Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-05-19-Speech-3-421"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2010-05-19"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Dialogul dintre universități şi mediul de afaceri: un nou parteneriat pentru modernizarea universităților europene (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"da"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20100519.23.3-421"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-05-19-Speech-3-422⁶
lpv:speaker	lp:Morten Løkkegaard⁶
lpv:spoken text	"Fru formand! Jeg siger tak til de forskellige ordførere for et godt samarbejde. Som ALDE's skyggeordfører på sagen er jeg meget tilfreds med betænkningen. Vi har formået at blive enige om en betænkning med anbefalinger til forbedringer af samarbejdet mellem universiteter og erhvervsliv – en betænkning, som frem for alt indeholder helt konkrete initiativer til modernisering af universiteterne. Europas universiteter halter som bekendt efter verdenseliten, hvilket også har store konsekvenser for den europæiske konkurrenceevne. Det er derfor ikke overraskende, at uddannelse, forskning og innovation har fået høj prioritering i såvel Kommissionens arbejdsprogram som i 2020-strategien. Jeg håber selvfølgelig, at der vil være et flertal for, at denne politiske opprioritering også følges op med øget finansiering. Vi står nu i en situation, hvor vi er nødt til at tænke ud over de konventionelle rammer for vores uddannelsessystem, og vi kan starte med at bryde muren ned mellem universiteterne og dem, der har gavn af universiteternes output, nemlig erhvervslivet. Vi har særlig fokus på to ting, som jeg vil knytte et par ord til. For det første vil jeg nævne modernisering af pensum. Det er vigtigt, at der kommer øget fokus på tværfaglighed og udvikling af de færdigheder, der rent faktisk efterspørges af erhvervslivet. Universitetsuddannelser skal i højere grad afspejle behovet på arbejdsmarkedet, og uddannelserne skal indrettes derefter, bl.a. i form af mere erhvervsrelevante læseplaner, som erhvervslivet omvendt bør bidrage aktivt til at modernisere. For det andet vil jeg nævne mobilitet. Det er vigtigt, at kløften mellem universiteter og erhvervsliv bliver mindre, og at der er personer, der bygger bro mellem universiteterne og erhvervslivet. Erhvervspraktik er et godt eksempel på, hvordan universitetsstuderende erhverver sig praktisk erfaring og efterfølgende kan bringe denne erfaring ind i studierne. Samtidig bliver de studerende mere parate til at træde ud på arbejdsmarkedet efter en uddannelse. Praktik bør selvfølgelig støttes og fremmes i Europa. Også forskning kan danne bro mellem universiteter og erhvervsliv. Jeg har før omtalt sådan en helt privat kæphest, jeg har haft, nemlig den danske erhvervs-ph.d.-ordning, hvor en ansat i en virksomhed i Danmark kan erhverve sig en ph.d. ved et dansk universitet med offentligt tilskud. Jeg afholdt faktisk en debataften i Bruxelles den 3. februar 2010 i Parlamentet med bred deltagelse fra såvel erhvervslivet som universitetsverdenen, og holdningen ved denne aften var ganske entydig: en EU-erhvervs-ph.d.-ordning vil være et yderst nyttigt værktøj til at fremme specialiseret erhvervsrelevant forskning og til at fremme konkurrenceevnen i det europæiske erhvervsliv og dermed skabe flere jobs og økonomisk vækst. Altså en fuldstændig entydig opbakning fra begge parter. Derudover er det en yderst effektiv metode til at bringe erhvervserfaring og praktisk viden ind på universiteterne og på den måde gøre undervisningen mere fokuseret på kompetence og viden, som er relevant for efterspørgslen på arbejdsmarkedet. Ordningen kunne integreres i det eksisterende Marie Curie-program, eventuelt under programmet for "Industrial Academic Partnership", og vil medvirke til at styrke forfølgelsen af Bologna-processens mål. Jeg er glad for, at vi i morgen kan vedtage en betænkning, som indeholder en anbefaling om at oprette netop sådan en ordning."@da²
lpv:spokenAs	unknown; Venstre, Danmarks Liberale Parti (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; ALDE (2009-07-14--2014-06-30)²³ vice-chair; CULT (2009-07-20--2012-01-18)²³ substitute; Delegation for relations with the United States (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; IMCO (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; Delegation for relations with South Africa (2009-09-16--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Paní předsedající, rád bych poděkoval různým zpravodajům za jejich vynikající spolupráci. Jako stínový zpravodaj pro tuto problematiku za skupinu Aliance liberálů a demokratů pro Evropu jsem touto zprávou velmi potěšen. Podařilo se nám dohodnout se na zprávě obsahující doporučení ke zlepšení spolupráce mezi univerzitami a podniky – zprávě, která především obsahuje zcela konkrétní podněty k modernizaci univerzit. Evropské univerzity, jak všichni víme, zaostávají za světovou elitou a to má závažné důsledky pro konkurenceschopnost Evropy. Proto nepřekvapuje, že je vzdělávání, výzkumu a inovaci věnována velká pozornost v pracovním programu Komise a ve strategii Evropa 2020. Doufám ovšem, že většina se vysloví pro to, aby za tímto růstem významu této politiky na žebříčku priorit následovalo také zvýšení finančních prostředků. Nyní jsme v situaci, kdy musíme myslet dále, za obvyklý rámec našich vzdělávacích systémů, a můžeme začít tím, že zboříme zdi mezi univerzitami a oblastí, která z výsledků univerzit těží, totiž podniky. Zaměřujeme se zejména na dvě oblasti, a řeknu k nim několik slov. Zaprvé bych se chtěl zmínit o modernizaci studijních programů. Je důležité, aby zde byl kladen větší důraz na mezioborovost a rozvíjení dovedností, jež konkrétně požaduje podnikatelské prostředí. Studijní plány na univerzitách musí ve větší míře odrážet požadavky trhu práce a při jejich koncipování je třeba na to pamatovat, například formou studijních programů odpovídajících potřebám podniků, přičemž podnikatelský sektor by zase měl aktivně napomáhat při jejich neustálé aktualizaci. Druhé téma, o kterém bych se chtěl zmínit, je mobilita. Je důležité, aby se snižoval odstup mezi univerzitami a podniky a aby zde byli lidé, kteří tento odstup překonají. Dobrým příkladem toho, jak univerzitní studenti mohou získat praktické zkušenosti a následně je přenést do svého studia, jsou pracovní stáže. Tito studenti jsou zároveň po ukončení studia lépe připraveni pro vstup na trh práce. Stáže spojené s praxí by v Evropě rozhodně měly být podporovány. Také výzkum může budovat mosty mezi univerzitami a podniky. Již dříve jsem hovořil o svém osobním koníčku, a sice o programu PhD v dánských podnicích, kdy zaměstnanec podniku v Dánsku může s pomocí veřejného grantu získat titul PhD na některé z dánských univerzit. Dne 3. února 2010 jsem uspořádal v Parlamentu v Bruselu diskusi za široké účasti podnikatelského sektoru i univerzit, a názor byl toho večera zcela jasný: program PhD v podnicích EU by byl nanejvýš užitečným nástrojem rozvoje specializovaného výzkumu odpovídajícího potřebám podniků a posilování konkurenceschopnosti v evropských podnicích, čímž se vytvoří více pracovních míst a hospodářský růst. Získal tak zcela jednoznačnou podporu z obou zainteresovaných stran. Navíc je to nejúčinnější způsob přenosu zkušeností podniků a praktických znalostí na univerzity, což umožňuje více se ve výuce zaměřit na dovednosti a znalosti odpovídající požadavkům trhu práce. Tento projekt by mohl být integrován do stávajícího programu Marie Curie, možná v rámci programu partnerství mezi průmyslovými podniky a vysokými školami, a pomohl by posílit úsilí o dosažení cílů Boloňského procesu. Těší mě, že zítra budeme moci přijmout zprávu, která obsahuje doporučení k zavedení takového systému."@cs¹ "Frau Präsidentin, ich möchte mich bei den verschiedenen Berichterstattern für deren ausgezeichnete Zusammenarbeit bedanken. Als Schattenberichterstatter der Fraktion der Allianz der Liberalen und Demokraten für Europa für dieses Thema bin ich sehr zufrieden mit diesem Bericht. Wir haben es geschafft, uns auf einen Bericht zu verständigen, der Empfehlungen für eine verbesserte Zusammenarbeit zwischen Hochschulen und Wirtschaft ausspricht, ein Bericht, der darüber hinaus sehr spezifische Maßnahmen zur Modernisierung von Hochschulen enthält. Wie wir alle wissen, hinken Europas Hochschulen hinter der Weltelite hinterher. Diese Tatsache wirkt sich auch in großem Maße auf die Wettbewerbsfähigkeit Europas aus. Deshalb ist es nicht erstaunlich, dass den Bereichen Bildung, Forschung und Innovation sowohl im Arbeitsprogramm der Kommission als auch in der Strategie Europa 2020 höchste Priorität eingeräumt wurde. Natürlich hoffe ich, dass die Mehrheit auch für eine Mittelaufstockung ist, der mit dieser höheren Einstufung einhergeht. Wir befinden uns momentan in einer Situation, in der wir außerhalb des klassischen Rahmens unserer Bildungssysteme denken müssen, und wir können damit beginnen, indem wir die Hürden zwischen Hochschulen und Unternehmen, die letztendlich vom Output der Hochschulen profitieren, abbauen. Dabei konzentrieren wir uns insbesondere auf zwei Aspekte, zu denen ich einige Worte sagen werde. Zunächst möchte ich auf die Modernisierung der Studienpläne eingehen. Es ist wichtig, dass wir uns mehr auf die Interdisziplinarität und die Entwicklung der tatsächlich in Unternehmen verlangten Fähigkeiten konzentrieren. Hochschulkurse müssen in einem größeren Ausmaß den Anforderungen auf dem Arbeitsmarkt Rechnung tragen und müssen unter Berücksichtigung dieser Kenntnis erarbeitet werden. Dies kann zum Beispiel in Form der Einführung von verstärkt unternehmerisch orientierten Lehrplänen geschehen, die wiederum durch die aktive Teilnahme der Wirtschaft ständig aktualisiert werden sollten. Der zweite Aspekt, den ich betonen möchte, ist die Mobilität. Es ist wichtig, die Kluft zwischen Hochschulen und Wirtschaft zu schließen und Menschen zu haben, die Brücken bauen. Praktika sind ein gutes Beispiel dafür, wie Hochschulstudenten praktische Erfahrung gewinnen und in der Folge diese Erfahrung in ihr Studium einbringen können. Gleichzeitig sind diese Studenten besser auf den Einstieg in den Arbeitsmarkt nach ihrem Studium vorbereitet. Praktika sollten in Europa unbedingt unterstützt und gefördert werden. Forschung kann auch Brücken zwischen Hochschulen und Wirtschaft bauen. Ich habe bereits über mein persönliches Steckenpferd, nämlich das dänische „Doktoren in der Industrie-Programm“ gesprochen. Hier kann ein Angestellter in einem Betrieb in Dänemark mit Hilfe eines Stipendiums seitens der öffentlichen Hand einen Doktortitel an einer dänischen Universität erlangen. Am 3. Februar 2010 habe ich in Brüssel im Parlament einem Diskussionsabend mit breiter Teilnahme sowohl aus der Unternehmenswelt als auch aus Hochschulen beigewohnt. Die Sichtweise an diesem Abend war ziemlich eindeutig: Ein europäisches „Doktoren in der Industrie-Programm“ würde eine höchst sinnvolle Maßnahme darstellen, um gezielte und für Unternehmen sinnvolle Forschung sowie die Wettbewerbsfähigkeit in europäischen Unternehmen zu unterstützen und so mehr Arbeitsplätze zu schaffen und Wirtschaftswachstum herbeizuführen. Beide Parteien unterstützten eindeutig dieses Projekt. Darüber hinaus bietet dieses Projekt eine höchst wirksame Methode, um unternehmerische Erfahrung und praktisches Wissen in Hochschulen einfließen zu lassen. Der Unterricht kann so verstärkt auf die für den Arbeitsmarkt maßgeblichen Fähigkeiten und Kenntnisse zugeschnitten werden. Das Programm könnte in das bestehende Marie-Curie-Programm und möglicherweise im Rahmen des Programms „Wege und Partnerschaften zwischen Industrie und Hochschulen“ aufgenommen werden. Dadurch könnte auch die Weiterverfolgung der Ziele des Bologna-Prozesses verstärkt werden. Ich freue mich, dass wir morgen einen Bericht verabschieden können, der Empfehlungen zur Ausarbeitung eines solchen Programms enthält."@de⁹ "Κυρία Πρόεδρε, θα ήθελα να ευχαριστήσω τους διάφορους εισηγητές για την εξαίρετη συνεργασία τους. Ως σκιώδης εισηγητής επί του θέματος αυτού για την Ομάδα της Συμμαχίας Φιλελευθέρων και Δημοκρατών για την Ευρώπη, είμαι ιδιαίτερα ικανοποιημένος με την παρούσα έκθεση. Κατορθώσαμε να συμφωνήσουμε επί μίας έκθεσης που περιέχει συστάσεις για τη βελτίωση της συνεργασίας μεταξύ πανεπιστημίων και επιχειρήσεων – μίας έκθεσης που, πρωτίστως, περιέχει πολύ συγκεκριμένες πρωτοβουλίες για τον εκσυγχρονισμό των πανεπιστημίων. Τα πανεπιστήμια της Ευρώπης, όπως όλοι μας γνωρίζουμε, υστερούν έναντι της παγκόσμιας ελίτ, πράγμα το οποίο έχει επίσης σημαντικές συνέπειες για την ανταγωνιστικότητα της Ευρώπης. Συνεπώς, δεν προκαλεί έκπληξη το ότι τόσο στο πρόγραμμα εργασίας της Επιτροπής όσο και στην στρατηγική «Ευρώπη 2020» έχει δοθεί υψηλή προτεραιότητα στην εκπαίδευση, την έρευνα και την καινοτομία. Ελπίζω, φυσικά, ότι η πλειονότητα των βουλευτών θα ταχθεί υπέρ αυτής της αναβάθμισης της προτεραιότητας της εν λόγω πολιτικής αυξάνοντας και τη χρηματοδότηση. Σήμερα είμαστε αντιμέτωποι με μια κατάσταση στην οποία οφείλουμε να σκεπτόμαστε έξω από το συμβατικό πλαίσιο των εκπαιδευτικών συστημάτων μας, και μπορούμε να ξεκινήσουμε γκρεμίζοντας τα τείχη μεταξύ των πανεπιστημίων και του τομέα που καρπώνεται το παραγόμενο έργο των πανεπιστημίων, ήτοι των επιχειρήσεων. Εμείς επικεντρωνόμαστε σε δύο πράγματα, ειδικότερα, και θα αναφερθώ εν συντομία σε αυτά. Πρώτον, θα ήθελα να αναφέρω τον εκσυγχρονισμό του προγράμματος σπουδών. Είναι σημαντικό να υπάρξει εν προκειμένω μεγαλύτερη εστίαση στη διεπιστημονικότητα και στην ανάπτυξη των δεξιοτήτων που απαιτούνται σήμερα από τον επιχειρηματικό κόσμο. Τα πανεπιστημιακά μαθήματα πρέπει να απηχούν, σε μεγαλύτερο βαθμό, τις απαιτήσεις της αγοράς εργασίας και πρέπει να διαμορφώνονται έχοντας αυτό το στοιχείο κατά νου, λαμβάνοντας, για παράδειγμα, τη μορφή προγραμμάτων σπουδών που είναι πιο συναφή προς τις επιχειρήσεις, για τα οποία η επιχειρηματική κοινότητα, με τη σειρά της, οφείλει να μεριμνά ενεργά ώστε να τηρούνται ενήμερα. Το δεύτερο σημείο που θα ήθελα να αναφέρω είναι η κινητικότητα. Είναι σημαντικό να αμβλυνθεί το χάσμα μεταξύ πανεπιστημίων και επιχειρήσεων και να υπάρξουν άτομα που θα γεφυρώσουν το χάσμα αυτό. Οι περίοδοι πρακτικής άσκησης συνιστούν ένα καλό παράδειγμα για τον τρόπο με τον οποίο οι σπουδαστές πανεπιστημίων μπορούν να αποκτήσουν πρακτική εμπειρία και εν συνεχεία να μεταφέρουν την εμπειρία αυτή στις σπουδές τους. Παράλληλα, οι σπουδαστές αυτοί είναι καλύτερα προετοιμασμένοι να εισέλθουν στην αγορά εργασίας μετά την ολοκλήρωση των σπουδών τους. Οι περίοδοι πρακτικής άσκησης θα πρέπει ασφαλώς να υποστηριχθούν και να προαχθούν στην Ευρώπη. Η έρευνα μπορεί επίσης να δημιουργήσει γέφυρες μεταξύ των πανεπιστημίων και των επιχειρήσεων. Αναφέρθηκα προηγουμένως σε ένα προσφιλές σε εμένα θέμα, κοινώς στο δανικό σχέδιο επιχειρηματικών διδακτορικών προγραμμάτων, όπου ένας εργαζόμενος σε μια επιχείρηση στη Δανία μπορεί να αποκτήσει διδακτορικό τίτλο δανικού πανεπιστημίου μέσω δημόσιας επιχορήγησης. Πράγματι, διοργάνωσα μια βραδιά συζήτησης στο Κοινοβούλιο, στις Βρυξέλλες, στις 3 Φεβρουαρίου 2010 με την ευρεία συμμετοχή τόσο του επιχειρηματικού κόσμου όσο και των πανεπιστημίων, και η επικρατούσα άποψη της βραδιάς αυτής ήταν αρκετά σαφής: ένα ευρωπαϊκό σχέδιο επιχειρηματικών διδακτορικών προγραμμάτων θα συνιστούσε πολύ χρήσιμο εργαλείο για την προώθηση της εξειδικευμένης και συναφούς προς τις επιχειρήσεις έρευνας, καθώς και της ανταγωνιστικότητας, με αποτέλεσμα τη δημιουργία περισσότερων θέσεων απασχόλησης και οικονομικής ανάπτυξης. Η πρόταση αυτή έλαβε, ως εκ τούτου, την απόλυτη και κατηγορηματική στήριξη και των δύο πλευρών. Επιπλέον, πρόκειται για μια πολύ αποτελεσματική μέθοδο που φέρνει την επιχειρηματική εμπειρία και την πρακτική γνώση μέσα στα πανεπιστήμια και που εστιάζει, κατ’ επέκταση, τη διδασκαλία περισσότερο στις δεξιότητες και τη γνώση που είναι συναφείς προς τις απαιτήσεις της αγοράς εργασίας. Το πρόγραμμα θα μπορούσε να ενσωματωθεί στο υφιστάμενο πρόγραμμα Marie Curie, ενδεχομένως στο πλαίσιο του προγράμματος βιομηχανικής-ακαδημαϊκής εταιρικής σχέσης, και να συμβάλει στην ενίσχυση της επιδίωξης των στόχων της διαδικασίας της Μπολόνια. Χαίρομαι που, αύριο, θα είμαστε σε θέση να εγκρίνουμε μια έκθεση που περιέχει σύσταση για τη θεσμοθέτηση ενός τέτοιου προγράμματος."@el¹⁰ "Madam President, I would like to thank the various rapporteurs for their excellent cooperation. As shadow rapporteur on this matter for the Group of the Alliance of Liberals and Democrats for Europe, I am very pleased with the report. We have managed to agree on a report containing recommendations for improving cooperation between universities and business – a report that, above all, contains very specific initiatives for modernising universities. Europe’s universities, as we all know, limp behind the world’s elite, a fact which also has major consequences for Europe’s competitiveness. It is therefore not surprising that education, research and innovation have been given high priority in both the Commission’s work programme and the Europe 2020 strategy. Of course, I hope that the majority will be in favour of following this upgrading of the priority status of this policy with an increase in funding, too. We are currently in a situation where we need to think outside the conventional framework of our education systems and we can start by breaking down the walls between universities and the area that benefits from the universities’ output, namely business. We are focusing on two things, in particular, and I will say a few words about these. Firstly, I would like to mention the modernisation of the curriculum. It is important for there to be greater focus on interdisciplinarity and development of the skills that are actually demanded by the business world. University courses must reflect, to a greater extent, the requirements of the labour market and they must be set up with that in mind, for example, in the form of more business-relevant curricula, which, in turn, the business community should actively help to keep up-to-date. The second thing I would like to mention is mobility. It is important to reduce the gap between universities and business and for there to be people who bridge this gap. Work placements are a good example of how university students can gain practical experience and then subsequently bring that experience into their studies. At the same time, these students are better prepared to enter the labour market after their courses. Practical placements should definitely be supported and promoted in Europe. Research can also build bridges between universities and business. I have talked before about a personal hobbyhorse of mine, namely the Danish business PhD scheme, whereby an employee in an undertaking in Denmark can gain a PhD at a Danish university with the help of a public grant. In fact, I held an evening of debate in Brussels on 3 February 2010 in Parliament with broad participation from both the business world and universities, and the view that evening was pretty clear: an EU business PhD scheme would be a most useful tool for promoting specialised business-relevant research, as well as competitiveness, in European business, thereby creating more jobs and economic growth. It thus received absolutely unequivocal support from both parties. Moreover, it is a most effective method of bringing business experience and practical knowledge into universities and thereby making the teaching more focused on skills and knowledge that are relevant to the demands of the labour market. The scheme could be integrated into the existing Marie Curie programme, possibly within the Industrial Academic Partnership programme, and would help to strengthen the pursuit of the goals of the Bologna process. I am pleased that, tomorrow, we will be able to adopt a report that contains a recommendation to establish just such a scheme."@en⁴ "Señora Presidenta, quiero dar las gracias a los distintos ponentes por su excelente cooperación. Como ponente alternativo para este tema por el Grupo de la Alianza de los Demócratas y Liberales por Europa, estoy muy satisfecho con el informe. Hemos conseguido ponernos de acuerdo en un informe que contiene recomendaciones para mejorar la cooperación entre universidades y empresas —un informe que, sobre todo, contiene iniciativas muy específicas para la modernización de las universidades—. Las universidades europeas, como todos sabemos, van a la zaga de la élite mundial, un hecho que también tiene importantes consecuencias para la competitividad de Europa. Por lo tanto, es lógico que, tanto en el programa de trabajo de la Comisión como en la Estrategia Europa 2020, se haya dado prioridad a la educación, la investigación y la innovación. Por supuesto, espero que la mayoría esté a favor de dar una mayor prioridad a esta política, con un aumento también de la financiación. Actualmente estamos en una situación en la que necesitamos pensar más allá del marco convencional de nuestros sistemas educativos y podemos comenzar derribando las barreras entre las universidades y el ámbito que se beneficia del producto de las universidades, es decir, las empresas. Nos vamos a concentrar en dos cosas en particular y quiero decir unas palabras al respecto. En primer lugar, quiero mencionar la modernización del plan de estudios. Es importante que se preste más atención a la interdisciplinariedad y al desarrollo de las aptitudes que actualmente demanda el mundo empresarial. Los cursos universitarios deben reflejar, en mayor medida, los requisitos del mercado laboral y se deben elaborar teniendo esto en cuenta, por ejemplo, en forma de un plan de estudios más orientado a la empresa, que, a su vez, deberá colaborar de forma activa para mantenerlo actualizado. Lo segundo que quiero mencionar es la movilidad. Es importante reducir el vacío existente entre universidades y empresa, y que haya personas que acaben con este vacío. Las prácticas en empresas son un buen ejemplo de cómo los estudiantes universitarios pueden obtener experiencia práctica y posteriormente aplicar esa experiencia en sus estudios. Al mismo tiempo, estos estudiantes están mejor preparados para acceder al mercado laboral después de sus cursos. Definitivamente, las prácticas en empresas deberían ser apoyadas y promovidas en Europa. La investigación también puede llenar vacíos entre las universidades y las empresas. He hablado antes acerca de uno de mis temas preferidos, en concreto el sistema de doctorado empresarial de Dinamarca, en el que un empleado de una empresa danesa puede obtener un doctorado en una universidad danesa con la ayuda de una subvención pública. De hecho, mantuve una tarde de debate en Bruselas, el 3 de febrero de 2010, en el Parlamento con una amplia participación tanto del mundo empresarial como de las universidades, y la opinión esa tarde estaba muy clara: un sistema de estudio de doctorado empresarial de la Unión Europea sería una herramienta sumamente útil para promover una investigación especializada relevante para las empresas, así como la competitividad, en la empresa europea, generando así más puestos de trabajo y un mayor crecimiento económico. Recibió, por tanto, un apoyo absoluto e inequívoco de ambas partes. Por otra parte, se trata de un método sumamente efectivo para llevar la experiencia empresarial y el conocimiento práctico a las universidades, permitiendo así que la enseñanza se concentre más en aptitudes y conocimientos relevantes para las demandas del mercado laboral. El sistema de estudio se podría integrar en el programa Marie Curie vigente, posiblemente dentro del programa de asociación entre la industria y la universidad, y ayudaría a reforzar la búsqueda de los objetivos del proceso de Bolonia. Me satisface que mañana podamos adoptar un informe que contiene una recomendación para establecer precisamente un sistema de estudio así."@es²¹ "− Austatud juhataja! Ma tahaksin tänada eri raportööre nende suurepärase koostöö eest! Olen Euroopa Demokraatide ja Liberaalide Liidu fraktsiooni variraportöörina raportiga väga rahul. Me oleme suutnud leppida kokku raportis, mis sisaldab soovitusi koostöö parandamiseks ülikoolide ja ettevõtjate vahel − raportis, mis ennekõike sisaldab väga konkreetseid algatusi ülikoolide moderniseerimiseks. Me teame kõik, et Euroopa ülikoolid sörgivad maailma eliidi sabas; tõsiasi, millel on ka olulised tagajärjed Euroopa konkurentsivõimele. Seega ei ole üllatav, et nii komisjoni tegevuskavas kui ka Euroopa 2020. aasta strateegias on haridusele, teadusuuringutele ja uuendustegevusele antud kõrge prioriteet. Ma loomulikult loodan, et enamik on selle poolt, et selle poliitika prioriteetsuse ajakohastamisele järgneb ka suurem rahastamine. Oleme praegu olukorras, kus peame mõtlema väljaspool meie haridussüsteemide konventsionaalset raamistikku ning hakkama lõhkuma müüre ülikoolide ja valdkonna vahel, mis lõikab kasu ülikoolide tööst, nimelt ettevõtjate vahel. Me keskendume eelkõige kahele punktile ja ma räägin neist mõne sõnaga. Esiteks tahaksin mainida õppekavade moderniseerimist. Tähtis on rohkem keskenduda interdistsiplinaarsusele ja oskuste arendamisele, mille olemasolu ärimaailm tegelikult nõuab. Ülikoolide kursused peavad suuremas ulatuses peegeldama tööturu nõudmisi ning need tuleb üles ehitada seda silmas pidades, näiteks ettevõtlusele rohkem suunatud õppekavade koostamise teel, mille aktuaalsust peaks ärikogukond aktiivselt aitama säilitada. Teine asi, mida tahaksin mainida, on liikuvus. Tähtis on vähendada lõhet ülikoolide ja ettevõtjate vahel ning tähtis on, et oleksid olemas inimesed, kes selle lõhe ületavad. Töökohtade pakkumine on hea näide sellest, kuidas ülikoolide üliõpilased saavad omandada praktilisi kogemusi ning seejärel võtta need kogemused kaasa oma õpingutesse. Samal ajal on need üliõpilased paremini valmistunud kursuse lõppedes tööturule sisenemiseks. Kindlasti tuleb Euroopas toetada ja edendada praktikakohti. Ka teadusuuringud aitavad ehitada sildu ülikoolide ja ettevõtjate vahel. Ma olen varemgi rääkinud oma isiklikust lemmikust, nimelt Taani majanduse doktoriõppe programmist, mille kohaselt Taani ettevõttes töötaval inimesel on võimalik riikliku toetuse abiga saada doktorikraad Taani ülikoolist. Tegelikult korraldasin ma 3. veebruaril 2010 Brüsselis parlamendis õhtuse arutelu, millel oli arvukalt osalejaid nii ärimaailmast kui ka ülikoolidest ja sellel õhtul väljendati selgelt seisukohta: ELi majanduse doktoriõppe programm oleks väga kasulik spetsialiseeritud ärialaste teadusuuringute ja konkurentsivõime edendamiseks Euroopa ettevõtetes, mille tulemusel luuakse juurde töökohti ja toetatakse majanduskasvu. Mõlemad pooled toetasid seda täiesti selgesõnaliselt. Lisaks on see kõige tõhusam viis tuua ärikogemused ja praktilised teadmised ülikoolidesse, mille tagajärjel keskendutakse õppes rohkem oskustele ja teadmistele, mis vastavad tööturu nõudmistele. Selle kava võib lisada olemasolevasse Marie Curie’ programmi, seda on võimalik teha tööstuslik-akadeemilise partnerluse programmi raames ning see aitaks kaasa Bologna protsessi eesmärkide saavutamisele. Mul on hea meel, et homme on meil võimalik võtta vastu raport, milles soovitatakse just sellise kava loomist."@et⁵ "Arvoisa puhemies, haluan kiittää kaikkia esittelijöitä erinomaisesta yhteistyöstä. Euroopan liberaalidemokraattien liiton ryhmän varjoesittelijänä olen hyvin tyytyväinen mietintöön. Olemme onnistuneet pääsemään yksimielisyyteen mietinnöstä, joka sisältää suosituksia korkeakoulujen ja yritysten välisen yhteistyön parantamiseksi. Ennen kaikkea se on mietintö, joka sisältää hyvin konkreettisia aloitteita korkeakoulujen nykyaikaistamiseksi. Kuten me kaikki tiedämme, eurooppalaiset korkeakoulut laahaavat kehityksessä jäljessä maailman parhaimmistoon nähden, millä on myös merkittäviä vaikutuksia Euroopan kilpailukykyyn. Siksi ei olekaan yllättävää, että koulutus, tutkimus ja innovaatiot on nostettu tärkeälle sijalle sekä komission työohjelmassa että Eurooppa 2020 -strategiassa. Tietenkin toivon, että enemmistö teistä kannattaa ajatusta, jonka mukaan lisääntyneen painoarvon tulisi näkyä myös rahoituksen lisäämisenä. Olemme tällä hetkellä tilanteessa, jossa meidän olisi pystyttävä näkemään koulutusjärjestelmien perinteisiä puitteita pitemmälle, ja voisimme aloittaa kaatamalla raja-aitoja korkeakoulujen ja niiden tuotoksista hyötyvän tahon eli yritysten väliltä. Keskitymme erityisesti kahteen asiaan, ja sanon nyt muutaman sanan niistä. Ensinnäkin haluaisin mainita opetussuunnitelmien nykyaikaistamisen. On tärkeää alkaa kiinnittää entistä enemmän huomiota monitieteellisyyteen ja liike-elämän todellisuudessa vaatimiin taitoihin. Korkeakouluopetuksen on vastattava entistä paremmin työmarkkinoiden vaatimuksia ja opetussisällöt on suunniteltava sitä silmällä pitäen, niin että opetussuunnitelmiin sisältyy enemmän liike-elämän kannalta oleellisia kursseja, joita liike-elämän edustajat puolestaan voisivat auttaa pitämään ajan tasalla. Toinen asia, jonka haluaisin mainita, on liikkuvuus. On tärkeää pyrkiä kuromaan umpeen korkeakoulujen ja yritysten välistä kuilua, ja on tärkeää, että on ihmisiä, jotka toimivat siltana näiden kahden välillä. Työharjoittelu on hyvä esimerkki siitä, miten yliopisto-opiskelijat voivat saada käytännön kokemusta ja sitten hyödyntää saamiaan kokemuksia opinnoissaan. Samalla se valmentaa opiskelijoita siirtymään työmarkkinoille opintojen jälkeen. Euroopassa olisi ehdottomasti tuettava ja edistettävä käytännön työharjoittelua. Korkeakoulujen ja yritysten välisiä yhteyksiä voi syntyä myös tutkimuksen kautta. Olen aiemminkin puhunut lempiaiheestani, nimittäin Tanskan teollisuuden tohtorinkoulutushankkeesta, jossa tanskalaisen yrityksen työntekijä voi suorittaa tohtorintutkinnon tanskalaisessa yliopistossa julkisen tuen turvin. Itse asiassa järjestin aiheesta keskustelutilaisuuden Brysselissä 3. helmikuuta 2010, ja siihen osallistui sekä liike-elämän että korkeakoulujen edustajia. Tilaisuuden osanottajien yhteinen näkemys oli varsin selkeä: EU:n teollisuuden alan tohtorinkoulutusohjelma olisi erittäin hyödyllinen väline liike-elämän kannalta tarpeellisen tutkimuksen ja sitä kautta eurooppalaisten yritysten kilpailukyvyn lisäämisessä, mikä puolestaan voisi synnyttää uusia työpaikkoja ja talouskasvua. Se sai siis molempien osapuolten yksimielisen tuen. Lisäksi se on erittäin tehokas keino tuoda liike-elämän käytännön kokemusta ja tietämystä korkeakouluihin ja auttaa siten suuntaamaan opetusta entistä enemmän sellaisiin tietoihin ja taitoihin, joita työmarkkinoilla tarvitaan. Ohjelma voitaisiin yhdistää nykyiseen Marie Curie -ohjelmaan, mahdollisesti teollisuuden ja korkeakoulujen kumppanuusohjelman puitteissa, ja se auttaisi Bolognan prosessin tavoitteiden saavuttamisessa. Olen tyytyväinen siitä, että huomenna voimme hyväksyä mietinnön, joka sisältää suosituksia kyseisen ohjelman perustamista varten."@fi⁷ "Madame la Présidente, je tiens à remercier les différents rapporteurs pour leur excellente coopération. En tant que rapporteur fictif sur ce sujet pour le groupe de l’Alliance des démocrates et des libéraux pour l’Europe, je suis très satisfait de ce rapport. Nous avons réussi à nous accorder sur un rapport contenant des recommandations pour améliorer la coopération entre les universités et les entreprises – un rapport qui, par-dessus tout, contient des initiatives bien spécifiques pour moderniser les universités. Comme nous le savons tous, les universités européennes sont à la traîne derrière l’élite mondiale, un fait qui a également des conséquences majeures pour la compétitivité de l’Europe. Il n’est dès lors pas surprenant que l’éducation, la recherche et l’innovation se soient vues accorder une priorité élevée, tant dans le programme de travail de la Commission que dans la stratégie Europe 2020. Bien sûr, j’espère que la majorité sera favorable à la poursuite de cette actualisation du statut prioritaire de cette politique, avec également une augmentation du financement. Nous nous trouvons actuellement dans une situation où nous devons penser au-delà du cadre conventionnel de nos systèmes d’éducation et nous pouvons commencer par abattre les murs entre les universités et le domaine qui bénéficie des résultats des universités, à savoir les entreprises. Nous nous concentrons sur deux aspects en particulier, et je dirai quelques mots à leur sujet. Tout d’abord, je souhaite parler de la modernisation du cursus. Il est essentiel de se consacrer davantage à l’interdisciplinarité et au développement des compétences qui sont actuellement exigées par le monde professionnel. Les cours universitaires doivent refléter, dans une plus grande mesure, les exigences du marché de l’emploi et ils doivent être conçus dans cet esprit, par exemple sous la forme de programmes d’étude plus orientés sur les entreprises et qu’à leur tour les entreprises aideront activement à maintenir à jour. Ensuite, je voudrais parler de la mobilité. Il est important de réduire la fracture entre les universités et les entreprises et il faut qu’il y ait des personnes qui réduisent cette fracture. Les stages sont un bon exemple de la manière dont les étudiants universitaires peuvent acquérir de l’expérience pratique, et puis ensuite mettre à profit cette expérience dans leurs études. En même temps, ces étudiants sont mieux préparés à entrer sur le marché du travail après leurs études. Les stages pratiques devraient être effectivement soutenus et encouragés en Europe. La recherche peut également construire des liens entre les universités et les entreprises. J’ai parlé précédemment d’un de mes dadas personnels, à savoir le programme danois de doctorat en commerce, par lequel un employé dans une entreprise au Danemark peut obtenir un doctorat dans une université danoise à l’aide d’une bourse publique. En fait, j’ai organisé une soirée de débat à Bruxelles le 3 février 2010 au Parlement avec une large participation tant du monde professionnel que des universités, et l’opinion cette soirée-là était assez évidente: un programme de doctorat en commerce de l’UE constituerait un outil très utile pour la promotion de la recherche spécialisée orientée vers le commerce, ainsi que pour la compétitivité, dans les entreprises européennes, créant ainsi davantage d’emplois et de croissance économique. Il a dès lors reçu un soutien absolument sans équivoque de la part des deux parties. De plus, il s’agit d’une méthode très efficace d’apporter l’expérience des entreprises et les connaissances pratiques dans les universités, et en faisant ainsi en sorte d’orienter l’enseignement davantage sur les compétences et les connaissances qui sont adaptées aux exigences du marché du travail. Le programme pourrait être intégré au programme Marie Curie existant, peut-être au sein du programme de partenariat université-entreprise, et il pourrait aider à renforcer la poursuite des objectifs du processus de Bologne. Je suis heureux que, demain, nous puissions adopter un rapport qui contient une recommandation pour établir justement un tel programme."@fr⁸ "Elnök asszony! Köszönetet szeretnék mondani a különböző előadóknak a kiváló együttműködésért. A Liberálisok és Demokraták Szövetsége Európáért képviselőcsoportnak a témáért felelős árnyékelőadójaként nagy örömmel fogadtam a jelentést. Sikerült olyan jelentést elfogadnunk, amely ajánlásokat tartalmaz az egyetemek és a vállalkozások közötti együttműködésre vonatkozóan – egy olyan jelentést, amely mindenekelőtt igen konkrét kezdeményezéseket javasol az egyetemek modernizálására. Az európai egyetemek, mint azt mindannyian tudjuk, lemaradtak a világ vezetői mögött, ami Európa versenyképessége szempontjából is komoly következményekkel jár. Nem meglepő tehát, hogy az oktatás, a kutatás és az innováció kiemelt jelentőséget kapott mind a Bizottság munkaprogramjában, mind pedig az Európa 2020 stratégiában. Természetesen bízom benne, hogy a többség támogatja majd, hogy e politika megerősített prioritási jellegét megnövelt finanszírozással egészítsük ki. A jelenlegi helyzetben oktatási rendszereink hagyományos keretén kívül kell gondolkodnunk, és ezt kezdhetjük azzal, hogy lebontjuk az egyetemek, valamint az egyetemek nyújtotta előnyöket felhasználó terület, tehát az üzleti világ közötti falakat. Elsősorban két szempontra koncentrálunk, és ezekről mondanék néhány szót. Először a tantervek modernizálását említeném. Fontos, hogy nagyobb hangsúlyt kapjon az interdiszciplinaritás és az üzleti világban valóban szükséges készségek fejlesztése. Az egyetemi kurzusoknak fokozottabb mértékben kell tükrözniük a munkaerő-piaci követelményeket, és ezt figyelembe véve kell azokat megszervezni például az üzleti élet szempontjából relevánsabb tantervek formájában, amelyeknek naprakészségét pedig az üzleti közösség folyamatos közreműködése révén kell biztosítani. A második szempont, amelyet említenék, a mobilitás. Fontos, hogy csökkentsük az egyetemek és a vállalkozások közötti szakadékot, és hogy legyenek olyan személyek, akik ezt a szakadékot áthidalhatják. A vállalatoknál történő elhelyezések jó példái annak, hogyan szerezhetnek a hallgatók gyakorlati tapasztalatokat, majd hogyan építhetik be ezeket tanulmányaikba. Ezzel egyidejűleg ezek a hallgatók kurzusaik végén felkészültebben léphetnek be a munkaerőpiacra. Európában mindenképpen támogatni és ösztönözni kell a gyakorlati elhelyezéseket. A kutatás szintén hidat képezhet az egyetemek és a vállalkozások között. Korábban beszéltem már egy személyes vesszőparipámról, mégpedig a dán üzleti doktori képzésről, amelynek keretében egy dán vállalkozásnál dolgozó munkavállaló állami támogatással doktori fokozatot szerezhet valamely dán egyetemen. 2010. február 3-án Brüsszelben vitaestet rendeztem a Parlamentben az üzleti világ és az egyetemek számos képviselőjének részvételével, és az este során nyilvánvalóvá vált az általános vélekedés: egy uniós üzleti doktori képzés lenne a leghatékonyabb eszköz ahhoz, hogy az európai üzleti világban ösztönözni tudjuk a szakirányú, üzleti szempontból releváns kutatást és a versenyképességet, ami több munkahelyet és gazdasági növekedést teremtene. Ennélfogva az ötlet mindkét fél részéről egyértelmű támogatást élvezett. Ezenfelül ez lehet a leghatékonyabb módszer arra is, hogy az egyetemeken belül megjelenjenek az üzleti tapasztalatok és a gyakorlati ismeretek, és így az oktatás szorosabban koncentráljon a munkaerő-piaci követelmények szempontjából releváns készségekre és ismeretekre. A rendszer beépíthető a már létező Marie Curie programba, esetlegesen az ipari és tudományos partnerségi programon belül, és elősegítené a bolognai folyamat céljainak megvalósítását. Örömömre szolgál, hogy holnap olyan jelentést fogadhatunk el, amelyben éppen egy ilyen rendszer létrehozására irányuló ajánlás szerepel."@hu¹¹ "Signora Presidente, desidero ringraziare i vari relatori per l’ottima collaborazione. In qualità di relatore ombra sul tema per il gruppo dell’Alleanza dei Liberali e dei Democratici per l’Europa, sono molto contento della relazione. Siamo riusciti a trovare un accordo su un documento contenente raccomandazioni per migliorare la collaborazione tra università e imprese, una relazione che, in particolare, include iniziative molto specifiche per la modernizzazione delle università. Le università europee, come tutti sappiamo, procedono con difficoltà dietro all’elite globale, e questo genera anche un forte impatto sulla competitività europea. Non è quindi a caso che istruzione, ricerca e innovazione siano state considerate della massima priorità sia nel programma di lavoro della Commissione sia nella strategia Europa 2020. Ovviamente, vista la priorità data a questa politica, spero che la maggioranza si esprima anche a favore di un aumento dei finanziamenti. Attualmente ci troviamo in una situazione in cui dobbiamo pensare al di fuori del quadro convenzionale dei nostri sistemi d’istruzione, e possiamo iniziare abbattendo gli ostacoli tra università e il settore che usufruisce della produzione universitaria, ovvero le imprese. Nello specifico ci concentriamo su due punti, e spenderò alcune parole al riguardo. Innanzi tutto la modernizzazione dei programmi di studio. E’ importate prestare maggiore attenzione all’interdisciplinarietà e allo sviluppo delle competenze realmente richieste dal mondo delle imprese. I corsi universitari devono riflettere, più di adesso, le necessità del mercato del lavoro ed essere organizzati in questa logica, ad esempio con programmi di studio più attinenti al mondo dell’impresa che, a loro volta, devono essere costantemente aggiornati con il fattivo contributo della comunità imprenditoriale. Il secondo punto che vorrei segnalare è la mobilità. E’ importante ridurre il divario tra università e imprese e disporre di persone che si occupino di colmarlo. I tirocini sono un buon esempio di come gli studenti universitari possano fare esperienza sul campo per poi trasferirla negli studi. In questo modo, gli studenti sono anche più pronti a entrare nel mercato del lavoro dopo i corsi. I tirocini sul campo devono assolutamente essere sostenuti e promossi in Europa. La ricerca può anche creare un ponte tra università e impresa. Prima ho parlato di uno dei miei argomenti preferiti, il sistema danese di dottorato per le imprese, in cui un dipendente di un’azienda in Danimarca può fare un dottorato presso un’università danese usufruendo di una borsa di studio statale. La sera del 3 febbraio 2010 ho tenuto un dibattito in Parlamento a Bruxelles che ha visto un’ampia partecipazione del mondo imprenditoriale e universitario, e l’idea era molto chiara: un sistema europeo di dottorati per le imprese sarebbe uno strumento estremamente utile per promuovere una ricerca imprenditoriale specializzata, oltre alla competitività, nelle aziende europee, creando in tal modo più posti di lavoro e maggiore crescita economica. Esso ha quindi ricevuto l’appoggio totale e incondizionato di entrambe le parti. Inoltre, è un metodo molto efficace per portare l’esperienza aziendale e le conoscenze pratiche nelle università, concentrando maggiormente l’insegnamento su competenze e conoscenze rispondenti alle richieste del mercato lavorativo. Il sistema potrebbe essere integrato nel programma Marie Curie già in essere, possibilmente nell’ambito del programma di partenariato accademico industriale, e contribuirebbe a rafforzare il perseguimento degli obiettivi del processo di Bologna. Sono lieto che, domani, saremo in grado di adottare una relazione contenente una raccomandazione per mettere a punto proprio questo sistema."@it¹² "Ponia pirmininke, norėčiau padėkoti visiems pranešėjams už jų puikų bendradarbiavimą. Būdamas Liberalų ir demokratų aljanso už Europą frakcijos šešėlinis pranešėjas šiuo klausimu, esu labai patenkintas šiuo pranešimu. Mums pavyko susitarti dėl pranešimo, kuriame yra teikiamos rekomendacijos universitetų ir įmonių bendradarbiavimui tobulinti, pranešimo, kuris pirmiausia apima konkrečias universitetų atnaujinimo iniciatyvas. Visi žinome, kad Europos universitetai atsilieka nuo pasaulio elito, o dėl to atsiranda rimtų padarinių Europos konkurencingumui. Tad nieko nuostabaus, kad švietimui, moksliniams tyrimams ir inovacijoms yra suteikiamas svarbus prioritetas ir Komisijos darbo programoje, ir strategijoje „Europa 2020“. Žinoma, tikiuosi, kad suteikus aukštesnį prioritetą šiai politikos sričiai dauguma taip pat pritars dėl jai skirto finansavimo padidinimo. Patekome į tokią padėtį, kai turime galvoti plačiau nei tradicinė mūsų švietimo sistemų struktūra, ir galime pradėti nuo universitetus skiriančių sienų laužymo, taip pat srities, kuri gauna naudos iš universitetų rezultatų – verslo. Visų pirma dėmesį skiriame dviem dalykams ir apie juos pasakysiu keletą žodžių. Pirma, norėčiau paminėti mokymo programų atnaujinimą. Svarbu, kad jose būtų daugiau dėmesio skiriama tarpdiscipliniškumui ir įgūdžių, kurių iš tikrųjų reikia verslo pasauliui, tobulinimui. Universitete dėstomose dalykuose turi kuo labiau atsispindėti darbo rinkos reikalavimai, ir universitetai tai turi įsisavinti, pvz., parengdami labiau įmonėms aktualias mokymo programas, kurias savo ruožtu verslininkai turėtų padėti aktyviai atnaujinti. Antras dalykas, kurį norėjau paminėti, yra judumas. Svarbu sumažinti atotrūkį tarp universitetų ir įmonių; be to, turi būti žmonių, kurie mažintų tą atotrūkį. Akademinė praktika yra puikus pavyzdys, kaip universiteto studentai gali gauti praktinės patirties, o paskui perkelti tą patirtį į savo studijas. Kartu šie studentai yra labiau pasirengę patekti į darbo rinką po studijų. Akademinė praktika turėtų būti neabejotinai remiama ir skatinama Europoje. Moksliniai tyrimai taip pat gali sumažinti atotrūkį tarp universitetų ir įmonių. Jau anksčiau kalbėjau savo mėgstama tema – apie Danijos verslo doktorantūrą, kai įmonės darbuotojas Danijoje gali įgyti daktaro laipsnį Danijos universitete gavęs valstybės skirtą stipendiją. Tiesą sakant 2010 m. vasario 3 d. Parlamente, Briuselyje, organizavau vakaro diskusijas, kuriose dalyvavo daug verslo pasaulio ir universitetų atstovų, ir tą vakarą požiūris buvo pakankamai aiškus: ES verslo doktorantūros sistema būtų viena naudingiausių priemonių specializuotiems ir įmonėms aktualiems moksliniams tyrimams, taip pat Europos įmonių konkurencingumui remti; ji padėtų sukurti daugiau darbo vietų ir paskatintų ekonomikos augimą. Šiam požiūriui abi šalys pritarė vienbalsiai. Be to, tai yra labai veiksmingas metodas įmonių patirčiai ir praktinėms žinioms atnešti į universitetus, ir taip mokymą labiau sutelkti į įgūdžių ir žinių, kurių reikia darbo rinkai, įgijimą. Ši sistema galėtų būti integruota į dabartinę Marie Curie programą, galbūt kaip programos „Pramoninė akademinė partnerystė“ dalis, ir padėtų ryžtingiau siekti Bolonijos proceso tikslų. Džiaugiuosi, kad rytoj galėsime priimti pranešimą, kuriame yra pateikta rekomendacija sukurti tokią sistemą."@lt¹⁴ "Priekšsēdētājas kundze! Es vēlos pateikties visiem referentiem par izcilo sadarbību. Būdams Eiropas Liberāļu un demokrātu apvienības grupas ēnu referents par šo jautājumu, es esmu ļoti apmierināts ar ziņojumu. Mums ir izdevies vienoties par ziņojumu, kurā ietverti ieteikumi universitāšu un uzņēmumu sadarbības uzlabošanai, — ziņojumu, kurā, pats galvenais, ir ietvertas specifiskas iniciatīvas universitāšu modernizēšanai. Kā mēs visi zinām, Eiropas universitātes atpaliek no pasaules augstskolu elites, un tam ir nopietnas sekas arī attiecībā uz Eiropas konkurētspēju. Tādēļ nav pārsteidzoši, ka gan Komisijas darba programmā, gan stratēģijā „Eiropa 2020” liela prioritāte ir piešķirta izglītībai, pētniecībai un jauninājumiem. Protams, es ceru, ka vairākums deputātu atbalstīs arī finansējuma palielināšanu šai politikai, kura ir izvirzīta par prioritāti. Pašlaik mēs esam tādā situācijā, kad mums ir jādomā plašāk, nekā sniedzas mūsu tradicionālās izglītības sistēmas, un mēs varam sākt to darīt, nojaucot sienu starp universitātēm un to jomu, kas gūst labumu no universitāšu darbības rezultāta, proti, uzņēmumiem. Mēs jo īpaši pievēršam uzmanību diviem jautājumiem, un es gribu pateikt dažus vārdus šajā saistībā. Pirmkārt, es vēlos pieminēt augstskolu studiju programmu satura modernizēšanu. Modernizēšanas procesā ir svarīgi pievērst lielāku uzmanību starpdisciplinaritātei un to prasmju attīstīšanai, kuras patiešām ir pieprasītas uzņēmējdarbības pasaulē. Universitāšu mācību programmām vairāk ir jāatspoguļo darba tirgus prasības, un tas ir jāpatur prātā, piemēram, uzņēmējdarbībai atbilstīgākā veidā izstrādājot studiju programmu saturu, savukārt uzņēmēju aprindām būtu aktīvi jāpalīdz to atjaunināt. Otrs aspekts, ko es gribētu pieminēt, ir mobilitāte. Ir svarīgi samazināt plaisu starp augstskolām un uzņēmējdarbības jomu, tāpēc jābūt cilvēkiem, kuri spēj tuvināt šīs jomas. Stažēšanās iespējas uzņēmumos ir labs piemērs, kā augstskolu studenti var iegūt praktisku pieredzi un pēc tam šo pieredzi izmantot studijās. Vienlaikus šie studenti ir labāk sagatavoti tam, lai pēc studijām iesaistītos darba tirgū. Eiropā noteikti ir jāatbalsta un jāveicina praktiska stažēšanās uzņēmumos. Arī pētniecība var palīdzēt tuvināt augstskolas un uzņēmumus. Es jau iepriekš esmu runājis par savu jājamzirdziņu, proti, par Dānijas doktorantūras shēmu uzņēmējdarbības jomā, saskaņā ar kuru Dānijas uzņēmumu darbinieki var saņemt valsts stipendiju, lai Dānijas universitātēs iegūtu doktora grādu. Faktiski es 2010. gada 3. februārī Briselē, Eiropas Parlamentā, organizēju debašu vakaru, kurā plaši bija pārstāvētas gan uzņēmēju aprindas, gan augstskolas, un kopaina šajā vakarā bija pietiekami skaidra: Eiropas Savienības doktorantūras shēmai uzņēmējdarbības jomā vajadzētu būt vislietderīgākajam instrumentam, lai veicinātu specializētu pētniecību Eiropas uzņēmumiem, kā arī Eiropas uzņēmējdarbības konkurētspēju, kas ļautu radīt vairāk darbavietu un stimulēt ekonomisko izaugsmi. To viennozīmīgi atbalstīja abas puses. Turklāt šī ir visefektīvākā metode, kā uzņēmējdarbības pieredzi un praktiskās zināšanas ieviest augstākajās izglītības iestādēs, tādējādi nodrošinot, ka mācības ir vairāk vērstas uz tām prasmēm un zināšanām, kuras atbilst darba tirgus prasībām. Šo shēmu varētu integrēt esošajā Marijas Kirī vārdā nosaukto pasākumu kopumā, iespējams, Rūpniecības un augstskolu partnerības programmā, un tā varētu palīdzēt īstenot Boloņas procesa mērķus. Es priecājos, ka rīt mēs varēsim pieņemt ziņojumu, kurā ietverts ieteikums izveidot tieši šādu shēmu."@lv¹³ "Fru formand! Jeg siger tak til de forskellige ordførere for et godt samarbejde. Som ALDE’s skyggeordfører på sagen er jeg meget tilfreds med betænkningen. Vi har formået at blive enige om en betænkning med anbefalinger til forbedringer af samarbejdet mellem universiteter og erhvervsliv – en betænkning, som frem for alt indeholder helt konkrete initiativer til modernisering af universiteterne. Europas universiteter halter som bekendt efter verdenseliten, hvilket også har store konsekvenser for den europæiske konkurrenceevne. Det er derfor ikke overraskende, at uddannelse, forskning og innovation har fået høj prioritering i såvel Kommissionens arbejdsprogram som i 2020-strategien. Jeg håber selvfølgelig, at der vil være et flertal for, at denne politiske opprioritering også følges op med øget finansiering. Vi står nu i en situation, hvor vi er nødt til at tænke ud over de konventionelle rammer for vores uddannelsessystem, og vi kan starte med at bryde muren ned mellem universiteterne og dem, der har gavn af universiteternes output, nemlig erhvervslivet. Vi har særlig fokus på to ting, som jeg vil knytte et par ord til. For det første vil jeg nævne modernisering af pensum. Det er vigtigt, at der kommer øget fokus på tværfaglighed og udvikling af de færdigheder, der rent faktisk efterspørges af erhvervslivet. Universitetsuddannelser skal i højere grad afspejle behovet på arbejdsmarkedet, og uddannelserne skal indrettes derefter, bl.a. i form af mere erhvervsrelevante læseplaner, som erhvervslivet omvendt bør bidrage aktivt til at modernisere. For det andet vil jeg nævne mobilitet. Det er vigtigt, at kløften mellem universiteter og erhvervsliv bliver mindre, og at der er personer, der bygger bro mellem universiteterne og erhvervslivet. Erhvervspraktik er et godt eksempel på, hvordan universitetsstuderende erhverver sig praktisk erfaring og efterfølgende kan bringe denne erfaring ind i studierne. Samtidig bliver de studerende mere parate til at træde ud på arbejdsmarkedet efter en uddannelse. Praktik bør selvfølgelig støttes og fremmes i Europa. Også forskning kan danne bro mellem universiteter og erhvervsliv. Jeg har før omtalt sådan en helt privat kæphest, jeg har haft, nemlig den danske erhvervs-ph.d.-ordning, hvor en ansat i en virksomhed i Danmark kan erhverve sig en ph.d. ved et dansk universitet med offentligt tilskud. Jeg afholdt faktisk en debataften i Bruxelles den 3. februar 2010 i Parlamentet med bred deltagelse fra såvel erhvervslivet som universitetsverdenen, og holdningen ved denne aften var ganske entydig: en EU-erhvervs-ph.d.-ordning vil være et yderst nyttigt værktøj til at fremme specialiseret erhvervsrelevant forskning og til at fremme konkurrenceevnen i det europæiske erhvervsliv og dermed skabe flere jobs og økonomisk vækst. Altså en fuldstændig entydig opbakning fra begge parter. Derudover er det en yderst effektiv metode til at bringe erhvervserfaring og praktisk viden ind på universiteterne og på den måde gøre undervisningen mere fokuseret på kompetence og viden, som er relevant for efterspørgslen på arbejdsmarkedet. Ordningen kunne integreres i det eksisterende Marie Curie-program, eventuelt under programmet for ”Industrial Academic Partnership”, og vil medvirke til at styrke forfølgelsen af Bologna-processens mål. Jeg er glad for, at vi i morgen kan vedtage en betænkning, som indeholder en anbefaling om at oprette netop sådan en ordning."@mt¹⁵ ". Mevrouw de Voorzitter, ik wil graag de verschillende rapporteurs bedanken voor de goede samenwerking. Als schaduwrapporteur namens de ALDE-Fractie in deze kwestie ben ik zeer tevreden over het verslag. We zijn erin geslaagd om het eens te worden over een verslag met aanbevelingen voor de verbetering van de samenwerking tussen universiteiten en bedrijven – een verslag dat, eerst en vooral, zeer concrete initiatieven bevat voor de modernisering van de universiteiten. Zoals bekend leggen de universiteiten van Europa het af tegen de wereldtop en dit heeft ook grote consequenties voor het Europese concurrentievermogen. Het is daarom niet verbazingwekkend dat onderwijs, onderzoek en innovatie hoge prioriteit hebben gekregen in zowel het werkprogramma van de Commissie als in de 2020-strategie. Ik hoop natuurlijk dat een grote meerderheid ermee zal instemmen dat deze politieke verhoging van de prioriteit ook wordt gevolgd door een uitbreiding van de financiering. We bevinden ons nu in een situatie waarin we genoodzaakt zijn buiten de conventionele kaders van ons onderwijsstelsel te denken, en waarin we moeten beginnen de muren neer te halen tussen de universiteiten en diegenen die voordeel hebben van de output van de universiteiten, namelijk de bedrijven. We concentreren ons met name op twee zaken, waaraan ik enkele woorden wil wijden. Ten eerste wil ik de modernisering van het curriculum noemen. Het is belangrijk dat er meer aandacht komt voor interdisciplinariteit en de ontwikkeling van vaardigheden die daadwerkelijk gevraagd worden door de bedrijven. Universitaire opleidingen moeten in grotere mate de behoefte op de arbeidsmarkt weerspiegelen en de opleidingen moeten ook dienovereenkomstig worden ingericht, onder andere in de vorm van meer bedrijfsgerichte curricula. De bedrijven zouden op hun beurt actief moeten bijdragen aan het actualiseren van de curricula. Ten tweede wil ik mobiliteit noemen. Het is belangrijk dat de kloof tussen de universiteiten en de bedrijven kleiner wordt en dat er mensen zijn die bruggen bouwen tussen de universiteiten en het bedrijfsleven. Stages zijn een goed voorbeeld van de manier waarop universiteitsstudenten praktische ervaring opdoen en die ervaring vervolgens kunnen inbrengen in hun studies. Tegelijkertijd zijn deze studenten beter voorbereid om de arbeidsmarkt te betreden na een opleiding. Stages moeten uiteraard in Europa worden gesteund en bevorderd. Ook onderzoek kan een brug vormen tussen de universiteiten en de bedrijven. Ik heb al eerder verteld over een persoonlijk stokpaardje van me, namelijk de Deense regeling voor het behalen van een mastertitel binnen een bedrijf, waarbij een werknemer van een bedrijf in Denemarken een mastertitel kan behalen aan een Deense universiteit met een toelage van de overheid. Ik heb een avonddebat gehouden op 3 februari 2010 in Brussel met een ruime vertegenwoordiging van zowel het bedrijfsleven als de universiteiten en de houding van de deelnemers aan dit avonddebat was heel eenduidig: een soortgelijke regeling voor een masteropleiding voor werknemers op EU-niveau zou een uiterst nuttig instrument zijn om gespecialiseerd onderzoek met relevantie voor de bedrijven te bevorderen en om het concurrentievermogen van de Europese bedrijven te verbeteren en aldus meer banen en economische groei te creëren. Met andere woorden, beide partners steunen dit volledig. Bovendien is dit een uiterst doeltreffende methode om bedrijfservaring en praktische kennis naar de universiteiten te brengen en op die manier binnen het onderwijs meer aandacht te krijgen voor de competenties en kennis waar behoefte aan is op de arbeidsmarkt. Deze regeling zou geïntegreerd kunnen worden in het bestaande Marie Curie-programma, eventueel onder het programma voor “Industrial Academic Partnership” en zou meehelpen de doelstellingen van het Bolognaproces te bereiken. Het verheugt me dat we morgen een verslag kunnen aannemen dat een aanbeveling bevat voor het instellen van precies zo'n regeling."@nl³ "Pani przewodnicząca! Chciałbym podziękować wszystkim sprawozdawcom za doskonałą współpracę. Jako kontrsprawozdawca w tej sprawie dla grupy Porozumienia Liberałów i Demokratów na rzecz Europy, jestem bardzo zadowolony ze sprawozdania. Udało nam się osiągnąć porozumienie w sprawie sprawozdania zawierającego rekomendacje dotyczące poprawy współpracy środowisk akademickich z przedsiębiorcami – sprawozdania, które przede wszystkim zawiera ściśle określone inicjatywy w zakresie modernizacji uniwersytetów. Europejskie uniwersytety, jak wszyscy wiemy, pozostają daleko w tyle za światową elitą, i ten fakt ma istotne konsekwencje dla konkurencyjności Europy. Dlatego nie dziwi mnie, że edukacja, badania i innowacyjność otrzymały wysoki priorytet zarówno w programie prac Komisji, jak i strategii Europa 2020. Oczywiście, mam nadzieję, że większość poprze to podwyższenie statusu priorytetu tej polityki a także zwiększenie jej finansowania. W obecnej sytuacji musimy wykraczać myślami poza konwencjonalne ramy naszych systemów kształcenia; możemy zacząć od wyburzania muru pomiędzy uniwersytetami a obszarem, który odnosi korzyści z wyników pracy uniwersytetów, a mianowicie biznesu. Koncentrujemy się w szczególności na dwóch kwestiach, i o każdej powiem kilka słów. Po pierwsze, chciałbym wspomnieć o modernizacji programów nauczania. Istotne jest, aby położyć większy nacisk na interdyscyplinarność oraz rozwój umiejętności, które są w praktyce wymagane w świecie biznesu. Uniwersyteckie przedmioty muszą w większym stopniu odzwierciedlać wymagania rynku pracy i tak też je należy opracowywać, na przykład w formie programów nauczania bardziej skierowanych na potrzeby biznesu, w których uaktualnianie powinno się z kolei zaangażować środowisko biznesowe. Drugą sprawą, o której pragnę wspomnieć, jest mobilność. Ważne jest zmniejszenie różnic pomiędzy środowiskami akademickimi a przedsiębiorcami, a w tym celu potrzebne są osoby, które wypełnią tę lukę. Praktyki studenckie są dobrym przykładem tego, jak studenci uniwersytetów mogą zdobyć doświadczenie zawodowe, a następnie wykorzystać to doświadczenie podczas studiów. Równocześnie tego typu zajęcia lepiej przygotowują tych studentów do wejścia na rynek pracy. Zdecydowanie, praktyki studenckie należy w Europie wspierać i promować. Badania mogą również budować pomosty pomiędzy uniwersytetami a biznesem. Wcześniej wspomniałem o moim hobby, a mianowicie programie doktoranckim z zakresu biznesu w Danii, w ramach którego pracownik duńskiego przedsiębiorstwa może uzyskać doktorat na duńskim uniwersytecie przy pomocy grantu publicznego. I rzeczywiście, 3 lutego 2010 r. zorganizowałem debatę w Parlamencie w Brukseli, w której uczestniczyli przedstawiciele zarówno świata biznesu, jak i środowisk akademickich o dość zdecydowanych poglądach; program studiów doktoranckich UE stanowiłby najbardziej pożyteczne narzędzie służące promocji specjalistycznych badań i konkurencyjności w dziedzinie biznesu europejskiego, przyczyniając się do zwiększonej liczby miejsc pracy oraz wzrostu gospodarczego. Otrzymał on w ten sposób jednogłośne poparcie obu stron. Co więcej, jest to najbardziej skuteczna metoda łączenia doświadczeń biznesu i wiedzy praktycznej z uniwersytecką, przez co nauczanie staje się bardziej skoncentrowane na umiejętnościach i wiedzy, które odgrywają istotną rolę w wymaganiach rynku pracy. Ten program można zintegrować z istniejącym programem „Marie Curie”, być może w ramach programu partnerstwa między uczelniami a przemysłem – Industrial Academic Partnership, przez co uzyskano by lepszą realizację celów procesu bolońskiego. Cieszę się, że jutro będziemy mogli przyjąć sprawozdanie, które zawiera rekomendację w sprawie ustanowienia właśnie takiego programu."@pl¹⁶ "Senhora Presidente, gostaria de agradecer aos vários relatores a sua excelente cooperação. Na qualidade de relator-sombra para este assunto, em nome do Grupo da Aliança dos Democratas e Liberais pela Europa, estou muito satisfeito com o relatório. Conseguimos chegar a acordo sobre um relatório que contém recomendações para melhorar a cooperação entre universidades e empresas – um relatório que, sobretudo, contém iniciativas muito específicas, tendo em vista a modernização das universidades. Como é do conhecimento de todos nós, as universidades europeias arrastam-se atrás da elite mundial, facto que também tem importantes consequências para a competitividade da Europa. Não é, portanto, surpreendente que, tanto no programa de trabalho da Comissão, como na Estratégia Europa 2020, se tenha dado alta prioridade à educação, à investigação e à inovação. É claro que espero que a maioria seja a favor de acompanhar esta actualização do estatuto prioritário desta política também com um aumento do financiamento. Actualmente, encontramo-nos numa situação em que temos necessidade de pensar para além dos quadros convencionais dos nossos sistemas educativos, e podemos principiar por deitar abaixo os muros entre as universidades e o sector que beneficia do produto das universidades, isto é, as empresas. Estamos a concentrar-nos especialmente em duas coisas, a respeito das quais vou proferir algumas palavras. Em primeiro lugar, gostaria de referir a modernização dos currículos. É importante maior concentração na interdisciplinaridade e no desenvolvimento das aptidões requeridas actualmente pelo mundo empresarial. Os cursos universitários devem reflectir mais as exigências do mercado de trabalho, devendo ser estabelecidos tendo isso em mente, sob a forma, por exemplo, de currículos mais relevantes para as empresas, e que, por sua vez, as comunidades empresariais devem ajudar activamente a manter actualizados. A segunda coisa que gostaria de referir é a mobilidade. É importante reduzir o fosso entre as universidades e as empresas e haver pessoas que preencham esse fosso. Os estágios são um bom exemplo de como os estudantes universitários podem adquirir experiência prática e, subsequentemente, levar essa experiência para os seus estudos. Ao mesmo tempo, esses estudantes têm melhor preparação para, após os seus cursos, entrarem no mercado de trabalho. Estágios práticos deviam, absolutamente, ser apoiados e promovidos na Europa. A investigação também pode lançar pontes entre as universidades e as empresas. Já me referi anteriormente a um dos meus temas favoritos, designadamente, o programa dinamarquês de doutoramento em ciências empresariais, em que, na Dinamarca, um empregado num empreendimento pode obter numa universidade dinamarquesa um diploma de doutoramento em ciências empresariais com a ajuda de uma bolsa de estudos pública. De facto, no dia 3 de Fevereiro de 2010, realizei uma noite de debate no Parlamento, em Bruxelas, que contou com uma ampla participação do mundo empresarial e das universidades, e nessa noite a opinião foi bem clara: um programa de doutoramento em ciências empresariais da UE seria um instrumento extremamente útil para promover a pesquisa especializada relevante em matéria de investigação, bem como a competitividade, no empresariado europeu, criando desse modo mais postos de trabalho e crescimento económico. Logo, recebeu um apoio absolutamente inequívoco de ambas as partes. Além disso, constitui um processo extremamente eficaz de introduzir nas universidades experiência empresarial e conhecimento prático, concentrando mais o ensino sobre as aptidões e os conhecimentos mais relevantes para a procura do mercado de trabalho. O programa podia ser integrado no já existente programa Marie Curie, possivelmente no âmbito do programa de Parceria Académica Industrial, e iria ajudar a perseguir os objectivos do processo de Bolonha. Regozijo-me com o facto de amanhã nos ir ser dado aprovar um relatório que contém uma recomendação para estabelecer um plano desse tipo."@pt¹⁷ "Dnă preşedintă, aş dori să le mulţumesc raportorilor pentru colaborarea lor excelentă. În calitate de raportor alternativ din partea Grupului Alianţei Liberalilor şi Democraţilor pentru Europa pentru această chestiune, sunt foarte mulţumit de raport. Am reuşit să cădem de acord asupra unui raport care conţine recomandări pentru îmbunătăţirea cooperării între universităţi şi mediul de afaceri – un raport care, mai presus de orice, conţine iniţiative foarte specifice pentru modernizarea universităţilor. Aşa cum ştim cu toţii, universităţile europene şchiopătează în spatele elitei mondiale, lucru care are şi el consecinţe grave asupra competitivităţii Europei. Prin urmare, nu este surprinzător că educaţia, cercetarea şi inovaţia au avut prioritate atât în programul de lucru al Comisiei, cât şi în Strategia Europa 2020. Fără îndoială, sper că majoritatea va fi pentru continuarea acestei îmbunătăţiri a statutului prioritar al acestei politici, dar şi cu o creştere a finanţării. În prezent ne aflăm într-o situaţie în care trebuie să gândim în afara cadrului convenţional de lucru al sistemelor noastre de educaţie şi putem începe prin a distruge zidurile care există între universităţi şi domeniul care beneficiază de pe urma activităţii universităţilor, anume mediul de afaceri. Ne concentrăm în special pe două lucruri şi voi spune câteva cuvinte despre acestea. În primul rând, aş dori să menţionez modernizarea programei de învăţământ. Este un aspect important pentru o mai mare concentrare asupra inderdisciplinarităţii şi dezvoltării aptitudinilor pe care le solicită lumea afacerilor. Cursurile universitare trebuie să reflecte într-o măsură mai mare cerinţele pieţei muncii şi trebuie elaborate luând în considerare acest lucru, de exemplu, sub forma unei programe de învăţământ mai relevante pentru afaceri, programă pe care, la rândul său, comunitatea afacerilor ar trebui să o menţină în mod activ actualizată. Al doilea lucru pe care vreau să îl menţionez este mobilitatea. Este important să reducem distanţa dintre universităţi şi mediul de afaceri şi este important să existe oameni care să umple această distanţă. Plasamentele în muncă sunt un exemplu bun pentru felul în care studenţii la universitate pot acumula experienţă practică, pe care o vor aduce ulterior în studiile lor. În acelaşi timp, aceşti studenţi sunt mai bine pregătiţi să intre pe piaţa muncii după studii. Plasamentele practice ar trebui în mod clar susţinute şi promovate în Europa. Cercetarea poate construi şi ea punţi între universităţi şi întreprinderi. Am mai vorbit şi înainte despre un hobby al meu personal, anume programul doctoral economic danez, în cadrul căruia un angajat al unei societăţi din Danemarca poate obţine o diplomă de doctorat la o universitate daneză, cu ajutorul unei burse publice. De fapt, la 3 februarie 2010, am organizat o seară de dezbateri la Bruxelles, în Parlament, unde au participat mulţi reprezentanţi atât ai mediului de afaceri, cât şi ai universităţilor, iar punctul de vedere în acea seară a fost foarte de clar: un program doctoral economic european ar fi un instrument foarte util pentru promovarea cercetării specializate, relevante pentru afaceri, precum şi a competitivităţii în mediul de afaceri european, creând astfel mai multe locuri de muncă şi creştere economică. Prin urmare, programul a primit susţinerea fără echivoc a ambelor părţi. Mai mult decât atât, este o metodă foarte eficace de a aduce experienţa în afaceri şi cunoştinţele practice în universităţi şi de a face ca predarea să se concentreze mai mult pe aptitudini şi cunoştinţe care sunt relevante pentru cerinţele pieţei muncii. Programul ar putea fi integrat în actualul program Marie Curie, probabil în cadrul programului de parteneriat industrial-academic, şi ar contribui la consolidarea demersurilor de realizare a obiectivelor Procesului de la Bologna. Sunt mulţumit că mâine vom reuşi să adoptăm un raport care conţine o recomandare de stabilire a unui astfel de program."@ro¹⁸ "Vážená pani predsedajúca, chcel by som sa poďakovať viacerým spravodajcom za vynikajúcu spoluprácu. Ako tieňový spravodajca k danej veci za Skupinu Aliancie liberálov a demokratov za Európu som so správou veľmi spokojný. Dokázali sme sa dohodnúť na správe obsahujúcej odporúčania na zlepšenie spolupráce medzi univerzitami a podnikmi, správe, ktorá obsahuje predovšetkým veľmi konkrétne iniciatívy na modernizáciu univerzít. Európske univerzity, ako všetci vieme, pokrivkávajú za svetovou elitou a táto skutočnosť má aj vážne dôsledky pre konkurencieschopnosť Európy. Nie je preto prekvapujúce, že vzdelávanie, výskum a inovácie majú v pracovnom programe Komisie a stratégii EÚ do roku 2020 vysokú prioritu. Samozrejme, dúfam, že väčšina bude za to, aby sme pokračovali vo zvyšovaní priority tejto politiky spolu so zvýšením jej financovania. Momentálne sme v situácii, v ktorej musíme uvažovať mimo konvenčného rámca našich vzdelávacích systémov a môžeme začať s búraním múrov medzi univerzitami a oblasťou, ktorá profituje z výstupu univerzít, konkrétne podnikmi. Zameriavame sa najmä na dve veci a poviem o nich niekoľko slov. Po prvé, chcel by som spomenúť modernizáciu študijných programov. Je dôležité, aby sa kládol väčší dôraz na interdisciplinárnosť a rozvoj zručností, ktoré si v podstate vyžaduje podnikateľské prostredie. Univerzitné programy musia vo väčšej miere odrážať požiadavky trhu práce a musia sa pripravovať s ohľadom na ne, napríklad formou študijných programov, ktoré budú relevantnejšie z hľadiska podnikov a ktoré by na druhej strane podniková sféra mala aktívne pomáhať aktualizovať. Druhá vec, ktorú by som chcel spomenúť, je mobilita. Je dôležité, aby sa preklenula priepasť medzi univerzitami a podnikmi a aby sa našli ľudia, ktorí túto priepasť preklenú. Pracovné stáže sú dobrým príkladom toho, ako môžu vysokoškolskí študenti získať praktické skúsenosti a potom tieto skúsenosti uplatniť v rámci svojho štúdia. Títo študenti sú po ukončení štúdia zároveň lepšie pripravení na vstup na trh práce. Pracovné stáže by sa mali v Európe v každom prípade podporovať a propagovať. Aj výskum môže budovať mosty medzi univerzitami a podnikmi. Hovoril som skôr o svojom osobnom koníčku, konkrétne o dánskom systéme podnikového doktorandského štúdia, v rámci ktorého zamestnanec v podniku v Dánsku môže získať titul PhD. na dánskej univerzite s pomocou verejného grantu. Tretieho februára 2010 som zorganizoval večernú diskusiu v Parlamente v Bruseli so širokou účasťou zástupcov podnikateľského prostredia a univerzít a výsledok toho večera bol dosť jasný: systém EÚ na získanie titulu PhD. v podnikateľskej oblasti by bol najužitočnejší nástroj na presadzovanie špecializovaného výskumu relevantného pre podniky, ako aj konkurencieschopnosti, v európskom podnikateľskom prostredí, čím by sa vytvorilo viac pracovných miest a podporil hospodársky rast. Z oboch strán to preto dostalo absolútne jednomyseľnú podporu. Je to navyše najúčinnejšia metóda, ako skúsenosti podnikov a praktické znalosti preniesť do univerzít a tak zabezpečiť, aby sa vyučovanie zameriavalo viac na zručnosti a znalosti, ktoré sú podstatné vzhľadom na požiadavky trhu práce. Tento systém by sa mohol integrovať do súčasného programu Marie Curie, možno v rámci programu partnerstva medzi priemyslom a univerzitnou sférou, a pomohol by prispieť k dosiahnutiu cieľov bolonského procesu. Som rád, že zajtra budeme môcť prijať správu, ktorá obsahuje odporúčanie vytvoriť takýto systém."@sk¹⁹ "Gospa predsednica, različnim poročevalcem bi se rad zahvalil za njihovo odlično sodelovanje. Kot poročevalec v senci o tej zadevi za skupino Zavezništva liberalcev in demokratov za Evropo sem zelo zadovoljen s tem poročilom. Uspelo se nam je dogovoriti o poročilu, ki vsebuje priporočila za izboljšanje sodelovanja med univerzami in podjetji, o poročilu, ki predvsem vsebuje zelo posebne pobude za posodobitev univerz. Evropske univerze, kakor vsi vemo, zaostajajo za svetovno elito, dejstvo, ki ima velike posledice tudi za konkurenčnost Evrope. Zato ne preseneča, da so izobraževanje, raziskave in inovacije najpomembnejše prednostne naloge tako v delovnem programu Komisije kot v strategiji Evropa 2020. Seveda upam, da bo večina poleg te posodobitve prednostnega statusa te politike podprla tudi povečanje financiranja. Trenutno smo v položaju, ko moramo razmišljati zunaj ustaljenega okvira naših izobraževalnih sistemov, in začnemo lahko s podiranjem zidov med univerzami in področjem, ki ima koristi od rezultatov univerz, namreč podjetji. Osredotočamo se zlasti na dve stvari, o katerih bom povedal nekaj besed. Prvič, rad bi omenil posodobitev učnega načrta. Pomembno je, da se več pozornosti nameni meddisciplinarnosti ter razvoju znanja in spretnosti, ki jih dejansko zahteva poslovni svet. Univerzitetni programi morajo bolj odražati zahteve trga dela in te programe je treba določiti ob upoštevanju tega, na primer v obliki učnih načrtov, ki so pomembnejši za podjetja in ki bi jih po drugi strani poslovna skupnost morala dejavno pomagati posodabljati. Druga stvar, ki bi jo rad omenil, je mobilnost. Pomembno je, da se zmanjša razkorak med univerzami in podjetji in da obstajajo ljudje, ki premoščajo ta razkorak. Delovne prakse so dober primer, kako lahko univerzitetni študenti pridobijo praktične izkušnje in potem te izkušnje prenesejo v svoj študij. Obenem so ti študenti po koncu študija bolje pripravljeni na vstop na trg dela. Prakse bi bilo treba v Evropi vsekakor podpirati in spodbujati. Tudi raziskave lahko gradijo mostove med univerzami in podjetji. Govoril sem že o svojem zasebnem konjičku, namreč o danskem poslovno usmerjenem doktorskem študiju, pri katerem bi delavec v podjetju na Danskem lahko pridobil naziv doktorja znanosti na danski univerzi s pomočjo javne subvencije. Pravzaprav sem 3. februarja 2010 v Bruslju v Parlamentu pripravil debatni večer z veliko udeležbo tako iz poslovnega kot univerzitetnega sveta in mnenje je bilo tistega večera precej jasno: poslovno usmerjen doktorski študij EU bi bil najuporabnejše orodje za spodbujanje specializiranih raziskav, pomembnih za podjetja, in konkurenčnosti v evropskem podjetništvu, s čimer bi se ustvarilo več delovnih mest in gospodarska rast. Torej sta ga povsem jasno podprli obe strani. Poleg tega je to najučinkovitejša metoda za to, da se poslovne izkušnje in praktično znanje prenesejo na univerze ter da se učenje s tem bolj osredotoči na znanja in spretnosti, ki so pomembni za zahteve trga dela. Študij bi se lahko vključil v obstoječi program Marie Curie, morda v okviru programa industrijsko-akademskega partnerstva, in bi pomagal okrepiti izpolnjevanje ciljev bolonjskega procesa. Veseli me, da bomo jutri lahko sprejeli poročilo, ki vsebuje priporočilo o vzpostavitvi ravno takega študija."@sl²⁰ "Fru talman! Jag vill tacka de olika föredragandena för deras utmärkta samarbete. Som skuggföredragande i denna fråga för Alliansen liberaler och demokrater för Europa är jag mycket nöjd med betänkandet. Vi har lyckats enas om ett betänkande som innehåller rekommendationer för att förbättra samarbetet mellan universitet och näringsliv – ett betänkande som framför allt innehåller mycket specifika initiativ för modernisering av universitet. Europas universitet har som vi alla vet hamnat på efterkälken i förhållande till världens elit, ett faktum som även har stora konsekvenser för Europas konkurrenskraft. Därför kommer det inte som någon överraskning att utbildning, forskning och innovation prioriteras i både kommissionens arbetsprogram och strategin EU 2020. Naturligtvis hoppas jag att majoriteten kommer att vara positiv till uppgraderingen av prioritetsstatusen för denna politik och den ökade finansieringen. För närvarande befinner vi oss i en situation där vi måste tänka utanför de konventionella ramarna i våra utbildningssystem och vi kan börja genom att riva murarna mellan universiteten och det område som gynnas av universitetens verksamhet, dvs. näringslivet. Vi riktar framför allt in oss på två saker och jag ska säga några ord om dessa. Först vill jag nämna moderniseringen av kursplanen. Det är viktigt att det blir en ökad fokusering på tvärvetenskaplighet och utveckling av den kompetens som faktiskt krävs av näringslivet. Universitetskurser måste i högre grad återspegla arbetsmarknadens krav och de måste organiseras med detta i åtanke, t.ex. i form av kursplaner som är mer relevanta för näringslivet. Näringslivet bör i sin tur aktivt hjälpa till med att uppdatera kursplanerna. Det andra jag vill nämna är rörlighet. Det är viktigt att minska klyftan mellan universitet och näringsliv och att det finns människor som kan överbrygga denna klyfta. Arbetsplatspraktik är ett bra exempel på hur universitetsstudenter kan få praktiska erfarenheter och därefter utnyttja dessa erfarenheter i sina studier. Samtidigt blir dessa studenter bättre rustade för arbetsmarknaden efter sin utbildning. Arbetsplatspraktik bör definitivt stödjas och främjas i Europa. Genom forskningen kan också klyftan mellan universitet och näringsliv överbryggas. Jag har tidigare talat om en personlig käpphäst, nämligen det danska systemet för doktorsutbildning i företagsekonomi som innebär att en anställd på ett företag i Danmark kan studera till filosofie doktor vid ett danskt universitet med hjälp av ett statligt bidrag. Den 3 februari 2010 anordnade jag en debattkväll i parlamentet i Bryssel med brett deltagande från både näringslivet och universiteten. Denna kväll var det uppenbart att man var överens om att ett europeiskt system för doktorsutbildning i företagsekonomi vore mycket användbart när det gäller att främja specialiserad forskning som är relevant för näringslivet, samt konkurrenskraften i det europeiska näringslivet och på så sätt skapa fler arbetstillfällen och ekonomisk tillväxt. Båda parter gav förslaget sitt helhjärtade stöd. Vidare är det en mycket effektiv metod för att få in näringslivserfarenhet och praktiska kunskaper på universiteten och därigenom göra undervisningen mer inriktad på kompetens och kunskaper som är relevanta för kraven på arbetsmarknaden. Systemet skulle kunna integreras i det befintliga programmet Marie Curie, eventuellt inom ramen för partnerskapsprogram med industriell inriktning, och skulle bidra till att stärka strävan mot målen med Bolognaprocessen. Det gläder mig att vi imorgon kommer att kunna anta ett betänkande som innehåller en rekommendation om att upprätta just ett sådant system."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Morten Løkkegaard,"¹⁵ "for ALDE-Gruppen"¹⁵
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶