Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-03-25-Speech-4-048"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2010-03-25"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Raportul anual 2008 al BCE - Raport referitor la Declarația anuală pentru 2009 privind zona euro şi finanţele publice (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"ro"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20100325.3.4-048"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-03-25-Speech-4-049⁶
lpv:speaker	lp:George Sabin Cutaș⁶
lpv:spoken text	"Nu este surprinzător faptul că nucleul raportului anual al Băncii Centrale Europene este reprezentat de măsuri excepţionale, pe care aceasta a fost nevoită să le adopte în condiţii de criză. În acest context, consider adecvată mărirea constantă a furnizării de lichidităţi de către Banca Centrală Europeană către băncile din zona euro, dar nu trebuie să uităm faptul că statele membre din afara zonei euro au fost şi ele la rândul lor grav afectate de criză şi că este nevoie de o intervenţie din partea Băncii Centrale prin măsuri de îmbunătăţire a lichidităţilor şi în această zonă. De asemenea, creşterea deficitelor bugetare, a datoriilor publice, a ratei şomajului în rândul tinerilor de până în 25 de ani se înregistrează în majoritatea ţărilor membre ale Uniunii Europene. Pactul de stabilitate şi creştere trece printr-o criză identitară, îşi pierde din credibilitate, iar aplicarea efectivă a principiilor sale devine imposibilă. Consider că este nevoie de mai puţină automaticitate şi uniformitate a pactului, de o abordare care să ţină cont de circumstanţele fiecărui stat membru, în care accentul să fie pus mult mai mult pe sustenabilitatea pe termen lung a finanţelor publice şi mai puţin pe deficitul public. Principalul scop al pactului a fost unul preventiv; s-a dorit o supraveghere multilaterală a evoluţiei bugetare printr-un sistem de alertă precoce. De aceea, în spiritul raportului colegului meu Scicluna, apreciez absolut necesară crearea unui Comitet european pentru riscurile sistemice, care să îndeplinească obiectivul de alertă rapidă contra riscurilor sistemice sau dezechilibrelor care ameninţă pieţele financiare. Această criză financiară, precum şi recenta sa acutizare în genere, trebuie să determine o clarificare rapidă a mecanismelor de susţinere reciprocă la nivelul Uniunii, dar şi o întărire a instrumentelor de coordonare dintre statele membre în sprijinul unei guvernanţe economice comune. Una din lecţiile majore ale crizei este nevoia de responsabilitate fiscală sporită şi, implicit, de modalităţi de supervizare economice pentru menţinerea echilibrului bugetar"@ro¹⁸
lpv:spokenAs	member; Delegation for relations with the Korean Peninsula (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; INTA (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; Delegation for relations with Iran (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; ECON (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; S&D (2009-07-14--2014-06-30)²³ unknown; Partidul Social Democrat + Partidul Conservator (2009-07-14--2014-02-25)²³
lpv:translated text	"Není překvapivé, že výjimečná opatření, která musela Evropská centrální banka přijmout v době krize, tvoří hlavní část její výroční zprávy. V této souvislosti považuji za vhodné, aby Evropská centrální banka nadále zvyšovala opatření na podporu likvidity pro banky eurozóny. Nesmíme však zapomínat, že krize tvrdě postihla i členské státy mimo eurozónu a že i zde je potřebný zásah Evropské centrální banky ve formě opatření na posílení likvidity. Navíc většinu členských států Evropské unie postihuje nárůst rozpočtových schodků, vládního dluhu a nezaměstnanosti mezi mladými lidmi do 25 let. Pakt stability a růstu prochází krizí identity a ztrácí důvěryhodnost, a proto není možné účinně prosazovat jeho zásady. Domnívám se, že potřebujeme méně automatizované a uniformní uplatňování Paktu stability a přístup, který zohledňuje okolnosti každého členského státu a který bude klást více důrazu na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a méně na vládní dluh. Hlavním cílem Paktu stability je prevence. Má zajistit vícestranný dohled monitorující vývoj rozpočtů s použitím systému včasného varování. Z tohoto důvodu – v souladu s duchem zprávy pana Scicluna – považuji za naprosto nezbytné vytvořit Evropský výbor systémových rizik, který bude plnit úkol rychlého varování proti systémovým rizikům nebo nerovnováze, kterou budou ohroženy finanční trhy. Současná finanční krize a její nedávné všeobecné prohloubení musí vést k rychlému výkladu mechanismů vzájemné podpory, které jsou k dispozici na úrovni EU, a zároveň i k posílení nástrojů koordinace mezi členskými státy na podporu společného hospodářského řízení. Jedním z hlavních poučení z této krize je potřeba větší fiskální odpovědnosti a v širším smyslu i postupy hospodářského monitoringu s cílem zajištění rozpočtové rovnováhy."@cs¹ "Hr. formand! Det kommer ikke som nogen overraskelse, at de ganske særlige foranstaltninger, som Den Europæiske Centralbank måtte vedtage under krisen, har en central placering i dens årsberetning. På denne baggrund finder jeg det passende, at Den Europæiske Centralbank til stadighed øger likviditetstildelingen til bankerne i euroområdet. Vi må imidlertid ikke glemme, at medlemsstaterne uden for euroområdet også var hårdt ramt af krisen, og at der også er behov for indgreb fra Den Europæiske Centralbank på dette område i form af likviditetsforbedrende foranstaltninger. Endvidere er stigende budgetunderskud, offentlig gæld og arbejdsløshed blandt unge under 25 mest udtalt i de nyeste EU-medlemsstater. Stabilitets- og Vækstpagten gennemgår en identitetskrise og mister troværdighed, hvilket gør det umuligt at anvende dens principper effektivt. Jeg tror, at det er nødvendigt med en mindre automatisk og ensartet gennemførelse af pagten og med en tilgang, der tager hensyn til forholdene i den enkelte medlemsstat, hvor der lægges langt større vægt på den langsigtede bæredygtighed af de offentlige finanser og mindre vægt på det offentlige underskud. Pagtens hovedmål var forebyggelse. Den skulle give multilateral supervision af den budgetmæssige udvikling ved hjælp af et tidligt varslingssystem. Derfor finder jeg det i overensstemmelse med hr. Sciclunas betænkning helt nødvendigt at oprette et europæisk udvalg for systemiske risici, der vil efterkomme målsætningen om en hurtig varsling mod systemiske risici eller ubalancer, der truer de finansielle markeder. Den aktuelle finanskrise og dens nylige udvikling i almindelighed må afstedkomme en prompte forklaring på, hvilke mekanismer til gensidig støtte der er tilgængelige på EU-plan, samtidig med at man styrker koordineringsinstrumenterne mellem medlemsstaterne til støtte for en fælles økonomisk styring. En af de vigtigste lærer af denne krise er behovet for et større skattemæssigt ansvar og i udvidet forstand behovet for økonomiske kontrolprocedurer for at bevare en budgetmæssig balance."@da² "Es überrascht doch nicht, dass die außergewöhnlichen Maßnahmen, die von der Europäischen Zentralbank in einer Krisenzeit ergriffen werden mussten, den Mittelpunkt ihres Jahresberichts spielen. Vor diesem Hintergrund, halte ich es für die Europäische Zentralbank für angebracht, Bereitstellungen von Liquidität an Banken in der Eurozone nachhaltig zu erhöhen. Wir dürfen allerdings nicht vergessen, dass die Mitgliedstaaten außerhalb der Eurozone auch selbst unter denen waren, die von der Krise schwer getroffen wurden, und dass eine Intervention in Form von liquiditätssteigernden Maßnahmen von der Europäischen Zentralbank in diesem Bereich auch erforderlich ist. Zusätzlich sieht man in den meisten Mitgliedstaaten der Europäischen Union eine Zunahme an Haushaltsdefiziten, Regierungsschulden und der Arbeitslosenquote bei jungen Leuten unter 25. Der Stabilitäts- und Wachstumspakt steckt in einer Identitätskrise und verliert an Glaubwürdigkeit, und verhindert dabei die effektive Anwendung seiner Prinzipien. Ich denke, was wir brauchen, ist eine weniger automatische und einheitliche Durchführung des Paktes und eine Herangehensweise, die die Umstände jedes Mitgliedstaates berücksichtigt, wo der Schwerpunkt viel mehr auf die langfristige Nachhaltigkeit der öffentlichen Finanzen gelegt wird und weniger auf das Staatsdefizit. Das Hauptziel des Paktes war Prävention. Er sollte unter Verwendung eines Frühwarnsystems für eine multilaterale Oberaufsicht der Haushaltsentwicklung sorgen. Daher denke ich, ist es im Sinne des Berichts von Herrn Scicluna absolut notwendig, einen Europäischen Ausschuss für Systemrisiken einzurichten, der dem Ziel dienen soll, für eine Frühwarnung gegen Systemrisiken oder Ungleichheiten, die die Finanzmärkte bedrohen, zu sorgen. Die gegenwärtige Finanzkrise und ihre kürzliche Vertiefung im Allgemeinen muss eine prompte Erklärung der gegenseitigen, auf EU-Ebene verfügbaren Hilfsmechanismen liefern, während sie auch die Koordinierungsinstrumente zwischen den Mitgliedstaaten zur Unterstützung der gemeinsamen Wirtschaftsführung stärkt. Eine der wichtigsten Lehren dieser Krise ist die Notwendigkeit für größere finanzpolitische Verantwortlichkeit und damit für wirtschaftliche Überwachungsverfahren zum Erhalt des Haushaltsgleichgewichts."@de⁹ "Δεν προξενεί έκπληξη το γεγονός ότι τα έκτακτα μέτρα που έπρεπε να υιοθετήσει η Ευρωπαϊκή Κεντρική Τράπεζα σε μια περίοδο κρίσης βρίσκονται στο επίκεντρο της ετήσιας έκθεσής της. Σε αυτό το πλαίσιο θεωρώ σωστό να αυξάνει συνεχώς η Ευρωπαϊκή Κεντρική Τράπεζα τη ρευστότητα που παρέχει σε τράπεζες της ευρωζώνης. Δεν πρέπει, ωστόσο, να ξεχνάμε ότι τα κράτη μέλη εκτός της ευρωζώνης συγκαταλέγονταν επίσης σε εκείνα που επλήγησαν σκληρά από την κρίση και ότι και σε αυτόν τον τομέα απαιτείται παρέμβαση της Ευρωπαϊκής Κεντρικής Τράπεζας με τη μορφή μέτρων που αυξάνουν τη ρευστότητα. Επιπλέον, στα περισσότερα κράτη μέλη της ΕΕ παρατηρείται αύξηση των δημοσιονομικών ελλειμμάτων, του δημόσιου χρέους και του ποσοστού της ανεργίας μεταξύ των νέων ηλικίας κάτω των 25 ετών. Το σύμφωνο σταθερότητας και ανάπτυξης περνά κρίση ταυτότητας και χάνει την αξιοπιστία του, πράγμα που καθιστά αδύνατη την αποτελεσματική εφαρμογή των αρχών του. Θεωρώ ότι απαιτείται μια λιγότερο αυτοματοποιημένη και ενιαία εφαρμογή του συμφώνου και μια προσέγγιση που θα λαμβάνει υπόψη τις συνθήκες που επικρατούν σε κάθε κράτος μέλος, με μεγαλύτερη έμφαση στη μακροπρόθεσμη βιωσιμότητα των δημόσιων οικονομικών και μικρότερη έμφαση στο δημοσιονομικό έλλειμμα. Κύριος στόχος του συμφώνου ήταν η πρόληψη. Σκοπός ήταν να προσφέρει πολυμερή εποπτεία των δημοσιονομικών εξελίξεων με τη χρήση ενός συστήματος έγκαιρης προειδοποίησης. Για τον λόγο αυτόν, σύμφωνα και με το πνεύμα της έκθεσης του κ. Scicluna, θεωρώ απολύτως απαραίτητο να συσταθεί ένα Ευρωπαϊκό Συμβούλιο Συστημικού Κινδύνου που θα εκπληρώνει τον στόχο της έγκαιρης προειδοποίησης για συστημικούς κινδύνους ή ανισορροπίες που απειλούν τις χρηματοπιστωτικές αγορές. Η σημερινή χρηματοπιστωτική κρίση και η γενική πρόσφατη όξυνσή της πρέπει να έχουν ως αποτέλεσμα την άμεση επισήμανση των μηχανισμών στήριξης που είναι διαθέσιμοι σε επίπεδο ΕΕ, ενισχύοντας παράλληλα τα μέσα συντονισμού μεταξύ κρατών μελών για τη στήριξη της κοινής οικονομικής διακυβέρνησης. Ένα από τα κύρια διδάγματα από αυτήν την κρίση είναι ότι απαιτείται μεγαλύτερη δημοσιονομική ευθύνη και συνακόλουθα διαδικασίες οικονομικού ελέγχου για τη διατήρηση της δημοσιονομικής ισορροπίας."@el¹⁰ "It comes as no surprise that the exceptional measures which had to be adopted by the European Central Bank at a time of crisis feature at the heart of its annual report. Against this backdrop, I think it is appropriate for the European Central Bank to continually increase liquidity provisions to banks in the euro area. However, we must not forget that Member States outside the euro area were also themselves among those hit hard by the crisis and that intervention is required from the European Central Bank in this area as well, in the form of liquidity-enhancing measures. In addition, an increase in budget deficits, government debt and the unemployment rate among young people under 25 is being seen in most European Union Member States. The Stability and Growth Pact is going through an identity crisis and losing credibility, thereby making it impossible to apply its principles effectively. I think that what is required is a less automatic and uniform implementation of the pact and an approach which takes into account the circumstances of each Member State where the emphasis is placed much more on the long-term sustainability of public finances and less on the government deficit. The pact’s main aim was prevention. It was meant to provide multilateral supervision of budgetary development using an early warning system. This is why, in keeping with the spirit of Mr Scicluna’s report, I feel it is absolutely necessary to set up a European Systemic Risk Board, which will meet the objective of providing a rapid warning against systemic risks or imbalances threatening the financial markets. The current financial crisis and its recent deepening in general must produce a prompt explanation of the mutual support mechanisms available at EU level, while also strengthening the coordination instruments between Member States in support of common economic governance. One of the main lessons of this crisis is the need for greater fiscal responsibility and, by extension, for economic monitoring procedures for maintaining budgetary balance."@en⁴ "No es de extrañar que las medidas excepcionales que tuvo que adoptar el Banco Central Europeo en un momento de crisis sean el tema principal de su informe anual. En este contexto, creo que es conveniente que el Banco Central Europeo aumente continuamente las disposiciones de liquidez para los bancos de la zona del euro. Sin embargo, no debemos olvidar que los Estados miembros no pertenecientes a la zona del euro también han encontrado entre los más afectados por la crisis y, de hecho, en este ámbito, también se requiere la intervención del Banco Central Europeo con medidas destinadas a aumentar la liquidez. Además, se está observando un aumento del déficit presupuestario, de la deuda pública y de la tasa de desempleo entre los jóvenes menores de 25 años en la mayoría de países de la Unión. El Pacto de Estabilidad y Crecimiento está atravesando por una crisis de identidad y también está perdiendo credibilidad, por lo que resulta imposible aplicar sus principios con eficacia. Creo que lo que se requiere es una aplicación menos automática y uniforme del pacto y un enfoque que tenga en cuenta las circunstancias de cada Estado miembro en las que se destaque mucho más la sostenibilidad a largo plazo de las finanzas públicas y menos el déficit gubernamental. El principal objetivo del pacto era la prevención. Su función consistía en realizar una supervisión multilateral del desarrollo presupuestario mediante un sistema de alerta temprana. Por esta razón, en consonancia con el espíritu del informe del señor Scicluna, considero que es absolutamente necesario crear una Junta Europea de Riesgo Sistémico, que cumpla con el objetivo de proporcionar una alerta rápida contra los riesgos sistémicos o los desequilibrios que amenazan a los mercados financieros. La actual crisis financiera y su reciente empeoramiento, en general, deben ofrecer una explicación inmediata de los mecanismos de apoyo mutuo de los que dispone la UE, al tiempo que fortalecen los instrumentos de coordinación entre los Estados miembros en aras de la gobernanza económica común. Una de las lecciones principales de esta crisis es la necesidad de contar con una mayor responsabilidad fiscal y, por extensión, de disponer de procedimientos de control económico para mantener el equilibrio presupuestario."@es²¹ "Ei ole üllatuseks, et erakordsed meetmed, mida Euroopa Keskpank kriisi ajal kasutusel võtma pidi, figureerivad selle aastaaruande südames. Sellel foonil on minu arvates Euroopa Keskpanga jaoks kohane suurendada pidevalt likviidsusassigneeringuid euroala pankadele. Me ei tohi aga unustada, et liikmesriigid väljaspool euroala olid ise samuti nende seas, keda kriis rängalt tabas, ning et lisaks on selles vallas nõutav ka Euroopa Keskpanga sekkumine likviidust tõhustavate meetmete kujul. Lisaks näeme enamikus Euroopa Liidu liikmesriikides eelarvepuudujääkide, riikliku võla ja alla 25aastaste noorte töötuse määra kasvu. Stabiilsus- ja kasvupakt on identiteedikriisis ning oma tõsiseltvõetavust kaotamas, muutes seeläbi oma põhimõtete tulemusliku kohaldamise võimatuks. Minu arvates on tarvis pakti vähem automaatset ja ühtlasemat rakendamist ning lähenemist, mis arvestaks iga liikmesriigi asjaolusid, kus rõhuasetus oleks palju rohkem riikliku rahanduse pikaajalisel jätkusuutlikkusel ja vähem eelarvepuudujääkidel. Pakti põhieesmärk oli ennetamine. See pidi pakkuma eelarvearengu mitmepoolset järelvalvet, kasutades varajase hoiatamise süsteemi. Just seetõttu, kooskõlas Edward Scicluna raporti vaimuga, on minu arvates absoluutselt hädavajalik Euroopa Süsteemsete Riskide Nõukogu rajamine, mis täidaks eesmärki tagada kiire hoiatus finantsturge ähvardavate süsteemsete riskide või tasakaalustamatuste eest. Praegune finantskriis ja selle hiljutine üldine süvenemine peavad tingima operatiivse selgituse ELi tasandil kasutada olevate vastastikuse toe mehhanismide kohta, tugevdades samal ajal ühise majandusliku juhtimise toetamiseks liikmesriikidevahelisi koordinatsioonivahendeid. Kriisi üks põhiõppetund on vajadus suurema fiskaalse vastutuse ning sellega seoses majanduslike seiremenetluste järele eelarvetasakaalu säilitamisel."@et⁵ "Ei ole yllätys, että Euroopan keskuspankin vuosikertomuksen keskiössä ovat poikkeustoimenpiteet, joita sen on oli toteutettava kriisin aikana. Tätä taustaa vasten minusta on asianmukaista, että Euroopan keskuspankki jatkuvasti lisää euroalueen pankeille jaettavan likviditeetin määrää. Meidän on kuitenkin muistettava, että kriisi löi lujaa myös euroalueen ulkopuolisiin jäsenvaltioihin ja että Euroopan keskuspankin interventioita tarvitaan myös tällä alueella maksuvalmiutta tukevina toimenpiteinä. Lisäksi julkisen talouden alijäämät, valtion velat ja alle 25-vuotiaiden työttömyys kasvaa suurimmassa osassa Euroopan unionin jäsenvaltioita. Vakaus- ja kasvusopimus on identiteettikriisissä ja menettää uskottavuuttaan, joten sen periaatteiden tehokas soveltaminen on mahdotonta. Minusta nyt tarvitaan vakaus- ja kasvusopimuksen vähemmän automaattista ja vähemmän yhdenmukaista soveltamista sekä lähestymistapaa, jossa otetaan huomioon jokaisen jäsenvaltion tilanne ja jossa korostetaan enemmän julkisen talouden pitkän ajanjakson kestävyyttä ja vähemmän talouden alijäämää. Sopimuksella pyrittiin pääasiassa ennaltaehkäisyyn. Sillä oli määrä tarjota monenkeskistä talousarviokehityksen valvontaa käyttämällä ennakkovaroitusjärjestelmää. Tämän vuoksi minusta on jäsen Sciclunan mietinnön hengen mukaisesti aivan välttämätöntä perustaa Euroopan järjestelmäriskikomitea, joka täyttää nopean varoitusjärjestelmän tavoitteen rahoitusmarkkinoita uhkaavien järjestelmäriskien tai epätasapainojen osalta. Nykyisen rahoituskriisin ja yleisesti sen hiljattaisen syvenemisen on johdettava tarkkaan selvitykseen EU:n tasolla olevista vastavuoroisen tuen mekanismeista sekä jäsenvaltioiden välisten koordinointivälineiden vahvistamiseen yhteisen taloushallinnon tukemiseksi. Yksi tämän kriisin suurimmista opetuksista on, että tarvitaan vastuullisempaa talouspolitiikkaa ja vastaavasti myös talouden seurantamenettelyjä budjettitasapainon säilyttämiseksi."@fi⁷ "Il n’y a rien d’étonnant à ce que ce rapport aborde avant tout les mesures exceptionnelles que la Banque centrale européenne a dû adopter en temps de crise. Dans ce contexte, il me semble indiqué que la Banque centrale européenne continue à augmenter les injections de liquidités au profit des banques de la zone euro. Mais nous ne devons pas oublier que les États membres situés en dehors de la zone euro ont eux aussi été durement touchés par la crise. La Banque centrale européenne doit intervenir dans ces régions-là également par des mesures d’augmentation des liquidités. En outre, on constate une augmentation des déficits budgétaires, de la dette publique et du taux de chômage des jeunes de moins de 25 ans dans la plupart des États membres de l’Union européenne. Le pacte de stabilité et de croissance traverse une crise d’identité et perd de sa crédibilité. De ce fait, il est impossible d’appliquer effectivement ses principes. Je pense qu’il nous faut une application moins automatique et uniforme du pacte, et d’une approche qui prenne en considération la situation de chaque État membre. Il faut mettre l’accent sur la viabilité à long terme des finances publiques, et nettement moins sur le déficit budgétaire. L’objectif principal du pacte était la prévention. Il était censé permettre une surveillance multilatérale des évolutions budgétaires grâce à un système d’avertissement précoce. C’est pourquoi, dans l’esprit du rapport de M. Scicluna, je pense qu’il est indispensable de mettre en place un Comité européen du risque systémique qui permettra une mise en garde précoce contre les risques systémiques ou les déséquilibres qui menacent les marchés financiers. La crise financière actuelle et sa récente aggravation doivent susciter une explication rapide des mécanismes d’assistance mutuelle disponibles au niveau de l’UE. Il convient également de renforcer les instruments de coordination entre États membres pour favoriser une gouvernance économique commune. L’une des principales leçons de cette crise est la nécessité d’instaurer une responsabilité fiscale accrue et, par extension, des procédures de surveillance économique visant à préserver l’équilibre budgétaire."@fr^8,8 ". Nem meglepő, hogy az Európai Központi Bank éves jelentésének középpontjában a válság idején meghozott rendkívüli intézkedései állnak. Ebben a vonatkozásban úgy gondolom, hogy az Európai Központi Bank helyesen járt el, amikor folyamatosan növelte az euróövezetbeli bankok likviditás-ellátását. Mindazonáltal azt sem szabad elfelejteni, hogy a válság az euróövezeten kívüli tagállamokat is rendkívül keményen sújtotta, és az Európai Központi Bank beavatkozására – likviditásbővítő intézkedések formájában – nekik is hasonlóképpen szükségük van. Ráadásul az Európai Unió legtöbb tagállamában megfigyelhető a költségvetési hiány, az államadósság és a 25 év alatti fiatalok munkanélküliségi rátájának növekedése. A Stabilitási és Növekedési Paktum identitásválságban van és folyamatosan veszít hitelességéből, és ezzel lehetetlenné teszi a benne foglalt elvek eredményes alkalmazását. Szerintem arra van szükség, hogy a Paktum automatikus és egységes megvalósítása helyett olyan megközelítést alkalmazzunk, amely figyelembe veszi az egyes tagállamok sajátos körülményeit, és sokkal inkább koncentrál az államháztartás hosszú távú fenntarthatóságára, mint a költségvetési hiányra. A Paktum fő célja a megelőzés volt. Azért hozták létre, hogy egy korai figyelmeztető rendszer segítségével többoldalú felügyeletet biztosítson a költségvetés alakulása felett. Éppen ezért tartom feltétlenül szükségesnek – Scicluna úr jelentésének szellemével összhangban – az Európai Rendszerkockázati Testület felállítását. Az ESRB ugyanis teljesítené azt a célt, hogy gyors figyelmeztetést adjon a pénzügyi piacokat fenyegető rendszerszintű kockázatokról és egyensúlyhiányokról. A mostani pénzügyi válság és annak közelmúltbeli általános elmélyülése azt követeli, hogy késedelem nélkül megvizsgáljuk, milyen kölcsönös támogató mechanizmusok állnak rendelkezésre EU-szinten, s közben a közös gazdasági irányítás érdekében erősítsük meg a tagállamok közötti koordináció eszközeit. A válság egyik fő tanulsága, hogy a költségvetési egyensúly fenntartásához nagyobb költségvetési felelősségre van szükség, ez pedig gazdasági nyomon követési eljárásokat igényel."@hu¹¹ ". Non è sorprendente che le misure eccezionali che la Banca centrale europea ha dovuto adottare in una congiuntura critica siano al centro di questa relazione annuale. In considerazione di ciò, mi sembra opportuno che la Banca centrale europea continui ad aumentare le proprie concessioni di liquidità alle banche nell’area dell’euro. Non dobbiamo però dimenticare che gli Stati membri all’esterno dell’area dell’euro sono stati tra i più colpiti dalla crisi, e che è necessario un intervento della Banca centrale anche in questa zona, mediante misure che generino nuova liquidità. Inoltre, nella maggioranza degli Stati membri dell’Unione europea si osserva l’aumento del deficit di bilancio, del debito pubblico e del tasso di disoccupazione giovanile (persone di età inferiore ai 25 anni). Il Patto di stabilità e crescita sta attraversando una crisi di identità e sta perdendo credibilità, impedendo quindi un’efficace applicazione dei suoi principi. A mio avviso sarebbe necessario ricorrere a un’attuazione meno automatica e uniforme del patto e a un approccio che tenga conto delle circostanze di ogni Stato membro, attribuendo maggiore importanza alla sostenibilità di lungo periodo delle finanze pubbliche piuttosto che al disavanzo pubblico. L’obiettivo principale del patto era la prevenzione; si voleva infatti garantire una supervisione multilaterale dell’evoluzione del bilancio mediante un meccanismo di allarme preventivo. Per questo motivo, nel rispetto dello spirito della relazione Scicluna, ritengo assolutamente necessario istituire un Comitato europeo per il rischio sistemico, che possa lanciare un rapido allarme nel caso di rischi sistemici o squilibri che minaccino i mercati finanziari. L’attuale crisi finanziaria e in generale il suo recente aggravarsi dovranno chiarire tempestivamente i meccanismi di reciproco sostegno disponibili a livello di Unione europea, consolidando altresì gli strumenti di coordinamento tra gli Stati membri volti a sostenere la governance economica comune. Una delle principali lezioni che possiamo trarre da questa crisi sta nella necessità di una maggiore responsabilità fiscale e, di conseguenza, di procedure di monitoraggio economico per mantenere l’equilibrio di bilancio."@it¹² "Visiškai nestebina, kad išimtinės priemonės, kurias Europos centrinis bankas pritaikė krizės metu, užima pagrindinę vietą jo metinėje ataskaitoje. Esant tokioms aplinkybėms, manau, būtų tinkama, jei Europos centrinis bankas nuolat keltų likvidumo sąlygas bankams euro zonoje. Tačiau turime nepamiršti, kad krizė taip pat smarkiai paveikė ne euro zonos valstybes nares ir kad Europos centrinis bankas turi veikti ir jų atžvilgiu, taikydamas likvidumo didinimo priemones. Be to, daugumoje Europos Sąjungos valstybių narių taip pat pastebimas biudžeto deficito, vyriausybių skolų ir jaunimo iki 25 m. nedarbo didėjimas. Stabilumo ir augimo paktas patiria tapatumo krizę ir praranda patikimumą, todėl tampa neįmanoma veiksmingai taikyti jo principus. Manau, reikia ne taip automatiškai ir vienodai įgyvendinti paktą, bet taikyti metodą, pagal kurį atsižvelgiama į kiekvienos valstybės narės aplinkybes ir didesnis dėmesys skiriamas ilgalaikiam tvarumui, o ne valstybės biudžeto deficitui. Svarbiausias pakto tikslas buvo prevencija. Jis sudarytas tam, kad užtikrintų daugiašalę biudžeto procesų priežiūrą, taikant išankstinio įspėjimo sistemą. Todėl, pritardamas pagrindinėms pono E. Sciclunos pranešimo mintims, manau, kad neabejotinai reikia įkurti Europos sisteminių pavojų valdybą, leisiančią pasiekti tikslą gauti operatyvius įspėjimus apie sisteminius pavojus ar neatitikimus, keliančius grėsmę finansų rinkai. Dabartinė finansų krizė ir neseniai įvykęs jos pagilėjimas parodė, kad reikalingi savitarpio palaikymo mechanizmai, veikiantys Europos Sąjungos lygmeniu, bei koordinacijos priemonių tarp valstybių narių stiprinimas, siekiant palaikyti bendrą ekonomikos valdymą. Viena iš svarbiausių šios krizės pamokų yra poreikis prisiimti didesnę fiskalinę atsakomybę ir vykdyti su ja susijusias ekonomikos stebėjimo procedūras, siekiant išlaikyti biudžeto balansą."@lt¹⁴ "Nav pārsteigums, ka ECB gada pārskatā galvenā uzmanība veltīta ārkārtas pasākumiem, ko tai bija jāveic krīzes laikā. Ņemot vērā iepriekš minēto, es uzskatu, ka Eiropas Centrālā banka rīkojas pareizi, nepārtraukti palielinot likviditātes nodrošinājumu eiro zonas bankām. Tomēr mēs nedrīkstam aizmirst, ka dalībvalstis, kas atrodas ārpus eiro zonas, ir to valstu starpā, kuras vissmagāk cietušas krīzes dēļ, un ka Eiropas Centrālajai bankai ir jāiejaucas arī šajā jomā, veicot likviditāti uzlabojošus pasākumus. Turklāt budžeta deficīta pieaugums, valsts parāds un bezdarbs to jauniešu vidū, kas ir jaunāki par 25 gadiem, ir vērojams vairumā Eiropas Savienības dalībvalstu. Stabilitātes un izaugsmes pakts ir saskāries ar identitātes krīzi un zaudē uzticamību, tādēļ tā principus nav iespējams efektīvi piemērot. Manuprāt, pakta īstenošanai jābūt vienotai un mazākā mērā automatizētai un vajadzīga tāda pieeja, kurā ņemta vērā katras dalībvalsts atšķirīgā situācija, vairāk uzsverot valsts finanšu ilgtspēju, nevis valsts budžeta deficītu. Pakta galvenais mērķis bija profilakse. Tas sākotnēji tika izstrādāts, lai nodrošinātu budžeta attīstības daudzpusēju uzraudzību, izmantojot agrīnās brīdināšanas sistēmu. Tāpēc es piekrītu kunga ziņojumā paustajam, ka noteikti ir jāizveido Eiropas Sistēmisko risku kolēģija, kura nodrošinās agrīnu brīdināšanu par sistēmiskiem apdraudējumiem vai nelīdzsvarotību, kas apdraud finanšu tirgu. Pašreizējā finanšu krīze un tās nesenā saasināšanās kopumā radīs precīzu izskaidrojumu ES līmenī pieejamajiem savstarpējā atbalsta mehānismiem, vienlaikus arī pastiprinot saskaņošanas instrumentus dalībvalstu starpā, lai atbalstītu kopīgu ekonomikas pārvaldību. Krīze mums ir devusi mācību, ka mums ir vajadzīga lielāka fiskālā atbildība un arī ekonomikas uzraudzības procedūras līdzsvarota budžeta uzturēšanai."@lv¹³ "Nu este surprinzător faptul că nucleul raportului anual al Băncii Centrale Europene este reprezentat de măsuri excepţionale, pe care aceasta a fost nevoită să le adopte în condiţii de criză. În acest context, consider adecvată mărirea constantă a furnizării de lichidităţi de către Banca Centrală Europeană către băncile din zona euro, dar nu trebuie să uităm faptul că statele membre din afara zonei euro au fost şi ele la rândul lor grav afectate de criză şi că este nevoie de o intervenţie din partea Băncii Centrale prin măsuri de îmbunătăţire a lichidităţilor şi în această zonă. De asemenea, creşterea deficitelor bugetare, a datoriilor publice, a ratei şomajului în rândul tinerilor de până în 25 de ani se înregistrează în majoritatea ţărilor membre ale Uniunii Europene. Pactul de stabilitate şi creştere trece printr-o criză identitară, îşi pierde din credibilitate, iar aplicarea efectivă a principiilor sale devine imposibilă. Consider că este nevoie de mai puţină automaticitate şi uniformitate a pactului, de o abordare care să ţină cont de circumstanţele fiecărui stat membru, în care accentul să fie pus mult mai mult pe sustenabilitatea pe termen lung a finanţelor publice şi mai puţin pe deficitul public. Principalul scop al pactului a fost unul preventiv; s-a dorit o supraveghere multilaterală a evoluţiei bugetare printr-un sistem de alertă precoce. De aceea, în spiritul raportului colegului meu Scicluna, apreciez absolut necesară crearea unui Comitet european pentru riscurile sistemice, care să îndeplinească obiectivul de alertă rapidă contra riscurilor sistemice sau dezechilibrelor care ameninţă pieţele financiare. Această criză financiară, precum şi recenta sa acutizare în genere, trebuie să determine o clarificare rapidă a mecanismelor de susţinere reciprocă la nivelul Uniunii, dar şi o întărire a instrumentelor de coordonare dintre statele membre în sprijinul unei guvernanţe economice comune. Una din lecţiile majore ale crizei este nevoia de responsabilitate fiscală sporită şi, implicit, de modalităţi de supervizare economice pentru menţinerea echilibrului bugetar."@mt¹⁵ "Het feit dat de kern van het jaarverslag van de Europese Centrale Bank uit uitzonderingsmaatregelen bestaat, die de bank gedwongen door de crisis moest nemen, is niet verbazingwekkend. Tegen deze achtergrond acht ik het passend dat de liquiditeitsverschaffing door de Europese Centrale Bank aan de banken in de eurozone steeds verruimd is. We moeten echter niet vergeten dat de lidstaten buiten de eurozone ook zwaar door de crisis zijn getroffen en bijstand moeten krijgen van de Europese Centrale Bank door middel van een verbetering van de liquide positie ook in deze zone. Daarnaast is de stijging van de begrotingstekorten, de staatsschulden en de werkloosheid onder de 25 jaar in de meeste lidstaten van de Europese Unie waar te nemen. Het stabiliteits- en groeipact gaat door een identiteitscrisis, verliest aan geloofwaardigheid en het toepassen van de bijbehorende principes wordt onmogelijk. Ik ben van mening dat het noodzakelijk is om het pact minder automatisch en uniform te volgen, maar een benadering te kiezen die rekening houdt met de omstandigheden van iedere lidstaat en waarbij het accent ligt op houdbaarheid op lange termijn van de overheidsfinanciën, en minder op het begrotingstekort van de overheid. De belangrijkste doelstelling van het pact was preventief: een multilateraal toezicht op begrotingsontwikkelingen was gewenst, door middel van een systeem van vroegtijdige waarschuwingen. Daarnaast lijkt het mij – in de geest van het verslag van mijn collega Scicluna, absoluut noodzakelijk dat er een Europees Comité voor systeemrisico’s wordt ingesteld, dat vroegtijdig moet waarschuwen voor systeemrisico’s of onevenwichtigheden die de financiële markten bedreigen. Deze financiële crisis en zijn recente algemene verdieping moet leiden tot een snelle opheldering van de wederzijdse steunmechanismen op het niveau van de Unie, maar eveneens tot een versterking van de coördinatie-instrumenten tussen de lidstaten, ter ondersteuning van een gezamenlijk economisch beheer. Een van de belangrijkste lessen van de crisis is de behoefte aan een grotere fiscale verantwoordelijkheid en daarmee aan economische toezichtmogelijkheden voor het behouden van begrotingsevenwicht."@nl³ "Nie ma nic dziwnego w tym, że nadzwyczajne środki, które miały być przyjęte przez Europejski Bank Centralny w czasie kryzysu, znalazły się na centralnym miejscu w jego raporcie rocznym. W tym kontekście uważam, że Europejski Bank Centralny powinien stale stosować środki zwiększania płynności banków w strefie euro. Niemniej jednak nie możemy zapominać, że państwa członkowskie spoza strefy euro również znalazły się wśród tych, które mocno dotknął kryzys i że interwencja Europejskiego Banku Centralnego w tym obszarze również jest konieczna w formie środków zwiększających płynność. Ponadto wzrost deficytu budżetowego, długu publicznego i wskaźnika bezrobocia wśród młodych ludzi poniżej 25. roku życia to problemy, które dotyczą większości państw członkowskich Unii Europejskiej. Pakt na rzecz stabilności i wzrostu przeżywa kryzys tożsamości i wiarygodności, w związku z czym nie ma możliwości skutecznego stosowania jego zasad. Moim zdaniem należy w sposób mniej automatyczny i jednolity stosować zasady paktu. Potrzebne jest natomiast podejście, w którym weźmie się pod uwagę sytuację każdego państwa członkowskiego i w którym położy się znacznie większy nacisk na długoterminową stabilność finansów publicznych, a w mniejszym stopniu na deficyt sektora instytucji rządowych i samorządowych. Głównym celem paktu było zapobieganie. Miał on zapewnić wielostronny nadzór budżetowego za pomocą systemu wczesnego ostrzegania. Dlatego też uważam, zgodnie z duchem sprawozdania pana posła Scicluny, że utworzenie Europejskiej Rady ds. Ryzyka Systemowego, której zadaniem będzie zapewnienie szybkiego ostrzegania przed ryzykiem systemowym lub zagrażającą nierównowagą na rynkach finansowych, jest bezwzględnie konieczne. Obecny kryzys finansowy i jego pogłębienie się w ostatnim czasie wymaga szybkiego określenia mechanizmów wzajemnego wsparcia, dostępnych na szczeblu UE, przy jednoczesnym wzmocnieniu instrumentów koordynacji między państwami członkowskimi na rzecz wpierania wspólnego ładu gospodarczego. Jeden z głównych wniosków, który płynie z kryzysu, dotyczy konieczności zapewnienia większej odpowiedzialności fiskalnej, a co za tym idzie, procedur monitorowania gospodarczego w celu utrzymywania równowagi budżetowej."@pl¹⁶ "Não constitui surpresa que as medidas excepcionais que tiveram de ser adoptadas pelo Banco Central Europeu num período de crise estejam no centro do seu relatório anual. Neste contexto, é adequado, a meu ver, que o Banco Central Europeu continue a aumentar a provisão de liquidez para os bancos na área do euro. Contudo, não podemos esquecer que os Estados-Membros fora da área do euro foram igualmente dos mais atingidos pela crise e que é necessária intervenção do Banco Central Europeu também neste domínio, sob a forma de facilidades de provisão de liquidez. Além disso, verifica-se um aumento nos défices orçamentais, na dívida pública e na taxa de desemprego dos jovens com menos de 25 anos nos Estados-Membros da União Europeia. O Pacto de Estabilidade e Crescimento atravessa uma crise de identidade e perde credibilidade, o que impede a aplicação eficaz dos seus princípios. Penso que é necessária uma execução menos automática e uniforme do pacto e uma abordagem que tenha em conta as circunstâncias de cada Estado-Membro, em que a tónica seja colocada muito mais na sustentabilidade a longo prazo das finanças públicas e muito menos no défice orçamental. O principal objectivo do pacto era a prevenção. Destinava-se a proporcionar uma supervisão multilateral do desenvolvimento orçamental utilizando um sistema de alerta rápido. É por isso que, no espírito do relatório do senhor deputado Scicluna, considero absolutamente necessário criar um Comité Europeu do Risco Sistémico, que cumprirá o objectivo de lançar um aviso rápido em caso de riscos sistémicos ou desequilíbrios que ameacem os mercados financeiros. A actual crise financeira e o seu recente agravamento geral devem motivar uma explicação imediata dos mecanismos de apoio mútuo disponíveis a nível da UE, reforçando, ao mesmo tempo, os instrumentos de coordenação entre Estados-Membros para apoiar a governação económica comum. Um dos principais ensinamentos desta crise é a necessidade de maior responsabilidade orçamental e, por conseguinte, de procedimentos de acompanhamento económico para manter o equilíbrio orçamental."@pt¹⁷ "Nie je žiadnym prekvapením, že výnimočné opatrenia, ktoré má prijať Európska centrálna banka v čase krízy, sa objavujú ako ústredná téma jej výročnej správy. Myslím si, že za týchto podmienok je vhodné, aby Európska centrálna banka plynulo zvyšovala likvidné prostriedky pre banky v eurozóne. Nesmieme však zabúdať, že aj členské štáty, ktoré nepatria do eurozóny, boli medzi štátmi, ktoré kríza tvrdo postihla a že Európska centrálna banka by mala zasiahnuť aj v tejto oblasti, vo forme opatrení na posilnenie likvidity. Navyše, väčšina členských štátov Európskej únie sa vyznačuje zvyšovaním rozpočtového deficitu, verejného dlhu a miery nezamestnanosti ľudí mladších ako 25 rokov. Pakt stability a rastu prechádza krízou identity a stráca dôveryhodnosť, čo znemožňuje účinné uplatňovanie jeho zásad. Myslím si, že je potrebné menej automatické a uniformné uplatňovanie paktu a potrebný je prístup, ktorý bude zohľadňovať situáciu jednotlivých členských štátov, pričom oveľa väčší dôraz sa bude klásť na dlhodobú udržateľnosť verejných financií a menší dôraz sa bude klásť na deficit verejných financií. Hlavným účelom paktu bola prevencia. Pakt mal zabezpečovať mnohostranný dohľad nad rozpočtovým vývojom prostredníctvom systému včasného varovania. Z tohto dôvodu – plne v duchu správy pánu Sciclunu – mám pocit, že je absolútne nevyhnutné zriadiť Európsky výbor pre systémové riziká, ktorý splní cieľ poskytovania včasného varovania pred systémovými rizikami alebo nerovnováhou, ktorá ohrozuje finančné trhy. Súčasná finančná kríza a jej nedávne prehĺbenie vo všeobecnosti musia viesť k bezodkladnému vysvetleniu mechanizmov vzájomnej podpory, ktoré sú dostupné na úrovni EÚ, a súčasne k posilneniu nástrojov koordinácie medzi členskými štátmi v záujme podpory spoločného hospodárskeho riadenia. Jedným z hlavných ponaučení z tejto krízy je potreba väčšej fiškálnej zodpovednosti, a teda aj postupov hospodárskeho monitorovania na udržanie vyváženého rozpočtu."@sk¹⁹ "Nobeno presenečenje ni, da so izjemni ukrepi, ki jih je morala med krizo uvesti Evropska centralna banka, v jedru njenega letnega poročila. Glede na to mislim, da je primerno, da Evropska centralna banka še naprej povečuje zagotavljanje likvidnosti do bank v območju evra. Vendar ne smemo pozabiti, da so bile tudi države članice izven območja evra same med tistimi, ki jih je močno prizadela kriza in da je potrebno posredovanje Evropske centralne banke tudi v teh območjih, v obliki povečevanja likvidnostnih ukrepov. Poleg tega je povečanje proračunskih primanjkljajev, javnofinančnega dolga in stopnje brezposelnosti med mladimi ljudmi do 25 let opazno v večini držav članic Evropske unije. Pakt za stabilnost in rast prehaja skozi krizo identitete in izgublja verodostojnost, s tem onemogoča učinkovito uveljavljanje svojih načel. Mislim, da je potrebna manj samodejna in enotna izvedba pakta in pristop, ki upošteva okoliščine vsake države članice, kjer je precej večji poudarek na dolgoročni vzdržnosti javnih financ in manj na javnofinančnem primanjkljaju. Glavni cilj dogovora je bila preprečitev. Mišljena je bila zagotovitev večstranskega nadzora proračunskega razvoja z uporabo sistema zgodnjega opozarjanja. Iz tega razloga v skladu z duhom poročila gospoda Sciclune menim, da je nujno potrebno ustanoviti Evropski odbor za sistemska tveganja, ki bo izpolnjeval cilj hitrega opozarjanja pred sistemskimi tveganji ali neravnovesji, ki grozijo finančnim trgom. Trenutna finančna kriza in njena nedavna poglobitev na splošno mora ustvariti takojšnjo razlago glede razpoložljivih mehanizmov za vzajemno pomoč na ravni EU, medtem pa tudi krepiti instrumente usklajevanja med državami članicami v podporo skupnemu gospodarskemu upravljanju. Eden od glavnih naukov te krize je potreba po večji proračunski odgovornosti in širše po postopkih spremljanja gospodarstva za ohranjanje proračunskega ravnovesja."@sl²⁰ "Det är föga förvånande att de extraordinära åtgärder som ECB tvingades vidta i en krissituation får stort utrymme i dess årsrapport. Mot den bakgrunden anser jag att det är lämpligt att ECB fortsätter att öka tillhandahållandet av likviditet till euroområdets banker. Men vi får inte glömma att även medlemsstater utanför euroområdet hörde till dem som drabbades hårt av krisen, och att ECB behöver ingripa med likviditetsfrämjande åtgärder även för dessa områdens räkning. I de flesta av EU:s medlemsstater ökar dessutom budgetunderskotten, statsskulden och arbetslösheten bland ungdomar under 25 år. Stabilitets- och tillväxtpakten genomgår en identitetskris och håller på att mista sin trovärdighet, vilket leder till att det blir omöjligt att tillämpa dess principer på ett verksamt sätt. Jag anser att inslaget av automatik och likabehandling vid tillämpningen av pakten måste minska. I stället behöver vi ett system som beaktar förhållandena i varje medlemsstat, där budgetunderskottet spelar en mindre framträdande roll och där mycket större vikt läggs vid att skapa långsiktig hållbarhet i de offentliga finanserna. Pakten hade framför allt ett förebyggande syfte. Tanken var att den skulle sörja för multilateral övervakning av den löpande budgetsituationen med hjälp av ett system för tidiga varningar. Jag anser därför, helt i linje med Edward Sciclunas betänkande, att det är absolut nödvändigt att inrätta en europeisk systemrisknämnd. Därigenom når vi målet: att få en tidig varningssignal om det uppstår systemrisker och obalanser som hotar finansmarknaderna. Den pågående finansiella krisen, som på senare tid fördjupats i alla avseenden, gör att vi snarast behöver en redogörelse för de ömsesidiga stödmekanismer som finns att tillgå på EU-nivå, samtidigt som vi behöver främja en gemensam ekonomisk styrning genom att förstärka instrumenten för samordning mellan medlemsstaterna. En av krisens viktigaste lärdomar är att det behövs en ansvarsfullare finanspolitik, och således också förfaranden för ekonomisk övervakning som sörjer för balanserade budgetar."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"George Sabin Cutaş (S&D ). -"^18,15 "Scicluna"¹³
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶