Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-05-17-Speech-1-113"
| Predicate | Value (sorted: default) |
|---|---|
| rdf:type | |
| dcterms:Date | |
| dcterms:Is Part Of | |
| dcterms:Language | |
| lpv:document identification number |
"en.20100517.16.1-113"6
|
| lpv:hasSubsequent | |
| lpv:speaker | |
| lpv:spoken text |
"Mr President, I, too, would like to congratulate Mrs Ţicău, who has worked with tremendous dedication on this dossier. We have had a big delay because of the legal adjustments that were necessary because of the Lisbon Treaty, and that has meant that there has been a lot more CO
emitted than would have been if we had been able to do this sooner.
In this long gestation, it is easy to forget that some of the things in this recast were actually considered quite radical when they were first raised. In particular, the dropping of the 1 000 m
threshold which was proposed initially by Parliament in its report on the Action Plan for Energy Efficiency, and also the step of bringing in near-zero energy buildings by 2021. Unfortunately, this new requirement for new buildings will not help us with the 20-20-20 targets, especially because, increasingly, we realise that we need to be looking at at least a 30% greenhouse gas emission reduction. To have any effect on meeting our climate change targets, it is existing buildings that we need to concentrate on and the energy efficiency requirements there.
I would suggest three key actions that we need to see in place if we are going to realise the potential for energy saving in existing buildings.
Firstly, it is very important that the Commission comes forward with a robust cost-optimal methodology for renovation. The timetable is quite tight, but necessarily so because so much time has already been wasted, and it is going to be 2014 before the cost-optimal methodology will apply.
Secondly, all Member States need to consider adopting national annual targets for improving a certain percentage of their existing buildings. If we had a European ‘binding’ target on energy efficiency, I am sure that we would see that kind of action being taken in Member States very quickly, because they would realise that one of the easiest ways to achieve an energy efficiency target is by systematically upgrading existing buildings.
Thirdly, and vitally, Member States need to put in place upfront funding for energy-efficiency improvements and, despite all the work of the rapporteur and the shadows’ best efforts, we did not get as far on this in the recast as we would have wished from Parliament’s point of view. Therefore, it is particularly important that we now get money for energy efficiency into the economic recovery programme, and I hope the Commission will not delay with its proposal on this.
Finally, given the comments made in the state-of-play document about the weakness of implementation of energy-efficiency legislation in the past, I would ask the Commission whether it can ensure that this directive is implemented fully and on time."@en4
|
| lpv:spokenAs | |
| lpv:translated text |
"Pane předsedající, i já bych ráda blahopřála paní Ţicăuové, která prokázala nesmírné odhodlání při práci na tomto tématu. Kvůli právním úpravám nezbytným s ohledem na Lisabonskou smlouvu jsme se o hodně zpozdili, což znamená, že už bylo vypuštěno mnohem více CO
než kdybychom tyto kroky podnikli dříve.
Tento předpis se rodí dlouho a je snadné zapomenout, jak některé prvky tohoto přepracovaného znění byly zpočátku považovány za velmi radikální. Bylo to především zrušení hranice 1 000 m
kterou navrhl původně Parlament ve své zprávě o akčním plánu pro energetickou účinnost, a dále to bylo zavedení energeticky nulových budov do roku 2021. Tento nový požadavek pro nové budovy nám bohužel neusnadní dosažení cílů 20-20-20, zejména z toho důvodu, že postupně zjišťujeme, že musíme realizovat alespoň 30% snížení emisí skleníkových plynů. Aby naše konání nějak ovlivnilo dosažení našich cílů v otázce klimatu, musíme se soustředit na stávající budovy a na odpovídající požadavky na minimální energetickou účinnost v této oblasti.
Ráda bych navrhla tři klíčové kroky, a pokud chceme využít potenciálu pro energetické úspory u stávajících budov, musíme je podniknout.
Především je velice důležité, že Komise předložila silnou nákladově optimální metodu pro renovace. Časový plán je v podstatě velmi napjatý, ovšem je tomu tak jen kvůli tomu, že jsme tolik času už promarnili, a jak se zdá, nákladově optimální metoda bude moci začít fungovat nejdříve od roku 2014.
Zadruhé, všechny členské státy by měly uvažovat o zavedení vnitrostátních ročních cílů pro zlepšení určitého procenta stávajících budov. Pokud by existoval evropský „závazný“ cíl v oblasti energetické účinnosti, jsem přesvědčena, že bychom se takových kroků od členských států dočkali velice brzo, protože by si uvědomily, že jedním z nejjednodušších způsobů, jak dosáhnout cílů energetické účinnosti, je systematické vylepšování stávajících budov.
Zatřetí, a to je velice důležité, musí členské státy, pokud jde o zlepšování energetické účinnosti, zavést financování předem, a i přes veškerou práci zpravodajky a maximální úsilí stínového zpravodaje jsme se při přepracování směrnice nedostali v této věci tak daleko, jak by si Parlament představoval. Je tedy obzvláště důležité, abychom nyní peníze pro zvyšování energetické účinnosti začali vynakládat v rámci plánu hospodářské obnovy, a doufám, že Komise urychleně předloží nějaký návrh.
A závěrem, vzhledem k připomínkám ze stávající verze dokumentu vzneseným ohledně nedostatečného provádění právních předpisů o energetické účinnosti v minulosti, bych se ráda dotázala, zda Komise poskytne podporu, aby tato směrnice byla řádně a včas provedena."@cs1
"Hr. formand! Jeg vil også gerne lykønske fru Ţicău, der med imponerende engagement har arbejdet med denne sag. Vi er blevet meget forsinket på grund af de juridiske tilpasninger, der var nødvendige som følge af Lissabontraktaten, og som har betydet, at der er blevet udledt langt mere CO
end der ville have været, hvis vi havde kunnet gøre dette tidligere.
I denne langvarige proces er det let at glemme, at nogle af elementerne i denne omarbejdning faktisk blev anset for at være temmelig radikale, da de første gang blev bragt på banen, særlig afskaffelsen af tærsklen på 1 000 m
der første gang blev foreslået af Parlamentet i dets betænkning om handlingsplanen for energieffektivitet, samt kravet om, at alle nye bygninger skal være næsten energineutrale inden 2021. Desværre vil dette nye krav til nye bygninger ikke hjælpe os med 20-20-20-målene, især fordi det i stigende grad er ved at gå op for os, at vi er nødt til at overveje en reduktion i drivhusgasudledninger på mindst 30 %. Hvis vi vil opnå en effekt i forhold til vores klimaændringsmål, er vi nødt til at koncentrere os om eksisterende bygninger og de krav til energieffektivitet, der gælder for dem.
Jeg foreslår tre centrale tiltag, som vi skal sætte i gang, hvis vi vil udnytte potentialet for energibesparelser i eksisterende bygninger.
For det første er det meget vigtigt, at Kommissionen udvikler en solid og omkostningsoptimal metode til renovering. Tidsplanen er temmelig stram, men det er også nødvendigt, da der allerede er blevet spildt så meget tid, og da vi ikke vil se den omkostningsoptimale metode sat i værk før 2014.
For det andet skal alle medlemsstaterne overveje at vedtage nationale årlige mål for forbedring af en vis procentdel af deres eksisterende bygninger. Hvis vi havde et ’bindende’ europæisk mål for energieffektivitet, er jeg sikker på, at medlemsstaterne ville træffe den type foranstaltninger meget hurtigt, fordi det ville gå op for dem, at en af de nemmeste måder at nå et energieffektivitetsmål på er systematisk opgradering af eksisterende bygninger.
Sidst, men ikke mindst, skal medlemsstaterne indføre forhåndsfinansiering til energieffektivitetsforbedringer, og – på trods af ordførerens store arbejde og skyggeordførernes bedste bestræbelser – er vi ikke nået så langt hermed i omarbejdningen, som Parlamentet kunne have ønsket. Derfor er det særlig vigtigt, at vi nu skaffer penge til energieffektivitet i det økonomiske genopretningsprogram, og jeg håber ikke, at Kommissionen vil forhale sit forslag herom.
Endelig vil jeg gerne i lyset af kommentarerne i statusdokumentet om den tidligere svage gennemførelse af energieffektivitetslovgivningen spørge Kommissionen, om den kan garantere, at dette direktiv vil blive gennemført fuldt ud og til tiden."@da2
"Herr Präsident, ich möchte auch Frau Ţicău gratulieren, die mit enormem Einsatz an diesem Dossier gearbeitet hat. Aufgrund der rechtlichen Anpassungen, die wegen des Vertrags von Lissabon notwendig waren, ist es zu großen Verzögerungen gekommen, was zur Folge hatte, dass viel mehr CO
ausgestoßen worden ist, als dies der Fall gewesen wäre, wenn wir in der Lage gewesen wären, dies früher abzuschließen.
Während dieses langen Reifeprozesses kann man leicht vergessen, dass einige Aspekte in dieser Neufassung eigentlich als ziemlich radikal angesehen worden sind, als sie zum ersten Mal angesprochen wurden. Insbesondere die Abschaffung des 1 000 m
Schwellenwerts, die das Parlament ursprünglich in seinem Bericht über den Aktionsplan für Energieeffizienz vorgeschlagen hat, und auch der Schritt, bis 2021 Niedrigstenergiegebäude einzuführen. Leider wird uns diese neue Anforderung für neue Gebäude nicht bei den 20-20-20-Zielen helfen, besonders, weil wir zunehmend erkennen, dass wir eine Reduktion der Treibhausgasemissionen um mindestens 30 % in Betracht ziehen werden müssen. Um überhaupt einen Einfluss darauf auszuüben, dass unsere Ziele in Bezug auf den Klimawandel erreicht werden, müssen wir uns auf bestehende Gebäude konzentrieren und auf die damit verbundenen Anforderungen in Bezug auf die Energieeffizienz.
Ich möchte drei Schlüsselmaßnahmen vorschlagen, die wir umsetzen müssen, wenn wir das Potenzial der Energieeinsparungen in bestehenden Gebäuden ausschöpfen wollen.
Erstens ist es sehr wichtig, dass die Kommission eine tragfähige kostenoptimale Methodik für Renovierungen vorlegt. Der Zeitplan ist ziemlich eng, was jedoch notwendig ist, da schon so viel Zeit verschwendet worden ist, und die kostenoptimale Methodik wird nicht vor 2014 gelten.
Zweitens müssen alle Mitgliedstaaten darüber nachdenken, jährliche Ziele auf nationaler Ebene einzuführen, um einen gewissen Anteil ihrer bestehenden Gebäude zu renovieren. Ich bin mir sicher, dass, wenn wir ein „verbindliches“ Ziel bei der Energieeffizienz auf europäischer Ebene hätten, die Mitgliedstaaten solche Maßnahmen sehr schnell einleiten würden, weil sie erkennen würden, dass Energieeffizienz am einfachsten durch die systematische Modernisierung bestehender Gebäude erreicht werden kann.
Drittens, und das ist entscheidend: Die Mitgliedstaaten müssen die Vorfinanzierung von energieeffizienten Verbesserungen einführen, und trotz der Arbeit der Berichterstatterin und der größten Anstrengungen der Schattenberichterstatter sind wir in dieser Neufassung in Bezug auf diesen Aspekt nicht so weit gekommen, wie wir es uns aus Sicht des Parlaments gewünscht hätten. Daher ist es besonders wichtig, dass wir jetzt im Rahmen der Konjunkturprogramme Mittel für Energieeffizienz bekommen, und ich hoffe, dass die Kommission den Vorschlag für diese Angelegenheit nicht hinauszögert.
Schließlich möchte ich die Kommission angesichts der Kommentare im State-of-play-Dokument über die unzureichende Umsetzung der Rechtsvorschriften über Energieeffizienz in der Vergangenheit fragen, ob sie sicherstellen kann, dass diese Richtlinie vollständig und rechtzeitig umgesetzt wird."@de9
"Κύριε Πρόεδρε, και εγώ θα ήθελα να συγχαρώ την κ. Ţicău, η οποία εργάσθηκε με εξαιρετική αφοσίωση για το θέμα αυτό. Η καθυστέρηση ήταν μεγάλη εξαιτίας των νομικών προσαρμογών που απαιτούνταν λόγω της Συνθήκης της Λισαβόνας, πράγμα που σημαίνει ότι οι εκπομπές CO
ήταν πολύ περισσότερες από αυτές που θα ήταν αν είχαμε ενεργήσει νωρίτερα.
Σε αυτήν τη μακρά περίοδο ωρίμανσης, είναι εύκολο να λησμονήσουμε ότι ορισμένα σημεία στην παρούσα αναδιατύπωση θεωρούνταν πράγματι πολύ ριζοσπαστικά όταν τέθηκαν για πρώτη φορά. Συγκεκριμένα, η κατάργηση του ορίου των 1.000 m
που προτάθηκε αρχικά από το Κοινοβούλιο στην έκθεσή του σχετικά με το σχέδιο δράσης για την ενεργειακή απόδοση, καθώς και η απόφαση της καθιέρωσης των κτηρίων σχεδόν μηδενικής κατανάλωσης ενέργειας έως το 2021. Δυστυχώς, αυτή η νέα απαίτηση για τα καινούρια κτίρια δεν θα μας βοηθήσει στους στόχους μας περί 20-20-20, κυρίως διότι συνειδητοποιούμε όλο και περισσότερο ότι πρέπει να αποσκοπούμε σε κατά τουλάχιστον 30% μείωση των εκπομπών αερίων του θερμοκηπίου. Προκειμένου να συμβάλουμε έστω και ελάχιστα στην επίτευξη των στόχων μας για την αλλαγή του κλίματος, πρέπει να επικεντρωθούμε στα υφιστάμενα κτίρια και τις απαιτήσεις ενεργειακής απόδοσης σε αυτά.
Προτείνω τρεις βασικές δράσεις που πρέπει να τεθούν σε εφαρμογή αν θέλουμε να αξιοποιήσουμε το δυναμικό της εξοικονόμησης ενέργειας στα υφιστάμενα κτίρια.
Πρώτον, είναι πολύ σημαντικό η Επιτροπή να παρουσιάσει μια σθεναρή και βέλτιστη από πλευράς κόστους μεθοδολογία για τις ανακαινίσεις. Το χρονοδιάγραμμα είναι αρκετά αυστηρό, αλλά αυτό είναι απαραίτητο διότι έχει χαθεί ήδη πάρα πολύς χρόνος και θα φθάσουμε στο 2014 προτού τεθεί σε εφαρμογή η βέλτιστη από πλευράς κόστους μεθοδολογία.
Δεύτερον, όλα τα κράτη μέλη πρέπει να εξετάσουν το ενδεχόμενο να υιοθετήσουν εθνικούς ετήσιους στόχους για τη βελτίωση ενός ορισμένου ποσοστού των υφιστάμενων κτηρίων τους. Αν είχαμε έναν ευρωπαϊκό «δεσμευτικό» στόχο για την ενεργειακή απόδοση, είμαι βέβαιη ότι θα παρακολουθούσαμε τα κράτη μέλη να λαμβάνουν ταχύτατα τέτοιου είδους μέτρα, διότι θα συνειδητοποιούσαν ότι ένας από τους πιο εύκολους τρόπους να επιτευχθεί ένας στόχος για την ενεργειακή απόδοση είναι η συστηματική αναβάθμιση των υφιστάμενων κτηρίων.
Τρίτον και πολύ σημαντικό, τα κράτη μέλη πρέπει να θέσουν σε εφαρμογή την προκαταβολική χρηματοδότηση για τη βελτίωση της ενεργειακής απόδοσης· παρά το έργο της εισηγήτριας και τις σημαντικές προσπάθειες των σκιωδών εισηγητών, η αναδιατύπωση δεν προχώρησε όσο θα θέλαμε ως προς το θέμα αυτό, κατά τη γνώμη του Κοινοβουλίου. Επομένως, είναι εξαιρετικά σημαντικό να διαθέσουμε κονδύλια για την ενεργειακή απόδοση στο πρόγραμμα για την ανάκαμψη της οικονομίας, και ελπίζω ότι η Επιτροπή δεν θα καθυστερήσει την πρότασή της σχετικά.
Τέλος, με δεδομένα τα σχόλια στο έγγραφο προόδου για την αδυναμία εφαρμογής της νομοθεσίας περί ενεργειακής απόδοσης κατά το παρελθόν, ρωτώ την Επιτροπή αν μπορεί να εξασφαλίσει ότι η παρούσα οδηγία θα εφαρμοσθεί πλήρως και εγκαίρως."@el10
"Señor Presidente, también yo quiero felicitar a la señora Ţicău, que ha trabajado con una dedicación tremenda en este expediente. Hemos sufrido un gran retraso debido a los ajustes legales que conllevó la entrada en vigor del Tratado de Lisboa, lo que ha significado la emisión de una cantidad de CO
mucho mayor de la que habría sido posible si hubiésemos aprobado antes esta Directiva.
En esta larga gestación resulta fácil olvidar que algunos de los elementos de esta refundición eran considerados muy radicales cuando se plantearon por primera vez. En particular, el abandono del umbral de 1 000 m
que propuso inicialmente el Parlamento en su informe sobre el Plan de acción sobre eficiencia energética, así como la medida para que el consumo de energía de los edificios fuera casi nulo en 2021. Desgraciadamente, esta nueva obligación impuesta a los edificios de nueva construcción no nos ayudará a alcanzar los objetivos 20-20-20, sobre todo porque tenemos que considerar una reducción de las emisiones de gases de efecto invernadero de al menos un 30 %. Para alcanzar nuestros objetivos en materia de cambio climático tenemos que concentrarnos en los edificios ya existentes y en las obligaciones de eficiencia energética impuestas a éstos.
Propongo tres acciones clave que debemos llevar a cabo si deseamos realizar el ahorro de energía potencial de los edificios ya existentes.
En primer lugar, es muy importante que la Comisión presente una metodología sólida de costes óptimos para la renovación. El calendario es sumamente ajustado, pero es necesario que sea así porque ya hemos perdido mucho tiempo, y la metodología de costes óptimos deberá aplicarse en 2014.
En segundo lugar, todos los Estados miembros tienen que estudiar la posibilidad de adoptar objetivos nacionales anuales para mejorar en un porcentaje determinado la eficiencia de sus edificios ya existentes. Si estableciéramos un objetivo europeo «vinculante», estoy segura de que los Estados miembros adoptarían esta medida muy rápidamente, porque se darían cuenta de que una de las formas más sencillas de alcanzar un objetivo de eficiencia energética es la modernización sistemática de los edificios ya construidos.
En tercer lugar, es crucial que los Estados miembros adelanten fondos para la mejora de la eficiencia energética y, a pesar de toda la labor de la ponente y los mejores esfuerzos de los ponentes alternativos, en la versión refundida no hemos llegado tan lejos como nos habría gustado desde la perspectiva del Parlamento. Por ello resulta especialmente importante que ahora contemplemos fondos para la eficiencia energética en el programa de recuperación económica, y espero que la Comisión no tarde en presentar una propuesta al respecto.
Por último y en vista de los comentarios que figuran en el documento sobre la situación actual acerca de la deficiente aplicación de la legislación en materia de eficiencia energética en el pasado, quisiera preguntar a la Comisión si puede garantizar que esta Directiva se transpondrá plenamente y a tiempo."@es21
"Austatud juhataja! Ka mina kiidan Silvia-Adriana Ţicăud, kes pühendas end jäägitult tööle selle teemaga. Lissaboni lepingust tingitud õiguslike kohanduste tõttu tekkis suur viivitus ning selle tulemusel eraldus süsinikdioksiidi palju rohkem, kui oleks eraldunud siis, kui me oleksime seda suutnud varem teha.
Selle pika aja jooksul on lihtne ära unustada, et mõnda asja uuesti sõnastatud versioonis peeti esmakordsel väljapakkumisel tegelikult üpris äärmuslikuks. Eelkõige olid need 1000 m
künnisest loobumine, mille kohta esitas kõigepealt ettepaneku Euroopa Parlament raportis energiatõhususe tegevuskava kohta, ja samuti liginullenergiahoonete eesmärgi täitmine 2021. aastaks. Kahjuks ei aita kõnealune uute ehitiste nõue saavutada meil 20-20-20 eesmärke, eriti seetõttu, et nagu me järjest enam mõistame, peame seadma eesmärgiks vähendada kasvuhoonegaaside heitkogust vähemalt 30%. Et mõjutada mingilgi moel kliimamuutusega seotud sihte, peame keskenduma olemasolevatele ehitistele ja nende energiatõhususe nõuetele.
Teen ettepaneku kolme põhilise meetme kohta, mida peame rakendama, et realiseerida olemasolevate hoonete energiasäästu potentsiaali.
Esiteks on väga oluline, et komisjon esitaks ettepaneku jõuliste kulutõhusate renoveerimismeetodite kohta. Ajakava on üpris tihe, kuid sellepärast, et väga palju aega on juba ära raisatud ning enne kui kulutõhusaid meetmeid jõutakse kohaldada, on käes 2014. aasta.
Teiseks peavad kõik liikmesriigid kaaluma riiklike aastaeesmärkide vastuvõtmist teatud protsendi olemasolevate ehitiste energiatõhususe parandamiseks. Kui meil oleks Euroopas siduv energiatõhususe eesmärk, siis minu veendumust mööda võtaksid liikmesriigid selliseid meetmeid väga kiiresti, sest nad saaksid aru, et kõige lihtsam viis energiatõhususe eesmärgi saavutamiseks on renoveerida järjepidevalt olemasolevaid ehitisi.
Kolmandaks on väga oluline, et liikmesriigid kehtestaksid energiatõhususe parandamiseks ettemaksega rahastamise, ning vaatamata raportööri tööle ja variraportööride jõupingutustele ei jõudnud me uuesti sõnastatud versioonis nii kaugele, kui oleksime Euroopa Parlamendi seisukohast soovinud. Seetõttu on eriti oluline, et saaksime nüüd energiatõhususe jaoks raha majanduse elavdamise kavast, ja ma loodan, et komisjon ei viivita sellekohase ettepaneku esitamisega.
Lõpetuseks, võttes arvesse praeguses dokumendis tehtud märkusi energiatõhusust käsitlevate õigusaktide rakendamise kohta minevikus, sooviksin komisjonilt küsida, kas ta saaks tagada selle direktiivi täieliku ja õigeaegse rakendamise."@et5
"Arvoisa puhemies, minäkin haluan onnitella jäsen Silvia-Adriana Ţicăuta, joka omistautui työlle tämän asian osalta. Olemme suuresti myöhässä, sillä Lissabonin sopimuksen edellyttämät oikeudelliset mukautukset veivät aikaa, ja tämä merkitsee sitä, että hiilidioksidipäästöt ovat olleet paljon suurempia kuin mitä ne olisivat olleet, jos olisimme kyenneet tähän aiemmin.
Tämän pitkän kehittelyajan aikana on helppoa unohtaa, että joitakin tämän uudelleenlaaditun toisinnon seikkoja pidettiin itse asiassa hyvin radikaaleina, kun ne esitettiin ensimmäistä kertaa. Tällaisia seikkoja olivat erityisesti alun perin parlamentin energiatehokkuuden toimintasuunnitelmaa koskevassa mietinnössään esittämä tuhannen neliön kynnyksen laskeminen sekä lähes nollaenergiarakennusten toteuttaminen vuoteen 2021 mennessä. Valitettavasti tämä uusia rakennuksia koskeva uusi vaatimus ei auta meitä 20-20-20-tavoitteen saavuttamisessa, varsinkin kun ymmärrämme yhä selvemmin, että meidän on pyrittävä vähintään 30 prosentin vähennykseen kasvihuonekaasupäästöissä. Jotta toimilla olisi mitään vaikutusta ilmastonmuutosta koskevien tavoitteidemme saavuttamisessa, meidän on keskityttävä nykyisiin rakennuksiin ja niitä koskeviin energiatehokkuusvaatimuksiin.
Haluan ehdottaa kolmea keskeistä toimea, jotka meidän on toteutettava, jos aiomme hyödyntää nykyisten rakennusten energiansäästöpotentiaalia.
Ensinnäkin on hyvin tärkeää, että komissio esittää vankkaa kustannusoptimaalista kunnostusmenettelyä. Aikataulu on varsin tiukka, mutta niin sen pitääkin, koska niin paljon aikaa on jo hukattu, eikä kustannusoptimaalista menettelyä saada ennen vuotta 2014.
Toiseksi jäsenvaltioiden on harkittava kansallisten vuotuisten tavoitteiden asettamista nykyisen rakennuskannan tietyn prosentuaalisen osan kunnostamiselle. Jos meillä olisi sitova eurooppalainen energiatehokkuustavoite, olen varma, että jäsenvaltiot toteuttaisivat tällaisia toimia hyvin nopeasti, sillä ne ymmärtäisivät, että yksi helpoimmista tavoista saavuttaa energiatehokkuustavoite on kunnostaa järjestelmällisesti nykyisiä rakennuksia.
Kolmanneksi kaikkein tärkeintä on, että jäsenvaltioiden on saatava aikaan näkyvää rahoitusta energiatehokkuuden parantamiselle, ja kaikesta esittelijän työstä ja varjoesittelijöiden ponnisteluista huolimatta emme päässeet tässä uudelleenlaadinnassa niin pitkälle, kuin parlamentin kannalta olimme toivoneet. Tämän vuoksi on erityisen tärkeää, että saamme nyt energiatehokkuuteen osoitettua rahaa talouden elvytysohjelmaan, ja toivon, ettei komissio viivyttele tätä koskevan ehdotuksensa kanssa.
Lopuksi, koska nykytilaa kuvaavassa asiakirjassa esitetään huomautuksia energiatehokkuuslainsäädännön heikosta täytäntöönpanosta aiemmin, kysyn komissiolta, voiko se varmistaa, että tämä direktiivi pannaan täytäntöön täysimääräisesti ja ajallaan."@fi7
"Monsieur le Président, je voudrais, moi aussi, féliciter M
Ţicău qui a travaillé avec un immense sérieux sur ce dossier. Nous avons accusé un important retard à cause des ajustements juridiques nécessaires en raison du traité de Lisbonne et cela signifie que les émissions de CO
ont été beaucoup plus importantes qu’elles auraient dû être si nous avions pu le faire plus tôt.
Avec cette longue gestation, il est aisé d’oublier que certains éléments de cette refonte ont été considérés comme tout à fait radicaux lorsqu’ils ont été proposés pour la première fois. Notamment l’abandon du seuil de 1 000 m
initialement proposé par le Parlement dans son rapport sur le plan d’action pour l’efficacité énergétique, et l’adjonction des bâtiments à consommation proche du zéro d’ici 2021. Malheureusement, cette nouvelle exigence pour les bâtiments neufs ne nous aidera pas à atteindre les objectifs 20-20-20, notamment parce que nous comprenons de plus en plus qu’il nous faudra envisager une réduction d’au moins 30 % des émissions de gaz à effet de serre. Si nous voulons atteindre nos objectifs en matière de changement climatique, ce sont les bâtiments existants sur lesquels nous devons nous concentrer et sur les normes d’efficacité énergétique dans ce domaine.
Je suggérerais trois actions importantes qu’il nous faut mettre en place si nous voulons réaliser le potentiel d’économies d’énergie dans les bâtiments existants.
Premièrement, il est très important que la Commission avance une méthodologie de rénovation solide et optimale en termes de coûts. Le calendrier est relativement serré, mais c’est tant mieux, car nous avons déjà perdu beaucoup de temps et cette méthodologie optimale en termes de coûts ne sera pas appliquée avant 2014.
Deuxièmement, tous les États membres doivent envisager d’adopter des objectifs nationaux annuels pour améliorer un certain pourcentage de leurs bâtiments existants. Si nous avions un objectif européen «contraignant» sur l’efficacité énergétique, je suis certaine que nous verrions les États membres prendre très rapidement ce type d’action, car ils comprendraient que l’un des moyens les plus aisés d’atteindre un objectif d’efficacité énergétique est de systématiquement moderniser les bâtiments existants.
Troisièmement et point capital, les États membres doivent mettre en place une dotation initiale pour les améliorations liées à l’efficacité énergétique et, malgré tout le travail de la rapporteure et les efforts des rapporteurs fictifs, nous ne sommes pas parvenus aussi loin dans la refonte que le Parlement l’aurait souhaité. Il est donc particulièrement important que nous allouions au programme pour la relance économique de l’argent destiné à l’efficacité énergétique et j’espère que la Commission ne retardera pas sa proposition sur ce point.
Enfin, étant donné les commentaires faits dans le document d’état d’avancement des travaux, au sujet de la faiblesse de la mise en œuvre de la législation relative à l’efficacité énergétique par le passé, je voudrais demander à la Commission si elle peut s’assurer que cette directive sera mise en œuvre entièrement et à temps."@fr8
"Tisztelt elnök úr! Én is gratulálni szeretnék Ţicău asszonynak, aki rendkívül nagy odaadással dolgozott ezen a dokumentumon. Nagy az elmaradásunk a Lisszaboni Szerződés miatt szükséges jogi kiigazítások miatt, és ez azt jelenti, hogy sokkal több a szén-dioxid-kibocsátás, mint amennyi abban az esetben lehetne, ha hamarabb sikerült volna dűlőre jutnunk a kérdésben.
A hosszú kihordási idő alatt könnyen megfeledkezünk arról, hogy az átdolgozás során egyes dolgokat eléggé radikálisan vettünk figyelembe, amikor azokat először felvetettük. Különösen a Parlament energiahatékonysági cselekvési tervéről szóló jelentésében eredetileg javasolt 1000 m
es küszöbérték leszállítására gondolok, valamint arra a lépésre, hogy 2021-re megjelenjenek a közel nulla energiafelhasználású épületek. Az új épületekre vonatkozó új követelmény sajnos nem fog minket segíteni a „20-20-20” kezdeményezés céljainak elérésében, különösen azért nem, mert egyre inkább felismerjük, hogy üvegházhatást okozó gázok legalább 30%-os csökkentését kell fontolóra vennünk. Annak érdekében, hogy bármilyen hatást gyakorolhassunk az éghajlatváltozásra vonatkozó célkitűzéseink megvalósítására, a meglévő épületekre és az azokra vonatkozó, energiahatékonysági követelményekre kell koncentrálnunk.
Három kulcsfontosságú lépést javasolnék, amelyeket meg kell valósítanunk, ha ki akarjuk aknázni a meglévő épületekben rejlő energiamegtakarítási lehetőségeket.
Először is nagyon fontos, hogy a Bizottság erőteljesen költségoptimalizált felújítási módszerrel rukkoljon elő. Eléggé sürget minket az idő, de ez szükségképpen így van, mert olyan sok időt elpazaroltunk már, és 2014 lesz, mire a költségoptimalizált módszert alkalmazni fogjuk.
Másodszor, valamennyi tagállamnak fontolóra kellene vennie, hogy a meglévő épületek bizonyos százalékának fejlesztése tekintetében saját éves célokat határozzanak meg. Ha európai szinten „kötelező” energiahatékonysági céllal rendelkeznénk, biztos vagyok abban, hogy a tagállamok nagyon gyorsan meghoznák ezt az intézkedést, mert ráébrednének, hogy az energiahatékonysági cél elérésének egyik legegyszerűbb módja, ha szisztematikusan fejlesztik a meglévő épületeket.
Harmadszor, de nem utolsó sorban a tagállamoknak biztosítaniuk kell az energiahatékonysági fejlesztések előfinanszírozását, és az előadó munkája és a segédelőadók minden erőfeszítése ellenére sem jutottunk az átdolgozásban olyan messzire, amilyen messzire a Parlament álláspontja szerint szerettük volna. Következésképpen különösen fontos, hogy most az energiahatékonyság céljából pénzt pumpáljunk a gazdaságélénkítési programba, és remélem, hogy a Bizottság késlekedés nélkül javaslattal áll elő erre vonatkozóan.
Végezetül figyelembe véve a helyzet állásáról szóló dokumentumban az energiahatékonyságra vonatkozó jogszabályok végrehajtásának múltbeli gyengeségeivel kapcsolatban tett megjegyzéseket, megkérdezném a Bizottságot, hogy biztosítani tudja-e, hogy ez az irányelv maradéktalanul és terv szerint végrehajtásra kerül."@hu11
"Signor Presidente, anch’io mi associo ai complimenti all’onorevole Ţicău, che ha dato prova di una dedizione straordinaria nei confronti di questo fascicolo. Abbiamo accumulato un notevole ritardo a causa degli adeguamenti giuridici necessari per il trattato di Lisbona, il che significa che è stata emessa molta più CO
di quanto non sarebbe successo se fossimo intervenuti prima.
Data la lunga gestazione, è facile dimenticare che alcuni degli aspetti di questa versione rifusa erano stati considerati effettivamente molto radicali quando erano stati sollevati per la prima volta. In particolare, l’abbandono della soglia di 1 000 m
proposta inizialmente dal Parlamento nella sua relazione sul piano d’azione per l’efficienza energetica, e anche la volontà di inserire gli edifici a energia quasi zero entro il 2021. Deplorevolmente, questo requisito per i nuovi edifici non ci sarà utile per gli obiettivi 20-20-20, soprattutto perché ci stiamo rendendo via via sempre più conto che dovremo considerare per lo meno una riduzione del 30 per cento delle emissioni di gas serra. Per sortire un qualche effetto sul raggiungimento dei nostri obiettivi per i cambiamenti climatici, dobbiamo concentrarci sugli immobili esistenti e sui requisiti di efficienza energetica che li riguardano.
Suggerirei tre azioni chiave che dobbiamo attuare se vogliamo realizzare il potenziale risparmio energetico offerto dagli edifici esistenti.
In primo luogo, è essenziale che la Commissione proponga una solida metodologia, vantaggiosa dal punto di vista dei costi, per le ristrutturazioni. I tempi sono piuttosto stretti, ma è normale visto il tempo sprecato, e dovremo attendere il 2014 prima che venga applicata la metodologia ottimale dal punto di vista dei costi.
In secondo luogo, tutti gli Stati membri devono valutare l’adozione di obiettivi annuali nazionali per migliorare una determinata percentuale dei loro edifici esistenti. Se disponessimo di un obiettivo vincolante europeo sull’efficienza energetica, sono certa che gli Stati membri introdurrebbero una siffatta misura molto rapidamente, in quanto si renderebbero conto che uno dei modi più semplici per realizzare l’obiettivo dell’efficienza energetica è migliorare sistematicamente il patrimonio edilizio esistente.
In terzo luogo, ed è un aspetto vitale, gli Stati membri devono stanziare finanziamenti anticipati per le migliorie di efficienza energetica e, malgrado il lavoro svolto dalla relatrice e gli sforzi compiuti dai relatori ombra, nella versione rifusa non ci siamo spinti tanto lontano sull’argomento quanto avremmo desiderato come Parlamento. E’ quindi particolarmente importante ottenere ora delle risorse per l’efficienza energetica nel programma per la ripresa economica, e mi auguro che la Commissione non tardi troppo a presentare una proposta sul tema.
Infine, alla luce delle osservazioni espresse nel documento che analizza l’avanzamento del progetto in merito all’attuazione lacunosa della legislazione sull’efficienza energetica in passato, vorrei chiedere alla Commissione di accertarsi che la direttiva in questione venga attuata in ogni sua parte e nel rispetto dei tempi."@it12
"Pone pirmininke, aš taip pat norėčiau pasveikinti S. A. Ţicău, kuri labai pasiaukojančiai dirbo rengdama šį dokumentą. Šis darbas labai užtruko dėl teisinių aspektų derinimo, o įsigaliojus Lisabonos sutarčiai tą padaryti buvo būtina, ir tai reiškia, kad į atmosferą būtų išmesta daug mažiau CO
jeigu šį darbą būtume atlikę greičiau.
Per tokį ilgą brandinimo laikotarpį lengva pamiršti, kad kai kurie dalykai šioje naujos redakcijos direktyvoje pačioje pradžioje iš tikrųjų buvo laikomi gana radikaliais. Kalbu konkrečiai apie 1 000 m
ribos atsisakymą, kurį pirmasis pasiūlė Parlamentas savo pranešime dėl energijos vartojimo efektyvumo veiksmų plano, taip pat apie tikslą, kad iki 2021 m. naujų pastatų energijos sąnaudos būtų beveik lygios nuliui. Deja, šis naujas naujiems pastatams nustatytas reikalavimas nepadės mums įgyvendinant užsibrėžtų „20–20–20“ tikslų, nes vis labiau suvokiame, jog mums reikia mąstyti apie tai, kaip sumažinti išmetamų šiltnamio efektą sukeliančių dujų kiekį bent 30 proc. Kad galėtume pasiekti kokių nors rezultatų įgyvendindami savo užsibrėžtus kovos su klimato kaita tikslus, turime sutelkti dėmesį į esamus pastatus ir jiems taikomus energijos vartojimo efektyvumo reikalavimus.
Pasiūlyčiau tris pagrindinius veiksmus, kurių mums reikia imtis, jeigu norime sutaupyti energiją esamuose pastatuose.
Pirma, labai svarbu, kad Komisija pasiūlytų griežtą ir išlaidų požiūriu optimalią pastatų atnaujinimo metodologiją. Terminai turi būti gana griežti, bet tai būtina, nes ir taip prarasta tiek daug laiko ir jau bus 2014 m., kai pradėsime šią išlaidų požiūriu optimalią metodologiją taikyti.
Antra, visos valstybės narės turi apsvarstyti galimybę nustatyti metinius tikslus tam tikra procentine dalimi padidinti esamų pastatų energinį naudingumą. Esu įsitikinusi, jeigu turėtume nustatytą europinį „privalomą“ tikslą dėl efektyvaus energijos vartojimo, tokių veiksmų valstybės narės imtųsi labai greitai, nes jos suprastų, kad vienas iš lengviausių būdų pasiekti efektyvaus energijos vartojimo tikslą – sistemingas esamų pastatų atnaujinimas.
Trečia ir gyvybiškai svarbu, valstybės narės turi iš anksto finansuoti energijos vartojimo efektyvumo didinimo priemones. Nepaisant viso pranešėjos darbo ir didelių šešėlinių pranešėjų pastangų, naujos redakcijos direktyvoje šiuo požiūriu nepasistūmėjome tiek, kiek būtų norėjęs Parlamentas. Todėl ypač svarbu, kad ekonomikos atkūrimo programoje būtų numatyta lėšų energijos efektyvumui didinti, ir tikiuosi, kad Komisija nedels ir pateiks savo pasiūlymų šiuo klausimu.
Galiausiai, atsižvelgdama į pastabas, pateiktas dokumente dėl vykdomo veiksmo padėties, kuriame apžvelgiamos energijos vartojimo efektyvumo srityje priimtų teisės aktų įgyvendinimo praeityje silpnosios pusės, norėčiau paklausti Komisijos, ar ji gali užtikrinti, kad ši direktyva bus įgyvendinta visapusiškai ir laiku."@lt14
"Priekšsēdētāja kungs! Es vēlos apsveikt
kundzi, kura ar ārkārtīgu atdevi ir strādājusi pie šī dokumenta. Mēs esam krietni aizkavējušies juridisku pielāgojumu dēļ, kuri bija vajadzīgi saistībā ar Lisabonas līgumu, un tas ir nozīmējis, ka atmosfērā ir nokļuvušas daudz lielākas CO
emisijas par tām, kādas būtu tajā nonākušas, ja mēs šo būtu varējuši izdarīt ātrāk.
Šajā garajā sagatavošanās laikā ir viegli aizmirst, ka dažus no šīs pārstrādātās redakcijas elementiem patiesībā uzskatīja par samērā radikāliem, kad tos ierosināja pirmo reizi. It sevišķi atteikšanās no 1000 m
sliekšņa, ko Parlaments sākotnēji ierosināja savā ziņojumā par Energoefektivitātes rīcības plānu, kā arī ēku energopatēriņa, kurš gandrīz vienāds ar nulli, ieviešana līdz 2021. gadam. Diemžēl šī jaunā prasība attiecībā uz jaunbūvēm mums nepalīdzēs sasniegt 20-20-20 mērķus, it īpaši tādēļ, ka mēs aizvien vairāk apzināmies, ka mums ir jācenšas sasniegt vismaz 30 % samazinājums attiecībā uz siltumnīcefektu izraisošajām gāzēm. Lai sasniegtu mūsu klimata pārmaiņu mērķus, mums uzmanība jākoncentrē tieši uz esošajām ēkām un to energoefektivitātes prasībām.
Es ierosinu trīs galvenos rīcības virzienus, kas mums jāīsteno, ja vēlamies izmantot esošo ēku enerģijas ietaupījumu potenciālu.
Pirmkārt, ir ļoti svarīgi, lai Komisija ierosinātu stabilu, rentablu metodiku remontdarbu veikšanai. Laika grafiks ir samērā ierobežots, bet tas ir pamatoti, jo ir izšķērdēts jau ļoti daudz laika, un rentablo metodiku piemēros tikai 2014. gadā.
Otrkārt, visām dalībvalstīm ir jāapsver valsts gada mērķu pieņemšana, lai uzlabotu konkrētu procentuālo daļu no savām esošajām ēkām. Ja mums būtu „saistošs” Eiropas līmeņa mērķis attiecībā uz energoefektivitāti, esmu pārliecināta, ka mēs ļoti ātri varētu novērot rīcību dalībvalstīs, jo tās saprastu, ka viens no vieglākajiem veidiem, kā sasniegt energoefektivitātes mērķi, ir sistemātiski modernizēt esošās ēkas.
Treškārt, un tas ir ļoti svarīgi, dalībvalstīm ir jānodrošina iepriekšējs finansējums energoefektivitātes uzlabojumiem un, neskatoties uz referentes un ēnu referentu lielajiem centieniem, mēs šajā pārstrādātajā redakcijā nepanācām tik daudz, cik Parlaments būtu vēlējies. Tādēļ ir īpaši svarīgi ekonomikas atveseļošanas programmā ietvert līdzekļus energoefektivitātei, un es ceru, ka Komisija šajā saistībā nekavēsies ar savu priekšlikumu.
Visbeidzot, ņemot vērā šajā dokumentā paustos komentārus par energoefektivitātes tiesību aktu īstenošanas vājajiem punktiem iepriekš, es vēlos jautāt Komisijai, vai tā var nodrošināt, ka šo direktīvu īstenos pilnībā un laikus."@lv13
"Mr President, I too would like to congratulate Mrs Ţicău, who has worked with tremendous dedication on this dossier. We have had a big delay because of the legal adjustments that were necessary because of the Lisbon Treaty, and that has meant that there has been a lot more CO
emitted than would have been if we had been able to do this sooner.
In this long gestation, it is easy to forget that some of the things in this recast were actually considered quite radical when they were first raised. In particular the dropping of the 1 000 m
threshold which was proposed initially by Parliament in its report on the Action Plan for Energy Efficiency, and also the step of bringing in near-zero energy buildings by 2021. Unfortunately, this new requirement for new buildings will not help us with the 20-20-20 targets, especially because, increasingly, we realise that we need to be looking at least a 30% greenhouse gas emission reduction. To have any effect on meeting our climate change targets, it is existing buildings that we need to concentrate on and the energy efficiency requirements there.
I would suggest three key actions that we need to see in place if we are going to realise the potential for energy saving in existing buildings.
Firstly, it is very important that the Commission comes forward with a robust cost-optimal methodology for renovation. The timetable is quite tight, but necessarily so because so much time has already been wasted, and it is going to be 2014 before the cost-optimal methodology will apply.
Secondly, all Member States need to consider adopting national annual targets for improving a certain percentage of their existing buildings. If we had a European ‘binding’ target on energy efficiency, I am sure that we would see that kind of action being taken in Member States very quickly, because they would realise that one of the easiest ways to achieve an energy efficiency target is by systematically upgrading existing buildings.
Thirdly, and vitally, Member States need to put in place upfront funding for energy-efficiency improvements and, despite all the work of the rapporteur and the shadows’ best efforts, we did not get as far on this in the recast as we would have wished from Parliament’s point of view. Therefore, it is particularly important that we now get money for energy efficiency into the economic recovery programme, and I hope the Commission will not delay with its proposal on this.
Finally, given the comments made in the state-of-play document about the weakness of implementation of energy-efficiency legislation in the past, I would ask the Commission whether it can ensure that this directive is implemented fully and on time."@mt15
".
Mijnheer de Voorzitter, ik wil ook mevrouw Ţicău feliciteren, die met een geweldige toewijding aan dit dossier heeft gewerkt. We hebben veel vertraging gehad door de wettelijke aanpassingen die noodzakelijk werden door het Verdrag van Lissabon, en dat betekent dat er veel meer CO
is uitgestoten dan wanneer we dit eerder hadden gedaan.
Bij dit lange totstandkomingsproces wordt gemakkelijk vergeten dat sommige aspecten in deze herschikking feitelijk als tamelijk radicaal werden beschouwd toen ze voor het eerst aan de orde kwamen. In het bijzonder het laten vervallen van de drempel van 1000 m
die oorspronkelijk door het Parlement voorgesteld werd in zijn verslag over het actieplan voor energie-efficiëntie, en ook de stap van de introductie in 2021 van bijna-energieneutrale gebouwen. Helaas helpen deze nieuwe eisen voor nieuwe gebouwen ons niet bij de 20-20-20-doelstellingen, vooral omdat we steeds meer beseffen dat we moeten kijken naar een uitstootvermindering van broeikasgas met tenminste 30 procent. Voor enig effect op het behalen van onze klimaatdoelstellingen moeten we ons op de bestaande gebouwen concentreren en de daarbij behorende eisen op het gebied van energie-efficiëntie.
Ik stel drie belangrijke maatregelen voor die van kracht moeten zijn om de potentiële mogelijkheden voor energiebesparing in bestaande gebouwen te benutten.
Ten eerste is het heel belangrijk dat de Commissie met een solide kostenoptimale renovatiemethodologie komt. Het tijdschema is heel krap, maar dat is nodig omdat er al veel tijd verspild is, en het tot 2014 duurt voordat de kostenoptimale methodologie van toepassing is.
Ten tweede moeten alle lidstaten overwegen nationale jaarlijkse doelen vast te stellen ter verbetering van een bepaald percentage van hun bestaande gebouwen. Ik ben er zeker van dat in geval van een Europees ‘bindend’ streefcijfer voor energie-efficiëntie de lidstaten zeer snel zo’n soort maatregel zouden treffen in het besef dat een van de gemakkelijkere manieren om een energie-efficiënte doelstelling te halen, het systematisch verbeteren van bestaande gebouwen is.
Ten derde en van wezenlijk belang: lidstaten moeten op voorhand fondsgelden beschikbaar stellen voor energie-efficiënte verbeteringen en, ondanks al het werk van de rapporteur en de inspanningen van de schaduwrapporteurs zijn we in de herschikking op dit punt niet zo ver gekomen als we graag vanuit het standpunt van het Parlement willen zien. Daarom is het vooral belangrijk dat er nu geld voor energie-efficiëntie in het economisch herstelprogramma beschikbaar wordt gesteld, en ik hoop dat de Commissie zonder uitstel met haar voorstel ter zake gaat komen.
Ten slotte, gelet op de opmerkingen in het document met de stand van zaken over de gebrekkige uitvoering van energie-efficiënte wetgeving in het verleden, vraag ik de Commissie of zij ervoor kan zorgen dat deze richtlijn volledig en op tijd wordt uitgevoerd."@nl3
"Senhor Presidente, também eu gostaria de felicitar a senhora deputada Silvia-Adriana Ţicău, que trabalhou com extrema dedicação neste dossiê. Tivemos um grande atraso devido às adaptações jurídicas decorrentes do Tratado de Lisboa, e isso significou que tem havido muito mais emissões de CO
do que teria havido se tivéssemos conseguido fazer isto mais cedo.
Nesta longa gestação, é fácil esquecer que alguns aspectos desta reformulação foram na verdade considerados muito radicais a primeira vez que foram mencionados. Em particular, a descida do limiar de 1 000 m
inicialmente proposto pelo Parlamento no seu relatório sobre o Plano de Acção para a Eficiência Energética, e também o passo de introduzir edifícios com um consumo quase nulo de energia até 2021. Infelizmente, este novo requisito para novos edifícios não nos vai ajudar com os objectivos 20-20-20, especialmente porque, cada vez mais, nos damos conta de que precisamos de aspirar a uma redução de pelo menos 30% da emissão de gases de estufa. Para haver qualquer efeito no cumprimento dos nossos objectivos relativos às alterações climáticas, é nos edifícios existentes que temos de nos concentrar e nos requisitos de eficiência energética nesses mesmos edifícios.
Sugiro três acções fundamentais que precisamos de pôr em prática a fim de realizar o potencial de poupança energética em edifícios já existentes.
Em primeiro lugar, é muito importante que a Comissão apresente uma metodologia robusta com um nível óptimo de rentabilidade para a renovação. O calendário é muito apertado, o que não pode deixar de ser, visto já se ter perdido muito tempo, e irmos chegar a 2014 antes de se aplicar a metodologia com um nível óptimo de rentabilidade.
Em segundo lugar, todos os Estados-Membros têm de pôr a hipótese de aprovar objectivos nacionais anuais para melhorar uma determinada percentagem dos seus edifícios já existentes. Se tivéssemos um objectivo europeu ‘vinculativo’ no que respeita à eficiência energética, estou certa de que veríamos esse tipo de medidas serem tomadas muito rapidamente nos Estados-Membros, pois estes iriam aperceber-se de que uma das maneiras mais fáceis de alcançar um objectivo de eficiência energética consiste em melhorar sistematicamente os edifícios existentes.
Em terceiro lugar, e isto é essencial, os Estados-Membros têm de criar um financiamento inicial para melhoramentos de eficiência energética e, apesar de todo o trabalho da relatora e dos esforços dos relatores sombra, do ponto de vista do Parlamento não chegámos tão longe na reformulação quanto teríamos desejado. Por conseguinte, é particularmente importante conseguirmos agora fundos para a eficiência energética no programa de recuperação económica, e esperamos que a Comissão não se atrase com a sua proposta relativa a este assunto.
Finalmente, atendendo aos comentários feitos no documento com o ponto da situação sobre a debilidade da aplicação da legislação sobre a eficiência energética no passado, gostaria de perguntar à Comissão se pode assegurar que esta directiva vai ser aplicada plena e atempadamente."@pt17
"Domnule preşedinte, aş dori de asemenea să o felicit pe doamna Ţicău, care s-a dedicat în mod extraordinar acestui dosar. Ne-am confruntat cu o întârziere mare din cauza ajustărilor juridice care au fost necesare ca urmare a Tratatului de la Lisabona, ceea ce a însemnat un volum mult mai mare de emisii de CO
decât dacă am fi putut să facem acest lucru mai devreme.
În acest proces îndelungat, este uşor să uităm că anumite lucruri din versiunea reformată au fost considerate destul de radicale atunci când au fost aduse în discuţie pentru prima oară. În special reducerea pragului de 1 000 mil.
care fusese propus iniţial de Parlament în raportul său privind Planul de Acţiune pentru Eficienţa Energetică şi etapa de obţinere a unor clădiri cu un consum de energie aproape de zero până în anul 2021. Din nefericire, această nouă cerinţă pentru noile clădiri nu ne va ajuta cu obiectivele 20-20-20, în special din cauză că ne dăm din ce în ce mai mult seama că trebuie să reducem emisia de gaze cu efect de seră cu cel puţin 30 %. Pentru a ne atinge obiectivele privind schimbările climatice, trebuie să ne concentrăm asupra clădirilor existente şi a cerinţelor privind eficienţa energetică a acestora.
Aş sugera trei măsuri cheie pe care trebuie să le implementăm dacă vrem să fructificăm potenţialul de economisire de energie din clădirile existente.
În primul rând, este foarte important că în acest moment Comisia propune o metodologie de renovare robustă şi optimă din punct de vedere al costurilor. Calendarul este destul de strâns, dar acest lucru se datorează faptului că s-a pierdut deja atât de mult timp şi cea mai bună metodologie din punct de vedere al costurilor nu va putea fi aplicată până în anul 2014.
În al doilea rând, toate statele membre trebuie să aibă în vedere adoptarea unor obiective anuale naţionale pentru îmbunătăţirea unui anumit procent din clădirile lor existente. Dacă am avea un obiectiv european „obligatoriu” în ceea ce priveşte eficienţa energetică, sunt sigură că am vedea cum statele membre adoptă acest gen de măsuri foarte rapid, deoarece şi-ar da seama că modernizarea sistematică a clădirilor existente este calea cea mai uşoară de a obţine eficienţa energetică.
În al treilea rând şi acest lucru este crucial, statele membre trebuie să instituie finanţarea în avans pentru proiectele de îmbunătăţiri ale eficienţei energetice şi, în ciuda întregii activităţi a raportorului şi a raportorilor alternativi, această versiune reformată nu înregistrează toate progresele pe care şi le-ar fi dorit Parlamentul. De aceea, este extrem de important să primim acum bani pentru eficienţa energetică în cadrul programului de redresare economică şi sper ca propunerea Comisiei în acest sens să nu întârzie.
În cele din urmă, având în vedere comentariile din raportul de situaţie referitoare la punctele slabe ale implementării legislaţiei privind eficienţa energetică din trecut, aş dori să întreb Comisia dacă ne poate asigura de faptul că această directivă este pusă în aplicare pe deplin şi la timp."@ro18
"Vážený pán predsedajúci, tiež by som chcela zablahoželať pani Ţicăovej, ktorá na tomto dokumente pracovala s obrovským nasadením. Došlo k veľkému omeškaniu z dôvodu právnych úprav, ktoré boli nevyhnutné v zmysle Lisabonskej zmluvy, čo znamená, že došlo k úniku oveľa väčšieho množstva CO
ako keby sa nám to podarilo skôr.
V rámci tohto dlhého vývoja možno ľahko zabudnúť, že niektoré súčasti tohto prepracovaného znenia sa pri prvom predložení v skutočnosti považovali za pomerne radikálne. Týkalo sa to predovšetkým zníženia prahu dosahujúceho 1 000 m
čo pôvodne navrhol Parlament v správe o akčnom pláne pre energetickú účinnosť, ako aj kroku smerujúceho k dosiahnutiu budov s takmer nulovou spotrebou energie do roku 2021. Táto nová požiadavka týkajúca sa nových budov nám však, nanešťastie, nepomôže pri cieľoch 20-20-20, predovšetkým z toho dôvodu, že si vo zvýšenej miere uvedomujeme, že naším cieľom musí byť minimálne 30 % zníženie emisií skleníkových plynov. Aby sme boli schopní ovplyvniť ciele týkajúce sa zmeny klímy, musíme sa zamerať na existujúce budovy a požiadavky na ich energetickú účinnosť.
Chcela by som navrhnúť tri kľúčové činnosti, ktoré musíme vykonať, ak chceme dosiahnuť potenciál úspory energie v existujúcich budovách.
Po prvé, je veľmi dôležité, aby Komisia navrhla rozsiahlu nákladovo optimálnu metodiku obnovy. Harmonogram je pomerne nekompromisný, čo je však nevyhnutné, keďže sme už stratili veľa času, pričom zavedenie tejto nákladovo optimálnej metodiky potrvá do roku 2014.
Po druhé, všetky členské štáty musia zvážiť prijatie vnútroštátnych ročných cieľov zameraných na zlepšenie istého percenta existujúcich budov. Som presvedčená, že keby sme mali celoeurópsky „záväzný“ cieľ týkajúci sa energetickej účinnosti, členské štáty by takéto činnosti vykonávali veľmi rýchlo, pretože by si uvedomovali, že jedným z najjednoduchších spôsobov, ako dosiahnuť cieľ energetickej účinnosti, je systematicky zlepšovať existujúce budovy.
Po tretie, je zvlášť nevyhnutné, aby členské štáty zaviedli systém predbežného financovania inovácií zameraných na energetickú účinnosť, pričom napriek práci pani spravodajkyne a maximálneho úsilia tieňových spravodajcov sme sa prostredníctvom tohto prepracovaného znenia nedostali tak ďaleko, ako by sme si z pohľadu Parlamentu želali. Preto je zvlášť nevyhnutné, aby sme v súčasnosti získali financie na energetickú účinnosť v rámci programu hospodárskej obnovy, a dúfam, že Komisia nebude meškať s predložením návrhu v tejto súvislosti.
Nakoniec v súvislosti s vyjadreniami o slabých stránkach implementácie právnych predpisov v oblasti energetickej účinnosti v minulosti, ktoré sú uvedené v predloženom dokumente, by som sa chcela opýtať Komisie, či dokáže zabezpečiť úplné a včasné zavedenie tejto smernice."@sk19
"Gospod predsednik, tudi jaz bi rada čestitala gospe Ţicău, ki ja na tem dokumentu delala z izjemno predanostjo. Prišlo je do velike zamude zaradi pravnih prilagoditev, ki so bile potrebne zaradi Lizbonske pogodbe, in to je pomenilo, da je bilo izpuščenega mnogo več CO
kot bi ga bilo, če bi to uspeli narediti prej.
Pri tako dolgem zorenju se hito pozabi, da so nekatere stvari v tej prenovi veljale za precej radikalne, ko so bile prvič izpostavljene. Zlasti gre za ukinitev praga 1 000 m
ki ga je sprva predlagal Parlament v svojem poročilu o Akcijskem načrtu za energetsko učinkovitost, ter uvedba stavb, katerih poraba energije je skoraj enaka nič, do leta 2021. Na žalost nam ta nova zahteva za nove stavbe ne bo pomagala pri ciljih 20-20-20, posebej ker se vedno bolj zavedamo, da bi se morali odločiti za vsaj 30 % znižanje emisij toplogrednih plinov. Da bi imelo učinek na izpolnjevanje naših ciljev glede podnebnih sprememb, se moramo osredotočiti na obstoječe stavbe in na zahteve glede energetske učinkovitosti, ki veljajo zanje.
Predlagala bi tri ključne ukrepe, ki morajo biti izpolnjeni, če želimo uresničiti potencial za varčevanje z energijo v obstoječih stavbah.
Prvič, zelo pomembno je, da Komisija predstavi grobo metodologijo z optimalnimi stroški za obnovo. Časovni načrt je precej tesen, vendar je to potrebno, saj je bilo zapravljenega že mnogo časa in pisalo se bo leto 2014, preden bo začela veljati metodologija z optimalni stroški.
Drugič, vse države članice morajo preučiti sprejetje nacionalnih letnih ciljev za izboljšanje določenega odstotka svojih obstoječih stavb. Če bi imeli evropski zavezujoči cilj glede energetske učinkovitosti, sem prepričana, da bi bili takšni ukrepi v državah članicah sprejeti zelo hitro, ker bi spoznale, da je eden od najlažjih načinov za dosego cilja energetske učinkovitosti sistematično posodabljanje obstoječih stavb.
Tretjič, in najpomembneje, države članice morajo vzpostaviti vnaprejšnje financiranje za izboljšave energetske učinkovitosti in, kljub delu poročevalke in poročevalcev v senci, v prenovitvi nismo prišli tako daleč, kot bi si želeli s stališča Parlamenta. Zato je zlasti pomembno, da zdaj pridobimo denar za energetsko učinkovitost za program gospodarske oživitve, in upam, da Komisija ne bo zavlačevala s svojim predlogom glede tega.
Nazadnje, glede na opombe v dokumentu o dejanskem stanju glede slabosti izvajanja zakonodaje o energetski učinkovitosti v preteklosti, sprašujem Komisijo, ali lahko zagotovi, da bo ta direktiva izvajana v celoti in pravočasno."@sl20
"Herr talman! Även jag vill tacka Silvia-Adriana Ţicău, som har arbetat med denna fråga med ett oerhört engagemang. En stor försening uppstod på grund av de rättsliga justeringar som blev nödvändiga till följd av Lissabonfördraget, vilket har inneburit att betydligt mer koldioxid har släppts ut än vad som hade varit fallet om vi hade kunnat göra detta tidigare.
Efter ett sådant utvecklingsarbete kan det vara lätt att glömma att några av sakerna i denna omarbetning faktiskt ansågs vara ganska radikala när de först lades fram. Det gäller framför allt avskaffandet av den gräns på 1 000 m
som parlamentet ursprungligen föreslog i betänkandet om handlingsplanen för energieffektivitet, samt kravet på nära-nollenergibyggnader senast 2021. Detta nya krav för nya byggnader kommer tyvärr inte att hjälpa oss med 20-20-20-målen, vilket främst beror på att vi mer och mer inser att vi måste satsa på att minska utsläppen av växthusgaser med åtminstone 30 procent. Om det ska ha någon effekt på uppfyllandet av våra klimatmål är det befintliga byggnader och kraven på energieffektivitet för dem som vi måste rikta in oss på.
Jag vill föreslå tre grundläggande insatser som vi måste göra för att förverkliga energibesparingspotentialen i befintliga byggnader.
Det är för det första mycket viktigt att kommissionen lägger fram en gedigen kostnadsoptimal metod för renovering. Tidtabellen är ganska snäv, men det måste den vara eftersom så mycket tid redan har gått förlorad och det kommer att dröja ända till 2014 innan den kostnadsoptimala metoden börjar tillämpas.
För det andra måste alla medlemsstater överväga att sätta upp nationella årliga mål för förbättring av en viss procent av sina befintliga byggnader. Jag är säker på att vi skulle få se medlemsstaterna vidta sådana åtgärder mycket snabbt om det fanns ett ”bindande” EU-mål för energieffektivitet, eftersom de skulle inse att ett av de lättaste sätten att uppnå ett energieffektivitetsmål är att systematiskt rusta upp befintliga byggnader.
För det tredje är det oerhört viktigt att medlemsstaterna inför förskottsfinansiering för förbättringar av energieffektiviteten. Trots allt arbete som föredraganden lagt ned och att skuggföredragandena gjort vad de kunnat har vi i denna omarbetning inte lyckats komma riktigt så långt när det gäller detta som parlamentet hade önskat. Det är därför synnerligen viktigt att vi nu får pengar för energieffektivitet i programmet för ekonomisk återhämtning, och jag hoppas att kommissionen inte dröjer med sitt förslag om detta.
Med tanke på kommentarerna i lägesrapporten om tidigare brister i genomförandet av energieffektivitetslagstiftningen vill jag slutligen fråga kommissionen om man kan garantera att detta direktiv genomförs till fullo och i tid?"@sv22
|
| lpv:unclassifiedMetadata |
"2"18,5,20,15,1,19,14,16,11,22,3,10,2,13,4,21,9,17,12,8
"Fiona Hall,"18,5,20,15,1,19,14,16,13,4,21,9
"Ţicău"13
|
| lpv:videoURI |
Named graphs describing this resource:
The resource appears as object in 2 triples