Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-07-08-Speech-4-285"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2010-07-08"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Explicaţii privind votul⁶
dcterms:Language	"it"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20100708.17.4-285"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-07-08-Speech-4-286⁶
lpv:speaker	lp:Mara Bizzotto⁶
lpv:spoken text	"La creazione del Servizio di Azione Esterna presenta fin dall´inizio aspetti poco chiari e controversi. Con una certa preoccupazione dovremmo interrogarci sulle possibili contraddizioni che potrebbero sorgere tra l´attività della futura diplomazia comunitaria e quella tradizionalmente esercitata dagli Stati membri. Gli Stati perderanno la libertà di determinare la loro politica estera? Pur non trattandosi di una preoccupazione riguardo ad uno scenario imminente, tuttavia vale la pena chiedersi nel medio/lungo termine quali effetti avrà l'istituzione di un simile servizio a livello europeo. Detto chiaramente: se l´idea di base è quella di emulare il modello americano, in cui la politica estera é gestita direttamente ed esclusivamente dal governo federale al di sopra dei 50 Stati, allora sarebbe meglio ricordarsi che il governo di Washington é eletto dai cittadini, e la sua politica estera riceve ogni quattro anni una legittimazione democratica che Commissione e Consiglio dell´UE - e nemmeno il futuro Servizio di Azione Esterna - non hanno. Con il voto contrario alla relazione del collega Brok, esprimo quindi la mia preferenza per una politica estera europea intergovernativa, visto che comunque l´affidamento della PESC al livello comunitario non garantirebbe la sopranazionalità delle scelte prese in un campo così delicato."@it¹²
lpv:spokenAs	substitute; PETI (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; EMPL (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; Conference of Delegation Chairs (2009-09-30--2014-06-30)²³ chair; Delegation for relations with Australia and New Zealand (2009-09-30--2014-06-30)²³ unknown; Lega Nord (2009-07-14--2014-06-30)²³ substitute; Delegation for relations with Canada (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; LIBE (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; EFD (2009-07-14--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"− Některé aspekty vytvoření Evropské služby pro vnější činnost byly od samého počátku nejasné a kontroverzní. Měli bychom s určitým znepokojením prozkoumat případné rozpory, které mohou vzniknout mezi činností budoucí diplomatické služby EU a činností tradičně prováděnou členskými státy. Členské státy již nebudou mít možnost definovat svou vlastní zahraniční politiku? Tato situace, která mne znepokojuje, nemusí nastat bezprostředně, ale pořád stojí za to, abychom se zeptali sami sebe, jaký dopad ve střednědobém až dlouhodobém horizontu bude mít vytvoření takovéto evropské služby. Když to řeknu jasně: je-li úmyslem v podstatě napodobit model USA, kdy zahraniční politiku řídí přímo a výhradně federální vláda, která je nadřazena hlavám 50 států, pak je třeba mít na paměti, že vláda USA je volena lidmi a její zahraniční politice je každé čtyři roky udělována demokratická legitimita, kterou Evropská komise, Evropská rada – a dokonce ani budoucí Evropská služba pro vnější činnost – nemají. Tím, že jsem hlasovala proti zprávě pana Broka, proto vyjadřuji, že dávám přednost mezivládní evropské zahraniční politice, protože kdybychom se spoléhali se na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku na evropské úrovni, nebyla by zaručena supranacionalita rozhodnutí přijatých v této citlivé oblasti."@cs¹ "Fra begyndelsen har visse aspekter af oprettelsen af Tjenesten for EU's Optræden Udadtil været uklare og kontroversielle. Vi bør nøje undersøge de mulige modsætninger, som kan opstå mellem de aktiviteter, der varetages af EU's fremtidige diplomatiske tjeneste, og de aktiviteter, der traditionelt er blevet udført af medlemsstaterne. Vil medlemsstaterne ikke længere frit kunne fastlægge deres egen udenrigspolitik? Det er måske ikke en umiddelbar situation, jeg er bekymret over, men vi bør stadig spørge os selv, hvilken indvirkning oprettelsen af en europæisk tjeneste som denne vil have på mellemlang til lang sigt. For at sige det direkte – hvis idéen grundlæggende er at efterligne den amerikanske model, hvor udenrigspolitikken direkte og alene forvaltes af den føderale regering hen over hovederne på de 50 stater, så skal vi huske, at den amerikanske regering vælges af folket, og at landets udenrigspolitik hvert fjerde år sikres demokratisk legitimitet, hvilket Kommissionen, Rådet og heller ikke den fremtidige EU-Udenrigstjeneste har. Ved at stemme imod Brok-betænkningen udtrykker jeg derfor mit ønske om en mellemstatslig europæisk udenrigspolitik, da den fælles udenrigs- og sikkerhedspolitik (FUSP) på europæisk plan ikke kan garantere overnationalitet for de beslutninger, der træffes på et så følsomt område."@da² "− Von Anfang an sind einige Aspekte bei der Schaffung des Europäischen Auswärtigen Dienstes unklar und umstritten gewesen. Wir sollten mit etwas Sorge die möglichen Widersprüche untersuchen, die zwischen der Tätigkeit des zukünftigen diplomatischen Dienstes der EU und derjenigen, die traditionell von den Mitgliedstaaten übernommen wird, auftreten können. Werden die Mitgliedstaaten nicht mehr die Freiheit haben, ihre eigene Außenpolitik zu definieren? Es ist vielleicht keine nahe bevorstehende Situation, über die ich meine Sorge ausdrücke, aber es lohnt sich trotzdem, dass wir uns fragen, welche Auswirkungen die Schaffung eines europäischen Dienstes wie diesem mittel- bis langfristig haben wird. Um es klar zu sagen: Wenn die Idee ist, im Grunde das US-Modell nachzubauen, bei dem die Außenpolitik direkt und ausschließlich von der Bundesregierung über die Köpfe der 50 Staaten hinweg geregelt wird, dann sollten wir daran denken, dass die US-Regierung vom Volk gewählt wird und ihr alle vier Jahre demokratische Legitimität gewährt wird, die die Europäische Kommission, der Europäische Rat – und selbst der zukünftige Europäische Auswärtige Dienst – nicht haben. Daher drücke ich durch meine Abstimmung gegen den Brok-Bericht meine Bevorzugung einer zwischenstaatlichen europäischen Außenpolitik aus, da das Vertrauen auf die Gemeinsame Außen- und Sicherheitspolitik (GASP) auf europäischer Ebene nicht die Überstaatlichkeit der Entscheidungen garantieren würde, die in diesem heiklen Bereich getroffen werden."@de⁹ "− Εξαρχής, ορισμένες απόψεις της δημιουργίας της Ευρωπαϊκής Υπηρεσίας Εξωτερικής Δράσης ήταν ασαφείς και αμφιλεγόμενες. Θα έπρεπε να εξετάσουμε με έναν κάποιο προβληματισμό τις πιθανές αντιθέσεις που ενδέχεται να προκύψουν μεταξύ της δραστηριότητας της μελλοντικής διπλωματικής υπηρεσίας της ΕΕ και εκείνης που εκτελείται κατά παράδοση από τα κράτη μέλη. Τα κράτη μέλη δεν θα είναι πλέον ελεύθερα να καθορίζουν τη δική τους εξωτερική πολιτική; Μπορεί η κατάσταση για την οποία εκφράζω ανησυχίες να μην είναι άμεσα επικείμενη, αλλά δεν παύει να κρίνεται σκόπιμο να αναρωτηθούμε ποιος θα είναι ο αντίκτυπος της δημιουργίας μίας ευρωπαϊκής υπηρεσίας όπως η παρούσα σε μεσοπρόθεσμο και μακροπρόθεσμο ορίζοντα. Για να το θέσω ξεκάθαρα: αν η βασική ιδέα είναι η εξομοίωση με το πρότυπο των ΗΠΑ, όπου την εξωτερική πολιτική διαχειρίζεται άμεσα και αποκλειστικά η ομοσπονδιακή κυβέρνηση που βρίσκεται πάνω από τους επικεφαλής των 50 κρατών, τότε πρέπει να θυμάται κανείς ότι η κυβέρνηση των ΗΠΑ εκλέγεται από τον λαό, και ότι κάθε τέσσερα χρόνια η εξωτερική της πολιτική λαμβάνει δημοκρατική νομιμοποίηση, κάτι που η Ευρωπαϊκή Επιτροπή, το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο –ακόμα και η μελλοντική Ευρωπαϊκή Υπηρεσία Εξωτερικής Δράσης– δεν διαθέτουν. Ως εκ τούτου, καταψηφίζοντας την έκθεση Brok, εκφράζω την προτίμησή μου προς μία διακυβερνητική ευρωπαϊκή εξωτερική πολιτική, διότι το να βασιστούμε στην κοινή εξωτερική πολιτική και πολιτική ασφάλειας (ΚΕΠΠΑ) σε ευρωπαϊκό επίπεδο δεν εγγυάται την υπερθνικότητα των αποφάσεων που λαμβάνονται σε έναν τόσο ευαίσθητο τομέα."@el¹⁰ "− From the outset, some aspects of the creation of the European External Action Service have been unclear and controversial. We should examine with some concern the possible contradictions that may emerge between the activity of the future EU diplomatic service and that traditionally carried out by the Member States. Will the Member States no longer be free to define their own foreign policy? It may not be an imminent situation that I am expressing concern about, but it is still worth asking ourselves what impact the creation of a European service such as this will have in the medium to long term. To put it clearly: if the idea is basically to emulate the US model, whereby foreign policy is managed directly and exclusively by the federal government over the heads of the 50 states, then it ought to be remembered that the US Government is elected by the people, and every four years its foreign policy is granted democratic legitimacy, which the European Commission, the European Council – and even the future European External Action Service – do not have. Therefore, by voting against the Brok report I am expressing my preference for an intergovernmental European foreign policy, since relying on the Common Foreign and Security Policy (CFSP) at European level would not guarantee the supranationality of the decisions taken in such a sensitive area."@en⁴ "− Desde el principio, algunos aspectos de la creación del Espacio Europeo de Acción Exterior han sido confusos y polémicos. Debemos examinar con cierta preocupación las posibles contradicciones que puedan surgir entre la actividad del futuro servicio diplomático de la UE y la que normalmente llevan a cabo los Estados miembros. ¿Los Estados miembros dejarán de tener la libertad de definir su propia política exterior? Puede que no sea una situación inminente que estoy expresando preocupación, pero todavía vale la pena preguntarse qué impacto tendrá la creación de un servicio europeo de este tipo a medio y largo plazo. Para decirlo claramente: si la idea es, básicamente, emular el modelo de los Estados Unidos, en el que la política exterior es manejada directamente y exclusivamente por el gobierno federal por encima de los responsables de los 50 Estados, entonces cabe recordar que el Gobierno de los Estados Unidos es elegido por el pueblo y que, cada cuatros años, se otorga legitimidad democrática a su política exterior, algo que la Comisión Europea y el Consejo Europeo —e incluso el futuro Servicio Europeo de Acción Exterior— no tienen. Por lo tanto, al votar en contra del informe Brok, estoy expresando mi preferencia por una organización intergubernamental de la política exterior europea, ya que depender de la política exterior y de seguridad común (PESC) a nivel europeo no garantizaría la supranacionalidad de las decisiones tomadas en un ámbito tan delicado."@es²¹ "− Euroopa välisteenistuse loomise mõningad asjaolud on algusest peale olnud ebaselged ja vastuolulised. Me peaksime teatava murega uurima võimalikke vastuolusid, mis võivad esile kerkida Euroopa Liidu tulevase diplomaatilise teenistuse tegevuse ja tavakohaselt liikmesriikide poolt ellu viidava tegevuse vahel. Kas liikmesriigid ei saa enam oma välispoliitikat vabalt määratleda? See, mille pärast ma muret väljendan, ei pruugi juhtuda kohe, kuid sellegipoolest tasub endalt küsida, millist mõju avaldab sellise Euroopa teenistuse loomine keskpikas ja pikas perspektiivis. Lühidalt: kui sisuline eesmärk on jäljendada Ameerika Ühendriikide mudelit, mille kohaselt välispoliitikat haldab otseselt ja eranditult föderaalvalitsus üle 50 osariigi peade, siis tuleks meeles pidada, et Ameerika Ühendriikide valitsuse valib rahvas ja tema välispoliitikale antakse iga nelja aasta tagant demokraatlik legitiimsus, mis Euroopa Komisjonil, Euroopa Ülemkogul ja isegi tulevasel Euroopa välisteenistusel puudub. Hääletades Elmar Broki raporti vastu, tahan ma niisiis öelda, et eelistaksin valitsustevahelist Euroopa välispoliitikat, sest tuginemine ühisele välis- ja julgeolekupoliitikale Euroopa tasandil ei tagaks nii tundlikus valdkonnas tehtavate otsuste riigiülesust."@et⁵ "− Euroopan ulkosuhdehallinnon luomiseen on alusta alkaen liittynyt epäselvyyksiä ja kiistakysymyksiä. Meidän olisi jokseenkin huolella tutkittava mahdollisia ristiriitoja, joita tulevan Euroopan ulkosuhdehallinnon toiminnan ja jäsenvaltioiden perinteisen toiminnan välillä saattaa ilmetä. Eivätkö jäsenvaltiot enää saa määritellä omaa ulkopolitiikkaansa? En ehkä ole nyt huolissani aivan lähitulevaisuudessa uhkaavasta tilanteesta, mutta silti meidän on syytä kysyä, millaisia vaikutuksia tällaisen eurooppalaisen yksikön perustamisesta aiheutuu keskipitkällä ja pitkällä aikavälillä. Tarkoitan siis seuraavaa: jos tarkoituksena on periaatteessa ottaa mallia Yhdysvalloista, jossa ulkopolitiikkaa johtaa suoraan ja yksinomaan liittovaltion hallitus, jolle 50 osavaltion päämiehet ovat alisteisia, niin olisi muistettava, että Yhdysvaltain hallituksen on valinnut kansa ja hallituksen ulkopolitiikalle annetaan joka neljäs vuosi demokraattinen legitimiteetti, jota ei ole Euroopan komissiolla, Eurooppa-neuvostolla – eikä myöskään tulevalla Euroopan ulkosuhdehallinnolla. Äänestämällä Brokin mietintöä vastaan ilmaisen siis pitäväni parempana hallitustenvälistä eurooppalaista ulkopolitiikkaa, koska yhteiseen ulko- ja turvallisuuspolitiikkaan (YUTP) turvautuminen EU:n tasolla ei takaisi näin arkaluonteisella alalla tehtyjen päätösten ylikansallisuutta."@fi⁷ "− Depuis le début, certains aspects de la création du service européen pour l’action extérieure sont obscurs et controversés. Nous devrions examiner avec une certaine inquiétude les éventuelles contradictions qui peuvent émerger entre l’activité du futur service diplomatique de l’UE et celle traditionnellement menée par les États membres. Les États membres ne seront-ils plus libres de définir leur propre politique étrangère? J’exprime une préoccupation concernant une situation qui n’est certes peut-être pas imminente, mais il vaut toujours la peine de se demander quel sera l’impact à moyen et long terme de la création d’un service européen tel que celui-ci. En d’autres termes: si l’idée est au fond d’imiter le modèle américain, où la politique étrangère est gérée directement et exclusivement par le gouvernement fédéral sur les dirigeants des 50 États, alors on devrait se souvenir que le gouvernement américain est élu par le peuple, et tous les quatre ans une légitimité démocratique est accordée à sa politique étrangère, ce que n’ont pas la Commission européenne et le Conseil européen - ni même le futur service européen pour l’action extérieure. Par conséquent, en votant contre le rapport Brok, j’exprime ma préférence pour une politique étrangère européenne intergouvernementale, étant donné que le fait de se reposer sur la politique étrangère et de sécurité commune (PESC) au niveau européen ne garantirait pas la supranationalité des décisions prises dans un domaine aussi délicat."@fr⁸ ". Az Európai Külügyi Szolgálat létrehozásának egyes aspektusai már a kezdetektől fogva homályosak és ellentmondásosak. Alapos vizsgálatnak kell alávetnünk azokat a lehetséges ellentmondásokat, amelyek az Európai Unió diplomáciai szolgálata és a hagyományosan a tagállamok által végzett diplomáciai feladatok között adódhatnak. A tagállamok ezentúl nem dönthetnek szabadon saját külpolitikájukról? Lehetséges, hogy aggályaim tárgya nem a közeljövőben ölt testet, mégis érdemes feltenni magunknak a kérdést, milyen hatásai lesznek egy ilyen európai szolgálat létrehozásának középtávon és hosszú távon. Röviden összefoglalva: ha az Egyesült Államokban alkalmazott modell utánzása a cél, ahol a külpolitikát közvetlenül és kizárólag a szövetségi kormány alakítja az 50 állam fölött, akkor nem szabad elfeledkeznünk arról, hogy az Egyesült Államok kormányát a szavazók választják, így a külpolitika négy évente demokratikus legitimitást nyer, ami az Európai Bizottságról, az Európai Tanácsról és a jövőben létrehozandó Európai Külügyi Szolgálatról nem mondható el. Ezért a Brok-jelentés elleni szavazatommal azt szeretném kifejezni, hogy a kormányközi európai külpolitikában hiszek, mivel az európai szintű közös kül- és biztonságpolitika (KKBP) nem garantálná a döntések szupranacionális jellegét ezen az érzékeny területen."@hu¹¹ "− Tam tikri Europos išorės veiksmų tarnybos sukūrimo aspektai iš pat pradžių buvo neaiškūs ir prieštaringi. Turėtume rūpestingai išnagrinėti galimus prieštaravimus, kurių gali kilti vykdant būsimosios Europos Sąjungos diplomatinės tarnybos ir tradiciškai valstybių narių atliekamą veiklą. Ar valstybės narės nebegalės pačios apibrėžti savo užsienio politikos? Galbūt ši padėtis, dėl kurios reiškiu susirūpinimą, nėra neišvengiama, tačiau vis tiek verta paklausti savęs, kokį poveikį turės tokios kaip ši Europos tarnybos įkūrimas per vidutinės trukmės arba ilgą laiką. Aiškiau apibendrinant: jei iškelta pagrindinė mintis – kopijuoti JAV modelį, kai užsienio politiką tiesiogiai ir išimtinai valdo federalinė vyriausybė, neatsižvelgdama į 50 valstijų, reikia nepamiršti, kad JAV Vyriausybė renkama pačių žmonių, ir kas ketverius metus jos užsienio politikai suteikiamas demokratinis teisėtumas, kurio neturi Europos Komisija, Europos Vadovų Taryba ir netgi būsimoji Europos išorės veiksmų tarnyba. Todėl balsuodama prieš E. Broko pranešimą pareiškiu labiau palaikanti tarpvyriausybinę Europos užsienio politiką, nes pasitikėjimas bendra užsienio ir saugumo politika (BUSP) Europos lygmeniu neužtikrins tokioje svarbioje srityje priimamų sprendimų viršvalstybiškumo."@lt¹⁴ "− Jau no paša sākuma vairāki Eiropas Ārējās darbības dienesta izveides aspekti ir bijuši neskaidri un pretrunīgi. Mums rūpīgi būtu jāizvērtē, kādas iespējamās pretrunas varētu rasties starp jaunā ES diplomātiskā dienesta darbību un dalībvalstu tradicionāli īstenotajām funkcijām. Vai dalībvalstis vairs nevarēs brīvi noteikt savu ārpolitiku? Iespējams, situācija nemaz nebūs tik draudīga, kā man šķiet, taču ir vērts padomāt par to, kāda būs šāda Eiropas dienesta izveides ietekme vidējā termiņā un ilgtermiņā. Precīzāk sakot, ja idejas būtība ir izveidot modeli, kurš ir līdzīgs ASV modelim, kur ārpolitiku tieši un ekskluzīvi pārvalda federālā valdība, nevis 50 štatu valdību vadītāji, būtu jāatceras, ka ASV valdību ievēl tauta un reizi četros gados ASV ārpolitikai tiek noteikta demokrātiska leģitimitāte, kādas nav Eiropas Komisijai, Eiropadomei un pat jaunajam Eiropas Ārējās darbības dienestam. Tāpēc, balsojot pret kunga ziņojumu, es vēlos paust atbalstu Eiropas ārpolitikas pārvaldībai starpvaldību līmenī, jo paļaušanās uz kopējo ārpolitiku un drošības politiku (KĀDP) Eiropas līmenī nenodrošina šādā sensitīvā jomā pieņemto lēmumu pārvalstiskumu."@lv¹³ "La creazione del Servizio di Azione Esterna presenta fin dall´inizio aspetti poco chiari e controversi. Con una certa preoccupazione dovremmo interrogarci sulle possibili contraddizioni che potrebbero sorgere tra l´attività della futura diplomazia comunitaria e quella tradizionalmente esercitata dagli Stati membri. Gli Stati perderanno la libertà di determinare la loro politica estera? Pur non trattandosi di una preoccupazione riguardo ad uno scenario imminente, tuttavia vale la pena chiedersi nel medio/lungo termine quali effetti avrà l'istituzione di un simile servizio a livello europeo. Detto chiaramente: se l´idea di base è quella di emulare il modello americano, in cui la politica estera é gestita direttamente ed esclusivamente dal governo federale al di sopra dei 50 Stati, allora sarebbe meglio ricordarsi che il governo di Washington é eletto dai cittadini, e la sua politica estera riceve ogni quattro anni una legittimazione democratica che Commissione e Consiglio dell´UE - e nemmeno il futuro Servizio di Azione Esterna - non hanno. Con il voto contrario alla relazione del collega Brok, esprimo quindi la mia preferenza per una politica estera europea intergovernativa, visto che comunque l´affidamento della PESC al livello comunitario non garantirebbe la sopranazionalità delle scelte prese in un campo così delicato."@mt¹⁵ ". Vanaf het begin zaten er aan de oprichting van de Europese dienst voor extern optreden enkele onduidelijke en controversiële aspecten. Zo zouden we ons met enige bezorgdheid moeten afvragen of de activiteiten van de toekomstige communautaire diplomatieke dienst niet strijdig zijn met de diplomatieke diensten die traditiegetrouw door de lidstaten worden uitgevoerd. Zullen de landen hun vrijheid kwijtraken om hun eigen buitenlands beleid te bepalen? Nu zal de soep wel niet zo heet gegeten worden, maar toch is het de moeite waard eens te kijken welke effecten de oprichting van zo’n dienst op Europees niveau op de middellange en lange termijn zal hebben. Anders gezegd: als het eigenlijk de bedoeling is het Amerikaanse model na te apen, waarin het buitenlands beleid rechtstreeks en exclusief wordt beheerd door de federale regering over de rug van de 50 staten heen, moeten we ons wel realiseren dat de regering in Washington door de burgers wordt gekozen. Haar buitenlands beleid krijgt elke vier jaar de democratische legitimering die de Commissie en de Raad van de EU niet hebben – en de toekomstige Europese dienst voor extern optreden ook niet heeft. Door tegen het verslag-Brok te stemmen druk ik dus mijn voorkeur uit voor een intergouvernementeel Europees buitenlands beleid, aangezien een GBVB op communautair niveau geen garantie biedt dat de keuzen die op zo’n gevoelig gebied genomen worden, werkelijk supranationaal zijn."@nl³ "− Od samego początku niektóre aspekty ustanowienia Europejskiej Służby Działań Zewnętrznych nie były jasne i budziły kontrowersje. Powinniśmy przeanalizować z pewnym zaniepokojeniem ewentualne sprzeczności, które mogą się pojawić pomiędzy działalnością przyszłej służby dyplomatycznej Unii Europejskiej a działalnością prowadzoną tradycyjne przez poszczególne państwa członkowskie. Czy państwa członkowskie nie będą już dłużej miały swobody kształtowania własnej polityki zagranicznej? Być może ten hipotetyczny scenariusz, którego się obawiam, nie prędko się zrealizuje, ale mimo to warto zadać sobie pytanie, jakie będą konsekwencje utworzenia takiej europejskiej służby w średnim i dłuższym okresie. Stawiając sprawę jasno: jeżeli koncepcja, o której tutaj mowa, ma przede wszystkim opierać się na modelu amerykańskim, zgodnie z którym polityką zagraniczną zarządza bezpośrednio i wyłącznie rząd federalny, ponad głowami 50 stanów, to należałoby wówczas pamiętać, że rząd Stanów Zjednoczonych wybierany jest przez obywateli tego kraju i co każde cztery lata polityka zagraniczna tego kraju uzyskuje legitymację demokratyczną, której nie ma ani Komisja Europejska, ani Rada Europejska, ani nawet planowana Europejska Służba Działań Zewnętrznych. Dlatego głosując za odrzuceniem sprawozdania pana posła Broka, opowiadam się za międzyrządową europejską polityką zagraniczną, ponieważ poleganie na wspólnej polityce zagranicznej i bezpieczeństwa (WPZiB) na szczeblu europejskim nie gwarantowałoby ponadnarodowości decyzji podejmowanych w tak wrażliwym obszarze."@pl¹⁶ "− Desde o início que alguns aspectos da criação do Serviço Europeu para a Acção Externa foram duvidosos e controversos. Devemos examinar com alguma preocupação as possíveis contradições que podem surgir entre a actividade do futuro serviço diplomático da UE e a actividade tradicionalmente desenvolvida pelos Estados-Membros. Os Estados-Membros já não serão livres de definir a sua própria política externa? Esta situação que me preocupa pode não estar iminente, mas vale a pena reflectirmos sobre o impacto que a criação de um serviço europeu como este terá a médio e a longo prazo. Mais explicitamente: se a ideia é basicamente imitar o modelo dos EUA, em que a política externa é gerida directa e exclusivamente pelo Governo federal sem a interferência dos 50 Estados, então deveríamos recordar que o Governo dos EUA é eleito pelo povo e, a cada quatro anos, é concedida uma legitimidade democrática à política externa, que a Comissão Europeia, o Conselho Europeu – e até o futuro Serviço Europeu para a Acção Externa – não possuem. Assim, ao votar contra o relatório Brok estou a manifestar a minha preferência por uma política externa europeia intergovernamental, pois depender da Política Externa e de Segurança Comum (PESC) a nível europeu não garantiria a supranacionalidade das decisões tomadas neste domínio tão delicado."@pt¹⁷ "− Chiar de la început, unele aspecte ale creării Serviciului european pentru acţiune externă au fost neclare şi controversate. Ar trebui să examinăm cu oarecare îngrijorare posibilele contradicţii care pot apărea între activitatea viitorului serviciu diplomatic al UE şi activitatea desfăşurată în mod tradiţional de statele membre. Oare statele membre nu vor mai fi libere să îşi definească propria politică externă? Poate că situaţia în privinţa căreia îmi exprim îngrijorarea nu este una iminentă, însă tot merită să ne întrebăm ce impact va avea pe termen mediu şi lung crearea unui serviciu european precum acesta. Mai clar, dacă ideea este să se imite practic modelul SUA, în cadrul căruia politica este gestionată direct şi exclusiv de guvernul federal al celor 50 de state, atunci ar trebui să se ţină cont că guvernul SUA este ales de oameni şi că la fiecare patru ani politicii sale externe i se acordă legitimitate democratică, o legitimitate pe care Comisia Europeană, Consiliul European – şi chiar viitorul Serviciu european pentru acţiune externă – nu o au. Deci, prin votul împotriva raportului Brok, îmi exprim preferinţa pentru o politică externă europeană interguvernamentală, deoarece politica externă şi de securitate comună (PESC) la nivel european nu ar garanta caracterul supranaţional al deciziilor luate într-un domeniu atât de delicat."@ro¹⁸ "− Niektoré aspekty vytvorenia Európskej služby pre vonkajšiu činnosť boli od začiatku nejasné a sporné. Mali by sme starostlivo preskúmať možné rozpory, ktoré môžu vzniknúť medzi činnosťou budúcej diplomatickej služby EÚ a činnosťou, ktorú tradične vykonávajú členské štáty. Nebudú si už môcť členské štáty slobodne určovať svoju vlastnú zahraničnú politiku? Situácia, ktorá ma znepokojuje, možno nemusí vzniknúť bezprostredne, ale stále stojí za to, aby sme si položili otázku, aký vplyv bude mať vytvorenie európskej služby takéhoto druhu zo strednodobého a dlhodobého hľadiska. Poviem to jasne: ak je základnou myšlienkou napodobniť americký model, podľa ktorého zahraničnú politiku riadi priamo a výlučne federálna vláda zastrešujúca 50 štátov, potom by sme mali pamätať na to, že vládu USA si volia ľudia a ich zahraničná politika nadobúda každé štyri roky demokratickú legitimitu, ktorú Európska komisia, Európska rada a dokonca ani budúca Európska služba pre vonkajšiu činnosť nemajú. Hlasovaním proti správe pána Broka preto vyjadrujem, že uprednostňujem medzivládnu európsku zahraničnú politiku, keďže spoliehanie sa na spoločnú zahraničnú a bezpečnostnú politiku (SZBP) na európskej úrovni by nezaručilo nadnárodnosť rozhodnutí, ktoré sa prijímajú v takej citlivej oblasti."@sk¹⁹ "− Od samega začetka so bili nekateri vidiki ustanovitve Evropske službe za zunanje delovanje nejasni in sporni. Skrbno bi morali pregledati morebitna protislovja, ki bi lahko nastala med dejavnostjo prihodnje diplomatske službe EU in med dejavnostjo, ki jo običajno izvajajo države članice. Ali države članice ne bodo več imele možnosti svobodno opredeljevati svojih zunanjih politik? Morda ne gre za neizbežen položaj, glede katerega izražam svojo skrb, a še vedno si velja postaviti vprašanje, kakšen vpliv bo imela srednjeročno in dolgoročno ustanovitev evropske službe, kot je ta. Če povem jasno: če je namen v osnovi le posnemati model Združenih držav, pri katerem zunanjo politiko upravlja neposredno zvezna vlada nad voditelji 50 držav, potem si moramo zapomniti, da vlado Združenih držav volijo ljudje in da vsaka štiri leta njena zunanja politika dobi demokratično legitimnost, tega pa Evropska komisija, Evropski svet – in celo prihodnja Evropska služba za zunanjepolitične zadeve – nimjo. Zato z glasovanjem proti poročilu gospoda Broka izražam svojo nagnjenost k medvladni evropski zunanji politiki, ker zanašanje na skupno zunanjo in varnostno politiko (SZVP) na ravni EU ne bi zagotovilo nadnacionalnosti odločitev, sprejetih na tako občutljivem področju."@sl²⁰ "− Från början var vissa aspekter angående inrättandet av den europeiska avdelningen för yttre åtgärder otydliga och kontroversiella. Vi bör med viss oro undersöka de motsägelser som kan uppstå mellan verksamheten inom EU:s framtida diplomattjänst och de tjänster som traditionellt sett har utförts av medlemsstaterna. Kommer medlemsstaterna inte längre att ha frihet att utforma sin egen utrikespolitik? Det kanske inte är en nära förestående situation som jag uttrycker min oro över men vi bör alltjämt fråga oss själva vilka konsekvenser inrättandet av EEAS kommer att få på medellång och lång sikt. För att tala klarspråk: om idén i grund och botten är att efterlikna den amerikanska modellen där utrikespolitiken uteslutande förvaltas direkt av den federala regeringen över huvudena på de 50 staterna bör man komma ihåg att den amerikanska regeringen är folkvald och att vart fjärde år beviljas dess utrikespolitik demokratisk legitimitet, vilket kommissionen, rådet – och till och med den framtida europeiska avdelningen för yttre åtgärder – saknar. Genom att rösta mot Brokbetänkandet visar jag därmed att jag föredrar en mellanstatlig europeisk utrikespolitik. Att utnyttja den gemensamma utrikes- och säkerhetspolitiken (Gusp) på EU-nivå garanterar nämligen inte att de beslut som fattas inom ett så känsligt område är överstatliga."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Mara Bizzotto (EFD ),"^15,12 "per iscritto"^15,12