Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2009-11-25-Speech-3-459"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2009-11-25"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Summitul mondial FAO privind securitatea alimentară - Lupta împotriva foametei în lume (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"en"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20091125.27.3-459"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2009-11-25-Speech-3-460⁶
lpv:speaker	lp:Marian Harkin⁶
lpv:spoken text	"Madam President, I just want to comment on two matters raised in the debate so far. First, the link between hunger and climate change. As Ban Ki-moon said in Rome, at a time when the global population is growing and our global climate is changing, by 2050, we will need to produce 70% more food, yet the weather is becoming more extreme and unpredictable. So any positive efforts we make on climate change will impact positively on food production. Another issue raised once again is the easy option: blame the CAP – as if the CAP were responsible for all of the ills of the developing world. The CAP is not perfect, but it has been reformed. If we want our farmers to continue producing and ensure food security for Europe, we cannot, by regulation and withdrawal of support, literally force them out of business. For example, has anybody done a study on the recent reform of the sugar industry in the EU to see if the decimation of the EU sugar industry has benefited those in Third World countries or if it has just benefited the sugar barons and landowners while leaving the small sugar growers in poverty? In no way do I want to minimise the issue of world hunger, but we need to ensure that when we put forward solutions to the problem, they actually do alleviate it."@en⁴
lpv:spokenAs	member; Delegation for relations with the United States (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; PETI (2009-07-16--2012-01-18)²³ unknown; - (2009-07-14--2014-06-30)²³ substitute; Delegation for relations with Australia and New Zealand (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; AGRI (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; EMPL (2009-07-16--2012-01-18)²³ member_of_the_bureau; ALDE (2009-07-20--2014-06-30)²³
lpv:translated text	". – Paní předsedající, chtěla bych jen komentovat dvě záležitosti dosud zmíněné v této rozpravě. Zaprvé, souvislost mezi hladem a změnou klimatu. Jak řekl v Římě Pan Ki-mun, v době, kdy celosvětová populace roste a naše globální klima se mění, budeme v roce 2050 muset vyprodukovat o 70% více potravin, a přitom počasí je čím dál extrémnější a nepředvídatelnější. Takže jakékoli pozitivní snahy vyvíjené v oblasti změny klimatu pozitivně ovlivní produkci potravin. Dalším tématem, které zde bylo nastoleno, je snadná cesta: hodit to na SZP – jako kdyby SZP byla zodpovědná za všechny neduhy rozvojového světa. SZP není dokonalá, ale byla reformována. Chceme-li, aby naši farmáři pokračovali ve výrobě a zajišťovali Evropě potraviny, nemůžeme je formou nařízení a odebrání podpory doslova vytlačit z podnikání. Vypracovával například někdo studii na nedávnou reformu cukrovarnického průmyslu v EU, aby se zjistilo, zda jeho ničení prospívá i lidem v zemích třetího světa, nebo jen cukrobaronům a vlastníkům půdy, a přitom nechává malé pěstitele cukru napospas chudobě? V žádném případě nechci zlehčovat otázku světového hladu, ale musíme se ujistit, že navrhneme-li řešení problému, mělo by být skutečně řešením."@cs¹ "Fru formand! Jeg vil bare gerne kommentere to spørgsmål, der er blevet rejst indtil nu. For det første forbindelsen mellem sult og klimaforandring. Som Ban Ki-moon sagde i Rom: På et tidspunkt, hvor jordens befolkning vokser, og vores globale klima forandrer sig, vil vi inden 2050 skulle producere 70 % mere mad, men vejret bliver mere ekstremt og mere uforudsigeligt. Så alle de positive bestræbelser, vi gør for klimaforandringen, vil have en positiv virkning på fødevareproduktionen. En anden ting, der kom op endnu en gang, er det lette valg, nemlig at skyde skylden på den fælles landbrugspolitik – som om den fælles landbrugspolitik var ansvarlig for alle udviklingslandenes dårligdomme. Den fælles landbrugspolitik er ikke perfekt, men den er blevet reformeret. Hvis vi ønsker, at vores landbrugere fortsætter produktionen og sørger for fødevaresikkerheden i Europa, må vi ikke gennem regulering og tilbagetrækning af støtte bogstavelig talt tvinge dem ud af markedet. Har nogen f.eks. lavet en undersøgelse af den seneste reform af sukkerindustrien i EU for at se, om decimeringen af EU's sukkerindustri har været en fordel for dem i tredjeverdenslande, eller om den bare har været til gavn for sukkerbaroner og jordejere, mens de små sukkerproducenter stadig er fattige? Jeg ønsker på ingen måde at gøre sultproblemet i verden mindre, end det er, men vi må sikre, at de løsninger, vi fremlægger på problemet, rent faktisk afhjælper det."@da² "Frau Präsidentin, ich möchte nur zwei Aspekte kommentieren, die in der Debatte bisher angesprochen wurden. Erstens die Verbindung zwischen Hunger und Klimawandel. Wie Ban Ki-Moon in Rom gesagt hat, werden wir, da die Weltbevölkerung wächst und unser Klima sich verändert, im Jahr 2050 70 % mehr Nahrungsmittel produzieren müssen, obwohl die Wetterbedingungen extremer und unvorhersehbarer sein werden. Also werden sich alle positiven Bemühungen, die wir im Kampf gegen den Klimawandel unternehmen, auch positiv auf die Nahrungsmittelproduktion auswirken. Ein anderes Thema, das erneut genannt wurde, bietet eine einfache Möglichkeit: Und zwar der GAP die Schuld zuzuschieben - als wäre die GAP für all das Übel in den Entwicklungsländern verantwortlich. Die GAP ist zwar nicht perfekt, aber sie wurde bereits reformiert. Wenn wir möchten, dass unsere Landwirte weiterhin Nahrungsmittel produzieren und die Ernährungssicherheit in Europa gewährleisten, können wir sie nicht durch Vorschriften oder Einstellen der Unterstützung im wahrsten Sinne des Wortes zur Aufgabe ihrer Höfe zwingen. Hat beispielsweise irgendjemand eine Studie über die kürzliche Reform der Zuckerindustrie in der EU durchgeführt, um herauszufinden, ob die Verkleinerung der europäischen Zuckerindustrie den Produzenten in Ländern der Dritten Welt zugutegekommen ist, oder ob nur die Zuckerbarone und Grundbesitzer davon profitiert haben, während die kleinen Landwirte, die den Zucker anbauen, weiterhin in Armut leben. Ich möchte keinesfalls das Problem des Hungers in der Welt herabsetzen, aber wir müssen gewährleisten, dass die Maßnahmen, die wir zur Lösung des Problems ergreifen, auch wirklich effizient sind."@de⁹ "Κυρία Πρόεδρε, θέλω απλώς να σχολιάσω δύο θέματα που τέθηκαν μέχρι τώρα στη συζήτηση. Πρώτον, τη σχέση μεταξύ πείνας και κλιματικής αλλαγής. Όπως είπε ο Ban Ki-moon στη Ρώμη, σε μια περίοδο όπου ο παγκόσμιος πληθυσμός αυξάνεται και το παγκόσμιο κλίμα μας αλλάζει, μέχρι το 2050 θα χρειαστεί να παράγουμε 70% περισσότερα τρόφιμα, εντούτοις ο καιρός γίνεται όλο και πιο ακραίος και απρόβλεπτος. Συνεπώς, οποιεσδήποτε θετικές προσπάθειες καταβάλλουμε όσον αφορά την κλιματική αλλαγή θα έχουν θετικές επιπτώσεις στην παραγωγή τροφίμων. Ένα άλλο θέμα που τέθηκε ακόμη μία φορά είναι η εύκολη επιλογή: κατηγορήστε την ΚΓΠ – ως εάν η ΚΓΠ να ήταν υπεύθυνη για όλα τα δεινά του αναπτυσσόμενου κόσμου. Η ΚΓΠ δεν είναι τέλεια, αλλά έχει μεταρρυθμιστεί. Εάν θέλουμε οι αγρότες μας να συνεχίσουν να παράγουν και να εξασφαλίζουν την επισιτιστική ασφάλεια για την Ευρώπη, δεν μπορούμε, μέσω της ρύθμισης και της απόσυρσης της στήριξης, να τους ωθούμε κυριολεκτικά εκτός εργασίας. Για παράδειγμα, έχει πραγματοποιήσει κανείς μελέτη σχετικά με την πρόσφατη μεταρρύθμιση στον κλάδο της ζάχαρης στην ΕΕ για να διαπιστώσει εάν ο αποδεκατισμός του κλάδου ζάχαρης της ΕΕ έχει ωφελήσει όσους βρίσκονται στις χώρες του Τρίτου Κόσμου ή εάν έχει ωφελήσει τους βαρόνους της ζάχαρης και τους ιδιοκτήτες γης, αφήνοντας τους μικροκαλλιεργητές ζάχαρης στη φτώχεια; Δεν επιθυμώ κατά κανένα τρόπο να μειώσω τη σημασία του ζητήματος της πείνας παγκοσμίως, αλλά πρέπει να διασφαλίζουμε ότι όταν παρουσιάζουμε λύσεις για το πρόβλημα, αυτές πράγματι έχουν ως αποτέλεσμα την άμβλυνσή του."@el¹⁰ "Señora Presidenta, tan solo quiero comentar dos asuntos planteados en el debate hasta ahora. Primero, el vínculo entre el hambre y el cambio climático. Como el señor Ki-Moon dijo en Roma, en unos tiempos en los que la población global está creciendo y el clima global está cambiando, en 2050 necesitaremos producir un 70 % más de alimentos, pese a que el clima está volviéndose más extremo e impredecible. De modo que cualquier esfuerzo positivo que hagamos en relación con el cambio climático tendrá un impacto positivo en la producción de alimentos. Otro tema planteado de nuevo es la opción fácil: culpar a la PAC, como si ésta fuera responsable de todos los males del mundo en desarrollo. La PAC no es perfecta, pero ha sido reformada. Si queremos que nuestros productores sigan produciendo y garantizando la seguridad alimentaria de Europa, no podemos, por reglamento y retirada de apoyos, obligarlos literalmente a interrumpir su actividad. Por ejemplo, ¿alguien ha realizado un estudio sobre la reciente reforma de la industria azucarera en la UE para determinar si la aniquilación de la industria azucarera en la UE ha beneficiado a las de los países del Tercer Mundo o si tan solo ha beneficiado a los barones del azúcar y a los propietarios de tierras, condenando a la pobreza a los pequeños productores? En modo alguno quiero minimizar la cuestión del hambre mundial, pero debemos asegurarnos de que cuando propongamos soluciones para un problema, verdaderamente sirvan para aliviarlo."@es²¹ "Lugupeetud juhataja! Tahaksin vaid kommenteerida kaht küsimust, mis arutelus seni on tõstatatud. Esimene on nälja ja kliimamuutuse seos. Nagu Ban Ki-moon Roomas ütles, peame Maa kliima muutumise tingimustes aastaks 2050 tootma 70% rohkem toitu, sest maailma rahvaarv kasvab, aga ilmastik muutub äärmuslikumaks ja ettearvamatuks. Seega mõjutavad kõik kliimamuutuse vastase võitluse positiivsed tulemused kasulikult ka toiduainetootmist. Teine taas tõstatatud küsimus on lihtsama väljapääsu valimine – süüdistada ühist põllumajanduspoliitikat, nagu see oleks süüdi kõikides arengumaade raskustes. ÜPP ei ole ideaalne, aga seda on reformitud. Kui tahame, et meie põllumajandustootjad jätkaksid tootmist ja tagaksid Euroopas toiduga kindlustatuse, ei saa me õigusaktide ja toetuse kaotamisega sõna otseses mõttes sundida neid tegevust lõpetama. Kas keegi on näiteks korraldanud uuringu ELi hiljutise suhkrutööstuse reformi kohta, et teada saada, kas ELi suhkrutööstuse suuremahuline hävitamine on toonud kasu Kolmanda Maailma riikide tootjatele või on see olnud kasulik ainult suhkruparunitele ja maaomanikele ning jätnud väikesed suhkrutootjad vaesusesse? Ma ei taha kuidagi vähendada maailma näljahäda tähtsust, aga me peame hoolt kandma selle eest, et kui me esitame probleemile lahendusi, siis need ka probleemi tõepoolest lahendavad."@et⁵ "Arvoisa puhemies, haluan vain kommentoida kahta keskustelussa tähän mennessä esiin otettua asiaa. Niistä ensimmäinen on nälän ja ilmastonmuutoksen välinen yhteys. Kuten Ban Ki-moon totesi Roomassa, maailman väestömäärän kasvaessa ja ilmaston muuttuessa meidän on tuotettava vuoteen 2050 mennessä ruokaa 70 prosenttia enemmän, mutta sääilmiöt ovat kärjistymässä ja muuttumassa arvaamattomampaan suuntaan. Siispä kaikki myönteiset toimet, joita toteutamme ilmastonmuutoksen torjumiseksi, vaikuttavat myönteisesti myös elintarviketuotantoon. Toinen asiani koskee sitä, miten helppoa on syyttää YMP:tä – aivan kuin kehitysmaiden kaikki ongelmat olisivat YMP:n syytä. Yhteinen maatalouspolitiikkamme ei ole täydellistä, mutta sitä on uudistettu. Jos haluamme viljelijöidemme jatkavan tuottamista ja huolehtivan EU:n elintarviketurvasta, emme voi kirjaimellisesti ajaa heitä markkinoilta sääntelemällä ja perumalla tukemme. Onko kukaan tehnyt esimerkiksi tutkimusta EU:n viimeaikaisesta sokerialan uudistuksesta nähdäkseen, onko EU:n sokerialan heikentäminen hyödyttänyt kolmannen maailman maita vai ainoastaan sokeripohattoja ja maanomistajia auttamatta pieniä sokerinviljelijöitä pois köyhyydestä? En halua väheksyä maailman nälänhätää millään tavalla, mutta meidän on varmistettava, että ratkaisut, joita esitämme ongelmaan, todella lieventävät sitä."@fi⁷ "Madame la Présidente, je voudrais simplement commenter deux questions soulevées au cours du débat à ce stade. Tout d’abord le lien entre la famine et le changement climatique. Comme M. Ban Ki-moon l’a dit à Rome, alors que la population mondiale augmente et que le climat de la planète est en train de changer, d’ici 2050 il nous faudra produire 70 % de nourriture en plus; or, les conditions climatiques deviennent plus extrêmes et plus imprévisibles. Par conséquent, tous les efforts positifs que nous faisons en matière de changement climatique affecteront positivement la production alimentaire. L’autre question soulevée une fois encore est l’option facile consistant à blâmer la PAC, comme si la PAC était responsable de tous les maux du monde en développement. La PAC n’est pas parfaite, mais elle a été réformée. Si nous voulons que nos agriculteurs continuent à produire et à assurer la sécurité alimentaire de l’Europe, nous ne pouvons pas, à coups de règlements et de retraits des aides, les forcer littéralement à renoncer à leur activité. Par exemple, quelqu’un a-t-il jamais effectué une étude sur la récente réforme du secteur du sucre dans l’UE pour voir si la décimation du secteur européen du sucre a bénéficié aux pays du tiers-monde ou si elle a bénéficié uniquement aux barons du sucre et aux propriétaires terriens en laissant les petits producteurs de sucre dans la misère? Je ne veux en aucune manière minimiser la question de la faim dans le monde, mais quand nous mettons en œuvre des solutions au problème, nous devons nous assurer qu’elles l’atténuent effectivement."@fr⁸ ". – Elnök asszony, csak szeretnék reagálni a vitában eddig felmerült két kérdésre. Az egyik az éhínség és az éghajlatváltozás közötti kapcsolat. Ahogy Ban Ki-moon Rómában elmondta, a világ népessége folyamatosan nő, a Föld éghajlata pedig változik, ezért 2050-re 70%-kal több élelmiszert kell majd termelnünk, és az időjárás is szélsőségesebbé és kiszámíthatatlanabbá fog válni. Így bármilyen pozitív erőfeszítést teszünk az éghajlatváltozás terén, az pozitívan fog hatni az élelmiszer-termelésre is. A másik téma, amely ismét felmerült: a KAP kritizálása – persze, a legkönnyebb mindig kritizálni, mintha a KAP lenne a felelős a fejlődő országok valamennyi problémájáért. A KAP nem tökéletes, de már megreformáltuk. Ha azt akarjuk, hogy termelőink továbbra is termeljenek, és biztosítsák Európa élelmezésbiztonságát, akkor nem üldözhetjük ki őket szó szerint a termelésből szabályozások és a támogatások megvonása által. Például végzett-e valaki arra vonatkozóan vizsgálatokat, hogy az EU cukoriparának legújabb reformja, az EU cukoriparának megtizedelése kedvezően érintette-e a harmadik világ országait, vagy csak a cukorbárók és a földbirtokosok húztak belőle hasznot, a kis cukortermelők pedig ugyanolyan szegények maradtak? Semmiképpen nem akarom elbagatellizálni az éhínség problémáját, de biztosítanunk kell, hogy ha megoldásokat terjesztünk elő a problémára, akkor azok olyanok legyenek, hogy valóban enyhítsék az éhínséget."@hu¹¹ "Signora Presidente, vorrei semplicemente commentare due elementi emersi sinora nel dibattito. In primo luogo, il legame tra fame e cambiamento climatico. Come ha detto Ban Ki-moon a Roma, di fronte all’aumento della popolazione mondiale e al cambiamento del clima globale, entro il 2050 avremo bisogno di produrre il 70 per cento di cibo in più in condizioni meteorologiche sempre più estreme e imprevedibili. Pertanto, qualunque sforzo positivo compiuto per combattere il cambiamento climatico produrrà inevitabilmente effetti positivi sulla produzione alimentare. Un’altra questione riemersa è quella della soluzione facile: incolpare la PAC, come se la PAC fosse responsabile di tutti i mali del mondo in via di sviluppo. La PAC non è certo perfetta, ma è stata riformata. E se vogliamo che i nostri agricoltori continuino a produrre e garantire la sicurezza alimentare dell’Europa, non possiamo letteralmente costringerli ad abbandonare l’attività a colpi di regolamentazione e negando loro il nostro sostegno. Per esempio, qualcuno ha analizzato la recente riforma del settore dello zucchero nell’Unione europea per verificare se la decimazione del comparto sia andata a beneficio dei produttori dei paesi terzi o semplicemente dei baroni dello zucchero e dei proprietari terrieri, lasciando i piccoli coltivatori nella miseria? Non è affatto mia intenzione minimizzare il problema della fame nel mondo, ma dobbiamo garantire che nel momento in cui proponiamo soluzioni al problema, tali soluzioni siano realmente in grado di attenuarlo."@it¹² "Gerb. pirmininke, tiesiog norėčiau pareikšti pastabas dviem klausimais, kurie buvo iškelti diskusijoje. Pirma, dėl bado ir klimato kaitos sąsajos. Kaip Romoje pasakė Ban Ki-moon, tuo laiku, kai didėja pasaulio gyventojų skaičius ir keičiasi pasaulio klimatas, 2050 m. mums reikės pagaminti 70 proc. daugiau maisto, tačiau orai tampa pavojingesni ir sunkiau nuspėjami. Taigi, bet kokios pozityvios pastangos, kurias dedame dėl klimato kaitos, turės teigiamą poveikį maisto gamybai. Kitas dar kartą keliamas klausimas yra labai lengvas pasirinkimas – peikti BŽŪP, tartum BŽŪP būtų atsakinga už visas besivystančio pasaulio bėdas. BŽŪP nėra tobula, tačiau ji buvo reformuota. Jeigu norime, kad mūsų ūkininkai toliau gamintų ir Europoje užtikrintų aprūpinimą maistu, negalime reguliavimu ir paramos panaikinimu, kalbant tiesiogine prasme, priversti jų pasitraukti iš verslo. Pvz., ar kas nors darė paskutinės ES cukraus pramonės reformos tyrimą, kad išsiaiškintų, ar ES cukraus pramonės sunaikinimas buvo naudingas tiems, kurie gyvena trečiojo pasaulio šalyse, ar tik cukraus magnatams ir žemvaldžiams, kai tuo pat metu smulkūs cukraus žaliavos augintojai buvo palikti skursti? Jokiu būdu nenoriu sumenkinti pasaulinio bado problemos, tačiau mums reikia užtikrinti, kad pateiktume tokius problemos sprendimus, kurie iš tikrųjų ją sumažintų."@lt¹⁴ "Priekšsēdētājas kundze, es vēlētos izteikt savus apsvērumus par diviem šajās debatēs apspriestajiem jautājumiem. Pirmkārt, par saikni starp badu un klimata pārmaiņām. Kā teica Romas sanāksmē, laikā, kad visā pasaulē strauji pieaug iedzīvotāju skaits un mainās klimats, līdz 2050. gadam mums būs jāsaražo par 70 % vairāk pārtikas. Tā kā laika apstākļi kļūst aizvien ekstrēmāki un neprognozējamāki, jebkuri mūsu pozitīvie centieni cīņā ar klimata pārmaiņām labvēlīgi ietekmēs arī pārtikas ražošanas nozari. Atkārtoti ir izskanējis apgalvojums, ka jaunattīstības valstu problēmu cēlonis ir KLP. Šī politika nav nevainojama, tomēr tā tika reformēta. Ja vēlamies, lai mūsu lauksaimnieki turpina ražot un nodrošināt Eiropu ar pārtiku, mēs nedrīkstam pieņemt nepārdomātus noteikumus vai nesniegt viņiem atbalstu, citiem vārdiem sakot, izstumt viņus no šīs nozares. Vai kāds, piemēram, ir veicis pētījumu par neseno ES cukura rūpniecības restrukturizāciju, lai pārliecinātos, vai šīs nozares masveida iznīcināšana patiesi ir devusi kādu labumu trešām valstīm, vai arī īstie ieguvēji no tās ir vienīgi „cukura baroni” un zemes īpašnieki, atstājot mazos cukura ražotājus „ar garu degunu”? Es nekādā ziņā nevēlos mazināt bada problēmas nozīmīgumu, bet mums ir jāpārliecinās, vai problēmas atrisināšanai izvirzītie mērķi attaisnos līdzekļus."@lv¹³ "Madam President, I just want to comment on two matters raised in the debate so far. First, the link between hunger and climate change. As Ban Ki-moon said in Rome, at a time when the global population is growing and our global climate is changing, by 2050 we will need to produce 70% more food, yet the weather is becoming more extreme and unpredictable. So any positive efforts we make on climate change will impact positively on food production. Another issue raised once again is the easy option: blame the CAP – as if the CAP were responsible for all of the ills of the developing world. The CAP is not perfect, but it has been reformed. If we want our farmers to continue producing and ensure food security for Europe, we cannot, by regulation and withdrawal of support, literally force them out of business. For example, has anybody done a study on the recent reform of the sugar industry in the EU to see if the decimation of the EU sugar industry has benefited those in Third World countries or if it has just benefited the sugar barons and landowners while leaving the small sugar growers in poverty? In no way do I want to minimise the issue of world hunger, but we need to ensure that when we put forward solutions to the problem, they actually do alleviate it."@mt¹⁵ ". Mevrouw de Voorzitter, ik wil alleen maar iets zeggen over twee onderwerpen die tot nu toe in het debat naar voren zijn gekomen. In de eerste plaats het verband tussen honger en klimaatverandering. Ban Ki-moon zei in Rome dat we, in een tijd waarin de wereldbevolking toeneemt en het klimaat in de wereld verandert, in 2050 70 procent meer voedsel nodig zullen hebben, terwijl het weer steeds extremer en moeilijker voorspelbaar wordt. Alle moeite die we doen om klimaatverandering tegen te gaan, zal dus een positief effect hebben op de voedselproductie. Het tweede onderwerp dat weer eens naar voren gebracht werd, was het gemeenschappelijk landbouwbeleid. Het is zo gemakkelijk het GLB de schuld te geven – alsof dat verantwoordelijk is voor alles wat er in de ontwikkelingslanden fout gaat. Het GLB is niet perfect, maar er zijn wel hervormingen in aangebracht. Als wij willen dat onze boeren blijven produceren en voor voedselveiligheid in Europa zorgen, mogen we ze niet letterlijk dwingen hun bedrijf te sluiten door hun allerlei regels op te leggen en hun onze steun te onthouden. Heeft er iemand bijvoorbeeld wel eens onderzoek gedaan naar de recente hervorming van de suikerindustrie in de EU om te kijken of de decimering van die bedrijfstak inderdaad ten goede is gekomen aan de mensen in derdewereldlanden, of dat alleen maar de suikerbaronnen en landeigenaren ervan geprofiteerd hebben, terwijl de kleine suikerproducenten tot een leven in armoede veroordeeld bleven? Ik wil het probleem van de honger in de wereld absoluut niet bagatelliseren, maar we moeten er wel voor zorgen dat onze oplossingen voor het probleem ook inderdaad verlichting brengen."@nl³ "Pani przewodnicząca! Chciałbym skomentować dwie kwestie poruszone w czasie tej debaty. Po pierwsze, związek pomiędzy głodem, a zmianami klimatycznymi. Jak powiedział w Rzymie sekretarz generalny, pan Ban Ki-moon, w czasach, gdy światowa populacja rośnie, a klimat się zmienia, do roku 2050 będziemy musieli produkować o 70 % więcej żywności niż obecnie. A pogoda staje się coraz bardziej zaskakująca i nieprzewidywalna. To znaczy, że każde działanie nastawione na ochronę klimatu będzie pozytywnie wpływało na produkcję żywności. Kolejna kwestia dotyczy wybierania najłatwiejszej opcji tj. obarczania winą wspólnej polityki rolnej, jakby to ona powodowała wszystkie problemy rozwijającego się świata. Wspólna polityka rolna nie jest idealna, ale została już zreformowana. Jeśli chcemy, by nasi rolnicy nadal produkowali i zapewniali Europie bezpieczeństwo żywnościowe, nie możemy poprzez ustanawianie nowych przepisów lub wycofywanie naszego poparcia niemal zmuszać ich do bankructwa. Czy ktokolwiek z państwa przeanalizował ostatnie reformy przemysłu cukrowniczego w UE, żeby sprawdzić, jak zmniejszenie tej gałęzi przemysłu w UE pomogło krajom trzeciego świata? A może pomogło tylko cukrowym baronom i właścicielom ziemi, pozostawiając drobnych rolników w ubóstwie? Nie chcę minimalizować problemu głodu na świecie, ale musimy zapewnić rozwiązanie, które rzeczywiście pozwoli rozwiązać ten problem."@pl¹⁶ "Senhora Presidente, gostaria apenas de comentar duas questões levantadas até agora neste debate. Em primeiro lugar, a relação entre a fome e as alterações climáticas. Tal como Ban Ki-moon afirmou em Roma, num tempo em que a população global está a aumentar e o clima do mundo a mudar, precisaremos, até 2050, de produzir mais 70% de géneros alimentares, no entanto, a meteorologia começa a ser cada vez mais imprevisível e a criar situações extremas. Logo, quaisquer esforços positivos que envidemos em matéria de alterações climáticas terão um efeito positivo na produção de géneros alimentares. Uma outra questão que se levantou, mais uma vez, é a opção fácil: culpar a PAC – como se a PAC fosse responsável por todos os males do mundo em desenvolvimento. A PAC não é perfeita, mas foi objecto de reformas. Se quisermos que os nossos agricultores continuem a produzir e garantir a segurança alimentar na Europa, não podemos, através de regulamentação e de supressão de apoios, forçá-los literalmente, a abandonarem a actividade. Por exemplo, já alguém fez um estudo sobre a recente reforma do sector do açúcar na UE para ver se a destruição do sector do açúcar na UE beneficiou as populações do terceiro mundo ou se apenas beneficiou os barões do açúcar e proprietários, deixando os pequenos produtores de açúcar na pobreza? Não queremos de maneira alguma minimizar a questão da fome no mundo, mas precisamos de ter a certeza de que quando avançamos com soluções para o problema, estas o reduzem na realidade."@pt¹⁷ "Doamnă preşedintă, doresc doar să comentez două chestiuni care au fost semnalate până acum în dezbatere. În primul rând, legătura dintre foamete şi schimbările climatice. După cum Ban Ki-moon afirma la Roma, într-o perioadă când populaţia lumii e în creştere şi clima globală în schimbare, până în 2050 va trebui să producem cu 70% mai multă hrană, însă vremea devine extremă şi imprevizibilă. Prin urmare, eforturile pozitive pe care le depunem în combaterea schimbărilor climatice vor avea un impact pozitiv asupra producţiei alimentare. O altă chestiune ridicată din nou este opţiunea facilă: dăm vina pe politica agricolă comună – ca şi cum PAC ar fi responsabilă de toate relele ţărilor în curs de dezvoltare. PAC nu este perfectă, dar a fost supusă unei reforme. Dacă dorim ca agricultorii noştri să continue producţia şi să asigure securitatea alimentară a Europei, nu putem să îi forţăm literalmente să renunţe la activitate prin emiterea unor regulamente şi prin retragerea sprijinului. De exemplu, a făcut cineva un studiu privind recenta reformă a industriei zahărului din UE pentru a vedea dacă decimarea industriei zahărului din UE a adus avantaje ţărilor din lumea a treia sau dacă aceasta a adus foloase doar baronilor şi proprietarilor de teren care activează în domeniul zahărului, lăsându-i pe micii cultivatori de zahăr în sărăcie? Nu doresc în niciun fel să minimalizez problema foametei în lume, dar trebuie să ne asigurăm că, atunci când propunem soluţii pentru o problemă, acestea ajută într-adevăr la atenuarea acesteia."@ro¹⁸ "Vážená pani predsedajúca, chcem iba poznamenať k dvom otázkam, ktoré sa objavili v doterajšej rozprave. Najskôr prepojenie medzi hladom a zmenou klímy. Ako pán Pan Ki-mun povedal v Ríme, v čase, keď svetová populácia rastie a naša globálna klíma sa mení, budeme musieť do roku 2050 vyrábať o 70 % potravín viac. Počasie pritom je stále extrémnejšie a nepredvídateľnejšie. Takže akékoľvek naše pozitívne kroky vo vzťahu k zmene klímy budú mať pozitívny vplyv aj na výrobu potravín. Ďalšou záležitosťou, ktorá sa opäť raz objavila, je jednoduchá voľba: zvaľme vinu na SPP, ako keby SPP bola zodpovedná za všetko zlo v rozvojových krajinách. SPP nie je dokonalá, ale už prešla reformou. Ak chceme, aby naši poľnohospodári pokračovali v práci a zaistili Európe potravinovú bezpečnosť, nemôžeme ich reguláciami a zrušením pomoci doslova vytlačiť z podnikania. Napríklad, urobil niekto štúdiu o nedávnej reforme cukrovarníckeho priemyslu v EÚ, aby sme videli, či jeho zdecimovanie pomohlo poľnohospodárom v krajinách tretieho sveta, alebo z toho mali úžitok iba cukrovarnícki baróni a veľkí majitelia pôdy, zatiaľ čo drobní výrobcovia cukru zostali v biede? V žiadnom prípade nechcem zľahčovať problém hladu vo svete, ale musíme zabezpečiť, aby riešenia, ktoré presadíme, naozaj pomohli tento problém zmierniť."@sk¹⁹ "Gospa predsednica, želela bi samo dati pripombe o dveh zadevah, ki sta bili do zdaj omenjeni v razpravi. Prvič, povezava med lakoto in podnebnimi spremembami. Kot je v Rimu dejal Ban Ki-Mun, v času, ko svetovno prebivalstvo narašča in ko se spreminja naše svetovno podnebje, bomo do leta 2050 morali pridelati 70 % več hrane, vendar pa vreme postaja čedalje bolj skrajno in nepredvidljivo. Zato bodo vsa pozitivna prizadevanja pri podnebnih spremembah imela pozitiven vpliv na pridelavo hrane. Drugo vprašanje, ki je bilo ponovno omenjeno, je lažja izbira: krivite SKP – kot da je SKP odgovorna za vse tegobe sveta v razvoju. SKP ni popolna, vendar je bila prenovljena. Če želimo, da naši kmetovalci še naprej pridelujejo in zagotavljajo varnost preskrbe s hrano za Evropo, jih ne moremo s predpisi in umiki podpore dobesedno spraviti ob posel. Na primer, ali je kdo izdelal študijo o nedavni reformi industrije sladkorja v EU, da bi videl, če je zdesetkanje industriej sladkorja EU koristilo tistim iz držav tretjega sveta ali samo magnatom in lastnikom zemljišč, medtem ko so mali pridelovalci sladkorja bili pahnjeni v revščino? Na noben način ne želim zmanjšati pomena problema svetovne lakote, vendar moramo zagotoviti, da bomo predstavili rešitve za probleme, ki jo bodo dejansko zmanjšali."@sl²⁰ "Fru talman! Jag vill bara kommentera två frågor som har tagits upp i debatten hittills. För det första gäller det kopplingen mellan svälten och klimatförändringarna. Som Ban Ki-moon sade i Rom, i en tid då världens befolkning ökar och vårt globala klimat förändras, kommer vi att behöva producera 70 procent mer livsmedel till 2050, samtidigt som vädret blir mer extremt och oförutsägbart. Alla positiva insatser som vi gör mot klimatförändringen kommer därför att inverka positivt på livsmedelsproduktionen. En annan fråga som togs upp igen är det enkla alternativet att skylla på den gemensamma jordbrukspolitiken – precis som om den bär skulden för alla missförhållanden i utvecklingsvärlden. Den gemensamma jordbrukspolitiken är inte perfekt, men den har reformerats. Om vi vill att våra jordbrukare ska fortsätta att producera och om vi vill trygga EU:s livsmedelssäkerhet, kan vi inte bokstavligen tvinga dem att lägga ned verksamheten genom regleringar och indragna stöd. Har någon till exempel granskat den nyligen genomförda reformen av sockerindustrin i EU för att se om länderna i tredje världen har vunnit på decimeringen av EU:s sockerindustri, eller om det bara är sockerbaronerna och markägarna som har vunnit på detta, samtidigt som de små sockerodlarna är kvar i fattigdomen? Jag vill absolut inte bagatellisera problemet med världssvälten, men vi måste försäkra oss om att de lösningar vi kommer med verkligen bidrar till att minska problemen."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Ban Ki-moon"¹³ "Marian Harkin"^1,11 "Marian Harkin,"^{18,5,20,15,19,14,16,13,9,21,4} "Verfasserin."⁹ "author"¹⁵ "author."⁴ "autoare."¹⁸ "autora."²¹ "autore."¹³ "autorius"¹⁴ "autorka"¹ "autorka."^19,16 "ettepaneku koostaja."⁵ "predlagateljica"²⁰ "szerző"¹¹
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶