Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-02-10-Speech-3-228"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2010-02-10"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Explicaţii privind votul⁶
dcterms:Language	"en"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20100210.25.3-228"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-02-10-Speech-3-229⁶
lpv:speaker	lp:Daniel Hannan⁶
lpv:spoken text	"Mr President, the Treaty of Rome contains one sentence on this subject. It says, ‘men and women shall be given equal pay for equal work’. Now, that sounds pretty straightforward. We all think we understand what that means. But what has happened in the subsequent decades is that, through a process of judicial activism, the European Court has progressively extended the meaning of that phrase beyond anything that a reasonable person would assume. First, it defined ‘equal pay’ as meaning equal pension rights and equal holidays and so on. Then it defined ‘equal work’ as being work of equivalent value. How is an employer supposed to judge that? Is it a question of how hard it looks like someone is working? Do they have to factor in the availability of suitably qualified applicants? Then, in the South-West Trains case in Britain, it was extended to look at the rights of spouses of same-sex unions. Now we are talking about reproductive rights. There is an argument for all of these things. You can take the view that the state ought not to regulate contracts between employers and employees or you can take the view that we need this legislation. But, whichever side you are on, surely that is an argument that ought to be had by elected representatives who we can vote for and vote against. It is outrageous for them to be imposed on us by a court. A court with a mission is a menace; a supreme court with a mission is a tyranny."@en⁴
lpv:spokenAs	substitute; Delegation for relations with the countries of the Andean Community (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; PECH (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; JURI (2009-07-16--2011-02-01)²³ unknown; Conservative Party (2009-07-14--2014-06-30)²³ substitute; Delegation to the Euro-Latin American Parliamentary Assembly (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; Delegation to the ACP-EU Joint Parliamentary Assembly (2009-09-16--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Pane předsedající, o této věci se Římská smlouva zmiňuje jednou větou. Uvádí se v ní, že „za stejnou práci obdrží muži a ženy stejnou odměnu“. Lze se domnívat, že je to řečeno velice přímočaře. Všichni si myslíme, že tomu rozumíme. Za posledních několik desítek let však Evropský soudní dvůr, na základě soudního aktivismu, postupně tento význam fráze rozšířil více, než by mohl každý rozumný člověk předpokládat. Zaprvé definoval „stejnou odměnu“ tak, že je to rovné právo na důchod a rovná dovolená a podobně. Poté definoval „stejnou práci“ jako práci ekvivalentní hodnoty. Jak to má zaměstnavatel posoudit? Jedná se tu o otázku toho, jak moc člověk vypadá, že těžce pracuje? Mají zaměstnavatelé zohledňovat dostupnost vhodně kvalifikovaných uchazečů? Poté byl rozsah díky britskému případu South-West Trains rozšířen, aby zjistil, jak jsou na tom práva partnerů ve svazcích osob stejného pohlaví. Nyní hovoříme o reprodukčních právech. Pro vše z toho lze nalézt argument. Můžete zastávat názor, že stát by neměl regulovat smlouvy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, nebo se naopak můžete domnívat, že takový právní předpis potřebujeme. Ať už jste však na kterékoli straně, rozhodně se jedná o argument, který by měli mít možnost použít zvolení zástupci, kteří mohou hlasovat pro nebo proti. Je urážlivé, aby nám tyto věci ukládal soud. Soud plnící nějaké poslání je hrozbou, nejvyšší soud s posláním je tyranie."@cs¹ "Hr. formand! Romtraktaten indeholder en enkelt sætning om dette emne, hvor princippet om lige løn til mænd og kvinder for samme arbejde fastsættes. Det lyder jo ganske ligetil. Vi tror alle sammen, at vi forstår, hvad det betyder. Men det, der er sket i de efterfølgende årtier, er, at Domstolen ved hjælp af en proces med retslig aktivisme gradvist har udvidet betydningen af den sætning ud over alt, hvad ethvert fornuftigt menneske kunne forestille sig. Først fastslog den, at "lige løn" betød lige pensionsrettigheder, lige ferier osv. Dernæst fastslog den, at "samme arbejde" var arbejde af samme værdi. Hvordan skal en arbejdsgiver afgøre det? Er det et spørgsmål om, hvor hårdt det ser ud til, at nogen arbejder? Skal de medregne tilgængeligheden af tilstrækkeligt kvalificerede ansøgere? Så blev det i South-West Trains-sagen i Storbritannien udvidet til at omfatte rettighederne for samlevere af samme køn. Nu taler vi om reproduktive rettigheder. Der er et argument for alle disse ting. Man kan mene, at staten ikke bør regulere aftaler mellem arbejdsgivere og arbejdstagere, eller man kan mene, at en sådan lovgivning er påkrævet. Men uanset hvad man mener, er det et argument, der skal fremføres af valgte repræsentanter, som vi kan stemme for eller imod. Det er skandaløst, at det er en domstol, der skal påtvinge os dem. En ret med en mission er en trussel, en højesteret med en mission er et tyranni."@da² "Herr Präsident! Der Vertrag von Rom enthält einen Satz zu diesem Thema. Dieser sagt: „Männer und Frauen müssen für die gleiche Arbeit das gleiche Entgelt erhalten.“ Das klingt doch ganz geradeheraus. Wir glauben alle, dass wir verstehen, was dieser Satz bedeutet. Was sich aber in den darauf folgenden Jahrzehnten zugetragen hat, ist, dass in einem Prozess richterlichen Aktionismus das Europäische Gericht die Bedeutung dieses Satzes immer weiter ausgedehnt hat und dieser nun viel mehr bedeutet, als ein vernünftiger Mensch je annehmen würde. Erstens wurde „gleiches Entgelt“ ausgelegt als gleiche Rechte auf Rente und gleichen Anspruch auf Urlaub usw. Dann wurde „gleiche Arbeit“ als Arbeit mit gleichgestelltem Wert ausgelegt. Wie kann ein Arbeitgeber das aber beurteilen? Geht es dabei darum, wie schwer es aussieht, dass jemand arbeitet? Müssen sie die Verfügbarkeit von angemessenen qualifizierten Bewerberinnen und Bewerbern als Faktor berücksichtigen? Dann wurde es im Fall der „South-West Trains“ im Vereinigten Königreich darauf ausgedehnt, auf die Rechte von Eheleuten gleichen Geschlechts zu achten. Jetzt reden wir von reproduktiven Rechten. Es gibt ein Argument für all diese Dinge. Sie können den Standpunkt einnehmen, dass der Staat die Verträge zwischen Arbeitgebern und Arbeitnehmern nicht regulieren sollte oder sie können den Standpunkt vertreten, dass wir eine solche Gesetzgebung brauchen. Doch egal für welchen Standpunkt Sie sich entscheiden, es ist sicherlich ein Argument für die gewählten Vertreter, die wir wählen oder eben abwählen können. Es ist ungeheuerlich, dass diese von einem Gericht auferlegt werden. Ein Gericht mit einer Mission ist eine Bedrohung, ein Oberster Gerichtshof mit einer Mission ist eine Tyrannei."@de⁹ "Κύριε Πρόεδρε, η Συνθήκη της Ρώμης περιέχει μια πρόταση επί του ζητήματος αυτού. Αναφέρει την αρχή της «ισότητας της αμοιβής μεταξύ ανδρών και γυναικών για όμοια εργασία». Σήμερα αυτό ακούγεται αρκετά σαφές. Όλοι πιστεύουμε ότι κατανοούμε τι σημαίνει. Αλλά αυτό που συνέβη τις επόμενες δεκαετίες ήταν ότι, μέσω μιας διαδικασίας δικαστικού ακτιβισμού, το Ευρωπαϊκό Δικαστήριο σταδιακά επέκτεινε το νόημα της φράσης αυτής πέρα από όσα θα υπέθετε ένας λογικός άνθρωπος. Πρώτον, όρισε την «ισότητα της αμοιβής» ως ισότητα συνταξιοδοτικών δικαιωμάτων και ισότητα αδειών κ.ο.κ. Στη συνέχεια, όρισε την «όμοια εργασία» ως εργασία της αυτής αξίας. Πώς υποτίθεται ότι ένας εργοδότης μπορεί να το κρίνει αυτό; Αφορά το πόσο σκληρά φαίνεται να εργάζεται κάποιος; Πρέπει να συνυπολογίζεται η διαθεσιμότητα κατάλληλων ικανών υποψηφίων; Στη συνέχεια, στην υπόθεση South-West Trains στη Βρετανία, η έννοια της φράσης επεκτάθηκε προκειμένου να εξεταστούν τα δικαιώματα συζύγων σε ομοφυλοφιλικές ενώσεις. Σήμερα συζητούμε για τα αναπαραγωγικά δικαιώματα. Υπάρχει μια διαφωνία για όλα αυτά. Μπορείτε να υιοθετείτε την άποψη ότι το κράτος δεν οφείλει να ρυθμίζει τις συμβάσεις μεταξύ εργοδοτών και εργαζομένων ή μπορείτε να υιοθετείτε την άποψη ότι χρειαζόμαστε αυτήν τη νομοθεσία. Αλλά, σε όποια πλευρά και αν τάσσεστε, σίγουρα πρόκειται για ένα ζήτημα που πρέπει να εξεταστεί από εκλεγμένους εκπροσώπους τους οποίους μπορούμε να ψηφίσουμε ή να απορρίψουμε. Είναι εξωφρενικό να μας επιβάλλονται αυτά μέσω ενός δικαστηρίου. Ένα δικαστήριο με συγκεκριμένο σκοπό είναι απειλή· ένα ανώτατο δικαστήριο με συγκεκριμένο σκοπό είναι τυραννία."@el¹⁰ "Señor Presidente, el Tratado de Roma contiene una frase sobre este asunto. Afirma que «cada trabajador o trabajadora percibirá la misma retribución por el mismo trabajo». Lo cierto es que suena bastante sencillo. Todos creemos entender lo que significa. Pero lo que ha sucedido en las décadas posteriores es que, a través de un proceso de activismo judicial, el Tribunal Europeo ha ampliado progresivamente el sentido de esa frase más allá de lo que una persona razonable asumiría. En primer lugar, definió «la misma retribución» en el sentido de igualdad de derechos de pensiones e igualdad de vacaciones, y así sucesivamente. Posteriormente definió «el mismo trabajo» como un trabajo de valor equivalente. ¿Cómo se supone que va a evaluar eso un empleador? ¿Es una cuestión de la apariencia de persona dura que alguien tiene cuando trabaja? ¿Debe tenerse en cuenta la disponibilidad de demandantes de empleo cualificados? Después, en el caso South-West Trains, en Gran Bretaña, la definición se amplió para tener en cuenta los derechos de los cónyuges de las parejas del mismo sexo. Ahora hablamos de derechos reproductivos. Hay un argumento a favor de todas estas cuestiones. Uno puede considerar que el Estado no debería regular los contratos entre empleadores y empleados o puede asumir la opinión de que necesitamos esta legislación. Pero, esté del lado que esté, probablemente ese sea un argumento que deberían expresar los representantes electos, para que los demás podamos votar a favor o en contra. Es indignante que nos lo imponga un tribunal. Un tribunal con una misión es una amenaza; un tribunal supremo con una misión es una tiranía."@es²¹ "Austatud juhataja! Rooma lepingus on selle teema kohta üks lause. Selles öeldakse, et mehed ja naised peavad saama võrdse töö eest võrdset tasu. See kõlab üsna lihtsalt. Me kõik arvame, et saame aru, mida see tähendab. Ent järgnenud aastakümnetel on Euroopa Kohus oma aktiivse tegevuse käigus sellele fraasile järk-järgult andnud sellise laia tähenduse, mille peale ükski mõistlik inimene ei tuleks. Esiteks otsustas ta, et ‘võrdne tasu’ tähendab võrdseid pensioniõigusi, võrdset puhkust jne. Siis määratles ta ‘võrdse töö’ samaväärse tööna. Kuidas peaks tööandja seda hindama? Kas ta peab vaatama, kui palju keegi tundub vaeva nägevat? Kas ta peab võtma arvesse ka sobiva kvalifikatsiooniga kohataotlejate olemasolu? Suurbritannia South West Trainsi juhtumis laiendati tähendust veel samasooliste liitude abikaasade õigustele. Nüüd me räägime reproduktiivõigustest. Kõik sellised küsimused on vaieldavad. Te võite olla seisukohal, et riik ei peaks reguleerima tööandjate ja töövõtjate vahelisi lepinguid, või arvata, et meil on sellist õigusakti vaja. Ent – ükskõik kumba seisukohta te ka ei pooldaks – see vaidlus peaks toimuma valitavate esindajate vahel, kelle puhul me saame hääletada poolt ja vastu. On ennekuulmatu, et niisuguseid asju kehtestab meile kohus. Üliagar kohus on nuhtlus; üliagar kõrgeim kohus on türannia."@et⁵ "Arvoisa puhemies, Rooman sopimuksessa on yksi virke tästä aiheesta. Siinä todetaan, että miehille ja naisille on maksettava samasta työstä sama palkka. Se kuulostaa aika yksinkertaiselta. Uskomme kaikki ymmärtävämme, mitä se tarkoittaa. Myöhempinä vuosikymmeninä on käynyt niin, että oikeudellisen aktivismin vaikutuksesta yhteisöjen tuomioistuin on jatkuvasti laajentanut tuon lauseen merkitystä kattamaan asioita, joita järkevä ihminen ei olettaisi. Ensin se määritteli, että "sama palkka" tarkoittaa yhtäläisiä eläkeoikeuksia ja yhtäläisiä lomaoikeuksia ja niin edelleen. Sitten se määritteli, että "sama työ" tarkoittaa samanarvoista työtä. Miten työnantajan oletetaan ratkaisevan sen? Onko kysymys siitä, miten kovasti joku näyttää tekevän työtä? Pitääkö heidän jakaa tekijöihin sopivan pätevyyden omaavien työnhakijoiden käytettävyys? South West Trains –yhtiön tapauksessa Yhdistyneessä kuningaskunnassa se ulotettiin koskemaan rekisteröidyssä parisuhteessa elävien puolisojen oikeuksia. Nyt me puhumme lisääntymisoikeuksista. Näille kaikille kysymyksille on olemassa peruste. Voidaan olla sitä mieltä, että valtion ei pitäisi säännellä työnantajan ja työntekijän välisiä sopimuksia, tai voidaan olla sitä mieltä, että me tarvitsemme tätä lainsäädäntöä. Kummalle puolelle sitten asettuukin, se on varmaankin sellainen peruste, joka olisi pitänyt olla vaaleilla valituilla edustajilla, joiden puolesta tai joita vastaan me voimme äänestää. On törkeää, että tuomioistuin määrää niitä meille. Tuomioistuin, jolla on tehtävä, on uhka; korkein oikeusaste, jolla on tehtävä, on sortoa."@fi⁷ "Monsieur le Président, le traité de Rome contient une phrase à ce sujet. Elle dit: «les hommes et les femmes doivent, à travail égal, recevoir un paiement égal». Cela semble plutôt simple et nous pensons tous comprendre ce que cela signifie. Mais ce qui est arrivé durant les décennies qui ont suivi ce Traité, c’est que par un processus d’activisme judiciaire, la Cour européenne a progressivement élargi le sens de cette expression au-delà de ce qui pourrait être imaginé par une personne raisonnable. Premièrement, elle a défini «paiement égal» comme signifiant «droits égaux à la pension», «congés égaux» etc. Elle a ensuite défini «travail égal» comme «travail de valeur équivalente». Comment un employeur est-il censé juger cela? Est-il question de déterminer à quel point le travail de quelqu’un a l’air difficile? Faut-il tenir compte de la disponibilité de candidats suffisamment qualifiés? Ensuite, dans l’affaire South-West Trains en Grande-Bretagne, le sens a été étendu pour prendre en considération les droits des conjoints ayant contracté une union de même sexe. Aujourd’hui, nous parlons des droits en matière de procréation. Il y a des arguments pour toutes ces choses. Vous pouvez penser que l’État ne doit pas réglementer les contrats entre employeurs et employés ou que cette législation est nécessaire. Mais quelle que soit la position que vous choisissiez, elle doit de toute évidence être défendue par des représentants élus pour qui ou contre qui on peut voter. Il est scandaleux de voir ces positions imposées par un tribunal. Un tribunal investi d’une mission est une menace; une cour suprême investie d’une mission est une tyrannie."@fr⁸ ". – Elnök úr, a Római Szerződés egyetlen mondatot tartalmaz erről a témáról. Ez a mondat így szól: „a férfiak és a nők egyenlő munkáért egyenlő díjazást kapjanak”. Szerintem ez elég egyértelműen hangzik. Mindannyian úgy gondoljuk legalábbis, hogy értjük, hogy mit jelent. Az ezt követő évtizedekben azonban az történt, hogy az Európai Bíróság a tevékenysége során progresszív módon bővítette ennek a kifejezésnek a jelentését, méghozzá olyan módon, amire józan ésszel nem is gondolnánk. Először is definiálta az „egyenlő díjazás” fogalmát, ami szerinte egyenlő nyugdíjjogosultságot és egyenlő szabadságot stb. jelent. Ezután definiálta az „egyenlő munka” fogalmát, ami állítólag egyenlő értékű munkát jelent. Hogyan ítélje meg ezt a munkáltató? Talán az alapján, hogy valaki ránézésre mennyire keményen dolgozik? Számításba kell-e venni a megfelelően képzett jelentkezők rendelkezésre állását? A South-West Trains ügyben Nagy-Britanniában még az azonos nemű élettársak jogait is külön vizsgálták. Itt pedig már a reproduktív jogokról beszélünk. Végső soron mindent meg lehet indokolni. Vélekedhetünk úgy is, hogy az államnak nem kellene szabályoznia a munkáltatók és a munkavállalók közötti kapcsolatokat, és gondolkodhatunk úgy is, hogy szükség van ezekre a jogszabályokra. Bármelyik oldalon áll is valaki, ez mindenképpen olyan vita, amit a megválasztott képviselőknek kell lefolytatniuk, akikre, vagy akik ellen szavaztunk. Felháborító, hogy egy bíróság erőlteti ránk ezeket a nézeteket. Nagy átok egy küldetéssel rendelkező bíróság – de egy küldetéssel rendelkező legfelsőbb bíróság már egyenesen zsarnokság."@hu¹¹ "Signor Presidente, il trattato di Roma contiene una frase sull’argomento, laddove sancisce la “parità delle retribuzioni fra i lavoratori di sesso maschile e quelli di sesso femminile per uno stesso lavoro”, una frase che non presenta alcuna ambiguità. Noi tutti riteniamo di capire ciò che significa. Ciò che tuttavia è accaduto nei decenni successivi è che, attraverso un processo di attivismo giudiziario, la Corte europea ha progressivamente esteso il significato di tale frase oltre qualunque ipotesi di una persona ragionevole. In primo luogo, essa ha stabilito che “parità delle retribuzioni” significa parità di diritti pensionistici, parità di ferie, eccetera. Dopodiché essa ha stabilito che “parità di lavoro” significa lavoro di valore equivalente. Come può un datore di lavoro giudicarlo? Dipende dall’impegno con il quale si lavora? Occorre tenere presente la disponibilità di richiedenti opportunamente qualificati? Nel caso South-West Trains in Gran Bretagna si è poi esteso il concetto ai diritti dei coniugi di unioni omosessuali. Ora parliamo di diritti in materia di procreazione. Vi è un’argomentazione a favore di tutto questo. Si può assumere il punto di vista che lo Stato non dovrebbe regolamentare i contratti tra datori di lavoro e dipendenti, oppure si può ritenere che tale normativa sia necessaria. Tuttavia, prescindendo dalla posizione per la quale si propende, certamente è un’argomentazione che avrebbe dovuto essere formulata da rappresentanti eletti, che possono votare pro e contro. E’ oltraggioso che ci sia imposta da un tribunale. Un tribunale con una missione è una minaccia; una corte suprema con una missione è una tirannia."@it¹² "Pone pirmininke, Romos sutartyje šiuo klausimu numatytas vienas sakinys. Jame sakoma, kad „ vyrams ir moterims mokamas vienodas užmokestis už vienodą darbą“. Dabar tai skamba gana paprastai. Visi manome, kad suprantame, ką tai reiškia. Tačiau po to sekusiais dešimtmečiais teisminio aktyvizmo proceso metu Europos Teisingumo Teismas laipsniškai išplėtė šios sąvokos reikšmę daug labiau nei manytų protingas žmogus. Pirma, jis apibrėžė „vienodą užmokestį“ kaip apimantį vienodas teises į pensiją, vienodą atostogų dienų skaičių ir pan. Vėliau jis apibrėžė „vienodą darbą“ kaip vienodos vertės darbą. Kaip darbdavys turėtų tai vertinti? Ar tai susiję su tuo, kaip atrodo intensyviai dirbantis žmogus? Ar jie turi atsižvelgti į tinkamai kvalifikuotų kandidatų tinkamumą? byloje žvelgiama į vienos lyties sąjungų sutuoktinių teises. Dabar kalbame apie reprodukcijos teises. Visus šiuos dalykus galima pateisinti. Galite manyti, kad valstybė neturėtų reguliuoti darbdavių ir darbuotojų sutarčių klausimo, arba galite galvoti, kad reikalingas toks teisės aktas. Nesvarbu, kurią pusę pasirinktumėte, tai, be abejonės, yra argumentas, į kurį turėtų atsižvelgti išrinkti atstovai, už kuriuos arba prieš kuriuos balsuojame. Juos piktina tai, kad teismas mums juos primeta. Teismas, gavęs pavedimą, yra grėsmė; aukščiausiasis teismas, gavęs pavedimą, yra tironija."@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs, Romas līgumā par šo tēmu ir viens teikums. Tajā ir minēts, ka “vīrieši un sievietes par vienādu darbu saņem vienādu darba samaksu”. Tagad tas izklausās diezgan tieši sacīts. Mēs visi domājam, ka saprotam, ko tas nozīmē. Bet turpmākajās desmitgadēs Eiropas Tiesa ar tiesu aktīvisma procesa starpniecību ir pakāpeniski paplašinājusi šīs frāzes nozīmi ārpus visām jebkuram saprātīgam cilvēkam pieņemamām robežām. Pirmkārt, “vienādu samaksu” tā definēja vienlīdzīgu pensiju tiesību, vienlīdzīgu tiesību uz brīvdienām u. tml. izpratnē. Pēc tam tā “vienādu darbu” definēja kā vienādi vērtīgu darbu. Pēc kādiem kritērijiem darba devējam tas būtu jāvērtē? Vai tas ir jautājums par to, cik ārēji smagi cilvēks strādā? Vai viņi ir ņēmuši vērā pretendentu ar atbilstīgu kvalifikāciju pieejamību? Turklāt dienvidrietumu vilcienu lietā Lielbritānijā šī frāze tika paplašināta uz viendzimuma laulību dzīvesbiedru tiesībām. Tagad mēs runājam par reproduktīvajām tiesībām. Ir arguments par labu visiem šiem apstākļiem. Jūs varat uzskatīt, ka valstij nevajadzētu regulēt līgumus starp darba devējiem un darbiniekiem, vai arī jūs varat uzskatīt, ka mums ir nepieciešami šādi tiesību akti. Bet neatkarīgi no tā, kuram viedoklim jūs piekrītat, šis noteikti ir arguments, kas jāņem vērā vēlētajiem pārstāvjiem, par kuriem mēs varam balsot “par” vai “pret”. Būtu briesmīgi, ja šie nosacījumi mums tiktu piemēroti ar tiesas spriedumu. Tiesa ar misiju ir traucēklis, bet augstākā tiesa ar misiju ir tirānija."@lv¹³ "Mr President, the Treaty of Rome contains one sentence on this subject. It says, ‘men and women shall be given equal pay for equal work’. Now, that sounds pretty straightforward. We all think we understand what that means. But what has happened in the subsequent decades is that, through a process of judicial activism, the European Court has progressively extended the meaning of that phrase beyond anything that a reasonable person would assume. First, it defined ‘equal pay’ as meaning equal pension rights and equal holidays and so on. Then it defined ‘equal work’ as being work of equivalent value. How is an employer supposed to judge that? Is it a question of how hard it looks like someone is working? Do they have to factor in the availability of suitably qualified applicants? Then, in the South-West Trains case in Britain, it was extended to look at the rights of spouses of same-sex unions. Now we are talking about reproductive rights. There is an argument for all of these things. You can take the view that the state ought not to regulate contracts between employers and employees or you can take the view that we need this legislation. But, whichever side you are on, surely that is an argument that ought to be had by elected representatives who we can vote for and vote against. It is outrageous for them to be imposed on us by a court. A court with a mission is a menace; a supreme court with a mission is a tyranny."@mt¹⁵ "Mijnheer de Voorzitter, het Verdrag van Rome bevat één zin over dit onderwerp. Die luidt als volgt: ‘mannen en vrouwen krijgen een gelijke beloning voor gelijke arbeid’. Welnu, dat klinkt vrij ongecompliceerd. We denken allemaal dat we weten wat dit betekent. In de daarop volgende decennia heeft het Europees Hof echter, via een proces van gerechtelijk activisme, de betekenis van die frase steeds verder uitgebreid. Nu is het iets dat veel verder gaat dan een redelijk mens voor mogelijk zou houden. Allereerst werd ‘gelijke beloning’ gedefinieerd in de betekenis van gelijke pensioenrechten en gelijk aantal vakantiedagen, enzovoort. Toen werd ‘gelijke arbeid’ gedefinieerd als arbeid van gelijke waarde. Hoe kan een werkgever dit nu beoordelen? Is dit een kwestie van hoe hard iemand lijkt te werken? Moet de beschikbaarheid van sollicitanten met de juiste kwalificaties worden meegeteld? Vervolgens werd de definitie in de zaak van South-West Trains in Groot-Brittannië uitgebreid tot de rechten van partners van hetzelfde geslacht. Nu hebben we het over reproductieve rechten. Er is een argument voor alles. Je kunt het standpunt innemen dat de overheid geen contracten tussen werkgevers en werknemers moet reguleren, maar je kunt ook het standpunt innemen dat we deze wetgeving nodig hebben. Maar aan welke kant je ook staat, dit is toch zeker een argument dat door gekozen vertegenwoordigers moet worden verwoord, door degenen die we wel of niet kunnen kiezen. Het is schandalig om die argumenten nu door een rechtbank aan ons te laten opleggen. Een rechtbank met een missie is een bedreiging; een hooggerechtshof met een missie is tirannie."@nl³ "Panie przewodniczący! Traktat rzymski zawiera jedno zdanie na ten temat, które brzmi: „mężczyźni i kobiety otrzymają takie same wynagrodzenie za taką samą pracę”. Moim zdaniem brzmi to całkiem zrozumiale. Wszyscy uważamy, że rozumiemy znaczenie tego zdania. Podczas kilkudziesięciu lat od podpisania traktatu, poprzez proces aktywizmu sędziowskiego, Trybunał Sprawiedliwości UE stopniowo rozszerzał znaczenie tego zdania poza granice zrozumiałe dla rozsądnej osoby. Najpierw zdefiniował termin „takie samo wynagrodzenie” jako równe prawa emerytalne i równe prawo do urlopu itd. Następnie zdefiniował termin „taka sama praca” jako pracę takiej samej wartości. W jaki sposób pracownik ma to ocenić? Czy chodzi o to, jak dalece stwarza wrażenie, że ciężko pracuje? Czy należy brać pod uwagę dostępność stosownie wykwalifikowanych kandydatów? Z kolei w przypadku firmy South-West Trains w Wielkiej Brytanii znaczenie pierwotnego zdania zostało rozszerzone tak, by objąć prawa partnerów w związkach między osobami tej samej płci. Teraz z kolei mówimy o prawach rozrodczych. Za tymi wszystkimi aspektami stoi jakiś argument. Można przyjąć stanowisko, że państwo nie powinno regulować umów pomiędzy pracodawcami i pracownikami, lub też można przyjąć stanowisko, że potrzebne jest właściwe ustawodawstwo. Niezależnie jednak od zajętego stanowiska argument taki powinni przedstawić wybrani przedstawiciele, za których wyborem lub odrzuceniem możemy zagłosować. Narzucanie nam stanowiska przez sąd jest posunięciem oburzającym. Sąd z misją to zagrożenie; sąd najwyższy z misją to tyrania."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, o Tratado de Roma inclui uma frase sobre este assunto: deve ser garantida a "igualdade de tratamento entre homens e mulheres", "incluindo o princípio da igualdade de remuneração por trabalho igual". Parece-me algo bastante claro. Todos achamos que entendemos o seu significado. No entanto, no decorrer das décadas que se seguiram, através de um processo de activismo judicial, o Tribunal Europeu alargou progressivamente o alcance dessa frase, para além do que qualquer pessoa sensata poderia esperar. Começou por definir "igualdade de remuneração" como direitos de pensão iguais e direito a férias iguais, etc. Em seguida, definiu "trabalho igual" como trabalho de valor equivalente. Como é que uma entidade patronal pode avaliar essa questão? Será que o objectivo é observar a intensidade com que "parece" que as pessoas estão a trabalhar? Será que devem ter em consideração a disponibilidade de candidatos com as qualificações adequadas? Em seguida, no âmbito do processo contra a South-West Trains, no Reino Unido, foi alargado de forma a ter em conta os direitos dos cônjuges de casais do mesmo sexo. Agora, estamos a falar dos direitos reprodutivos. Todas estas questões podem ser objecto de discussão. Podemos ser de opinião que o Estado não deve regular os contratos entre os trabalhadores e as entidades patronais ou podemos considerar que esta legislação é necessária. Contudo, independentemente da nossa posição, trata-se seguramente de uma discussão que deve ter lugar entre representantes eleitos, que dependem do nosso sufrágio. É escandaloso que nos sejam impostas por um tribunal. Um tribunal que assume uma missão constitui uma ameaça; um tribunal supremo que assume uma missão resulta em tirania."@pt¹⁷ "Dle preşedinte, Tratatul de la Roma conţine o propoziţie privind acest subiect. Acesta precizează: „Bărbaţii şi femeile vor primi o remuneraţie egală pentru aceeaşi muncă prestată”. Este destul de simplu. Cred că înţelegem cu toţii ce înseamnă acest lucru. Dar în următoarele decenii, printr-un proces de activism juridic, Curtea Europeană a extins în mod progresiv semnificaţia acestei fraze dincolo de ceea ce ar presupune o persoană rezonabilă. În primul rând, aceasta a definit „remuneraţia egală” cu semnificaţia de drepturi egale la pensie, concedii egale şi aşa mai departe. Apoi a definit „munca egală” cu semnificaţia de muncă cu valoare echivalentă. Cum poate evalua un angajator acest lucru? Este în funcţie de cât de mult pare că munceşte o persoană? Trebuie să ia în calcul disponibilitatea de candidaţi calificaţi corespunzător? Apoi, în cazul SouthWest Trains din Regatul Unit, aceasta a fost extinsă pentru a ţine seama de drepturile soţiilor/soţilor din căsătoriile cu persoane de acelaşi sex. Acum vorbim despre drepturile de reproducere. Există un argument pentru toate aceste lucruri. Puteţi opina că statul nu trebuie să reglementeze contractele dintre angajator şi angajaţi sau puteţi decide că avem nevoie de această legislaţie. Dar, de orice parte aţi fi, cu siguranţă că aceasta este o discuţie care ar trebui să aibă loc între reprezentanţii aleşi pentru care putem vota în favoare sau împotrivă. Este revoltător ca acestea să ne fie impuse de o curte de justiţie. O curte de justiţie cu o misiune este o ameninţare; o curte supremă cu o misiune este o tiranie."@ro¹⁸ "Vážený pán predsedajúci, Rímska zmluva obsahuje k tejto téme jednu vetu. Hovorí, že „muži a ženy majú za rovnakú prácu dostávať rovnakú odmenu“. Teraz to znie dosť jasne. Všetci si myslíme, že rozumieme, čo to znamená. Ale čo sa udialo v nasledujúcich desaťročiach, je to, že prostredníctvom sudcovského aktivizmu Európsky súd postupne rozšíril význam tejto frázy za hranice chápania rozumného človeka. Po prvé, definoval pojem „rovnaká odmena“ vo význame rovnakých dôchodkových práv a rovnakých nárokov na dovolenku atď. Potom definoval „rovnakú prácu“ ako prácu rovnakej hodnoty. Ako to má zamestnávateľ posúdiť? Je to otázka toho, ako usilovne to vyzerá, že niekto pracuje? Majú zarátať dostupnosť vhodne kvalifikovaných žiadateľov? Neskôr, v prípade britskej železničnej spoločnosti South-West Trains, sme sa dostali k právam životných partnerov rovnakého pohlavia. Teraz hovoríme o reprodukčných právach. Na všetky tieto otázky existujú argumenty. Môžete zastávať názor, že štát by nemal zasahovať do zmlúv medzi zamestnávateľmi a zamestnancami, alebo si môžete myslieť, že takéto právne predpisy potrebujeme. Avšak bez ohľadu na to, na ktorej strane ste, je to argument, ktorý by mali mať volení zástupcovia, za ktorých a proti ktorým môžeme hlasovať. Je to pre nich urážka, ktorú na nás uvalil súd. Súd s povereným poslaním je nebezpečný a najvyšší súd s povereným poslaním je tyrania."@sk¹⁹ "Gospod predsednik, v Rimski pogodbi je le en stavek na to temo. Pravi „moški in ženske naj prejemajo enako plačilo za enako delo“. To zveni zelo preprosto. Vsi mislimo, da razumemo kaj pomeni. Toda, kar se je dogajalo v naslednjih desetletjih je, da je Evropsko sodišče v postopku pravosodne aktivnosti postopoma razširilo pomen tega izraza, preko vsega kar razumen človek misli, da pomeni. Prvo, določilo je da „enako plačilo“ pomeni enake pokojninske pravice, enak dopust in tako naprej. Nato je določilo, da „enako delo“ pomeni delo z enako vrednostjo. Kako le lahko delodajalec to oceni? Ali je to vprašanje kako težko izgleda, da nekdo dela?? Ali morajo upoštevati razpoložljivost ustrezno usposobljenih kandidatov? Nato, v so zadevi South-West Trains v Britaniji pojem razširili tako, da se upoštevajo pravice partnerja istospolne skupnosti. Sedaj razpravljamo o reproduktivnih pravicah. Za vse te zadeve obstaja argument. Lahko zavzameš stališče, da države ne smejo urejati pogodb med delodajalci in delojemalci, ali pa zavzameš stališče, da za to potrebujemo zakonodajo. Vseeno na kateri strani si, je to sigurno argument, o katerem naj bi odločali izvoljeni predstavniki, za katere lahko glasujemo ali pa ne. Nezaslišano je, da nam jih vsiljuje sodišče. Sodišče, katerega cilj je grožnja; vrhovno sodišče, katerega cilj je tiranija."@sl²⁰ "Herr talman! Romfördraget innehåller en mening om denna fråga. Där sägs att män och kvinnor ska få lika lön för lika arbete. Det låter ganska enkelt. Vi tror alla att vi förstår vad det innebär. Det som har hänt under de påföljande decennierna är emellertid att EG-domstolen genom en process av rättslig aktivism gradvis har utökat betydelsen av denna fras till något som går utöver vad någon förnuftig person skulle anta. Först definierade den ”lika lön” som lika pensionsrättigheter och lika semester osv. Därefter definierade den ”lika arbete” som arbete av lika värde. Hur ska en arbetsgivare kunna bedöma detta? Handlar det om hur svårt det ser ut när någon arbetar? Måste de beakta tillgången på tillräckligt kvalificerade sökande? I fallet med South-West Trains i Storbritannien utökades betydelsen till att omfatta rättigheter för äkta makar i äktenskap mellan personer av samma kön. Nu talar vi om reproduktiva rättigheter. Allt detta kan diskuteras. Antingen anser man att staten inte bör reglera avtal mellan arbetsgivare och arbetstagare eller så anser man att vi behöver denna lagstiftning. Men oavsett vilken sida man tillhör är väl detta ändå en diskussion som bör hållas av folkvalda företrädare som vi kan rösta för och emot? Det är upprörande att en domstol påtvingar oss lagstiftning. En domstol med ett uppdrag är ett hot, en högsta domstol med ett uppdrag är en form av förtryck."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Daniel Hannan (ECR )."^{18,5,20,1,19,14,16,13,4,21,9} "Daniel Hannan (ECR ). -"¹⁵ "Daniel Hannan. (ECR )"¹¹ "South-West Trains"¹⁴
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶