Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-03-10-Speech-3-401"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2010-03-10"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Cuba (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"en"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20100310.23.3-401"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-03-10-Speech-3-402⁶
lpv:speaker	lp:Tunne Kelam⁶
lpv:spoken text	"The premature death of Orlando Zapata Tamayo, after seven years of illegal imprisonment against which he was left with only one means of protest, must be seen as the responsibility of the repressive Cuban regime. It is our responsibility to keep in mind the words of Orlando Zapata’s mother: ‘You should not have to go through what my son had to experience’. During the last four years of Raúl Castro’s leadership, expectations that the Communist dictatorship in Cuba could become more human have clearly been disappointed. People there continue to risk their lives when voicing their opinion. There are still about 200 political prisoners in Cuba. Both the USA and the EU Member States have condemned the death of Mr Zapata, yet this protest has not been strong or timely enough. In cases like this, one cannot, like the Spanish Presidency, waste any time in reacting. The moral of Zapata’s case is that one cannot ignore the harsh realities of the Cuban dictatorship. Our policy towards Cuba must remain conditional on genuine changes there. The EU has to take the side of the Cuban people rather than cherish hopes that Zapata’s murderers can be trusted."@en⁴
lpv:spokenAs	member; AFET (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; Delegation for relations with Iraq (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; Delegation for relations with the United States (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; SEDE (2009-07-16--2012-01-18)²³ member_of_the_bureau; EPP (2009-07-14--2014-06-30)²³ substitute; EMPL (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; Delegation for relations with the NATO Parliamentary Assembly (2009-09-16--2014-06-30)²³ unknown; Erakond Isamaa ja Res Publica Liit (2009-07-14--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Předčasná smrt Orlanda Zapata Tamaya po sedmi letech nezákonného věznění, proti kterému mu zůstal jen jediný způsob protestu, musí být chápána jako odpovědnost represivního kubánského režimu. A my si musíme zapamatovat slova matky Orlanda Zapaty: „Neměli byste si projít tím, co zažil můj syn“. Během posledních čtyř let pod vedením Raúla Castra byla očekávání toho, že se komunistická diktatura na Kubě stane lidštější, zjevně zklamána. Lidé, kteří tam žijí, i nadále riskují své životy, když vyslovují své názory. Na Kubě stále je zhruba 200 politických vězňů. USA i členské státy EU smrt pana Zapaty odsoudily, tento protest však nebyl dostatečně výrazný, ani nepřišel včas. V případech jako je tento, nesmí nikdo, jako španělské předsednictví, zahálet s odpovědí. Mravní zásadou, která plyne ze Zapatova případu, je to, že nikdo nesmí ignorovat kruté skutečnosti kubánské diktatury. Naše politika vůči Kubě musí i nadále záviset na skutečných změnách, které tam proběhnou. Evropská unie se musí spíše postavit na stranu kubánských občanů, než pěstovat naděje, že je možné věřit Zapatovým vrahům."@cs¹ "Orlando Zapata Tamayos for tidlige død efter syv års ulovlig fangenskab, der kun gav ham én mulighed for at protestere, skal betragtes som det undertrykkende cubanske styres ansvar. Det er vores ansvar at huske på bemærkningen fra Orlando Zapata Tamayos mor: "De skal ikke gennemgå det, min søn måtte opleve" I de sidste fire år under Raúl Castros lederskab er forventningerne om, at det kommunistiske styre i Cuba kunne blive mere menneskeligt, klart blevet spoleret. Befolkningen sætter fortsat deres liv på spil, når de ytrer deres meninger. Der er fortsat omkring 200 politiske fanger i Cuba. Både USA og EU-medlemsstaterne har fordømt Orlando Zapata Tamayos død, men denne protest har dog alligevel ikke været kraftig eller rettidig nok. I sådanne sager må man ikke som det spanske formandskab tøve med at reagere. Moralen i Zapatas sag er, at man ikke kan ignorere det cubanske diktaturs barske realitet. Vores politik over for Cuba må afhænge af reelle ændringer dér. EU må holde med den cubanske befolkning i stedet for at nære håb om, at man kan have tillid til Zapatas mordere."@da² "Der frühzeitige Tod von Orlando Zapata Tamayo nach sieben Jahren illegaler Inhaftierung, die ihm nur eine Möglichkeit zum Protest ließ, muss als die Verantwortung des unterdrückerischen kubanischen Regimes angesehen werden. Es ist unsere Verantwortung, die Worte von Orlando Zapatas Mutter nicht zu vergessen: „Sie sollten nicht durchmachen müssen, was mein Sohn erleben musste.“ Während der letzten vier Jahre der Führerschaft Raúl Castros sind die Erwartungen, dass die kommunistische Diktatur in Kuba humaner werden könnte, ganz klar enttäuscht worden. Weiterhin riskieren die Menschen in Kuba ihr Leben, wenn sie ihre Meinung äußern. In Kuba gibt es immer noch etwa 200 politische Häftlinge. Sowohl die USA als auch die Mitgliedstaaten der EU haben den Tod Zapatas verurteilt. Dieser Protest war jedoch weder energisch noch rechtzeitig genug. In Fällen wie diesem darf man keine Zeit vergeuden, wie es der spanische Ratsvorsitz getan hat. Die Moral vom Fall Zapata ist, dass man die harte Realität der kubanischen Diktatur nicht ignorieren darf. Unsere Politik gegenüber Kuba muss weiter von echten Veränderungen in diesem Land abhängig sein. Die EU muss sich auf die Seite des kubanischen Volkes stellen, anstatt die Hoffnung zu hegen, man könnte den Mördern Zapatas trauen."@de⁹ "Ο πρόωρος θάνατος του Orlando Zapata Tamayo μετά από επτά χρόνια παράνομης φυλάκισης, για την οποία μπορούσε να διαμαρτυρηθεί μόνο με έναν τρόπο, πρέπει να θεωρηθεί ευθύνη του καταπιεστικού καθεστώτος της Κούβας. Δική μας ευθύνη είναι να έχουμε κατά νου τα λόγια της μητέρας του Orlando Zapata: «Δεν πρέπει να χρειαστεί να περάσετε αυτό που βίωσε ο γιος μου.» Κατά τη διάρκεια των τελευταίων τεσσάρων ετών ηγεσίας του Raúl Castro, οι προσδοκίες ότι η κομουνιστική δικτατορία στην Κούβα θα γινόταν πιο ανθρώπινη έχουν σαφώς διαψευστεί. Οι άνθρωποι εκεί εξακολουθούν να θέτουν σε κίνδυνο τη ζωή τους όταν εκφράζουν τη γνώμη τους. Υπάρχουν ακόμα περίπου 200 πολιτικοί κρατούμενοι στην Κούβα. Και οι ΗΠΑ και τα κράτη μέλη της ΕΕ έχουν καταδικάσει τον θάνατο του κ. Zapata, ωστόσο η εν λόγω διαμαρτυρία δεν κατέστη αρκετά ισχυρή ή έγκαιρη. Σε τέτοιες περιπτώσεις δεν μπορεί κανείς, όπως η ισπανική Προεδρία, να καθυστερεί να αντιδράσει. Το ηθικό δίδαγμα της υπόθεσης Zapata είναι ότι δεν μπορεί κανείς να αγνοεί τη σκληρή πραγματικότητα της δικτατορίας στην Κούβα. Η πολιτική μας προς την Κούβα πρέπει να εξακολουθήσει να εξαρτάται από πραγματικές αλλαγές εκεί. Η ΕΕ πρέπει μάλλον να πάρει το μέρος του λαού της Κούβας παρά να τρέφει ελπίδες ότι οι δολοφόνοι του Zapata είναι άξιοι εμπιστοσύνης."@el¹⁰ "La muerte prematura de Orlando Zapata Tamayo, tras siete años de encarcelamiento ilegal contra el que sólo le quedó un modo de protesta, debe ser vista como una responsabilidad del régimen represivo cubano. Nosotros tenemos la responsabilidad de recordar las palabras de la madre del señor Zapata: Que nadie tenga que vivir lo que mi hijo ha vivido. Durante los cuatro años de liderazgo de Raúl Castro, las expectativas de que la dictadura comunista cubana pudiera humanizarse han quedado claramente defraudadas. Los cubanos siguen arriesgando su vida cada vez que manifiestan su opinión. Todavía quedan unos doscientos presos políticos en Cuba. Tanto los EE.UU. como los Estados miembros de la UE han condenado la muerte del señor Zapata, aunque esta protesta no ha sido lo suficientemente contundente o acertada. Ante casos como éste, no se puede, como ha hecho la Presidencia española, perder ni un segundo en reaccionar. La moraleja del Caso Zapata es que no es posible ignorar la dura realidad de la dictadura cubana. Nuestra política hacia Cuba debe seguir estando condicionada a los cambios efectivos que allí se produzcan. La UE debe ponerse del lado de los ciudadanos cubanos, en lugar de albergar la esperanza de poder confiar en los asesinos del señor Zapata."@es²¹ "Selle eest, et Orlando Zapata Tamayo suri enneaegselt pärast seitset aastat ebaseaduslikku vangistust, mille vastu protestimiseks jäeti talle vaid üks vahend, tuleb pidada vastutavaks repressiivset Kuuba valitsust. Meie kohus on pidada meeles Orlando Zapata ema sõnu: „Te ei peaks elama läbi seda, mida minu poeg koges.” Raúl Castro nelja viimase valitsemisaasta jooksul on ootusi, et Kuuba kommunistlik diktatuur võiks muutuda inimlikumaks, selgelt petetud. Inimesed riskivad seal arvamust avaldades jätkuvalt oma eluga. Kuubas on endiselt ligikaudu 200 poliitvangi. Nii USA kui ka ELi liikmesriigid on Orlando Zapata surma hukka mõistnud, kuid see protest pole olnud piisavalt tugev ega õigeaegne. Sellistel puhkudel ei saa me raisata reageerimisel aega nagu eesistujariik Hispaania. Zapata juhtumi moraal on see, et keegi ei saa eirata Kuuba diktatuuri karmi reaalsust. Meie Kuuba-poliitika peab endiselt sõltuma sealsetest tegelikest muudatustest. EL peab asuma Kuuba rahva poolele, mitte hellitama lootust, et Zapata mõrvareid saab usaldada."@et⁵ "Orlando Zapata Tamayon ennenaikainen kuolema seitsemän vuoden laittomassa vankeudessa, jossa hänelle jäi jäljelle vain yksi protestoimisen keino, on luettava Kuuban sortohallituksen vastuulle. Velvollisuutemme on muistaa Orlando Zapatan äidin sanat: "Kenenkään ei pitäisi joutua käymään läpi sitä, mitä poikani joutui kokemaan". Raúl Castron hallinnon neljän viime vuoden aikana odotukset siitä, että Kuuban kommunistidiktatuurista tulisi inhimillisempi, on selvästi petetty. Kuubassa ihmiset riskeeraavat edelleen henkensä, kun ilmaisevat mielipiteitään. Kuubassa on vielä noin 200 poliittista vankia. Sekä Yhdysvallat että EU:n jäsenvaltiot ovat tuominneet Orlando Zapatan kuoleman, mutta protestointi ei ole ollut riittävän voimakasta tai oikea-aikaista. Tällaisiin tapauksiin reagoitaessa ei voida puheenjohtajavaltio Espanjan tavoin hukata yhtään aikaa. Zapatan tapauksen opetus on se, ettei Kuuban diktatuurin raakaa todellisuutta voida jättää huomiotta. Kuuban politiikkamme on riiputtava edelleen siellä tapahtuvista muutoksista. EU:n on asetuttava Kuuban kansan puolelle eikä eläteltävä toiveita siitä, että Zapatan murhaajiin voidaan luottaa."@fi⁷ "La mort prématurée d’Orlando Zapata Tamayo, après sept ans d’emprisonnement illégal contre lequel il ne lui restait plus qu’un seul moyen de protestation, doit être considérée comme relevant de la responsabilité du régime répressif de Cuba. Il est de notre responsabilité de garder à l’esprit les mots de la mère d’Orlando Zapata: «On ne devrait pas subir ce que mon fils a enduré». Pendant les quatre dernières années du régime de Raúl Castro, la dictature communiste n’a pas répondu aux attentes et n’est pas devenue plus humaine à Cuba. Les gens là-bas continuent à risquer leur vie en exprimant leur opinion. Il y a encore quelque 200 prisonniers politiques à Cuba. Tant les États-Unis que les États membres de l’UE ont condamné la mort de M. Zapata, toutefois cette protestation n’a pas été suffisamment forte ou opportune. Dans des cas comme celui-ci, il ne faut pas tarder à réagir, comme l’a fait la Présidence espagnole. La morale du cas de Zapata est que l’on ne peut ignorer les dures réalités de la dictature cubaine. Notre politique envers Cuba doit rester conditionnée par de réels changements là-bas. L’UE doit se ranger aux côtés du peuple cubain au lieu de nourrir l’espoir de pouvoir faire confiance aux assassins de Zapata."@fr⁸ ". – Orlando Zapata Tamayo hét évnyi törvénytelen fogva tartás után – mely ellen tiltakozni csak egyetlen eszköze volt –, fiatalon bekövetkezett haláláért az elnyomó kubai rezsim a felelős. Kötelességünk, hogy ne felejtsük el Orlando Zapata édesanyjának szavait: „Másnak nem kellene végigcsinálnia azt, amit a fiamnak.” Raúl Castro hatalmának elmúlt négy éve során nyilvánvalóan illúziónak bizonyultak azok a várakozások, hogy a kubai kommunista diktatúra humánusabbá válik. Kubában továbbra is az életüket kockáztatják azok, akik hangot adnak véleményüknek. Kubában még mindig kb. 200 politikai fogoly van. Mind az USA, mind az EU tagállamai elítélték Zapata úr halálát, de ez a tiltakozás nem volt elég erős és gyors. Ilyen esetekben nem lehet késlekedni a válasszal, mint ahogy azt a spanyol elnökség tette. Zapata sorsának tanulsága, hogy nem hagyhatjuk figyelmen kívül a kubai diktatúra kegyetlen valóságát. Kubával kapcsolatos politikánkat továbbra is a valódi változásoktól kell függővé tenni. Az EU-nak a kubai nép mellett kell állást foglalnia ahelyett, hogy abban reménykedne, hogy Zapata gyilkosaiban mégis meg lehet bízni."@hu¹¹ "La morte prematura di Orlando Zapata Tamayo, dopo sette anni di prigionia illegale contro la quale gli era rimasto un unico mezzo di protesta, deve essere considerata responsabilità del regime repressivo cubano. E’ nostra responsabilità tenere a mente le parole della madre di Orlando Zapata: “Vi auguro di non passare quello che ha vissuto mio figlio”. Negli ultimi quattro anni di governo di Raúl Castro, le aspettative di una umanizzazione della dittatura comunista cubana sono state evidentemente deluse. Le persone continuano a rischiare la vita quando esprimono un’opinione. Si contano ancora circa 200 prigionieri politici sull’isola. Sia gli USA sia gli Stati membri dell’UE hanno condannato la morte di Orlando Zapata, eppure tale rimostranza non è stata sufficientemente energica o tempestiva. In casi come questo non si può esitare a reagire, come ha fatto la presidenza spagnola. La morale del caso Zapata è che non si può ignorare la dura realtà della dittatura cubana. La nostra politica nei confronti di Cuba deve restare condizionata a cambiamenti autentici. L’UE deve schierarsi dalla parte del popolo cubano invece che coltivare la speranza di potersi fidare degli assassini di Orlando Zapata."@it¹² "Represinis Kubos režimas turi prisiimti atsakomybę už pernelyg ankstyvą Orlando Zapatos mirtį po septynerius metus trukusio neteisėto laisvės atėmimo, kuriam pasipriešinti jis turėjo tik vieną būdą. Mūsų pareiga – turėti mintyje Orlando Zapatos motinos žodžius: „Neturėtumėte patirti to, ką išgyveno mano sūnus“. Per pastaruosius ketverius Raúlio Castro vadovavimo šaliai metus lūkesčiai, kad komunistų diktatūra Kuboje galėtų tapti žmogiškesnė, akivaizdžiai neišsipildė. Žmonės, išsakydami savo nuomonę, toliau rizikuoja gyvybėmis. Kuboje dar esama apytiksliai 200 politinių kalinių. Ir JAV, ir ES valstybės narės pasmerkė O. Zapatos mirtį, tačiau šis protestas nebuvo nei svarus, nei tinkamu laiku išsakytas. Tokiais atvejais kaip šis negalime reaguodami švaistyti laiko, kaip elgiasi Europos Sąjungai pirmininkaujanti Ispanija. O. Zapatos atvejo moralas toks, kad negalima ignoruoti žiaurios Kubos diktatūros realybės. Vykdydami savo politiką Kubos atžvilgiu turime toliau atsižvelgti į tikrus šalyje vykstančius pokyčius. Užuot puoselėjusi viltis, kad O. Zapatos žudikais galima pasitikėti, ES turi palaikyti Kubos žmonių pusę."@lt¹⁴ "priekšlaicīgajā nāvē pēc septiņu gadu ilga nelikumīga ieslodzījuma, pret ko viņam bija palicis tikai viens protesta veids, ir vainojams represīvais Kubas režīms. Mūsu pienākums ir paturēt prātā mātes vārdus: „Jums nav jāpiedzīvo tas, ko piedzīvoja mans dēls.” Ir skaidrs, ka pēdējo četru gadu laikā, kamēr Kubā valda Rauls Kastro, cerības, ka komunistu diktatūra Kubā varētu kļūt humānāka, ir bijušas veltīgas. Cilvēki Kubā turpina riskēt ar dzīvību, ja viņi izsaka savu viedokli. Kubā vēl arvien ir aptuveni 200 politieslodzīto. Gan ASV, gan ES dalībvalstis ir nosodījušas nāvi, bet šis protests nav bijis pietiekami spēcīgs vai savlaicīgs. Šādos gadījumos mēs nedrīkstam kavēties ar reaģēšanu, kā to dara Spānijas prezidentūra. gadījumā morāle ir, ka mēs nedrīkstam ignorēt Kubas diktatūras skarbo realitāti. Mūsu politikai pret Kubu ir jābūt atkarīgai no patiesām pārmaiņām šajā valstī. ES ir jāsolidarizējas ar Kubas tautu, nevis jālolo cerības, ka ir iespējams uzticēties slepkavām."@lv¹³ "The premature death of Orlando Zapata Tamayo, after seven years of illegal imprisonment against which he was left with only one means of protest, must be seen as the responsibility of the repressive Cuban regime. It is our responsibility to keep in mind the words of Orlando Zapata’s mother: ‘You should not have to go through what my son had to experience’. During the last four years of Raúl Castro’s leadership, expectations that the Communist dictatorship in Cuba could become more human have clearly been disappointed. People there continue to risk their lives when voicing their opinion. There are still about 200 political prisoners in Cuba. Both the USA and the EU Member States have condemned the death of Mr Zapata, yet this protest has not been strong or timely enough. In cases like this, one cannot, like the Spanish Presidency, waste any time in reacting. The moral of Zapata’s case is that one cannot ignore the harsh realities of the Cuban dictatorship. Our policy towards Cuba must remain conditional on genuine changes there. The EU has to take the side of the Cuban people rather than cherish hopes that Zapata’s murderers can be trusted."@mt¹⁵ ". De vroegtijdige dood van Orlando Zapata Tamayo, na zeven jaar onrechtmatige detentie waartegen hij nog maar één protestmiddel had, moet worden gezien als de verantwoordelijkheid van het onderdrukkende Cubaanse regime. Het is onze verantwoordelijkheid om de woorden van de moeder van Orlando Zapata in gedachten te houden: “U zou niet moeten hoeven doormaken wat mijn zoon heeft moeten doormaken”. Tijdens de afgelopen vier jaar van het leiderschap van Raúl Castro zijn de verwachtingen dat het communistische dictatorschap in Cuba iets menselijker zou kunnen worden, duidelijk niet waar gemaakt. De mensen daar blijven hun levens riskeren wanneer ze hun mening geven. Er zijn nog steeds zo’n 200 politieke gevangenen in Cuba. Zowel de VS als de EU-lidstaten hebben de dood van de heer Zapata veroordeeld, maar dit protest was niet luid genoeg, of niet op tijd. In dergelijke gevallen mag men geen tijd verliezen met een reactie, zoals het Spaans voorzitterschap deed. De moraal van het geval Zapata is dat men de wrede realiteiten van het Cubaans dictatorschap niet kan negeren. Ons beleid ten aanzien van Cuba kan alleen worden uitgevoerd op voorwaarde dat er werkelijke veranderingen komen. De EU moet de kant van de Cubaanse bevolking kiezen, in plaats van de hoop te koesteren dat de moordenaars van Zapata te vertrouwen zijn."@nl³ "Przedwczesna śmierć Orlando Zapaty Tamayo, po siedmiu latach bezprawnego więzienia, przeciw któremu pozostał mu tylko jeden środek protestu, musi być uznawana za winę represyjnego reżimu kubańskiego. My jesteśmy odpowiedzialni za to, by pamiętać słowa matki Orlando Zapaty: „Nie powinniście przechodzić przez to, czego musiał doświadczyć mój syn” W ciągu ostatnich czterech lat rządów Raúla Castro oczekiwania, że komunistyczna dyktatura na Kubie może stać się bardziej ludzka, wyraźnie zawiodły. Ludzie na Kubie nadal ryzykują życiem, gdy wyrażają swoje własne zdanie. Na Kubie jest wciąż około 200 więźniów politycznych. Śmierć Zapaty spotkała się z potępieniem ze strony zarówno USA, jak i państw członkowskich UE, lecz protest ten nie był dość zdecydowany i nie nastąpił we właściwym czasie. Reagując na takie przypadki nie można tracić czasu, tak jak prezydencja hiszpańska. Morał sprawy Zapaty jest taki, że nie można lekceważyć twardej rzeczywistości kubańskiej dyktatury. Kształt naszej polityki wobec Kuby musi nadal zależeć od rzeczywistych zmian w tym kraju. UE musi stanąć po stronie Kubańczyków, zamiast żywić nadzieje, że mordercom Zapaty można zaufać."@pl¹⁶ "A morte prematura de Orlando Zapata Tamayo, após sete anos de prisão ilegal contra a qual só lhe restou um meio de protesto, deve ser considerada responsabilidade do repressivo regime cubano. A nossa responsabilidade é ter em mente as palavras da mãe de Orlando Zapata: “Não devia ser preciso passar pelo que o meu filho passou”. Durante os últimos quatro anos de liderança de Raúl Castro, a expectativa de que a ditadura comunista em Cuba poderia tornar-se mais humana foi claramente defraudada. Os cubanos continuam a arriscar as suas vidas quando manifestam as suas opiniões. Existem ainda cerca de 200 prisioneiros políticos em Cuba. Tanto os Estados Unidos como os Estados-Membros condenaram a morte de Orlando Zapata, mas esse protesto não foi suficientemente forte nem surgiu em tempo útil. Em casos como este, não se pode, tal como a Presidência espanhola fez, demorar a reagir. A moral do caso Zapata é que não se pode ignorar a dura realidade da ditadura cubana. A nossa política em relação a Cuba deve continuar a estar subordinada às mudanças concretas que ocorrem na ilha. A UE tem de tomar o partido do povo cubano, em vez de acalentar esperanças de que será possível confiar nos assassinos de Zapata."@pt¹⁷ "Moartea prematură a lui Orlando Zapata Tamayo după şapte ani de detenţie ilegală, împotriva căreia îi rămăsese un singur mijloc de protest, trebuie considerată a fi responsabilitatea regimului cubanez represiv. Este responsabilitatea noastră să ţinem minte cuvintele mamei lui Orlando Zapata: „Nu trebuie să fiţi nevoiţi să treceţi prin experienţa fiului meu”. În timpul ultimilor patru ani de conducere a lui Raúl Castro, aşteptările ca dictatura comunistă din Cuba să devină mai umană au fost clar dezamăgite. Oamenii de acolo continuă să-şi rişte vieţile pentru a-şi exprima opiniile. Mai există încă aproximativ 200 de prizonieri politici în Cuba. Atât SUA, cât şi statele membre ale UE au condamnat moartea dlui Zapata, însă acest protest nu a fost destul de puternic sau de rapid. În astfel de cazuri nu se poate pierde timp pentru a reacţiona, cum a făcut Preşedinţia spaniolă. Morala cazului Zapata este că nu pot fi ignorate realităţile crude ale dictaturii cubaneze. Politica noastră faţă de Cuba trebuie să rămână condiţionată de existenţa unor schimbări reale acolo. UE trebuie să ia partea poporului cubanez în loc să aibă speranţe că se poate avea încredere în ucigaşii lui Zapata."@ro¹⁸ "Zodpovednosť za predčasnú smrť Orlanda Zapatu Tamaya po siedmich rokoch nezákonného väznenia, proti ktorému mohol protestovať len jediným spôsobom, musíme pripísať represívnemu kubánskemu režimu. Je našou povinnosťou pamätať si slová matky Orlanda Zapatu: „Nemali by ste byť nútení prejsť tým, čo musel prežiť môj syn.“ Počas ostatných štyroch rokov pod vedením Raúla Castra ostali očakávania, že komunistická diktatúra na Kube by mohla byť ľudskejšia, zreteľne nenaplnené. Tamojší obyvatelia naďalej riskujú svoje životy, keď vyjadrujú svoj názor. Na Kube je stále asi 200 politických väzňov. Spojené štáty a členské štáty EÚ odsúdili smrť pána Zapatu, tento protest však nebol dostatočne dôrazný ani správne načasovaný. V takýchto prípadoch treba reagovať, nemôžeme, tak ako španielske predsedníctvo, strácať čas. Poučenie z prípadu pána Zapatu znie, že nikto nemôže ignorovať tvrdú realitu kubánskej diktatúry. Naša politika voči Kube musí zostať podmienená skutočnými zmenami v krajine. EÚ sa musí radšej postaviť na stranu kubánskeho ľudu, než dúfať, že možno dôverovať vrahom pána Zapatu."@sk¹⁹ "─ Odgovornost za prezgodnjo smrt Orlanda Zapate Tamaya po sedmih letih nezakonite zaporne kazni, proti kateri je lahko protestiral samo na en način, lahko pripišemo samo zatiralskemu kubanskemu režimu. Naša odgovornost pa je ohraniti v spominu besede matere Orlanda Zapate: „Nihče ne bi smel doživeti tega, kar je moral prestati moj sin.“ V zadnjih štirih letih, odkar državo vodi Raúl Castro, so se razblinila vsa naša pričakovanja, da bo postala kubanska komunistična diktatura kaj bolj človeška. Tamkajšnji ljudje še vedno tvegajo življenje, če izrazijo svoje mnenje. Na Kubi je še danes okoli 200 političnih zapornikov. Smrt gospoda Zapate so obsodile tako ZDA kot države članice EU, vendar je bil ta protest premalo odločen in prepozen. V takih primerih se ne smeš, kot je storilo špansko predsedstvo, obotavljati z odzivom. Sporočilo primera gospoda Zapate se glasi, da si ne smemo zatiskati oči pred kruto stvarnostjo kubanske diktature. Naša politika do Kube mora biti še zdaj odvisna od dejanskih sprememb v tej državi. EU se mora postaviti na stran kubanskega ljudstva in se mora odreči utvaram, da je Zapatovim morilcem mogoče zaupati."@sl²⁰ "Orlando Zapata Tamayos för tidiga död, efter sju års olaglig fängelsevistelse som han bara hade ett sätt att protestera emot, måste betraktas som den repressiva kubanska regimens ansvar. Det är vår plikt att komma ihåg vad Orlando Zapatas mor sade, när hon hoppades att vi inte ska behöva gå igenom vad hennes son var tvungen att uppleva. Under de senaste fyra åren med Raúl Castro vid makten har förhoppningarna om att kommunistdiktaturen på Kuba skulle kunna bli mer human helt klart kommit på skam. Människor på Kuba riskerar även fortsättningsvis livet när de yttrar sina åsikter. Det finns fortfarande omkring 200 politiska fångar på Kuba. Både USA och EU:s medlemsstater har fördömt Orlando Zapatas död, men protesten har inte varit tillräckligt stark och har inte kommit i tid. I fall som detta kan man inte som det spanska ordförandeskapet slösa tid när man reagerar. Sensmoralen i Zapatas fall är att den kubanska diktaturens bistra verklighet inte kan ignoreras. Vår politik gentemot Kuba måste vara beroende av verkliga förändringar i landet. EU måste ställa sig på det kubanska folkets sida hellre än att hoppas på att man kan lita på Zapatas mördare."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Orlando Zapata"¹³ "Orlando Zapata Tamayo"¹³ "Tunne Kelam (PPE )"¹¹ "Tunne Kelam (PPE ),"^{18,5,20,15,1,19,14,16,13,4,21,9} "in writing"¹⁵ "in writing."⁴ "kirjalikult."⁵ "na piśmie."¹⁶ "por escrito."²¹ "písemně."¹ "písomne."¹⁹ "rakstiski."¹³ "raštu."¹⁴ "schriftlich."⁹ "v pisni obliki"²⁰ "írásban"¹¹ "în scris."¹⁸