Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2009-11-25-Speech-3-478"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2009-11-25"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Importurile de carne provenind din ţările terţe (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"fr"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20091125.28.3-478"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2009-11-25-Speech-3-479⁶
lpv:speaker	lp:Marc Tarabella⁶
lpv:spoken text	"Madame la Présidente, Madame la Commissaire, qu’est-ce qui différencie la viande de bœuf européenne de la viande de bœuf d’importation? Ce n’est pas forcément le goût, ce n’est pas uniquement le prix, c’est surtout et avant tout les normes sanitaires qui existent au sein de l’Union européenne et qui n’existent pas forcément au sein des pays tiers qui exportent leur viande. Par exemple, en ce qui concerne la production de bœuf brésilien, les lacunes vétérinaires et sanitaires ont été largement évoquées dans un rapport du syndicat des producteurs irlandais remis à Bruxelles en 2007. Des tests effectués par l’Institut scientifique belge de santé publique ont également démontré que la qualité bactériologique de la viande de bœuf argentine était moins bonne que celle de la viande locale, par exemple, quand le bœuf arrive dans nos assiettes. Rien d’étonnant, si l’on considère qu’il faut environ deux mois pour que la viande argentine arrive sur le continent européen. Les circuits de consommation sont beaucoup plus courts en Belgique, par exemple, car la production est habituellement consommée dans le mois de l’abattage. C’est pourquoi les normes sanitaires imposées par l’Union européenne ne doivent pas être uniquement respectées par les pays européens, mais il est également important que les pays tiers qui exportent de la viande en Europe respectent les mêmes normes. Si tel n’est pas le cas, cela montre que la Commission européenne, pour laquelle l’interdiction est prématurée et injustifiée, a échoué dans sa responsabilité à défendre les intérêts des consommateurs et pénalise les producteurs européens. Enfin, les pays qui ont interdit l’importation de bœuf brésilien, comme les États-Unis, le Chili et le Japon, montrent à l’Europe la voie à suivre, puisque la qualité est une exigence essentielle chez nous. Agissons donc en conséquence afin de protéger nos producteurs, qui sont les garants de cette qualité."@fr⁸
lpv:spokenAs	member; FEMM (2009-09-17--2012-01-18)²³ member; S&D (2009-07-16--2014-06-30)²³ unknown; Parti Socialiste (2009-07-16--2014-06-30)²³ substitute; Delegation for relations with the United States (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; AGRI (2009-09-16--2012-01-18)²³ substitute; Delegation to the Euro-Latin American Parliamentary Assembly (2009-10-07--2014-06-30)²³ substitute; IMCO (2009-09-07--2012-01-18)²³ member; Delegation for relations with the countries of Southeast Asia and the Association of Southeast Asian Nations (ASEAN) (2009-09-16--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Paní předsedající, paní komisařko, v čem se hovězí evropské liší od dováženého? Není to nezbytně chuť ani cena, jsou to především zdravotní normy, které platí v Evropské unii, což nemusí platit o všech třetích zemích, které vyvážejí maso. Například, co se týče výroby brazilského hovězího, ve zprávě, kterou předložila Irish Farmers Association Bruselu v roce 2007, je konkrétní zmínka o veterinárních a zdravotních nedostatcích. Testy, které provedl Belgický vědecký ústav veřejného zdraví, rovněž odhalily, že bakteriologické vlastnosti argentinského hovězího nejsou tak dobré jako u domácího masa, například, když se hovězí dostane na naše talíře. To není nijak překvapivé, uvážíme-li, že trvá zhruba dva měsíce, než argentinské hovězí dorazí do Evropy. Spotřební cyklus je např. v Belgii mnohem kratší, jelikož produkce se obvykle spotřebuje v měsíci porážky. Proto musejí zdravotní normy vyžadované Evropskou unií dodržovat nejen evropské země, je totiž stejně důležité, aby je dodržovaly i třetí země dovážející maso do Evropy. Jestliže se to neděje, znamená to, že Evropská komise, která považuje zakazování za předčasné a neoprávněné, nedostála své zodpovědnosti hájit zájmy spotřebitelů a trestá evropské výrobce. A konečně, země, které zakázaly dovoz brazilského hovězího, jako jsou Spojené státy, Chile nebo Japonsko, dávají Evropě příklad, protože pro nás je zásadním požadavkem kvalita. Jednejme tedy podle toho, abychom chránili naše výrobce, kteří za tuto kvalitu ručí."@cs¹ "Fru formand, fru kommissær! Hvad adskiller europæisk oksekød fra importeret oksekød? Det er ikke nødvendigvis smagen, og det er heller ikke kun prisen. Det er frem for alt sundhedsstandarderne i EU, som ikke nødvendigvis findes i de tredjelande, der eksporterer deres kød. For så vidt angår produktionen af f.eks. brasiliansk oksekød, blev der især nævnt veterinær- og sundhedsrelaterede mangler i en rapport fra den irske sammenslutning af landbrugere, som blev sendt til Bruxelles i 2007. Test udført af det belgiske videnskabelige folkesundhedsinstitut har også afsløret, at det argentinske oksekøds bakteriologiske kvalitet ikke var så god som kvaliteten af f.eks. det lokale kød, når oksekødet kommer på vores tallerkener. Det er næppe overraskende, hvis vi ser på, at det tager omkring to måneder, før det argentinske kød ankommer til Europa. Forbrugscyklussen er meget kortere i f.eks. Belgien, idet produktet normalt forbruges i slagtemåneden. Derfor skal de sundhedsstandarder, EU foreskriver, ikke kun overholdes af EU-landene, det er lige så vigtigt, at tredjelande, der eksporterer kød til Europa, overholder de samme standarder. Hvis det ikke er tilfældet, viser det, at Kommissionen, der anser et forbud for at være forhastet og uberettiget, ikke har levet op til sit ansvar i forhold til at forsvare forbrugernes interesser og straffer europæiske producenter. Endelig viser lande, der har forbudt import af brasiliansk oksekød, som f.eks. USA, Chile og Japan, hvilken vej EU skal gå, eftersom kvalitet er et væsentligt krav for os. Lad os derfor handle i overensstemmelse hermed for at beskytte vores producenter, der er garanter for denne kvalitet."@da² "Frau Präsidentin, Frau Kommissarin, worin unterscheidet sich europäisches Rindfleisch von importiertem Rindfleisch? Der Unterschied liegt nicht unbedingt im Geschmack und auch nicht nur im Preis; unterschiedlich ist vor allen Dingen, dass die Gesundheitsstandards, die in der Europäischen Union bestehen, nicht automatisch auch in Drittländern bestehen, die ihr Fleisch exportieren. Bei der Produktion von brasilianischem Rindfleisch beispielsweise wurden in einem Bericht des irischen Landwirteverbands, der 2007 in Brüssel eingereicht wurde, besonders veterinärmedizinische und gesundheitliche Mängel festgestellt. Tests, die vom Wissenschaftlichen Institut für öffentliche Gesundheit in Belgien durchgeführt wurden, haben auch ergeben, dass die bakteriologische Qualität von argentinischem Rindfleisch nicht so gut ist, wie die von beispielsweise europäischem Rindfleisch, wenn es auf unseren Tellern landet. Das ist nicht verwunderlich, wenn man bedenkt, dass der Transport von argentinischem Rindfleisch nach Europa zwei Monate dauert. Die Verbrauchszyklen in Belgien beispielsweise sind sehr viel kürzer, da das Fleisch meistens im Monat der Schlachtung konsumiert wird. Aus diesem Grund müssen gesundheitliche Standards, die die Europäische Union fordert, nicht nur in europäischen Ländern anerkannt werden. Es ist genauso wichtig, dass Drittländer, die Fleisch nach Europa exportieren, die gleichen Standards erfüllen. Wenn das nicht der Fall ist, zeigt das, dass die Europäische Kommission, die Verbote für verfrüht und ungerechtfertigt hält, ihre Verantwortung vernachlässigt hat, die Interessen der Verbraucher zu verteidigen und gleichzeitig europäische Landwirte bestraft. Die Länder, die den Import von Rindfleisch aus Brasilien verboten haben, wie die USA, Chile und Japan, zeigen Europa den Weg auf, den es einschlagen sollte, denn auch für uns ist Qualität eine grundlegende Bedingung. Lassen Sie uns deshalb dementsprechend handeln und unsere Landwirte schützen, die uns diese Qualität garantieren."@de⁹ "Κυρία Πρόεδρε, κυρία Επίτροπε, τι είναι αυτό που κάνει το ευρωπαϊκό βοδινό κρέας διαφορετικό από το εισαγόμενο; Δεν είναι απαραιτήτως η γεύση, ούτε απλώς η τιμή. Είναι, πάνω από όλα, τα πρότυπα για την υγεία που ισχύουν στην Ευρωπαϊκή Ένωση και τα οποία δεν ισχύουν απαραιτήτως στις τρίτες χώρες που εξάγουν το κρέας τους. Για παράδειγμα, σε ό,τι αφορά την παραγωγή του βοδινού κρέατος από τη Βραζιλία, σε μια έκθεση που κατέθεσε στις Βρυξέλλες το 2007 η Ένωση Ιρλανδών Αγροτών ιδιαίτερη αναφορά έγινε στις ελλείψεις που σχετίζονται με τους κτηνίατρους και την υγεία. Έλεγχοι που διενεργήθηκαν από το βελγικό Επιστημονικό Ινστιτούτο Δημόσιας Υγείας έχουν επίσης αποκαλύψει ότι η βακτηριολογική ποιότητα του βοδινού κρέατος Αργεντινής δεν ήταν το ίδιο υψηλή με αυτήν του ντόπιου κρέατος, για παράδειγμα, όταν το συγκεκριμένο κρέας φθάνει στα πιάτα μας. Αυτό δεν είναι περίεργο, εάν σκεφτούμε ότι χρειάζονται περίπου δύο μήνες για να φθάσει το βοδινό κρέας της Αργεντινής στην Ευρώπη. Οι κύκλοι κατανάλωσης είναι πολύ συντομότεροι στο Βέλγιο, για παράδειγμα, δεδομένου ότι οι παραγωγή συνήθως καταναλώνεται εντός του μηνός σφαγής. Αυτός είναι ο λόγος για τον οποίο τα πρότυπα υγείας που επιβάλλει η Ευρωπαϊκή Ένωση δεν πρέπει να τηρούνται μόνο από τις ευρωπαϊκές χώρες. Είναι εξίσου σημαντικό να τηρούν τα ίδια πρότυπα οι τρίτες χώρες που εξάγουν κρέας στην Ευρώπη. Εάν αυτό δεν συμβαίνει, αυτό σημαίνει ότι η Ευρωπαϊκή Επιτροπή, η οποία θεωρεί την απαγόρευση πρόωρη και αδικαιολόγητη, έχει αποτύχει στο πλαίσιο της ευθύνης της να υπερασπιστεί τα συμφέροντα των καταναλωτών και τιμωρεί τους ευρωπαίους παραγωγούς. Τέλος, οι χώρες που έχουν απαγορεύσει την εισαγωγή βοδινού κρέατος από τη Βραζιλία, όπως οι Ηνωμένες Πολιτείες, η Χιλή και η Ιαπωνία, δείχνουν στην Ευρώπη ποιον δρόμο πρέπει να ακολουθήσει, δεδομένου ότι για εμάς η ποιότητα αποτελεί απαραίτητη απαίτηση. Επιτρέψτε μας, ως εκ τούτου, να δράσουμε αναλόγως προκειμένου να προστατεύσουμε τους παραγωγούς μας που είναι οι εγγυητές αυτής της ποιότητας."@el¹⁰ "Madam President, Commissioner, what makes European beef different from imported beef? It is not necessarily the taste, nor is it just the price; it is, above all, the health standards that exist within the European Union and that do not necessarily exist in the third countries exporting their meat. For example, as far as the production of Brazilian beef is concerned, particular mention was made of veterinary- and health-related shortcomings in a report by the Irish Farmers Association submitted to Brussels in 2007. Tests carried out by the Belgian Scientific Institute of Public Health have also revealed that the bacteriological quality of Argentinian beef was not as good as that of local meat, for instance, when the beef arrives on our plates. It is hardly surprising if we consider that it takes around two months for Argentinian beef to arrive in Europe. Consumption cycles are much shorter in Belgium, for example, as produce is usually consumed in the month of slaughter. That is why the health standards imposed by the European Union must not only be respected by European countries; it is equally important that third countries exporting meat to Europe respect the same standards. If this is not the case, it shows that the European Commission, who considers banning premature and unjustified, has failed in its responsibility to defend consumer interests and is penalising European producers. Finally, the countries that have banned the import of Brazilian beef, such as the United States, Chile and Japan, are showing Europe the road to take, since for us, quality is an essential requirement. Let us therefore act accordingly so as to protect our producers, who are the guarantors of this quality."@en⁴ "Señora Presidenta, señora Comisaria, ¿qué diferencia a la carne de vacuno europea de la importada? No es necesariamente el sabor, ni el precio; por encima de todo, son los estándares sanitarios existentes dentro de la Unión Europea y que no necesariamente existen en los terceros países que exportan su carne. Por ejemplo, en lo que concierne a la producción brasileña de carne de vacuno, se ha mencionado en concreto los defectos sanitarios y veterinarios citados en un informe de la Asociación de Granjeros de Irlanda presentado en Bruselas en 2007. Las pruebas llevadas a cabo por el Instituto Científico de Salud Pública de Bélgica también han revelado que la calidad bacteriológica del vacuno argentino no era tan buena como la de la carne local, por ejemplo, cuando la carne llega a nuestros platos. No resulta sorprendente, si consideramos que a la carne argentina le cuesta aproximadamente dos meses llegar a Europa. Los ciclos de consumo son mucho más cortos en Bélgica, por ejemplo, dado que el producto suele ser consumido durante el mes que sigue a la matanza. Por eso los estándares sanitarios impuestos por la Unión Europea no solamente deben ser respetados por los países europeos; resulta igualmente importante que los terceros países que exportan carne a Europa también respeten esos estándares. Si no sucede, se demuestra que la Comisión Europea, que considera prematura e injustificada la prohibición, ha fracasado en su responsabilidad de defender los intereses de los consumidores y que está penalizando a los productores europeos. Finalmente, los países que han prohibido la importación de carne de vacuno de Brasil, como los Estados Unidos, Chile y Japón, están mostrando a Europa el camino que debe seguir, ya que para nosotros la calidad es un requisito fundamental. Por tanto, actuemos en consecuencia para proteger a nuestros productores, que son quienes garantizan esa calidad."@es²¹ "Lugupeetud juhataja ja volinik! Mis eristab Euroopa veiseliha imporditud veiselihast? See ei pruugi olla maitse, samuti mitte ainult hind. See on eelkõige tervishoiunormid, mis on olemas Euroopa Liidus, kuid mida ei pruugi olla kolmandates riikides, kes liha välja veavad. Näiteks Iiri põllumajandustootjate ühenduse poolt 2007. aastal Brüsselisse saadetud aruandes mainiti veterinaar- ja tervishoiualaseid puudujääke Brasiilia veiselihatootmises. Belgia rahvatervise teadusinstituudis tehtud katsed näitasid, et ka Argentina veiseliha bakterioloogiline kvaliteet ei ole meie taldrikule jõudes nii hea kui näiteks kohalikul lihal. See ei ole üllatav, kui arvestada, et Argentina veiselihal kulub Euroopasse jõudmiseks umbes kaks kuud. Näiteks Belgias on tarbimistsüklid palju lühemad – toodang süüakse tavaliselt ära kuu jooksul pärast tapmist. Sellepärast ei pea Euroopa Liidu kehtestatud tervishoiunorme järgima mitte ainult Euroopa riigid, vaid sama tähtis on, et neid järgiksid ka Euroopasse liha eksportivad kolmandad riigid. Kui seda ei tehta, näitab see, et Euroopa Komisjon, kes peab keelustamist ennatlikuks ja põhjendamatuks, ei ole tulnud toime oma kohustusega kaitsta tarbija huvisid ja karistab Euroopa tootjaid. Lõpetuseks ütlen, et Brasiilia veiseliha sisseveo keelustanud riigid, näiteks Ameerika Ühendriigid, Tšiili ja Jaapan, näitavad Euroopale teed, sest meile on kvaliteet tähtis nõue. Tegutsegem siis vastavalt, et kaitsta oma tootjaid, kes tagavad selle kvaliteedi."@et⁵ "Arvoisa puhemies, arvoisa komission jäsen, mikä tekee eurooppalaisesta naudanlihasta erilaista kuin tuontilihasta? Ei välttämättä maku eikä pelkästään hinta, vaan ennen kaikkea Euroopan unionissa voimassa olevat terveysvaatimukset, joita ei välttämättä noudateta lihaa vievissä kolmansissa maissa. Raportissa, jonka Irlannin maataloustuottajien liitto toimitti Brysseliin vuonna 2007, viitataan esimerkiksi eläinlääketieteellisiin ja kansanterveydellisiin puutteisiin brasilialaisen naudanlihan tuotannossa. Belgian kansanterveydellisen tutkimuslaitoksen ( ) tekemät kokeet ovat myös osoittaneet, ettei argentiinalaisen naudanlihan mikrobiologinen laatu ole yhtä hyvä kuin paikallisen lihan esimerkiksi siinä vaiheessa, kun liha päätyy lautasellemme. Tämä ei ole kovinkaan yllättävää, jos otamme huomioon, että argentiinalaisen naudanlihan saapuminen Eurooppaan kestää noin kaksi kuukautta. Belgiassa liha kulutetaan paljon nopeammin, sillä tuote kulutetaan yleensä kuukauden sisällä teurastuksesta. Siksi EU:n terveysvaatimuksia pitäisi noudattaa muuallakin kuin EU:n jäsenvaltioissa. On aivan yhtä tärkeää, että EU:hun lihaa vievät kolmannet maat noudattavat samoja sääntöjä. Ellei tämä toteudu, se on osoitus siitä, että Euroopan komissio, joka pitää kieltoa ennenaikaisena ja perusteettomana, on epäonnistunut tehtävässään puolustaa kuluttajien etuja ja että se antaa EU:n tuottajien kärsiä. Lopuksi totean, että brasilialaisen naudanlihan tuonnin kieltäneet maat, kuten Yhdysvallat, Chile ja Japani, näyttävät EU:lle esimerkkiä, sillä vaadimme ehdottomasti laatua. Toimitaan siksi tämän mukaisesti ja suojellaan tuottajiamme, jotka takaavat tämän laadun."@fi⁷ ". Elnök asszony, biztos asszony, miben különbözik az európai marhahús az importált marhahústól? Nem feltétlenül ízében és nem is csak az árában; mindenekelőtt azoknak az uniós egészségügyi előírásoknak a tekintetében, amelyek nem feltétlenül léteznek a húst exportáló harmadik országokban. Ha már a brazil marhahúsról beszélünk, például az ír gazdaszövetség által 2007-ben Brüsszelben benyújtott jelentés kifejezetten állat-egészségügyi és egészségügyi hiányosságokról tesz említést. A belga közegészségügyi tudományos intézet által végzett vizsgálatok kimutatták például, hogy feltálaláskor az argentin marhahús bakterológiai minősége nem volt olyan jó, mint a helyi húsé. Ez aligha meglepő, ha figyelembe vesszük azt a tényt, hogy az argentin marhahús körülbelül két hónapon keresztül utazik, mire Európába ér. Belgiumban például sokkal rövidebb a fogyasztási ciklus, mivel a termék szinte a vágóhídról közvetlenül az asztalra kerül. Ez az oka annak, hogy az Európai Unió által bevezetett egészségügyi előírásokat nem csak az európai országoknak kellene betartaniuk; egyaránt fontos, hogy az Európába exportáló harmadik országok is betartsák ugyanezeket az előírásokat. Ellenkező esetben úgy tűnhet, hogy az Európai Bizottság – aki a tilalmat korainak és indokolatlannak tartja – nem képes a fogyasztói érdekek felelősségteljes védelmére, és az európai termelőket bünteti. Végezetül, azok az országok mutatják Európának az utat, akik tilalmat rendeltek el a brazil marhahús behozatalára, mint például az Egyesült Államok, Chile és Japán, hiszen a minőség számunkra is alapvető követelmény. Tehát cselekedjünk ennek megfelelően, védelmezzük a termelőinket, akik a minőség garanciáját jelentik."@hu¹¹ ". Signora Presidente, signora Commissario, che cosa rende diversa la carne bovina europea dalla carne bovina importata? Non è necessariamente il gusto né semplicemente il prezzo; si tratta soprattutto degli standard sanitari che esistono nell’Unione europea e non esistono necessariamente nei paesi terzi che esportano la loro carne. Per esempio, per quel che riguarda la produzione di carne bovina brasiliana, vanno in particolare citate le lacune riscontrate in ambito sanitario e veterinario nella relazione dell’associazione degli allevatori irlandesi presentata a Bruxelles nel 2007. I test svolti dall’istituto scientifico della sanità pubblica belga hanno anche rivelato che la qualità batteriologica della carne bovina argentina non era buona quanto quella della carne locale, per esempio, quando la carne bovina arriva nei nostri piatti. Non sorprende se consideriamo che ci vogliono circa due mesi affinché la carne argentina raggiunga l’Europa. In Belgio, per esempio, i cicli di consumo sono molto più brevi perché i prodotti vengono generalmente consumati entro il mese di macellazione. Per questo gli standard sanitari imposti dall’Unione europea non devono essere soltanto rispettati dai paesi europei; è parimenti importante che gli stessi standard siano anche rispettati dai paesi terzi che esportano carne in Europa. Se così non dovesse essere, ciò dimostra che la Commissione europea, la quale reputa prematuro e ingiustificato un divieto, ha mancato di ottemperare alla sua responsabilità di difendere gli interessi dei consumatori e sta penalizzando i produttori europei. Infine, i paesi che hanno vietato l’importazione di carne bovina brasiliana, come Stati Uniti, Cile e Giappone, stanno indicando all’Europa la via da seguire perché per noi la qualità è un requisito essenziale. Agiamo dunque di conseguenza in maniera da tutelare i nostri produttori, che sono i garanti di questa qualità."@it¹² "Gerb. pirmininke, Komisijos nare, kuo skiriasi Europos jautiena, nuo importuojamos jautienos? Ji nebūtinai skiriasi skoniu ar tik kaina – visų pirma ji skiriasi sveikatos standartais, kurie yra Europos Sąjungoje ir kurie nebūtinai yra trečiosiose šalyse, eksportuojančiose savo mėsą. Pvz., kalbant apie Brazilijos jautienos gamybą ypatingas dėmesys buvo atkreiptas į trūkumus, susijusius su veterinarija ir sveikata, nurodytus 2007 m. Briuseliui pateiktame Airijos ūkininkų asociacijos pranešime. Belgijos visuomenės sveikatos moksliniam institutui atliekant tyrimą taip pat buvo atskleista, kad Argentinos jautienos bakteriologinė kokybė nebuvo tokia gera, kaip vietinės mėsos, pvz., tada, kai ji patenka ant mūsų stalo. Vargu ar tai nustebintų, jeigu įvertintume tai, kad Argentinos jautienai atkeliauti į Europą reikia dviejų mėnesių. Pvz., Belgijoje vartojimo ciklai yra daug trumpesni, nes produkcija paprastai suvartojama per mėnesį nuo skerdimo. Todėl sveikatos standartų, kuriuos nustato Europos Sąjunga, privalo laikytis ne tik Europos šalys – ne mažiau svarbu, kad tokių pat standartų laikytųsi trečiosios šalys, eksportuojančios mėsą į Europą. Priešingu atveju tai parodytų, kad Europos Komisija, kuri draudimą laiko per ankstyvu ir nepagrįstu, neatlieka savo pareigos ginti vartotojų interesus ir baudžia Europos gamintojus. Galiausiai šalys, kurios uždraudė Brazilijos jautienos importą, pvz., Jungtinės Valstijos, Čilė ir Japonija, rodo Europai kelią, kurį reikia rinktis, nes mums kokybė yra esminis reikalavimas. Todėl atitinkamai veikime, kad apsaugotume savo gamintojus, kurie yra mūsų kokybės garantai."@lt¹⁴ "Priekšsēdētājas kundze, komisāres kundze, ar ko atšķiras Eiropā ražotā liellopu gaļa no importētās? Šajā gadījumā nav runas par garšu vai cenu, bet gan par Eiropas Savienībā pieņemtajiem veselības aizsardzības standartiem, kādu nav trešās valstīs, kuras eksportē savu gaļu. Kas attiecas, piemēram, uz Brazīlijā ražoto liellopu gaļu, tad 2007. gadā Briselei tika iesniegts Īrijas Lauksaimnieku asociācijas ziņojums, kurā īpaši bija uzsvērtas šajā valstī konstatētās problēmas veterinārajā un veselības aizsardzības jomā. Beļģijas Sabiedrības veselības zinātniskais institūts, veicot pārbaudi, atklāja, ka Argentīnas liellopu gaļas bakterioloģiskā kvalitāte nav tikpat augsta kā vietējai gaļai. Tas ir loģiski, ņemot vērā faktu, ka ir vajadzīgi divi mēneši, lai liellopu gaļa no Argentīnas tiktu nogādāta Eiropā. Patēriņa cikls Beļģijā ir īsāks, jo kautuvē esošā gaļa tiek patērēta mēneša laikā. Šā iemesla dēļ ES noteiktie veselības standarti ir jāievēro ne tikai Eiropas valstīm, bet arī tām trešām valstīm, kuras eksportē gaļu uz ES. Pretējā gadījumā, tas liecinās, ka Eiropas Komisija, kura uzskata minēto aizliegumu par pāragru un nepamatotu, nav spējīga uzņemties atbildību un aizsargāt patērētāju intereses, un vienīgais, ko tā var darīt, ir sodīt Eiropas ražotājus. Visbeidzot, tādas valstis kā ASV, Čīle un Japāna, kuras ir aizliegušas Brazīlijas liellopu gaļas importu, ir piemērs tam, kā būtu jārīkojas arī Eiropai, jo kvalitāte ir būtiska mūsu prasība. Tādēļ rīkosimies tā, lai aizsargātu savus ražotājus, kuri spēj mums nodrošināt attiecīgo kvalitāti."@lv¹³ "Madame la Présidente, Madame la Commissaire, qu'est-ce qui différencie la viande de bœuf européenne de la viande de bœuf d'importation? Ce n'est pas forcément le goût, ce n'est pas uniquement le prix, c'est surtout et avant tout les normes sanitaires qui existent au sein de l'Union européenne et qui n'existent pas forcément au sein des pays tiers qui exportent leur viande. Par exemple, en ce qui concerne la production de bœuf brésilien, les lacunes vétérinaires et sanitaires ont été largement évoquées dans un rapport du syndicat des producteurs irlandais remis à Bruxelles en 2007. Des tests effectués par l'Institut scientifique belge de santé publique ont également démontré que la qualité bactériologique de la viande de bœuf argentine était moins bonne que celle de la viande locale, par exemple, quand le bœuf arrive dans nos assiettes. Rien d'étonnant, si l'on considère qu'il faut environ deux mois pour que la viande argentine arrive sur le continent européen. Les circuits de consommation sont beaucoup plus courts en Belgique, par exemple, car la production est habituellement consommée dans le mois de l'abattage. C'est pourquoi les normes sanitaires imposées par l'Union européenne ne doivent pas être uniquement respectées par les pays européens, mais il est également important que les pays tiers qui exportent de la viande en Europe respectent les mêmes normes. Si tel n'est pas le cas, cela montre que la Commission européenne, pour laquelle l'interdiction est prématurée et injustifiée, a échoué dans sa responsabilité à défendre les intérêts des consommateurs et pénalise les producteurs européens. Enfin, les pays qui ont interdit l'importation de bœuf brésilien, comme les États-Unis, le Chili et le Japon, montrent à l'Europe la voie à suivre, puisque la qualité est une exigence essentielle chez nous. Agissons donc en conséquence afin de protéger nos producteurs, qui sont les garants de cette qualité."@mt¹⁵ "Mevrouw de Voorzitter, mevrouw de commissaris, waarin verschilt Europees rundvlees van geïmporteerd rundvlees? Niet per se in smaak en ook niet alleen in prijs, maar eerst en vooral in de gezondheidsnormen die binnen de Europese Unie bestaan en die niet per se in derde landen bestaan die hun vlees exporteren. Zo zijn de lacunes in de veterinaire en gezondheidscontrole op de productie van Braziliaans rundvlees breed uitgemeten in een verslag van de Ierse producentenorganisatie dat in 2007 in Brussel is uitgebracht. Tests uitgevoerd door het Belgische Wetenschappelijk Instituut Volksgezondheid hebben ook aangetoond dat de bacteriologische kwaliteit van Argentijns rundvlees minder goed was dan die van lokaal vlees, bijvoorbeeld als het op onze borden terechtkomt. Dat is niet verwonderlijk, als we bedenken dat het zo’n twee maanden duurt, voordat het Argentijnse vlees op het Europese continent arriveert. In België bijvoorbeeld zijn de consumptiecycli veel korter, aangezien het vlees gewoonlijk wordt geconsumeerd in de maand waarin het vee is geslacht. Daarom dienen de door de Europese Unie opgelegde sanitaire normen niet alleen door de Europese landen te worden nageleefd, maar is het ook van belang dat derde landen, die vlees naar Europa exporteren, diezelfde normen naleven. Gebeurt dat niet, dan laat dat zien dat de Europese Commissie, die het verbod prematuur en ongerechtvaardigd vindt, heeft gefaald in haar verantwoordelijkheid om de belangen van de consumenten te verdedigen en de Europese producenten straft. Ten slotte: de landen die de import van Braziliaans vlees verbieden, zoals de Verenigde Staten, Chili en Japan, laten Europa zien welke weg het moet volgen, omdat kwaliteit bij ons een essentiële eis is. Laten we daar dan ook naar handelen en onze producenten, die garant staan voor die kwaliteit, beschermen."@nl³ "Pani przewodnicząca! Pani komisarz! Czym różni się europejska wołowina od importowanej? Otóż nie tylko smakiem i nie tylko ceną, ale przede wszystkim jakością zdrowotną odpowiadającą normom, które obowiązują w Unii Europejskiej, a niekoniecznie są stosowane w krajach trzecich eksportujących mięso. Na przykład w informacji przesłanej do Brukseli przez Związek Rolników Irlandzkich szczególną uwagę zwrócono na problemy weterynaryjne i sanitarne w produkcji wołowiny brazylijskiej. Testy przeprowadzone przez belgijski Instytut Naukowy Zdrowia Publicznego również wykazały, że jakość bakteriologiczna wołowiny argentyńskiej nie była równie dobra jak mięsa produkowanego lokalnie, na przykład gdy mięso dociera na nasze talerze. Nie ma w tym nic dziwnego, jeśli wziąć pod uwagę, że transport argentyńskiego mięsa wołowego do Europy trwa dwa miesiące. Cykle konsumpcyjne na przykład w Belgii trwają o wiele krócej, ponieważ produkty są na ogół konsumowane w ciągu miesiąca po uboju zwierząt. Dlatego też normy zdrowotne nałożone przez Unię Europejską muszą być przestrzegane przez państwa europejskie, ale nie tylko; równie ważne jest, żeby spełniały je także kraje trzecie eksportujące mięso do Europy. Jeśli tak nie będzie, to znaczy, że Komisja Europejska, która uważa zakaz za przedwczesny i nieuzasadniony, nie wywiązała się ze swego obowiązku obrony interesów konsumentów i wymierza karę producentom europejskim. I wreszcie państwa, które wprowadziły zakaz przywozu brazylijskiej wołowiny, takie jak Stany Zjednoczone, Chile i Japonia, pokazują Europie drogę, ponieważ dla nas wymóg jakości jest najważniejszy. Podejmijmy zatem odpowiednie działania w celu zapewnienia ochrony producentom, którzy są gwarantami tej jakości."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, Senhor Comissário, Senhora Comissária, o que é que distingue a carne de bovino europeia da carne de bovino importada? Não é necessariamente o sabor, nem apenas o preço; a diferença reside, acima de tudo, nas normas sanitárias que existem no seio da União Europeia e que não existem necessariamente nos países terceiros que exportam a sua carne. Por exemplo, no que se refere à produção de carne de bovino brasileira, as lacunas veterinárias e sanitárias foram particularmente referidas num relatório da Associação dos Agricultores Irlandeses apresentado em Bruxelas em 2007. Testes realizados pelo Instituto Científico Belga de Saúde Pública também revelaram que a qualidade bacteriológica da carne de bovino argentina não era tão boa quanto a da carne local, por exemplo, quando a carne de bovino chega aos nossos pratos. Não é caso para admirar, se considerarmos que a carne de bovino argentina demora aproximadamente dois meses a chegar à Europa. Os ciclos de consumo são muito mais curtos na Bélgica, por exemplo, pois a produção é geralmente consumida durante o mês do abate. É por isso que as normas sanitárias impostas pela União Europeia não devem ser respeitadas apenas pelos países europeus; é igualmente importante que os países terceiros que exportam carne para a Europa observem as mesmas normas. Se tal não acontecer, isso demonstra que a Comissão Europeia, que considera a proibição prematura e injustificada, falhou na sua missão de defender os interesses dos consumidores e está penalizar os produtores europeus. Finalmente, os países que proibiram a importação de carne de bovino brasileira, como os Estados Unidos, o Chile e o Japão, estão a mostrar à Europa o caminho a seguir, visto que, para nós, a qualidade constitui um requisito essencial. Ajamos, pois, em conformidade a fim de proteger os nossos produtores, que são os garantes dessa qualidade."@pt¹⁷ "Doamnă preşedintă, doamnă comisar, prin ce se deosebeşte carnea de vită europeană de cea din import? Nu neapărat prin gust şi nici exclusiv prin preţ; este vorba, în primul rând, de normele sanitare care există în Uniunea Europeană şi care nu există neapărat în ţările terţe care îşi exportă carnea. De exemplu, în ceea ce priveşte producţia de carne de vită braziliană, Irish Farmers Association (Asociaţia fermierilor irlandezi) a prezentat pe larg lacunele veterinare şi sanitare într-un raport trimis la Bruxelles în 2007. Testele efectuate de Institutul ştiinţific belgian de sănătate publică au demonstrat, de asemenea, că, din punct de vedere bacteriologic, carnea de vită argentiniană este inferioară celei locale, de exemplu, atunci când carnea ajunge în farfuriile noastre. Acest lucru nu este deloc surprinzător dacă luăm în considerare faptul că durează circa două luni până ce carnea de vită argentiniană ajunge în Europa. Ciclurile de consum sunt mult mai scurte în Belgia, de exemplu, întrucât produsele sunt consumate, de regulă, în luna în care animalul a fost tăiat. De aceea, normele sanitare impuse de Uniunea Europeană nu trebuie să fie respectate numai de ţările europene; este la fel de important ca ţările terţe care exportă carne către Europa să respecte aceleaşi norme. Dacă lucrurile nu stau aşa, acest lucru arată că Comisia Europeană, care consideră interdicţia ca fiind prematură şi nejustificată, a eşuat în responsabilitatea sa de a apăra interesele consumatorilor şi penalizează producătorii europeni. În sfârşit, ţările care au interzis importul de carne de vită braziliană, precum Statele Unite, Chile şi Japonia, îi arată Europei calea pe care trebuie să o urmeze, deoarece, la noi, calitatea este o cerinţă esenţială. Aşadar, haideţi să acţionăm în consecinţă pentru a-i proteja pe producătorii noştri, care reprezintă garantul acestei calităţi."@ro¹⁸ "Vážená pani predsedajúca, pani komisárka, čím sa európske hovädzie mäso líši od toho dovezeného? Nie je to nevyhnutne jeho chuť alebo len cena. Sú to predovšetkým zdravotné normy, ktoré máme v Európskej únii a ktoré neexistujú nevyhnutne v tretích krajinách vyvážajúcich mäso. Napríklad pokiaľ ide o výrobu brazílskeho hovädzieho mäsa, v správe Združenia írskych poľnohospodárov predloženej Bruselu v roku 2007 boli spomenuté konkrétne veterinárne a zdravotné nedostatky. Testy, ktoré uskutočnil belgický Vedecký inštitút verejného zdravia, tiež preukázali, že napríklad bakteriologická kvalita argentínskeho hovädzieho mäsa nebola taká dobrá ako kvalita domáceho mäsa, keď sa dostalo na náš stôl. Nemôžeme sa tomu čudovať, ak vezmeme do úvahy, že kým príde argentínske hovädzie mäso do Európy, prejdú asi dva mesiace. Spotrebiteľský cyklus je napríklad v Belgicku oveľa kratší, keďže produkcia mäsa sa zvyčajne spotrebuje do mesiaca od porážky. Preto zdravotné normy, ktoré zaviedla Európska únia, musia dodržiavať nielen európske krajiny. Je rovnako dôležité, aby krajiny vyvážajúce mäso do Európy dodržiavali také isté normy. Ak tomu nebude tak, bude to znamenať, že Európska komisia, ktorá považuje zákaz za predčasný a neoprávnený, nedokáže brániť záujmy spotrebiteľov a trestá európskych výrobcov. Krajiny, ktoré zakázali dovoz brazílskeho hovädzieho mäsa, ako napríklad Spojené štáty, Čile a Japonsko, napokon ukazujú Európe, ktorou cestou sa má vybrať, pretože pre nás je kvalita nevyhnutnou podmienkou. Konajme teda tak, aby sme chránili našich výrobcov, ktorí dokážu garantovať túto kvalitu."@sk¹⁹ "Gospa predsednica, komisarka, kaj dela evropsko goveje meso drugačno od uvoženega mesa? Ni nujno okus, niti cena; predvsem so to zdravstveni standardi, ki so v veljavi v Evropski uniji in ki nujno ne obstajajo v tretjih državah, ki izvaža svoje meso. Na primer, kar zadeva proizvodnjo brazilskega govejega mesa, je bila v poročilu združenja irskih kmetov, ki je bilo predloženo Bruslju leta 2007, zlasti omenjena pomanjkljivost glede veterinarskih in zdravstvenih zahtev. Testi, ki jih je opravil belgijski inštitut za javno zdravje, so prav tako pokazali, da bakteriološka kakovost argentinskega mesa ni tako dobra, kot ga ima lokalno meso, ko na primer goveje meso prispe na naš krožnik. To ni tako presenetljivo, če upoštevamo, da sta potrebna približno dva meseca, da argentinska govedina prispe v Evropo. Cikel porabe je v Belgiji veliko krajši, saj je na primer proizvod porabljen v enem mesecu po zakolu. Zato morajo biti zdravstveni standardi, ki jih uvede Evropska unija, upoštevani tako v evropskih državah kot tudi drugje; prav tako je pomembno, da tretje države, ki izvažajo meso v Evropo, spoštujejo iste standarde. Če temu ni tako, pomeni, da Evropska komisija, ki meni, da je prepoved preuranjena in neupravičena, ni izpolnila svoje naloge, da zagovarja potrošnikove interese, in s tem kaznuje evropske proizvajalce. Nazadnje, države, ki so prepovedale uvoz brazilskega govejega mesa, kot so Združene države, Čile in Japonska, kažejo Evropi, katero pot naj ubere, saj je za nas kakovost bistvena zahteva. Zato ukrepajmo v skladu s tem, da zavarujemo naše proizvajalce, ki jamčijo za to kakovost."@sl²⁰ "Fru talman, fru kommissionsledamot! Vad skiljer nötkött från EU från importerat nötkött? Det är inte nödvändigtvis smaken, och inte heller bara priset, det är framför allt de hälsostandarder som vi har inom EU som inte nödvändigtvis finns i de tredjeländer som exporterar kött. När det t.ex. gäller produktionen av brasilianskt nötkött nämndes särskilt veterinär- och hälsorelaterade brister i rapporten från Irish Farmers’ Association, som lades fram för EU 2007. Tester som genomförts av det belgiska vetenskapliga folkhälsoinstitutet har också avslöjat att den bakteriologiska kvaliteten på argentinskt nötkött t.ex. inte var så god som det lokala köttet när köttet hamnar på våra tallrikar. Detta är knappast förvånande om man tänker på att det tar ungefär två månader för argentinskt nötkött att nå EU. Konsumtionstiderna är mycket kortare i t.ex. Belgien, eftersom varorna vanligen konsumeras samma månad som slakten har skett. Det är skälet till att de hälsonormer som EU har infört inte bara måste följas av EU-länderna, det är precis lika viktigt att tredjeländer som exporterar kött till EU följer samma normer. Om så inte är fallet visar det att kommissionen, som anser att ett förbud skulle vara förhastat och omotiverat, inte har lyckats fullgöra sitt ansvar att försvara konsumenternas intressen och att den straffar EU-producenterna. Avslutningsvis visar de länder som har förbjudit import av brasilianskt nötkött, t.ex. Förenta staterna, Chile och Japan, vilken väg som EU bör välja, eftersom kvalitet är ett grundläggande krav för oss. Låt oss därför agera därefter för att skydda våra producenter, som är garantin för denna kvalitet."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Institut scientifique belge de santé publique"⁷ "Marc Tarabella (S&D ). -"^15,8
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶