Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-05-18-Speech-2-041"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2010-05-18"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Fondul european pentru refugiaţi pentru perioada 2008-2013 (modificarea Deciziei nr. 573/2007/CE) - Migrarea de la Sistemul de Informații Schengen (SIS 1+) la Sistemul de Informații Schengen din a doua generație (SIS II) (modificarea Regulamentului (CE) nr. 1104/2008) - Migrarea de la Sistemul de Informații Schengen (SIS 1+) la Sistemul de Informații Schengen din a doua generație (SIS II) (modificarea Deciziei 2008/839/JAI) - Crearea unui program comun de reinstalare al UE (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"fr"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20100518.6.2-041"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-05-18-Speech-2-042⁶
lpv:speaker	lp:Hélène Flautre⁶
lpv:spoken text	"Madame la Présidente, j’aurais préféré entendre le rapporteur Tavares, mais bon; à présent, il nous a enfin rejoints dans ce débat, c’est l’essentiel. Je crois que le travail qu’il a réussi à faire pour trouver un consensus sur l’utilisation du Fonds européen des réfugiés, dont la vocation est de financer et d’inciter les États membres à développer leur programme de réinstallation des réfugiés, est un travail tout à fait positif que la commissaire Malmström encourage de ses vœux et je m’en félicite. Il faut néanmoins garder en tête quelques chiffres qui permettent de relativiser la portée de ce Fonds. Si nous consacrions – ce que je ne souhaite pas parce que ce serait forcément au détriment du financement des conditions d’accueil des réfugiés, des demandeurs d’asile en Europe – mais si nous consacrions l’ensemble du Fonds européen, ce serait seulement, péniblement, deux dizaines de milliers de réfugiés que nous pourrions réinstaller en Europe, un nombre extrêmement éloigné de la demande du HCR qui a repéré dans le monde plus de 470 000 réfugiés en besoin de réinstallation, c’est-à-dire réellement des personnes qui ont des besoins spécifiques, des vulnérabilités, des fragilités, et sont dans l’impossibilité concrète de retourner dans leur pays d’origine. Il faut donc raison garder. Deuxième précaution à prendre, me semble-t-il, c’est – parce que nous en avons eu l’expérience dans mon pays, la France – celle de la médiatisation de la réinstallation de quelques réfugiés, comme un arbre de bonne volonté charitable qui cacherait une forêt de mauvaises pratiques, parce que, dans le même temps, ce pays, la France, vient d’être condamné par le comité contre la torture des Nations unies pour avoir renvoyé dans des pays tiers des demandeurs d’asile qui y risquent des traitements inhumains ou dégradants. Voilà les précautions, me semble-t-il, et j’en termine, qu’il nous faut garder en tête."@fr⁸
lpv:spokenAs	chair; Delegation to the EU-Turkey Joint Parliamentary Committee (2009-09-17--2014-06-30)²³ member; Delegation to the Parliamentary Assembly of the Union for the Mediterranean (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; Conference of Delegation Chairs (2009-09-17--2014-06-30)²³ member; LIBE (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; AFET (2009-07-16--2012-01-18)²³ unknown; Europe Écologie (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; G/EFA (2009-07-14--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Paní předsedající, byla bych raději, kdybychom mohli slyšet zpravodaje, pana Tavarese, ale to nevadí; nyní se konečně připojil k naší rozpravě a to je nejdůležitější. Domnívám se, že práce, kterou odvedl při úsilí o dosažení konsensu ohledně využívání Evropského uprchlického fondu, jehož účelem je poskytovat prostředky členským státům a povzbudit je k vytváření vlastních programů znovuusídlování uprchlíků, je výjimečně dobrým dílem, které paní komisařka Malmströmová jednoznačně podporuje, což mě velmi těší. Musíme však mít na paměti několik údajů, které nám umožní vnímat rozsah tohoto fondu v kontextu. I kdybychom vyčlenili veškeré prostředky Evropského uprchlického fondu – což bych nerada, protože bychom tím nevyhnutelně poškodili financování přijímání uprchlíků a uchazečů o azyl v Evropě – dokázali bychom zajistit znovuusídlování pro necelých 20 000 uprchlíků v Evropě, což zdaleka neodpovídá požadavku UNHCR, z jehož údajů vyplývá, že na celém světě je více než 470 000 uprchlíků, kteří potřebují program znovuusídlování, tj. lidí, kteří mají skutečné konkrétní potřeby, jsou zranitelní, slabí a kteří se nepochybně nemohou vrátit do země svého původu. Musíme být proto vnímaví. Dalším preventivním opatřením, které musíme podle mého názoru přijmout – protože tuto zkušenost mám ze své země, Francie –, se týká informování sdělovacími prostředky o znovuusídlování některých uprchlíků, kdy pro jeden strom neboli dobročinný skutek, nevidíme les pochybení ze strany státní správy, protože tuto zemi – Francii – zároveň odsoudil výbor OSN proti mučení kvůli navracení uchazečů o azyl do třetích zemí, kde jsou vystaveni nelidskému nebo ponižujícímu zacházení. Jsem přesvědčena – a tím končím – že tato preventivní opatření musíme mít na paměti."@cs¹ "Fru formand! Jeg ville have foretrukket at høre fra ordføreren, hr. Tavares, men lad det nu ligge. Nu har han omsider sluttet sig til os i denne forhandling, og det er hovedsagen. Jeg mener, at det stykke arbejde, det er lykkedes ham at udføre for at opnå konsensus om anvendelsen af Den Europæiske Flygtningefond, hvis opgave det er at finansiere og opfordre medlemsstaterne til at udvikle deres genbosættelsesprogram for flygtninge, er en usædvanlig positiv indsats, som kommissær Malmström stærkt støtter, og det glæder mig at se. Vi må ikke desto mindre have et par tal i baghovedet, som vil give os mulighed for at sætte omfanget af denne fond i perspektiv. Hvis vi skulle afsætte hele Den Europæiske Flygtningefond – noget, jeg ikke ønsker, da det uundgåeligt ville blive ødelæggende for finansieringen af modtagelsesfaciliteter for flygtninge og asylsøgere i Europa – ville vi knap kunne genbosætte 20.000 flygtninge i Europa, et tal, som ligger langt fra kravet fra UNHCR, der har fastslået, at der er mere end 470.000 flygtninge verden over med behov for genbosættelse, dvs. mennesker, som oprigtigt har specifikke behov, sårbarheder og svagheder, og som ikke på nogen mulig måde kan vende tilbage til deres hjemland. Vi må derfor være fornuftige. Efter min mening drejer den anden forholdsregel, vi må træffe – for det har vi oplevet i mit hjemland, Frankrig – sig om mediedækningen af visse flygtninges genbosættelse, der virker som et træ af velgørenhed, som skjuler en skov af pligtforsømmelse, fordi dette land, Frankrig, netop er blevet dømt af FN's Komité mod Tortur for at sende asylsøgere tilbage til tredjelande, hvor de risikerer en umenneskelig eller nedværdigende behandling. Jeg tror – og dette er mit sidste ord – at dette er forholdsregler, vi må have i baghovedet."@da² "Frau Präsidentin! Ich hätte es vorgezogen, den Berichterstatter, Herrn Tavares, zu hören, aber das ist jetzt nicht so wichtig; er ist nun schließlich doch noch hier zu uns gestoßen, und das ist die Hauptsache. Ich denke, dass die Arbeit, die er unternommen hat, um einen Konsens über den Einsatz des Europäischen Flüchtlingsfonds, der dafür bestimmt ist, den Mitgliedstaaten bei der Entwicklung und der Finanzierung ihrer Wiederansiedlungsprogramme für Flüchtlinge zu helfen, zu erreichen, hervorragend ist und die breite Unterstützung von Frau Kommissarin Malmström findet, was mich wiederum erfreut. Wir dürfen jedoch darüber nicht einige Zahlen aus den Augen verlieren, die es uns gestatten, den Umfang dieses Fonds zu relativieren. Wenn wir nun den gesamten Europäischen Flüchtlingsfonds zuteilen würden und damit etwas täten, was ich nicht befürworte, weil es zwangsläufig negative Auswirkungen auf die Finanzierung der Aufnahmebedingungen von Flüchtlingen und Asylbewerbern in Europa hätte, wären wir dennoch kaum in der Lage, 20 000 Flüchtlinge in Europa neu anzusiedeln, eine Anzahl, die von der Forderung des UNHCR weit entfernt ist, da es festgestellt hat, dass weltweit mehr als 470 000 Flüchtlinge neu angesiedelt werden müssen, also Menschen, die ganz spezielle Bedürfnisse, Verwundbarkeiten und Schwächen haben, und die nicht in ihre Heimatländer zurückkehren können. Wir müssen deshalb vernünftig sein. Für mich betrifft die zweite Vorsichtsmaßnahme, die es zu treffen gilt, und die auf dem beruht, was in meinem Land, Frankreich, passiert ist, die Berichterstattung durch die Medien über die Neuansiedlung einiger Flüchtlinge als einen Akt der Nächstenliebe, mit dem das sonstige Fehlverhalten vertuscht werden soll, weil zur gleichen Zeit, dieses Land, Frankreich, just von dem Ausschuss der Vereinten Nationen gegen Folter dafür verurteilt wurde, Asylbewerber wieder in Drittländer abzuschieben, wo für sie das Risiko besteht, dass sie dort unmenschlich und entwürdigend behandelt werden. Ich glaube, und damit möchte ich abschließen, dass dies die Vorsichtsmaßnahmen sind, die wir im Hinterkopf behalten müssen."@de⁹ "Κυρία Πρόεδρε, θα προτιμούσα να είχα ακούσει την ομιλία του εισηγητή, κ. Tavares, αλλά τέλος πάντων· τώρα βρίσκεται επιτέλους μαζί μας και αυτό είναι το σημαντικότερο. Θεωρώ ότι το έργο που κατόρθωσε να εκτελέσει για την επίτευξη συναίνεσης σχετικά με τη χρήση του Ευρωπαϊκού Ταμείου Προσφύγων, αποστολή του οποίου είναι να χρηματοδοτεί και να ενθαρρύνει τα κράτη μέλη να αναπτύξουν το δικό τους πρόγραμμα για την επανεγκατάσταση των προσφύγων, αποτελεί εξαιρετικά θετικό έργο, το οποίο ενθαρρύνει σθεναρά η Επίτροπος Malmström, και χαίρομαι ιδιαίτερα που το βλέπω αυτό. Πρέπει εντούτοις να λάβουμε υπόψη ορισμένα αριθμητικά στοιχεία, που θα μας επιτρέψουν να θέσουμε στη σωστή προοπτική το πεδίο εφαρμογής αυτού του ταμείου. Αν επρόκειτο να διαθέσουμε ολόκληρο το Ευρωπαϊκό Ταμείο Προσφύγων –κάτι που δεν επιθυμώ διότι θα ήταν αναπόφευκτα καταστροφικό για τη χρηματοδότηση των συνθηκών υποδοχής των προσφύγων και των αιτούντων άσυλο στην Ευρώπη– δεν θα κατορθώναμε να επανεγκαταστήσουμε περισσότερους από 20.000 πρόσφυγες στην Ευρώπη, αριθμό που απέχει πάρα πολύ από το αίτημα της Ύπατης Αρμοστείας των Ηνωμένων Εθνών για τους Πρόσφυγες, η οποία έχει διαπιστώσει ότι υπάρχουν περισσότεροι από 470.000 πρόσφυγες σε παγκόσμιο επίπεδο οι οποίοι χρήζουν επανεγκατάστασης, δηλαδή άνθρωποι που διαθέτουν πραγματικές, συγκεκριμένες ανάγκες, τρωτά σημεία, αδυναμίες και που δεν μπορούν σε καμία περίπτωση να επιστρέψουν στη χώρα καταγωγής τους. Ως εκ τούτου πρέπει να είμαστε λογικοί. Για εμένα, το δεύτερο μέτρο προστασίας που πρέπει να λάβουμε –επειδή το έχουμε βιώσει αυτό στη χώρα μου, τη Γαλλία– αφορά την κάλυψη από τα μέσα ενημέρωσης της επανεγκατάστασης ορισμένων προσφύγων σαν δέντρο φιλανθρωπίας που κρύβει το δάσος των καταχρήσεων, διότι την ίδια στιγμή, η χώρα αυτή, η Γαλλία, καταδικάστηκε μόλις από την Επιτροπή των Ηνωμένων Εθνών κατά των βασανιστηρίων για επιστροφή αιτούντων άσυλο σε τρίτες χώρες, όπου κινδυνεύουν να έρθουν αντιμέτωποι με απάνθρωπη ή εξευτελιστική μεταχείριση. Πιστεύω –και αυτό είναι το τελευταίο σημείο που θα θίξω– ότι αυτά είναι τα μέτρα προστασίας που πρέπει να λάβουμε υπόψη."@el¹⁰ "Madam President, I would have preferred to hear from the rapporteur, Mr Tavares, but never mind; now he has finally joined us in this debate, and that is the main thing. I think that the work that he has managed to do to reach a consensus on the use of the European Refugee Fund, whose job it is to fund and encourage the Member States to develop their refugee resettlement programme, is exceptionally positive work, which Commissioner Malmström is strongly encouraging, and I am delighted to see that. We must nevertheless bear in mind a few figures, which will allow us to put the scope of this fund into perspective. If we were to allocate the entire European Refugee Fund – something that I do not want because it would inevitably be detrimental to the funding of the conditions of reception of refugees and asylum seekers in Europe – we would barely be able to resettle 20 000 refugees in Europe, a number far removed from the request of the UNHCR, which has established that there are more than 470 000 refugees worldwide in need of resettlement, that is, people who genuinely have specific needs, vulnerabilities, weaknesses, and who cannot possibly return to their country of origin. We must therefore be sensible. To me, the second precaution we must take – because we have experienced this in my country, France – concerns the media coverage of the resettlement of some refugees as a tree of charity hiding a forest of malpractice, because at the same time, this country, France, has just been condemned by the United Nations Committee against Torture for returning asylum seekers to third countries where they risk facing inhumane or degrading treatment. I believe – and this is my final point – that these are the precautions that we must bear in mind."@en⁴ "Señora Presidenta, habría preferido escuchar al señor Tavares, el ponente, pero no pasa nada; ahora se ha unido finalmente a nosotros y a este debate, y eso es lo que importa. Creo que el trabajo que ha logrado llevar a cabo para alcanzar un consenso sobre el uso del Fondo Europeo para los Refugiados, cuya función es financiar y alentar a los Estados miembros para desarrollar su programa de reasentamiento de refugiados, es un trabajo excepcionalmente positivo, respaldado por la Comisaria Malmström, algo que me alegra comprobar. No obstante, debemos tener presente unas cuantas cifras que nos permitirán considerar este fondo con perspectiva. Si tuviésemos que asignar la totalidad del Fondo Europeo para los Refugiados —algo que no deseo porque inevitablemente iría en detrimento de de la financiación de las condiciones de acogida de los refugiados y de los solicitantes de asilo en Europa— apenas seríamos capaces de reasentar 20 000 refugiados en Europa, una cifra que tiene muy poco que ver con la solicitud del ACNUR, que ha establecido que hay más de 470 000 refugiados en todo el mundo que necesitan ser reasentados, esto es, personas que verdaderamente tienen necesidades concretas, vulnerabilidades, debilidades, y que no tienen posibilidad alguna de regresar a su país de origen. Por tanto, debemos ser sensatos. En mi opinión, la segunda precaución que debemos adoptar —porque hemos experimentado esto en mi país, en Francia— afecta a la cobertura informativa del reasentamiento de ciertos refugiados como un brote de caridad en las profundidades de un bosque de negligencia, porque al mismo tiempo este país, Francia, acaba de ser condenado por el Comité contra la Tortura de la Comisión de Derechos Humanos de las Naciones Unidas por redirigir a personas que buscan los solicitantes de asilo a terceros países donde se arriesgan a recibir un trato inhumano o degradante. Considero —y termino con este comentario— que éstas son las precauciones que debemos tener muy presentes."@es²¹ "Lugupeetud juhataja! Oleksin tahtnud kuulata raportöör Rui Tavarest, aga olgu peale. Nüüd on ta lõpuks meie aruteluga ühinenud ja see on peamine. Minu meelest on tal õnnestunud teha ära erakordselt hea töö, et saavutada üksmeel pagulaste ümberasustamisprogramme rahastava ja liikmesriike nende väljatöötamisel aitava Euroopa Pagulasfondi vahendite kasutamise osas. Tema töö kiidab igati heaks ka volinik Malmström ja mul on selle üle hea meel. Sellegipoolest ei tohi me unustada mõningaid arve, mis aitavad meil näha kõnealuse fondi ulatust õiges valguses. Kui me võtaks kasutusele kõik Euroopa Pagulasfondi vahendid – mida ma ei poolda, sest see kahjustaks vältimatult pagulaste ja varjupaiga taotlejate vastuvõtutingimuste rahastamist Euroopas –, suudaks me Euroopas ümber asustada vaevu 20 000 pagulast, mis on ÜRO pagulaste ülemvoliniku nõutavast arvust oluliselt väiksem, sest tema andmetel on kogu maailmas 470 000 ümberasustamist vajavat pagulast ehk inimest, kellel on tõepoolest konkreetsed vajadused ning kes on kaitsetud ja nõrgad ega saa mingil juhul pöörduda tagasi oma päritoluriiki. Seega peame olema mõistlikud. Minu silmis seondub teine valdkond, kus me peame ettevaatlikud olema, – põhjusel, et me oleme seda kogenud minu kodumaal Prantsusmaal – tõsiasjaga, et mõne pagulase ümberasustamist on ajakirjanduses kajastatud kui ühte heategevuslikku akti, mis varjab tervet hulka kuritarvitusi, kuna samal ajal on ÜRO piinamisvastane komisjon mõistnud Prantsusmaa äsja hukka selle eest, et viimane on varjupaiga taotlejaid saatnud tagasi kolmandatesse riikidesse, kus neid ohustab ebainimlik või alandav kohtlemine. Leian – see on minu viimane märkus –, et me ei tohi neid asjaolusid unustada."@et⁵ "Arvoisa puhemies, olisin mieluummin kuunnellut esittelijää Rui Tavaresia, mutta olkoon; nyt hän on lopultakin liittynyt keskusteluumme ja se on pääasia. Uskon, että työ, jonka hän on onnistunut tekemään saavuttaakseen yhteisymmärryksen Euroopan pakolaisrahaston varojen käytöstä – rahaston tarkoituksena on kannustaa jäsenvaltioita kehittämään pakolaisten uudelleensijoittamisohjelmaansa – on ollut erittäin myönteistä, ja Cecilia Malmström kannustaa sitä kovasti ja olen siitä erittäin iloinen. Meidän on kuitenkin pidettävä mielessä pari lukua, jotka auttavat meitä pitämään rahaston laajuuden oikeissa mittasuhteissa. Jos sijoittaisimme koko Euroopan pakolaisrahaston – mitä en halua koska se heikentäisi väistämättä pakolaisten ja turvapaikanhakijoiden vastaanotto-olosuhteiden rahoitusta EU:ssa – voisimme sijoittaa uudelleen 20 000 pakolaista EU:hun. Luku on kaukana UNHCR:n pyynnöstä. UNHCR on todennut, että maailmassa on yli 470 000 pakolaista, jotka tarvitsevat uudelleensijoittamista. Se merkitsee ihmisiä, joilla on todellisia erityistarpeita, haavoittuvuuksia ja heikkouksia ja jotka eivät mitenkään voi palata kotimaahansa. Meidän on siksi oltava järkeviä. Minusta toinen varotoimenpide, joka meidän on toteutettava – koska meillä on siitä kokemusta kotimaassani Ranskassa – koskee joidenkin pakolaisten uudelleensijoittamisen saamaa mediajulkisuutta hyväntekeväisyyden puuna joka häviää väärinkäytösten metsään, koska samaan aikaan kidutuksen vastainen komitea on juuri tuominnut Ranskan turvapaikanhakijoiden palauttamisesta kolmansiin valtioihin, joissa heitä uhkaa epäinhimillinen tai halventava kohtelu. Katson – ja tämä on viimeinen asiani – että meidän on pidettävä mielessä kyseiset varotoimenpiteet."@fi⁷ "Elnök asszony, örültem volna, ha mindezt az előadótól, Tavares úrtól hallom, de nem számít; végre csatlakozott hozzánk a mai vitában, és ez a legfontosabb. Úgy vélem, rendkívül sikeres munkát végzett, amikor kísérletet tett arra, hogy konszenzust érjen el az Európai Menekültügyi Alap felhasználását illetően, amelynek feladata, hogy finanszírozást nyújtson és a tagállamokat saját menekült-letelepítési programjuk kidolgozására ösztönözze; ezt a munkát Malmström biztos asszony erőteljesen támogatja, amit örömmel látok. Mindazonáltal nem szabad elfelejtenünk néhány olyan adatot, amelyek alapján előre jelezhetjük az alap felhasználási körét. Ha az Európai Menekültügyi Alap egészét kiosztanánk – amit nem szeretnék, hiszen az szükségképpen hátrányosan érintené az európai menekültek és menedékkérők fogadásának körülményeihez nyújtott támogatásokat –, legfeljebb 20 000 menekültet tudnánk letelepíteni Európában, amely messze elmarad az ENSZ Menekültügyi Főbiztosságának kérésétől, amely szerint világszerte több mint 470 000 menekült vár letelepítésre, tehát olyan emberek, akik valóban konkrét szükségletekkel rendelkeznek, akik kiszolgáltatottak és nehézségekkel küzdenek, és akik nem térhetnek vissza származási országukba. Éppen ezért ésszerűen kell cselekednünk. Számomra a második szükséges elővigyázatossági intézkedés – mivel ennek hazámban, Franciaországban tanúi lehettünk – azzal kapcsolatos, hogy néhány menekült letelepítése a médiában jótékonysági intézkedésként jelenik meg, és egyfajta faként visszaélések erdejét rejti, mivel mindeközben ezt az országot, Franciaországot a közelmúltban az ENSZ kínzás elleni bizottsága elítélte a menedékkérők olyan harmadik országokba történő visszatoloncolásáért, ahol embertelen és lealacsonyító bánásmód veszélye fenyegeti őket. Úgy vélem - és ez az utolsó észrevételem –, hogy ezeket az óvintézkedéseket kell szem előtt tartanunk."@hu¹¹ "Signora Presidente, avrei preferito ascoltare l’intervento del relatore, l’onorevole Tavares, ma non importa; finalmente si è unito a questa discussione e questa è la cosa più importante. Egli ha svolto un eccellente lavoro al fine di ottenere il consenso sull’uso del Fondo europeo per i rifugiati, il cui compito è di finanziare e incentivare gli Stati membri a elaborare un proprio programma di reinsediamento e il Commissario Malmström lo sostiene con convinzione. Sono lieta di constatarlo. Dobbiamo però ricordare alcuni dati, che ci permetteranno di mettere nella giusta prospettiva la portata di questo fondo. Se dovessimo allocare l’intero Fondo europeo per i rifugiati – cosa che non voglio, perché andrebbe a discapito delle condizioni di accoglienza dei profughi e dei richiedenti asilo in Europa – potremmo garantire a stento il reinsediamento di 20 000 profughi e saremmo pertanto ben lontani dalle richieste dell’Alto Commissariato delle Nazioni Unite per i rifugiati (UNHCR), che stima che vi sono più di 470 000 profughi, a livello mondiale, che devono essere reinsediati. Si tratta di persone che hanno necessità, vulnerabilità e debolezze specifiche e che non possono tornare al proprio paese d’origine. Dobbiamo dunque essere giudiziosi. La seconda precauzione che dobbiamo prendere, dal mio punto di vista – e che abbiamo già sperimentato nel mio paese, la Francia – riguarda la copertura mediatica relativa al reinserimento di alcuni rifugiati: un albero di carità che nasconde una foresta di cattive pratiche dato che, parallelamente, la Francia è appena stata condannata dalla commissione delle Nazioni Unite contro la tortura per aver rimpatriato richiedenti asilo in paesi terzi in cui potrebbero subire trattamenti disumani o degradanti. A mio giudizio, e concludo, si tratta di precauzioni che dobbiamo tenere a mente."@it¹² "Ponia pirmininke, pranešimą būčiau mieliau išklausiusi iš pranešėjo R. Tavareso lūpų, bet nebesvarbu, nes dabar jis prie mūsų prisijungė, o tai svarbiausia. Manau, kad darbas, kurį jam pavyko padaryti, kad pasiektų susitarimo dėl Europos pabėgėlių fondo, kurio pareiga – skirti lėšas ir skatinti valstybes nares kurti savo pabėgėlių perkėlimo programas, lėšų panaudojimo, yra išskirtinai pozityvus, ypač palankiai vertinamas Komisijos narės C. Malmström, ir dėl to man džiugu. Tačiau privalome nepamiršti keleto skaičių, kurie leis mums planuoti fondo lėšų panaudojimo mastą. Jeigu skirtume visas Europos pabėgėlių fondo lėšas, ko aš nenoriu, nes tai neišvengiamai pakenktų pabėgėlių ir Europoje prieglobsčio prašytojų priėmimo sąlygų finansavimui, mes vargiai ar galėtume Europoje perkelti 20 000 pabėgėlių, kur kas mažiau nei pageidauja Jungtinių Tautų pabėgėlių reikalų vyriausiojo komisaro biuras, nustatęs, kad pasaulyje perkelti reikia daugiau nei 470 000 pabėgėlių, t. y. žmonių, kurie išties turi specifinių poreikių, yra pažeidžiami ir silpni ir negali grįžti į kilmės šalį. Todėl turime elgtis protingai. Mano nuomone, kita atsargumo priemonė, kurios turime imtis, nes tai jau patyrėme mano šalyje, Prancūzijoje, yra susijusi su informavimu apie kai kurių pabėgėlių perkėlimą kaip apie labdaros medį, slepiantį aplaidumo mišką, nes tuo pat metu Jungtinių Tautų komitetas prie kankinimą pasmerkė Prancūziją dėl prieglobsčio prašytojų grąžinimo į trečiąsias šalis, kur yra nežmogiško arba žeminančio elgesio su jais rizika. Galiausiai manau, kad į šias atsargumo priemones būtina atsižvelgti."@lt¹⁴ "Priekšsēdētājas kundze! Es labprātāk būtu uzklausījusi referentu kungu, bet tas nekas; tagad viņš beidzot ir pievienojies mūsu debatēm, un tas ir pats galvenais. Es uzskatu, ka darbs, ko viņam ir izdevies paveikt, lai panāktu vienprātību jautājumā par Eiropas Bēgļu fonda izmantošanu, kura uzdevums ir finansēt un iedrošināt dalībvalstis veidot savas bēgļu pārvietošanas programmas, ir ārkārtīgi labs darbs, kuru komisāre nepārprotami veicina, un par to man ir liels prieks. Tomēr mums ir jāpatur prātā daži skaitļi, kas mums ļaus saskatīt šā fonda darbības vērienu perspektīvā. Pat ja mēs izmantotu visus Eiropas Bēgļu fonda līdzekļus — un to es nevēlos, jo tas neizbēgami negatīvi ietekmētu finansējumu, kas tiek izmantots bēgļu un patvēruma meklētāju uzņemšanas apstākļiem Eiropā —, mēs tik tikko spētu pārvietot 20 000 bēgļu Eiropā, skaitu, kas ne tuvu nestāv ANO Augstā pārstāvja bēgļu jautājumos lūgumam, kura aplēses liecina, ka visā pasaulē pārvietošana ir nepieciešama vairāk nekā 470 000 bēgļu, t.i., cilvēkiem, kuriem patiešām ir īpašas vajadzības, kuri ir neaizsargāti, vāji un kuriem nav iespēju atgriezties savā izcelsmes valstī. Tādēļ mums jābūt saprātīgiem. Mums jārīkojas piesardzīgi saistībā ar vēl vienu jautājumu, jo mēs esam to pieredzējuši manā valstī — Francijā, proti, ar bēgļu pārvietošanas atspoguļojumu plašsaziņas līdzekļos, kad aiz atsevišķu bēgļu pārvietošanas kā žēlsirdīgas rīcības parauga tiek paslēpts vesels ļaunprātību biezoknis, jo vienlaikus šai pašai valstij, Francijai, par patvēruma meklētāju nosūtīšanu atpakaļ uz trešās pasaules valstīm, kur viņus sagaida necilvēcīga vai pazemojoša attieksme, nosodījumu ir izteikusi Apvienoto Nāciju Organizācijas Spīdzināšanas novēršanas komiteja. Es uzskatu — un tas ir pēdējais, ko vēlos sacīt —, ka šie ir piesardzības pasākumi, kuri mums jāpatur prātā."@lv¹³ "Madame la Présidente, j'aurais préféré entendre le rapporteur Tavares, mais bon; à présent, il nous a enfin rejoints dans ce débat, c'est l'essentiel. Je crois que le travail qu'il a réussi à faire pour trouver un consensus sur l'utilisation du Fonds européen des réfugiés, dont la vocation est de financer et d'inciter les États membres à développer leur programme de réinstallation des réfugiés, est un travail tout à fait positif que la commissaire Malmström encourage de ses vœux et je m'en félicite. Il faut néanmoins garder en tête quelques chiffres qui permettent de relativiser la portée de ce Fonds. Si nous consacrions – ce que je ne souhaite pas parce que ce serait forcément au détriment du financement des conditions d'accueil des réfugiés, des demandeurs d'asile en Europe – mais si nous consacrions l'ensemble du Fonds européen, ce serait seulement, péniblement, deux dizaines de milliers de réfugiés que nous pourrions réinstaller en Europe, un nombre extrêmement éloigné de la demande du HCR qui a repéré dans le monde plus de 470 000 réfugiés en besoin de réinstallation, c'est-à-dire réellement des personnes qui ont des besoins spécifiques, des vulnérabilités, des fragilités, et sont dans l'impossibilité concrète de retourner dans leur pays d'origine. Il faut donc raison garder. Deuxième précaution à prendre, me semble-t-il, c'est – parce que nous en avons eu l'expérience dans mon pays, la France – celle de la médiatisation de la réinstallation de quelques réfugiés, comme un arbre de bonne volonté charitable qui cacherait une forêt de mauvaises pratiques, parce que, dans le même temps, ce pays, la France, vient d'être condamné par le comité contre la torture des Nations unies pour avoir renvoyé dans des pays tiers des demandeurs d'asile qui y risquent des traitements inhumains ou dégradants. Voilà les précautions, me semble-t-il, et j'en termine, qu'il nous faut garder en tête."@mt^15,15 "Mevrouw de Voorzitter, ik had liever rapporteur Tavares zelf gehoord, maar goed; hij heeft zich nu eindelijk in dit debat bij ons gevoegd en dat is het voornaamste. Ik ben van mening dat zijn inspanningen om overeenstemming te bereiken over het gebruik van het Europees Vluchtelingenfonds, dat tot doel heeft de lidstaten de financiële middelen en stimulansen aan te reiken voor het ontwikkelen van hun hervestigingsprogramma voor vluchtelingen, buitengewoon positief zijn, inspanningen die commissaris Malmström van harte ondersteunt, waarover ik zeer verheugd ben. Niettemin dienen we enkele cijfers voor ogen te houden op basis waarvan de reikwijdte van dit Fonds enigszins gerelativeerd kan worden. Als we het Europees Vluchtelingenfonds in zijn geheel hiervoor zouden aanwenden – wat ik niet wil, omdat dit beslist ten koste zou gaan van de financiering van de opvangvoorzieningen voor vluchtelingen en asielzoekers in Europa –, zouden we amper twintigduizend vluchtelingen in Europa kunnen hervestigen, een aantal dat heel ver af ligt van het verzoek van de UNHCR, die heeft vastgesteld dat er op de hele wereld meer dan 470 000 vluchtelingen zijn voor wie hervestiging noodzakelijk is, dat wil zeggen, mensen die werkelijk specifieke behoeften, kwetsbaarheden en zwakheden hebben en voor wie het absoluut onmogelijk is terug te keren naar het land van herkomst. We moeten dus reëel blijven. De tweede voorzorgsmaatregel die we volgens mij moeten treffen – we hebben daar immers ervaring mee in mijn vaderland, Frankrijk –, is het via de media zichtbaar maken van de hervestiging van enkele vluchtelingen, als een boom van goede wil die een bos van slechte praktijken verbergt, omdat dit land, Frankrijk, tegelijkertijd door de VN-commissie tegen foltering is veroordeeld wegens het uitwijzen van asielzoekers naar derde landen, waar zij het risico lopen onmenselijk of mensonwaardig te worden behandeld. Dat zijn naar mijn mening de voorzorgsmaatregelen die we ons – en daarmee sluit ik af – voor ogen moeten houden."@nl³ "Pani przewodnicząca! Wolałabym wysłuchać sprawozdawcy, pana posła Tavaresa, ale trudno; w końcu dołączył on do nas i to jest najważniejsze. Moim zdaniem praca, jaką on wykonał, aby osiągnąć porozumienie w sprawie wykorzystania Europejskiego Funduszu na rzecz Uchodźców, którego zadaniem jest finansowanie i zachęcanie państw członkowskich do opracowania programów przesiedleń uchodźców, jest czymś bardzo pozytywnym i bardzo cieszy mnie to, że działania te zdecydowanie popiera pani komisarz Malmström. Musimy jednak pamiętać o kilku liczbach, które pozwolą nam zobaczyć zakres tego funduszu w odpowiedniej perspektywie. Gdybyśmy mieli przekazać całość Europejskiego Funduszu na rzecz Uchodźców – czemu się sprzeciwiam, ponieważ nieuchronnie miałoby to negatywny wpływ na finansowanie warunków przyjęcia uchodźców i osób ubiegających się o azyl w Europie – bylibyśmy w stanie przesiedlić zaledwie 20 tysięcy uchodźców w Europie, co jest liczbą zdecydowanie mniejszą od oszacowanej przez UNHCR liczby 470 tysięcy rozsianych po całym świecie uchodźców, którzy powinni zostać przesiedleni, to znaczy ludzi, którzy naprawdę mają określone potrzeby, są bezradni, słabi i prawdopodobnie nie mogą wrócić do kraju pochodzenia. Musimy zatem działać sensownie. Moim zdaniem drugi środek ostrożności, jaki musimy podjąć – ponieważ mieliśmy takie doświadczenia w moim kraju, Francji – dotyczy relacji mediów z przesiedlania niektórych uchodźców, w których pokazywane są one jako przypadki dobroczynności zasłaniające morze nadużyć, ponieważ jednocześnie kraj ten został potępiony przez oenzetowski Komitet przeciwko Torturom za odsyłanie osób ubiegających się o azyl do krajów trzecich, gdzie mogą być one narażone na nieludzkie lub poniżające traktowanie. Uważam – i jest to ostatnia rzecz, jaką chce powiedzieć– że musimy pamiętać o tych środkach ostrożności."@pl¹⁶ "Senhora Presidente, preferia ter ouvido o relator, senhor deputado Tavares, mas paciência; ele juntou-se finalmente a nós neste debate, e isso é o essencial. Penso que o trabalho que ele conseguiu fazer na busca de um consenso sobre a utilização do Fundo Europeu para os Refugiados, que se destina a financiar e a incitar os Estados-Membros a desenvolverem o seu programa de reinstalação de refugiados, é um trabalho deveras positivo, que a senhora Comissária Malmström encorajou fortemente – e congratulo-me com isso. No entanto, devemos ter presentes alguns números, que nos permitirão relativizar o impacto deste fundo. Se afectássemos a totalidade do Fundo Europeu para os Refugiados – o que eu não desejo, pois seria prejudicial ao financiamento de condições de acolhimento de refugiados e requerentes de asilo na Europa –, mal conseguiríamos reinstalar 20 000 refugiados, um número que fica muitíssimo aquém do pedido do ACNUR, que identificou mais de 470 000 refugiados no mundo que carecem de reinstalação, ou seja, pessoas que têm necessidades específicas, vulnerabilidades, fragilidades e se encontram na impossibilidade concreta de voltar ao seu país de origem. Devemos, pois, ser sensatos. Parece-me que a segunda precaução a tomar – uma vez que já tivemos essa experiência no meu país, a França – está relacionada com a mediatização da reinstalação de alguns refugiados como árvores de boa vontade caridosa para esconder uma floresta de más práticas, porque, simultaneamente, este país, a França, acaba de ser condenado pela Comissão das Nações Unidas contra a Tortura por ter reenviado requerentes de asilo para países terceiros onde arriscam tratamentos desumanos ou degradantes. Eis as precauções – e concluo – que, na minha opinião, não podemos esquecer."@pt¹⁷ "Doamnă preşedintă, mi-aş fi dorit să-l aud pe domnul raportor Tavares, dar nu-i nicio problemă; ni s-a alăturat, în sfârşit, şi domnia sa acum acestei dezbateri şi asta e ceea ce contează. Cred că munca pe care a reuşit să o depună pentru a ajunge la un consens cu privire la utilizarea Fondului european pentru refugiaţi, a cărui misiune este aceea de a finanţa şi de a încuraja statele membre să dezvolte propriul program de reinstalare a refugiaţilor, reprezintă un lucru foarte pozitiv, pe care comisarul Malmström îl încurajează cu tărie, iar eu salut acest lucru. Trebuie totuşi să ţinem cont de câteva cifre, care ne vor permite să relativizăm domeniul de aplicare al acestui fond. Dacă ar fi să alocăm întregul Fond european pentru refugiaţi, ceea ce eu personal nu doresc deoarece aceasta ar fi, în mod inevitabil, în defavoarea finanţării condiţiilor de primire a refugiaţilor şi solicitanţilor de azil în Europa, abia dacă am putea să restabilim 20 000 de refugiaţi în Europa, un număr extrem de îndepărtat de solicitarea ICNUR, care a identificat mai mult de 470 000 de refugiaţi în toată lumea care au nevoie de reinstalare, adică într-adevăr persoane care au nevoi specifice, vulnerabilităţi, puncte slabe şi care sunt incapabile să se întoarcă în ţara lor de origine. În consecinţă, trebuie să rămânem sensibili la această problemă. Pentru mine, cea de-a doua măsură de precauţie pe care trebuie să o luăm – deoarece am experimentat acest lucru în ţara mea, Franţa – se referă la acoperirea mediatică a reinstalării unor refugiaţi ca la un copac de caritate ce ascunde o pădure de practici incorecte, pentru că, în acelaşi timp, această ţară, Franţa, tocmai a fost condamnată de către Comitetul Naţiunilor Unite de luptă împotriva torturii pentru că a întors solicitanţi de azil în ţări terţe în care riscă să fie supuşi unui tratament inuman şi degradant. Eu cred – şi acesta este ultimul meu punct – că acestea sunt măsuri de precauţie pe care trebuie să le avem în vedere."@ro¹⁸ "Vážená pani predsedajúca, radšej by som si bola vypočula pána spravodajcu Tavaresa, ale nič to, teraz sa už konečne zapojil do našej rozpravy a to je najdôležitejšie. Myslím si, že práca, ktorú sa mu podarilo urobiť s cieľom dosiahnuť konsenzus v oblasti využívania Európskeho fondu pre utečencov, ktorého úlohou je financovať a podporovať členské štáty, aby rozvíjali program pre presídľovanie utečencov, je mimoriadne pozitívna. Pani komisárka Malmströmová ju veľmi podporuje, čo ma teší. Nesmieme však zabudnúť na niekoľko čísel, vďaka ktorým sa môžeme na pôsobnosť tohto fondu pozrieť z istej perspektívy. Keby sme aj prerozdelili celý Európsky fond pre utečencov – čo nechcem, pretože by to nevyhnutne poškodilo financovanie podmienok prijímania utečencov a žiadateľov o azyl v Európe –, mohli by sme do Európy presídliť sotva 20 000 utečencov. Toto číslo je veľmi vzdialené požiadavke úradu UNHCR, ktorý uvádza, že na celom svete je potrebné presídlenie viac než 470 000 utečencov. Ide o ľudí so skutočne osobitnými potrebami, zraniteľnosťou a slabosťami, ktorí sa možno nemôžu vrátiť do krajiny pôvodu. Preto musíme byť rozumní. Druhé opatrenie, ktoré podľa mňa musíme prijať – pretože v našej krajine Francúzsku sme to zažili –, sa týka mediálneho pokrytia presídľovania niektorých utečencov, ktoré slúži ako strom charity, pre ktorý nie je vidieť les nesprávnych praktík. Táto krajina – Francúzsko – bola totiž zároveň nedávno Výborom OSN proti mučeniu odsúdená za vracanie žiadateľov o azyl do tretích krajín, kde im hrozí neľudské alebo ponižujúce zaobchádzanie. Som presvedčená – a tým už končím –, že na tieto opatrenia nesmieme zabúdať."@sk¹⁹ "Gospa predsednica, raje bi prisluhnila poročevalcu gospodu Tavaresu, ampak nič zato; sedaj se nam je končno pridružil v razpravi in to je najpomembnejše. Menim, da je delo, ki ga je uspel opraviti pri doseganju soglasja o uporabi Evropskega sklada za begunce, katerega naloga je financirati in spodbujati države članice, da razvijejo svoje programe za ponovno naselitev beguncev, izjemno pozitivno delo, ki ga tudi komisarka Malmström močno podpira, in veseli me, da to vidim. Vendar pa moramo upoštevati nekaj številk, ki nam bodo pomagale postaviti obseg tega sklada v pravo perspektivo. Če bi vložili celoten Evropski sklad za begunce – tega si sicer ne želim, saj bi to uničujoče vplivalo na financiranje pogojev za sprejem beguncev in prosilcev za azil v Evropi –, bi lahko ponovno naselili le 20 000 beguncev v Evropi, kar je precej nižja številka, kot jo zahteva Visoki komisariat Združenih narodov za begunce, ki je ugotovil, da je po svetu več kot 470 000 beguncev, ki potrebujejo ponovno naselitev, torej ljudi, ki imajo resnično specifične potrebe, so ranljivi, šibki in se nikakor ne morejo vrniti v svojo matično državo. Zato moramo biti razumni. Zame je drugi previdnostni ukrep, ki ga ne smemo zanemariti – to smo namreč že doživeli v moji domovini Franciji –, zadeva medijsko poročanje o ponovni naselitvi nekaterih beguncev kot o drevesu človekoljubja, ki skriva gozd nepravilnosti, kajti prav Francija je bila obsojena s strani Odbora Združenih narodov proti mučenju, da je prosilce za azil vrnila v tretje države, kjer obstaja tveganje, da bodo z njimi ravnali nehumano ali ponižujoče. Menim – in to je moja zadnja točka –, da so to previdnostni ukrepi, ki jih moramo upoštevati."@sl²⁰ "Fru talman! Jag skulle gärna ha hört vad föredraganden Rui Tavares har att säga, men det spelar ingen roll. Nu har han äntligen anslutit sig till debatten och det är huvudsaken. Jag anser att hans arbete för att nå samstämmighet kring utnyttjandet av Europeiska flyktingfonden, vars syfte är att finansiera och stimulera medlemsstaterna att utveckla sitt vidarebosättningsprogram för flyktingar, är ett ytterst positivt arbete. Det gläder mig att kommissionsledamot Cecilia Malmström kraftfullt stöder hans arbete. Vi måste dock tänka på att de nya siffrorna ger ett perspektiv på fondens räckvidd. Om vi skulle anslå hela Europeiska flyktingfonden – något jag inte vill att vi gör, eftersom det oundvikligen skulle vara till skada för finansieringen av förutsättningarna för mottagande för flyktingar och asylsökare i Europa – skulle vi nätt och jämnt kunna vidarebosätta 20 000 flyktingar i Europa. Den siffran ligger långt från UNHCR:s begäran, i vilken man har konstaterat att det finns över 470 000 flyktingar över hela världen i behov av vidarebosättning. Det handlar här om människor som i verklig mening har specifika behov, sårbarheter och svagheter och som överhuvudtaget inte kan återvända till ursprungslandet. Vi måste därför vara förnuftiga. Den andra försiktighetsåtgärd som vi enligt min mening måste vidta – eftersom vi har upplevt detta i mitt land Frankrike – handlar om mediatäckningen av vidarebosättningen av vissa flyktingar. Den fungerar som ett välgörenhetsträd som döljer en skog av felbehandlingar. Frankrike har just dömts av Förenta nationernas kommitté mot tortyr för att skicka tillbaka asylsökande till tredjeländer där de riskerar brutal eller förödmjukande behandling. Jag anser – och detta är min sista punkt – att vi måste ha dessa försiktighetsåtgärder i åtanke."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Hélène Flautre,"^15,8 "au nom du groupe Verts/ALE"^15,8
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶