Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-03-08-Speech-1-031"

PredicateValue (sorted: default)
rdf:type
dcterms:Date
dcterms:Is Part Of
dcterms:Language
lpv:document identification number
"en.20100308.13.1-031"6
lpv:hasSubsequent
lpv:speaker
lpv:spoken text
". Arra szeretném felhívni kedves képviselőtársaim figyelmét, hogy óriási hiba általánosságban beszélni európai nőkről és az Európai Unióban élő nők jogairól és nem észrevenni a közép- és kelet-európai posztkommunista, újonnan csatlakozó országokban élő nők másodosztályú helyzetét. Itt lenne az idő, hogy az ő különleges jogfosztottságukról tényfeltáró kutatásokat végezzen az Európai Unió és ezek alapján orvosolja a fennálló súlyos diszkriminációt nő és nő között Európán belül. Engedjék meg, hogy két területet említsek csupán. Mind a két terület a globalizációval, a neoliberális gazdasággal, a liberalizált szabadkereskedelemmel és ennek hátulütőivel függ össze. Az első, a multinacionális cégek és az egyébként az Európai Unióban bejegyzett nagy európai cégek egészen másfajta munkajogi, munka-egészségügyi normákat alkalmaznak a cégeiknél. Olyan cégekre gondolok, például nagy kereskedőcégekre, hipermarketekre, akár az osztrák-magyar határ két oldalán. Ugyanaz a cég a pihenőidőre, ebédidőre, felmondásra vonatkozóan egészen másfajta normákat alkalmaz. Gyakorlatilag rabszolgasorban tartja a kelet-európai, adott esetben magyar, női munkavállalóit. A másik terület, ami teljesen feltáratlan, az az Európai Unión belüli női migráció. A másodosztályú helyzetben lévő közép- és kelet-európai nők – így a magyar nők – cselédsorban élnek, gazdasági menekültként nyugat európai háztartásokban, ahova háztartási alkalmazottként kénytelenek sokszor gyermekeik hátrahagyásával menni. Sokkal hasonlóbb az ő helyzetük a jogaik szempontjából, a méltóságuk szempontjából a harmadik világbeli, fejlődő országok nőinek helyzetéhez, mint nyugat-európai, európai uniós tagállambeli állampolgárságú nővéreik helyzetéhez. Ez sürgős orvoslásra szorul."@hu11
lpv:spokenAs
lpv:translated text
"Vážení kolegové, dovolte, abych vás upozornila, že je hrubou chybou hovořit obecně o evropských ženách a o právech žen žijících v Evropské unii, aniž bychom přihlédli k druhořadému postavení žen v nových postkomunistických členských státech střední a východní Evropy. Nastal čas, aby EU vyšetřila jejich konkrétní problematickou situaci v oblasti práv a aby na základě výsledků napravila existující závažnou diskriminaci žen v nitru samotné Evropy. Dovolte mi uvést dvě oblasti. Obě souvisí s globalizací, neoliberálním hospodářstvím, liberalizovaným volným obchodem a jejich důsledky. Zaprvé se jedná o to, že nadnárodní společnosti, ale i velké evropské firmy registrované v EU uplatňují odlišné normy pracovního práva a ochrany zdraví při práci. Mám na mysli například velké prodejce, hypermarkety, jaké jsou na obou stranách rakousko-maďarské hranice. Stejná společnost uplatňuje odlišné normy pro přestávky, polední pauzu a pro výpovědi. S východoevropskými, zde maďarskými, zaměstnankyněmi zacházejí prakticky jako s otrokyněmi. Druhou, zcela neprobádanou oblastí je migrace žen v rámci Evropské unie. Ženy v druhořadém postavení pocházející ze střední a východní Evropy, například Maďarky, hledají zaměstnání jako pomocné síly v domácnostech na západě, žijí jako služky, jako ekonomičtí uprchlíci, a často přitom doma zanechávají své děti. Z pohledu práv a důstojnosti se jejich situace mnohem více podobá situaci žen v rozvojových zemích třetího světa, než situaci jejich sester v západní Evropě, jejich spoluobčanek v členských státech EU. A to je třeba urychleně napravit."@cs1
"Hr. formand! Jeg vil gerne understrege over for mine kolleger, at det er en alvorlig fejl at tale om europæiske kvinder og rettighederne for de kvinder, der lever i EU, generelt, uden at gøre sig klart, at situationen for kvinderne i de nye postkommunistiske medlemsstater i Central- og Østeuropa er meget ringere. Det er på tide, at EU iværksætter en undersøgelse af kvindernes manglende rettigheder i disse lande, og at man på grundlag af resultatet af disse undersøgelser gør noget ved den alvorlige forskelsbehandling, som kvinder udsættes for internt i Europa. Jeg skal blot nævne to områder. De har begge relation til globaliseringen, den neoliberale økonomi, den liberaliserede frihandel og ulemperne herved. Det første vedrører det forhold, at de multinationale selskaber og de store EU-registrerede europæiske virksomheder bruger forskellige standarder for arbejdsret og sundhed på arbejdspladsen. Jeg tænker f.eks. på store detailhandlere, supermarkeder, som f.eks. dem, der findes på begge sider af grænsen mellem Østrig og Ungarn. Den samme virksomhed bruger forskellige standarder, når det gælder hvilepauser, frokostpauser og opsigelsesfrister. De holder praktisk talt de østeuropæiske kvinder, i dette tilfælde ungarske kvinder, i slaveri. Det andet område, som er fuldstændig uudforsket, er kvinders migration internt i EU. Kvinder, der befinder sig i en andenklasses stilling i Central- og Østeuropa, som f.eks. ungarere, søger ansættelse som hushjælp i Vesten, hvor de lever som tjenestefolk, som økonomiske flygtninge, som ofte har måttet lade deres børn blive i hjemlandet. Når det gælder deres rettigheder og deres værdighed, ligner deres situation meget mere situationen for kvinderne i den tredje verdens udviklingslande, end den ligner situationen for deres søstre i Vesteuropa, som er borgere i EU's medlemsstater. Det er nødvendigt hurtigt at få rettet op på det."@da2
"Ich möchte meine Kolleginnen und Kollegen darauf aufmerksam machen, dass es ein schwerer Fehler ist, über europäische Frauen und die Rechte der in der Europäischen Union lebenden Frauen im Allgemeinen zu sprechen, ohne dabei auf die Stellung der Frau als Bürger zweiter Klasse in den postkommunistischen neuen Mitgliedstaaten Zentral- und Osteuropas einzugehen. Es ist an der Zeit, dass die EU untersucht und herausfindet, wo insbesondere ein Mangel an Rechten vorliegt, und anhand dieser Ergebnisse gegen die bestehende schwere Diskriminierung von Frauen innerhalb Europas vorgeht. Lassen Sie mich nur zwei Bereiche nennen. Beide hängen mit der Globalisierung, der neoliberalen Wirtschaft mit liberalisiertem Handel und ihren Schattenseiten zusammen. Erstens: Multinationale Unternehmen und große, in der EU eingetragene Firmen wenden oft unterschiedliche Normen für Arbeitsrecht und Gesundheit am Arbeitsplatz an. Ich denke da beispielsweise an große Einzelhandelsunternehmen, die großen Verbrauchermärkte, wie es sie auf beiden Seiten der Grenze zwischen Österreich und Ungarn gibt. Dasselbe Unternehmen wendet unterschiedliche Arbeitsnormen in Bezug auf Pausen, Mittagszeiten und Kündigungen an. Sie halten osteuropäische, in diesem Fall ungarische, weibliche Angestellte praktisch wie Sklaven. Der zweite und gänzlich unerforschte Bereich ist die Migration von Frauen innerhalb der Europäischen Union. Frauen, die in Zentral- und Osteuropa, wie in Ungarn, Menschen zweiter Klasse sind, suchen Beschäftigung als Hausangestellte im Westen, sie leben als Diener, als Wirtschaftsflüchtlinge und mussten dabei oft ihre Kinder zurücklassen. Was ihre Rechte und ihre Würde anbelangt, so lässt sich ihre Situation viel eher mit der von Frauen in Entwicklungsländern in der Dritten Welt als mit der Situation ihrer Geschlechtsgenossinnen in Westeuropa vergleichen, die ja Mitbürgerinnen aus Mitgliedstaaten der EU sind. Hier muss dringend Abhilfe geschaffen werden."@de9
"Θα ήθελα να επισημάνω στους συναδέλφους βουλευτές ότι είναι μέγα σφάλμα να μιλάμε γενικώς για τις Ευρωπαίες και τα δικαιώματα των γυναικών που ζουν στην Ευρωπαϊκή Ένωση χωρίς να λαμβάνουμε υπόψη την υποδεέστερη θέση των γυναικών στα νέα κράτη μέλη της πρώην κομμουνιστικής Κεντρικής και Ανατολικής Ευρώπης. Έχει έλθει η ώρα η ΕΕ να οργανώσει διερευνητική αποστολή για να εξετάσει την ιδιαίτερη απουσία δικαιωμάτων και, με βάση τα αποτελέσματα, να αντιμετωπίσει τις υφιστάμενες σοβαρές διακρίσεις μεταξύ των γυναικών εντός της ίδιας της Ευρώπης. Επιτρέψτε μου να αναφέρω μόνο δύο τομείς. Και οι δύο σχετίζονται με την παγκοσμιοποίηση, τη νεοφιλελεύθερη οικονομία, το ελεύθερο εμπόριο που έχει απελευθερωθεί και τα μειονεκτήματά τους. Ο πρώτος είναι ότι οι πολυεθνικές εταιρείες, καθώς και οι μεγάλες ευρωπαϊκές επιχειρήσεις που είναι εγγεγραμμένες στην ΕΕ, χρησιμοποιούν διαφορετικά πρότυπα για το εργατικό δίκαιο και την υγεία στον χώρο εργασίας. Αναφέρομαι, για παράδειγμα, στις μεγάλες εταιρείες λιανικής πώλησης, τις υπεραγορές, όπως αυτές που βρίσκονται εκατέρωθεν των συνόρων μεταξύ Αυστρίας και Ουγγαρίας. Η ίδια εταιρεία εφαρμόζει διαφορετικά πρότυπα όσον αφορά τα διαλείμματα, τη μεσημεριανή παύση για γεύμα και τις καταγγελίες των συμβάσεων. Κρατούν τις ανατολικοευρωπαίες υπαλλήλους, εν προκειμένω τις Ουγγαρέζες, ουσιαστικά σε συνθήκες δουλείας. Ο δεύτερος τομέας, παντελώς ανεξερεύνητος, είναι η μετανάστευση γυναικών εντός της Ευρωπαϊκής Ένωσης. Οι γυναίκες της Κεντρικής και Ανατολικής Ευρώπης που βρίσκονται σε υποδεέστερη θέση, όπως οι Ουγγαρέζες, αναζητούν απασχόληση ως οικιακό προσωπικό στη Δύση και ζουν ως υπηρέτριες, ως οικονομικοί πρόσφυγες, ενώ συχνά έχουν υποχρεωθεί να αφήσουν πίσω τα παιδιά τους. Από την άποψη των δικαιωμάτων και της αξιοπρέπειάς τους, η θέση τους μοιάζει πολύ περισσότερο με αυτήν των γυναικών στις αναπτυσσόμενες χώρες του Τρίτου Κόσμου παρά με εκείνη των γυναικών της Δυτικής Ευρώπης, οι οποίες είναι πολίτες κρατών μελών της ΕΕ. Αυτό πρέπει να αποκατασταθεί επειγόντως."@el10
"I would like to point out to my fellow Members that it is a grave mistake to talk in general about European women and the rights of women living in the European Union without taking into account the second-class position of women in Central and Eastern Europe’s post-communist new Member States. The time has come for the EU to go on a fact-finding mission to investigate their particular lack of rights and, on the basis of the results, to remedy the existing serious discrimination among women inside Europe itself. Allow me to mention just two areas. Both are related to globalisation, the neoliberal economy, liberalised free trade and their drawbacks. The first is that multinational companies as well as large, EU-registered European firms, use different standards for labour law and occupational health. I am thinking, for instance, of large retailers, hypermarkets, such as those on both sides of the border between Austria and Hungary. The same company applies different standards concerning breaks, lunch time and notices of termination. They keep Eastern European, in this case Hungarian, female employees practically in slavery. The second area, completely unexplored, is the migration of women within the European Union. Women in a second-class position in Central and Eastern Europe, such as Hungarians, seek employment as domestic staff in the West, living as servants, as economic refugees, who often had to leave behind their children. From the point of view of their rights and dignity, their situation is much more like that of women in Third World developing countries than that of their sisters in Western Europe, who are fellow citizens of EU Member States. This calls for urgent redress."@en4
"Quiero señalar a mis colegas que supone un grave error hablar en general acerca de las mujeres europeas y los derechos de las mujeres que viven en la Unión Europea, sin tener en cuenta la posición de segunda clase de las mujeres en los nuevos Estados miembros postcomunistas de Europa Central y del Este. Ha llegado el momento de que la Unión Europea lleve a cabo una misión de investigación para averiguar su particular carencia de derechos y, sobre la base de estos resultados, remediar la grave discriminación existente entre las mujeres dentro de la propia Europa. Permítanme mencionar solamente dos áreas. Ambas están relacionadas con la globalización, la economía neoliberal, el libre comercio liberalizado y sus inconvenientes. La primera es que las compañías multinacionales, así como las grandes firmas europeas registradas en la Unión, utilizan diferentes estándares para la legislación laboral y salud ocupacional. Estoy pensando, por ejemplo, en los grandes minoristas e hipermercados, como los que se encuentran a ambos lados de la frontera entre Austria y Hungría. La misma compañía aplica estándares diferentes en materia de descansos, tiempo para el almuerzo y notificaciones de terminación. Mantienen a sus empleadas de Europa del Este, en este caso húngaras, prácticamente en condiciones de esclavitud. La segunda área, prácticamente sin explorar, es la migración de mujeres dentro de la Unión Europea. Las mujeres en una posición de segunda clase de Europa Central y del Este, como las húngaras, buscan trabajo como personal doméstico en occidente, viviendo como sirvientas, como refugiadas económicas, que a menudo tienen que dejar atrás a sus hijos. Desde el punto de vista de sus derechos y su dignidad, su situación es mucho más similar a la de las mujeres de los países en desarrollo del Tercer Mundo que a la de sus hermanas de Europa Occidental, que son ciudadanas de Estados miembros de la Unión Europea. Hay que remediar esto con urgencia."@es21
"Ma soovin kolleegidele öelda seda, et on suur viga rääkida üldiselt Euroopa naistest ja Euroopa Liidus elavate naiste õigustest, pööramata sealjuures tähelepanu uute liikmesriikide, Kesk- ja Ida-Euroopa endiste kommunistlike riikide naiste kuulumisele madalamasse ühiskonnarühma. Kätte on jõudnud aeg, mil EL peab asuma uurima olukorda, mis puudutab nimetatud naiste õiguste puudumist, ning tulemuste põhjal kaotama naiste tõsise diskrimineerimise just nimelt Euroopas endas. Lubage mul tuua esile kaks küsimust. Need on mõlemad seotud üleilmastumise, uusliberaalse majanduse, liberaliseeritud vabakaubanduse ja nendega seonduvate kitsaskohtadega. Esimene neist puudutab rahvusvahelisi, aga ka ELis registreeritud suurettevõtteid, kes kohaldavad tööõiguses ja töötervishoius erinevaid standardeid. Ma pean siinkohal silmas näiteks suuri jaemüüjaid ja ostukeskusi, niisuguseid, mis asuvad kummalgi pool Austria ja Ungari piiri. Sama ettevõte kohaldab erinevaid eeskirju puhkeaja, lõunaaja ja lepingu lõpetamisest teatamise kohta. Nad peavad Ida-Euroopa – kõnealusel juhul Ungari – naistöötajaid niisama hästi kui orjuses. Teine küsimus – mida ei ole üldse uuritud – käsitleb naiste rännet Euroopa Liidu piires. Madalamasse ühiskonnarühma kuuluvad Kesk- ja Ida-Euroopas naised, näiteks ungarlased, püüavad lääne riikides saada tööd koduabilisena, elades sealjuures kui teenijad, kui majanduspagulased, ning peavad sageli oma lastest lahkuma. Nende õiguste ja väärikuse seisukohalt on nimetatud naiste olukord sarnasem arenguriikide naiste olukorraga kui sookaaslaste olukorraga Lääne-Euroopas, kes on nende kaasmaalased ELi liikmesriikides. See olukord vajab kohe parandamist."@et5
"Huomautan kollegoilleni, että on suuri virhe puhua yleisesti eurooppalaisista naisista ja Euroopan unionissa elävien naisten oikeuksista ottamatta huomioon naisten toisarvoista asemaa Keski- ja Itä-Euroopan entisissä kommunistimaissa, joista on tullut EU:n uusia jäsenvaltioita. EU:n on aika lähettää tiedonkeruuvaltuuskunta selvittämään nimenomaan heidän puutteellisia oikeuksiaan ja käydä tulosten perusteella käsiksi nykyiseen vakavaan eriarvoisuuteen naisten keskuudessa EU:n sisällä. Mainitsisin vain kaksi aihealaa. Molemmat liittyvät globalisaatioon, uusliberalistiseen talouteen, vapaakauppaan ja niiden epäkohtiin. Ensimmäinen on se, että monikansalliset yritykset sekä EU:hun rekisteröidyt suuryritykset soveltavat erilaisia työoikeus- ja työterveysnormeja. Tarkoitan esimerkiksi suuria vähittäismyyjiä, hypermarketteja, sellaisia, joita on Itävallan ja Unkarin välisen rajan molemmin puolin. Sama yhtiö soveltaa erilaisia normeja taukoihin, ruokatuntiin ja irtisanomisilmoituksiin. Ne pitävät itäeurooppalaisia, tässä tapauksessa unkarilaisia, naistyöntekijöitä käytännössä orjuudessa. Toinen aihealue, jota ei ole lainkaan selvitetty, on naisten sisäinen muuttoliike Euroopan unionissa. Keski- ja Itä-Euroopassa heikossa asemassa olevat naiset, esimerkiksi unkarilaisnaiset, hakevat kotitaloustyötä lännestä, elävät kotiapulaisina, talouspakolaisina, jotka ovat usein joutuneet jättämään lapsensa kotimaahan. Heidän oikeuksiensa ja ihmisarvonsa kannalta heidän tilanteensa muistuttaa paljon enemmän kehitysmaiden naisten asemaa kuin länsieurooppalaisten sisartensa asemaa, jotka ovat EU:n jäsenvaltioiden kansalaisia. Tämä on saatava pikaisesti korjattua."@fi7
"Je voudrais signaler à mes collègues que nous commettons une grave erreur en parlant de manière générale des femmes européennes et des droits des femmes vivant au sein de l’Union, sans prendre en considération leur statut de citoyens de seconde zone dans les nouveaux États membres postcommunistes d’Europe centrale et orientale. Le moment est venu pour l’UE de collecter des données permettant de faire le point sur leur manque de droits spécifique et, sur la base des résultats, de remédier aux graves discriminations exercées actuellement au sein même de la population féminine européenne. Je citerai deux cas concrets. Tous deux sont liés à la mondialisation, à l’économie néolibérale, au libre-échange libéralisé et à leurs inconvénients. Le premier est que les multinationales et les grandes entreprises européennes enregistrées dans l’UE se basent sur des normes différentes en matière de droit du travail et de santé au travail. Je pense notamment aux grands distributeurs et aux hypermarchés tels que ceux implantés des deux côtés de la frontière austro-hongroise. La même entreprise applique des normes différentes en matière de pauses, de pauses-déjeuner et de licenciement. Ces sociétés maintiennent leurs employées est-européennes, dans ce cas-ci hongroises, dans un état de quasi-esclavage. Le second, complètement occulté, concerne la migration des femmes au sein de l’Union. Les femmes ayant ce statut de citoyens de seconde zone dans les pays d’Europe centrale et orientale, dont la Hongrie, cherchent des postes d’employées de maison à l’Ouest, vivant comme des domestiques, des réfugiées économiques, souvent après avoir dû laisser leurs enfants au pays. En termes de droits et de dignité, leur situation est bien plus proche de celle des femmes des pays en développement que de celle de leurs sœurs d’Europe occidentale, bien qu’elles soient toutes citoyennes d’États membres de l’UE. Il convient d’y remédier de toute urgence."@fr8,8
"Vorrei ribadire ai miei colleghi che è profondamente sbagliato parlare delle donne europee e dei loro diritti senza tenere presente che le donne dei nuovi Stati membri post-comunisti dell’Europa centrale e orientale occupano una posizione di serie B. E’ giunto il momento che l’Unione europea intraprenda una missione d’inchiesta e verifichi l’eventuale carenza di diritti in quei paesi. Sulla base dei risultati ottenuti, l’Unione dovrà poi eliminare le gravi forme di discriminazione contro la donna all’interno dei confini europei. Vorrei soffermarmi su due aspetti in particolare,entrambi legati alla globalizzazione, all’economia neoliberista, al libero scambio e alle loro conseguenze negative. La prima è che le multinazionali e le grandi imprese comunitarie applicano standard diversi in materia di diritto del lavoro e salute sul luogo di lavoro. Penso, ad esempio, ai grandi rivenditori e agli ipermercati, come quelli al confine tra Austria e Ungheria. La stessa società adotta standard diversi per quanto concerne le soste, la pausa pranzo e il preavviso di licenziamento. Le donne dell’Europa orientale, in questo caso le impiegate ungheresi, sono costrette a lavorare in condizioni non molto diverse dalla schiavitù. Il secondo aspetto, davvero poco approfondito, riguarda la migrazione delle donne sul territorio comunitario. Le donne che occupano una posizione di serie B nell’Europa centrale e orientale – come ad esempio le donne ungheresi – cercano un’occupazione come collaboratrici familiari nei paesi europei occidentali, dove finiscono per vivere alla stregua di serve, rifugiate economiche e senza i propri bambini, che di solito rimangono nel paese di origine. Dal punto di vista dei diritti e della dignità, la situazione in cui versano è molto più simile a quella delle donne dei paesi in via di sviluppo del Terzo mondo piuttosto che a quella delle loro sorelle dell’Europa occidentale, ovvero delle cittadine comunitarie. Questa situazione richiede un intervento immediato."@it12
"Norėčiau atkreipti kolegų Parlamento narių dėmesį į tai, kad labai klaidinga kalbėti apskritai apie Europos moteris ir apie Europos Sąjungoje gyvenančių moterų teises, neatsižvelgiant į moterų padėtį Vidurio ir Rytų Europos pokomunistinėse naujosiose valstybėse narėse, kuriose jos laikomos antrarūšėmis. Atėjo laikas Europos Sąjungai pradėti rinkti faktus, kad būtų išaiškintas tam tikrų jų teisių trūkumas, ir, remiantis rezultatais, pašalinti rimtą moterų diskriminaciją pačios Europos viduje. Norėčiau paminėti tik dvi sritis. Abi susijusios su globalizacija, neoliberalia ekonomika, liberalizuota laisva prekyba ir jų trūkumais. Pirma, tarptautinės įmonės, taip pat ir didelės ES registruotos Europos įmonės naudoja skirtingus darbo teisės ir darbuotojų sveikatos standartus. Pirmiausia turiu omeny didelius mažmeninės prekybos centrus, pvz., esančius abiejose Austrijos ir Vengrijos sienos pusėse. Ta pati įmonė taiko skirtingus standartus dėl pertraukų, pietų pertraukų ir pranešimų apie darbo sutarties nutraukimą. Jie moteris darbuotojas iš Rytų Europos, šiuo atveju vengres, laiko praktiškai vergijoje. Kita visiškai neištirta sritis – moterų migracija Europos Sąjungos viduje. „Antrarūšės“ moterys iš Vidurio ir Rytų Europos, pvz., vengrės, ieško namų darbininkių darbo Vakaruose, kur gyvena kaip tarnaitės, kaip ekonominės pabėgėlės, kurios dažnai turi palikti savo vaikus gimtinėje. Kalbant apie jų teisių ir orumo užtikrinimą, jų padėtis yra kur kas labiau panaši į padėtį moterų iš trečiojo pasaulio besivystančių šalių nei į jų seserų iš Vakarų Europos, t. y. bendrapiliečių iš kitų ES valstybių narių. Tokią padėtį reikia skubiai ištaisyti."@lt14
"Vēlos norādīt saviem kolēģiem, ka nav pareizi runāt par Eiropas sievietēm un Eiropas Savienībā dzīvojošo sieviešu tiesībām vispārinātā veidā, neņemot vērā to, ka Centrāleiropas un Austrumeiropas bijušajās komunisma valstīs — jaunajās dalībvalstīs — sieviešu stāvoklis ir sliktāks. Ir pienācis laiks ES pārstāvjiem doties faktu vākšanas misijā, lai izvērtētu, kādas tieši tiesības šīm sievietēm nav nodrošinātas, un, pamatojoties uz iegūtajiem rezultātiem, mazināt šo būtisko diskrimināciju pret sievietēm, kura ir Eiropā pašā. Vēlos pieminēt tikai divas jomas. Abas ir saistītas ar globalizāciju, neoliberālo ekonomiku, liberalizētu brīvo tirdzniecību un to trūkumiem. Pirmkārt, daudznacionāli uzņēmumi, tāpat kā lieli, ES reģistrēti Eiropas uzņēmumi, piemēro dažādus darba tiesību un arodveselības standartus. Es runāju par lieliem mazumtirgotājiem, supermārketiem, piemēram, tiem, kas atrodas abpus robežai starp Austriju un Ungāriju. Viens un tas pats uzņēmums piemēro dažādus standartus attiecībā uz pārtraukumiem, pusdienlaiku un darba uzteikumiem. Būtībā Austrumeiropas, šajā gadījumā — Ungārijas, sieviešu dzimuma darbinieces tiek turētas verdzībā. Otrkārt, vēlos minēt kādu pilnīgi neizpētītu jomu — sieviešu migrāciju Eiropas Savienībā. Centrāleiropas un Austrumeiropas valstu sievietes, kuras ir sliktākā situācijā, piemēram, Ungārijas sievietes, meklē mājkalpotājas darbu Rietumos, kur viņas ir kalpones, ekonomiskie bēgļi, un bieži vien ir spiestas atstāt savus bērnus novārtā. Ja paraugāmies no tiesību un cieņas aizsardzības viedokļa, tad šo sieviešu stāvoklis vairāk līdzinās trešās pasaules jaunattīstības valstu sieviešu stāvoklim, nevis to viņu māsu stāvoklim, kuras dzīvo Rietumeiropas valstīs un kuras tāpat kā viņas ir Eiropas Savienības iedzīvotājas. Šis jautājums ir steidzami jārisina."@lv13
"Arra szeretném felhívni kedves képviselőtársaim figyelmét, hogy óriási hiba általánosságban beszélni európai nőkről és az Európai Unióban élő nők jogairól és nem észrevenni a közép- és kelet-európai posztkommunista, újonnan csatlakozó országokban élő nők másodosztályú helyzetét. Itt lenne az idő, hogy az ő különleges jogfosztottságukról tényfeltáró kutatásokat végezzen az Európai Unió és ezek alapján orvosolja a fennálló súlyos diszkriminációt nő és nő között Európán belül. Engedjék meg, hogy két területet említsek csupán. Mind a két terület a globalizációval, a neoliberális gazdasággal, a liberalizált szabadkereskedelemmel és ennek hátulütőivel függ össze. Az első, a multinacionális cégek és az egyébként az Európai Unióban bejegyzett nagy európai cégek egészen másfajta munkajogi, munka-egészségügyi normákat alkalmaznak a cégeiknél. Olyan cégekre gondolok, például nagy kereskedőcégekre, hipermarketekre, akár az osztrák-magyar határ két oldalán. Ugyanaz a cég a pihenőidőre, ebédidőre, felmondásra vonatkozóan egészen másfajta normákat alkalmaz. Gyakorlatilag rabszolgasorban tartja a kelet-európai, adott esetben magyar, női munkavállalóit. A másik terület, ami teljesen feltáratlan, az az Európai Unión belüli női migráció. A másodosztályú helyzetben lévő közép- és kelet-európai nők – így a magyar nők – cselédsorban élnek, gazdasági menekültként nyugat európai háztartásokban, ahova háztartási alkalmazottként kénytelenek sokszor gyermekeik hátrahagyásával menni. Sokkal hasonlóbb az ő helyzetük a jogaik szempontjából, a méltóságuk szempontjából a harmadik világbeli, fejlődő országok nőinek helyzetéhez, mint nyugat-európai, európai uniós tagállambeli állampolgárságú nővéreik helyzetéhez. Ez sürgős orvoslásra szorul."@mt15
"Graag wil ik mijn collega’s erop wijzen dat het een grove fout is om in het algemeen te spreken over Europese vrouwen en de rechten van vrouwen in de Europese Unie zonder stil te staan bij de tweederangspositie van vrouwen in de postcommunistische nieuwe lidstaten in Midden- en Oost-Europa. Het moment is aangebroken waarop de Europese Unie feitenonderzoek moet uitvoeren naar hun specifieke rechteloosheid en op grond van de resultaten de bestaande ernstige discriminatie tussen de verschillende vrouwen in Europa moet opheffen. Staat u mij toe slechts twee terreinen te noemen. Beide terreinen houden verband met globalisering, de neoliberale economie, de geliberaliseerde vrijhandel en de nadelen daarvan. Wat betreft het eerste terrein hanteren multinationals en grote Europese bedrijven die in de Europese Unie staan geregistreerd, geheel andere normen op het gebied van arbeidsrecht en gezondheid op het werk. Ik doel dan op bedrijven als groothandels en hypermarkten, eventueel zelfs aan beide kanten van de Oostenrijks-Hongaarse grens. Hetzelfde bedrijf hanteert geheel andere normen met betrekking tot koffiepauzes, lunchpauzes en ontslag. In de praktijk worden Oost-Europese, in dit geval Hongaarse, vrouwelijke werknemers als slavinnen behandeld. Het andere, volledig onontgonnen gebied is de migratie van vrouwen binnen de Europese Unie. Veel Midden- en Oost-Europese, zo ook Hongaarse, vrouwen die zich in een tweederangspositie bevinden, werken in West-Europa als hulp in de huishouding, waar ze leven als dienstmeisjes, als economische vluchtelingen, nadat ze vaak hun kinderen hebben moeten achterlaten. Hun situatie lijkt wat betreft rechten en waardigheid veel meer op de situatie van vrouwen in ontwikkelingslanden in de derde wereld dan op de situatie van hun West-Europese zusters uit andere EU-lidstaten. Deze situatie moet dringend worden opgelost."@nl3
"Chcę wskazać koleżankom i kolegom posłom, że poważnym błędem jest mówienie ogólnie o kobietach w Europie i o prawach kobiet mieszkających w Unii Europejskiej, bez odniesienia do drugorzędnej pozycji kobiet w Europie Środkowej i Wschodniej, w postkomunistycznych nowych państwach członkowskich. Nadszedł czas, by UE wyruszyła na misję wywiadowczą, zbadała sprawę tego braku praw i na podstawie wyników zaradziła istniejącej poważnej dyskryminacji kobiet w obrębie samej Europy. Chcę wspomnieć tylko o dwóch kwestiach. Obie są związane z globalizacją, neoliberalną gospodarką, zliberalizowanym wolnym handlem i z ich wadami. Pierwszą z nich są wielonarodowe przedsiębiorstwa oraz wielkie firmy europejskie zarejestrowane w UE, które stosują różne standardy w zakresie prawa pracy i BHP. Mam na myśli na przykład wielkich detalistów, hipermarkety takie jak te po obu stronach granicy między Austrią a Węgrami. Ta sama firma stosuje różne standardy dotyczące przerw, przerwy na lunch i okresu wypowiedzenia. Kobiety w Europie Wschodniej, w tym przypadku na Węgrzech, są praktycznie niewolnicami. Drugim, całkowicie niezbadanym obszarem, jest migracja kobiet w Unii Europejskiej. Kobiety, które zajmują drugorzędną pozycję w Europie Środkowej i Wschodniej, np. na Węgrzech, szukają na Zachodzie zatrudnienia w charakterze pomocy domowych, żyją jak służba, jak uchodźcy gospodarczy. Często muszą też pozostawić w domu dzieci. Z punktu widzenia ich praw i godności ich sytuacja przypomina bardziej sytuację kobiet w krajach rozwijających się trzeciego świata niż sytuację kobiet w Europie Zachodniej, obywatelek państw członkowskich UE. Trzeba z tym pilnie coś zrobić."@pl16
"Gostaria de realçar aqui que considero um erro grave falar de um modo geral acerca das mulheres europeias e dos direitos das mulheres que vivem na União Europeia, sem tomar em consideração a posição de segunda classe a que estão relegadas as mulheres nos novos Estados-Membros da Europa Central e Oriental pós-comunista. Chegou o momento de a UE lançar uma missão de investigação destinada a averiguar a falta de direitos de que são vítimas estas mulheres em particular e, com base nos resultados da mesma, tomar medidas para resolver esta grave discriminação que se verifica no seio da própria Europa. Permitam-me referir apenas duas áreas. Estão ambas relacionadas com a globalização, com a economia neoliberal, com o comércio livre liberalizado e com os respectivos inconvenientes. O primeiro aspecto é que as empresas multinacionais, bem como as grandes empresas europeias registadas na UE, aplicam diferentes normas laborais e de saúde e segurança no trabalho. Estou a pensar, por exemplo, nos grandes grossistas e hipermercados, como os que existem nos dois lados da fronteira entre a Áustria e a Hungria. A mesma empresa aplica normas diferentes no que concerne intervalos, pausas para almoço e prazos de denúncia dos contratos. Mantêm os funcionários da Europa Oriental, neste caso da Hungria, praticamente em regime de escravatura. A segunda área, totalmente inexplorada, é a da migração das mulheres no interior da União Europeia. As mulheres, tratadas como cidadãos de segunda na Europa Central e Oriental, como é o caso das mulheres Húngaras, procuram emprego como empregadas domésticas no Ocidente, vivendo como criadas, como refugiadas económicas que frequentemente tiveram de deixar os filhos no país de origem. Do ponto de vista dos seus direitos e da sua dignidade, a situação delas é muito mais parecida com a das mulheres dos países em desenvolvimento do Terceiro Mundo do que com a das suas irmãs na Europa Ocidental, que são cidadãs dos Estados-Membros da UE. Trata-se de uma situação que urge corrigir."@pt17
"Doresc să le atrag atenţia colegilor mei deputaţi că este o greşeală gravă să vorbeşti despre femeile europene şi drepturile celor care trăiesc în Uniunea Europeană, fără a ţine seama de poziţia inferioară ocupată de femei în noile state membre din spaţiul fost comunist din Europa Centrală şi de Est. A sosit momentul ca UE să pornească într-o misiune de constatare, pentru a investiga lipsa lor de drepturi şi pentru a remedia, pe baza rezultatelor, discriminarea gravă a femeilor, care are loc chiar în interiorul Europei. Daţi-mi voie să menţionez doar două domenii. Ambele au legătură cu globalizarea, economia neoliberală, comerţul liberalizat şi dezavantajele acestora. Primul se referă la companiile multinaţionale, dar şi la companii mari, înregistrate în UE, care folosesc standarde diferite pentru dreptul muncii şi sănătatea la locul de muncă. Mă gândesc, de exemplu, la comercianţii mari, la hipermarketuri, cum sunt cele de-o parte şi de alta a graniţei dintre Austria şi Ungaria. Aceeaşi companie foloseşte standarde diferite pentru pauze, pauza de prânz şi preavizele de reziliere a contractului. Femeile din Europa de Est, în cazul de faţă din Ungaria, sunt ţinute practic în sclavie. Cea de-a doua zonă, aproape neexplorată până acum, se referă la migraţia femeilor pe teritoriul Uniunii Europene. Femeile care fac parte din categorii inferioare în Europa Centrală şi de Est, aşa cum este şi cazul Ungariei, caută să se angajeze în vest ca personal în casă, trăind ca servitoare, ca refugiaţi economici care adesea îşi lasă în urmă copiii. Din punctul de vedere al drepturilor de care beneficiază şi al demnităţii, situaţia lor se aproprie mai mult de cea a femeilor din ţările în curs de dezvoltare din lumea a treia decât de cea a surorilor lor din Europa Occidentală, care sunt cetăţeni ai statelor membre UE. Această situaţie trebuie soluţionată urgent."@ro18
"Chcela by som zdôrazniť mojim kolegom poslancom, že je vážna chyba vo všeobecnosti hovoriť o európskych ženách a právach žien žijúcich v Európskej únii bez toho, aby sme brali do úvahy druhotriednu pozíciu žien v postkomunistických nových členských štátoch strednej a východnej Európy. Nadišiel čas, aby EÚ vyslala vyšetrovaciu misiu na preskúmanie ich konkrétneho nedostatku práv a na základe výsledkov napravila existujúcu vážnu diskrimináciu medzi ženami v rámci samotnej Európy. Dovoľte mi spomenúť len dve oblasti. Obidve sa týkajú globalizácie, neoliberálneho hospodárstva, liberalizovaného voľného obchodu a ich nedostatkov. Prvou je, že nadnárodné spoločnosti, ako aj veľké európske firmy zaregistrované v EÚ používajú iné normy pracovného práva a ochrany zdravia pri práci. Myslím tým napríklad veľké maloobchody, hypermarkety, ako sú tie na obidvoch stranách hranice medzi Rakúskom a Maďarskom. Rovnaká spoločnosť uplatňuje rôzne normy týkajúce sa prestávok, času na obed a výpovede. Nútia pracovať ženy z východnej Európy, v tomto prípade Maďarska, prakticky v otrockých podmienkach. Druhou, úplne nepreskúmanou oblasťou je migrácia žien v rámci Európskej únie. Ženy v druhotriednej pozícii v strednej a východnej Európe, ako napríklad Maďarky, hľadajú zamestnanie na Západe ako pomocníčky v domácnosti, ktoré žijú ako slúžky alebo ekonomické utečenky, pričom musia často opustiť svoje deti. Z hľadiska ich práv a dôstojnosti ich situácia oveľa viac pripomína situáciu žien v rozvojových krajinách tretieho sveta ako situáciu ich sestier v západnej Európe, ktoré sú spoluobčiankami členských štátov EÚ. To si žiada naliehavú nápravu."@sk19
"Rada bi povedala svojim kolegom, da je velika napaka na splošno govoriti o evropskih ženskah in pravicah žensk, ki živijo v Evropski uniji, ne da bi upoštevali drugorazredni položaj žensk v postkomunističnih novih državah članicah v srednji in vzhodni Evropi. Prišel je čas, da se EU loti ugotavljanja dejstev, da razišče njihovo pomanjkanje pravic in na podlagi rezultatov odpravi obstoječo hudo diskriminacijo med ženskami v sami Evropi. Dovolite mi, da omenim samo dve področji. Obe sta povezani z globalizacijo, neoliberalnim gospodarstvom, liberalizirano prosto trgovino in njihovimi pomanjkljivostmi. Prvo je, da multinacionalna podjetja kot tudi velika evropska podjetja, registrirana v EU, uporabljajo različne standarde za delovno pravo in zdravje pri delu. V mislih imam, na primer, velike trgovine, hipermarkete, kot so na obeh straneh meje med Avstrijo in Madžarsko. Isto podjetje uporablja različne standarde za odmore, čas za malico in odpoved zaposlitve. Ženske delavke iz vzhodne Evrope, v tem primeru Madžarke, so tako rekoč v suženjskem položaju. Drugo področje, ki je povsem neraziskano, je migracija žensk v Evropski uniji. Ženske, ki imajo drugorazreden položaj v srednji in vzhodni Evropi, kot so Madžarke, iščejo zaposlitev kot gospodinjske pomočnice na zahodu, živijo kot služkinje, gospodarske begunke, in pogosto so morale pustiti svoje otroke doma. Z vidika njihovih pravic in dostojanstva je njihov položaj mnogo bolj podoben položaju žensk v državah v razvoju tretjega sveta kot pa položaju njihovih sester v zahodni Evropi, ki so njihove sodržavljanke v državah članicah EU. To je treba nujno popraviti."@sl20
"Jag vill påpeka för mina kolleger att det är ett allvarligt misstag att föra en allmän diskussion om europeiska kvinnor och rättigheterna för de kvinnor som bor i Europeiska unionen utan att ta hänsyn till att kvinnor ofta är andra klassens medborgare i de forna kommunistländer i Central- och Östeuropa som nu är medlemmar i EU. Det är dags att EU undersöker vilka rättigheter som just dessa länder saknar och utifrån detta åtgärda den allvarliga diskriminering som finns bland kvinnor inom EU självt. Låt mig bara nämnda två områden. Båda rör globalisering, den nyliberala ekonomin, liberaliserad frihandel och nackdelarna med dessa saker. Det första är att multinationella företag, liksom stora EU-registrerade europeiska företag, tillämpar olika arbetsrättsliga regler och regler om arbetsmiljö. Jag tänker till exempel på stora återförsäljare och stormarknader som de som finns på båda sidorna av gränsen mellan Österrike och Ungern. Samma företag tillämpar olika regler i fråga om raster, lunchtider och uppsägningar. De utnyttjar östeuropeiska, i detta fall ungerska, kvinnliga anställda praktiskt taget som slavar. Det andra området är helt outforskat och handlar om hur kvinnor flyttar inom Europeiska unionen. Kvinnor som är andra klassens medborgare i Central- och Östeuropa, t.ex. ungrare, söker anställning som hushållerskor i väst och lever som tjänstefolk och ekonomiska flyktingar som ofta har tvingats överge sina barn. Om man ser till deras rättigheter och värdighet är deras situation mycket mer lik situationen för kvinnorna i tredje världens utvecklingsländer än situationen för deras västeuropeiska systrar som också är EU-medborgare. Detta måste åtgärdas omedelbart."@sv22
lpv:unclassifiedMetadata
lpv:videoURI

Named graphs describing this resource:

1http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Czech.ttl.gz
2http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Danish.ttl.gz
3http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Dutch.ttl.gz
4http://purl.org/linkedpolitics/rdf/English.ttl.gz
5http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Estonian.ttl.gz
6http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Events_and_structure.ttl.gz
7http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Finnish.ttl.gz
8http://purl.org/linkedpolitics/rdf/French.ttl.gz
9http://purl.org/linkedpolitics/rdf/German.ttl.gz
10http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Greek.ttl.gz
11http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Hungarian.ttl.gz
12http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Italian.ttl.gz
13http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Latvian.ttl.gz
14http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Lithuanian.ttl.gz
15http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Maltese.ttl.gz
16http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Polish.ttl.gz
17http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Portuguese.ttl.gz
18http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Romanian.ttl.gz
19http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Slovak.ttl.gz
20http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Slovenian.ttl.gz
21http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Spanish.ttl.gz
22http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Swedish.ttl.gz
23http://purl.org/linkedpolitics/rdf/spokenAs.ttl.gz

The resource appears as object in 2 triples

Context graph