Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-03-10-Speech-3-378"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2010-03-10"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Cuba (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"pl"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20100310.23.3-378"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-03-10-Speech-3-379⁶
lpv:speaker	lp:Bogusław Sonik⁶
lpv:spoken text	"Pani przewodnicząca! Pamiętamy słynne zawołanie Fidela Castro „socjalizm albo śmierć”. Dzisiaj możemy śmiało powiedzieć, że z tego hasła teraz została tylko śmierć. Dowodem na to jest doprowadzenie do niej kubańskiego więźnia – patrioty Orlando Zapaty. Dyktatorskie rządy Castro to kompromitacja idei demokratycznego socjalizmu. To, co się dzieje na Kubie, przynosi wstyd wszystkim tym, którzy pod tymi lewicowymi sztandarami prowadzą działalność polityczną. Wstyd mi też było za Unię Europejską, kiedy były komisarz Michel odwiedzał Kubę niosąc propozycję współpracy rozwojowej, unikając starannie kontaktów z demokratyczną opozycją. Trzeba skończyć z taką polityką, z zamykaniem oczu na rzeczywistość kraju, w którym nigdy nie odbyły się wolne wybory, a w więzieniach w skandalicznych warunkach odbywają wieloletnie wyroki więźniowie sumienia. Prezydencja hiszpańska proponuje dziś prowadzenie otwartej polityki wobec Hawany, ale niepodważalnym warunkiem tej polityki musi być demokratyzacja reżimu kubańskiego, uwolnienie więźniów politycznych, otwarcie dialogu ze społeczeństwem, zniesienie cenzury, przywrócenie swobód obywatelskich. Trzeba to jasno, otwarcie i twardo przedstawić rządowi Kuby. To zresztą leży w ich interesie. Znamy różne sposoby wybijania się na wolność dręczonych przez dyktatorów ludów. Jest droga, którą podjęła Polska czy Afryka Południowa – droga dialogu i porozumienia. Ale jest też droga, którą poszła Rumunia dokonując krwawego obalenia reżimu. W interesie wszystkich jest uniknięcie takiego scenariusza. Jaką drogę wybierze Hawana? Klucz do tego rozwiązania leży na Kubie. Polityka Unii Europejskiej winna się aktywnie przyczynić do wprowadzenia na Kubie obszaru wolności i demokracji. Takie też powinno być stanowisko Parlamentu Europejskiego."@pl¹⁶
lpv:spokenAs	member; EPP (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; Delegation for relations with Iran (2009-09-16--2014-06-30)²³ unknown; Platforma Obywatelska (2009-07-14--2014-06-30)²³ substitute; Delegation for relations with the countries of Central America (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; LIBE (2009-07-16--2012-01-18)²³ vice-chair; ENVI (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; Delegation to the Euro-Latin American Parliamentary Assembly (2009-09-16--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Paní předsedající, vzpomínáme si na slavné heslo „socialismus nebo smrt“ Fidela Castra. Dnes můžeme bezpečně říci, že z tohoto hesla zůstává už jen smrt. Důkazem toho jsou okolnosti, jež vedly ke smrti kubánského vězně a vlastence, Orlanda Zapaty. Castrova diktatura je zneuctěním myšlenky demokratického socialismu. To, co se na Kubě děje, přináší zostuzení všem, kteří se podílejí na politikách pod těmito levicovými prapory. I za Evropskou unii jsem se styděl, když komisař, pan Michel, navštívil Kubu s návrhem na spolupráci v oblasti rozvoje, ale opatrně se vyhnul kontaktu s demokratickou opozicí. Musíme skoncovat s tímto druhem politiky, s tímto zavíráním očí před realitou země, ve které nikdy neproběhly svobodné volby a kde si vězni svědomí odpykávají mnohaleté tresty vězení ve skandálních podmínkách. Španělské předsednictví dnes navrhuje účinnou, otevřenou politiku vůči Havaně, ale nezbytnou podmínkou této politiky musí být demokratizace kubánského režimu, propuštění politických vězňů, zahájení dialogu se společností, zrušení cenzury a obnova občanských svobod. To by se mělo zřetelně, otevřeně a rozhodně říci vládě na Kubě. Kromě toho je to v jejich zájmu. Víme, že pro lidi utiskované diktátory existují různé cesty ke svobodě. To je třeba cesta, kterou se vydalo Polsko a Jihoafrická republika – cesta dialogu a porozumění. Existuje však i cesta, kterou se vydalo Rumunsko, když krvavě svrhlo svůj režim. Je v zájmu všech, aby k takovému scénáři nedošlo. Kterou cestou se vydá Havana? Klíč k tomu lze najít na Kubě. Politika Evropské unie by měla aktivně přispívat k tomu, aby dovedla Kubu ke svobodě a demokracii. A to by rovněž mělo být postojem Evropského parlamentu."@cs¹ "Fru formand! Vi kan huske Fidel Castros berømte råb om "socialisme eller død". I dag kan vi med sikkerhed sige, at der af dette råb kun er død tilbage. Beviset herfor er de omstændigheder, der førte den cubanske fange og patriot, Orlando Zapata Tamayo, i døden. Castros diktatoriske styre er en skændsel for idéen om demokratisk socialisme. Det, der sker i Cuba, bringer skam over alle dem, der er involveret i politik under disse venstreorienterede bannere. Jeg skammede mig også over EU, da den daværende kommissær Louis Michel besøgte Cuba med et forslag om samarbejde og udvikling, men nøje undgik at mødes med den demokratiske opposition. Vi må sætte en stopper for denne form for politik, for denne blindhed over for virkeligheden i et land, hvor der aldrig har været frie valg, og hvor samvittighedsfanger får årelange fængselsstraffe under skandaløse forhold. Det spanske formandskab foreslår nu at føre en åben politik over for Havana, men en væsentlig betingelse for denne politik skal være en demokratisering af det cubanske styre, frigivelsen af politiske fanger, indledningen af en dialog med samfundet, ophævelsen af censur og genindførelsen af borgerrettigheder. Det bør siges tydeligt, direkte og beslutsomt til regeringen i Cuba. Det er desuden i deres egen interesse. Vi ved, at der er forskellige veje hen imod frihed for de folk, der undertrykkes af diktatorer. Der er den vej, som Polen og Sydafrika har taget, med dialog og forsoning. Der er dog også den vej, som Rumænien tog med den blodige omstyrtelse af styret. Det er i alles interesse at undgå et sådant scenario. Hvilken vej vælger Havana? Nøglen skal findes i Cuba. EU’s politik bør aktivt bidrage til, at Cuba får et område med frihed og demokrati. Det bør også være Parlamentets holdning."@da² "Frau Präsidentin, wir alle erinnern uns an Fidel Castros berühmte Parole „Sozialismus oder Tod“. Heute können wir mit Sicherheit sagen, dass von dieser Parole nur der Tod übriggeblieben ist. Beweis dafür sind die Umstände, die zum Tod des kubanischen Häftlings und Patrioten Orlando Zapata führten. Castros diktatorische Herrschaft ist eine Schande für die Idee des demokratischen Sozialismus. Was in Kuba vor sich geht, beschämt alle Politiker, die sich unter dem Banner der Linken versammeln. Ich habe mich ebenso für die Europäische Union geschämt, als der damalige Kommissar, Herr Michel, Kuba mit einem Angebot zur Zusammenarbeit zum Thema Entwicklung besuchte und dabei peinlich darauf bedacht war, den Kontakt mit der demokratischen Opposition zu vermeiden. Wir müssen dieser Art von Politik, diesem Verschließen der Augen vor der Realität in einem Land, in dem es nie freie Wahlen gegeben hat, und wo politische Häftlinge unter skandalösen Bedingungen jahrelange Haftstrafen verbüßen, ein Ende bereiten. Der spanische Ratsvorsitz schlägt heute die Verfolgung einer offenen Politik gegenüber Havanna vor. Eine grundlegende Bedingung für eine solche Politik müssen jedoch die Demokratisierung des kubanischen Regimes, die Freilassung politischer Häftlinge, die Aufnahme eines Dialogs mit der Zivilgesellschaft, die Abschaffung der Zensur und die Wiederherstellung der Bürgerrechte sein. Dies sollte der kubanischen Regierung klar, offen und bestimmt gesagt werden. Das liegt übrigens in ihrem eigenen Interesse. Wir wissen, dass für unterdrückte Menschen in Diktaturen verschiedene Wege in die Freiheit führen. Es gibt zum einen den Weg, den Polen und Südafrika gewählt haben – den Weg des Dialogs und der Verständigung. Daneben gibt es aber auch den Weg, den Rumänien mit dem blutigen Sturz seines Regimes gewählt hat. Es liegt im Interesse aller Beteiligten, ein solches Szenario zu vermeiden. Welchen Weg wird Havanna einschlagen? Der Schlüssel hierzu liegt in Kuba. Die Politik der Europäischen Union sollte aktiv dazu beitragen, Kuba den Weg zu Freiheit und Demokratie zu weisen. Dies sollte auch die Haltung des Europäischen Parlaments sein."@de⁹ "Κυρία Πρόεδρε, θυμόμαστε το διάσημο σύνθημα του Fidel Castro «σοσιαλισμός ή θάνατος». Σήμερα μπορούμε να πούμε με ασφάλεια ότι από αυτό το σύνθημα μόνο ο θάνατος απομένει. Απόδειξη αυτού αποτελούν οι συνθήκες που οδήγησαν στον θάνατο του κουβανού κρατουμένου και πατριώτη, Orlando Zapata. Το δικτατορικό καθεστώς του Castro απαξιώνει την ιδέα του δημοκρατικού σοσιαλισμού. Αυτό που συμβαίνει στην Κούβα ντροπιάζει όλους όσοι ασχολούνται με την πολιτική κάτω από τη σημαία της αριστεράς. Ένιωσα ντροπή και για την Ευρωπαϊκή Ένωση, όταν ο τότε Επίτροπος, κ. Michel, πραγματοποίησε επίσκεψη στην Κούβα με μια πρόταση συνεργασίας για την ανάπτυξη, αλλά απέφυγε προσεκτικά να έρθει σε επαφή με τη δημοκρατική αντιπολίτευση. Πρέπει να τερματίσουμε αυτού του είδους την πολιτική, αυτό το κλείσιμο των ματιών στην πραγματικότητα μιας χώρας στην οποία ποτέ δεν διεξήχθησαν ελεύθερες εκλογές και στην οποία οι κρατούμενοι συνείδησης εκτίουν ποινές φυλάκισης πολλών ετών σε σκανδαλώδεις συνθήκες. Η ισπανική Προεδρία προτείνει σήμερα την εφαρμογή ανοικτής πολιτικής προς την Αβάνα, αλλά βασική προϋπόθεση αυτής της πολιτικής πρέπει να είναι ο εκδημοκρατισμός του καθεστώτος της Κούβας, η απελευθέρωση των πολιτικών κρατουμένων, η έναρξη διαλόγου με την κοινωνία, η άρση της λογοκρισίας και η αποκατάσταση των πολιτικών ελευθεριών. Αυτό πρέπει να ειπωθεί με σαφήνεια, ανοικτά και σταθερά στην κυβέρνηση της Κούβας. Είναι, εξάλλου, προς το συμφέρον της. Γνωρίζουμε ότι υπάρχουν διαφορετικοί δρόμοι για την ελευθερία στην περίπτωση λαών καταπιεσμένων από δικτάτορες. Υπάρχει ο δρόμος που επέλεξαν η Πολωνία και η Νότια Αφρική – ο δρόμος του διαλόγου και της κατανόησης. Ωστόσο, υπάρχει επίσης ο δρόμος που επέλεξε η Ρουμανία κατά την αιματηρή ανατροπή του καθεστώτος. Είναι προς το συμφέρον όλων να αποφευχθεί ένα τέτοιο σενάριο. Ποιον δρόμο θα επιλέξει η Αβάνα; Η απάντηση σε αυτό βρίσκεται στην Κούβα. Η πολιτική της Ευρωπαϊκής Ένωσης πρέπει να συμβάλει ενεργά, ώστε να οδηγηθεί η Κούβα στον χώρο της ελευθερίας και της δημοκρατίας. Αυτή πρέπει, επίσης, να είναι η θέση του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου."@el¹⁰ "Madam President, we remember Fidel Castro’s famous cry of ‘socialism or death’. Today, we can safely say that, from this cry, only death remains. Proof of this are the circumstances which led to the death of the Cuban prisoner and patriot, Orlando Zapata. Castro’s dictatorial rule is a disgrace to the idea of democratic socialism. What is happening in Cuba brings disgrace upon all who are involved in politics under these Left-wing banners. I was ashamed of the European Union, too, when the then Commissioner, Mr Michel, visited Cuba with a proposal of cooperation on development, but carefully avoided contact with the democratic opposition. We must end this kind of policy, this closing our eyes to the reality of a country in which there have never been free elections, and where prisoners of conscience are serving prison sentences of many years in scandalous conditions. The Spanish Presidency is, today, proposing operating an open policy towards Havana, but an essential condition of this policy must be democratisation of the Cuban regime, release of political prisoners, commencement of dialogue with society, lifting of censorship and restoration of civil liberties. This should be clearly, openly and firmly said to the government in Cuba. Besides, it is in their interest. We know there are different ways to freedom for people oppressed by dictators. There is the path taken by Poland and South Africa – the way of dialogue and understanding. However, there is also the path which Romania took in its bloody overthrow of the regime. It is in everyone’s interest to avoid such a scenario. Which path will Havana choose? The key to this is to be found in Cuba. The policy of the European Union should actively contribute to leading Cuba into the area of freedom and democracy. This, too, should be the position of the European Parliament."@en⁴ ". Señora Presidenta, recordamos el famoso grito de Fidel Castro «¡socialismo o muerte!». Hoy podemos decir sin temor a equivocarnos que, de este grito, sólo queda la muerte. Prueba de ello son las circunstancias que llevaron a la muerte al prisionero y patriota cubano, Orlando Zapata. El Gobierno dictatorial de Castro representa una vergüenza para la idea del socialismo democrático. Lo que está sucediendo en Cuba trae la vergüenza sobre todos aquellos que involucrados en política bajo esos estandartes de Izquierda. Yo también me avergoncé de la Unión Europea, cuando el entonces Comisario, señor Michel, visitó Cuba con una propuesta de cooperación al desarrollo, pero tuvo mucho cuidado de evitar el contacto con la oposición democrática. Debemos poner fin a este tipo de política, este forma de cerrar los ojos a la realidad de un país en el que nunca ha habido elecciones libres y donde los prisioneros de conciencia están cumpliendo sentencias de cárcel de muchos años en condiciones escandalosas. La Presidencia Española propone hoy aplicar una política abierta hacia La Habana, pero una condición esencial de esta política debe ser la democratización del régimen cubano, la liberación de los presos políticos, el inicio del dialogo con la sociedad, el levantamiento de la censura y la restauración de las libertades civiles. Esto debería transmitirse de manera clara, abierta y firme al gobierno de Cuba. Además, obedece a su propio interés. Sabemos que existen diferentes caminos hacia la libertad para la gente oprimida por dictadores. Existe el camino que tomaron Polonia y Sudáfrica; el camino del diálogo y el entendimiento. Sin embargo, también existe el camino que tomó Rumanía en su sangriento derrocamiento del régimen. El interés de todos es evitar un caso como este. ¿Qué camino elegirá La Habana? La clave de esto debe encontrarse en Cuba. La política de la Unión Europea debería contribuir activamente a guiar Cuba hasta el área de libertad y democracia. Esta también debería ser la posición del Parlamento Europeo."@es²¹ "Austatud juhataja! Me mäletame Fidel Castro kuulsat hüüdlauset „Sotsialism või surm!”. Täna võime kindlalt öelda, et sellest hüüdlausest jääb alles vaid surm. Selle tõenduseks on asjaolud, mis tõid kaasa Kuuba vangi ja patrioodi Orlando Zapata surma. Castro diktaatorlik valitsemine häbistab demokraatliku sotsialismi ideed. See, mis toimub Kuubas, toob häbi kõikidele, kes tegutsevad poliitikas vasakpoolsete loosungite all. Mul oli häbi ka Euroopa Liidu pärast, kui tollane volinik Louis Michel külastas Kuubat arengukoostöö ettepanekuga, aga vältis hoolikalt kokkupuudet demokraatliku opositsiooniga. Me peame tegema lõpu sellisele tegutsemisviisile, et pigistame silma kinni reaalse olukorra ees riigis, kus ei ole kunagi toimunud vabasid valimisi ja kus meelsusvangid kannavad skandaalsetes oludes aastatepikkuseid vanglakaristusi. Eesistujariik Hispaania teeb praegu ettepaneku kasutada Havanna suhtes avatud poliitikat, aga selle poliitika oluline tingimus peab olema Kuuba riigikorra demokraatlikuks muutmine, poliitvangide vabastamine, ühiskonnaga dialoogi alustamine, tsensuuri lõpetamine ja kodanikuõiguste taastamine. Seda tuleks öelda selgelt, avalikult ja kindlameelselt Kuuba valitsusele. Pealegi on see nende endi huvides. Me teame, et on mitmesuguseid viise, kuidas diktaatori rõhutud rahvas võib saavutada vabaduse: näiteks nii, nagu toimisid Poola ja Lõuna-Aafrika – dialoogi ja mõistmise teel. Ent on olemas ka tee, mille valis Rumeenia oma riigikorra verisel kukutamisel. Igaühe huvides on sellist stsenaariumi vältida. Millise tee Havanna valib? Lahendus sellele tuleb leida Kuubas. Euroopa Liidu poliitika peaks aitama aktiivselt kaasa sellele, et juhtida Kuuba vabaduse ja demokraatia alale. Ka see peaks olema Euroopa Parlamendi seisukoht."@et⁵ "Arvoisa puhemies, me muistamme Fidel Castron kuuluisan iskulauseen "sosialismi tai kuolema". Nyt voimme hyvin todeta, että iskulauseesta on jäljellä vain kuolema. Siitä todisteena ovat olosuhteet, jotka johtivat kuubalaisen vangin ja isänmaanystävän Orlando Zapatan kuolemaan. Castron diktatuuri on häpeäksi demokraattisen sosialismin idealle. Kuuban tapahtumat ovat häpeäksi kaikille, jotka osallistuvat politiikkaan vasemmistolaisuuden nimissä. Häpesin myös Euroopan unionia, kun silloinen komission jäsen Michel vieraili Kuubassa ja teki ehdotuksen kehitysyhteistyöstä mutta vältti visusti demokraattisen opposition edustajien tapaamista. Meidän on lopetettava tällainen politiikka, silmien sulkeminen sellaisen valtion todellisuudelta, jossa ei ole koskaan ollut vapaita vaaleja ja jossa mielipidevangit kärsivät vuosien pituisia vankeusrangaistuksia pöyristyttävissä olosuhteissa. Myös puheenjohtajavaltio Espanja on nyt ehdottamassa avointa politiikkaa Havannan suuntaan, mutta kyseisen politiikan keskeisenä ehtona täytyy olla Kuuban hallinnon demokratisoituminen, poliittisten vankien vapauttaminen, vuoropuhelun aloittaminen yhteiskunnan kanssa, sensuurin poistaminen sekä kansalaisvapauksien palauttaminen. Se pitäisi sanoa selvästi, avoimesti ja tiukasti Kuuban hallituksen edustajille. Se on myös heidän etujensa mukaista. Tiedämme, että diktatuurien vainoamille kansoille on olemassa monia teitä vapauteen. On olemassa Puolan ja Etelä-Afrikan tie – vuoropuhelun ja ymmärryksen tie. On myös olemassa tie, jonka Romania valitsi hallituksen verisessä kaatamisessa. On kaikkien etujen mukaista välttää sellainen tapahtuma. Minkä tien Havanna valitsee? Avain siihen löytyy Kuubasta. Euroopan unionin politiikalla pitäisi antaa aktiivinen panos Kuuban johtamiseen vapauteen ja demokratiaan. Sen pitäisi olla myös Euroopan parlamentin kanta."@fi⁷ "Madame la Présidente, nous nous souvenons du fameux slogan de Fidel Castro: «le socialisme ou la mort». Aujourd’hui, nous pouvons affirmer, sans risque de nous tromper, que, de ce slogan, seule la mort subsiste. Pour preuve, les circonstances qui ont mené à la mort du prisonnier et patriote cubain, Orlando Zapata. Le régime castriste dictatorial fait honte à l’idée du socialisme démocratique. Ce qui se passe à Cuba déshonore tous les politiques qui défendent les valeurs de la gauche. J’ai eu honte de l’Union européenne, également, lorsque le commissaire de l’époque, M. Michel, s’est rendu à Cuba avec une proposition de coopération au développement, mais a soigneusement évité tout contact avec l’opposition démocratique. Nous devons mettre un terme à ce genre de politique, à fermer les yeux sur la réalité d’un pays dans lequel il ne s’est jamais tenu d’élections libres et dans lequel les prisonniers d’opinion purgent des peines de prison de plusieurs années dans des conditions scandaleuses. La Présidence espagnole propose aujourd’hui de mettre en œuvre une politique ouverte vis-à-vis de La Havane, mais cette politique doit être impérativement conditionnée par la démocratisation du régime cubain, la libération des prisonniers politiques, l’amorce du dialogue avec la société, la levée de la censure et la restauration des libertés civiles. Cela devrait être dit clairement, ouvertement et fermement au gouvernement à Cuba. En outre, cela est dans leur intérêt. Nous savons qu’il y a divers chemins vers la liberté pour les peuples opprimés par des dictateurs. Il y a le chemin emprunté par la Pologne et l’Afrique du Sud – le chemin du dialogue et de la compréhension. Cependant, il y a également le chemin sur lequel s’est engagée la Roumanie dans son renversement sanglant du régime. Il est dans l’intérêt de chacun d’éviter un tel scénario. Quel chemin choisira La Havane? La clé doit être trouvée à Cuba. La politique de l’Union européenne doit contribuer activement à mener Cuba vers la voie de la liberté et de la démocratie. Telle doit également être la position du Parlement européen."@fr⁸ ". Elnök asszony, még emlékszünk Fidel Castro híres mondására: „Szocializmus vagy halál!” Ma egyértelműen azt mondhatjuk, hogy a kettőből csak a halál maradt meg. Ezt bizonyítják azok a körülmények is, melyek Orlando Zapata kubai hazafi és fogoly halálához vezettek. Castro diktatórikus rendszere a demokratikus szocializmus ideájának arculcsapása. Ami Kubában történik, az szégyenfolt mindazok számára, akik a baloldal zászlaja alatt politizálnak. És az Európai Unió nevében is szégyelltem magamat, amikor az akkori biztos, Michel úr Kubába látogatott a fejlesztési együttműködésre irányuló javaslat miatt, de gondosan kerülte a demokratikus ellenzékkel való kapcsolatot. Véget kell vetnünk ennek a politikának; nem tehetünk továbbra is úgy, mintha nem tudnánk, mi történik Kubában, ahol még soha nem voltak szabad választások, és ahol emberek a meggyőződésük miatt botrányos körülmények között töltik sok éves börtönbüntetésüket. A spanyol elnökség ma nyitott politikát javasol Havanna irányában, de ennek a politikának alapvető feltétele kell, hogy legyen a kubai rendszer demokratizálódása, a politikai foglyok szabadon bocsátása, a társadalmi párbeszéd megkezdése, a cenzúra eltörlése és a polgári szabadságjogok helyreállítása. Ezt világosan, nyíltan és határozottan a kubai kormány tudomására kell hoznunk. Ráadásul ez az ő érdeküket is szolgálja. Tudjuk, hogy a diktatúrából különböző utak vezethetnek a szabadságba. Ott van például a lengyel vagy a dél-afrikai út: a békés párbeszéd útja. De ott van a román út is, ahol véres forradalom döntötte meg a rezsimet. A felek közös érdeke, hogy ezt elkerüljük. Vajon melyik utat választja Havanna? Erre Kubának kell megadnia a választ. Az Európai Unió politikájának aktívan hozzá kell járulnia a szabadság és demokrácia korszakába történő átmenethez. Az Európai Parlament álláspontja is ez kell, hogy legyen."@hu¹¹ "Signora Presidente, ricordiamo il famoso slogan di Fidel Castro “socialismo o morte”. Oggi possiamo dire che di quello slogan è rimasta soltanto la parola morte. Lo dimostrano le circostanze che hanno condotto alla morte del prigioniero e patriota cubano Orlando Zapata. Il regime dittatoriale castrista disonora il concetto di socialismo democratico. Quanto sta accadendo a Cuba disonora tutti coloro che sono in politica schierati sotto gli stendardi della sinistra. Mi sono vergognato anche dell’Unione europea quando l’allora commissario Michel si è recato in visita a Cuba con una proposta di cooperazione per lo sviluppo, ma ha accuratamente evitato ogni contatto con l’opposizione democratica. Dobbiamo porre fine a questo genere di politica, sa questo chiudere gli occhi di fronte alla realtà di un paese in cui non si sono mai tenute elezioni libere, e in cui i prigionieri di coscienza scontano pene detentive di diversi anni in condizioni scandalose. La presidenza spagnola oggi propone di attuare una politica aperta nei confronti dell’Avana, ma una condizione essenziale di tale politica dev’essere la democratizzazione del regime cubano, il rilascio dei prigionieri politici, l’avvio del dialogo con la società, l’abolizione della censura e il ripristino delle libertà civili. Tutto ci andrebbe detto in maniera chiara, aperta e risoluta al governo di Cuba. Per di più, è nel suo interesse. Sappiamo che esistono vie diverse che conducono alla libertà dei popoli oppressi dai dittatori. Esiste la strada imboccata da Polonia e Sudafrica – la via del dialogo e della comprensione. Esiste tuttavia anche la strada seguita dalla Romania, con il rovesciamento sanguinoso del regime. E’ nell’interesse di tutti evitare tale scenario. Che strada sceglierà l’Avana? La chiave va ricercata a Cuba. La politica dell’Unione europea dovrebbe contribuire attivamente a condurre Cuba in una situazione di libertà e democrazia. E questa dovrebbe anche essere la posizione del Parlamento europeo."@it¹² "Ponia pirmininke, prisimename garsųjį Fidelio Castro šūkį „Socializmas arba mirtis“. Šiandien galime drąsiai sakyti, kad iš šio šūkio liko tik mirtis. Tai patvirtina aplinkybės, kuriomis mirė Kubos kalinys ir patriotas Orlando Zapata. Diktatoriškas R. Castro valdymas – demokratinio socializmo idėjos gėda. Tai, kas vyksta Kuboje, užtraukia gėdą visiems, kurie dalyvauja politikoje nešdami kairiųjų vėliavas. Man buvo gėda dėl Europos Sąjungos, kai Komisijos narys L. Michel lankėsi Kuboje su bendradarbiavimo dėl plėtros pasiūlymu, tačiau atsargiai vengė susitikti su demokratinės opozicijos atstovais. Turime nutraukti šią politiką, turime liautis buvę užmerkę akis prieš šalies, kurioje niekada neorganizuoti laisvi rinkimai ir kurioje sąžinės kaliniai gėdingomis sąlygomis ne vienerius metus atlieka laisvės atėmimo bausmes, realybę. Europos Sąjungai pirmininkaujanti Ispanija šiandien siūlo pradėti vykdyti Havanos atžvilgiu atvirą politiką, tačiau esminė šios politikos sąlyga turi būti Kubos režimo demokratizavimas, politinių kalinių išlaisvinimas ir dialogo su visuomene užmezgimas, cenzūros panaikinimas ir pilietinių laisvių atkūrimas. Tai turi būti aiškiai, atvirai ir tvirtai pareikšta Kubos Vyriausybei. Be to, tai daroma jų labui. Žinome, kad diktatorių engiamų žmonių laisvės link veda daug kelių. Yra kelias, kurį pasirinko Lenkija ir Pietų Afrika, dialogo ir susitarimo kelias. Tačiau yra ir kitas kelias, kuriuo ėjo Rumunija, kai praliedama kraują nuvertė šalį valdžiusį režimą. Visi suinteresuoti išvengti tokio scenarijaus. Kurį kelią pasirinks Havana? Atsakymą į šį klausimą galima rasti Kuboje. Europos Sąjungos vykdoma politika turėtų būti aktyviai prisidedama vedant Kubą į laisvę ir demokratiją. Tokia turėtų būti ir Europos Parlamento pozicija."@lt¹⁴ "Priekšsēdētājas kundze! Mēs atceramies Fidela Kastro slaveno saukli „sociālisms vai nāve”. Šodien mēs varam droši teikt, ka no šī saukļa ir palikusi tikai nāve. To pierāda apstākļi, kas noveda līdz nāvei Kubas ieslodzīto patriotu Kastro diktatūra ir demokrātiskā sociālisma idejas apkaunojums. Tas, kas notiek Kubā, apkauno visus, kas ir iesaistīti politikā zem kreisā spārna karogiem. Es arī jutu kaunu par Eiropas Savienību, kad toreizējais komisārs kungs apmeklēja Kubu, piedāvājot attīstības sadarbību, bet cītīgi izvairoties no kontaktiem ar demokrātisko opozīciju. Mums šāda politika ir jāizbeidz, šāda nevēlēšanās redzēt reālo situāciju valstī, kurā nekad nav notikušas brīvas vēlēšanas, kurā ieslodzītie pārliecības dēļ izcieš cietumsodu daudzu gadu garumā skandalozos apstākļos. Spānijas prezidentūra šodien piedāvā Havanai atklātu politiku, bet būtiskam šīs politikas nosacījumam ir jābūt Kubas režīma demokratizācijai, politieslodzīto atbrīvošanai, dialoga ar sabiedrību sākšanai, cenzūras atcelšanai un pilsonisko brīvību atjaunošanai. Tas ir skaidri, atklāti un stingri jāpasaka Kubas valdībai. Turklāt tas ir šīs valdības interesēs. Mēs zinām, ka uz to tautu brīvību, kuras apspiež diktatori, ved dažādi ceļi. Ir ceļš, pa kuru gāja Polija un Dienvidāfrika — dialoga un saprašanās ceļš. Tomēr ir arī Rumānijas ceļš, gāžot režīmu ar asinsizliešanu. Ikvienas valsts interesēs ir izvairīties no šāda scenārija. Kādu ceļu izvēlēsies Havana? Atslēga uz to ir rodama Kubā. Eiropas Savienības politikai ir aktīvi jāpalīdz izvest Kubu uz brīvības un demokrātijas ceļa. Tādai arī ir jābūt Eiropas Parlamenta nostājai."@lv¹³ "Pani Przewodnicząca! Pamiętamy słynne zawołanie Fidela Castro „socjalizm albo śmierć”. Dzisiaj możemy śmiało powiedzieć, że z tego hasła teraz została tylko śmierć. Dowodem na to jest doprowadzenie do niej kubańskiego więźnia – patrioty Orlando Zapaty. Dyktatorskie rządy Castro to kompromitacja idei demokratycznego socjalizmu. To, co się dzieje na Kubie, przynosi wstyd wszystkim tym, którzy pod tymi lewicowymi sztandarami prowadzą działalność polityczną. Wstyd mi też było za Unię Europejską, kiedy były komisarz Michel odwiedzał Kubę niosąc propozycję współpracy rozwojowej, unikając starannie kontaktów z demokratyczną opozycją. Trzeba skończyć z taką polityką, z zamykaniem oczu na rzeczywistość kraju, w którym nigdy nie odbyły się wolne wybory, a w więzieniach w skandalicznych warunkach odbywają wieloletnie wyroki więźniowie sumienia. Prezydencja hiszpańska proponuje dziś prowadzenie otwartej polityki wobec Hawany, ale niepodważalnym warunkiem tej polityki musi być demokratyzacja reżimu kubańskiego, uwolnienie więźniów politycznych, otwarcie dialogu ze społeczeństwem, zniesienie cenzury, przywrócenie swobód obywatelskich. Trzeba to jasno, otwarcie i twardo przedstawić rządowi Kuby. To zresztą leży w ich interesie. Znamy różne sposoby wybijania się na wolność dręczonych przez dyktatorów ludów. Jest droga, którą podjęła Polska czy Afryka Południowa – droga dialogu i porozumienia. Ale jest też droga, którą poszła Rumunia dokonując krwawego obalenia reżimu. W interesie wszystkich jest uniknięcie takiego scenariusza. Jaką drogę wybierze Hawana? Klucz do tego rozwiązania leży na Kubie. Polityka Unii Europejskiej winna się aktywnie przyczynić do wprowadzenia na Kubie obszaru wolności i demokracji. Takie też powinno być stanowisko Parlamentu Europejskiego."@mt¹⁵ "Mevrouw de Voorzitter, we herinneren ons allemaal het beroemde motto van Fidel Castro, namelijk “socialisme of de dood”. Vandaag kunnen we met zekerheid zeggen dat van dit motto alleen nog de dood over is. Een bewijs hiervan zijn de omstandigheden die tot de dood van de Cubaanse gevangene en patriot Orlando Zapata hebben geleid. Het dictatoriale bewind van Castro is een schande voor het idee van het democratische socialisme. Wat vandaag in Cuba gebeurt, is een schande voor al degenen die vanuit een linkse overtuiging aan politiek doen. Ik schaamde me ook voor de Europese Unie, toen voormalig commissaris Michel een bezoek bracht aan Cuba met een voorstel over ontwikkelingssamenwerking, maar tegelijkertijd zorgvuldig elk contact met de democratische oppositie vermeed. We moeten een einde maken aan dit beleid. We mogen niet langer onze ogen sluiten voor de realiteit in een land waar nooit vrije verkiezingen zijn gehouden en waar gewetensgevangenen in erbarmelijke omstandigheden jarenlange celstraffen uitzitten. Het Spaanse voorzitterschap stelt vandaag voor om een open beleid te voeren tegenover Havana. De democratisering van het Cubaanse regime dient echter een essentiële voorwaarde te zijn voor dit beleid, net als de vrijlating van politieke gevangenen, het opstarten van een dialoog met de samenleving, de afschaffing van censuur en het herstel van de burgerlijke vrijheden. Daar dienen we de Cubaanse regering duidelijk, openlijk en resoluut op te wijzen. Dat is trouwens ook in haar eigen belang. We weten dat er voor volkeren die onderdrukt worden door dictators verschillende wegen zijn naar vrijheid. Er is het pad dat Polen en Zuid-Afrika hebben bewandeld – de weg van dialoog en consensus. Er is echter ook het pad waarvoor Roemenië heeft gekozen met de bloedige omverwerping van het regime. Het is in ieders belang om een dergelijk scenario te vermijden. Welke weg zal Havana kiezen? Het antwoord op deze vraag ligt in Cuba zelf. Het beleid van de Europese Unie zou een actieve bijdrage moeten leveren aan de totstandbrenging van een ruimte van vrijheid en democratie in Cuba. Dat zou ook de zienswijze van het Europees Parlement moeten zijn."@nl³ "Senhora Presidente, lembramo-nos do famoso grito de Fidel Castro, “socialismo ou morte”. Hoje, podemos afirmar com segurança que, desse grito, apenas resta a morte. Prova disso são as circunstâncias que conduziram à morte do prisioneiro e patriota cubano, Orlando Zapata. O domínio ditatorial de Castro é uma vergonha para a noção de socialismo democrático. O que está a acontecer em Cuba envergonha todos os que estão envolvidos na política sob estas bandeiras de esquerda. Senti vergonha da União Europeia, igualmente, quando o então senhor Comissário Michel, visitou Cuba com uma proposta de cooperação para o desenvolvimento, mas evitou cuidadosamente o contacto com a oposição democrática. Temos de acabar com este tipo de política, este fechar os olhos à realidade de um país onde nunca houve eleições livres, e onde os prisioneiros de consciência cumprem penas de prisão de muitos anos em condições escandalosas. A Presidência espanhola está, actualmente, a propor a aplicação de uma política aberta no que respeita a Cuba, mas uma condição essencial desta política tem de ser a democratização do regime cubano, a libertação dos presos políticos, o início do diálogo com a sociedade, o levantamento da censura e a restauração das liberdades civis. Isto deve ser dito de forma clara, aberta e firme ao Governo de Cuba. Além disso, é do interesse deles. Sabemos que há diferentes vias para atingir a liberdade, no caso de povos oprimidos por ditadores. Há a via adoptada pela Polónia e pela África do Sul – a via do diálogo e do entendimento. Contudo, há igualmente a via seguida pela Roménia, quando derrubou o regime de forma sangrenta. É do interesse de todos evitar esse tipo de cenário. Que via escolherá Havana? A solução para isto está em Cuba. A política da União Europeia deve contribuir activamente para encaminhar Cuba para a liberdade e a democracia. Esta deve, igualmente, ser a posição do Parlamento Europeu."@pt¹⁷ "Doamnă preşedintă, ne amintim faimoasa lozincă a lui Fidel Castro „socialism sau moarte”. Astăzi putem afirma cu siguranţă că din această lozincă a rămas numai moartea. Dovada acestui lucru sunt circumstanţele care au condus la moartea prizonierului şi patriotului cubanez Orlando Zapata. Conducerea dictatorială a lui Castro este o ruşine pentru ideea de socialism democratic. Ceea ce se întâmplă în Cuba aduce dezonoare asupra tuturor celor implicaţi în politică sub aceste sloganuri de orientare de stânga. Mi-a fost ruşine şi în privinţa Uniunii Europene, când dl Michel, pe atunci comisar, a vizitat Cuba cu o propunere de cooperare pentru dezvoltare, însă a evitat cu grijă contactul cu opoziţia democratică. Trebuie să punem capăt acestui tip de politică, acestui mod de a închide ochii la realitatea unei ţări unde nu au existat niciodată alegeri libere şi unde prizonierii de conştiinţă execută pedepse cu închisoarea timp de mulţi ani în condiţii scandaloase. Preşedinţia spaniolă propune astăzi aplicarea unei politici deschise faţă de Havana, însă o condiţie esenţială a acestei politici trebuie să fie democratizarea regimului cubanez, eliberarea prizonierilor politici, demararea dialogului cu societatea, eliminarea cenzurii şi restaurarea libertăţilor civile. Acest lucru trebuie transmis clar, deschis şi ferm guvernului din Cuba. În plus, este în interesul lor. Ştim că există diferite căi spre libertate pentru persoanele oprimate de dictatori. Există calea adoptată de Polonia şi Africa de Sud – calea dialogului şi a înţelegerii. Totuşi, există şi calea pe care a adoptat-o România în răsturnarea sângeroasă a regimului. Evitarea unui astfel de scenariu este în interesul tuturor. Ce cale va alege Havana? Cheia acestui lucru se află în Cuba. Politica Uniunii Europene trebuie să contribuie activ la orientarea Cubei spre a deveni un spaţiu de libertate şi democraţie. Poziţia Parlamentului European trebuie să arate şi acest lucru."@ro¹⁸ "Vážená pani predsedajúca, pamätáme si slávny výkrik Fidela Castra „socializmus alebo smrť“. Dnes môžeme s istotou povedať, že z tohto výkriku ostáva už len smrť. Dôkazom toho sú okolnosti, ktoré viedli k smrti kubánskeho väzňa a vlastenca Orlanda Zapatu. Castrova diktatúra robí hanbu myšlienke demokratického socializmu. To, čo sa deje na Kube, robí hanbu všetkým, ktorí sa angažujú v ľavicovej politike. Hanbil som sa aj za Európsku úniu, keď vtedajší komisár pán Michel navštívil Kubu s návrhom spolupráce na rozvoji, no starostlivo sa vyhol kontaktu s demokratickou opozíciou. S takouto politikou musíme skoncovať, s týmto zatváraním očí pred skutočnosťou v krajine, kde sa nikdy neuskutočnili slobodné voľby a kde si väzni svedomia odpykávajú dlhoročné tresty v škandalóznych podmienkach. Španielske predsedníctvo dnes navrhuje viesť s Havanou otvorenú politiku, mimoriadne dôležitou podmienkou tejto politiky však musí byť demokratizácia kubánskeho režimu, prepustenie politických väzňov, začatie dialógu so spoločnosťou, zrušenie cenzúry a obnova občianskych slobôd. Toto by sa malo kubánskej vláde jasne, otvorene a dôrazne povedať. Okrem toho je to v jej vlastnom záujme. Vieme, že pre ľudí utláčaných diktátormi existujú rôzne cesty k slobode. Je tu cesta, ktorou sa vydalo Poľsko a Juhoafrická republika – cesta dialógu a porozumenia. Je tu však aj cesta, ktorou sa vydalo Rumunsko pri krvavom zvrhnutí tamojšieho režimu. Je v záujme všetkých vyhnúť sa takémuto scenáru. Ktorú cestu si vyberie Havana? Kľúč k tejto otázke sa nachádza na Kube. Politika Európskej únie by mala aktívne prispievať k tomu, aby Kubu doviedla k slobode a demokracii. Toto by mala byť aj pozícia Európskeho parlamentu."@sk¹⁹ "─ Gospa predsednica, spominjamo se še slavnega vzklika Fidela Castra „socializem ali smrt“. Danes lahko mirno rečemo, da je od vzklika ostala samo še smrt. Dokaz za to so razmere, ki so pognale v smrt kubanskega zapornika in domoljuba Orlanda Zapato. Castrova diktatorska vladavina pomeni sramotitev ideje demokratičnega socializma. Kar se dogaja na Kubi, blati vse, ki v politiki delujejo pod levičarskimi transparenti. Sram me je bilo tudi za Evropsko unijo, ko je takratni komisar gospod Mitchel obiskal Kubo in ji predlagal razvojno sodelovanje, med obiskom pa se je skrbno izogibal srečanjem z demokratično opozicijo. Prenehati moramo s tako politiko, z zatiskanjem oči pred stvarnostjo države, kjer še nikoli ni bilo svobodnih volitev in kjer zaporniki vesti prestajajo dolgoletne zaporne kazni v nezaslišanih razmerah. Špansko predsedstvo predlaga odprto politiko do Havane, predpogoj za tako politiko pa morajo biti demokratizacija kubanskega režima, izpustitev političnih zapornikov, začetek dialoga z družbo, odprava cenzure in obnovitev državljanskih svoboščin. To bi morali kubanski vladi povedati jasno, odkrito in odločno. To je pravzaprav v njihovem interesu. Vemo, da so poti iz diktature v svobodo lahko različne. Ena je pot, ki sta si jo izbrali Poljska in Južna Afrika ─ pot dialoga in sporazumevanja. Možna pa je tudi pot, ki si jo je izbrala Romunija s krvavim strmoglavljenjem režima. Takemu scenariju bi se vsekakor veljalo izogibati. Kakšno pot bo izbrala Havana? Ključ odločitve je na Kubi. Politika Evropske unije bi morala aktivno prispevati k usmerjanju Kube na pot svobode in demokracije. Tako bi moralo biti tudi stališče Evropskega parlamenta."@sl²⁰ "Fru talman! Vi minns Fidel Castros berömda rop på ”socialism eller död”. I dag kan vi med säkerhet säga att det bara är död som återstår av detta rop. Det bevisas av de omständigheter som ledde till döden för den kubanske fången och patrioten Orlando Zapata. Castros diktatoriska styre är en skam för tanken på demokratisk socialism. Det som händer på Kuba drar skam över alla som deltar i politiken under dessa vänsterbanderoller. Jag skämdes också för EU när den dåvarande kommissionsledamoten Louis Michel besökte Kuba med ett förslag om utvecklingssamarbete men omsorgsfullt undvek kontakt med den demokratiska oppositionen. Vi måste sätta stopp för den här typen av politik, detta blundande för verkligheten i ett land där det aldrig hållits fria val och där samvetsfångar avtjänar mångåriga fängelsestraff under skandalösa förhållanden. Det spanska ordförandeskapet föreslår i dag att en öppen politik ska drivas gentemot Havanna, men grundläggande villkor för denna politik måste vara en demokratisering av den kubanska regimen, frigivning av politiska fångar, inledande av dialog med samhället, hävande av censur och återupprättande av medborgerliga friheter. Detta bör sägas tydligt, öppet och bestämt till regeringen på Kuba. Det ligger för övrigt i deras eget intresse. Vi vet att det finns olika vägar till frihet för folk som förtrycks av diktatorer. Det finns den väg som valts av Polen och Sydafrika, som går ut på dialog och förståelse. Men det finns också den väg som Rumänien valde när regimen störtades under våldsamma former. Det ligger i allas intresse att undvika ett sådant scenario. Vilken väg kommer Havanna att välja? Nyckeln till det finns på Kuba. EU bör med sin politik aktivt bidra till att leda Kuba mot frihet och demokrati. Det bör också vara Europaparlamentets ståndpunkt."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Bogusław Sonik (PPE ). -"¹⁵ "Michel"¹³
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶