Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-02-24-Speech-3-070"

Predicate	Value (sorted: none)
lpv:spokenAs	member; S&D (2009-07-14--2014-06-30)²³
lpv:spokenAs	member; Delegation for relations with Canada (2009-09-16--2014-06-30)²³
lpv:spokenAs	substitute; AGRI (2009-07-16--2012-01-18)²³
lpv:spokenAs	unknown; Partido Socialista Obrero Español (2009-07-14--2014-06-30)²³
lpv:spokenAs	substitute; Delegation for relations with the Korean Peninsula (2009-10-07--2014-06-30)²³
lpv:spokenAs	member; EMPL (2009-07-16--2012-01-18)²³
lpv:translated text	"Domnule preşedinte Van Rompuy, domnule preşedinte Barroso, chiar îmi place ceea ce am auzit azi. Sper ca versurile să fie aceleaşi şi săptămâna viitoare, deoarece, după cum am înţeles cu toţii, la fel şi dvs., aceasta ar însemna că putem şi trebuie să ne stabilim obiective, şi că ne putem alege viitorul. Ar însemna că nu există determinism politic, că există o voce pentru politică, o voce pentru cetăţeni, o voce pentru viitorul nostru în mâinile noastre. Ar însemna că economia ne stabileşte limite şi ne furnizează mijloacele, însă obiectivele le stabilim noi, şi că economia ar trebui să servească societatea, şi nu invers. Ar însemna că, după cum s-a spus aici în această după-masă, avem nevoie de o strategie pe termen lung, nu doar de una pe termen scurt, deoarece consider că aceasta este lecţia pe care o putem învăţa din trecut. Lecţia pe care o putem învăţa din trecut este că am avut de-a face cu o creştere economică însemnată, dar pe baza speculaţiilor, care nu au ţinut seama de justiţie, de echitate, de mediu, de viitor sau de generaţiile viitoare. Prin urmare, sper cu tărie, domnule preşedinte în exerciţiu al Consiliului, că săptămâna viitoare vom avea documente care să conţină o agendă ambiţioasă, o agendă care să indice spre durabilitate, care să facă preocupările economice, sociale şi de mediu să fie compatibile, deoarece acestea sunt interdependente. Aş dori acum să spun câteva cuvinte despre dimensiunea socială a agendei: prin aceasta se manifestă cererile, visurile şi temerile cetăţenilor, visurile şi temerile acelora care sunt pe pieţei muncii şi în afara ei, ale victimelor aroganţei pieţelor financiare, care a pus stăpânire pe economia reală şi a distrus-o. În aceasta rezidă speranţa că vom pune capăt acestui lucru, că vom face o politică pentru o ocupare totală a forţei de muncă, pentru locuri de muncă de calitate, locuri de muncă pentru toată lumea, şi că în cele din urmă vom face ca obiectivul Europei să fie excelenţa, în locul luptei pentru scăderea standardelor sociale."@ro¹⁸
lpv:translated text	"Lugupeetud eesistuja Van Rompuy ja president Barroso! Mulle tõesti meeldib see muusika, mida ma täna kuulsin. Loodan, et sõnad on samad ka järgmisel nädalal, sest nagu me kõik aru saime – ka teie –, tähendaks see, et me võime endale püstitada eesmärgid ja ka peame seda tegema ning me võime valida oma tuleviku. See tähendaks, et puudub majanduslik determinism, et meie poliitika, kodanikud ja meie tulevik on meie kätes. See tähendaks, et majandus seab meile piiranguid ja annab vahendeid, kuid eesmärgid püstitame ise. Pigem peaks majandus teenima ühiskonda, mitte vastupidi. Nagu täna pärastlõunal siin välja on öeldud, tähendaks see, et me vajame pikaajalist, mitte üksnes lühiajalist strateegiat. Minu arvates on see minevikult saadud õppetund. Meil on olnud märkimisväärne majanduskasv, kuid see põhines spekulatsioonidel, milles ei võetud arvesse õigust, ausust, keskkonda, tulevikku ega tulevasi põlvkondi. Seepärast loodan ma väga, ülemkogu eesistuja, et järgmisel nädalal on meil dokumendid, mis sisaldavad kaugeleulatuvat tegevuskava, milles rõhutatakse jätkusuutlikkust ning mis ühendab majanduslikud, sotsiaalsed ja keskkonnaalased küsimused, sest need sõltuvad üksteisest. Tahaksin öelda veel mõne sõna tegevuskava sotsiaalse mõõtme kohta. Just selles avalduvad kodanike nõuded, unistused ja hirmud, tööturul olevate või sellest välja jäänute unistused ja hirmud, reaalmajanduse üle kontrolli haaranud ja selle hävitanud finantsturgude ülbuse ohvrite unistused ja hirmud. Seal peitub lootus, et me teeme sellele lõpu, et suuname oma poliitika täieliku tööhõive ning kvaliteetsete ja kõiki kaasavate töökohtade saavutamisele ning et lõpuks muudame Euroopa eesmärgiks tippsaavutused, mitte võitluse sotsiaalsete normide vähendamise nimel."@et⁵
lpv:translated text	". Predsednik Van Rompuy, predsednik Barroso, resnično mi je všeč, kar sem tu danes slišal. Upam, da bo to enako zvenelo naslednji teden, ker smo vsi razumeli – tako kot tudi vi –, da bi to pomenilo, da si lahko in moramo določiti cilje in da lahko izbiramo svojo prihodnost. To bi pomenilo, da ne obstaja gospodarski determinizem, da imamo v svojih rokah glas za politiko, glas za državljane in glas za našo prihodnost. To bi pomenilo, da nam gospodarstvo določa meje in nam zagotavlja sredstva, a cilje postavljamo mi, in gospodarstvo bi moralo služiti družbi in ne ravno nasprotno. To bi pomenilo, kakor je bilo povedano tu danes popoldan, da potrebujemo dolgoročno in ne le kratkoročno strategijo, ker menim, da je to lekcija, ki se je lahko naučimo iz preteklosti. Lekcija, ki se je lahko naučimo iz preteklosti, je, da smo doživeli znatno gospodarsko rast, a to se je zgodilo na podlagi špekulacij, pri katerih niso bili upoštevani pravičnost, poštenost, okolje, prihodnost ali prihodnje generacije. Zato resnično upam, predsedujoči Sveta, da bomo imeli naslednji teden dokumente, ki bodo vsebovali velikopotezno agendo, agendo, ki kaže na trajnost, agendo, ki skrbi, da so gospodarske, socialne in okoljske skrbi združljive, ker so medsebojno odvisne. Rad bi povedal nekaj besed o socialni razsežnosti te agende: tu se kažejo zahteve, sanje in strahovi državljanov, sanje in strahovi tistih, ki se nahajajo na ali izven trga dela, žrtev ošabnosti finančnih trgov, ki so prevzeli nadzor nad realnim gospodarstvom in ga uničili. Tu ležijo upi, da bomo to prekinili, da bomo izdelali politiko za polno zaposlitev, za kakovostna delovna mesta, za delovna mesta, ki vključujejo vse, in da bomo končno poskrbeli, da bo cilj Evrope odličnost in ne boj za nižje socialne standarde."@sl²⁰
lpv:translated text	"Señor Presidente del Consejo y señor Presidente de la Comisión, a mí me suena muy bien la música que he oído esta tarde. Espero que, la semana próxima, la letra sea equivalente, porque ello significaría que, efectivamente, hemos comprendido todos —ustedes también— que tenemos que señalarnos y que podemos señalarnos objetivos, y que podemos elegir nuestro futuro. Significaría que no hay ningún determinismo económico, que hay una voz para la política, que hay una voz para los ciudadanos, que hay una voz para nuestro futuro en nuestras propias manos, que la economía nos señala límites, efectivamente, y nos proporciona medios, pero que los objetivos somos nosotros y que la economía debe estar al servicio de la sociedad, y no al revés. Significaría que necesitamos, como se ha dicho esta tarde aquí, una estrategia de largo plazo, no solamente de corto plazo, porque creo que esa es la lección del pasado. La lección del pasado es que hemos tenido crecimientos económicos muy importantes, pero sobre bases especulativas, sobre bases que no han tenido en cuenta la justicia, la equidad, el medio ambiente, el futuro, las generaciones futuras. Ojalá así, por tanto, señor Presidente, tengamos la semana que viene papeles con una agenda ambiciosa, una agenda que señale la sostenibilidad, una agenda que haga compatibles —porque son interdependientes— lo económico, lo social y lo ambiental. Y una palabra sobre la dimensión social de la agenda: ahí cristalizan las demandas, los sueños y los temores de los ciudadanos; los sueños y los temores de los que están dentro y los que están fuera del mercado de trabajo, de las víctimas de la soberbia de los mercados financieros que se han adueñado de la economía real y la han destruido. Ahí están las esperanzas de que pongamos límite, de que hagamos una política por el pleno empleo, por empleos de calidad, por empleos inclusivos para todos, y de que hagamos que, por fin, el objetivo de Europa sea la excelencia y no la lucha por rebajar los estándares sociales."@mt¹⁵
lpv:unclassifiedMetadata	"Alejandro Cercas (S&D ). -"¹⁵
lpv:translated text	"Pane předsedo Van Rompuyi, pane předsedo Barroso, skutečně mi zní krásně, co jsem dnes slyšel. Doufám, že stejná lyrika bude zaznívat příští týden, protože jak jsme všichni pochopili – stejně jako vy –, znamenalo by to, že si můžeme a musíme sami stanovit cíle a můžeme si vybrat svou budoucnost. To by znamenalo, že neexistuje žádný politický determinismus, že politici a občané mají sami právo rozhodovat o vlastní budoucnosti. Znamenalo by to, že ekonomika nám stanovuje limity a poskytuje nám prostředky, ale cíle si stanovujeme my, a že ekonomika by měla sloužit společnosti, nikoli opačně. Znamenalo by to, jak zde bylo řečeno toto dopoledne, že potřebujeme dlouhodobou a ne pouze krátkodobou strategii, protože se domnívám, že se v tomto můžeme poučit z minulosti. Z minulosti si můžeme vzít poučení, že jsme zažili značný hospodářský růst, ale na základě spekulací, které nebraly v úvahu právo, spravedlnost, životní prostředí, budoucnost nebo budoucnost dalších generací. Proto skutečně doufám, pane úřadující předsedo Rady, že příští týden budeme mít k dispozici dokumenty obsahující ambiciózní program, program, který směřuje k udržitelnému rozvoji, program, který slučuje hospodářské a sociální zájmy a zájmy v oblasti životního prostředí, protože jsou vzájemně závislé. Nyní bych chtěl říci několik slov o sociálním rozměru programu: to je oblast, ve které se projevují potřeby, sny a obavy občanů, sny a obavy těch, kteří jsou uvnitř a vně pracovního trhu, obětí arogance finančních trhů, které převzaly kontrolu nad reálnou ekonomikou a zničily ji. Je to oblast, ve které spočívá naděje, že s takovou situací skoncujeme, že vytvoříme politiku pro plnou zaměstnanost, pro kvalitní pracovní příležitosti, pro pracovní příležitosti, které počítají se všemi občany, a že konečně vytvoříme pro Evropu vynikající cíle, místo abychom bojovali za snižování sociálních norem."@cs¹
lpv:translated text	"Vážený pán predseda Van Rompuy, pán predseda Barroso, to, čo som dnes počul, znie naozaj pekne. Dúfam, že budúci týždeň budú vyjadrenia rovnaké, pretože, ako sme pochopili, ako ste pochopili aj vy, znamenalo by to, že si môžeme a musíme stanoviť ciele a že si môžeme zvoliť svoju budúcnosť. Znamenalo by to, že neexistuje hospodársky determinizmus, že máme vo vlastných rukách hlas za politiku, hlas za občanov a hlas za našu budúcnosť. Znamenalo by to, že hospodárstvo nám vytvára obmedzenia a poskytuje prostriedky, ale ciele si stanovujeme sami, a že hospodárstvo by malo slúžiť spoločnosti a nie naopak. Znamenalo by to, ako už bolo dnes popoludní uvedené, že potrebujeme dlhodobú, nielen krátkodobú stratégiu, pretože som presvedčený, že toto je ponaučenie, ktoré si môžeme zobrať z minulosti. Ponaučenie, ktoré si môžeme zobrať z minulosti, spočíva v tom, že sme zažili značný hospodársky rast, ale bolo to na základe špekulácií, ktoré nezohľadňovali otázky spravodlivosti, čestnosti, životného prostredia, budúcnosti alebo budúcich generácií. Pán úradujúci predseda Rady, naozaj preto dúfam, že nasledujúci týždeň budeme mať k dispozícii dokumenty s ambicióznym programom, programom zameraným na udržateľnosť, programom, ktorý bude zlučovať hospodárske a sociálne otázky a otázku životného prostredia, pretože navzájom súvisia. V tejto chvíli by som sa rád v krátkosti vyjadril o sociálnom rozmere programu. Teda o oblasti, v ktorej sa prejavujú požiadavky, sny a obavy občanov, sny a obavy tých, ktorí sa nachádzajú na trhu práce a mimo neho, obetí arogancie finančných trhov, ktorá ovládla a zničila reálnu ekonomiku. V tejto oblasti prevláda nádej, že tento vývoj zastavíme, že vytvoríme politiku pre plnú zamestnanosť, kvalitné pracovné miesta, ktoré budú dostupné pre všetkých, a že cieľom Európy sa konečne stane špičková kvalita a nie boj s cieľom znižovať sociálne normy."@sk¹⁹
lpv:translated text	"Pirmininke H. Van Rompuy, Pirmininke J. M. Barroso, man iš tikrųjų patiko šiandienos kalbos. Tikiuosi, kitą savaitę daina bus ta pati, nes kaip visi suprantame – taip pat ir jūs – tai reiškia, kad galime ir privalome patys nusistatyti tikslus ir pasirinkti savo ateitį. Tai reiškia, kad nėra ekonominio determinizmo, kad politikos, piliečių ir ateities balsas – mūsų rankose. Tai reiškia, kad ekonomika nustato mums ribas ir suteikia priemonių, bet tikslus pasirenkame mes, ir kad ekonomika turėtų tarnauti visuomenei, o ne atvirkščiai. Tai reiškia, kad, kaip jau minėta šią popietę, reikia ilgalaikės, o ne tik vidutinės trukmės strategijos, nes, manau, kad galime pasimokyti iš praeities pamokų. Praeities pamoka, iš kurios galime pasimokyti, yra ta, kad patyrėme didelį ekonomikos augimą, tačiau per spekuliacijas, kurios lėmė tai, kad nepaisyta teisingumo, aplinkos, ateities ar ateities kartų. Todėl, Tarybos pirmininke, iš tikrųjų tikiuosi, kad kitą savaitę jau turėsime dokumentus, kuriuose bus numatyta plataus užmojo darbotvarkė, tokia darbotvarkė, kuri būtų nukreipta į tvarumą, darbotvarkė, kuri leistų suderinti ekonominius, socialinius ir aplinkos apsaugos reikalus, nes jie susiję tarpusavyje. Norėčiau tarti keletą žodžių apie socialinį darbotvarkės aspektą: joje turi aiškiai atsispindėti piliečių reikalavimai, svajonės ir baimės; svajonės ir baimės tų, kurie yra darbo rinkoje ir už jos ribų, tų, kurie nukentėjo nuo pasipūtimo finansų rinkose, pasipūtimo, kuris užvaldė ir sunaikino realiąją ekonomiką. Joje glūdi viltys, kad padarysime tam galą, sukursime politiką, skirtą visiškam užimtumui, kokybiškoms darbo vietoms, darbo vietoms, kurios prieinamos visiems, ir kad galiausiai Europos tikslas bus tobulybės siekimas, o ne kova dėl socialinių standartų mažinimo."@lt¹⁴
lpv:translated text	"Panie przewodniczący Van Rompuy, panie przewodniczący Barroso! Naprawdę bardzo mnie cieszą dzisiejsze wypowiedzi. Mam nadzieję, że w przyszłym tygodniu ich słowa będą takie same, ponieważ oznaczałoby to, co wszyscy podobnie jak panowie, dziś zrozumieliśmy, że możemy ustanawiać cele i możemy decydować o naszej przyszłości. Oznaczałoby to brak gospodarczego determinizmu oraz głos na rzecz strategii politycznej, głos na rzecz obywateli, głos na rzecz naszej przyszłości spoczywającej w naszych rękach. Oznaczałoby to, że gospodarka wyznacza nam granice i daje nam środki, ale to my ustalamy cele i że to gospodarka powinna służyć społeczeństwu, a nie odwrotnie. Oznaczałoby to, że – jak już dziś tu wspomniano – potrzebujemy długoterminowej, a nie tylko krótkoterminowej strategii, ponieważ moim zdaniem taką naukę możemy wynieść z przeszłości. Nauka, którą możemy z niej wynieść jest taka, że doświadczyliśmy znaczącego wzrostu gospodarczego, ale opartego na spekulacji, która nie uwzględniała sprawiedliwości, uczciwości, środowiska, przyszłości i przyszłych pokoleń. Urzędujący panie przewodniczący Rady! Mam zatem nadzieję, że w przyszłym tygodniu otrzymamy dokumenty zawierające ambitny plan działania, który koncentruje się na zrównoważonym rozwoju, który sprawia, że problemy gospodarcze, społeczne i środowiskowe stają się kompatybilne, ponieważ są współzależne. Teraz chciałbym powiedzieć kilka słów o społecznym wymiarze planu: w tym wymiarze wyrażane są żądania, marzenia i obawy obywateli, marzenia i obawy podmiotów na rynku pracy i poza nim, ofiar aroganckiego postępowania rynków finansowych, które doprowadziło do przejęcia kontroli nad gospodarką realną i ją zniszczyło. W wymiarze społecznym cała nadzieja, że położymy kres obecnej sytuacji, że zrealizujemy politykę na rzecz pełnego zatrudnienia, dobrych miejsc pracy, miejsc pracy dostępnych dla wszystkich i że w końcu zamiast obniżać standardy społeczne przyjmiemy w Europie cel dążenia do doskonałości."@pl¹⁶
lpv:translated text	". Van Rompuy elnök úr, Barroso elnök úr! Nagyon is kedvemre való mindaz, amit ma hallottam. Bízom benne, hogy a dal a jövő héten is hasonlóan szól majd, mivel ahogyan valamennyien – és Önök is – megértettük, ez azt jelentené, hogy célokat lehet és kell kitűznünk magunk elé, és hogy magunk dönthetünk a jövőnkről. Azt jelentené, hogy nincs gazdasági determinizmus, hogy van hangja a politikának, a polgároknak és a saját kezünkben tartott jövőnek. Azt jelentené, hogy a gazdaság korlátokat szab nekünk és biztosítja számunkra az eszközöket, ugyanakkor azt is, hogy a célkitűzéseket mi fogalmazzuk meg, illetve hogy a gazdaságnak kell szolgálnia a társadalmat, nem pedig fordítva. Azt jelentené, ahogyan az ma délután már elhangzott, hogy rövid távú stratégia helyett hosszú távú stratégiára van szükségünk, mivel úgy vélem, ezt a tanulságot vonhatjuk le a korábbiakból. Azt a tanulságot vonhatjuk le a múltból, hogy jelentős gazdasági növekedést élvezhettünk, ám az spekulációs alapra épült, amely nem veszi figyelembe az igazságosságot, a tisztességet, a környezetet, a jövőt vagy a jövő generációkat. Bízom benne ezért, tanácsi elnök úr, hogy az elkövetkező héten ambiciózus menetrendet tartalmazó dokumentumokra számíthatunk, olyan menetrendet, amely a fenntarthatóság irányába mutat, amely összeegyeztethetővé teszi a gazdasági, társadalmi és környezeti megfontolásokat, ezek ugyanis kölcsönösen feltételezik egymást. Most a menetrend szociális dimenziójáról szólnék néhány szót: itt érvényesülnek a polgárok követelései, álmai és félelmei, a munkaerőpiacon lévők és az onnan kiszorultak álmai és félelmei, a pénzügyi piacok arroganciájának áldozataiéi, amely ellenőrzés alá vonta a reálgazdaságot, majd tönkretette azt. Itt összpontosulnak azok a remények, hogy mindennek véget vetünk, hogy megvalósítjuk a teljes foglalkoztatás politikáját, a minőségi munkahelyek és a mindenki számára elérhető munkahelyek politikáját, valamint hogy végre a kiválóságot, nem pedig a szociális normák csökkentéséért vívott harcot tűzzük ki célként Európa számára."@hu¹¹
lpv:translated text	"Ordförande Van Rompuy, ordförande Barroso! Jag tycker verkligen om vad jag har hört i dag. Jag hoppas att texten kommer att lyda likadant nästa vecka, för som vi alla har insett – liksom ni – skulle det innebära att vi kunde och måste sätta upp mål för oss själva och att vi själva kunde bestämma hur framtiden skulle se ut. Det skulle innebära en avsaknad av ekonomisk determinism, att det fanns en politisk röst, en röst för medborgarna, en röst för att vår framtid ska ligga i våra händer. Det skulle innebära att ekonomin skapade gränser för oss och gav oss medel, men att det var vi som satte upp målen och att ekonomin snarare tjänade samhället än tvärtom. Det skulle innebära att vi, vilket har nämnts här under eftermiddagen, måste ha en långsiktig strategi, inte bara en kortsiktig, för det är enligt min uppfattning en lärdom vi kan dra av det förgångna. Den lärdom vi kan dra av det förgångna är att vi har upplevt en betydande ekonomisk tillväxt, men detta utifrån spekulation, utan beaktande av rimlighet, rättvisa, miljö, framtid eller framtida generationer. Därför hoppas jag verkligen att vi nästa vecka kommer att ha dokument som innehåller en ambitiös dagordning, en dagordning där hållbarhet tas upp, en dagordning där behov på det ekonomiska, sociala och miljömässiga området görs förenliga, för de är inbördes beroende av varandra. Nu vill jag säga några ord om dagordningens sociala dimension: det är här som medborgarnas krav, drömmar och farhågor ska ges uttryck, drömmar och farhågor hos dem som befinner sig på eller utanför arbetsmarknaden, hos offren för arrogansen på de finansiella marknaderna som har tagit kontroll över realekonomin och ödelagt den. Det är här som hoppet finns om att vi ska sätta stopp för detta, att vi ska skapa en politik för full sysselsättning, för kvalitetsarbeten, för arbeten som inbegriper alla, och att vi till sist kommer att göra kompetens till EU:s målsättning i stället för kampen för att sänka den sociala standarden."@sv²²
lpv:translated text	"Arvoisa Eurooppa-neuvoston puheenjohtaja Van Rompuy, arvoisa komission puheenjohtaja Barroso, pidän todellakin tänään kuulemieni puheiden sävystä. Toivon, että sävy säilyy ensi viikollakin, sillä se tarkoittaisi sitä (kuten me kaikki teidän tavoin olemme ymmärtäneet), että voimme ja että meidän on voitava asettaa tavoitteita sekä voimme itse valita tulevaisuutemme. Tämä tarkoittaisi taloudellisen determinismin puuttumista, poliittisen ja kansalaisten äänen kuulumista sekä sitä, että voimme itse vaikuttaa tulevaisuuteemme. Tämä tarkoittaisi sitä, että talous asettaa meille rajat ja tarjoaa meille välineet, mutta tavoitteet asetamme me itse. Talouden olisi myös palveltava yhteiskuntaa eikä toisinpäin. Tämä tarkoittaisi myös sitä, että kuten täällä on jo tänä iltapäivänä todettu, tarvitsemme kauaskantoista strategiaa yksistään lyhytaikaisen sijasta, koska tämän me voimme minusta oppia menneistä tapahtumista. Voimme oppia menneistä tapahtumista sen, että olemme saaneet kokea huomattavan talouskasvun, mutta se perustuu spekulaatioille, joissa ei ole otettu huomioon oikeudenmukaisuutta, rehellisyyttä, ympäristöä, tulevaisuutta eikä sukupolvien tulevaisuutta. Siksi toivon todellakin, arvoisa neuvoston puheenjohtaja, että saamme ensi viikolla asiakirjoja, jotka pitävät sisällään kunnianhimoisen asialistan, jossa otetaan huomioon kestävä kehitys ja jossa taloudelliset, sosiaaliset ja ympäristönäkökohdat otetaan tasaveroisesti huomioon, koska ne ovat toisistaan riippuvaisia. Seuraavaksi haluaisin sanoa muutaman sanan asialistan sosiaalisesta ulottuvuudesta: tässä tulevat ilmi kansalaisten vaatimukset, toiveet ja pelot, työmarkkinoilla ja niiden ulkopuolella olevien kansalaisten sekä reaalitalouden vallanneiden ja tuhonneiden rahoitusmarkkinoiden ylimielisyyden uhrien toiveet ja pelot. Tässä yhteydessä toivomme, että voimme panna lopun tälle, voimme harjoittaa politiikkaa täystyöllisyyden sekä kaikille mahdollisten laadukkaiden työpaikkojen puolesta, ja että voimme lopultakin tehdä Eurooppa-tavoitteesta menestyvän sosiaalisten normien heikentämispyrkimysten sijasta."@fi⁷
lpv:translated text	"Πρόεδρε Van Rompuy, Πρόεδρε Barroso, μου αρέσουν πραγματικά αυτά που άκουσα σήμερα. Ελπίζω ότι θα ακούσουμε τα ίδια λόγια την προσεχή εβδομάδα, διότι όπως όλοι καταλάβαμε –όπως και εσείς– αυτό θα σήμαινε ότι μπορούμε και πρέπει να θέσουμε στόχους και ότι μπορούμε να επιλέξουμε το μέλλον μας. Θα σήμαινε ότι δεν υπάρχει οικονομικός ντετερμινισμός, ότι υπάρχει μια φωνή για την πολιτική, μια φωνή για τους πολίτες, μια φωνή για το μέλλον μας στα ίδια μας τα χέρια. Θα σήμαινε ότι η οικονομία θέτει όρια για εμάς και μας παρέχει τα μέσα, αλλά ότι οι στόχοι τίθενται από εμάς και ότι η οικονομία υπηρετεί την κοινωνία και όχι το αντίθετο. Θα σήμαινε ότι, όπως ειπώθηκε εδώ σήμερα το απόγευμα, χρειαζόμαστε μια μακροπρόθεσμη στρατηγική, όχι απλώς μια βραχυπρόθεσμη στρατηγική, διότι πιστεύω ότι αυτό είναι το δίδαγμα που μπορούμε να αντλήσουμε από το παρελθόν. Το δίδαγμα που μπορούμε να αντλήσουμε από το παρελθόν είναι ότι βιώσαμε σημαντική οικονομική ανάπτυξη, αλλά βάσει της κερδοσκοπίας, η οποία δεν έλαβε υπόψη τη δικαιοσύνη, την τιμιότητα, το περιβάλλον, το μέλλον ή τις μελλοντικές γενιές. Ελπίζω λοιπόν πραγματικά, κύριε Προεδρεύοντα του Συμβουλίου, ότι την προσεχή εβδομάδα, θα έχουμε έγγραφα που θα περιέχουν μια φιλόδοξη ατζέντα, μια ατζέντα που θα οδηγεί σε αειφορία, μια ατζέντα που θα καθιστά συμβατές τις οικονομικές, κοινωνικές και περιβαλλοντικές ανησυχίες, διότι είναι αλληλεξαρτώμενες. Θα ήθελα τώρα να πω λίγα λόγια για την κοινωνική διάσταση της ατζέντας: εκεί εκδηλώνονται οι απαιτήσεις, τα όνειρα και οι φόβοι των πολιτών, τα όνειρα και οι φόβοι εκείνων που βρίσκονται εντός και εκτός της αγοράς εργασίας, των θυμάτων της υπεροψίας των χρηματοπιστωτικών αγορών, η οποία πήρε τον έλεγχο της πραγματικής οικονομίας και την κατέστρεψε. Εκεί εναπόκεινται οι ελπίδες ότι θα θέσουμε τέλος σε αυτό, ότι θα χαράξουμε μια πολιτική για πλήρη απασχόληση, για ποιοτικές θέσεις εργασίες, για θέσεις εργασίας χωρίς αποκλεισμούς, και ότι θα καταφέρουμε τελικά να επιτύχουμε την αντικειμενική υπεροχή της Ευρώπης αντί να αγωνιζόμαστε για τη μείωση των κοινωνικών προτύπων."@el¹⁰
lpv:translated text	"Fru formand, hr. Van Rompuy, hr. Barroso! Jeg synes virkelig godt om det, der er blevet sagt i dag. Jeg håber, at teksten vil være den samme næste uge, for som vi alle har forstået, og som De har forstået, vil dette betyde, at vi kan og skal fastlægge mål for os selv, og at vi kan vælge vores fremtid. Det vil betyde, at der ikke er nogen økonomisk determinisme, at der er en politisk stemme, en stemme for borgerne og en stemme for fremtiden i vores egne hænder. Det vil betyde, at økonomien begrænser os og tilvejebringer midler til os, men at vi sætter målene, og at økonomien er til for samfundet i stedet for omvendt. Det vil betyde, at vi, som det tidligere blev sagt, har behov for en langsigtet strategi og ikke blot en kortsigtet strategi, for jeg mener, at det er det, vi kan lære af tidligere tiders fejltagelser. Det, vi kan lære fra tidligere tider, er at vi har oplevet en betydelig økonomisk vækst, men at dette er sket på spekulationsbasis, hvor der ikke er taget højde for retfærdighed, ærlighed, miljøet, fremtiden eller de fremtidige generationer. Jeg håber derfor inderligt, at vi næste uge vil være i besiddelse af dokumenter, der indeholder en ambitiøs dagsorden, som går i retning af bæredygtighed, og som forener økonomiske, sociale og miljømæssige hensyn, fordi disse er indbyrdes afhængige. Jeg vil nu gerne sige et par ord om dagsordenens sociale dimension, for det er her borgernes krav, drømme og frygt kommer til udtryk, nemlig de drømme og den frygt, som præger personer på og uden for arbejdsmarkedet, og personer, der er ofre for finansmarkedernes arrogance, som har taget styringen over den virkelige økonomi og ødelagt den. Netop her ligger håbet om, at vi vil sætte en stopper for dette, og at vi vil udarbejde en politik for fuld beskæftigelse, for kvalitetsarbejdspladser, for arbejdspladser, der kan rumme alle, og at vi omsider vil fremme de positive aspekter i Europas mål i stedet for at kæmpe en kamp om at sænke den sociale standard."@da²
lpv:translated text	"Mijnheer Van Rompuy, mijnheer Barroso, wat ik vanavond gehoord heb klinkt mij als muziek in de oren. Ik hoop dat volgende week de toon hetzelfde zal zijn, want we hebben allemaal wel begrepen – en u ook – dat dit zou betekenen dat we onszelf doelen kunnen en moeten stellen, en dat we zelf kunnen kiezen hoe onze toekomst eruit zal zien. Het zou betekenen dat er geen economisch determinisme is, dat er een rol is weggelegd voor de politiek, dat de burgers een stem hebben, en dat de toekomst in onze eigen handen ligt. Het zou betekenen dat de economie ons grenzen stelt en ons de middelen levert, maar dat wijzelf de doelen stellen, en dat de economie in dienst moet staan van de samenleving en niet andersom. Het zou betekenen dat we – zoals hier vanmiddag al eerder is gezegd – een strategie voor de lange termijn nodig hebben, want ik denk dat dit de les is die we uit het verleden kunnen leren. De les uit het verleden is dat we een aanzienlijke economische groei hebben doorgemaakt, maar wel een groei die gebaseerd was op speculatie en geen rekening hield met rechtmatigheid, rechtvaardigheid, het milieu, de toekomst of toekomstige generaties. Ik hoop dus echt, mijnheer de fungerend voorzitter van de Raad, dat er volgende week documenten zullen zijn die een ambitieuze agenda bevatten, een agenda die gericht is op duurzaamheid, een agenda die het economische en het sociale aspect en dat van het milieu met elkaar verenigt, want die drie kunnen niet los van elkaar gezien worden. Ik wil kort iets zeggen over de sociale dimensie van de agenda. Dat is de dimensie waarin de wensen, de dromen en de angsten van de burgers tot uiting komen; de dromen en de angsten van degenen die zich binnen en buiten de arbeidsmarkt bevinden, van de slachtoffers van de arrogantie van de financiële markten die de controle hebben verkregen over de reële economie en haar kapot hebben gemaakt. Hierin ligt de hoop dat wij dit proces een halt zullen toeroepen, dat wij een beleid zullen voeren voor volledige werkgelegenheid, voor banen van goede kwaliteit, voor inclusieve banen voor iedereen. Het uiteindelijke doel van Europa moet zijn ons hierin te onderscheiden, in plaats van te streven naar de verlaging van de levensstandaard."@nl³
lpv:translated text	"Priekšsēdētāj priekšsēdētāj ! Man patiešām patīk tas, ko es dzirdēju šodien. Es ceru, ka noskaņojums būs tāds pats nākamnedēļ, jo, kā mēs visi esam sapratuši — un arī jūs —, tas nozīmētu, ka mēs varam noteikt un mums jānosaka pašiem mērķi un ka mēs varam izvēlēties savu nākotni. Tas nozīmētu, ka nav ekonomiskas nolemtības, ka mūsu pašu rokās ir balss par politiku, balss par pilsoņiem, balss par mūsu nākotni. Tas nozīmētu, ka ekonomika nosaka mums robežas un nodrošina mūs ar līdzekļiem, bet mērķus nosakām mēs, un ekonomikai ir jākalpo sabiedrībai, nevis otrādi. Tas nozīmētu, ka mums, kā to šopēcpusdien te ir teikuši, ir vajadzīga ilgtermiņa stratēģija, nevis tikai īstermiņa stratēģija, jo, manuprāt, tā ir mācība, ko varam gūt no pagātnes. Pagātnes mācība ir tā, ka esam piedzīvojuši ievērojamu ekonomisko izaugsmi, bet tā ir balstījusies uz spekulāciju, kas nav ņēmusi vērā tiesiskumu, taisnīgumu, vidi, nākamo paaudžu nākotni. Tāpēc es patiešām ceru, Padomes priekšsēdētāj, ka nākamnedēļ mēs saņemsim dokumentus, kuros būs vērienīga darba programma, programma, kas būs vērsta uz ilgtspēju, programma, kas atbilstīgi saskaņos ekonomiskās, sociālās un vides vajadzības, jo tās ir savstarpēji atkarīgas. Tagad es vēlos teikt dažus vārdus par darba programmas sociālo dimensiju: tieši te izpaužas pilsoņu prasības, sapņi un bažas, sapņi un bažas, ko izjūt cilvēki darba tirgū vai ārpus tā, kas ir kļuvuši par upuri finanšu tirgu augstprātībai, kuri sagrāba kontroli pār reālo ekonomiku, iznīcinot to. Tieši te ir cerības, ka mēs tam pieliksim punktu, ka mēs radīsim politiku par pilnīgu nodarbinātību, kvalitatīvām darbavietām, darbavietām, kas ir pieejamas visiem un kas galu galā par Eiropas mērķi izvirzīs izcilību, nevis cīņu par sociālo standartu pazemināšanu."@lv¹³
lpv:translated text	"President Van Rompuy, President Barroso, I really like the sound of what I have heard today. I hope that the lyrics will be the same next week, because as we have all understood – as have you – that would mean that we can and must set ourselves objectives, and that we can choose our future. It would mean that there is no economic determinism, that there is a voice for politics, a voice for citizens, a voice for our future in our own hands. It would mean the economy sets limits for us and provides us with the means, but that the objectives are set by us, and that the economy should be serving society rather than the other way around. It would mean that, as has been said here this afternoon, we need a long-term strategy, not just a short-term strategy, because I believe that is the lesson we can learn from the past. The lesson we can learn from the past is that we have experienced considerable economic growth, but on the basis of speculation, which has not taken into account justice, fairness, the environment, the future or future generations. I therefore really hope, President-in-Office of the Council, that next week, we will have documents that contain an ambitious agenda, an agenda that points to sustainability, an agenda that makes economic, social and environmental concerns compatible, because they are interdependent. I would now like to say a few words about the social dimension of the agenda: that is where the demands, dreams and fears of citizens are manifested, the dreams and fears of those that are within and outside the labour market, of the victims of the arrogance of the financial markets, which has taken control of the real economy and destroyed it. That is where the hopes lie that we will put an end to this, that we will make a policy for full employment, for quality jobs, for jobs that are inclusive for all, and that we will finally make Europe’s objective excellence rather than the fight to lower social standards."@en⁴
lpv:spoken text	"Señor Presidente del Consejo y señor Presidente de la Comisión, a mí me suena muy bien la música que he oído esta tarde. Espero que, la semana próxima, la letra sea equivalente, porque ello significaría que, efectivamente, hemos comprendido todos —ustedes también— que tenemos que señalarnos y que podemos señalarnos objetivos, y que podemos elegir nuestro futuro. Significaría que no hay ningún determinismo económico, que hay una voz para la política, que hay una voz para los ciudadanos, que hay una voz para nuestro futuro en nuestras propias manos, que la economía nos señala límites, efectivamente, y nos proporciona medios, pero que los objetivos somos nosotros y que la economía debe estar al servicio de la sociedad, y no al revés. Significaría que necesitamos, como se ha dicho esta tarde aquí, una estrategia de largo plazo, no solamente de corto plazo, porque creo que esa es la lección del pasado. La lección del pasado es que hemos tenido crecimientos económicos muy importantes, pero sobre bases especulativas, sobre bases que no han tenido en cuenta la justicia, la equidad, el medio ambiente, el futuro, las generaciones futuras. Ojalá así, por tanto, señor Presidente, tengamos la semana que viene papeles con una agenda ambiciosa, una agenda que señale la sostenibilidad, una agenda que haga compatibles —porque son interdependientes— lo económico, lo social y lo ambiental. Y una palabra sobre la dimensión social de la agenda: ahí cristalizan las demandas, los sueños y los temores de los ciudadanos; los sueños y los temores de los que están dentro y los que están fuera del mercado de trabajo, de las víctimas de la soberbia de los mercados financieros que se han adueñado de la economía real y la han destruido. Ahí están las esperanzas de que pongamos límite, de que hagamos una política por el pleno empleo, por empleos de calidad, por empleos inclusivos para todos, y de que hagamos que, por fin, el objetivo de Europa sea la excelencia y no la lucha por rebajar los estándares sociales."@es²¹
lpv:translated text	"Präsident Van Rompuy, Präsident Barroso, es hört sich gut an, was ich heute gehört habe. Ich hoffe, dass die Texte nächste Woche die gleichen sein werden, denn wir haben – genau wie Sie – alle verstanden dass dies bedeuten würde, dass wir uns selbst Ziele setzen können und müssen, und dass wir unsere Zukunft wählen können. Es würde bedeuten, dass kein wirtschaftlicher Determinismus existiert, dass es eine einzige Stimme für das politische Leben, eine einzige Stimme für die Bürgerinnen und Bürger, eine einzige Stimme für unsere Zukunft, die in unseren eigenen Händen liegt, gibt. Es würde bedeuten, dass uns die Wirtschaft Grenzen setzt und uns mit den Mitteln ausstattet, aber dass die Ziele durch uns gesetzt werden, und dass die Wirtschaft eher der Gesellschaft als umgekehrt dienen sollte. Es würde bedeuten, dass wir – wie hier an diesem Nachmittag gesagt worden ist – eine lang- und nicht nur eine kurzfristige Strategie benötigen; weil ich glaube, dass dies die Lektion ist, die wir aus der Vergangenheit lernen können. Die Lektion, die wir aus der Vergangenheit lernen können ist, dass wir ein beträchtliches Wirtschaftswachstum erlebt haben – aber auf der Grundlage von Spekulationen, die Recht, Fairness, die Umwelt, die Zukunft oder zukünftige Generationen unberücksichtigt ließen. Ich hoffe daher wirklich, Herr amtierender Präsident des Rates, dass wir kommende Woche Unterlagen mit einer ehrgeizigen Agenda erhalten. Einer Agenda, die auf die Nachhaltigkeit verweist, einer Agenda, die wirtschaftliche, soziale und Umweltbelange, da sie wechselseitig voneinander abhängen, kompatibel macht. Ich möchte jetzt einige Worte über die soziale Dimension der Agenda sagen: dort sind die Forderungen, Träume und Ängste der Bürgerinnen und Bürger manifestiert, die Träume und Ängste jener, die sich innerhalb und außerhalb des Arbeitsmarktes befinden, der Opfer der Arroganz der Finanzmärkte, die die Kontrolle über die Realwirtschaft übernommen und diese zerstört haben. Dort liegen die Hoffnungen, dass wir dem ein Ende setzen; dass wir eine Politik für Vollbeschäftigung, für hochwertige Arbeitsplätze gestalten, für Arbeitsplätze, die alle erreichen. Und dass die Ziele Europas schlussendlich zu hervorragenden Leistungen und nicht zu einem Kampf gegen die Absenkung von Sozialstandards führen."@de⁹
lpv:translated text	"Senhor Presidente Van Rompuy, Senhor Presidente Barroso, gosto realmente da música que ouvi aqui esta tarde. Faço votos para que na próxima semana a letra seja a mesma, pois isso significaria que todos nós compreendemos - e os senhores também - que podemos e devemos fixar metas a nós mesmos e que podemos escolher o nosso futuro. Significaria que não há qualquer determinismo económico, que há uma voz para a política, uma voz para os cidadãos, uma voz para o nosso futuro nas nossas próprias mãos. Significaria que a economia nos estabelece limites e nos proporciona meios, mas que quem define os objectivos somo somos nós e que a economia é que deve estar ao serviço da sociedade, e não o contrário. Significaria, também que, conforme foi dito esta tarde, precisamos de uma estratégia a longo prazo, não só a curto prazo, pois julgo que é essa a lição que podemos retirar do passado. E a lição do passado é que nós conhecemos um crescimento económico considerável, mas com base especulação, uma base que não teve em conta a justiça, a equidade, o ambiente, o futuro ou as gerações vindouras. Por isso espero realmente, Senhor Presidente, que na próxima semana tenhamos documentos que contenham uma agenda ambiciosa, uma agenda que destaque a sustentabilidade, uma agenda que torne compatíveis - porque são interdependentes — as preocupações de ordem económica, social e ambiental. Gostaria de dizer agora algumas palavras a respeito da dimensão social da agenda: é aí que se manifestam as exigências, os sonhos e as inquietações dos cidadãos, os sonhos e inquietações daqueles que estão dentro e daqueles que estão que estão fora do mercado de trabalho, das vítimas da arrogância dos mercados financeiros, que assumiram o controlo da economia real e que a destruíram. É aí que residem as esperanças de que ponhamos fim a esta situação, de que façamos uma política em prol do pleno emprego, em prol de empregos de qualidade, de empregos que sejam inclusivos para todos, e de que pugnemos por que o objectivo da Europa seja a excelência e não a luta pelo declínio dos padrões sociais."@pt¹⁷
lpv:unclassifiedMetadata	"Alejandro Cercas (S&D )."⁸
lpv:translated text	"Presidente Van Rompuy, Presidente Barroso, quello che ho sentito oggi era musica per le mie orecchie. Spero che il ritornello non cambi la settimana prossima, poiché, da quello che abbiamo capito tutti – e da quanto avete detto – potremo e dovremo fissarci degli obbiettivi e potremo scegliere il nostro futuro. Quanto avete detto infatti implica che non esiste alcun determinismo economico, che esiste una voce per la politica, per i cittadini, per il nostro futuro che è nelle nostre mani. L’economia fissa dei limiti per noi e ci fornisce i mezzi, ma gli obiettivi spettano a noi. E’ l’economia che deve servire la società e non viceversa. Stando a quanto è stato detto oggi pomeriggio, occorre una strategia a lungo termine, non solo una strategia a breve termine, in quanto è questo l’insegnamento che possiamo trarre dal passato. Infatti abbiamo avuto una crescita economica considerevole, ma si è basata sulla speculazione, non tenendo conto della giustizia, della correttezza, dell’ambiente, del futuro e delle generazioni future. Pertanto spero veramente, Presidente in carica del Consiglio, che la prossima settimana ci vengano presentati documenti in cui si delinei programma ambizioso, un programma teso alla sostenibilità, un programma che riunisca le preoccupazioni economiche, sociali e ambientali, poiché tali tematiche sono interdipendenti. Ora tengo a formulare alcune osservazioni sulla dimensione sociale del programma: in questa sfera si manifestano le istanze, i sogni e le paure dei cittadini, di coloro che sono all’interno e al di fuori del mercato del lavoro, delle vittime dell’arroganza dei mercati finanziari che hanno preso il sopravvento sull’economia reale e l’hanno distrutta. Speriamo di riuscire a mettere fine a questo fenomeno, speriamo di riuscire a varare una politica volta ad assicurare la piena occupazione, un’occupazione di qualità, che includa tutti, e che gli obiettivi dell’Europa puntino all’eccellenza invece di fomentare la lotta in atto per l’abbassamento degli standard sociali."@it¹²
lpv:unclassifiedMetadata	"ES)"⁸
lpv:translated text	"( Monsieur le Président Van Rompuy, Monsieur le Président Barroso, j'aime beaucoup la musique de ce que j'ai entendu aujourd'hui. J’espère que les paroles seront les mêmes la semaine prochaine, parce que comme nous l'avons tous compris, et comme vous l'avez compris également, cela voudrait dire que nous pouvons et que nous devons nous fixer des objectifs et que nous pouvons choisir notre avenir. Cela signifierait qu’il n’y a pas de déterminisme économique, qu’il y a une voix pour la politique, une voix pour les citoyens, une voix pour notre avenir dans nos mains. Cela signifierait que l'économie nous impose des limites et nous donne des moyens, mais que c’est nous qui définissons les objectifs, et que l’économie doit être au service de la société et non le contraire. Cela signifierait, comme on l’a dit ici même cet après-midi, que nous avons besoin d’une stratégie à long terme et pas seulement à court terme, parce que je pense que telle est la leçon que nous pouvons tirer du passé. La leçon que nous pouvons tirer du passé est que nous avons connu une croissance économique considérable, mais que cette croissance, qui reposait sur la spéculation, a ignoré la justice, l’équité, l’environnement, l’avenir et les générations futures. J’espère donc sincèrement, Monsieur le Président en exercice du Conseil, que nous aurons la semaine prochaine des documents contenant un programme ambitieux, un programme orienté vers la durabilité, un programme qui concilie les préoccupations économiques, sociales et environnementales, parce que ces préoccupations sont interdépendantes. Je voudrais maintenant dire quelques mots concernant la dimension sociale de ce programme: c’est dans cette dimension que s’expriment les attentes, les rêves et les craintes des citoyens, les rêves et les craintes de ceux qui sont sur le marché du travail ou qui en sont exclus, de ceux qui sont victimes de l’arrogance des marchés financiers qui ont pris le contrôle de l’économie réelle et l'ont détruite. C’est ici que se trouve l'espoir que nous allons mettre fin à cette situation, que nous allons mener une politique de plein emploi, une politique de création d'emplois de qualité, d’emplois inclusifs pour tous, et que nous allons enfin donner comme objectif à l'Europe l'excellence et non la réduction des protections sociales."@fr⁸
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2010-02-24"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:UE 2020 - Cursul dat reuniunii neoficiale a Consiliului European din 11 februarie 2010 (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"es"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20100224.13.3-070"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-02-24-Speech-3-071⁶
lpv:speaker	lp:Alejandro Cercas⁶
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶