Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-03-09-Speech-2-330"
| Predicate | Value (sorted: default) |
|---|---|
| rdf:type | |
| dcterms:Date | |
| dcterms:Is Part Of | |
| dcterms:Language | |
| lpv:document identification number |
"en.20100309.23.2-330"6
|
| lpv:hasSubsequent | |
| lpv:speaker | |
| lpv:spoken text | |
| lpv:spokenAs | |
| lpv:translated text |
"Pane předsedající, podle Agentury pro základní práva trpí Romové ve všech oblastech všemi druhy diskriminace, ať ve vztahu k přístupu k zaměstnanosti, zdravotní péči, vzdělávání nebo bydlení. Tvoří tudíž nejdiskriminovanější menšinu v Evropě.
Například v roce 2009 byl v průměru každý čtvrtý Rom obětí zločinného jednání – zejména útoků, výhrůžek a závažného pronásledování – nejméně jednou během uplynulých 12 měsíců, přičemž zároveň každý třetí Rom byl během uplynulých 12 měsíců v průměru třikrát vyslýchán policií. Jejich vyloučení ještě posiluje jejich nedostatečná informovanost o právech, která jim náleží.
Tato situace, která postihuje téměř 10 milionů lidí ve středu Evropské unie, jež se nyní řídí Listinou základních práv a brzy podepíše Evropskou úmluvu o lidských právech, vyvolává vážné pochyby ohledně politiky nediskriminace a účinnosti práv, a to jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států. Muselo dojít k rasistickým násilnostem v Itálii v prosinci 2007, aby došlo k evropské mobilizaci ve velkém měřítku a na vysoké úrovni, která vyvrcholila uspořádáním prvního evropského summitu v září 2008.
Nicméně požadovaná rámcová strategie Evropské unie pro integraci Romů včetně směrnice o začlenění Romů stále nevznikla. Členské státy – jako je Francie a některé další –, které udržují dočasná opatření pro přístup Bulharů a Rumunů na své trhy, především trestají Romy a musí tato opatření co nejdříve odstranit jako gesto dobré politické vůle.
Členské státy musí konečně opustit vyjednávání o dvoustranných dohodách o zpětném přebírání osob s Kosovem, které vedou k tomu, že se Romové musí vracet do táborů v severní Mitrovici zamořených olovem, jak se podařilo prokázat panu Hammarbergovi, komisaři Rady Evropy pro lidská práva.
Pokud jde o Evropskou komisi, ráda bych jí připomněla usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2009 o sociální situaci Romů. Jsem přesvědčena, že v tomto roce boje proti chudobě můžeme konečně rozhodnout o nejlepším využití našich nástrojů a strukturálních fondů, abychom tuto vážnou situaci vyřešili."@cs1
"Hr. formand! Den Europæiske Unions Agentur for Grundlæggende Rettigheder beretter, at romaerne er udsat for mange typer diskrimination på mange områder, det være sig i forhold til adgang til beskæftigelse, sundhedspleje, uddannelse eller bolig. Det er derfor det mindretal, der oplever størst diskrimination i Europa.
F.eks. havde i gennemsnit hver fjerde roma i 2009 været offer for en personrelateret forbrydelse – navnlig overfald, trusler og alvorlig chikane – mindst én gang i løbet af de 12 foregående måneder, og samtidig var hver tredje roma i gennemsnit blevet afhørt af politiet fire gange i løbet af de 12 foregående måneder. Den marginalisering, de er udsat for, forværres af deres manglende viden om deres rettigheder.
Denne situation, der berører næsten 10 mio. mennesker centralt i EU, der nu er blevet beriget med chartret om grundlæggende rettigheder og snart underskriver den europæiske menneskerettighedskonvention, stiller alvorlige spørgsmålstegn ved politikken om ikke-forskelsbehandling og rettighedernes effektivitet – både på EU-niveau og medlemsstatsniveau. Der skulle racistisk vold i Italien til i december 2007, inden der skete en storstilet europæisk mobilisering på højt plan, som omsider førte til afholdelse af det første europæiske topmøde i september 2008.
Opfordringen til at udarbejde en EU-rammestrategi om integration af romaerne, herunder et direktiv om integration af romaerne, er dog stadig ikke blevet omsat i praksis. De medlemsstater – som bl.a. Frankrig – der holder fast i deres overgangsordninger vedrørende adgang til deres markeder for bulgarere og rumænere, straffer først og fremmest romaerne og skal snarest muligt fjerne disse foranstaltninger som et signal om politisk goodwill.
Medlemsstaterne skal endegyldigt holde op med at forhandle med Kosovo om bilaterale tilbagetagelsesaftaler, der fører til at romaer bliver sendt tilbage til blyforurenede lejre i det nordlige Mitrovica, sådan som hr. Hammarberg, Europarådets kommissær for menneskerettigheder, har kunnet påvise.
For så vidt angår Kommissionen, vil jeg gerne minde den om Parlamentets beslutning af 11. marts 2009 om romaernes sociale situation. I år, der er året til bekæmpelse af fattigdom, tror jeg, at vi endelig kan få truffet afgørelse om at gøre bedst mulig brug af vores instrumenter og vores strukturfonde med henblik på at få en løsning på denne graverende situation."@da2
"Herr Präsident, die Agentur für Grundrechte berichtet, dass die Roma in allen Bereichen unter sämtlichen Formen von Diskriminierung zu leiden haben, sei es beim Zugang zu Beschäftigung, Gesundheit, Bildung oder Wohnraum. Sie sind daher die am stärksten diskriminierte Minderheit Europas.
Im Jahr 2009 beispielsweise wurde im Durchschnitt jeder vierte Angehörige der Roma in mindestens einem Fall im Verlauf der letzten 12 Monate Opfer einer Straftat gegen die Person, vor allem von Übergriffen, Drohungen und schwer wiegenden Belästigungen, während gleichzeitig jeder dritte Angehörige der Roma im Durchschnitt vier Mal im Verlauf der letzten 12 Monate von der Polizei verhört wurde. Ihre Marginalisierung wird noch erschwert durch ihr mangelndes Bewusstsein der eigenen Rechte.
Diese Situation, von der nahezu 10 Millionen Menschen mitten in der Europäischen Union, die nun mit der Charta der Grundrechte ausgestattet ist und bald zu den Unterzeichnern der Europäischen Menschenrechtskonvention gehören wird, betroffen sind, weckt ernste Zweifel an der Politik der Nichtdiskriminierung und der Wirksamkeit des Rechts, sowohl auf der Ebene der EU als auch der Mitgliedstaaten. Erst nach den rassistischen Ausschreitungen in Italien im Dezember 2007 kam es zu einer weitreichenden europäischen Mobilisierung auf höchstem Niveau, die im September 2008 schließlich zur Organisation des ersten europäischen Gipfels führte.
Die Forderung nach einer Rahmenstrategie der Europäischen Union zur Integration der Roma, in der insbesondere eine Richtlinie über die Integration der Roma enthalten ist, liegt jedoch noch immer nicht vor. Die Mitgliedstaaten, die – wie Frankreich und einige andere – für Bulgaren und Rumänen Übergangsbestimmungen für den Zugang zu ihren Märkten aufrecht erhalten, benachteiligen in erster Linie die Roma und müssen diese Maßnahmen als Zeichen des politischen Willens möglichst schnell beenden.
Die Mitgliedstaaten müssen schließlich die Verhandlungen über die bilateralen Rückübernahmeabkommen mit dem Kosovo aufgeben, die dazu führen, dass Roma in bleiverseuchte Lager im Norden von Mitrovica zurückgeschickt werden, wie Herr Hammarberg, Menschenrechtskommissar des Europarates, beweisen konnte.
Was die Europäische Kommission betrifft, darf ich an die Entschließung des Europäischen Parlaments vom 11. März 2009 zur sozialen Lage der Roma erinnern. Meines Erachtens können wir in diesem Europäischen Jahr zur Bekämpfung von Armut endlich beschließen, unsere Instrumente und Strukturfonds optimal zu nutzen, um diese ernste Situation zu überwinden."@de9
"Κύριε Πρόεδρε, η Υπηρεσία για τα Θεμελιώδη Δικαιώματα αναφέρει ότι οι Ρομ υφίστανται κάθε είδους διακρίσεις σε κάθε τομέα, σε σχέση είτε με την πρόσβαση στην εργασία, την υγειονομική περίθαλψη, την εκπαίδευση είτε τη στέγαση. Συνεπώς, είναι η μειονότητα που υφίσταται τις περισσότερες διακρίσεις στην Ευρώπη.
Το 2009, για παράδειγμα, κατά μέσο όρο, ένας στους τέσσερις Ρομ υπήρξε θύμα αδικήματος –συγκεκριμένα επιθέσεις, απειλές και σοβαρή παρενόχληση– τουλάχιστον μία φορά κατά τη διάρκεια των 12 προηγούμενων μηνών ενώ, την ίδια περίοδο, ένας στους τρεις Ρομ ανακρίθηκε από την αστυνομία κατά μέσο όρο τέσσερις φορές κατά τη διάρκεια των 12 προηγούμενων μηνών. Η περιθωριοποιημένη κατάστασή τους επιδεινώνεται από την έλλειψη ευαισθητοποίησής τους για τα δικαιώματά τους.
Αυτή η κατάσταση, που πλήττει σχεδόν 10 εκατομμύρια ανθρώπους στην καρδιά της Ευρωπαϊκής Ένωσης, η οποία τώρα διαθέτει τον Χάρτη Θεμελιωδών Δικαιωμάτων και σύντομα θα είναι συμβαλλόμενο μέρος στην Ευρωπαϊκή Σύμβαση για τα Ανθρώπινα Δικαιώματα, δημιουργεί σοβαρές αμφιβολίες για την πολιτική των μη διακρίσεων και της αποτελεσματικότητας των δικαιωμάτων, τόσο σε επίπεδο ΕΕ όσο και κρατών μελών. Έπρεπε να υπάρξει η ρατσιστική βία στην Ιταλία τον Δεκέμβριο του 2007 για να έχουμε τελικά ως αποτέλεσμα μια μεγάλης κλίμακας, υψηλού επιπέδου ευρωπαϊκή κινητικότητα στην οργάνωση της πρώτης ευρωπαϊκής συνόδου κορυφής τον Σεπτέμβριο του 2008.
Ωστόσο, η έκκληση για ένα στρατηγικό πλαίσιο της Ευρωπαϊκής Ένωσης για την ένταξη των Ρομ, περιλαμβανομένης οδηγίας για την ένταξη στην κοινωνία των Ρομ, δεν έχει δει ακόμη το φως της δημοσιότητας. Τα κράτη μέλη –όπως η Γαλλία και ορισμένα άλλα επίσης– που διατηρούν προσωρινά μέτρα για ένταξη στις αγορές τους για Βούλγαρους και Ρουμάνους θέτουν σε μειονεκτική θέση τους Ρομ και αυτά τα μέτρα πρέπει να αποσυρθούν το συντομότερο ως ένδειξη πολιτικής καλής θέλησης.
Τα κράτη μέλη πρέπει τελικά να εγκαταλείψουν τη διαπραγμάτευση συμφωνιών διμερούς επανεισδοχής με το Κοσσυφοπέδιο, οι οποίες οδηγούν στην επιστροφή των Ρομ σε στρατόπεδα μολυσμένα με μόλυβδο στη βόρεια Μιτροβίτσα, όπως μπόρεσε να αποδείξει ο κ. Hammarberg, ο Επίτροπος του Συμβουλίου της Ευρώπης για τα Ανθρώπινα Δικαιώματα.
Όσον αφορά την Ευρωπαϊκή Επιτροπή, επιθυμώ να της υπενθυμίσω το ψήφισμα του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου της 11ης Μαρτίου 2009 για την κοινωνική κατάσταση των Ρομ. Κατά τη διάρκεια αυτού του έτους για την καταπολέμηση της φτώχειας, πιστεύω ότι μπορούμε τελικά να αποφασίσουμε να κάνουμε βέλτιστη χρήση των μέσων που διαθέτουμε και των διαρθρωτικών ταμείων μας με σκοπό την επίλυση αυτής της σοβαρής κατάστασης."@el10
"Mr President, the Agency for Fundamental Rights reports that the Roma suffer every type of discrimination in every area, whether it be in relation to access to employment, to health care, to education or to housing. They are therefore the minority that is most discriminated against in Europe.
In 2009, for example, on average, one in every four Roma was a victim of a crime against the person – specifically assaults, threats and serious harassment – on at least one occasion in the course of the previous 12 months whilst, at the same time, one in every three Roma was questioned by the police on average four times in the course of the previous 12 months. Their marginalised situation is compounded by their lack of awareness of their rights.
This situation, which affects almost 10 million people at the heart of the European Union, which is now endowed with the Charter of Fundamental Rights and will soon be a signatory to the European Convention on Human Rights, casts serious doubts over the policy of non-discrimination and effectiveness of rights, both at EU and Member State level. It took the racist violence in Italy in December 2007 to have a large-scale, high-level European mobilisation finally result in the organisation of the first European summit in September 2008.
However, the call for a European Union framework strategy on the integration of the Roma, including a directive on the inclusion of the Roma, has still not seen the light of day. Member States – such as France and some others too – that maintain temporary measures for access to their markets for Bulgarians and Romanians are primarily penalising the Roma and must remove those measures as soon as possible as a sign of political goodwill.
Member States must finally abandon the negotiation of bilateral readmission agreements with Kosovo, which are leading to Roma being returned to lead-contaminated camps in northern Mitrovica, as Mr Hammarberg, the Council of Europe Commissioner for Human Rights, has been able to demonstrate.
As regards the European Commission, I wish to remind it of the European Parliament resolution of 11 March 2009 on the social situation of the Roma. In this year for combating poverty, I believe that we can at last decide to make the best use of our instruments and our Structural Funds with a view to resolving this serious situation."@en4
"Señor Presidente, la Agencia de los Derechos Fundamentales informa que la población gitana sufre todo tipo de discriminación en todos los ámbitos, ya sea en relación con el acceso al empleo, la atención sanitaria, la educación o la vivienda. Por lo tanto es la minoría más discriminada en Europa.
En 2009, por ejemplo, como promedio, uno de cada cuatro romaníes ha sido víctima de un delito contra la persona —específicamente agresiones, amenazas y hostigamiento grave— al menos en una ocasión durante los 12 meses anteriores, mientras que, al mismo tiempo, uno de cada tres romaníes era interrogado por la policía, como promedio, cuatro veces en el transcurso de los 12 meses anteriores. Su situación marginal se agrava debido a su desconocimiento de sus derechos.
Esta situación, que afecta a casi 10 millones de personas en el corazón de la Unión Europea, que ahora está dotada con la Carta de los Derechos Fundamentales y pronto será uno de los firmantes del Convenio Europeo para la Protección de los Derechos Humanos, suscita serias dudas sobre la política de no discriminación y la eficacia de los derechos tanto a nivel de la UE como de los Estados miembros. Fue necesaria la violencia racista que se produjo en Italia en diciembre de 2007 para que una movilización europea a gran escala y de alto nivel finalmente diera como resultado la organización de la primera cumbre europea en septiembre de 2008.
Sin embargo, la decisión de elaborar una estrategia marco para la integración de la población gitana, incluida una directiva sobre la integración de la población gitana, aún no ha visto la luz del día. Algunos Estados miembros —como Francia, y también otros— que mantienen medidas provisionales para el acceso a sus mercados de los búlgaros y rumanos, están penalizando principalmente a la población gitana y deben eliminar esas medidas lo antes posible como señal de buena voluntad política.
Los Estados miembros deben abandonar finalmente la negociación de acuerdos bilaterales de readmisión con Kosovo, que están provocando que la población gitana sea devuelta a campamentos contaminados por plomo en la parte septentrional de Mitrovica, como ha podido demostrar el señor Hammarberg, Comisario de Derechos Humanos del Consejo de Europa.
Con respecto a la Comisión Europea, deseo recordarle la resolución del Parlamento Europeo, de 11 de marzo de 2009, sobre la situación social de los romaníes. En este año de lucha contra la pobreza, creo que finalmente podemos decidir el mejor modo de utilizar nuestros instrumentos y nuestros Fondos Estructurales con vistas a resolver esta grave situación."@es21
"Austatud juhataja! Põhiõiguste Amet teatab, et romid kannatavad kõikides valdkondades igat liiki diskrimineerimise all, olgu see seotud ligipääsuga tööhõivele, tervishoiule, haridusele või elamispinnale. Seetõttu on nad Euroopa diskrimineerituim vähemus.
2009. aastal oli iga neljas romi keskmiselt isikuvastase kuriteo – konkreetselt kallaletungide, ähvarduste ja tõsise ahistamise – ohver vähemalt ühel puhul eelneva 12 kuu jooksul, kuna aga samal ajal iga kolmandat romit küsitles politsei keskmiselt neli korda eelneva 12 kuu jooksul. Nende marginaliseerunud olukorda raskendab teadlikkuse puudumine oma õigustest.
Olukord, mis puudutab peaaegu 10 miljonit inimest Euroopa Liidu südames, mis on nüüd õnnistatud põhiõiguste hartaga ja saab varsti inimõiguste Euroopa konventsiooni allakirjutajaks, seab tõsise kahtluse alla mittediskrimineerimispoliitika ja õiguste tulemuslikkuse nii ELi kui ka liikmesriikide tasandil. Selleks et mastaapne kõrgetasemeline Euroopa mobiliseerimine lõppeks esimese Euroopa tippkohtumisega 2008. aasta septembris, pidi Itaalias 2007. aasta detsembris tarvitatama rassistlikku vägivalda.
Ent üleskutse romide integratsiooni käsitleva Euroopa Liidu raamstrateegia, sealhulgas romide kaasamist käsitleva direktiivi loomiseks ei ole ikka veel päevavalgust näinud. Liikmesriigid – nagu Prantsusmaa ja ka mõned teised –, kes hoiavad alal ajutisi meetmeid bulgaarlaste ja rumeenlaste juurdepääsuks oma turgudele, karistavad eeskätt romisid ja peavad need meetmed võimalikult kiiresti poliitilise hea tahte märgina eemaldama.
Liikmesriigid peavad lõpuks loobuma läbirääkimistest kahepoolsete tagasivõtulepingute sõlmimiseks Kosovoga, mis viivad romide tagasiviimiseni liiga saastatud laagritesse Põhja-Mitrovicas, nagu Thomas Hammarberg, Euroopa Nõukogu inimõiguste volinik, on suutnud demonstreerida.
Mis puudutab Euroopa Komisjoni, soovin sellele meenutada romide sotsiaalset olukorda käsitlevat Euroopa Parlamendi resolutsiooni 11. märtsist 2009. Praegusel vaesusega võitlemise aastal suudame minu arvates lõpuks otsustada oma abivahendeid ja struktuurifonde kõige paremini ära kasutada eesmärgiga see tõsine olukord lahendada."@et5
"Arvoisa puhemies, perusoikeusviraston raporttien mukaan romaneja syrjitään kaikin tavoin kaikilla elämän osa-alueilla – työhön ja koulutukseen pääsyssä sekä terveydenhoidon ja asuntojen saannissa. He ovat näin ollen Euroopan syrjityin vähemmistö.
Esimerkiksi vuonna 2009 keskimäärin joka neljäs romani oli joutunut edellisten 12 kuukauden aikana vähintään kerran henkilöön kohdistuvan rikoksen, erityisesti pahoinpitelyn, uhkailun ja vakavan ahdistelun, uhriksi, ja joka kolmas romani oli joutunut poliisikuulusteluun keskimäärin neljä kertaa edellisten 12 kuukauden aikana. Heidän syrjäytymistään lisää entisestään se, etteivät he ole perillä oikeuksistaan.
Tämä tilanne, joka koskee lähes kymmentä miljoonaa ihmistä perusoikeuskirjan käyttöön ottaneen ja Euroopan ihmisoikeussopimuksen pian allekirjoittavan Euroopan unionin ytimessä, saa epäilemään vakavasti syrjimättömyyspolitiikkaa ja oikeuksien tehokkuutta sekä EU:ssa että yksittäisissä jäsenvaltioissa. Vasta Italiassa joulukuussa 2007 tapahtuneiden rasististen väkivaltaisuuksien jälkeen EU:n laaja korkean tason toiminta lopulta johti ensimmäisen eurooppalaisen huippukokouksen järjestämiseen syyskuussa 2008.
Vieläkään ei ole kuitenkaan vaadittu romanien integrointia koskevaa Euroopan unionin puitestrategiaa eikä romanien osallistamista koskevaa direktiiviä. Jäsenvaltiot – esimerkiksi Ranska ja myös jotkin muut jäsenvaltiot – jotka toteuttavat bulgarialaisten ja romanialaisten markkinoilleen pääsyä koskevia tilapäistoimia, rankaisevat pääasiassa romaneja. Niiden on lopettava nämä toimet mahdollisimman pian osoituksena poliittisesta hyväntahtoisuudesta.
Jäsenvaltioiden on lopultakin lakattava neuvottelemasta kahdenvälisiä takaisinottosopimuksia Kosovon kanssa, koska romanit joutuvat tällöin palaamaan Pohjois-Mitrovicassa sijaitseville lyijyn saastuttamille leireille, kuten Euroopan neuvoston ihmisoikeusvaltuutettu Hammarberg on osoittanut.
Haluan palauttaa Euroopan komission mieleen 11. maaliskuuta 2009 annetun Euroopan parlamentin päätöslauselman romanien yhteiskunnallisesta tilanteesta. Tänä köyhyyden torjunnan teemavuonna voimme nähdäkseni vihdoinkin päättää hyödyntää välineitämme ja rakennerahastojamme mahdollisimman tehokkaasti tämän vakavan tilanteen ratkaisemiseksi."@fi7
".
Elnök úr, az Alapjogi Ügynökség jelentései szerint a romák a hátrányos megkülönböztetés minden típusát elszenvedik minden területen, legyen szó akár a foglalkoztatáshoz, az egészségügyi ellátáshoz, az oktatáshoz vagy a lakhatáshoz való hozzáférésről. Így aztán ők jelentik azt a kisebbséget, akiket Európán belül a legtöbb megkülönböztetés ér.
2009-ben például átlagosan minden negyedik roma esett áldozatul személy elleni bűncselekménynek – konkrétan testi sértésnek, fenyegetésnek vagy súlyos zaklatásnak – az elmúlt 12 hónap folyamán legalább egy alkalommal, ugyanakkor rendőrségi kihallgatásban minden harmadik romának átlagosan négyszer volt része az elmúlt 12 hónapban. Marginalizált helyzetüket tovább súlyosbítja a jogaik ismeretének hiánya.
A megkülönböztetésmentesség politikáját és a jogok hatékonyságát az EU és a tagállamok szintjén súlyosan kétségbe vonja ez a helyzet, amely közel tízmillió embert érint az Európai Unió szívében, az Unióban, amely most már áldását adta az Alapjogi Chartára, és hamarosan az emberi jogokról szóló európai egyezménynek is szerződő fele lesz. A 2007. decemberben történt olaszországi rasszista erőszak kellett ahhoz, hogy a nagyszabású, magas szintű európai mozgósítás végül elvezessen az első európai csúcstalálkozó 2008. szeptemberi megszervezéséhez.
A romák integrációjáról szóló európai uniós keretstratégiára és ezen belül a romák befogadásáról szóló irányelvre irányuló felhívás azonban még mindig nem látott napvilágot. Azok a tagállamok – például Franciaország és még néhány ország –, amelyek a bolgárok és a románok esetében fenntartják a piacukhoz való hozzáférésre vonatkozó ideiglenes intézkedéseket, ezzel elsősorban a romákat büntetik, ezért a politikai jóindulat jeleként a lehető leghamarabb meg kellene szüntetniük az említett intézkedéseket.
A tagállamoknak végre fel kell hagyniuk a kétoldalú visszafogadási megállapodásokról Koszovóval folytatott tárgyalásokkal, amelyek következtében a romákat visszaviszik az ólommal szennyezett észak-mitrovicai táborba, amint azt Hammarberg úr, az Európa Tanács emberi jogi biztosa bizonyítani tudta.
Ami az Európai Bizottságot illeti, szeretném emlékeztetni a romák szociális helyzetéről szóló, 2009. március 11-i európai parlamenti állásfoglalásra. Úgy vélem, a szegénység elleni küzdelem idei évében végre elhatározhatjuk, hogy az eszközeinket és a strukturális alapjainkat a legjobban felhasználva törekszünk e súlyos helyzet megoldására."@hu11
"Signor Presidente, secondo l’Agenzia per i diritti fondamentali, i rom subiscono ogni genere di discriminazioni in tutti i settori, dall’occupazione all’assistenza sanitaria fino all’istruzione e alla casa. Infatti sono la minoranza più discriminata d’Europa.
Ad esempio, nel 2009 un rom su quattro in media è stato vittima di un reato contro la persona – specificatamente aggressioni, minacce e molestie gravi – in almeno un’occasione nel corso dei precedenti dodici mesi, mentre al contempo, un rom su tre è stato interrogato dalla polizia mediamente quattro volte nel corso dei precedenti dodici mesi. La situazione di emarginazione in cui versano i rom è resa ancor più complessa dal fatto che queste persone non sono consapevoli dei loro diritti.
Siffatta situazione interessa quasi dieci milioni di persone nel cuore dell’Unione europea – la quale oltretutto si è dotata della carta dei diritti fondamentali e presto firmerà la convenzione europea sui diritti dell’uomo – e getta seri dubbi sulla politica di non-discriminazione e sull’esistenza effettiva dei diritti sia a livello UE sia a livello di Stati membri. Ci sono voluti gli episodi di violenza razzista verificatisi del dicembre 2007 in Italia per scatenare una mobilitazione su larga scala in Europa, dopodiché è stato organizzato il primo vertice europeo nel settembre 2008.
Tuttavia, l’istanza di istituire una strategia quadro a livello comunitario per l’integrazione dei rom, comprendente anche una direttiva sull’inclusione dei rom, non ha ancora avuto un seguito. Gli Stati membri – come la Francia, ma anche altri – sostengono che le misure temporanee sull’accesso al proprio mercato per i bulgari e i rumeni penalizzano principalmente i rom e quindi bisogna abrogarle quanto prima possibile come segno di buona volontà sul piano politico.
Gli Stati membri non devono più negoziare accordi bilaterali di riammissione con il Kosovo, poiché, in virtù di accordi di questo genere, i rom vengono riportati nei campi contaminati dal piombo a nord di Mitrovica, come ha indicato il commissario del Consiglio d’Europa per i diritti umani, Thomas Hammarberg.
Per quanto concerne la Commissione europea, mi preme far presente all’Esecutivo la risoluzione del Parlamento europeo dell’11 marzo 2009 sulla situazione sociale dei rom. In questo anno dedicato alla lotta contro la povertà potremmo perlomeno decidere di usare al meglio gli strumenti di cui disponiamo e i Fondi strutturali al fine di risolvere questa grave situazione."@it12
"Pone pirmininke, Pagrindinių teisių agentūra praneša, kad romai patiria visų rūšių diskriminaciją visose srityse: užimtumo, sveikatos priežiūros, švietimo ar būsto. Todėl jie yra daugiausia Europoje diskriminuojama mažuma.
Pvz., 2009 m. vidutiniškai vienas iš keturių romų nukentėjo dėl nusikaltimo žmogui – agresijos, grasinimo ar didelio priekabiavimo – bent kartą per pastaruosius dvylika mėnesių ir vienas iš trijų romų vidutiniškai keturis kartus per pastaruosius dvylika mėnesių apklaustas policijoje. Romų socialinė atskirtis dar labiau didėja, nes jie nepakankamai žino apie savo teises.
Tokiomis beveik 10 mln. Europos Sąjungos gyventojų, kurie jau turi Pagrindinių teisių chartiją ir netrukus pasirašys Europos žmogaus teisių konvenciją, aktualiomis aplinkybėmis kyla didelių abejonių dėl nediskriminavimo politikos ir teisių veiksmingumo Europos Sąjungos ir valstybių narių lygmenimis. Tik po 2007 m. gruodžio mėn. rasistinio smurto Italijoje Europos šalys vieningai ėmėsi plataus masto aukšto lygio veiksmų ir pagaliau 2008 m. rugsėjo mėn. surengtas pirmasis Europos aukščiausiojo lygio susitikimas.
Vis dėlto, vis dar neatsižvelgta į raginimą parengti Europos Sąjungos pagrindų strategiją dėl romų integracijos ir direktyvą dėl romų įtraukties. Valstybės narės, pvz., Prancūzija, kurios vis dar taiko pereinamojo laikotarpio priemones dėl bulgarų ir rumunų patekimo į rinką, visų pirma sudaro sunkumų romams ir reikšdamos politinę valią turėtų kuo greičiau jas panaikinti.
Valstybės narės privalo pagaliau atsisakyti dvišalių readmisijos susitarimų derybų su Kosovu, dėl kurių romai grąžinami į švinu užterštas stovyklas Šiaurės Mitrovicoje, kaip pavyko įrodyti Europos Tarybos žmogaus teisių komisarui T. Hammarbergui.
Europos Komisijai norėčiau priminti 2009 m. kovo 11 d. Europos Parlamento rezoliuciją dėl romų socialinės padėties. Tikiuosi, šiais kovos su skurdu metais pagaliau nuspręsime kuo geriau panaudoti savo priemones ir struktūrinius fondus siekdami pagerinti šią sudėtingą padėtį."@lt14
"Priekšsēdētāja kungs! Pamattiesību aģentūra ziņo, ka romi piedzīvo visa veida diskrimināciju visās jomās, vai tas būtu attiecībā uz piekļuvi nodarbinātībai, veselības aprūpei, izglītībai vai mājoklim. Tādēļ viņi ir visdiskriminētākā minoritāte Eiropā.
Piemēram, 2009. gadā vidēji viens no četriem romiem kļuva par upuri noziegumam pret personu — fiziska izrēķināšanās, draudi vai nopietna aizskaršana — vismaz vienā gadījumā pēdējo 12 mēnešu laikā, kamēr katru trešo romu policija izjautāja vidēji četras reizes pēdējo divpadsmit mēnešu laikā. Romu kritisko situāciju sarežģī viņu neinformētība par viņu tiesībām.
Šī situācija, kas ietekmē gandrīz 10 miljonus cilvēku Eiropas Savienības vidienē, kura tagad nodrošinājusies ar Pamattiesību hartu un drīz parakstīs Eiropas Cilvēktiesību konvenciju, met nopietnu šaubu ēnu pār nediskrimināciju un tiesību efektivitāti gan ES, gan dalībvalstu līmenī. Bija nepieciešama rasistiska varmācība Itālijā 2007. gada decembrī, lai panāktu plašu augsta līmeņa Eiropas mobilizāciju, kuras rezultātā tika noorganizēts pirmais Eiropas samits 2008. gada septembrī.
Tomēr aicinājums izstrādāt Eiropas Savienības pamatstratēģiju romu integrācijai, ietverot direktīvu par romu iekļaušanu, vēl nav ieraudzījis dienasgaismu. Dalībvalstīs, piemēram, Francijā un dažās citās valstīs, kuras atbalsta pagaidu pasākumus bulgāru un rumāņu piekļuvei viņu tirgiem, galvenokārt soda romus, un tām jāatceļ šie pasākumi pēc iespējas ātrāk kā labas politiskās gribas žests.
Dalībvalstīm beidzot jāatceļ vienošanās par divpusējo atpakaļuzņemšanu ar Kosovu, kuras rezultātā romi tiek sūtīti atpakaļ uz svina saindētajām nometnēm Ziemeļmitrovicā, kā Eiropas Padomes Cilvēktiesību komisārs
kungs mums parādīja.
Es vēlos atgādināt Eiropas Komisijai par 2009. gada 11. marta Eiropas Parlamenta rezolūciju par romu sociālo situāciju. Šajā nabadzības apkarošanas gadā esmu pārliecināta, ka mēs varam vismaz pieņemt lēmumu par labāku mūsu instrumentu un struktūrfondu izmantošanu, lai atrisinātu šo nopietno situāciju."@lv13
"Monsieur le Président, l'Agence des droits fondamentaux rapporte que les Roms cumulent l'ensemble des discriminations dans tous les domaines, qu'il s'agisse de l'accès à l'emploi, à la santé, à l'éducation ou encore au logement. Ils sont ainsi la minorité la plus discriminée d'Europe.
En 2009, par exemple, en moyenne un Rom sur quatre était victime d'un crime contre la personne, notamment agressions, menaces et harcèlement grave, au moins une fois au cours des douze derniers mois, alors que, dans le même temps, un Rom sur trois est interpellé par la police en moyenne quatre fois au cours des douze derniers mois. Leur situation de marginalisation est encore alimentée par le manque de conscience de leurs propres droits.
Cette situation, qui est celle de près de dix millions de personnes au cœur de l'Union européenne, désormais dotée de la charte des droits fondamentaux et bientôt signataire de la convention européenne des droits de l'homme, interpelle profondément la politique de non-discrimination et d'effectivité des droits, tant au niveau de l'UE que des États membres. Il aura fallu les violences racistes en Italie de décembre 2007 pour qu'une mobilisation européenne de grande ampleur, de haut niveau, aboutisse enfin à l'organisation du premier sommet européen de septembre 2008.
Cependant, l'appel à une stratégie-cadre de l'Union européenne sur l'intégration des Roms, y compris une directive d'inclusion des Roms, n'a toujours pas vu le jour. Les États membres qui maintiennent – à l'instar de la France mais d'autres également – des mesures transitoires pour l'accès à leurs marchés pour les Bulgares et les Roumains pénalisent en premier lieu les Roms et doivent les lever au plus vite en signe de volontarisme politique.
Les États membres enfin doivent renoncer à négocier des accords de réadmission bilatéraux avec le Kosovo, qui aboutissent au renvoi des Roms dans des camps contaminés au plomb, dans le nord de Mitrovica, comme le commissaire aux droits de l'homme du Conseil de l'Europe, M. Hammarberg, a pu le montrer.
Quant à la Commission européenne, je souhaite lui rappeler la résolution du Parlement européen du 11 mars 2009 sur la situation sociale des Roms. En cette année de lutte contre la pauvreté, je crois que nous pourrions enfin décider d'utiliser au mieux nos instruments et nos Fonds structurels en vue de remédier à cette grave situation."@mt15
"Mijnheer de Voorzitter, het Bureau voor de grondrechten meldt dat de Roma op eender welk gebied het slachtoffer zijn van alle mogelijke soorten discriminatie, of het nu gaat om de toegang tot gezondheidszorg, onderwijs of huisvesting. Ze vormen derhalve de meest gediscrimineerde minderheid in Europa.
In 2009 bijvoorbeeld was één op de vier Roma tenminste één keer in de voorgaande 12 maanden het slachtoffer geworden van een tegen de persoon gericht delict – inzonderheid aanvallen, bedreigingen en intimidatie. Ook bleek ook dat één op de drie Roma in de voorgaande 12 maanden gemiddeld vier keer door de politie was ondervraagd. De marginalisatie van de Roma wordt nog eens verergerd door het feit dat ze zich van hun rechten niet goed bewust zijn.
Bijna 10 miljoen mensen leven in een dergelijke situatie, binnen een Europese Unie die nu over een Handvest van de grondrechten beschikt en spoedig het Europees Verdrag voor de mensenrechten zal ondertekenen. We moeten dus vraagtekens zetten bij het antidiscriminatiebeleid en de doeltreffendheid van genoemde rechten, zowel in de EU als in de lidstaten. Pas na hevige rassenrellen in Italië in december 2007 is er op hoogste niveau Europese actie ondernomen, met als resultaat het bijeenroepen van de eerste Europese top over dit onderwerp in december 2008.
Van een oproep tot het opstellen van een Europese kaderstrategie voor de integratie van de Roma – waaronder inbegrepen een richtlijn betreffende de inclusie van de Roma – is het evenwel nog steeds niet gekomen. Al de lidstaten die – zoals onder anderen Frankrijk – vasthouden aan overgangsmaatregelen voor toelating van Bulgaren en Roemenen, treffen daarmee in de eerste plaats de Roma. Als blijk van goede politieke wil moeten die maatregelen dus zo spoedig mogelijk buiten werking worden gesteld.
De lidstaten moeten tot slot afzien van onderhandelingen over bilaterale heropnameovereenkomsten met Kosovo. Die hebben alleen maar tot gevolg dat Roma worden teruggevoerd naar door lood besmette kampen in het noorden van Mitrovica. De heer Hammerberg, de commissaris voor de mensenrechten van de Raad van Europa, heeft bewezen dat dit inderdaad gebeurt.
Wat de Commissie betreft: ik wil haar graag herinneren aan de resolutie over de sociale situatie van de Roma die het Europees Parlement op 11 maart 2009 heeft aangenomen. Ik geloof dat we nu, in dit jaar van de armoedebestrijding, eindelijk eens zouden moeten besluiten hoe we onze instrumenten en de structuurfondsen het best kunnen inzetten om aan deze ernstige situatie een einde te maken."@nl3
"Panie przewodniczący! Agencja Praw Podstawowych poinformowała, że Romowie doświadczają wszelkiego rodzaju dyskryminacji we wszystkich sferach, zarówno jeśli chodzi o dostęp do zatrudnienia, ochronę zdrowia, jak i wykształcenie czy mieszkalnictwo. Są więc najbardziej dyskryminowaną mniejszością w Europie.
Dla przykładu w roku 2009 średnio jeden na czterech Romów padł ofiarą przestępstwa przeciwko osobie – głównie napaści, gróźb czy poważnego nękania – co najmniej raz w ostatnich 12 miesiącach i w tym samym okresie jeden na trzech Romów był średnio czterokrotnie przesłuchiwany przez policję. Marginalizację Romów pogłębia niedostateczna znajomość przez nich przysługujących im praw.
Sytuacja, która dotyczy ponad 10 milionów osób w centrum Unii Europejskiej, Unii, która posiada Kartę praw podstawowych i która wkrótce podpisze europejską konwencję praw człowieka, rodzi poważne wątpliwości co do polityki niedyskryminacji i skuteczności prawa, zarówno na szczeblu UE, jak i w państwach członkowskich. W wyniku rasistowskich rozruchów, które miały miejsce we Włoszech w grudniu 2007 roku, w Europie nastąpiła mobilizacja na szeroką skalę i na najwyższym szczeblu, której efektem było zorganizowanie pierwszego europejskiego szczytu we wrześniu 2008 roku.
Jednak apel o wypracowanie ramowej strategii Unii Europejskiej na rzecz integracji Romów, w tym dyrektywy w sprawie integracji Romów, do tej pory nie został zrealizowany. Państwa członkowskie, m.in. Francja, a także niektóre inne, które utrzymują tymczasowe instrumenty dotyczące dostępu Bułgarów i Rumunów do swoich rynków, dyskryminują Romów, a jeśli chcą dać wyraz dobrej woli politycznej muszą usunąć te instrumenty tak szybko, jak to możliwe.
Państwa członkowskie muszą w końcu zaprzestać negocjowania z Kosowem dwustronnych umów o readmisji, na podstawie których Romowie odsyłani są do skażonych ołowiem obozów w północnej Mitrowicy, o czym miał okazję opowiedzieć komisarz praw człowieka Rady Europy, pan Thomas Hammarberg.
Pragnę przypomnieć Komisji Europejskiej rezolucję Parlamentu Europejskiego w sprawie sytuacji społecznej Romów z 11 marca 2009 roku. Uważam, że w roku bieżącym, który ustanowiony został Europejskim Rokiem Walki z Ubóstwem, powinniśmy przynajmniej podjąć decyzje w sprawie jak najlepszego wykorzystania naszych instrumentów i funduszy strukturalnych w celu rozwiązania tej poważnej sytuacji."@pl16
"Senhor Presidente, a Agência dos Direitos Fundamentais adverte que os Roma sofrem todos os tipos de discriminação em todas as áreas, quer se trate do acesso ao emprego, a cuidados de saúde, à educação ou à habitação. São, portanto, a minoria mais discriminada na Europa.
Em 2009, por exemplo um em cada quarto Roma, em média, foi vítima de um crime contra a sua integridade física – nomeadamente agressões, ameaças e perseguição grave – pelo menos uma vez durante os últimos doze meses, enquanto, simultaneamente, um em cada três Roma foi interrogado pela polícia em média quatro vezes durante esses mesmos doze meses. A sua situação de marginalizados é agravada pela falta de consciência dos seus próprios direitos.
Esta situação, que afecta quase 10 milhões de pessoas no coração da União Europeia, dotada agora da Carta dos Direitos Fundamentais e em breve signatária da Convenção Europeia dos Direitos do Homem, levanta sérias dúvidas em relação à política de não discriminação e de eficácia dos direitos, tanto a nível da UE como dos Estados-Membros. Foi preciso a violência racista em Itália, em Dezembro de 2007, para que uma ampla mobilização europeia de alto nível conduzisse, finalmente, à organização da primeira cimeira europeia em Setembro de 2008.
No entanto, o apelo a uma estratégia-quadro da União Europeia sobre a integração dos Roma, incluindo a directiva sobre a inclusão dos Roma, ainda não viu a luz do dia. Os Estados-Membros que mantêm – como a França, e não só – medidas transitórias de restrição do acesso de Búlgaros e Romenos aos seus mercados estão, antes de mais, a penalizar os Roma, pelo que devem retirar essas medidas tão depressa quanto possível como sinal de boa vontade política.
Por fim, os Estados-Membros têm de abandonar a negociação de acordos de readmissão bilaterais com o Kosovo que conduzem ao retorno dos Roma a campos contaminados com chumbo no norte de Mitrovica, como o Sr. Hammarberg, comissário do Conselho da Europa para os direitos humanos, pôde revelar.
Quanto à Comissão Europeia, gostaria de lhe recordar a resolução do Parlamento Europeu de 11 de Março de 2009 sobre a situação social dos Roma. Neste ano de combate à pobreza, creio que poderíamos decidir, finalmente, utilizar da melhor maneira os nossos instrumentos e os nossos Fundos Estruturais com vista a resolver esta grave situação."@pt17
"Dle preşedinte, Agenţia pentru Drepturi Fundamentale raportează că romii sunt supuşi la tot felul de discriminări în toate domeniile, fie că este vorba de angajare, asistenţă medicală, educaţie sau locuinţe. Astfel, ei constituie minoritatea cea mai persecutată din Europa.
În 2009, de exemplu, în medie, unul din patru romi a fost victima unei infracţiuni contra persoanei, în special agresiuni, ameninţări şi hărţuială gravă, cel puţin o dată în decursul ultimelor 12 luni, în timp ce în aceeaşi perioadă un rom din trei a fost interogat de către poliţie, în medie de patru ori în decursul ultimelor 12 luni. Situaţia lor de marginalizare este întregită de lipsa de cunoaştere a drepturilor proprii.
Această situaţie care afectează aproape 10 milioane de oameni din sânul Uniunii Europene, care este înzestrată acum cu Carta Drepturilor Fundamentale şi va semna în curând Convenţia europeană a drepturilor omului, aruncă serioase îndoieli asupra politicii de nediscriminare şi eficienţa drepturilor atât la nivelul UE, cât şi al statelor membre. A trebuit să se ajungă la escaladarea violenţelor rasiste din decembrie 2007 din Italia pentru ca mobilizarea europeană la nivel înalt să conducă, în sfârşit, în septembrie 2008, la primul summit.
Cu toate acestea, nu a văzut încă lumina zilei apelul pentru o strategie cadru a Uniunii Europene privind integrarea romilor, inclusiv o directivă privind includerea romilor. State membre, ca Franţa şi alte câteva state, care păstrează măsurile temporare pentru accesul bulgarilor şi românilor pe pieţele lor penalizează în primul rând romii, iar în semn de bunăvoinţă politică aceste măsuri vor trebui eliminate cât mai curând posibil.
Statele membre vor trebui să renunţe la negocierea acordurilor de readmisie bilaterală cu Kosovo care conduc la înapoierea romilor în taberele contaminate cu plumb din partea de nord a Mitrovica, după cum a putut demonstra dl Hammarberg, Comisarul Consiliului Europei pentru drepturile omului.
În ceea ce priveşte Comisia Europeană, aş dori să-i reamintesc rezoluţia din 11 martie 2009 a Parlamentului European referitoare la situaţia romilor. Pentru a combate sărăcia în acest an, cred că am putea să ne hotărâm, în sfârşit, să utilizăm în cel mai bun mod instrumentele şi fondurile noastre structurale în scopul de a rezolva această situaţie serioasă."@ro18
"Vážený pán predsedajúci, Agentúra pre základné práva podáva správy o tom, že Rómovia sú vystavení všetkým typom diskriminácie vo všetkých oblastiach, či už vo vzťahu k prístupu k zamestnaniu, zdravotnej starostlivosti, vzdelávaniu, alebo bývaniu. Ide tak o menšinu, ktorá je v Európe najviac diskriminovaná.
Napríklad v roku 2009 bol priemerne každý štvrtý Róm obeťou osobného trestného činu, najmä útokov, hrozieb a vážneho obťažovania, aspoň raz za predošlých 12 mesiacov, pričom zároveň bol každý tretí Róm vypočúvaný políciou priemerne štyrikrát za predošlých 12 mesiacov. Ich marginalizovaná situácia vyplýva z nedostatočného poznania vlastných práv.
Táto situácia postihujúca takmer 10 miliónov ľudí uprostred Európskej únie, ktorá teraz uznáva Chartu základných práv a čoskoro bude aj signatárom Európskeho dohovoru o ľudských právach, vrhá vážne pochybnosti na politiku nediskriminácie a účinnosť práv, a to na úrovni EÚ aj členských štátov. Bolo potrebné rasistické násilie v Taliansku v decembri 2007, aby sa Európa konečne poriadne zmobilizovala na vysokej úrovni a aby to napokon viedlo k organizácii prvého európskeho samitu v septembri 2008.
No výzva na rámcovú stratégiu Európskej Únie v oblasti integrácie Rómov vrátane smernice o začlenení Rómov ešte ani dnes nie je na svete. Členské štáty, ako napríklad aj Francúzsko a ďalšie, ktoré udržiavajú dočasné opatrenia týkajúce sa prístupu Bulharov a Rumunov k ich trhom, trestajú najmä Rómov a čím skôr musia odstrániť tieto opatrenia ako prejav dobrej politickej vôle.
Členské štáty musia zastaviť rokovania o dvojstranných readmisných dohodách s Kosovom, ktoré vedú k návratu Rómov do táborov v severnej Mitrovici kontaminovaných olovom, ako na to poukazoval pán Hammarberg, komisár Rady Európy pre ľudské práva.
Pokiaľ ide o Európsku komisiu, chcela by som jej pripomenúť uznesenie Európskeho parlamentu z 11. marca 2009 o sociálnej situácii Rómov. Domnievam sa, že v tomto roku boja proti chudobe by sme sa minimálne mohli rozhodnúť o najlepšom možnom využívaní našich nástrojov a štrukturálnych fondov s cieľom vyriešiť túto vážnu situáciu."@sk19
"Gospod predsednik, Agencija za temeljne pravice poroča, da Romi na vsakem področju trpijo vse oblike diskriminacije: pri dostopu do zaposlitve, zdravstvenega varstva, izobraževanja ali stanovanj. So torej manjšina, ki je v Evropi najbolj diskriminirana.
Leta 2009 je bil v povprečju vsak četrti Rom žrtev kaznivega dejanja zoper osebo – predvsem napadov, groženj in hudega nadlegovanja –, in sicer vsaj enkrat v teku zadnjih 12 mesecev, medtem ko je istočasno policija v povprečju zaslišala vsakega tretjega Roma štirikrat v teku zadnjih 12 mesecev. Njihovo potisnjenost na rob družbe dopolnjuje še dejstvo, da ne poznajo svojih pravic.
Ta položaj, v katerem se nahaja 10 milijonov ljudi sredi Evropske unije, ki ima svojo Listino o temeljnih pravicah in ki bo kmalu podpisala Evropsko konvencijo o človekovih pravicah, meče veliko senco dvoma nad politiko nediskriminacije in učinkovitost pravic tako na ravni EU kot na ravni držav članic. Po rasističnem nasilju v Italiji decembra 2007 je obsežna evropska mobilizacija na visoki ravni končno pripeljala do organizacije prvega evropskega vrha v septembru 2008.
Vendar pa zahteva po okvirni strategiji Evropske unije za vključevanje Romov, vključno z direktivo o vključevanju Romov, še ni izpolnjena. Države članice – kot so Francija in še nekatere druge –, ki ohranjajo začasne ukrepe za vstop Bolgarov in Romunov na njihove trge, v prvi vrsti kaznujejo Rome, zato morajo v znak politične dobre volje te ukrepe čim prej odpraviti.
Države članice morajo končno odstopiti od pogajanj o dvostranskih sporazumih o ponovnem sprejemu s Kosovom, ki vodijo k vračanju Romov v s svincem onesnažena taborišča v severni Mitrovici, kot je jasno pokazal gospod Hammarberg, komisar Sveta Evrope za človekove pravice.
Evropsko komisijo pa bi želela spomniti na resolucijo Evropskega parlamenta z dne 11. marca 2009 o socialnem položaju Romov. Mislim, da se v tem letu boja proti revščini lahko končno odločimo, da kar najbolje izkoristimo naše instrumente in naše strukturne sklade, da bi rešili ta resen položaj."@sl20
"Herr talman! Byrån för grundläggande rättigheter rapporterar att romerna utsätts för alla former av diskriminering på alla områden, oavsett om det rör sig om tillträde till arbetsmarknaden eller tillgång till hälso- och sjukvård, utbildning eller bostäder. Romerna är därför den mest diskriminerade minoriteten i Europa.
År 2009 hade exempelvis i genomsnitt en av fyra romer utsatts för våldsbrott – särskilt överfall, hot och svåra trakasserier – vid åtminstone ett tillfälle under de föregående tolv månaderna, samtidigt som en av tre romer hade förhörts av polisen i genomsnitt fyra gånger under de föregående tolv månaderna. Deras marginaliserade situation förstärks av de inte är medvetna om vilka rättigheter de har.
Denna situation rör nästan 10 miljoner personer i EU, som nu har begåvats med stadgan om de grundläggande rättigheterna och snart kommer att underteckna Europeiska konventionen om de mänskliga rättigheterna och de grundläggande friheterna. Detta reser tvivel kring icke-diskrimineringspolitiken och om hur effektiva dessa rättigheter är, både på EU- och på medlemsstatsnivå. Det var först på grund av det rasistiska våldet i Italien i december 2007 som en storskalig EU-mobilisering på hög nivå äntligen resulterade i att det första europeiska toppmötet om romer anordnades i september 2008.
Uppmaningarna om en ramstrategi på EU-nivå för integrering av romer, inklusive ett direktiv om integrering av romer, har fortfarande inte lett till några konkreta resultat. De medlemsstater – till exempel Frankrike och vissa andra – som har behållit tillfälliga regler för bulgarers och rumäners tillträde till sina marknader straffar främst romer, och de måste avskaffa dessa regler så snart som möjligt som ett tecken på sin goda politiska vilja.
Medlemsstaterna måste slutligen upphöra att förhandla fram bilaterala återtagandeavtal med Kosovo, som Europarådets kommissionär för mänskliga rättigheter, Thomas Hammarberg, har visat leder till att romer skickas tillbaka till blyförgiftade läger i norra Mitrovica.
När det gäller Europeiska kommissionen skulle jag vilja påminna kommissionen om Europaparlamentets resolution av den 11 mars 2009 om romernas sociala situation och om att förbättra deras tillträde till arbetsmarknaden i EU. Eftersom det i år är Europeiska året för bekämpning av fattigdom och social utestängning tycker jag att vi åtminstone borde kunna bestämma oss för att använda våra instrument och våra strukturfonder så bra som möjligt för att försöka lösa denna allvarliga situation."@sv22
|
| lpv:unclassifiedMetadata |
"Hammarberg"13
"auteur"15
|
| lpv:videoURI |
Named graphs describing this resource:
The resource appears as object in 2 triples