Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-07-08-Speech-4-371"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2010-07-08"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Explicaţii privind votul⁶
dcterms:Language	"it"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20100708.17.4-371"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-07-08-Speech-4-931⁶
lpv:speaker	lp:Roberta Angelilli⁶
lpv:spoken text	"− Signor Presidente, il settore della pesca rappresenta all'interno dell'UE una risorsa strategica per l'approvvigionamento della popolazione, nonché un contributo rilevante per lo sviluppo locale, l'occupazione e la conservazione delle tradizioni culturali delle comunità costiere. Purtroppo assistiamo negli ultimi anni ad una progressiva contrazione della produzione, anche a causa di alcuni provvedimenti comunitari a tutela dell'ecosistema marino, come il regolamento mediterraneo che ha la finalità di una pesca più sostenibile, ma che in realtà ha messo in ginocchio l'intero settore. I nostri pescatori sono obbligati a pescare meno, ma la domanda cresce e quindi crescono anche le importazioni dai paesi terzi. Per evitare la concorrenza sleale e per tutelare i consumatori, i prodotti importati devono rispettare le stesse regole delle produzioni comunitarie. Infatti le importazioni propongono prodotti spesso di prezzo inferiore, ma anche di inferiore qualità e con elementi di incertezza in termini di sicurezza. Pertanto è importante rafforzare nel settore un commercio equo, trasparente e sostenibile anche per quanto riguarda l'esigenza di introdurre criteri di certificazione e di etichettatura rigorosi in relazione alla qualità e tracciabilità dei prodotti della pesca e dell'acquacoltura."@it¹²
lpv:spokenAs	member_of_the_bureau; EPP (2009-07-21--2014-06-30)²³ substitute; FEMM (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; LIBE (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; EMPL (2009-07-16--2012-01-18)²³ unknown; Il Popolo della Libertà (2009-07-14--2013-12-15)²³ vice-president; European Parliament (2009-07-14--2012-01-16)²³ member; Delegation for relations with Afghanistan (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; Delegation for relations with the Maghreb countries and the Arab Maghreb Union (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; Delegation to the Parliamentary Assembly of the Union for the Mediterranean (2010-03-18--2014-06-30)²³ member; Parliament's Bureau (2009-07-14--2012-01-16)²³
lpv:translated text	"− Odvětví rybolovu je v EU strategickým zdrojem, který zajišťuje dodávky obyvatelstvu a významně přispívá k místnímu rozvoji, zaměstnanosti a zachování kulturních tradic pobřežních společenství. V posledních letech jsme bohužel zaznamenali postupný pokles produkce, v neposlední řadě kvůli některým ustanovením EU na ochranu mořského ekosystému, jako například nařízení o Středomoří, které by mělo podporovat udržitelnější rybolov, ve skutečnosti však způsobilo útlum celého odvětví. Naši rybáři jsou nuceni omezit rybolov, ale poptávka roste, a proto roste i dovoz ze třetích zemí. Má-li být zabráněno nekalé hospodářské soutěži a ochráněni spotřebitelé, musí dovážené produkty dodržovat stejná pravidla jako produkty EU. Dovážené produkty jsou ve skutečnosti často levnější, ale mají také horší kvalitu a nelze zaručit jejich bezpečnost. Proto je důležité posílit spravedlivý, průhledný a udržitelný obchod v odvětví, k čemuž patří také zavedení přísných kritérií pro vydávání osvědčení a označování, pokud jde o kvalitu a vysledovatelnost produktů rybolovu a akvakultury."@cs¹ "Fiskerisektoren repræsenterer en strategisk ressource i EU med hensyn til forsyning af befolkningen, og den yder et væsentligt bidrag til den lokale udvikling, beskæftigelse og bevarelse af kulturelle traditioner i kystsamfundene. I de senere år har vi desværre oplevet en gradvis reduktion af produktionen, ikke mindst på grund af visse EU-bestemmelser om beskyttelse af havets økosystemer, som f.eks. middelhavsforordningen, der har til formål at fremme bæredygtigt fiskeri, men som faktisk har tvunget en hel sektor i knæ. Vores fiskere tvinges til at fiske mindre, men efterspørgslen stiger, og derfor stiger også importen fra tredjelande. Hvis uretfærdig konkurrence skal forhindres, og forbrugerne skal beskyttes, skal importerede produkter opfylde de samme regler som EU's produkter. Importerede produkter er ofte billigere, men de er også af en ringere kvalitet, og deres sikkerhed kan ikke garanteres. Det er derfor vigtigt, at vi styrker fair, gennemsigtig og bæredygtig handel med fisk og i den forbindelse indfører strenge kriterier for certificering og mærkning vedrørende kvalitet og sporing af fiskerivarer og akvakulturprodukter."@da² "− Der Fischereisektor stellt innerhalb der EU eine strategische Ressource dar, was die Versorgung der Bevölkerung betrifft, und leistet einen wichtigen Beitrag zur lokalen Entwicklung, zur Beschäftigung und zur Erhaltung kultureller Traditionen von Küstengemeinden. Leider haben wir in den letzten Jahren beobachten müssen, wie die Produktion Schritt für Schritt heruntergefahren wurde, nicht zuletzt wegen gewisser EU-Bestimmungen zum Schutz des marinen Ökosystems, wie beispielsweise die Mittelmeerverordnung, die ein nachhaltigeres Fischereiwesen fördern soll, die aber den gesamten Sektor in die Knie gezwungen hat. Unsere Fischer werden gezwungen, weniger zu fischen, aber die Nachfrage und somit auch Importe aus Drittländern steigen. Wenn ein unfairer Wettbewerb verhindert und die Verbraucher geschützt werden sollen, müssen importierte Produkte die gleichen Vorschriften erfüllen wie EU-Produkte. Tatsächlich sind importierte Produkte meist billiger, aber auch von geringerer Qualität, und ihre Sicherheit ist nicht gewährleistet. Aus diesem Grund ist es wichtig, den fairen, transparenten und nachhaltigen Markt in diesem Sektor zu stärken, einschließlich der Notwendigkeit, verbindliche Zertifizierungs- und Etikettierungskriterien bezüglich der Qualität und Rückverfolgbarkeit von Fischerei- und Aquakulturerzeugnissen einzuführen."@de⁹ "− Ο κλάδος της αλιείας αποτελεί στρατηγικής σημασίας πόρο στο εσωτερικό της ΕΕ όσον αφορά τον εφοδιασμό του πληθυσμού, και συμβάλει σημαντικά στην τοπική ανάπτυξη, την απασχόληση και την προστασία των πολιτιστικών παραδόσεων των παράκτιων κοινοτήτων. Δυστυχώς, τα τελευταία χρόνια βλέπουμε τη σταδιακή μείωση της παραγωγής, μεταξύ άλλων και εξαιτίας ορισμένων διατάξεων της ΕΕ για την προστασία του θαλάσσιου οικοσυστήματος, όπως ο κανονισμός για τη Μεσόγειο, που προβλέπεται να προωθήσει τη βιωσιμότερη αλιεία, αλλά που έχει ουσιαστικά γονατίσει έναν ολόκληρο κλάδο. Οι αλιείς μας υποχρεούνται να αλιεύουν λιγότερο, αλλά η ζήτηση αυξάνεται και, ως εκ τούτου, το ίδιο και οι εισαγωγές από τρίτες χώρες. Προκειμένου να αποτραπεί ο αθέμιτος ανταγωνισμός και να προστατευτούν οι καταναλωτές, τα εισαγόμενα προϊόντα πρέπει να συμμορφώνονται προς τους ίδιους κανόνες με τα προϊόντα της ΕΕ. Για την ακρίβεια, τα εισαγόμενα προϊόντα είναι συχνά φθηνότερα, αλλά είναι επίσης χαμηλότερης ποιότητας και η ασφάλειά τους δεν είναι εγγυημένη. Ως εκ τούτου, είναι σημαντικό να ενισχυθεί το δίκαιο, διαφανές και βιώσιμο εμπόριο στον κλάδο, μεταξύ άλλων και όσον αφορά την ανάγκη εισαγωγής αυστηρών κριτηρίων πιστοποίησης και σήμανσης σε σχέση με την ποιότητα και την ιχνηλασιμότητα των προϊόντων αλιείας και υδατοκαλλιέργειας."@el¹⁰ "− The fisheries sector represents a strategic resource within the EU where supplying the population is concerned, and it makes a significant contribution to local development, employment and the preservation of the cultural traditions of coastal communities. Unfortunately in recent years we have seen production gradually scaled down, not least because of certain EU provisions to safeguard the marine ecosystem, such as the Mediterranean regulation, which is intended to promote more sustainable fishing, but which has actually brought an entire sector to its knees. Our fishermen are being forced to fish less, but demand is increasing and therefore so too are third-country imports. If unfair competition is to be prevented and consumers safeguarded, imported products must comply with the same rules as EU products. In fact, imported products are often cheaper, but they are also of inferior quality and their safety cannot be guaranteed. Therefore it is important to strengthen fair, transparent and sustainable trade in the sector, including as regards the need to introduce stringent certification and labelling criteria in relation to the quality and traceability of fishery and aquaculture products."@en⁴ "− El sector pesquero representa un recurso estratégico dentro de la UE en lo que se refiere al abastecimiento de la población, y hace una aportación importante al desarrollo local, al empleo y a la conservación de las tradiciones culturales de las comunidades costeras. Por desgracia, en los últimos años hemos visto recortarse la producción de forma gradual, entre otras cosas por ciertas disposiciones de la UE para proteger el ecosistema marino, como el Reglamento relativo al Mediterráneo, que busca promocionar una pesca más sostenible, pero que en realidad ha llevado a todo un sector al borde del desastre. Nuestros pescadores están siendo obligados a pescar menos, pero la demanda se incrementa y, por tanto, también lo hacen las importaciones de terceros países. Si hay que prevenir la competencia desleal y proteger a los consumidores, los productos importados deben cumplir con las mismas normas que los productos de la UE. De hecho, los productos importados son a menudo más baratos, pero también son de calidad inferior y su seguridad no se puede garantizar. Así pues, es importante reforzar el comercio justo, transparente y sostenible en el sector, también en lo que respecta a la necesidad de introducir certificados y etiquetados rigurosos relativos a la calidad y la trazabilidad de los productos pesqueros y acuícolas."@es²¹ "− Kalandussektor on elanikkonna varustamise seisukohalt Euroopa Liidus strateegilise tähtsusega ning täidab olulist osa rannikuäärsete kogukondade kohalikus arengus, tööhõives ja kultuuritraditsioonide säilitamises. Kahjuks oleme viimastel aastatel olnud tunnistajaks tootmise järkjärgulisele vähenemisele, muu hulgas mõningate mere ökosüsteemi kaitseks kehtestatud Euroopa Liidu õigusnormide tõttu, näiteks Vahemere määruse tõttu, mille eesmärk on edendada säästvat kalapüüki, kuid mis tegelikult on kogu sektori põlvili surunud. Meie kalureid sunnitakse vähem kala püüdma, kuid kuna nõudlus kasvab, siis kasvab ka import kolmandatest riikidest. Et vältida ebaausat konkurentsi ja kaitsta tarbijaid, peavad imporditud tooted vastama samadele eeskirjadele nagu Euroopa Liidu tooted. Imporditud tooted on sageli odavamad, kuid nad on ka kehvema kvaliteediga ja nende ohutust ei ole võimalik tagada. Seetõttu on oluline tugevdada ausat, läbipaistvat ja jätkusuutlikku kaubandust selles sektoris. Muu hulgas on vaja kehtestada ranged sertifitseerimise ja märgistamise kriteeriumid seoses kalandus- ja vesiviljelustoodete kvaliteedi ja jälgitavusega."@et⁵ "− Kalatalousala on EU:n strateginen resurssi väestön elintarvikehuollon kannalta ja se myötävaikuttaa huomattavasti rannikkoyhteisöjen paikalliseen kehitykseen, työllisyyteen ja kulttuuriperinteiden säilymiseen. Tuotanto on kuitenkin valitettavasti viime vuosina vähentynyt pikku hiljaa varsinkin joidenkin sellaisten EU:n säännösten takia, joilla pyritään suojelemaan meriekosysteemejä. Näitä ovat esimerkiksi Välimerta koskeva asetus, jolla halutaan edistää entistä kestävämpää kalastusta mutta joka on todellisuudessa pannut koko alan polvilleen. Italian kalastajia vaaditaan vähentämään pyyntiä, vaikka kysyntä kasvaa ja sen myötä myös tuonti kolmansista maista lisääntyy. Tuontituotteiden on täytettävä samat säännöt kuin EU:n tuotteiden, jos haluamme estää epäoikeudenmukaista kilpailua ja turvata kuluttajien tarpeet. Tuontituotteet ovat nimitäin usein EU:n tuotteita halvempia mutta myös niiden laatu on huonompaa eikä niiden turvallisuudesta ole takeita. Sen vuoksi on tärkeää vahvistaa oikeudenmukaista, avointa ja kestävää kaupankäyntiä tällä alalla, ja tällöin kalastus- ja vesiviljelytuotteiden laadussa ja jäljitettävyydessä on tarpeen soveltaa tiukkoja sertifiointi- ja merkintäkriteerejä."@fi⁷ "− Le secteur de la pêche, représente une ressource stratégique au sein de l’UE pour ce qui est de l’approvisionnement de la population, et il apporte une contribution notable au développement local, à l’emploi, et à la préservation des traditions culturelles des communautés côtières. Malheureusement, nous assistons depuis quelques années au déclin graduel de la production, entraîné pour une bonne part par certaines dispositions européennes visant à préserver l’écosystème marin. Je pense notamment à la réglementation relative à la Méditerranée, qui vise à promouvoir une pêche plus durable mais qui, dans les faits, a mis à genoux un secteur tout entier. Alors que nos pêcheurs sont contraints de réduire leurs captures, la demande ne cesse d’augmenter, au bénéfice d’importations en provenance de pays tiers. Pour éviter toute concurrence déloyale et protéger nos consommateurs, nous devons imposer aux produits importés les mêmes règles qu’aux produits de l’UE. Car, si les produits importés sont souvent meilleur marché, ils sont également de qualité inférieure, et ne présentent pas toujours les garanties suffisantes de qualité. Il faut donc renforcer les règles d’équité, de transparence, et de durabilité des échanges dans le secteur, ce qui implique notamment de mettre en place des critères rigoureux de certification et d’étiquetage en matière de qualité et de traçabilité des produits de la pêche et de l’aquaculture."@fr⁸ ". A halászati ágazat az Európai Unió stratégiai erőforrása, mivel a lakosság ellátásáról van szó. Továbbá jelentősen hozzájárul a helyi fejlődéshez, foglalkoztatáshoz és a tengerparti közösségek kulturális hagyományainak megőrzéséhez. Az utóbbi években sajnos a termelés visszaesését tapasztaltuk, mert bizonyos uniós rendelkezések, amelyeknek a tengeri ökorendszer védelme a célja, például a fölközi-tengeri szabályozások, amelyek fenntarthatóbb halászat folytatására ösztönöznek, térdre kényszerítették az egész ágazatot. Halászaink arra vannak kényszerítve, hogy kevesebbet halásszanak, de a kereslet egyre nő, emiatt a harmadik országból származó import is. Ha szeretnénk megakadályozni a tisztességtelen versenyt, és óvni akarjuk a fogyasztókat, akkor az importáruknak ugyanúgy meg kell felelniük a szabályoknak, mint az uniós termékeknek. Az importált termékek sokszor olcsóbbak, a minőségük is rosszabb, és a biztonságukat sem lehet garantálni. Ezért fontos, hogy erősítsük az ágazaton belüli tisztességes, átlátható és fenntartható kereskedelmet, amely szigorú tanúsítási és címkézési kritériumokat jelent a halászati és akvakultúra-termékek minőségének és nyomon követésének vonatkozásában."@hu¹¹ "− Žuvininkystės sektorius yra strateginis žuvininkyste užsiimančių ES gyventojų išteklius, kuris labai prisideda prie vietos plėtros, užimtumo ir pakrančių bendruomenių kultūros tradicijų išsaugojimo. Deja, pastaraisiais metais gamyba laipsniškai mažėjo. Prie šio sumažėjimo prisidėjo ir ES taisyklės, kuriomis įpareigojama saugoti jūrų ekosistemą, pvz., Reglamentas dėl Viduržemio jūros, kuris turėjo paskatinti tvarią žvejybą, bet realiai sužlugdė visą sektorių. Mūsų žvejai priversti mažiau žvejoti, bet didėjant paklausai didėja ir trečiųjų šalių importas. Kad būtų išvengta nesąžiningos konkurencijos ir apsaugoti vartotojai, importuojamiems produktams turi būti taikomos tos pačios taisyklės kaip ir ES pagamintiems produktams. Tiesą sakant, importuojami produktai dažnai pigesni, bet prastesnės kokybės, be to, negalima užtikrinti jų saugumo. Todėl svarbu stiprinti sąžiningą, skaidrią ir tvarią sektoriaus prekybą, taip pat taikant griežtus žuvininkystės ir akvakultūros produktų kokybės ir atsekamumo sertifikavimo bei ženklinimo kriterijus."@lt¹⁴ "− Zivsaimniecības nozare Eiropas Savienībā ir stratēģiski svarīgs resurss iedzīvotāju apgādei ar pārtiku, un tā sniedz ievērojamu ieguldījumu vietējā attīstībā, nodarbinātībā un piekrastes kopienu kultūras tradīciju saglabāšanā. Diemžēl pēdējo gadu laikā mēs esam vērojuši pakāpenisku ražošanas samazināšanos, ko izraisījuši ne tikai atsevišķi ES noteikumi attiecībā uz jūras ekosistēmu aizsardzību, piemēram, Vidusjūras regula, kuras mērķis ir veicināt ilgtspējīgu zveju, bet patiesībā tā ir nospiedusi visu nozari uz ceļiem. Mūsu zvejnieki ir spiesti zvejot mazāk, tomēr pieprasījums pieaug, un tādējādi pieaug arī imports no trešām valstīm. Ja mēs vēlamies novērst negodīgu konkurenci un aizsargāt patērētājus, ievestajiem produktiem jāatbilst tiem pašiem noteikumiem, kādus piemēro ES produktiem. Patiesībā ievestie produkti bieži vien ir lētāki, bet tie ir arī nekvalitatīvāki, un nav iespējams garantēt to nekaitīgumu. Tāpēc ir svarīgi nostiprināt godīgu, pārredzamu un ilgtspējīgu tirdzniecību šajā nozarē, kā arī ieviest stingrākus sertifikācijas un marķēšanas kritērijus attiecībā uz zivsaimniecības un akvakultūras produktu kvalitāti un izsekojamību."@lv¹³ "Signor Presidente, il settore della pesca rappresenta all'interno dell'UE una risorsa strategica per l'approvvigionamento della popolazione, nonché un contributo rilevante per lo sviluppo locale, l'occupazione e la conservazione della tradizioni culturali delle comunità costiere. Purtroppo assistiamo negli ultimi anni ad una progressiva contrazione della produzione, anche a causa di alcuni provvedimenti comunitari a tutela dell'ecosistema marino, come il regolamento mediterraneo che ha la finalità di una pesca più sostenibile, ma che in realtà ha messo in ginocchio l'intero settore. I nostri pescatori sono obbligati a pescare meno, ma la domanda cresce e quindi crescono anche le importazioni dai paesi terzi. Per evitare la concorrenza sleale e per tutelare i consumatori, i prodotti importati devono rispettare le stesse regole delle produzioni comunitarie. Infatti le importazioni propongono prodotti spesso di prezzo inferiore, ma anche di inferiore qualità e con elementi di incertezza in termini di sicurezza. Pertanto è importante rafforzare nel settore un commercio equo, trasparente e sostenibile anche per quanto riguarda l'esigenza di introdurre criteri di certificazione e di etichettatura rigorosi in relazione alla qualità e tracciabilità dei prodotti della pesca e dell'acquacoltura."@mt¹⁵ ". De visserijsector is in de EU een strategische bron van bevoorrading van de bevolking en zij levert ook een belangrijke bijdrage aan de plaatselijke ontwikkeling, de werkgelegenheid en het behoud van culturele tradities in de kustgemeenschappen. Helaas hebben we de afgelopen jaren de productie geleidelijk zien dalen, ook als gevolg van sommige communautaire maatregelen ter bescherming van het mariene ecosysteem. Een voorbeeld daarvan is de mediterrane verordening die als doelstelling een duurzame visserij heeft, maar in werkelijkheid de hele sector op de knieën heeft gedwongen. Onze vissers worden gedwongen minder te vissen, maar de vraag groeit en dus groeit ook de invoer uit derde landen. Om oneerlijke concurrentie te voorkomen en de consumenten te beschermen moeten voor de ingevoerde producten dezelfde regels gelden als voor de communautaire productie. Maar ingevoerde producten zijn vaak juist goedkoper, ze zijn ook kwalitatief minder goed en zekerheid kan hier niet worden geboden. Daarom moeten we ons inspannen voor een eerlijke, transparante en duurzame handel in vis, en voor de invoering van strenge keurings- en etiketteringscriteria voor de kwaliteit en traceerbaarheid van visserij- en acquacultuurproducten."@nl³ "− Sektor rybołówstwa stanowi strategiczny zasób UE z punktu widzenia zaopatrywania ludności w żywność i w znacznym stopniu przyczynia się do rozwoju lokalnego, zatrudnienia oraz zachowania tradycji kulturowych społeczności nadbrzeżnych. Niestety w ostatnich latach następował stopniowy spadek produkcji, w znacznym stopniu z powodu obowiązywania niektórych unijnych przepisów na rzecz ochrony ekosystemu morskiego, takich jak rozporządzenie w sprawie Morza Śródziemnego, które ma w zamierzeniu propagować bardziej zrównoważone rybołówstwo, ale które faktycznie doprowadziło do upadku całego sektora. Nasi rybacy są zmuszeni do zmniejszenia połowów, jednakże popyt rośnie, a wraz z nim rośnie import z państw trzecich. Jeśli mamy zapobiegać nieuczciwej konkurencji i chronić konsumentów, musimy sprawić, by importowane produkty spełniały te same wymogi, co produkty pochodzące z UE. Faktycznie produkty importowane są tańsze, ale są również gorszej jakości i nie można zagwarantować ich bezpieczeństwa. Dlatego ważne jest wzmocnienie sprawiedliwego, przejrzystego i zrównoważonego handlu w sektorze, w tym w zakresie potrzeby wprowadzenia rygorystycznych kryteriów certyfikacji i oznakowania jakości i identyfikowalności produktów rybołówstwa i akwakultury."@pl^16,16 "− As pescas representam um recurso estratégico da UE em termos de abastecimento alimentar da população, para além de que o sector dá um contributo importante para o desenvolvimento local, para o emprego e para a preservação das tradições culturais das comunidades costeiras. Infelizmente, nos últimos anos temos vindo a assistir a uma gradual redução da produção, que se deve em particular a determinadas disposições da UE para proteger o ecossistema marinho, como é o caso do Regulamento para o Mediterrâneo, destinado a promover uma pesca mais sustentável, mas que, na realidade, deixou todo um sector de rastos. Os nossos pescadores estão a ser forçados a pescar menos, mas a procura está a aumentar e, consequentemente, também as importações de países terceiros. Para evitarmos uma concorrência desleal e para protegermos os consumidores, os produtos importados têm de observar os mesmos requisitos que os produtos da UE. De facto, os produtos importados são muitas vezes mais baratos, mas têm uma qualidade inferior e não oferecem garantias de segurança. Por conseguinte, é importante reforçar o comércio leal, transparente e sustentável no sector, incluindo a introdução de critérios rigorosos de etiquetagem e de certificação no que respeita à qualidade e à rastreabilidade dos produtos da pesca e da aquicultura."@pt¹⁷ "− Sectorul pescuitului reprezintă o resursă strategică în cadrul UE în ceea ce priveşte aprovizionarea populaţiei şi aduce o contribuţie semnificativă la dezvoltarea locală, ocupare şi conservarea tradiţiilor culturale ale comunităţilor litorale. Din păcate, în ultimii ani producţia a fost redusă treptat, nu în ultimul rând din cauza anumitor dispoziţii UE de protejare a ecosistemului marin, precum Regulamentul privind Marea Mediterană, care urmăreşte să promoveze un pescuit mai durabil, dar care de fapt a doborât un întreg sector. Pescarii noştri sunt forţaţi să pescuiască mai puţin, dar cererea creşte şi, prin urmare, cresc şi importurile din ţări terţe. Pentru a preveni concurenţa neloială şi pentru a-i proteja pe consumatori, produsele importate trebuie să respecte aceleaşi reguli ca produsele UE. În fapt, produsele importate sunt deseori mai ieftine, dar, de asemenea, sunt de calitate mai slabă, iar siguranţa lor nu poate fi garantată. Prin urmare, este important să se consolideze un comerţ echitabil, transparent şi durabil în acest sector, inclusiv în ceea ce priveşte necesitatea introducerii unor criterii stricte de certificare şi etichetare în raport cu calitatea şi trasabilitatea produselor pescăreşti şi de acvacultură."@ro¹⁸ "Odvetvie rybného hospodárstva predstavuje strategický zdroj v rámci EÚ, v ktorom ide o zásobovanie obyvateľstva a ktorý výrazne prispieva k miestnemu rozvoju, zamestnanosti a zachovaniu kultúrnych tradícií pobrežných komunít. Žiaľ, v posledných rokoch sme svedkami postupného znižovania výroby, v neposlednom rade z dôvodu niektorých ustanovení EÚ na ochranu morského ekosystému, napríklad stredomorského nariadenia, ktorého účelom je podporovať udržateľnejší rybolov, ale ktoré v skutočnosti dostalo celé odvetvie na kolená. Naši rybári sú nútení loviť menej, ale dopyt sa zvyšuje, a preto sa zvyšuje aj dovoz z tretích krajín. Ak sa má zabrániť nespravodlivej hospodárskej súťaži a ak majú byť spotrebitelia chránení, dovážané produkty musia spĺňať rovnaké pravidlá ako produkty EÚ. V skutočnosti sú dovážané produkty často lacnejšie, majú však aj nižšiu kvalitu a ich bezpečnosť nemožno zaručiť. Preto je dôležité posilniť spravodlivý, transparentný a trvalo udržateľný obchod v tomto odvetví, a to vrátane potreby zaviesť prísnejšie kritériá certifikácie a označovania súvisiace s kvalitou a sledovateľnosťou produktov rybolovu a akvakultúry."@sk¹⁹ ". − Ribiški sektor predstavlja strateški vir v EU, kar zadeva preskrbo prebivalstva, in bistveno prispeva k lokalnemu razvoju, zaposlovanju in ohranjanju kulturnih tradicij obalnih skupnosti. Žal smo bili zadnja leta priča postopnemu zmanjševanju proizvodnje, nenazadnje zaradi določenih določb EU za varovanje morskega ekosistema, kot je sredozemska uredba, ki je namenjena spodbujanju trajnostnega ribolova, a je dejansko na kolena spravila celoten sektor. Naši ribiči so prisiljeni k manjšemu ulovu, povpraševanje pa se povečuje in tako se povečuje tudi uvoz iz tretjih držav. Če želimo preprečiti nepošteno konkurenco in zavarovati potrošnike, morajo uvoženi proizvodi izpolnjevati enaka pravila kot proizvodi EU. Dejansko so uvoženi izdelki pogosto cenejši, a so tudi slabše kakovosti in njihove varnosti ni mogoče zagotoviti. Zato je pomembno okrepiti pošteno, pregledno in trajnostno trgovino v tem sektorju, vključno tudi v zvezi s potrebo po uvedbi strogih meril za certificiranje in označevanje glede kakovosti in sledljivosti ribiških proizvodov in proizvodov iz ribogojstva."@sl²⁰ "− Fiskerisektorn utgör en strategiskt viktig resurs inom EU när det gäller att tillgodose befolkningens behov av livsmedel, och bidrar också på ett väsentligt sätt till lokal utveckling, sysselsättning och upprätthållande av kulturtraditioner i kustsamhällen. Tyvärr har vi på senare år sett produktionen gradvis minska i omfattning, inte minst på grund av vissa EU-bestämmelser avsedda att skydda det marina ekosystemet. Ett exempel är regleringen av Medelhavet vars mål var att främja ett mer hållbart fiske men som i själva verket har fått en hel sektor på knä. Våra fiskare tvingas fiska mindre, men efterfrågan ökar och därför ökar även importen från tredjeländer. Om illojal konkurrens ska kunna förhindras och konsumenter skyddas måste importerade produkter följa samma regler som produkter från EU. Importerade produkter är faktiskt ofta billigare, men de har också lägre kvalitet och säkerheten kan inte garanteras. Därför är det viktigt att stärka rättvis, öppen och hållbar handel inom denna sektor, även när det gäller behovet att införa strikt certifiering och märkning om fiskeri- och vattenbruksprodukters kvalitet och spårbarhet."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Roberta Angelilli (PPE ),"^15,12 "per iscritto"¹⁵ "per iscritto."¹²