Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2009-11-25-Speech-3-449"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2009-11-25"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Summitul mondial FAO privind securitatea alimentară - Lupta împotriva foametei în lume (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"hu"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20091125.27.3-449"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2009-11-25-Speech-3-450⁶
lpv:speaker	lp:Béla Glattfelder⁶
lpv:spoken text	"). A világban egyre több tudós állítja azt, hogy 2030-ra egyszerre fog kialakulni súlyos olaj-, víz- és élelmiszerhiány. De ezek közül legelsőnek – úgy tűnik –, hogy az élelmiszerhiánnyal kell szembesülnünk, hiszen már ma is 1 milliárd ember éhezik a földön. Az éhezők száma gyorsabban nő, mint a világ népessége, tehát miközben ma még minden hatodik ember éhezik csak a Földön, azzal kell szembesülnünk, hogy néhány évtized múlva már minden ötödik, vagy minden negyedik éhezni fog már. Percenként két gyermek éhen hal. Erre a helyzetre nyilvánvalóan nem az a megoldás, hogy megszüntetjük az Európai Unió közös agrárpolitikáját. Az Európai Unió akkor lehet erős szereplő a világban, akkor lehet erős az Európai Unió, hogy ha erős, közös agrárpolitikával rendelkezik. De éhezés nem csak Afrikában van. Éhezés van az Európai Unióban is. Mert vannak ugyan az Európai Uniónak olyan régiói, ahol az emberek a jövedelmüknek kevesebb, mint 10%-át költik élelmiszerre, de vannak olyan régiói is – Bulgária egyes részei, Románia déli régiói –, ahol az emberek a jövedelmüknek átlagosan több mint 50%-át élelmiszerre költik. És ebben vannak olyanok – ez az átlag –, akik ennél sokkalta, sokkalta többet költenek élelmiszerre. Ezt azért érdemes kihangsúlyozni, mert szembesülnünk kell azzal, hogy mindig, amikor egy olyan új szabályt alkotunk, ami drágábbá teszi a mezőgazdasági termelést, amelyik csökkenti a hatékonyságát – mondjuk az állatjóléti előírások –, mert növelik az 1 kg hús előállításához szükséges takarmánymennyiséget, akkor nem csak a környezetnek teszünk rosszat, mert ezzel több CO2-t fogunk kibocsátani, hanem minden egyes ilyen intézkedéssel növeljük az éhezőknek a számát, és lehet, hogy éppen az a takarmánymennyiség, amit többletként kell felhasználni – mondjuk a baromfitartásban –, pont egy éhező gyermek asztaláról fog hiányozni."@hu¹¹
lpv:spokenAs	unknown; Fidesz-Magyar Polgári Szövetség-Keresztény Demokrata Néppárt (2009-07-14--2014-06-30)²³ substitute; Delegation to the EU-Moldova Parliamentary Cooperation Committee (2009-09-16--2014-06-30)²³ member; AGRI (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; EPP (2009-07-14--2012-07-10)²³ member; Delegation for relations with the People's Republic of China (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; Delegation to the Euronest Parliamentary Assembly (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; INTA (2009-07-16--2012-01-18)²³
lpv:translated text	"Čím dál více vědců po celém světě říká, že v roce 2030 se bude nedostávat jak ropy, vody, tak i potravin. Zdá se však, že to první, s čím se musíme vypořádat, je nedostatek potravin, jelikož na zemi trpí hladem již miliarda lidí. Počet lidí trpících hladem se zvyšuje rychleji než světová populace. Takže i když hladem nyní trpí každý šestý člověk, za pár desítek let budeme muset čelit situaci, kdy jím bude bude trpět každý čtvrtý nebo pátý. Každou minutu zemřou hladem dvě děti. Tuto situaci zjevně nevyřešíme tak, že zrušíme společnou zemědělskou politiku Evropské unie. Evropská unie může být silná a hrát silnou roli ve světě jen tehdy, má-li silnou společnou zemědělskou politiku. Hlad se však netýká jen Afriky. Je i v Evropské unii. Např. v některých regionech Evropské unie utrácejí lidé za potraviny méně než 10 % svého příjmu, zatímco v jiných regionech, např. v některých částech Bulharska nebo na jihu Rumunska, lidé utrácejí za potraviny v průměru více než 50 % svého příjmu. Toto číslo, protože je průměrné, zahrnuje i ty, kteří utrácejí za potraviny mnohem víc. Toto je třeba zdůraznit, protože skutečnost je taková, že pokaždé, když navrhneme nové nařízení, které zvyšuje náklady a snižuje efektivitu zemědělské výroby, jako jsou nařízení o dobrých životních podmínkách zvířat, jež zvyšují množství krmiva nutného k vyprodukování 1 kg masa, nejenže škodíme životnímu prostředí zvýšenými emisemi CO ale každým podobným opatřením zvyšujeme počet lidí trpících hladem. Je to možná právě tolik krmiva navíc, kolik musíme použít např. při chovu drůbeže, kolik bude chybět hladovějícímu dítěti."@cs¹ "Fru formand! Et stadig stigende antal forskere i verden siger, at der inden 2030 samtidigt vil udvikle sig en alvorlig olie-, vand- og fødevaremangel. Imidlertid ser det ud til, at den første mangel, vi står over for, er manglen på fødevarer, eftersom der allerede er en milliard mennesker på kloden, som sulter. Antallet af mennesker, der sulter, stiger hurtigere end verdens befolkning. Så selv om kun hver sjette lider af sult i øjeblikket, står vi derfor om nogle få årtier i en situation, hvor så mange som hver fjerde eller femte sulter. To børn dør af sult hvert minut. Løsningen på denne situation er naturligvis ikke, at vi ophæver EU's fælles landbrugspolitik. EU kan kun være stærk og spille en stærk rolle i verden, hvis det har en stærk fælles landbrugspolitik. Sult er imidlertid ikke enestående for Afrika. Sult findes også i EU. Der er f.eks. regioner i EU, hvor mennesker bruger under 10 % af deres indkomst på mad, mens der også er andre regioner – visse dele af Bulgarien og de sydlige egne af Rumænien, hvor mennesker gennemsnitligt bruger over 50 % af deres indkomst på mad. Disse tal omfatter også de mennesker – som udgør gennemsnittet – der bruger mange gange mere end det på mad. Det er værd at understrege dette punkt, fordi vi må erkende, at hver gang vi udarbejder en ny forordning, der gør landbrugsproduktionen dyrere og mindre effektiv, som f.eks. dyrevelfærdsforordninger, som øger mængden af foder, der er nødvendig for at producere 1 kg kød, skader vi ikke kun miljøet gennem øgede CO udledninger, men hver eneste foranstaltning af denne art øger antallet af sultende mennesker. Det er måske netop denne ekstra fodermængde, som vi skal bruge til at opdrætte f.eks. fjerkræ, der kommer til at mangle på et sultende barns tallerken."@da² "Immer mehr Wissenschaftler in der Welt sagen voraus, dass die Welt um 2030 gleichzeitig mit einem gravierenden Mangel an Öl, Wasser und Lebensmitteln zu kämpfen haben wird. Allerdings scheint es so, als ob zuerst der Mangel an Nahrungsmitteln eintreten wird, denn es leiden bereits eine Milliarde Menschen auf der Welt an Hunger. Die Zahl der Menschen, die Hunger leiden, wächst schneller als die Weltbevölkerung insgesamt. Heute leidet eine von sechs Personen Hunger, aber in wenigen Jahrzehnten wird es schon eine von vier oder fünf Personen sein. Zwei Kinder sterben pro Minute an Hunger. Die Lösung zu dieser Situation ist sicherlich nicht, die gemeinsame Agrarpolitik der Europäischen Union abzuschaffen. Die Europäische Union kann nur dann stark sein und auch eine starke Rolle in der Welt spielen, wenn sie über eine starke gemeinsame Agrarpolitik verfügt. Allerdings hungern die Menschen nicht nur in Afrika. Auch in der Europäischen Union gibt es Menschen, die Hunger leiden. Es gibt beispielsweise Regionen in der EU, in denen die Menschen weniger als 10 % ihres Einkommens für Nahrungsmittel aufwenden, während es auch Regionen gibt - in einigen Teilen Bulgariens und in den südlichen Regionen Rumäniens - in denen die Menschen durchschnittlich mehr als 50 % ihres Einkommens für Nahrungsmittel aufwenden. Diese Zahl gibt den Durchschnitt an und beinhaltet deswegen auch diejenigen Menschen, die viel mehr als das für Nahrungsmittel aufwenden. Es lohnt sich, diesen Punkt zu betonen, denn wir müssen uns der Tatsache stellen, dass die landwirtschaftliche Produktion mit jeder neuen Vorschrift teurer und ineffizienter wird. Ein Beispiel dafür sind Tierschutzbestimmungen, die die Futtermenge anheben, um 1 kg Fleisch zu produzieren. Damit schaden wir nicht nur der Umwelt durch erhöhten CO Ausstoß, sondern durch jede dieser Maßnahmen wird die Zahl derjenigen, die Hunger leiden, erhöht. Vielleicht ist es genau diese Extramenge an Futter, die beispielsweise zur Geflügelzucht verwendet wird, die uns fehlt, um ein Kind vor dem Hungertod zu retten."@de⁹ "Ένας ολοένα αυξανόμενος αριθμός επιστημόνων παγκοσμίως δηλώνουν ότι μέχρι το 2030 θα κάνει την εμφάνισή της μια σοβαρή έλλειψη πετρελαίου, νερού και τροφίμων. Ωστόσο, φαίνεται ότι η πρώτη έλλειψη που θα αντιμετωπίσουμε είναι αυτή των τροφίμων, δεδομένου ότι στη Γη υπάρχουν ήδη ένα δισεκατομμύριο άνθρωποι που υποφέρουν από την πείνα. Ο αριθμός των ανθρώπων που υποφέρουν από πείνα αυξάνεται με ταχύτερο ρυθμό σε σχέση με τον ρυθμό αύξησης του παγκόσμιου πληθυσμού. Ως εκ τούτου, ενώ, επί του παρόντος, μόνο ένα άτομο στα έξι υποφέρει από πείνα, θα πρέπει να αντιμετωπίσουμε μια κατάσταση κατά την οποία σε λίγες δεκαετίες, από πείνα θα υποφέρει ένα άτομο στα τέσσερα ή πέντε. Δύο παιδιά πεθαίνουν από πείνα κάθε λεπτό. Η λύση σε αυτήν την κατάσταση δεν είναι προφανώς να διακόψουμε την κοινή γεωργική πολιτική της Ευρωπαϊκής Ένωσης. Η Ευρωπαϊκή Ένωση μπορεί να είναι ισχυρή και να διαδραματίσει σημαντικό ρόλο στον κόσμο μόνο εάν διαθέτει μια ισχυρή κοινή γεωργική πολιτική. Εντούτοις, η πείνα δεν αφορά μόνο την Αφρική. Η πείνα είναι παρούσα και στην Ευρωπαϊκή Ένωση. Για παράδειγμα, υπάρχουν περιοχές στην Ευρωπαϊκή Ένωση όπου οι άνθρωποι δαπανούν λιγότερο από το 10% του εισοδήματός τους στα τρόφιμα, ενώ υπάρχουν και άλλες περιοχές –ορισμένα μέρη της Βουλγαρίας καθώς και νότιες περιοχές της Ρουμανίας– όπου οι άνθρωποι δαπανούν κατά μέσο όρο πάνω από το 50% του εισοδήματός τους σε τρόφιμα. Σε αυτούς περιλαμβάνονται επίσης και όσοι δαπανούν πολύ περισσότερα από αυτό το ποσοστό για τρόφιμα, και οι οποίοι αντιπροσωπεύουν τον μέσο όρο. Αξίζει να τονίσουμε αυτό το σημείο, διότι πρέπει να αντιμετωπίσουμε το γεγονός ότι κάθε φορά που θεσπίζουμε έναν νέο κανονισμό που καθιστά την αγροτική παραγωγή ακριβότερη και μειώνει την αποτελεσματικότητά της, όπως οι κανονισμοί για την καλή διαβίωση των ζώων που αυξάνουν την ποσότητα της απαιτούμενης χορτονομής για την παραγωγή 1 κιλού κρέατος, δεν βλάπτουμε μόνο το περιβάλλον αυξάνοντας τις εκπομπές CO αλλά κάθε μεμονωμένο μέτρο τέτοιου είδους αυξάνει τον αριθμό των ανθρώπων που υποφέρουν από πείνα. Είναι πιθανώς ακριβώς αυτή η επιπλέον ποσότητα χορτονομής που πρέπει να χρησιμοποιήσουμε, για παράδειγμα για την εκτροφή πουλερικών, που θα λείψει από το τραπέζι ενός παιδιού που υποφέρει από πείνα."@el¹⁰ "An ever-increasing number of scientists in the world are saying that a severe oil, water and food shortage will develop simultaneously by 2030. However, it would seem that the first one we must face is the food shortage, as there are already one billion people on Earth suffering from hunger. The number of people suffering from hunger is growing at a faster rate than the world’s population. Therefore, while only one person in six is suffering from hunger at the moment, we must face a situation where in a few decades’ time, as many as one person in four or five will be suffering from hunger. Two children die of hunger every minute. The solution to this situation is obviously not for us to discontinue the European Union’s common agricultural policy. The European Union can only be strong and play a strong role in the world if it has a strong common agricultural policy. However, hunger is not unique to Africa. Hunger is present in the European Union as well. For example, there are regions in the European Union where people spend less than 10% of their income on food, whereas there are other regions too – some parts of Bulgaria and southern regions in Romania – where people are spending on average more than 50% of their income on food. These also include those people – representing the average – who spend many times more than this on food. It is worthwhile emphasising this point because we must face the fact that each time we draft a new regulation that makes agricultural production more expensive and reduces its efficiency, such as animal welfare regulations which increase the amount of fodder required to produce 1 kg of meat, we are not only harming the environment by increased CO emissions, but every single measure of this sort increases the number of people suffering from hunger. It is perhaps precisely this extra amount of fodder which we must use, for instance, in rearing poultry, that will be missing from a starving child’s table."@en⁴ "Un siempre creciente número de científicos de todo el mundo anuncia que en 2030 se registrará una escasez severa simultánea de petróleo, agua y alimentos. Sin embargo, da la sensación de que lo primero que experimentaremos será la escasez de alimentos, toda vez que 1 000 millones de personas pasan hambre en el mundo. El número de personas que sufren hambre sigue creciendo a una velocidad mayor que la de la población mundial. Por tanto, mientras que sólo una de cada seis personas pasa hambre en estos momentos, dentro de unas décadas, esta proporción será de uno a cuatro o de uno a cinco. Cada minuto, dos niños mueren de hambre. La solución a esta tragedia es obviamente que suspendamos la política agrícola común de la Unión Europea. La UE solamente puede ser fuerte y desempeñar una función de liderazgo en el mundo si cuenta con una política agrícola común sólida. Sin embargo, el hambre no es un fenómeno exclusivo de África. El hambre también está presente en la Unión Europea. Por ejemplo, hay regiones de la UE en la que los ciudadanos gastan menos de un 10 % de sus ingresos en alimentos, mientras que en otras áreas —algunas zonas de Bulgaria y del sur de Rumanía— sus habitantes dedican de media el 50 % de sus ingresos a adquirir alimentos. Esto también incluye a quienes invierten aún más en alimentos. Merece la pena hacer hincapié en este punto porque debemos hacer frente al hecho de que cada vez que redactamos un nuevo reglamento que encarece la producción agrícola y que reduce su eficiencia, como los reglamentos de bienestar animal que aumentan la cantidad de forraje necesario para producir 1 kilo de carne, no solamente dañamos el medio ambiente con mayores emisiones de CO sino que cada medida individual de este tipo incrementa el número de personas que pasan hambre. Tal vez sea precisamente esa cantidad añadida de forraje lo que debemos utilizar, por ejemplo, para criar aves de corral, que pronto estarán ausentes de la mesa de algún niño hambriento."@es²¹ "Üha enam maailma teadlasi ütleb, et aastaks 2030 kujuneb üheaegselt välja tõsine nafta-, vee- ja toidupuudus. Ent tundub, et esimesena oleme silmitsi toidupuudusega, sest Maal on juba miljard näljast inimest. Nälga kannatavate inimeste arv kasvab kiiremini kui maailma rahvaarv. Nii et kui praegu on näljas iga kuues inimene, oleme mõne kümnendi pärast olukorras, kus näljas on iga neljas või viies inimene. Igas minutis sureb nälga kaks last. Selle olukorra lahendus ei ole muidugi see, et me peaksime Euroopa Liidus ühise põllumajanduspoliitika hülgama. Euroopa Liit saab olla tugev ja täita oma rolli maailmas jõuliselt ainult siis, kui tal on tugev ühine põllumajanduspoliitika. Ent nälga ei ole ainult Aafrikas. Seda on ka Euroopa Liidus. Näiteks on Euroopa Liidus piirkondi, kus inimesed kulutavad toidule alla 10% oma sissetulekust, aga ka piirkondi – mõned Bulgaaria piirkonnad ja Rumeenia lõunaosa –, kus inimesed kulutavad toidule keskmiselt üle 50% oma sissetulekust. Sealhulgas on neid, kes kulutavad toidule kordi rohkem, sest see on keskmine näitaja. Seda tasub rõhutada, sest peame vaatama silma tõsiasjale, et iga kord, kui me koostame uue õigusakti, mis muudab põllumajandustootmise kallimaks ja vähendab selle tulemuslikkust – näiteks loomade heaolu õigusaktid, mille kohaselt tuleb ühe kilogrammi liha tootmiseks kasutada rohkem sööta –, me mitte ainult ei kahjusta keskkonda ega suurenda CO heitkogust, vaid iga selline meede suurendab ka nälga tundvate inimeste arvu. Võib-olla jääb näiteks just selle lisandunud söödakoguse pärast, mida me peame kasutama linnukasvatuses, toitu puudu nälgiva lapse laualt."@et⁵ "Arvoisa puhemies, yhä useampien tiedemiesten mukaan vuoteen 2030 mennessä syntyy vakava samanaikainen öljy-, vesi- ja ruokapula. Näyttää kuitenkin siltä, että ensimmäisenä meidän on kohdattava ruokapula, sillä jo miljardi ihmistä näkee maailmassa nälkää. Nälkää näkevien ihmisten määrä kasvaa maailman väestöä nopeammin. Vaikka tällä hetkellä vain yksi kuudesta näkee nälkää, olemme muutaman vuosikymmenen päästä tilanteessa, jossa jopa joka neljäs tai viides näkee nälkää. Joka minuutti kaksi lasta kuolee nälkään. Tätä tilannetta ei ratkaista tietenkään sillä, että me lakkautamme EU:n yhteisen maatalouspolitiikan. Euroopan unioni voi olla vahva ja toimia maailmassa merkittävässä osassa vain, jos sillä on vahva yhteinen maatalouspolitiikka. Nälänhätä ei rajoitu kuitenkaan vain Afrikkaan, vaan myös Euroopan unionissa nähdään nälkää. Euroopan unionissa on alueita, joilla ihmiset käyttävät ruokaan alle 10 prosenttia tuloistaan, kun taas muilla alueilla – joissakin osissa Bulgariaa sekä Romanian eteläosissa – ihmiset käyttävät tuloistaan keskimäärin yli 50 prosenttia ruokaan. Koska kyseessä on keskiarvo, luvussa on huomioitu myös ne, joiden tuloista paljon suurempi osa kuluu ruokaan. Tätä asiaa on syytä korostaa, sillä meidän on kohdattava se tosiasia, että joka kerta, kun laadimme uuden asetuksen, joka tekee maataloustuotannosta kalliimpaa ja tehottomampaa – mistä voidaan mainita esimerkkinä eläinten hyvinvointia koskevat asetukset – ja jotka lisäävät lihakilon tuottamiseen tarvittavaa rehumäärää, vahingoitamme ympäristöä kasvattamalla hiilidioksidipäästöjä, minkä lisäksi jokainen tällainen yksittäinen toimenpide lisää myös nälkää näkevien ihmisten määrää. Ehkäpä juuri tämä lisämäärä ravintoa, joka meidän on käytettävä esimerkiksi siipikarjan kasvattamiseen, puuttuu nälkää näkevän lapsen pöydästä."@fi⁷ "Les scientifiques sont de plus en plus nombreux dans le monde à prédire que de graves pénuries de pétrole, d’eau et de nourriture surviendront simultanément d’ici 2030. Toutefois, il semble que la première pénurie à laquelle nous devrons faire face soit la pénurie alimentaire, car un milliard d’êtres humains sur la Terre souffrent déjà de la faim. Le nombre de personnes sous-alimentées augmente plus rapidement que la population mondiale. Il s’ensuit que si une personne sur six ne mange pas à sa faim aujourd’hui, dans quelques décennies nous devrons affronter une situation où une personne sur quatre ou cinq aura faim. Deux enfants meurent de faim chaque minute. La solution à cette situation ne consiste pas, bien évidemment, à abandonner la politique agricole commune de l’Union européenne. L’UE ne peut être forte et jouer un rôle prédominant dans le monde que si elle a une solide politique agricole commune. Par ailleurs, il n’y a pas qu’en Afrique que des gens ont faim. La faim existe aussi dans l’Union européenne. Par exemple, il y a des régions de l’Union européenne où les gens dépensent moins de 10 % de leurs revenus en produits alimentaires, alors que dans d’autres régions - certaines parties de la Bulgarie et le sud de la Roumanie - les gens consacrent en moyenne plus de 50 % de leurs revenus en nourriture. Cela comprend également les personnes – qui représentent la moyenne - qui dépensent encore bien plus en nourriture. Il est important de le souligner, car nous devons être conscients que chaque fois que nous élaborons un nouveau règlement qui rend la production agricole plus chère et réduit son efficacité, comme les règlements sur le bien-être animal qui augmentent le volume d’aliments pour animaux nécessaire pour produire un kilo de viande, non seulement nous nuisons à l’environnement à cause des émissions accrues de CO mais chaque mesure de ce type augmente le nombre de personnes qui souffrent de la faim. C’est peut-être précisément ce volume supplémentaire d’aliments pour animaux que nous devons utiliser, par exemple, pour élever de la volaille, qui manquera sur la table d’un enfant sous-alimenté."@fr⁸ "Signora Presidente, un numero sempre crescente di esperti nel mondo afferma che entro il 2030 si verificherà contemporaneamente una grave carenza di petrolio, acqua e cibo. Nondimeno, sembrerebbe che la prima carenza a dover essere affrontata sia quella alimentare, visto che già ora un miliardo di persone sulla Terra patisce la fame. Il numero degli affamati sta crescendo a un ritmo superiore all’aumento della popolazione mondiale. Pertanto, mentre soltanto una persona su sei attualmente patisce la fame, ci troveremo in una situazione in cui, nell’arco di pochi decenni, una persona su quattro o cinque sarà in tali condizioni. Due bambini muoiono di fame ogni minuto. La soluzione al problema non consiste, ovviamente, nel sospendere la politica agricola comune dell’Unione europea. L’Unione europea potrà essere forte e svolgere un ruolo forte nel mondo soltanto se potrà contare su una politica agricola comune forte. La fame, però, non è appannaggio dell’Africa. Vi è fame anche nell’Unione europea. Per esempio, esistono regioni nella Comunità in cui la popolazione spende meno del 10 per cento del proprio reddito per il cibo, mentre altre – e penso ad alcune aree della Bulgaria e alle regioni meridionali della Romania – in cui la gente spende in media più del 50 per cento del proprio reddito per l’alimentazione. Tra queste vi sono anche quelle, e rappresentano la media, che spendono molto di più per nutrirsi. Vale la pena di sottolineare tale aspetto perché dobbiamo tenere presente il fatto che ogni qual volta formuliamo un nuovo regolamento che rende più costosa la produzione agricola e ne riduce l’efficienza, e penso alle regolamentazioni sul benessere animale che aumentano la quantità di foraggio necessario per produrre 1 kg di carne, non nuociamo soltanto all’ambiente aumentando le emissioni di CO ma moltiplichiamo anche il numero di persone che patiscono la fame, come con ogni provvedimento del genere. Forse proprio questo foraggio in più, che è necessario usare per allevare per esempio pollame, mancherà dalla tavola di un bambino affamato."@it¹² "Vis daugiau pasaulio mokslininkų sako, kad 2030 m. vienu metu atsiras didžiulis naftos, vandens ir maisto trūkumas. Tačiau atrodo, kad pirmiausia turime susidurti su maisto trūkumu, nes jau dabar Žemėje yra milijardas kenčiančių badą gyventojų. Badą kenčiančių žmonių skaičius didėja greičiau negu pasaulio gyventojų skaičius. Todėl, nors šiuo metu tik vienas iš šešių asmenų kenčia badą, susiklostys tokia situacija, kad po kelių dešimčių metų badą kentės vienas asmuo iš keturių arba penkių. Kiekvieną minutę nuo bado miršta du vaikai. Akivaizdu, kad išeitis iš šios padėties tikrai nėra sprendimas nutraukti Europos Sąjungos bendrąją žemės ūkio politiką. Europos Sąjunga gali būti stipri ir pasaulyje vaidinti svarbų vaidmenį tik tada, kai turi tvirtą bendrąją žemės ūkio politiką. Tačiau badas būdingas ne tik Afrikai. Europos Sąjungoje badas taip pat yra. Pvz., nors Europos Sąjungoje yra regionų, kurių gyventojai maistui išleidžia mažiau nei 10 proc. savo pajamų, taip pat yra kitų regionų, – kai kuriose Bulgarijos dalyse ir pietiniuose Rumunijos regionuose, – kurių gyventojai maistui vidutiniškai išleidžia daugiau nei 50 proc. savo pajamų. Tarp jų taip pat yra gyventojų, – imant vidurkį, – kurie maistui išleidžia daug kartų daugiau. Verta atkreipti dėmesį į šį klausimą, nes turime pripažinti tai, kad kiekvieną kartą, kai rengiame naują reglamentą, dėl kurio pabrangsta žemės ūkio produkcija ir sumažėja jo efektyvumas, pvz., reglamentus dėl gyvūnų gerovės, dėl kurių padidėja pašarų kiekis, reikalingas 1 kg mėsos pagaminti, ne tik darome žalą aplinkai, didindami išmetamųjų CO dujų kiekį, bet ir kiekviena tokio pobūdžio priemone padidiname kenčiančių badą žmonių skaičių. Galbūt kaip tik šį papildomą pašarų kiekį turime panaudoti, pvz., paukščiams, kurių trūks ant badaujančio vaiko stalo, auginti."@lt^14,14 "Arvien vairāk zinātnieku visā pasaulē apgalvo, ka līdz 2030. gadam vienlaikus strauji samazināsies naftas, ūdens un pārtikas krājumi. Tomēr šķiet, ka pirmais, ar ko saskarsimies, būs pārtikas trūkums, jo jau tagad no bada cieš viens miljards pasaules iedzīvotāju. Bada cietēju skaits palielinās straujāk nekā pasaules iedzīvotāju skaits. Pašlaik badu cieš tikai katrs sestais pasaules iedzīvotājs, bet jau pēc dažām desmitgadēm var pienākt brīdis, kad tas notiks ar katru ceturto vai piekto iedzīvotāju. Pasaulē ik minūti no bada mirst divi bērni. Ir skaidrs, ka šajā situācijā mēs nedrīkstam pārtraukt Eiropas Savienības kopējās lauksaimniecības politikas īstenošanu. Eiropas Savienība var būt stipra un uzņemties galveno lomu pasaulē vienīgi tad, ja tai ir stabila lauksaimniecības politika. Tomēr Āfrika nav vienīgā, kura ir saskārusies ar bada problēmu. Tas ir noticis arī ar Eiropas Savienību. ES ir tādi reģioni, kuros iedzīvotāji pārtikai tērē mazāk par 10 % no saviem ienākumiem, savukārt atsevišķos Bulgārijas reģionos un Rumānijas Dienvidu daļā cilvēki pārtikas iegādei vidēji tērē vairāk nekā 50 % no ienākumiem. Starp tiem ir arī tādi, kuri pārtikas iegādei tērē vēl vairāk līdzekļu. Šo jautājumu ir vērts apspriest, jo mums ir jāņem vērā fakts, ka katru reizi, kad izstrādājam jaunu regulu, kuru pieņemot, var sadārdzināties lauksaimnieciskā ražošana un mazināties tās efektivitāte, piemēram, regulu par dzīvnieku labturību, ar kuru paredzēts palielināt viena kilograma gaļas saražošanai nepieciešamo lopbarības daudzumu, mēs nodarām kaitējumu videi, jo tādējādi palielinās CO emisijas, turklāt katrs šāda veida pasākums rada bada cietēju skaita pieaugumu. Iespējams, ka tieši ar šo summu, kura tiks izlietota vienam papildus kilogramam lopbarības, būtu pietiekami, lai paēdinātu kādu bērnu."@lv¹³ "A világban egyre több tudós állítja azt, hogy 2030-ra egyszerre fog kialakulni súlyos olaj-, víz- és élelmiszerhiány. De ezek közül legelsőnek – úgy tűnik –, hogy az élelmiszerhiánnyal kell szembesülnünk, hiszen már ma is 1 milliárd ember éhezik a földön. Az éhezők száma gyorsabban nő, mint a világ népessége, tehát miközben ma még minden hatodik ember éhezik csak a Földön, azzal kell szembesülnünk, hogy néhány évtized múlva már minden ötödik, vagy minden negyedik éhezni fog már. Percenként két gyermek éhen hal. Erre a helyzetre nyilvánvalóan nem az a megoldás, hogy megszüntetjük az Európai Unió közös agrárpolitikáját. Az Európai Unió akkor lehet erős szereplő a világban, akkor lehet erős az Európai Unió, hogy ha erős, közös agrárpolitikával rendelkezik. De éhezés nem csak Afrikában van. Éhezés van az Európai Unióban is. Mert vannak ugyan az Európai Uniónak olyan régiói, ahol az emberek a jövedelmüknek kevesebb, mint 10%-át költik élelmiszerre, de vannak olyan régiói is – Bulgária egyes részei, Románia déli régiói –, ahol az emberek a jövedelmüknek átlagosan több mint 50%-át élelmiszerre költik. És ebben vannak olyanok – ez az átlag –, akik ennél sokkalta, sokkalta többet költenek élelmiszerre. Ezt azért érdemes kihangsúlyozni, mert szembesülnünk kell azzal, hogy mindig, amikor egy olyan új szabályt alkotunk, ami drágábbá teszi a mezőgazdasági termelést, amelyik csökkenti a hatékonyságát – mondjuk az állatjóléti előírások –, mert növelik az 1 kg hús előállításához szükséges takarmánymennyiséget, akkor nem csak a környezetnek teszünk rosszat, mert ezzel több CO2-t fogunk kibocsátani, hanem minden egyes ilyen intézkedéssel növeljük az éhezőknek a számát, és lehet, hogy éppen az a takarmánymennyiség, amit többletként kell felhasználni – mondjuk a baromfitartásban –, pont egy éhező gyermek asztaláról fog hiányozni."@mt¹⁵ "Steeds meer wetenschappers op de wereld beweren dat er in 2030 tegelijk een ernstig olie-, water- en voedselgebrek zal ontstaan. Maar het lijkt erop dat we als eerste met voedselgebrek zullen worden geconfronteerd. Er lijdt immers nu al 1 miljard mensen honger op de wereld. Het aantal mensen dat honger lijdt, stijgt sneller dan de wereldbevolking. Dus terwijl nu nog slechts één op de zes mensen honger lijdt op aarde, moeten we ons realiseren dat over een paar decennia één op de vijf of zelfs één op de vier mensen honger zal lijden. Elke minuut sterven twee kinderen van de honger. De oplossing voor deze situatie is duidelijk niet dat we het gemeenschappelijk landbouwbeleid van de Europese Unie stopzetten. De Europese Unie kan pas een sterke speler in de wereld zijn als zij beschikt over een krachtig gemeenschappelijk landbouwbeleid. Maar niet alleen in Afrika is er honger. Ook in de Europese Unie lijden mensen honger. Er zijn weliswaar regio’s binnen de Europese Unie waar de mensen minder dan 10 procent van hun loon aan voedsel besteden, maar er zijn ook regio’s – bepaalde delen van Bulgarije en zuidelijke regio’s in Roemenië – waar de mensen gemiddeld meer dan 50 procent van hun loon aan voedsel besteden. Er zijn mensen – die het gemiddelde vertegenwoordigen – die zelfs nog veel meer aan voedsel kwijt zijn. Het is belangrijk om dit te benadrukken, want we moeten beseffen dat altijd als we een nieuwe regel opstellen die de landbouwproductie duurder maakt en de effectiviteit verlaagt, zoals de voorschriften inzake dierenwelzijn aangezien de hoeveelheid veevoer die nodig is voor de productie van 1 kilo vlees toeneemt, we niet alleen het milieu schade toebrengen omdat we hierdoor meer CO zullen uitstoten, maar dat met elke nieuwe maatregel het aantal honger lijdende mensen stijgt. Het kan zijn dat juist de hoeveelheid veevoer die we extra moeten gebruiken, bijvoorbeeld in de pluimveehouderijen, zal ontbreken op de tafel van een hongerig kind."@nl³ "Na całym świecie poszerza się grono naukowców, którzy uważają, że poważne niedobory paliwa, wody i żywności będą się równolegle pogłębiać do 2030 roku. Jednakże w pierwszej kolejności musimy stawić czoła niedoborom żywności, ponieważ na Ziemi z powodu głodu cierpi obecnie ponad miliard osób. Ich liczba rośnie szybciej niż następuje przyrost ludności na świecie. Obecnie jedna na sześć osób cierpi z powodu głodu, ale za kilkadziesiąt lat będzie głodować co czwarty lub co piąty człowiek. Co minutę z powodu głodu umiera dwoje dzieci. Na pewno nie jest rozwiązaniem zaniechanie unijnej wspólnej polityki rolnej. Unia Europejska odegra ważną rolę w świecie tylko wtedy, gdy będzie miała silną wspólną politykę rolną. Jednakże zjawisko głodu nie występuje tylko w Afryce. Ludzie cierpią z powodu głodu także w Unii Europejskiej. W niektórych regionach ludzie wydają na żywność mniej niż 10 % dochodów, natomiast w innych – na przykład w Bułgarii i południowej części Rumunii – na żywność przeznaczają średnio 50 % swoich dochodów. W tej grupie znajdują się również osoby, które na jedzenie wydają znacznie więcej niż połowę swojego dochodu. Warto to podkreślić, ponieważ musimy być świadomi, że ilekroć przygotowujemy projekt rozporządzenia, które wiąże się ze wzrostem kosztów produkcji rolnej i spadkiem jej efektywności – na przykład rozporządzenia dotyczące dobrostanu zwierząt, które przewidują zwiększenie ilości paszy potrzebnej do wyprodukowania 1 kg mięsa − wyrządzamy szkodę nie tylko środowisku wskutek większej emisji dwutlenku węgla. Musimy zdawać sobie sprawę, że każdy taki środek przyczynia się także do wzrostu liczby osób cierpiących z powodu głodu. Ta dodatkowa pasza, którą będziemy musieli dodatkowo przeznaczyć – powiedzmy − na hodowlę drobiu odpowiada równoważnej ilości pożywienia, które zostanie odebrane głodującym dzieciom."@pl¹⁶ "Um número crescente de cientistas em todo o mundo afirma que em 2030 assistiremos a uma escassez aguda e simultânea de petróleo, água e alimentos. Todavia, parece que em primeiro lugar nos veremos confrontados com uma escassez de alimentos, na medida em que já existem mil milhões de pessoas no mundo que são vítimas da fome. A fome está a afectar pessoas a um ritmo mais acelerado do que o ritmo do crescimento da população mundial. Por conseguinte, enquanto actualmente uma em cada seis pessoas é vítima da fome, chegaremos a uma situação em que, dentro de poucas décadas, a fome atingirá uma em cada quatro ou cinco pessoas. Morrem duas crianças por minuto vítimas de fome. A solução para esta situação não é, obviamente, suspender a política agrícola comum da União Europeia. A União Europeia só pode ser forte e desempenhar um papel importante à escala mundial com uma política agrícola comum sólida. A fome, no entanto, não é exclusiva de África. A fome é também uma realidade na União Europeia. Por exemplo, nalgumas regiões da União Europeia as pessoas gastam menos de 10% dos seus rendimentos em alimentação, enquanto noutras regiões – algumas zonas da Bulgária e algumas regiões do sul da Roménia –as pessoas gastam em média mais de 50% dos seus rendimentos em alimentação. Aqui incluem-se aquelas pessoas – que representam a média – que gastam muitas vezes mais do que isso em alimentação. É pertinente salientar este ponto porque devemos enfrentar o facto de que sempre que elaboramos um novo regulamento que onera a produção agrícola e que reduz a sua eficácia, como os regulamentos sobre o bem-estar dos animais que obrigam ao aumento da produção de forragem necessária para produzir 1 kg de carne, não estamos unicamente a prejudicar o ambiente aumentando as emissões de CO como cada medida deste tipo aumenta o número de vítimas da fome. É porventura este volume extra de forragem que passamos a utilizar, por exemplo, para a produção de aves de capoeira, que faltará à mesa de uma criança vítima da fome."@pt¹⁷ "Un număr tot mai mare de oameni de ştiinţă din lume afirmă că, până în 2030, se va produce în mod simultan o criză severă de petrol, apă şi alimente. Cu toate acestea, se pare că prima criză cu care trebuie să ne confruntăm este cea a alimentelor, întrucât există deja un miliard de oameni în lume care suferă de foame. Numărul persoanelor care suferă de foame creşte într-un ritm mai rapid decât populaţia lumii. Prin urmare, dacă în prezent o persoană din şase suferă de foame, trebuie să acceptăm o situaţie în care, peste câteva decenii, o persoană din patru sau din cinci va suferi de foame. Doi copii mor de foame în fiecare minut. Soluţia la această situaţie nu este, în mod evident, aceea de a întrerupe politica agricolă comună a Uniunii Europene. Uniunea Europeană poate fi puternică şi poate juca un rol important în lume numai dacă are o politică agricolă comună solidă. Cu toate acestea, foametea nu se întâlneşte doar în Africa. Foametea este prezentă şi în Uniunea Europeană. De exemplu, există regiuni ale Uniunii Europene în care oamenii cheltuiesc mai puţin de 10% din veniturile lor pe hrană, dar există şi alte regiuni – unele zone ale Bulgariei şi regiuni din sudul României – unde oamenii cheltuiesc în medie peste 50% din veniturile lor pe alimente. Aici sunt incluşi acei oameni – care reprezintă media – care cheltuiesc mult mai mult pe mâncare. Acest lucru este demn de subliniat, deoarece trebuie să recunoaştem faptul că, de fiecare dată când elaborăm un nou regulament care face ca producţia agricolă să fie mai scumpă şi îi reduce eficienţa, cum ar fi regulamentele privind bunăstarea animalelor care sporesc cantitatea de furaje necesară producerii unui kilogram de carne, nu numai că aducem pagube mediului înconjurător prin creşterea emisiilor de CO dar fiecare măsură de acest gen duce la creşterea numărului de persoane care suferă de foame. Poate că tocmai această cantitate suplimentară de furaje pe care trebuie să o utilizăm, de exemplu, pentru creşterea păsărilor va lipsi de pe masa unui copil care suferă de foame."@ro¹⁸ "Stále väčší počet vedcov vo svete konštatuje, že do roku 2030 súbežne vznikne vážny nedostatok ropy, vody a potravín. Zdá sa však, že ako prvému musíme čeliť nedostatku potravín, pretože už teraz trpí hladom miliarda ľudí na Zemi. Počet ľudí trpiacich hladom rastie rýchlejšie než svetová populácia. Kým v súčasnosti trpí hladom iba každý šiesty človek, musíme počítať so situáciou, že o niekoľko desaťročí bude trpieť hladom už každý štvrtý alebo piaty človek. Každú minútu zomierajú od hladu dve deti. Túto situáciu zjavne nemôžeme riešiť zrušením spoločnej poľnohospodárskej politiky Európskej únie. Európska únia môže byť silná a mať vo svete silné postavenie, iba ak bude mať silnú spoločnú poľnohospodársku politiku. Hlad však nie je výlučne vecou Afriky. Hlad existuje aj v Európskej únii. V Únii sú napríklad regióny, kde ľudia míňajú na potraviny menej než 10 % svojho príjmu. Zároveň sú však aj iné regióny, niektoré oblasti Bulharska a južné regióny Rumunska, kde ľudia míňajú na potraviny v priemere viac ako 50 % svojho príjmu. V tejto skupine sa za priemerom skrývajú aj ľudia, ktorí míňajú na potraviny ešte oveľa viac. Stojí za to túto skutočnosť zdôrazňovať, pretože musíme počítať s tým, že kedykoľvek predkladáme návrh nového nariadenia, ktoré zdražuje poľnohospodársku výrobu a znižuje jej efektivitu, ako sú napríklad nariadenia v oblasti životných podmienok zvierat, ktoré zvyšujú množstvo krmiva potrebného na výrobu 1 kg mäsa, nepoškodzujeme len životné prostredie vyššími emisiami CO ale každé opatrenie tohto druhu zvyšuje počet ľudí trpiacich hladom. Možno presne to množstvo krmiva navyše, ktoré musíme použiť napríklad na chov hydiny, bude chýbať na stole hladujúceho dieťaťa."@sk¹⁹ "Čedalje večje število znanstvenikov na svetu govori, da bo do leta 2030 prišlo do hudega pomanjkanja nafte, vode in hrane skupaj. Vendar se zdi, da je prvo, s katerim se moramo soočiti, prav pomanjkanje hrane, saj lakoto trpi že milijarda ljudi na planetu. Število ljudi, ki trpi lakoto, narašča hitreje kot število prebivalcev sveta. Zato medtem ko trenutno trpi lakoto samo eden od šestih ljudi, se moramo pripraviti na to, da bo čez nekaj desetletij lakoto trpel eden od štirih ali petih ljudi. Vsako minuto zaradi lakote umreta dva otroka. Rešitev za te razmere očitno ni, da moramo ukiniti skupno kmetijsko politiko Evropske unije. Evropska unija je lahko močna in lahko igra močno vlogo v svetu samo, če bo imela močno skupno kmetijsko politiko. Vendar pa lakota ni značilna samo za Afriko. Prisotna je tudi v Evropski uniji. Na primer, v nekaterih regijah Evropske unije ljudje porabijo manj kot 10 % svojega prihodka za hrano, medtem ko v drugih regijah – nekaterih delih Bolgarije in južnih regijah Romunije – ljudje za hrano porabijo v povprečju več kot 50 % svojega prihodka. Sem spadajo tudi ljudje – ki predstavljajo povprečje –, ki porabijo za hrano še nekajkrat toliko. To je treba poudariti, kajti soočiti se moramo z dejstvom, da vsakič, ko pripravimo nov predpis, zaradi katerega je kmetijska proizvodnja dražja in manj učinkovita, kot so predpisi o dobrem počutju živali, ki povečujejo količino krme, potrebne za pridelavo 1 kg mesa, ne povzročamo samo škode okolju z večjimi emisijami CO temveč vsak posamezen takšen ukrep povečuje tudi število ljudi, ki trpijo lakoto. Mogoče je prav ta dodatna količina krme, ki jo moramo uporabiti na primer za vzrejo perutnine, tista, ki bo manjkala na mizi stradajočega otroka."@sl²⁰ "Ett ständigt ökande antal vetenskapsmän i världen säger att allvarlig brist på olja, vatten och livsmedel kommer att utvecklas parallellt runt 2030. Det verkar emellertid som att livsmedelsbristen är det första vi måste ta itu med eftersom redan 1 miljard av världens befolkning lider av hungersnöd. Antalet människor som lider av hungersnöd ökar i snabbare takt än jordens befolkning. För närvarande lider en person av sex av hungersnöd, men vi måste vara redo att möta en situation inom ett par decennier, där så många som en av fyra eller fem kommer att lida av hungersnöd. Två barn dör av hunger varje minut. Lösningen på denna situation innebär givetvis inte att avsluta EU:s gemensamma jordbrukspolitik. Det är bara genom en stark gemensam jordbrukspolitik som EU kan vara stark och spela en viktig roll i världen. Hungersnöd är emellertid inte unikt för Afrika utan förekommer även i EU. Det finns till exempel regioner i EU där människor lägger mer än 10 procent av sin inkomst på livsmedel samtidigt som det finns andra regioner, till exempel vissa delar av Bulgarien och södra Rumänien, där människor i genomsnitt lägger mer än 50 procent av sin inkomst på livsmedel. Det är en genomsnittlig siffra och innefattar även de som lägger mycket mer på livsmedel. Det är värt att betona detta eftersom vi måste förstå att varje gång vi utarbetar en ny regel görs jordbruksproduktionen dyrare och mindre effektiv. Med djurskyddsregler som ökar mängden foder som krävs för att producera 1 kilo kött, skadar vi inte bara miljön genom ökade koldioxidutsläpp, utan varje åtgärd av det här slaget gör att antalet människor som lider av hungersnöd ökar. Det är kanske just den extra mängd foder, som till exempel krävs vid fågeluppfödning, som gör att det saknas mat på ett svältande barns bord."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"2"^{18,5,20,1,19,14,2,3,10,13,9,21,17,4,12,8} "Béla Glattfelder (PPE ). -"¹⁵
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶