Speech-4-375"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2010-07-08"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Explicaţii privind votul⁶
dcterms:Language	"pt"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20100708.17.4-375"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-07-08-Speech-4-376⁶
lpv:speaker	lp:Diogo Feio⁶
lpv:spoken text	". Depois de, na passada sessão, termos votado o relatório de Guido Milana sobre um novo ímpeto para a estratégia de desenvolvimento sustentável da aquicultura europeia, somos agora chamados a votar um outro sobre o regime de importação dos produtos da pesca e da aquicultura. Segundo dados do relatório, a Europa importa hoje 60 % do pescado que consome. Para além disso, até 2030 prevê-se um crescimento do consumo, o qual será, na quase totalidade, coberto pelo aumento das importações. Não se pretendendo que a produção europeia possa dar resposta às nossas necessidades de procura (o que seria impossível, tanto agora como no futuro), a verdade é que a futura reforma da PCP não poderá deixar de olhar para a questão das importações e de procurar dar-lhe a resposta mais adequada, seja aumentando a produção europeia (não apenas pela via do aumento da captura, mas também pela aposta na aquicultura), seja pela exigência de que o peixe importado respeite os mesmos normativos que aquele que é capturado ou produzido na União, seja, ainda, pela adequada informação ao consumidor relativa à origem do pescado. Esta é uma questão que, como bem defende o relator, terá que merecer séria reflexão na reforma da PCP."@pt¹⁷
lpv:spokenAs	substitute; Delegation to the ACP-EU Joint Parliamentary Assembly (2009-09-16--2014-06-30)²³ unknown; Partido Popular (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; Delegation to the EU-Kazakhstan, EU-Kyrgyzstan and EU-Uzbekistan Parliamentary Cooperation Committees, and for relations with Tajikistan, Turkmenistan and Mongolia (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; ECON (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; EPP (2009-07-14--2014-06-30)²³ substitute; AFET (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; Special Committee on the Financial, Economic and Social Crisis (2009-10-08--2011-07-31)²³
lpv:translated text	"Poté, co jsme na předchozím zasedání hlasovali pro zprávu pana Milany o novém impulsu pro strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury, máme nyní hlasovat o další zprávě, která se týká režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury. Podle této zprávy Evropa v současnosti dováží 60 % ryb, které spotřebuje. Navíc se očekává, že spotřeba od nynějška do roku 2030 dále poroste, a tento nárůst bude pokryt téměř zcela zvýšením dovozu. Bez ohledu na to, zda evropská produkce může pokrýt naši poptávku (což se zdá nemožné nyní i v budoucnu), je pravdou, že budoucí reforma společné rybářské politiky (SRP) musí otázku dovozu zvážit a hledat lepší řešení, ať už bude spočívat ve zvýšení evropské produkce (nejen zvýšením objemu úlovků, ale také investicemi do akvakultury), v nařízení, aby dovážené ryby odpovídaly stejným normám jako ryby ulovené nebo vyprodukované v EU, nebo v tom, že spotřebitel dostane dostatečné informace o původu ryb. Jak zpravodaj uvádí, jedná se o otázku, kterou bude třeba při reformě společné rybářské politiky vážně posoudit."@cs¹ "Efter afstemningen om hr. Milanas betænkning om ny fremdrift til strategien for bæredygtig udvikling af europæisk akvakultur på det forrige møde opfordres vi nu til at stemme om en anden betænkning om EU's importordning for fiskerivarer og akvakulturprodukter. I henhold til betænkningen importerer Europa i dag ca. 60 % af den fisk, det forbruger. Dette forbrug forventes desuden at stige i tiden frem til 2030, og denne stigning vil næsten udelukkende blive dækket af import. Eftersom vi ikke forsøger at dække vores efterspørgsel ved hjælp af den europæiske produktion (hvilket ville være umuligt både nu og i fremtiden), må den fremtidige reform af den fælles fiskeripolitik nødvendigvis omhandle spørgsmålet om import og sikre en bedre løsning, uanset om det sker ved at øge den europæiske produktion (ikke kun ved at øge fangstmængden, men også ved at investere i akvakultur), ved at kræve, at importerede fiskerivarer overholder de samme standarder som fiskerivarer eller akvakulturprodukter fra EU, eller ved at give forbrugerne tilstrækkelig information om fiskens oprindelse. Som ordføreren anfører, er dette et spørgsmål, der fortjener alvorlig overvejelse i reformen af den fælles fiskeripolitik."@da² "( ) Nachdem wir in der vergangenen Sitzungsperiode über Herrn Milanas Bericht über einen neuen Impuls für die nachhaltige Entwicklungsstrategie der europäischen Aquakultur abgestimmt haben, sind wir nun gehalten, über einen anderen Bericht abzustimmen, der die Regelung für die Einfuhr von Fischerei- und Aquakulturerzeugnissen betrifft. Laut dem Bericht importiert Europa derzeit 60 % des Fisches, der von ihm verbraucht wird. Darüber hinaus wird erwartet, dass der Verbrauch zwischen heute und 2030 ansteigen wird, und dieser Anstieg wird fast vollständig durch einen Anstieg bei den Importen abgedeckt werden. Ohne erwarten zu können, dass die europäische Produktion unseren Bedarf decken könnte (dies wäre gegenwärtig und in Zukunft nicht möglich), müssen wir der Tatsache ins Auge sehen, dass die zukünftige Reform der gemeinsamen Fischereipolitik (GFP) das Thema der Einfuhren nicht vernachlässigen kann und eine bessere Lösung suchen muss, sei es durch eine Steigerung der europäischen Produktion (nicht nur durch eine Steigerung des Umfangs der Fänge, sondern auch durch eine Investition in Aquakultur), durch die Anforderung, dass importierter Fisch die gleichen Standards erfüllen muss, wie in der EU gefangener, oder indem die Verbraucher ausreichende Informationen über die Herkunft des Fisches erhalten. Der Berichterstatter stellt ganz richtig fest, dass es sich hier um ein Thema handelt, das bei der Reform der GFP ernsthaft geprüft werden muss."@de⁹ "( ) Έχοντας ψηφίσει σχετικά με την έκθεση του κ. Milana σχετικά με μια νέα ώθηση στη στρατηγική για τη βιώσιμη ανάπτυξη της ευρωπαϊκής υδατοκαλλιέργειας κατά την προηγούμενη σύνοδο, καλούμαστε τώρα να ψηφίσουμε σχετικά με μιαν άλλη που αφορά το καθεστώς εισαγωγής προϊόντων αλιείας και υδατοκαλλιέργειας. Σύμφωνα με την έκθεση, η Ευρώπη εισάγει σήμερα 60% των ιχθύων που καταναλώνει. Επιπλέον, η κατανάλωση αναμένεται να αυξηθεί έως το 2030 και αυτή η αύξηση θα καλυφθεί σχεδόν εξ ολοκλήρου από αύξηση των εισαγωγών. Αν δεν στραφεί στην ευρωπαϊκή παραγωγή για την κάλυψη της ζήτησής μας (κάτι που θα ήταν αδύνατο τόσο τώρα όσο και στο μέλλον), η αλήθεια είναι ότι η μελλοντική μεταρρύθμιση της κοινής αλιευτικής πολιτικής (ΚΑΠ) δεν μπορεί να μην εξετάσει το ζήτημα των εισαγωγών και να μην επιζητήσει καλύτερη λύση, είτε αυξάνοντας την ευρωπαϊκή παραγωγή (όχι μόνο μέσω αύξησης της ποσότητας των αλιευμάτων, αλλά και μέσω επενδύσεων στις υδατοκαλλιέργειες), είτε ζητώντας τη συμμόρφωση των εισαγόμενων ιχθύων προς τα ίδια πρότυπα που ισχύουν για όσα αλιεύονται ή παράγονται στην ΕΕ, είτε και παρέχοντας στον καταναλωτή επαρκή πληροφόρηση σχετικά με την προέλευση των ιχθύων. Όπως ισχυρίζεται ο εισηγητής, πρόκειται για ζήτημα που πρέπεινα αποτελέσει αντικείμενο ιδιαίτερης προσοχής στο πλαίσιο της μεταρρύθμισης της ΚΑΠ."@el¹⁰ "( ) Having voted on Mr Milana’s report on a new impetus for the sustainable development strategy for European aquaculture in the previous session, we are now called on to vote on another regarding the arrangements for the import of fishery and aquaculture products. According to the report, Europe currently imports 60% of the fish it consumes. In addition to this, consumption is expected to rise between now and 2030, and this rise will almost entirely be covered by an increase in imports. Without looking to European production to meet our demand (something that would be impossible both now and in the future), the truth is that the future reform of the common fisheries policy (CFP) cannot neglect to consider the issue of imports and seek a better solution, whether by increasing European production (not only by increasing the size of catches, but also by investment in aquaculture), whether by requiring that the imported fish complies with the same standards as that caught or produced in the EU, or whether by giving the consumer sufficient information about the origin of the fish. As the rapporteur argues, this is an issue which will deserve serious consideration in the reform of the CFP."@en⁴ "( ) Habiendo votado en relación al informe del señor Milana sobre un nuevo impulso a la Estrategia para el desarrollo sostenible de la acuicultura europea en la sesión anterior, ahora se nos pide que votemos sobre otro informe relativo al régimen de importación de los productos pesqueros y acuícolas. Según el informe, Europa actualmente importa el 60 % del pescado que consume. Además de eso, se prevé que el consumo aumente de aquí a 2030, y dicho aumento será cubierto casi por completo por el aumento de las importaciones. Sin observar la producción europea para cubrir nuestra demanda (algo que sería imposible ahora y en el futuro), lo cierto es que la futura reforma de la política pesquera común (PPC) no puede negarse a tener en cuenta el tema de las importaciones y buscar una solución mejor, ya sea aumentando la producción europea (no sólo aumentando el tamaño de las capturas, sino también invirtiendo en acuicultura), ya sea exigiendo que el pescado importado cumpla con las mismas normas que el que se captura o produce en la UE, o ya sea dando al consumidor información suficiente sobre el origen del pescado. Como dice el ponente, se trata de una cuestión que tendrá que ser tomada en seria consideración en la reforma de la PPC."@es²¹ "Me hääletasime eelmisel osaistungjärgul Guido Milana raportit Euroopa vesiviljeluse säästva arengu strateegiale uue hoo andmise kohta. Nüüd kutsutakse meid üles hääletama järgmist raportit, mis käsitleb kalandus- ja vesiviljelustoodete importimise korda. Raportist ilmneb, et Euroopa impordib praegu 60% tarbitavast kalast. Lisaks eeldatakse, et tarbimine kasvab 2030. aastaks veelgi ja see kasv kaetakse peaaegu täies mahus täiendava impordiga. Me ei saa teha nägu, nagu rahuldaks Euroopa toodang meie nõudlust (see oleks võimatu nii praegu kui ka tulevikus). On tõsiasi, et ühise kalanduspoliitika tulevase reformi raames ei saa jätta käsitlemata impordiküsimust ja otsimata paremat lahendust, olgu see siis Euroopa toodangu suurendamine (mitte üksnes püügikoguse suurendamise, vaid ka vesiviljelusse investeerimise teel), nõudmine, et imporditud kala vastaks samadele standarditele nagu Euroopa Liidus püütud või toodetud kala, või tarbijale kala päritolu kohta piisava teabe andmine. Nagu raportöör märgib, on tegemist küsimusega, mis väärib ühise kalanduspoliitika reformi raames tõsist kaalumist."@et⁵ "( ) Äänestimme edellisellä istuntokaudella Milanan mietinnöstä nimeltä Uuden ponnen antaminen yhteisön vesiviljelyalan kestävää kehittämistä koskevalle strategialle, ja nyt meitä pyydetään äänestämään toisesta mietinnöstä, jossa käsitellään kalastus- ja vesiviljelytuotteiden tuontijärjestelyjä. Mietinnön mukaan 60 prosenttia Euroopassa kulutetusta kalasta tuodaan muualta. Kulutuksen odotetaan lisäksi kasvavan vuoteen 2030 mennessä, ja kysynnän kasvu tullaan kattamaan lähes kokonaan tuontia lisäämällä. Jos emme ota huomioon, ettei eurooppalaisella tuotannolla voida kattaa eurooppalaisten kysyntää (tämä on mahdotonta nyt ja myöhemmin tulevaisuudessa), totuus on, että yhteisen kalastuspolitiikan (YKP) tulevassa uudistuksessa ei voida sivuuttaa tuontikysymystä eikä tarvetta löytää entistä parempia ratkaisuja joko Euroopan tuotantoa nostamalla (ei pelkästään saaliiden määrää nostamalla vaan myös vesiviljelyyn investoimalla), vaatimalla, että tuontikala täyttää samat vaatimukset kuin EU:ssa pyydetty tai tuotettu kala, tai antamalla kuluttajille riittävästi tietoa kalan alkuperästä. Kuten esittelijä toteaa, tämä kysymys ansaitsee perusteellisen tarkastelun YKP:n uudistuksen yhteydessä."@fi⁷ ") Après avoir voté, lors de la précédente période de session, sur le rapport de M. Milana intitulé «Donner un nouvel élan à la stratégie pour le développement durable de l’aquaculture européenne», nous sommes à présent invités à nous prononcer sur un autre rapport, qui traite quant à lui du régime d’importation de produits de la pêche et de l’aquaculture. Selon ce rapport, l’Europe importe actuellement 60 % du poisson qu’elle consomme. Cette consommation devrait d’ailleurs augmenter d’ici 2030, et l’augmentation en question sera presque intégralement couverte par un accroissement des importations. Faute de pouvoir répondre à la demande par une production européenne (ce qui est impossible actuellement et le restera à l’avenir), le fait est que la future réforme de la politique commune de la pêche (PCP) ne peut négliger ni le problème des importations ni la recherche d’une solution meilleure, que ce soit en augmentant la production européenne (non seulement en augmentant la taille des captures, mais aussi en investissant dans l’aquaculture), en exigeant que les importations de poisson respectent les mêmes normes que celles imposées aux poissons pêchés ou produits dans l’UE, ou bien en fournissant aux consommateurs des informations suffisantes quant à l’origine du poisson. Comme le relève le rapporteur, c’est là une question qui devra faire l’objet d’un examen attentif dans le cadre de la réforme de la PCP."@fr⁸ ". – (PT) Miután az előző ülésen megszavaztuk Milana úr „Új lendület az európai akvakultúra fenntartható fejlődését szolgáló stratégiának” című jelentését, most ismét szavaznunk kell egy másik, a halászati és akvakultúra-termékek behozatalának rendszeréről szóló jelentésről. A jelentés szerint Európa az elfogyasztott halak 60%-át importálja. Emellett a fogyasztás várhatóan növekedni fog 2030-ig, és ezt teljes egészében behozatal útján fedezzük majd. Figyelmen kívül hagyva azt a lehetőséget, hogy az európai termelés képes kielégíteni a keresletet (mivel ez most és a jövőben is képtelenség), az az igazság, hogy a jövőbeni közös halászati politika nem hanyagolhatja el az importtal kapcsolatos problémákat, és jobb megoldásokat kell keresnie. Ezek közé tartozhat a termelés növelése (nem csak a fogások mennyiségének növelésével, hanem az akvakultúrába való befektetéssel is), vagy annak a kötelezővé tétele, hogy az importált haltermékeknek ugyanazon szabványoknak kell megfelelniük, mint az Európai Unióban fogott vagy termelt halaknak, vagy az, hogy megfelelő információval kell ellátni a fogyasztókat a hal eredetével kapcsolatban. Egyetértek az előadó véleményével, miszerint ez egy olyan probléma, amelyet komolyan kell venni a közös halászati politika reformja során."@hu¹¹ "( ) Dopo aver votato a favore della relazione Milana su un nuovo impulso alla strategia per lo sviluppo sostenibile dell'acquacoltura europea in occasione della scorsa sessione, siamo ora chiamati a votare un’altra relazione inerente al regime di importazione dei prodotti della pesca e dell’acquacoltura. Stando alla relazione, l’Europa attualmente importa il 60 per cento del pesce che consuma. Si prevede che il consumo aumenti fino al 2030 e che quest’incremento verrà coperto quasi interamente da un parallelo aumento delle importazioni. Non potendo contare sulla produzione europea per il soddisfacimento della nostra domanda (impossibile sia ora sia in futuro), la realtà è che la futura riforma della politica comune della pesca (PCP) non potrà ignorare la questione delle importazioni e cercare una soluzione migliore, incrementando, ad esempio, la produzione europea (non soltanto delle catture, ma anche investendo nell’acquacoltura), esigendo che il pesce importato rispetti gli stessi standard in vigore per il pesce europeo, oppure fornendo al consumatore informazioni sufficienti in merito all’origine del prodotto. Come afferma il relatore, è una questione che va considerata seriamente nel quadro della riforma della PCP."@it¹² "( ) Per praėjusią sesiją balsavome dėl G. Milanos pranešimo dėl naujo postūmio įgyvendinti Europos akvakultūros tvarios plėtros strategiją, o dabar balsuosime dėl kito pranešimo dėl žuvininkystės ir akvakultūros produktų importo tvarkos. Remiantis pranešimu, Europa dabar importuoja 60 proc. suvartojamos žuvies. Be to, vartojimas iki 2030 m.turėtų išaugti, o šį augimą beveik visiškai padengs išaugęs importas. Per būsimą bendros žuvininkystės politikos (BŽP) reformą turėtų būti ne tik sprendžiama, kaip Europos gamyba turėtų patenkinti mūsų poreikį (tai neįmanoma ir dabar, ir ateityje) – svarbu išnagrinėti ir importo klausimą bei ieškoti geresnio sprendimo arba didinant Europos gamybą (padidinant ne tik sugavimo skaičių, bet ir investicijas į akvakultūrą), arba reikalaujant, kad importuojama žuvis atitiktų tuos pačius standartus, kurie taikomi ES pagautai ar pagamintai žuviai, arba suteikiant vartotojui pakankamai informacijos apie žuvies kilmę. Pranešėjo teigimu šiam klausimui turi būti skirtas didelis dėmesys per BŽP reformą."@lt¹⁴ "( ) Ņemot vērā, ka iepriekšējā sesijā mēs balsojām par kunga ziņojumu par jaunu impulsu Eiropas akvakultūras ilgtspējīgas attīstības stratēģijai, tagad mēs aicinām balsot vēl par vienu ziņojumu saistībā ar zivsaimniecības un akvakultūras produktu importa režīmu. Saskaņā ar ziņojumu Eiropa pašreiz importē 60 % no tās patērēto zivju daudzuma. Turklāt paredzams, ka laikposmā līdz 2030. gadam patēriņš palielināsies un tas gandrīz pilnīgi tiks apmierināts, palielinot importu. Lai gan Eiropas produkcijai ir jāapmierina mūsu vajadzības (tas gan nebūs iespējams ne tagad, ne nākotnē), patiesībā gaidāmajā kopējās zivsaimniecības politikas (KZP) reformā nedrīkst nevērīgi izturēties pret jautājumu, kas saistīts ar importu, un ir jāmeklē labāks risinājums, vai nu palielinot Eiropas produkciju (ne tikai palielinot nozvejas apjomu, bet arī ieguldot akvakultūrā), vai pieprasot, lai attiecībā uz ievestajām zivīm tiktu piemēroti tādi paši standarti, kādus piemēro ES nozvejotajām vai izaudzētajām zivīm, vai sniedzot patērētājam pietiekamu informāciju par zivju izcelsmi. Kā uzsver referents, šis ir jautājums, kas nopietni jāapsver KZP reformā."@lv¹³ ". Depois de, na passada sessão, termos votado o relatório de Guido Milana sobre um novo ímpeto para a estratégia de desenvolvimento sustentável da aquicultura europeia, somos agora chamados a votar um outro sobre o regime de importação dos produtos da pesca e da aquicultura. Segundo dados do relatório, a Europa importa hoje 60 % do pescado que consome. Para além disso, até 2030 prevê-se um crescimento do consumo, o qual será, na quase totalidade, coberto pelo aumento das importações. Não se pretendendo que a produção europeia possa dar resposta às nossas necessidades de procura (o que seria impossível, tanto agora como no futuro), a verdade é que a futura reforma da PCP não poderá deixar de olhar para a questão das importações e de procurar dar-lhe a resposta mais adequada, seja aumentando a produção europeia (não apenas pela via do aumento da captura, mas também pela aposta na aquicultura), seja pela exigência de que o peixe importado respeite os mesmos normativos que aquele que é capturado ou produzido na União, seja, ainda, pela adequada informação ao consumidor relativa à origem do pescado. Esta é uma questão que, como bem defende o relator, terá que merecer séria reflexão na reforma da PCP."@mt¹⁵ "We hebben tijdens de vorige vergadering gestemd over het verslag van de heer Milana over een nieuw elan voor de strategie voor een duurzame ontwikkeling van de Europese aquacultuur, en we gaan nu stemmen over een verslag over de regeling inzake de invoer van visserij- en aquacultuurproducten. Volgens dit laatste verslag importeert Europa momenteel 6 procent van de vis die het consumeert. Daar komt bij dat de verbruiksprognoses erop wijzen dat de vraag tussen nu en 2030 zal toenemen, en dat aan die extra vraag bijna volledig met bijkomende invoer zal moeten worden voldaan. Het is duidelijk dat de Europese productie ontoereikend is en nooit toereikend kan zijn om aan de vraag tegemoet te komen. Daarom moet bij de toekomstige hervorming van het gemeenschappelijk GVB aandacht worden geschonken aan het invoervraagstuk, om te zien of er een betere oplossing mogelijk is, ofwel door het opvoeren van de Europese productie (en dan niet alleen door het verhogen van de vangsten, maar ook door investeringen in aquacultuur), ofwel door te verlangen dat de ingevoerde vis voldoet aan de zelfde normen als die welke in de EU wordt gevangen of gekweekt, ofwel door de consument voldoende informatie te verschaffen over de oorsprong van de vis. Zoals de rapporteur zelf aangeeft is dit een vraagstuk waaraan we bij de hervorming van het GVB serieuze aandacht zullen moeten besteden."@nl³ "( ) Po tym jak w trakcie poprzedniej sesji głosowaliśmy nad sprawozdaniem pana posła Milany w sprawie nowego impulsu dla strategii zrównoważonego rozwoju europejskiej akwakultury, mamy teraz głosować nad innym sprawozdaniem dotyczącym systemu przywozu produktów rybołówstwa i akwakultury. Jak wynika ze sprawozdania, Europa importuje obecnie 60 % ryb, które konsumuje. Ponadto prognozuje się, że w okresie do 2030 roku spożycie wzrośnie i że wzrost ten zostanie prawie w całości zaspokojony przez zwiększenie importu. Ponieważ nie możemy oczekiwać, że popyt w Europie zostanie zaspokojony przez produkcję europejską (byłoby to niemożliwe, zarówno teraz, jak i w przyszłości), prawda jest taka, że w ramach przyszłej reformy wspólnej polityki rybołówstwa (WPRyb) nie będzie nam wolno zaniechać rozwiązania problemu przywozu i poszukiwania lepszego rozwiązania, czy to poprzez zwiększenie produkcji europejskiej (nie tylko poprzez zwiększenie wielkości połowów, ale także poprzez inwestycje w akwakulturę), czy to poprzez wprowadzenie wymogu, by importowane ryby spełniały te same normy, co ryby złowione lub wyhodowane w UE, czy to poprzez zapewnienie konsumentowi wystarczających informacji na temat pochodzenia ryb. Jak przekonuje sprawozdawca, jest to problem, który zasługuje na poważne rozważenie w ramach reformy wspólnej polityki rybołówstwa."@pl¹⁶ "( ) După ce am votat pentru raportul dlui Milana referitor la un nou impuls pentru strategia de dezvoltare durabilă a acvaculturii europene în sesiunea anterioare, acum suntem chemaţi să votăm alt raport, referitor la regimul importului produselor pescăreşti şi de acvacultură. Conform raportului, Europa importă în prezent 60 % din peştele pe care îl consumă. În plus, se anticipează o creştere a consumului până în 2030, iar această creştere va fi acoperită aproape în întregime de o creştere a importurilor. Fără a avea în vedere producţia europeană pentru satisfacerea cererii (ceea ce ar fi imposibil atât în prezent, cât şi în viitor), adevărul este că viitoarea reformă a politicii comune în domeniul pescuitului (PCP) nu poate neglija să ia în considerare problema importurilor şi să caute o soluţie mai bună, fie prin creşterea producţiei europene (nu doar prin creşterea dimensiunii capturilor, ci şi prin investiţii în acvacultură), fie prin obligativitatea supunerii peştelui importat aceloraşi standarde ca şi cel capturat sau produs în UE, fie prin furnizarea de informaţii suficiente consumatorilor cu privire la originea peştelui. După cum argumentează raportorul, este o problemă căreia va trebui să i se acorde o atenţie deosebită în cadrul reformei PCP."@ro¹⁸ "Po hlasovaní o správe pána Milana o novom podnete pre stratégiu udržateľného rozvoja európskej akvakultúry počas predchádzajúceho zasadania sme vyzývaní hlasovať o ďalšej správe, ktorá sa týka režimu dovozu produktov rybolovu a akvakultúry. Podľa tejto správy Európa v súčasnosti dováža 60 % rýb, ktoré spotrebuje. Okrem toho sa očakáva, že spotreba do roku 2030 vzrastie a toto zvýšenie bude celkom určite kryté zvýšením dovozu. Bez toho, aby sme očakávali, že európska výroba splní náš dopyt (čo by bolo nemožné teraz aj v budúcnosti), pravdou je, že budúca reforma spoločnej politiky rybného hospodárstva (SPRH) nemôže zabudnúť vziať do úvahy otázku dovozu a hľadať lepšie riešenia, či už zvýšením európskej výroby (nie len zvyšovaním veľkosti výlovu, ale aj investovaním do akvakultúry), alebo vyžadovaním toho, aby dovážené ryby spĺňali rovnaké normy ako ryby ulovené alebo získavané v EÚ, alebo poskytnutím dostatočných informácií spotrebiteľovi o pôvode rýb. Ako argumentuje pán spravodajca, toto je otázka, ktorá si zaslúži vážnu pozornosť pri reforme SPRH."@sk¹⁹ "( ) Ker smo glasovali za poročilo gospoda Milane o novem zagonu za trajnostni razvoj strategije za evropsko ribogojstvo na prejšnjem zasedanju, smo sedaj pozvani h glasovanju o še enem, in sicer glede sporazumov za uvoz ribiških proizvodov in proizvodov iz ribogojstva. Glede na to poročilo Evropa sedaj uvaža 60 % rib, ki jih potroši. Poleg tega je pričakovati, da se bo potrošnja do leta 2030 povečala in to povečanje bo skoraj v celoti zajeto v povečanju uvoza. Ne da bi pazili na to, da bo evropska proizvodnja izpolnila naše povpraševanje (nekaj, kar bi bilo nemogoče sedaj in tudi v prihodnosti), pa je resnica, da prihodnja reforma skupne ribiške politike ne more zanemariti obravnave vprašanja uvoza in iskanja boljše rešitve, najsi bo to s povečanjem proizvodnje v Evropi (ne le s povečanjem količine ulova, ampak tudi z vlaganjem v ribogojstvo), z zahtevanjem, da za uvožene ribe veljajo enaki standardi, kot za ulovljene ali proizvedene v EU, ali pa z zadostnim obveščanjem potrošnika o poreklu ribe. Kot sklepa poročevalec, je to vprašanje, ki si bo zaslužilo resno obravnavo v reformi SKP."@sl²⁰ "Under förra sessionen röstade vi om Guido Milanas betänkande om att stärka strategin för hållbar utveckling av EU:s vattenbruk. Nu ska vi rösta om ett annat som handlar om importordningen för fiskeri- och vattenbruksprodukter. Enligt betänkandet importerar EU för närvarande 60 procent av sin fiskkonsumtion. Dessutom förväntas förbrukningen öka fram till 2030, och denna ökning kommer nästan helt att täckas av ökad import. Vi kan inte förlita oss på EU:s produktion för att tillgodose efterfrågan (något som skulle vara omöjligt både nu och i framtiden), men sanningen är att den framtida reformen av den gemensamma fiskeripolitiken inte kan bortse från problemet med import. Vi måste försöka hitta en bättre lösning, antingen genom att öka EU:s produktion (inte bara genom att öka fångsternas storlek, utan också genom att investera i vattenbruk), eller genom krav på att den importerade fisken ska följa samma normer som fångsterna eller produktionen inom EU, eller genom att ge konsumenten tillräcklig information om fiskens ursprung. Som föredraganden framhåller är detta en fråga som kräver allvarligt övervägande när fiskeripolitiken reformeras."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"(PT"⁸ "Diogo Feio (PPE )"¹¹ "Diogo Feio (PPE ),"^{18,20,15,14,16,7,10,13,9,17,21,4,12,8} "Milana"¹³ "PT"^{18,20,14,16,7,10,13,9,21,4,12} "in writing."⁴ "kirjallinen."⁷ "na piśmie."¹⁶ "par écrit."⁸ "per iscritto."¹² "por escrito"^15,17 "por escrito."²¹ "rakstiski."¹³ "raštu."¹⁴ "schriftlich."⁹ "v pisni obliki."²⁰ "írásban"¹¹ "în scris."¹⁸ "γραπτώς."¹⁰