Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2010-02-09-Speech-2-097"

Predicate	Value (sorted: none)
lpv:spokenAs	member; Conference of Presidents (2009-07-14--2014-06-30)²³
lpv:spokenAs	co-chair; EFD (2009-07-14--2014-06-30)²³
lpv:spokenAs	member; PECH (2009-07-16--2012-01-18)²³
lpv:spokenAs	unknown; United Kingdom Independence Party (2009-07-14--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Dle Preşedinte, copiilor din generaţiile viitoare li se va spune o poveste. Li se va spune că odată ca niciodată, Europa era divizată; era un zid mare în mijlocul ei, iar popoarele din est erau foarte sărace şi lipsite de democraţie şi trăiau sub un sistem funest numit comunism care a ucis milioane din oamenii săi. Dar, bucuria bucuriilor, zidul a căzut şi am terminat cu cele 27 naţiuni iar acele popoare au trăit în democraţie şi 500 milioane de oameni au trăit în pace... Mai este. Vă promit, mai este. Ei bine, trebuie să spun că este prima oară când am primit astfel de aplauze şi, dle Verhofstadt, sunt tentat să stau jos dar, cu permisiunea dumneavoastră, povestea continuă cu tristeţe. Politicienii responsabili au devenit foarte hrăpăreţi; îşi doreau bani şi putere. Astfel că au recurs la minciuni şi amăgire, au înscenat cel mai spectaculos birocratic pe care lumea l-a văzut vreodată. Dar nu a fost nevoie să utilizeze gloanţe. Au fost mult mai isteţi, mult mai uneltitori. Astfel că au pus în aplicare un nou tratat - se numea Tratatul de la Lisabona. Apoi au dat puteri total nelimitate unui număr de 27 persoane. Aceştia erau oamenii care făceau toate legile. Desigur că ei aveau deja un steag, şi aveau deja un imn naţional, dar s-au apucat să făurească un nou stat. Dar au ignorat popoarele. Ceea ce au făcut, cu, sau fără ştiinţă, a fost să recreeze tocmai sistemul diabolic sub care trăiseră înainte popoarele din Europa de Est. Dar era de necrezut că mulţi dintre noii conducători au lucraseră deja înainte pentru acelaşi sistem diabolic. Ei bine, desigur că planul lor era greşit şi că sistemul lor monetar fantezist s-a prăbuşit. Dar, totuşi, noii conducători nu voiau să asculte poporul. Dimpotrivă, au făcut viaţa din ce în ce mai grea: au adus milioane de oameni în stare de sărăcie; le-au negat popoarelor dreptul de a spune ceva şi, în final, acele popoare au trebuit să recurgă la violenţă pentru a-şi recăpăta statele lor naţionale şi democraţia lor. Morala poveştii este că ei nu au învăţat nimic din istorie. Deputaţi ai Parlamentului European, înainte de a investi cu puteri această Comisie, aduceţi-vă aminte că în urmă cu 60 ani, în Europa s-a lăsat o cortină de fier, dar acum, prin această Comisie, se instalează o mână de fier în domeniul economic, care se simte astăzi în Grecia."@ro¹⁸
lpv:unclassifiedMetadata	"(Aplauze)"¹⁸
lpv:unclassifiedMetadata	"(Preşedintele l-a întrerupt pe vorbitor)"¹⁸
lpv:unclassifiedMetadata	"Nigel Farage,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,10,13,10,4,21,21,9,9}
lpv:unclassifiedMetadata	"coup d’état"^18,20,15,4
lpv:unclassifiedMetadata	"în numele Grupului EFD."¹⁸
lpv:translated text	"Austatud president! Tulevaste põlvede lastele hakatakse rääkima üht lugu. Neile räägitakse, et kunagi väga ammu oli Euroopa lõhestatud. Keskel oli kõrge müür ja ida pool elavad inimesed olid väga vaesed, neil polnud demokraatiat ja nad elasid kurjuseriigis. Sellist režiimi nimetati kommunismiks ja see hävitas miljoneid oma kodanikke. Aga oh rõõmu! See müür langes ja meid sai kokku 27 riiki, kus rahvad elasid demokraatias ja 500 miljonit inimest elasid rahus ... See ei ole veel kõik. Ma luban, et lugu jätkub! Hea küll! Pean ütlema, et esimest korda sain sellise aplausi osaliseks ja, Guy Verhofstadt, mul on kiusatus maha istuda, aga teie loal ma jätkaksin, sest lugu läheb kahjuks edasi. Vastutavad poliitikud muutusid väga ahneks; nad tahtsid iseendale raha ja võimu. Niisiis läksid nad vale ja pettuse teed ning lavastasid kõige suurejoonelisema riigipöörde, mida maailm on eales näinud. Samas ei kulunud neil selleks ühtki kuuli. Nad olid palju kavalamad ja palju nutikamad. Nad võtsid vastu uue lepingu, mis nimetati Lissaboni lepinguks. Siis andsid nad 27 rahvale piiramatu võimu. Need inimesed oleksid siis kõik seadused välja töötanud. Loomulikult oli neil juba lipp ja ka hümn, aga nad hakkasid uut riiki ehitama. Ja nad eirasid oma rahvast. Kas teadlikult või mitte, kuid nad lõid uuesti just sellise kurjusereriigi, milles Ida-Euroopa rahvad olid varem elanud. Uskumatu oli aga see, et paljud uutest juhtidest olid enne töötanud samasuguse kurjuseriigi heaks. Loomulikult oli nende plaan ebakorrektne ja nende uhke rahaliidu kava kukkus kokku. Kuid uued ülemused ei kuulanud ikka oma rahvast. Ei, nad muutsid elu raskemaks ja raskemaks: nad saatsid kümneid miljoneid inimesi vaesusesse; nad ei andnud inimestele sõnaõigust ja lõpuks pidid need inimesed kasutama ise vägivalda, selleks et oma rahvusriigid ja demokraatia tagasi saada. Loo moraal on see, et nad ei olnud õppinud ajaloost mitte midagi! Euroopa Parlamendi liikmed, enne kui te sellele komisjonile volitused annate, tuletage meelde, et 60 aastat tagasi langes Euroopale raudne eesriie, kuid nüüd on Euroopa kohal komisjoni raudne majandusrusikas ja seda on juba Kreekas täna tunda!"@et⁵
lpv:unclassifiedMetadata	"(Aplaus)"⁵
lpv:unclassifiedMetadata	"(President katkestas kõneleja)"⁵
lpv:unclassifiedMetadata	"Nigel Farage,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,10,13,10,4,21,21,9,9}
lpv:unclassifiedMetadata	"fraktsiooni EFD nimel"⁵
lpv:translated text	"─ Gospod predsednik, v prihodnosti bodo otrokom pripovedovali tudi naslednjo povest. Pripovedovali jim bodo, da je bila Evropa nekoč razdeljena, da se je po sredini Evrope raztezal zid in da so bili ljudje na Vzhodu zelo revni in niso imeli demokracije, pač pa so živeli pod zlo vladavino, imenovano komunizem, ki je pobila milijone svojih podanikov. Ampak, v veselje vseh je zid padel in združilo se je 27 držav, ljudje so uživali demokracijo, 500 milijonov ljudi je živelo v miru... Zgodba se nadaljuje. Zagotavljam vam, da zgodbe še ni konec. Moram reči, da sem prvič deležen takega aplavza in mika me, gospod Verhofstadt, da bi kar sedel, ampak žal se zgodba nadaljuje. Politiki na oblasti so postali pohlepni, zahotelo se jim je denarja in zahotelo se jim je moči. Zato so se zatekli k lažem in prevaram, izvedli so najbolj dramatičen birokratki kar jih je svet kdaj videl. Za to pa niso potrebovali orožja. Ravnali so mnogo bolj prebrisano, mnogo bolj spletkarsko. Kaj so storili? Sestavili so novo pogodbo ─ imenovali so jo Lizbonska pogodba. Nato so dali 27 ljudem v roke neomejeno moč. Ti ljudje naj bi sestavljali in sprejemali vse zakone. Seveda so že prej imeli zastavo in himno, ampak lotili so se gradnje nove države. Pri tem pa so povsem prezrli ljudstvo. Tako jim je uspelo, pa naj so se tega zavedali ali ne, nič manj kot obnoviti prav tisto zlo vladavino, pod katero so v prejšnjih časih živeli ljudje v vzhodni Evropi. Najbolj nezaslišano pa je, da je precej novih gospodarjev pred tem delalo tudi za zli stari režim. No, načrt ni bil brez napak in njihova čudaška monetarna shema se je sesula. Novi gospodarji pa še vedno niso bili pripravljeni prisluhniti ljudem. Ne, delali so vse, da je bilo življenje vedno težje: več deset milijonov ljudi so pahnili v revščino, ljudem niso pustili do besede, na koncu pa so se morali ljudje zateči k nasilju, da so si priborili nazaj svoje države in demokracijo. Morala zgodbe je, da se niso ničesar naučili iz zgodovine. Poslanci Evropskega parlamenta, preden tej Komisiji podelite moč, se spomnite, da je pred 60 leti Evropo zastrla železna zavesa, danes pa ji s to Komisijo grozi ekonomska železna peta, ki jo Grčija že občuti."@sl²⁰
lpv:unclassifiedMetadata	"Nigel Farage,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,10,13,10,4,21,21,9,9}
lpv:unclassifiedMetadata	"coup d’état"^18,20,15,4
lpv:unclassifiedMetadata	"(Predsednik je prekinil govornika)"²⁰
lpv:unclassifiedMetadata	"v imenu skupine EFD."²⁰
lpv:unclassifiedMetadata	"(Aplavz)"²⁰
lpv:translated text	"Mr President, in generations to come children will be told a story. They will be told that once upon a time Europe was divided; there was a big wall down the middle of it and the people in the East were very poor and they had no democracy, and they lived under an evil system called Communism that killed millions of its own people. But, joy of joys, the wall came down and we finished up with 27 nations, and those people lived in democracy and 500 million people lived in peace… There is more. I promise you, there is more. Well, I must say that is the first time I have ever received such applause and I am tempted, Mr Verhofstadt, to sit down but, if I may, sadly, the story continues. The politicians in charge became very greedy; they wanted money for themselves and they wanted power. So they resorted to lies and deceit, they staged the most spectacular bureaucratic that the world had ever seen. But they did not need to use any bullets to do it. They were much cleverer, much more scheming than that. What they did is they put in place a new treaty – it was called the Lisbon Treaty. Then they gave 27 people total unlimited power. These would have been the people who made all the laws. Of course, they already had a flag, and they already had an anthem, but they went about building a new state. But they ignored the people. What they did, whether they knew it or not, was to recreate the very evil system that the people in Eastern Europe had lived under before. But the incredible thing was that many of the new bosses had also worked for that same evil system before. Well, of course, the plan was flawed and their fanciful monetary scheme collapsed. But, still, the new bosses would not listen to the people. No, they made life tougher and tougher: they put tens of millions into poverty; they denied people a say and, in the end, those people had to resort to violence to get back their nation states and their democracies. The moral of the story is that they had learnt nothing from history. Members of the European Parliament, before you give this Commission power, remember that 60 years ago an Iron Curtain came down on Europe but now, with this Commission, there is an economic iron fist and it is being felt in Greece today."@mt¹⁵
lpv:unclassifiedMetadata	"( Applause)"^15,4
lpv:unclassifiedMetadata	"(Applause)"^15,4
lpv:unclassifiedMetadata	"(The President cut off the speaker.)"¹⁵
lpv:unclassifiedMetadata	"Nigel Farage,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,10,13,10,4,21,21,9,9}
lpv:unclassifiedMetadata	"coup d’état"^18,20,15,4
lpv:unclassifiedMetadata	"on behalf of the EFD Group"¹⁵
lpv:translated text	"Pane předsedo, příští generace budou vyprávět dětem příběh. Budou jim vyprávět, že kdysi dávno byla Evropa rozdělená, byla zde velká zeď, která vedla jejím středem, a lidé na východě byli velmi chudí a neměli demokracii a žili ve zlém systému, kterému se říkalo komunismus, který zabíjel miliony svých vlastních lidí. Ale naštěstí zeď byla zbourána a vše skončilo 27 národy, které žily v demokracii, a 500 milionů lidí žilo v míru… To má pokračování. Slibuji, je toho více. Musím říct, že to je poprvé, co se mi dostalo takového potlesku a jsem v pokušení, pane Verhofstadte, jít se zpátky posadit, ale pokud můžu, příběh má bohužel pokračování. Politici u moci se stali velmi chamtivými, chtěli peníze pro sebe a chtěli mít moc. Uchýlili se proto ke lžím a podvodům, zinscenovali nejokázalejší byrokratický státní převrat, jaký svět kdy zažil. Nepotřebovali však k tomu žádné náboje. Byli mnohem chytřejší, byli to mnohem větší intrikáni. Uvedli do praxe novou smlouvu – říkalo se jí Lisabonská smlouva. Pak dali 27 lidem zcela neomezenou moc. A to měli to být lidé, kteří vytvořili všechny zákony. Měli již samozřejmě vlajku, měli již hymnu, ale chystali se vytvořit nový stát. Ignorovali však lidi. A tak výsledkem jejich práce bylo, ať již vědomě či nevědomě, že znovu vytvořili velmi krutý systém, který lidé ve východní Evropě již zažili. Ale neuvěřitelnou věcí bylo, že spousta představitelů tohoto nového systému již dříve pracovala pro tentýž předchozí krutý systém. Samozřejmě že plán byl špatný a jejich vymyšlený měnový systém zkolaboval. Ale představitelé nového systému stále nenaslouchali lidem. Ne, oni život stále ztěžovali: desítky milionů lidí uvrhli do chudoby, neumožňovali lidem promluvit a nakonec se tito lidé museli uchýlit k násilí, aby se mohli vrátit ke svým národním státům a demokraciím. Z tohoto příběhu vyplývá ponaučení, že politici se z historie nepoučili. Poslankyně a poslanci Evropského parlamentu, dříve než dáte této Komisi moc, vzpomeňte si, že před 60 lety Evropu rozdělila železná opona, a nyní s touto Komisí přichází hospodářská železná pěst, což vidíme v případě dnešního Řecka."@cs¹
lpv:unclassifiedMetadata	"Nigel Farage,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,10,13,10,4,21,21,9,9}
lpv:unclassifiedMetadata	"jménem skupiny EFD."¹
lpv:unclassifiedMetadata	"(Potlesk)"¹
lpv:unclassifiedMetadata	"(Předseda řečníka přerušil.)"¹
lpv:translated text	"Vážený pán predseda, budúce generácie budú rozprávať deťom príbeh. Budú počuť o tom, že Európa bola raz rozdelená a v jej strede bol postavený vysoký múr. Ľudia na Východe boli veľmi chudobní, nemali demokraciu a žili v zlom režime nazvanom komunizmus, ktorý zabil milióny vlastných ľudí. Ale nakoniec bol múr, našťastie, zbúraný a my sme mali 27 štátov a títo ľudia žili v demokracii a 500 miliónov ľudí žilo v mieri… A pokračuje to ďalej. Môžem vám prisľúbiť, že to pokračuje. Nuž musím priznať, že po prvýkrát sa mi dostalo takého potlesku, a, pán Verhofstadt, som v pokušení si sadnúť, ale, ak môžem, pokračujem, žiaľ, v príbehu ďalej. Zodpovední politici sa stali veľmi nenásytnými; chceli získať peniaze a moc. Tak sa uchýlili ku klamstvám a podvodu, zorganizovali najpozoruhodnejší byrokratický štátny prevrat, aký kedy svet videl. Ale nepotrebovali pri tom použiť žiadne guľky. Boli múdrejší, oveľa viac intrigánski než guľky. Urobili to, že prijali novú zmluvu – volala sa Lisabonská zmluva. Potom dali 27 ľuďom úplnú, neobmedzenú moc. Mali to byť ľudia, ktorí vytvárali všetky zákony. Samozrejme, mali už vlajku a mali už hymnu, no chystali sa vybudovať nový štát. Ignorovali však ľudí. Či už o tom vedeli alebo nevedeli, znovu vytvorili ten veľmi zlý systém, v akom už predtým žili ľudia vo východnej Európe. Ale neuveriteľné bolo to, že mnohí noví šéfovia už pracovali pre ten istý zlý systém aj predtým. Samozrejme, plán bol chybný a ich nereálny menový systém sa zrútil. Ale noví šéfovia ani tak nepočúvali ľudí. Nie, robili život stále ťažším a ťažším: uvrhli desiatky miliónov ľudí do chudoby. Nedovolili ľuďom prehovoriť a nakoniec sa títo ľudia museli uchýliť k násiliu, aby získali späť svoje národné štáty a svoje demokracie. Morálne ponaučenie, ktoré vyplýva z tohto príbehu, je, že sa vôbec nepoučili z histórie. Poslanci Európskeho parlamentu, predtým, než dáte tejto Komisii moc, uvedomte si, že pred 60 rokmi sa na Európu spustila železná opona. Teraz však táto Komisia vládne železnou hospodárskou rukou, ktorú dnes pociťujú v Grécku."@sk¹⁹
lpv:unclassifiedMetadata	"Nigel Farage,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,10,13,10,4,21,21,9,9}
lpv:unclassifiedMetadata	"v mene skupiny EFD."¹⁹
lpv:unclassifiedMetadata	"(potlesk)"¹⁹
lpv:unclassifiedMetadata	"(Predseda prerušil rečníka.)"¹⁹
lpv:unclassifiedMetadata	"(Pirmininkas nutraukė kalbėtoją)"¹⁴
lpv:unclassifiedMetadata	"EFD frakcijos vardu."¹⁴
lpv:unclassifiedMetadata	"Nigel Farage,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,10,13,10,4,21,21,9,9}
lpv:unclassifiedMetadata	"(Plojimai)"¹⁴
lpv:translated text	"Pone Pirmininke, ateinančių kartų vaikams bus sekama tokia pasaka: kartą buvo Europa, ir ji buvo padalyta. Jos viduryje stūksojo didžiulė siena. Rytuose žmonės buvo labai neturtingi ir ten nebuvo demokratijos. Jie gyveno valdomi piktosios sistemos, vadinamos komunizmu, kuri pražudė milijonus savo pačios žmonių. Tačiau, o begalini džiaugsme! Siena sugriuvo, o po to atsirado 27 valstybės. Žmonės ėmė gyventi demokratijos sąlygomis, į 500 mln. žmonių gyvenimą atėjo taika... Dar ne pabaiga. Tikrai, dar ne pabaiga. Na, turiu pasakyti, kad pirmą kartą gyvenime man taip ploja ir norėčiau, pone G. Verhofstadtai, baigti savo kalbą, tačiau – deja – pasaka dar nebaigta. Atsakingi politikai pasidarė labai godūs. Jie norėjo pinigų tik sau, jie norėjo valdžios. Taigi jie ėmė meluoti ir apgaudinėti, ir surengė patį įspūdingiausią biurokratinį perversmą, kokį pasaulis kada nors yra regėjęs. Kulkų jiems nereikėjo, mat jie buvo kur kas protingesni ir klastingesni. Jie paprasčiausiai parengė naują sutartį ir pavadino ją Lisabonos sutartimi. O tuomet jie suteikė visiškai neribotas galias 27 žmonėms. Šie žmonės buvo atsakingi už visus teisės aktus. Tuo metu, be abejo, jie jau turėjo ir vėliavą, ir himną, tačiau ėmėsi kurti naują valstybę. Žmonių jie nepaisė. Nežinia, ar sąmoningai, ar ne, jie sukūrė tokią pat blogio sistemą, kurioje anksčiau gyveno Rytų Europa. Neįtikėtina, kad daugelis naujųjų viršininkų anksčiau buvo dirbę tokioje pat blogio sistemoje. O kadangi jų planas buvo ydingas, tai ir jų sukurtai nerealiai pinigų sistemai buvo lemta žlugti. Naujieji viršininkai ir toliau neklausė žmonių. Jie darė gyvenimą vis sunkesnį: dešimtis milijonų žmonių nuskurdino, atėmė iš jų teisę kalbėti, ir tuomet žmonės buvo priversti griebtis smurto, kad sugrįžtų į savo nacionalines valstybes ir savo demokratiją. Šios pasakos moralas yra tas, kad istorija jų nieko neišmokė. Europos Parlamento nariai, prieš suteikdami galių Komisijai prisiminkite, kaip prieš 60 metų Europoje buvo pastatyta geležinė uždanga, o dabar, esant šiai Komisijai, mums grūmoja geležinis ekonomikos kumštis, kurį šiandien matome Graikijoje."@lt¹⁴
lpv:translated text	"Panie przewodniczący! W kolejnych pokoleniach dzieciom będzie się opowiadać historię o tym, że dawno, dawno temu Europa była podzielona. Przez sam jej środek biegł wielki mur, a ludzie na wschodzie byli bardzo biedni, nie mieli demokracji i żyli w złym systemie zwanym komunizmem, który zabijał miliony własnych obywateli. W końcu jednak ku wielkiej radości wszystkich mur został zburzony i ludność 27 krajów zaczęła wspólnie cieszyć się demokracją, a 500 milionów ludzi żyło w pokoju… To nie koniec. To jeszcze nie koniec. Muszę powiedzieć, że po raz pierwszy jestem nagradzany takimi oklaskami i kusi mnie, panie Verhofstadt, by usiąść, ale moja smutna opowieść ma niestety ciąg dalszy. Politycy stali się bardzo zachłanni. Pragnęli pieniędzy i władzy. Dlatego zaczęli kłamać i oszukiwać. Dokonali najbardziej spektakularnego biurokratycznego zamachu stanu, jaki świat kiedykolwiek widział. Nie musieli do tego używać kul. Byli o wiele sprytniejsi, o wiele bardziej przebiegli. Co zrobili? Otóż przyjęli nowy traktat, zwany traktatem lizbońskim. Następnie dali tym 27 narodom całkowicie nieograniczoną władzę. Narody te miały same stanowić wszystkie prawa. Oczywiście mieli już flagę i hymn, ale rozpoczęli budowę nowego państwa. Ignorowali jednak ludzi. Celowo czy mimo woli, odtworzyli wszakże ten zły system, w jakim wcześniej żyli ludzie w Europie Wschodniej. Choć trudno w to uwierzyć, wielu z nowych szefów wcześniej pracowało właśnie dla tego złego systemu. Plan ten był oczywiście chybiony, a ich przemyślany program pieniężny okazał się do niczego. Mimo to nowi szefowie nie słuchali ludzi. Przeciwnie, coraz bardziej utrudniali im życie. Dziesiątki milionów ludzi wpędzili w ubóstwo, odmawiali ludziom prawa głosu, aż w końcu ludzie ci musieli uciec się do przemocy, by odzyskać swe kraje i demokracje. Morał z tej historii jest taki, że historia nic ich nie nauczyła. Posłowie do PE! Zanim oddacie władzę tej Komisji, pamiętajcie, że jak 60 lat temu zasłaniała Europę żelazna kurtyna, tak teraz ta Komisja trzyma nas żelazną ręką ekonomii, czego skutki da się dziś odczuć w Grecji."@pl¹⁶
lpv:unclassifiedMetadata	"(Oklaski)"¹⁶
lpv:unclassifiedMetadata	"(Przewodniczący wyłączył mikrofon)"¹⁶
lpv:unclassifiedMetadata	"Nigel Farage,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,10,13,10,4,21,21,9,9}
lpv:unclassifiedMetadata	"w imieniu grupy EFD."¹⁶
lpv:translated text	". – Elnök úr, a gyerekeknek generációkon keresztül mesélnek majd egy történetet. Elmesélik nekik, hogy egyszer régen Európa megosztott volt; egy nagy fal választotta ketté középen, és a keleten élők nagyon szegények voltak és nélkülözték a demokráciát, egy kommunizmusnak nevezett ördögi rendszerben éltek, ami saját polgárainak millióit kiirtotta. De legnagyobb örömükre a fal leomlott, és 27 nemzet jött létre, amelynek tagjai demokráciában éltek, és 500 millió ember élt békében.. Van még tovább is. Ígérem, van tovább is. Azt kell mondanom, ez az első alkalom, hogy ilyen nagy tapsot kapok; Verhofstadt úr, kísértést érzek, hogy leüljek, de ha megengedi, mégis folytatnám a történetet. A hivatalban lévő politikusok igen mohóvá váltak; pénzt akartak maguknak és hatalmat. Hazugsághoz és csaláshoz folyamodtak tehát, előadták a világ leglátványosabb bürokratikus államcsínyét. Csak nem kellett golyót használniuk hozzá. Sokkal okosabbak, sokkal fondorlatosabbak voltak annál. Ehelyett életbe léptettek egy új szerződést, amit Lisszaboni Szerződésnek neveztek. Azután 27 embernek korlátlan hatalmat adtak. Ezek az emberek hozták az összes jogszabályt. Természetesen már volt zászlajuk és himnuszuk, de nekiláttak egy új államot építeni. De semmibe vették az embereket. Akár tudatosan, akár nem, de újrateremtették azt az ördögi rendszert, amelyben a kelet-európaiak korábban éltek. Ami hihetetlen a dologban, az az, hogy számos új vezető már korábban is ennek az ördögi rendszernek dolgozott! A terv természetesen elbukott, és a fantáziaszülte monetáris rendszerük összeomlott. De az új vezetők még mindig nem hallgattak a népre. Nem, hanem egyre inkább megnehezítették az életet: tízmilliókat taszítottak nyomorba; megvonták a beleszólást az emberektől, végül ezeknek az embereknek erőszakhoz kellett folyamodniuk, hogy visszakapják saját országukat és demokráciájukat. A történet tanulsága az, hogy semmit sem tanultak a történelemből. Európai parlamenti képviselőtársaim, mielőtt felhatalmazzák ezt a Bizottságot, emlékezzenek, hogy 60 évvel ezelőtt vasfüggöny ereszkedett le Európára, de most, ezzel a Bizottsággal gazdasági vasököl érkezik el, amely Görögországban már ma is érezhető."@hu¹¹
lpv:unclassifiedMetadata	"(Az elnök félbeszakítja a felszólalót)"¹¹
lpv:unclassifiedMetadata	"az EFD képviselőcsoport nevében"¹¹
lpv:unclassifiedMetadata	"Nigel Farage"¹¹
lpv:unclassifiedMetadata	"(Taps)"¹¹
lpv:unclassifiedMetadata	"(Suosionosoituksia)"⁷
lpv:translated text	"Herr talman! Under de kommande generationerna kommer en historia att berättas för barnen. De kommer att få höra att en gång i tiden var Europa delat; det fanns en hög mur som delade Europa i två delar. Folket i öst var mycket fattigt och hade inte demokrati, och de levde under ett grymt system som kallades kommunism och som dödade miljontals människor. Men undret skedde, muren revs ned och vi blev en union av 27 nationer, och dessa 500 miljoner människor levde sedan i fred och demokrati … Det kommer mer, jag lovar, det kommer mer. Jag måste säga att det är första gången någonsin som jag har fått en sådan applåd, och, herr Verhofstadt, jag är frestad att sätta mig ned, men historien fortsätter tyvärr. De ansvariga politikerna blev mycket giriga; de ville roffa åt sig pengar för egen del, och de ville ha makt. Så de tog till lögner och svek, och iscensatte den mest spektakulära byråkratiska statskupp som världen någonsin sett. Men de behövde inte använda kulor för att göra det. De var mycket mer slipade, mycket mer beräknande än så. Vad de gjorde var att införa ett nytt fördrag – det kallades Lissabonfördraget. Sedan gav de 27 personer obegränsad makt. Det skulle vara dessa personer som stiftade alla lagar. De hade naturligtvis redan en flagga och en hymn, men de fortsatte att bygga upp en ny stat. Men de struntade i folket. Vad de gjorde, vare sig de visste det eller inte, var att återskapa det ytterst grymma system som folket i Östeuropa hade levt under förut. Det otroliga var dock att många av de nya cheferna också hade arbetat för samma grymma system förut. Planen sprack naturligtvis, och deras fantasifulla valutasystem kollapsade. Men de nya cheferna ville ändå inte lyssna till folket. Nej, de gjorde livet svårare och svårare för dem. De störtade tiotals miljoner människor i fattigdom; de lät inte folket ha något att säga till om, och till slut var människorna tvungna att ta till våld för att få tillbaka sina nationalstater och demokratier. Sensmoralen med den här sagan är att de inte hade lärt sig något av historien. Jag vädjar till mina ledamotskolleger här i Europaparlamentet: innan ni ger den här kommissionen makt, kom ihåg att en järnridå fälldes ned för 60 år sedan i Europa, men nu, med den här kommissionen finns det en ekonomisk ridå först, och den är märkbar i Grekland i dag."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"(Applåder)"²²
lpv:unclassifiedMetadata	"(Talmannen avbröt talaren.)"²²
lpv:translated text	"Arvoisa puhemies, tulevien sukupolvien lapsille kerrotaan tarinaa. Heille kerrotaan tarinaa siitä, kuinka valtaisa muuri jakoi ennen muinoin Euroopan keskeltä kahtia, ja muurin itäpuolella asuvat ihmiset olivat hyvin köyhiä eikä heillä ollut demokratiaa, vaan he elivät kommunismiksi kutsutun, miljoonia maan omia kansalaisia tappaneen pahan järjestelmän alaisuudessa. Mutta sitten koitti riemun päivä, jolloin muuri murtui ja syntyi 27 kansakuntaa, joiden 500 miljoonaa kansalaista eli demokratian ja rauhan vallitessa... Lisää on luvassa. Lisää on luvassa, sen voin sanoa. Minun on sanottava, että ensimmäistä kertaa saan näin voimakkaita suosionosoituksia, ja arvoisa jäsen Verhofstadt, mieleni tekisi istua alas, mutta valitettavasti tarinani jatkuu vielä. Johtoasemissa olevista poliitikoista tuli hyvin ahneita, sillä he halusivat kahmia itselleen rahaa ja valtaa. Niinpä he turvautuivat valheisiin ja petoksiin ja panivat pystyyn mitä vaikuttavimman byrokraattisen vallankaappausesityksen. Heidän ei kuitenkaan tarvinnut käyttää siihen luoteja. He olivat paljon fiksumpia ja juonikkaampia. He nimittäin laativat uuden perussopimuksen, jonka nimeksi tuli Lissabonin sopimus. Sen jälkeen he antoivat 27 kansakunnalle täysin rajoittamattoman vallan. Näiden kansakuntien oli määrä säätää kaikki lait. Lippu tietenkin oli jo olemassa, samoin kansallishymni, mutta vielä piti vielä perustaa uusi valtio. Poliitikot unohtivat kuitenkin kansalaiset. Sen sijaan he loivat uudelleen tietäen tai tietämättään kovin pahan järjestelmän, juuri sellaisen, jonka alaisuudessa entisen Itä-Euroopan kansalaiset olivat eläneet aiemmin. Uskomattominta oli kuitenkin se, että myös moni näistä uusista johtajista oli itsekin työskennellyt aiemmin kyseisen järjestelmän alaisuudessa. Suunnitelma meni tietenkin myttyyn, ja heidän mielikuvituksellinen rahahankkeensa romahti. Mutta uudet johtajat eivät vieläkään kuuntele kansaa. Sen sijaan he ovat tehneet kansalaisten elämästä entistäkin kovempaa: kymmenet miljoonat ihmiset elävät köyhyydessä, heiltä on viety sananvalta ja lopulta kansalaisten oli turvauduttava väkivaltaan saadakseen takaisin kansallisvaltionsa ja demokratiansa. Tarinan opetus on se, etteivät poliitikot ole oppineet mitään historiasta. Hyvät Euroopan parlamentin jäsenet, ennen kuin annatte tälle komissiolle toimivaltuudet, älkää unohtako, että rautaesirippu putosi Euroopan päälle 60 vuotta sitten ja että nyt tämän komission myötä talouden rautanyrkki jyllää nykypäivän Kreikassa."@fi⁷
lpv:translated text	"Mijnheer de Voorzitter, in volgende generaties wordt aan kinderen een nieuw verhaal verteld. Zij krijgen te horen dat er ooit een verdeeld Europa bestond met een grote, hoge muur in het midden. De mensen die in het oosten leefden, waren bijzonder arm, kenden geen democratie en gingen gebukt onder een kwaadaardig systeem dat communisme werd genoemd en dat miljoenen eigen burgers om het leven bracht. Maar, de hemel zij dank, de muur viel en zo waren er uiteindelijk 27 landen waarin een half miljard mensen in democratie en vrede konden leven … Er is meer. Dat beloof ik u. Er komt nog meer. Ik moet eerlijk zeggen dat dit de eerste keer is dat ik een dergelijk applaus heb gekregen en ik heb de neiging, mijnheer Verhofstadt, om weer te gaan zitten, maar helaas is het verhaal nog niet af. De politici die het voor het zeggen hadden, werden zeer inhalig; zij wilden rijk worden en zij wilden macht. Daarom namen zij hun toevlucht tot leugens en bedrog; zij zetten een spectaculaire bureaucratische staatsgreep op touw die zijn gelijke in de wereld niet kent. Zij hadden echter geen kogels nodig om hun doel te bereiken. Daar waren zij veel te slim en veel te berekenend voor. Zij zorgden dat er een nieuw verdrag in werking trad en noemden dat het Verdrag van Lissabon. Vervolgens gaven zij 27 mensen onbeperkte bevoegdheden. Dat zouden dan de mensen moeten zijn die alle wetten gingen opstellen. Uiteraard hadden zij al een vlag en een volkslied, maar toch begonnen zij met het bouwen aan een nieuwe staat. Zij hielden daarbij echter geen rekening met de burgers. Of zij zich er al dan niet bewust van waren, laat ik in het midden, maar uiteindelijk creëerden zij opnieuw hetzelfde kwaadaardige systeem waaronder de mensen in Oost-Europa vroeger gebukt gingen. Het onvoorstelbare hieraan was dat veel van de nieuwe bazen eerder ook al voor datzelfde kwaadaardige systeem hadden gewerkt. Uiteraard zat het plan vol gaten en stortte het onberekenbare monetaire systeem in. Maar de nieuwe bazen weigerden nog steeds om naar de mensen te luisteren. Integendeel, zij maakten hun het leven alleen maar moeilijker en moeilijker: zij zorgden ervoor dat tientallen miljoenen mensen in armoede kwamen te leven, zij ontnamen mensen hun stem en uiteindelijk konden die mensen alleen nog maar hun toevlucht nemen tot geweld om hun eigen landen en democratieën weer terug te krijgen. De moraal van het verhaal is dat de hoofdpersonen niets van de geschiedenis hebben geleerd. Geachte leden van het Europees Parlement, bedenk voordat u deze Commissie aan de macht helpt dat er zestig jaar geleden een IJzeren Gordijn over Europa heen viel en dat wij straks, onder deze Commissie, met een economische IJzeren Vuist te maken krijgen waarvan de klappen nu al in Griekenland worden gevoeld."@nl³
lpv:unclassifiedMetadata	"(Applaus)"³
lpv:unclassifiedMetadata	"(ΕΝ)"¹⁰
lpv:unclassifiedMetadata	"(Χειροκροτήματα)"¹⁰
lpv:unclassifiedMetadata	"Nigel Farage,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,10,13,10,4,21,21,9,9}
lpv:translated text	"Κύριε Πρόεδρε, στις γενιές που έρχονται, θα λένε στα παιδιά μια ιστορία. Θα τους λένε ότι, μια φορά και έναν καιρό, η Ευρώπη ήταν διαιρεμένη. Υπήρχε ένα μεγάλο τείχος στη μέση της και οι λαοί στην Ανατολή ήταν πολύ φτωχοί και δεν είχαν δημοκρατία, και ζούσαν σε ένα σύστημα του κακού που ονομαζόταν κομμουνισμός και που σκότωσε εκατομμύρια ανθρώπων από τον ίδιο του τον λαό. Αλλά, τι χαρά, το τείχος έπεσε και καταλήξαμε να έχουμε 27 έθνη, και εκείνοι οι άνθρωποι έζησαν στη δημοκρατία και 500 εκατομμύρια άνθρωποι έζησαν εν ειρήνη… Έχει και άλλο. Σας το υπόσχομαι, έχει και άλλο. Πρέπει να ομολογήσω ότι είναι η πρώτη φορά που έλαβα τέτοιο χειροκρότημα και μπαίνω στον πειρασμό, κύριε Verhofstadt, να καθίσω αλλά, εάν μου επιτρέπετε, δυστυχώς, η ιστορία συνεχίζεται. Οι πολιτικοί που ήταν στην εξουσία έγιναν πολύ άπληστοι. Ήθελαν χρήματα και εξουσία για τους εαυτούς τους. Έτσι, κατέφυγαν στα ψέματα και στην απάτη, οργάνωσαν το θεαματικότερο γραφειοκρατικό που είχε γνωρίσει ποτέ ο κόσμος. Αλλά δεν χρειάστηκε να χρησιμοποιήσουν σφαίρες. Ήταν πολύ πιο έξυπνοι, πιο ραδιούργοι. Αυτό που έκαναν ήταν να ψηφίσουν μια νέα συνθήκη – ονομάστηκε Συνθήκη της Λισαβόνας. Στη συνέχεια, έδωσαν στους 27 λαούς απεριόριστη εξουσία. Αυτοί θα ήταν οι λαοί που θα έκαναν όλους τους νομούς. Φυσικά, είχαν ήδη μια σημαία και έναν εθνικό ύμνο, αλλά ξεκίνησαν να δημιουργήσουν ένα νέο κράτος. Αλλά αγνόησαν τους λαούς. Αυτό που έκαναν, είτε το γνώριζαν είτε όχι, ήταν να δημιουργήσουν ξανά το ίδιο σύστημα του κακού στο οποίο είχαν ζήσει στο παρελθόν οι λαοί της ανατολικής Ευρώπης. Όμως, το απίστευτο είναι ότι πολλά από τα νέα αφεντικά είχαν επίσης εργαστεί στο παρελθόν για αυτό το σύστημα του κακού. Φυσικά, το σχέδιο ήταν ατελές και το φανταχτερό νομισματικό σχέδιό τους κατέρρευσε. Παρόλα αυτά, τα νέα αφεντικά δεν άκουγαν τους λαούς. Όχι, έκαναν τη ζωή τους ολοένα και πιο σκληρή: δαπανούσαν δεκάδες εκατομμύρια για την καταπολέμηση της φτώχειας, αρνούνταν στους λαούς το δικαίωμα να έχουν άποψη και, στο τέλος, εκείνοι οι λαοί χρειάστηκε να καταφύγουν στη βία για να επιστρέψουν στα εθνικά κράτη τους και στις δημοκρατίες τους. Το επιμύθιο της ιστορίας είναι ότι δεν είχαν διδαχθεί τίποτε από την ιστορία. Κύριο βουλευτές του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου, πριν δώσετε την εξουσία σε αυτήν την Επιτροπή, θυμηθείτε ότι πριν από 60 χρόνια, ένα σιδηρούν παραπέτασμα κατέρρευσε στην Ευρώπη αλλά τώρα, με αυτήν την Επιτροπή, υπάρχει μια οικονομική σιδηρά γροθιά που την αισθάνονται στην Ελλάδα σήμερα."@el¹⁰
lpv:unclassifiedMetadata	"εξ ονόματος της Ομάδας EFD."¹⁰
lpv:unclassifiedMetadata	"πραξικόπημα"¹⁰
lpv:unclassifiedMetadata	"(Formanden afbrød taleren)"²
lpv:unclassifiedMetadata	"(Bifald)"²
lpv:translated text	"Hr. formand! I de kommende generationer vil børnene få fortalt en historie, nemlig, at der var engang, hvor Europa var delt. Der gik en stor mur midt ned gennem Europa, og folk i øst var meget fattige og levede ikke i et demokrati, men levede under et ondt system, der hedder kommunismen, som dræbte millioner af deres egne folk. Men så skete der noget glædeligt: Muren faldt, og vi endte med at have 27 nationer, og nu lever alle 500 millioner i demokrati og fred … Jeg er ikke færdig! Der kommer mere! Det er da vist første gang, at jeg nogensinde har fået et så stort bifald, så nu er jeg næsten fristet til at sætte mig ned, men historien er desværre ikke slut. De ansvarlige politikere blev grådige. De ønskede penge til sig selv, og de ønskede magt. Så de begyndte at lyve og snyde, de iscenesatte det mest fantastiske bureaukratiske "coup d'état", som verden nogensinde havde set. Men de behøvede ikke bruge kugler. De var meget klogere, meget mere snedige end som så. Det, de gjorde, var at indføre en ny traktat, som kom til at hedde Lissabontraktaten. Så gav de 27 personer fuldstændig, ubegrænset magt. Det var dem, som skulle vedtage alle lovene. De havde naturligvis allerede et flag, og de havde allerede en nationalsang, men de ønskede at opbygge en ny stat. Men de glemte folket. Uanset om de var klar over det eller ej, genskabte de faktisk netop det onde system, som folkene i Østeuropa havde levet under før. Men det utrolige var, at mange af de nye chefer også havde arbejdet for det samme onde system før. Selvfølgelig var der fejl ved deres plan, og deres fantasifulde monetære system brød sammen. Men de nye chefer ville stadig væk ikke lytte til folket. Nej, de gjorde bare deres liv hårdere og hårdere. De bragte millionvis ud i fattigdom, befolkningerne havde overhovedet ikke noget at skulle have sagt, og til sidst var befolkningerne nødt til at ty til vold for at få deres nationalstater og demokratier tilbage. Historiens morale er, at de ikke havde lært noget som helst af historien. Kære medlemmer, før De giver Kommissionen magt, beder jeg Dem huske, at der for 60 år siden blev opført et jerntæppe tværs gennem Europa, men i dag er det takke være denne Kommission en økonomisk jernnæve, og den får Grækenland at føle i dag."@da²
lpv:unclassifiedMetadata	"(Ο Πρόεδρος διακόπτει τον ομιλητή)"¹⁰
lpv:unclassifiedMetadata	"(Aplausi)"¹³
lpv:unclassifiedMetadata	"Nigel Farage,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,10,13,10,4,21,21,9,9}
lpv:unclassifiedMetadata	"EFD grupas vārdā."¹³
lpv:unclassifiedMetadata	"(Priekšsēdētājs pārtrauca runātāju)"¹³
lpv:unclassifiedMetadata	"(Puhemies keskeytti puhujan.)"⁷
lpv:unclassifiedMetadata	"Nigel Farage,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,10,13,10,4,21,21,9,9}
lpv:unclassifiedMetadata	"Verhofstadt"¹³
lpv:unclassifiedMetadata	"(Spreker wordt door de Voorzitter onderbroken)"³
lpv:translated text	"Priekšsēdētāja kungs, nākamajās paaudzēs bērniem stāstīs nostāstu. Viņiem stāstīs, ka sensenos laikos Eiropa bija sadalīta; tās vidū bija milzīga siena, un cilvēki austrumos bija ļoti nabadzīgi, viņiem nebija demokrātijas un viņi dzīvoja ļaunā sistēmā, ko sauca par komunismu un kas nogalināja miljoniem savu cilvēku. Bet par laimi siena sagruva, mēs ieguvām 27 nācijas, šie cilvēki dzīvoja demokrātijā, un 500 miljoni cilvēku dzīvoja mierā... Ir vēl kas. Es apsolu, man ir vēl kas sakāms. Man jāatzīst, ka šī ir pirmā reize, kad es esmu saņēmis šādus aplausus, un kungs, man ir vēlēšanās apsēsties, taču, ja atļausiet, stāsts diemžēl turpināsies. Atbildīgie politiķi kļuva ļoti alkatīgi; viņi gribēja naudu sev, un viņi gribēja varu. Tā viņi ķērās pie meliem un viltības un noorganizēja visiespaidīgāko birokrātisko apvērsumu, kādu pasaule jebkad bija pieredzējusi. Taču, lai to paveiktu, viņiem nevajadzēja lodes. Viņi bija daudz gudrāki, daudz viltīgāki nekā citi. Viņi ieviesa jaunu līgumu — to sauca par Lisabonas līgumu. Tad viņi 27 cilvēkiem deva pilnīgi neierobežotu varu. Tie bija cilvēki, kas noteica visus likumus. Protams, viņiem jau bija gan karogs, gan himna, taču viņi sāka veidot jaunu valsti. Viņi ignorēja cilvēkus. Viņi, apzināti vai neapzināti, no jauna radīja ļoti slikto sistēmu, kurā iepriekš bija dzīvojuši Austrumeiropas iedzīvotāji. Taču visneticamākais, ka daudzi jaunie priekšnieki jau arī iepriekš bija strādājuši tajā pašā ļaunajā sistēmā. Protams, plānam bija trūkumi, un viņu nereālā monetārā sistēma cieta neveiksmi. Tomēr vēl aizvien jaunie priekšnieki neklausījās cilvēkos. Nē, viņi padarīja dzīvi arvien grūtāku: viņi iegrūda desmitiem miljonu cilvēku nabadzībā; viņi liedza cilvēkiem tiesības izteikties, un – visbeidzot — šiem cilvēkiem bija jāķeras pie vardarbības, lai atgūtu savas tautas sabiedrisko stāvokli un savu demokrātiju. Stāsta morāle — viņi neko nebija mācījušies no vēstures. Eiropas Parlamenta deputāti, pirms dodat varu šai Komisijai, atcerieties, ka pirms 60 gadiem pār Eiropu nolaidās dzelzs priekškars, taču tagad, līdz ar šo Komisiju, mums ir ekonomiskā dzelzs dūre, un to šodien izjūt Grieķijā."@lv¹³
lpv:spoken text	"Mr President, in generations to come, children will be told a story. They will be told that once upon a time, Europe was divided; there was a big wall down the middle of it and the people in the East were very poor and they had no democracy, and they lived under an evil system called Communism that killed millions of its own people. But, joy of joys, the wall came down and we finished up with 27 nations, and those people lived in democracy and 500 million people lived in peace… There is more. I promise you, there is more. Well, I must say that is the first time I have ever received such applause and I am tempted, Mr Verhofstadt, to sit down but, if I may, sadly, the story continues. The politicians in charge became very greedy; they wanted money for themselves and they wanted power. So they resorted to lies and deceit, they staged the most spectacular bureaucratic that the world had ever seen. But they did not need to use any bullets to do it. They were much cleverer, much more scheming than that. What they did is they put in place a new treaty – it was called the Lisbon Treaty. Then they gave 27 people total unlimited power. These would have been the people who made all the laws. Of course, they already had a flag, and they already had an anthem, but they went about building a new state. But they ignored the people. What they did, whether they knew it or not, was to recreate the very evil system that the people in Eastern Europe had lived under before. But the incredible thing was that many of the new bosses had also worked for that same evil system before. Well, of course, the plan was flawed and their fanciful monetary scheme collapsed. But, still, the new bosses would not listen to the people. No, they made life tougher and tougher: they put tens of millions into poverty; they denied people a say and, in the end, those people had to resort to violence to get back their nation states and their democracies. The moral of the story is that they had learnt nothing from history. Members of the European Parliament, before you give this Commission power, remember that 60 years ago, an Iron Curtain came down on Europe but now, with this Commission, there is an economic iron fist and it is being felt in Greece today."@en⁴
lpv:unclassifiedMetadata	"( Applause)"^15,4
lpv:unclassifiedMetadata	"(Applause)"^15,4
lpv:unclassifiedMetadata	"(The President cut off the speaker)"⁴
lpv:unclassifiedMetadata	"Nigel Farage,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,10,13,10,4,21,21,9,9}
lpv:unclassifiedMetadata	"coup d’état"^18,20,15,4
lpv:unclassifiedMetadata	"on behalf of the EFD Group."⁴
lpv:unclassifiedMetadata	"(El Presidente le retira la palabra)"²¹
lpv:unclassifiedMetadata	"Nigel Farage,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,10,13,10,4,21,21,9,9}
lpv:unclassifiedMetadata	"(Aplausos)"^21,17
lpv:translated text	"Señor Presidente, a las generaciones futuras se les va a contar un cuento. Se les dirá que hubo una vez en que Europa estuvo dividida; había un gran muro en la mitad y la gente del este era muy pobre y no tenían democracia, y vivían bajo un sistema malvado llamado comunismo que mató a millones de personas entre su propia gente. Pero, el colmo de la dicha, el muro cayó y acabamos con 27 naciones, y esos pueblos vivieron en democracia y 500 millones de personas vivieron en paz... Hay más. Les prometo que hay más. Bien, debo decir que es la primera vez que se me aplaude así y estoy tentado, señor Verhofstadt, de sentarme, pero, si me lo permiten, por desgracia la historia continúa. Los políticos al mando se volvieron muy avariciosos; querían dinero para ellos y querían poder. Así que recurrieron a las mentiras y al engaño y organizaron el más espectacular golpe de Estado burocrático nunca visto en el mundo. No obstante, no les hizo falta usar balas. Eran demasiado listos y maquinadores para eso. Lo que hicieron fue implantar un nuevo tratado, al que llamaron Tratado de Lisboa. A continuación, dieron a 27 personas un poder total ilimitado. Esas habrían de ser las personas que redactaran todas las leyes. Por supuesto, ya tenían una bandera y ya tenían un himno, pero empezaron a hablar de construir un nuevo Estado. Sin embargo, ignoraron al pueblo. Lo que hicieron, a sabiendas o no, fue recrear ese sistema muy malvado bajo el que la gente de Europa oriental ya había vivido. Lo increíble fue que muchos de estos nuevos jefes también habían trabajado para ese mismo sistema malvado anteriormente. Claro, por supuesto, el plan era imperfecto y su moderno sistema monetario se hundió. Aun así, los nuevos jefes seguían sin escuchar a la gente. No, hicieron que la vida resultase cada vez más dura: sumieron a decenas de millones en la pobreza; le denegaron a la gente la capacidad de opinar y, al final, ese pueblo tuvo que recurrir a la violencia para recuperar sus Estados nación y sus democracias. La moraleja del cuento es que no habían aprendido nada de la historia. Miembros del Parlamento Europeo, antes de que concedan el poder a esta Comisión, recuerden que hace 60 años se levantó un telón de acero en Europa, pero hoy, con esta Comisión, se levanta un puño de hierro económico y lo están notando en estos momentos en Grecia."@es²¹
lpv:unclassifiedMetadata	"en nombre del Grupo EFD."²¹
lpv:unclassifiedMetadata	"Nigel Farage,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,10,13,10,4,21,21,9,9}
lpv:translated text	"Senhor Presidente, gerações vindouras narrarão uma história às suas crianças. Ser-lhes-á contado que, era uma vez, a Europa encontrava-se dividida por um grande muro, edificado mesmo a meio, e que os povos que viviam a Leste eram muito pobres e não viviam em democracia, viviam sob um infame regime chamado Comunismo, que matava milhões de pessoas do seu próprio povo. Mas, alegria das alegrias, o muro foi derrubado e acabámos com 27 nações, em que todos os povos viviam em democracia e 500 milhões de pessoas viviam em paz... Há mais. Prometo que há mais. Bem, devo confessar que é a primeira vez que recebo um aplauso destes e estou tentado, Senhor Deputado Verhofstadt, a sentar-me novamente; no entanto, se me permitem, infelizmente a história continua. Os políticos que estavam no poder tornaram-se muito gananciosos, queriam o dinheiro para eles próprios e queriam poder. Assim sendo, recorreram a mentiras e estratagemas, encenaram o "golpe de Estado" burocrático mais aparatoso de todos os tempos. E não precisaram de utilizar armas para o fazer. Foram bem mais inteligentes, mais engenhosos. O que fizeram foi implementar um novo tratado, ao qual deram o nome de Tratado de Lisboa. Deram então poder total ilimitado a 27 pessoas, que foram incumbidas de ditar todas as leis. Como é óbvio, já tinham bandeira e hino, mas insistiam em criar um novo Estado. E ignoravam os seus povos. Conscientemente ou não, acabaram por recriar o tão infame regime em que tinham vivido os povos do Leste da Europa. E o mais incrível é que muitos dos novos líderes tinham também trabalhado para o tal regime infame do passado. Como é óbvio o plano tinha falhas e o fantasioso esquema monetário foi por água abaixo. Ainda assim, os novos líderes não davam ouvidos a ninguém. Nem pensar. Tornavam a vida cada vez mais difícil, levando dezenas de milhões de pessoas à pobreza, a quem não era dada voz e, por fim, os povos viram-se obrigados recorrer à violência para recuperar as suas nações e democracias. A moral da história é que nada aprenderam com o passado. Apelo aos deputados do Parlamento Europeu que, antes de darem poder a esta Comissão, se recordem de que há 60 anos havia uma Cortina de Ferro na Europa, e que agora, com esta Comissão, há um punho de ferro económico que está hoje a fazer-se sentir na Grécia."@pt¹⁷
lpv:unclassifiedMetadata	"(O Presidente retira a palavra ao orador)"¹⁷
lpv:unclassifiedMetadata	"Nigel Farage,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,10,13,10,4,21,21,9,9}
lpv:unclassifiedMetadata	"im Namen der EFD-Fraktion."⁹
lpv:unclassifiedMetadata	"(Aplausos)"^21,17
lpv:unclassifiedMetadata	"Staatsstreich"⁹
lpv:unclassifiedMetadata	"(Beifall)"⁹
lpv:translated text	"Herr Präsident, noch in Generationen wird man Kindern eine Geschichte erzählen. Man wird ihnen erzählen, dass Europa einmal geteilt war; es gab eine große Mauer in seiner Mitte und die Menschen im Osten waren sehr arm und sie hatten keine Demokratie und sie lebten unter einem bösen System, genannt Kommunismus, das Millionen seiner eigenen Leute ermordete. Aber, welch` Freude, die Mauer fiel und am Ende waren wir 27 Nationen, und die Menschen lebten in einer Demokratie und 500 Millionen Menschen lebten in Frieden... Es geht noch weiter. Ich verspreche Ihnen, es geht noch weiter. Nun, ich muss sagen, das ist das erste Mal, dass ich jemals so einen Beifall bekommen habe, und ich bin versucht, Herr Verhofstadt, mich wieder zu setzen, aber, wenn ich darf, geht die Geschichte leider noch weiter. Die verantwortlichen Politiker wurden gierig; sie wollten das Geld für sich selbst und sie wollten Macht. Also griffen sie auf Lügen und Täuschungen zurück, sie inszenierten den spektakulärsten bürokratischen den die Welt je gesehen hat. Und dafür brauchten sie keine Kugeln. Sie waren viel klüger, viel durchtriebener. Sie setzten einen neuen Vertrag in Kraft - er wurde der Vertrag von Lissabon genannt. Dann gaben sie 27 Menschen vollkommen unbegrenzte Macht. Diese Leute würden alle Gesetze machen. Sie hatten natürlich schon eine Flagge und sie hatten schon eine Hymne, aber sie machten sich auch noch daran, einen neuen Staat zu erschaffen. Aber sie dachten dabei nicht an die Menschen. Was sie taten bestand darin - ob es ihnen bewusst war oder nicht - genau das gleiche böse System zu schaffen, unter dem die Menschen in Osteuropa vorher gelebt hatten. Aber das Unglaubliche war, dass viele der neuen Herren auch vorher für das gleiche böse System gearbeitet hatten. Nun, natürlich war der Plan fehlerhaft und ihr abstruser Währungsplan scheiterte. Aber immer noch hörten die neuen Herren nicht auf die Menschen. Nein, sie machten das Leben immer härter: Sie führten Zig-Millionen in die Armut; sie verwehrten den Menschen ein Mitspracherecht und schließlich mussten diese Menschen auf Gewalt zurückgreifen, um ihre Nationalstaaten und Demokratien zurückzubekommen. Die Moral der Geschichte ist, dass sie nichts aus der Historie gelernt hatten. Geehrte Mitglieder des Europäischen Parlaments, bevor Sie dieser Kommission Macht verleihen, denken Sie daran, dass vor 60 Jahren ein Eiserner Vorhang in Europa fiel und jetzt, mit dieser Kommission gibt es in der Wirtschaft eine eiserne Faust, wie man sie heute in Griechenland erlebt."@de⁹
lpv:unclassifiedMetadata	"(Der Präsident entzieht dem Redner das Wort)"⁹
lpv:unclassifiedMetadata	"Nigel Farage,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,10,13,10,4,21,21,9,9}
lpv:unclassifiedMetadata	"(Applausi)"¹²
lpv:unclassifiedMetadata	"(Il Presidente interrompe l’oratore)"¹²
lpv:translated text	"Signor Presidente, nelle generazioni future, ai bambini verrà raccontata una storia. Si dirà che una volta l'Europa era divisa, che c'era nel mezzo un grande muro e che le persone a est erano molto povere e non avevano la democrazia, e vivevano sotto un sistema cattivo chiamato comunismo che ha ucciso milioni dei propri cittadini. Ma, gioia delle gioie, il muro cadde e siamo diventati 27 nazioni, e queste persone vissero in democrazia e 500 milioni di persone vissero in pace… C'è dell’altro. Vi assicuro che c'è dell’altro. Devo dire che è la prima volta che ricevo applausi simili e sono tentato di mettermi a sedere, onorevole Verhofstadt, ma, se posso, purtroppo la storia continua. I politici al potere divennero molto avidi, volevano i soldi per sé stessi e volevano il potere. Così fecero ricorso alla menzogna e all'inganno, organizzando il più spettacolare colpo di stato burocratico che il mondo avesse mai visto. Ma non ebbero bisogno di utilizzare le pallottole. Erano molto più intelligenti, molto più intriganti. Quello che fecero è mettere in atto un nuovo trattato, che chiamarono il trattato di Lisbona. Poi dettero a 27 persone un potere totale e illimitato. Erano queste le persone che avrebbero fatto tutte le leggi. Naturalmente, avevano già una bandiera, e avevano già un inno nazionale, ma si misero a costruire un nuovo Stato. Però ignorarono il popolo. Quello che fecero, che lo sapessero o meno, fu ricreare il sistema molto cattivo sotto il quale aveva vissuto prima la popolazione dell’Europa orientale. Ma la cosa incredibile fu che molti dei nuovi capi avevano prima lavorato anche per lo stesso sistema cattivo. Naturalmente, il piano era viziato e il loro regime di fantasia monetaria crollò. Ma i nuovi padroni continuarono a non ascoltare la gente. No, essi resero la vita sempre più dura: gettarono nella povertà decine di milioni di persone, negarono la parola alla gente e alla fine quei popoli dovettero ricorrere alla violenza per poter riavere i loro Stati nazionali e le loro democrazie. La morale della storia è che non avevano imparato niente dalla storia. I membri del Parlamento europeo prima di dare questo potere alla Commissione devono ricordarsi che 60 anni fa una cortina di ferro è scesa sull’Europa, ma ora con questa Commissione c’è un pugno di ferro economico che oggi si fa sentire in Grecia."@it¹²
lpv:translated text	"Monsieur le Président, dans les générations à venir, on racontera une histoire aux enfants. On leur racontera qu’il était une fois, une Europe divisée; il y avait une grand mur érigé au milieu et les gens à l’Est étaient très pauvres et ne connaissaient pas la démocratie, et ils vivaient dans un système maléfique appelé le communisme qui tuait ses habitants par millions. Cependant, bonheur suprême, le mur tomba et nous nous retrouvèrent avec 27 nations, et ces gens vécurent en démocratie et 500 millions de personnes vécurent en paix... Il y a une suite. Je vous le promets, il y a une suite. Et bien, je dois avouer que c’est la première fois que je reçois de tels applaudissements et je suis tenté, Monsieur Verhofstadt, de m’asseoir mais malheureusement, si je puis me permettre, l’histoire continue. Les responsables politiques au pouvoir devinrent très gourmands, ils voulaient de l’argent pour eux et ils voulaient le pouvoir. Alors, ils recoururent aux mensonges et aux tromperies, ils mirent en scène le coup d’État bureaucratique le plus spectaculaire que le monde avait jamais vu. Cependant, ils n’eurent pas besoin d’utiliser la moindre balle pour ce faire. Ils étaient beaucoup plus intelligents, beaucoup plus comploteurs que ça. Ils mirent en place un nouveau traité - ils l’appelèrent le traité de Lisbonne. Ensuite, ils confièrent un pouvoir illimité à 27 personnes. Il s’agissait des gens qui faisaient toutes les lois. Bien sûr, ils avaient déjà un drapeau et un hymne, mais ils procédèrent à la construction d’un nouvel État. Toutefois, ils ignorèrent le peuple. Ils recréèrent, consciemment ou non, le même système maléfique que les habitants de l’Europe de l’Est avaient connu autrefois. Cependant, ce qui était incroyable était que beaucoup de nouveaux patrons avaient également travaillé pour ce système maléfique auparavant. Naturellement, le plan était imparfait et leur système monétaire fantaisiste s’effondra. Les nouveaux patrons persistèrent cependant à ne pas écouter le peuple. Non, ils rendirent la vie de plus en plus dure: ils plongèrent des dizaines de millions de personnes dans la pauvreté, les privèrent de leur droit de regard et, finalement, ces personnes durent recourir à la violence pour retrouver leurs États nations et leurs démocraties. La morale de cette histoire est qu’ils n’avaient rien appris de l’histoire. Chers députés du Parlement européen, avant que vous n’habilitiez cette Commission, rappelez-vous qu’il y a 60 ans, un Rideau de fer s’est abattu sur l’Europe mais maintenant, avec cette Commission, il y a une main de fer économique et elle se fait sentir en Grèce aujourd’hui."@fr⁸
lpv:unclassifiedMetadata	"(Le Président retire la parole à l’orateur)"⁸
lpv:unclassifiedMetadata	"(Applaudissements)"⁸
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2010-02-09"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Timpul afectat votului (continuare)⁶
dcterms:Language	"en"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20100209.7.2-097"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2010-02-09-Speech-2-098⁶
lpv:speaker	lp:Nigel Farage⁶
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶