Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2009-11-25-Speech-3-438"

PredicateValue (sorted: default)
rdf:type
dcterms:Date
dcterms:Is Part Of
dcterms:Language
lpv:document identification number
"en.20091125.27.3-438"6
lpv:hasSubsequent
lpv:speaker
lpv:spoken text
"Pani przewodnicząca! Liczba osób cierpiących głód i żyjących w skrajnym ubóstwie w ostatnim roku dramatycznie wzrosła, i to nieprawda, że jest to wina kapitalizmu. Są systemy polityczne, które są znacznie gorsze dla ludzkiego życia i walki z głodem; podam tylko jeden przykład. W Europie kilkadziesiąt lat temu kraj, który ma bardzo dobre warunki rolnicze, został doprowadzony przez komunizm do głodu, wskutek którego zginęło więcej ludzi w jednym kraju, niż na całym świecie ginie w tej chwili. Tym krajem była Ukraina. Radziłbym się zastanowić nad tym, co się mówi w tej izbie. W 2000 roku 198 członków ONZ przyjęło konkretne zobowiązania milenijne co do rozwoju. Pan komisarz powiedział o pierwszym, najważniejszym celu. Dzisiaj musimy odpowiedzieć na pytanie, czy ten cel jest osiągalny. Europejczycy zadają pytanie, czy nasze priorytety i nasza polityka są słuszne, a konkretnie, czy np. kosztowna walka ze zmianami klimatycznymi jest ważniejsza od walki z ubóstwem. Ja sam dostałem w tym tygodniu takie zapytanie: czy Unia Europejska nie myli celów i środków, i zamiast walczyć ze skutkami ocieplenia, rozpoczyna najdroższą w historii ludzkości walkę z wiatrakami, czyli ze zmianami klimatycznymi? Myślę, że najlepszym dowodem na brak sprzeczności między działaniami na rzecz klimatu a likwidowaniem głodu byłaby skuteczność w tej drugiej dziedzinie, czyli w rzeczywistym wyeliminowaniu głodu na świecie. Wtedy nikt by nam nie zarzucił, że priorytety są wadliwe i że przedkładamy walkę z klimatem nad walkę z głodem, o czym mówił też pan poseł Deß. Rolnictwo w najbliższych latach będzie bardzo ważne. To co musimy zrobić, to przekonać kraje rozwijające się i pomóc im w tym, aby inwestowały w rolnictwo oraz by wypełniały własne deklaracje, że 10 % budżetu krajowego będzie przeznaczane na rozwój rolnictwa, bo tylko w ten sposób możemy zwiększyć potencjał rolnictwa w biednych krajach i pomóc w skutecznej walce z głodem."@pl16
lpv:spokenAs
lpv:translated text
"Paní předsedající, počet lidí, kteří trpí hladem a žijí v extrémní chudobě, se za poslední rok dramaticky zvýšil, a není pravda, že to je vinou kapitalismu. Existují politické systémy, které jsou pro lidský život a boj proti hladu daleko horší. Uvedu pouze jeden příklad. Komunismus před několika desetiletími přivedl jednu evropskou zemi s příznivými zemědělskými podmínkami na pokraj vyhladovění. V důsledku toho zemřelo hladem v jedné zemi více lidí než v současnosti umírá na celém světě. Tou zemí byla Ukrajina. Doporučoval bych v této sněmovně vážit slova. V roce 2000 přijalo 198 členů OSN konkrétní rozvojové cíle tisíciletí. Komisař dnes hovořil o prvním, nejdůležitějším cíli. Dnes musíme odpovědět na otázku, zda je tento cíl dosažitelný. Evropané se ptají, jestli jsou naše priority a politiky správné, a konkrétně např. je-li nákladný boj se změnami klimatu důležitější než boj proti chudobě. Právě tento týden jsem takovou otázku dostal: nezaměňuje Evropská unie prostředky a cíle, když se místo toho, aby bojovala s dopady globálního oteplování, pouští do největšího boje s větrnými mlýny v lidských dějinách – do boje se změnami klimatu? Podle mého názoru by nejlepším důkazem toho, že není rozpor mezi snahou chránit klima a snahou vymýtit hlad, bylo zvýšit efektivnost v druhé jmenované oblasti, jinými slovy vymýtit hlad. Nikdo by nás pak neobviňoval z toho, že máme chybně nastavené priority a že je pro nás boj se změnami klimatu důležitější než boj proti hladu, jak již řekl pan Deß. Zemědělství bude v několika následujících letech velmi důležité. Naším úkolem je přesvědčit rozvojové země, aby investovaly do zemědělství a dodržely svá prohlášení, že 10 % státního rozpočtu přidělí na rozvoj zemědělství, a pomoci jim v tom. To je jediný způsob, jak zvýšit zemědělský potenciál chudých zemí a pomoci účinnému boji proti hladu."@cs1
"Fru formand! Antallet af mennesker, der lider af sult og lever i ekstrem fattigdom, er steget dramatisk i det seneste år, og det er ikke sandt, at det er kapitalismens skyld. Der er politiske systemer, som er betydelig værre for menneskeliv og kampen mod sult. Jeg vil give blot ét eksempel. For adskillige årtier siden blev et europæisk land, som har meget gode landbrugsforhold, drevet ud i sult under kommunismen. Resultatet var, at flere mennesker døde i ét enkelt land, end der i øjeblikket dør af sult på verdensplan. Det land var Ukraine. Jeg vil råde til forsigtighed med, hvad der bliver sagt her i Parlamentet. I år 2000 vedtog 198 FN-medlemmer specifikke årtusindudviklingsmål. Kommissæren talte i dag om det første og vigtigste mål. I dag skal vi besvare spørgsmålet om, hvorvidt dette mål er opnåeligt. Europæerne spørger, om vores prioriteringer og politikker er de rigtige, og f.eks. især om en dyr kamp mod klimaændringerne er vigtigere end kampen mod fattigdom. Så sent som i denne uge modtog jeg et sådant spørgsmål, nemlig om ikke EU tager fejl af mål og midler ved i stedet for at bekæmpe effekterne af den globale opvarmning at påbegynde den dyreste kamp mod vejrmøller i menneskehedens historie – en kamp mod klimaændringerne? Jeg mener, at det bedste bevis på, at der ikke mangler sammenhæng mellem handlinger til beskyttelse af klimaet og til udryddelse af sult, ville være effektivitet på sidstnævnte område, med andre ord virkelig at fjerne sulten i verden. Så ville ingen beskylde os for at prioritere forkert og gøre kampen mod klimaændringerne vigtigere end kampen mod sult, som hr. Deß også har sagt. Landbruget vil få stor betydning inden for de nærmeste år. Det, vi skal gøre, er at overtale udviklingslandene til og bistå dem med at investere i landbrug samt rette sig efter deres egne erklæringer om, at 10 % af det nationale budget vil blive afsat til landbrugsudvikling. Kun på denne måde kan vi øge de fattige landes landbrugsmæssige potentiale og bistå i en effektiv kamp mod sult."@da2
"Frau Präsidentin, die Zahl der Menschen, die Hunger leiden und in extremer Armut leben, ist im letzten Jahr dramatisch gestiegen, und es ist nicht wahr, dass der Kapitalismus daran Schuld ist. Es gibt politische Systeme, die für das Leben der Menschen viel schädlicher sind, und in denen viel weniger gegen den Hunger angekämpft wird. Ich möchte Ihnen nur ein Beispiel nennen. Vor einigen Jahrzehnten wurde ein Land in Europa, das über sehr gute landwirtschaftliche Bedingungen verfügt, vom Kommunismus in den Hunger getrieben. In diesem einen Land starben daraufhin mehr Menschen an Hunger als momentan weltweit Menschen an Hunger sterben. Dieses Land war die Ukraine. Ich möchte dazu anhalten, dass die Worte in diesem Haus weise gewählt werden. Im Jahr 2000 haben 198 Mitgliedstaaten der Vereinten Nationen spezifische Millenniums-Entwicklungsziele angenommen. Der Herr Kommissar hat heute über das erste und wichtigste dieser Ziele gesprochen. Heute müssen wir eine Antwort auf die Frage finden, ob dieses Ziel erreichbar ist. Die Bürger Europas fragen uns, ob unsere Prioritäten und politischen Maßnahmen korrekt sind, und insbesondere, ob ein kostspieliger Kampf gegen den Klimawandel wichtiger ist als der Kampf gegen Armut. Ich habe gerade diese Woche eine solche Frage erhalten: Verwechselt die Europäische Union nicht Mittel und Zweck, denn anstatt gegen die Auswirkungen der Erderwärmung anzukämpfen, fängt sie den teuersten Kampf in der Geschichte der Menschheit gegen Windmühlen an, nämlich den Kampf gegen den Klimawandel. Der beste Beweis, dass die Maßnahmen zum Klimaschutz nicht im Widerspruch zu denen gegen den Hunger stehen, wäre meiner Meinung nach, wenn der Kampf gegen den Hunger effizient geführt werden würde und niemand in der Welt mehr Hunger leiden müsste. Dann würde uns niemand beschuldigen, falsche Prioritäten zu verfolgen und dem Kampf gegen den Klimawandel mehr Bedeutung beizumessen als dem Kampf gegen den Hunger, wie auch Herr Deß gesagt hat. Das Thema Landwirtschaft wird in den nächsten Jahren sehr wichtig sein. Wir müssen versuchen, die Entwicklungsländer zu überzeugen, in die Landwirtschaft zu investieren und ihnen dabei helfen. Sie müssen sich an ihre eigenen Erklärungen halten, 10 % ihres Haushaltsbudgets für die Entwicklung der Landwirtschaft bereitzustellen. Nur so können wir das landwirtschaftliche Potenzial der armen Länder steigern und ihnen bei einem effizienten Kampf gegen den Hunger beistehen."@de9
"Κυρία Πρόεδρε, ο αριθμός των ανθρώπων που υποφέρουν από την πείνα και ζουν σε συνθήκες ακραίας φτώχειας έχει αυξηθεί δραματικά τον τελευταίο χρόνο, και δεν είναι αλήθεια ότι γι’ αυτό φταίει ο καπιταλισμός. Υπάρχουν πολιτικά συστήματα που είναι πολύ χειρότερα για την ανθρώπινη ζωή και τον αγώνα κατά της πείνας. Θα δώσω ένα μόνο παράδειγμα. Στην Ευρώπη, πριν από αρκετές δεκαετίες, μια χώρα όπου επικρατούν πολύ καλές συνθήκες όσον αφορά τη γεωργία οδηγήθηκε στον λιμό από τον κομμουνισμό. Ως αποτέλεσμα αυτού, περισσότεροι άνθρωποι πέθαναν σε μία και μόνο χώρα από όσους πεθαίνουν σήμερα από την πείνα παγκοσμίως. Αυτή η χώρα ήταν η Ουκρανία. Θα συμβούλευα περισσότερη προσοχή σε όσα λέγονται σε αυτό το Σώμα. Το 2000, 198 μέλη του ΟΗΕ ενέκριναν συγκεκριμένους αναπτυξιακούς στόχους της χιλιετίας. Ο Επίτροπος μίλησε σήμερα για τον πρώτο και πλέον σημαντικό στόχο. Σήμερα, πρέπει να απαντήσουμε στο ερώτημα εάν αυτός ο στόχος είναι επιτεύξιμος. Οι Ευρωπαίοι ρωτούν εάν οι προτεραιότητες και η πολιτική μας είναι ορθές και, ειδικότερα, για παράδειγμα, εάν η διεξαγωγή μιας δαπανηρής μάχης με την κλιματική αλλαγή είναι σημαντικότερη από την καταπολέμηση της φτώχειας. Έλαβα ένα τέτοιο ερώτημα μόλις αυτήν τη βδομάδα: μήπως η Ευρωπαϊκή Ένωση μπερδεύει τα μέσα με τους στόχους και, αντί να καταπολεμήσει τις επιπτώσεις της παγκόσμιας θέρμανσης, ξεκινά την ακριβότερη σκιαμαχία στην ιστορία της ανθρωπότητας – μια μάχη με την κλιματική αλλαγή; Πιστεύω ότι η καλύτερη απόδειξη ότι δεν υπάρχει ασυμβατότητα μεταξύ της δράσης για την προστασία του κλίματος και της δράσης για την εξάλειψη της πείνας θα ήταν η επίδειξη αποτελεσματικότητας σε αυτόν τον τελευταίο τομέα, με άλλα λόγια, η πραγματική εξάλειψη της πείνας από τον κόσμο. Τότε κανείς δεν θα μας κατηγορούσε ότι έχουμε λάθος προτεραιότητες και ότι αποδίδουμε μεγαλύτερη σημασία στην καταπολέμηση της κλιματικής αλλαγής σε σχέση με την καταπολέμηση της πείνας, όπως έχει επίσης πει ο κ. Deß. Η γεωργία θα αποκτήσει μεγάλη σημασία τα επόμενα χρόνια. Αυτό που πρέπει να κάνουμε είναι να πείσουμε και να βοηθήσουμε τις αναπτυσσόμενες χώρες να επενδύσουν στη γεωργία και να εφαρμόσουν τις δικές τους δηλώσεις ότι θα εκχωρήσουν το 10% του εθνικού προϋπολογισμού στην ανάπτυξη της γεωργίας. Μόνο με αυτόν τον τρόπο μπορούμε να βελτιώσουμε το αγροτικό δυναμικό των φτωχών χωρών και να συμβάλουμε στην αποτελεσματική καταπολέμηση της πείνας."@el10
"Madam President, the number of people suffering from hunger and living in extreme poverty has risen dramatically over the past year, and it is not true that this is the fault of capitalism. There are political systems which are significantly worse for human life and the fight against hunger. I will give but one example. In Europe, several decades ago, a country which has very good agricultural conditions was driven to starvation by communism. As a result of this, more people died in a single country than currently die of starvation worldwide. That country was Ukraine. I would advise caution about what is said in this Chamber. In the year 2000, 198 Members of the United Nations adopted specific Millennium Development Goals. The Commissioner spoke today about the first, most important goal. Today, we must answer the question as to whether this goal is attainable. Europeans are asking if our priorities and policy are correct and, in particular, for example, if an expensive battle with climate change is more important than the fight against poverty. I received such a question only this week: is the European Union not mistaking means for objectives, and instead of fighting the effects of global warming, beginning the most expensive tilt at windmills in the history of humanity – a battle with climate change? I think the best proof that there is no inconsistency between action to protect the climate and to eliminate hunger would be effectiveness in the latter area, in other words, really to remove hunger from the world. Then no one would accuse us of having wrong priorities and of making the fight against climate change more important than the fight against hunger, as Mr Deß has also said. Agriculture is going to be very important in the next few years. What we have to do is to persuade and help developing countries to invest in agriculture and to abide by their own declarations that 10% of the national budget will be designated to the development of agriculture. It is only in this way that we can increase the agricultural potential of poor countries and help in an effective fight against hunger."@en4
"Señora Presidenta, el número de personas que pasa hambre y que vive en situación de pobreza extrema ha aumentado espectacularmente durante el año pasado, y no es cierto que sea culpa del capitalismo. Hay sistemas políticos que son mucho peores para la vida humana y para la lucha contra el hambre. Tan solo pondré un ejemplo. Hace varias décadas, en Europa, un país que tenía muy buenas condiciones fue llevado a la inanición por el comunismo. Como resultado de ello, en un sólo país murieron de hambre más personas de las que fallecieron por la misma causa en todo el mundo. Ese país era Ucrania. Recomiendo cautela para lo que se dice en la Cámara. En el año 2000, 198 miembros de las Naciones Unidas adoptaron de manera específica los Objetivos de Desarrollo del Milenio. El Comisario ha hablado hoy sobre el objetivo prioritario y más importante. Hoy debemos responder a la pregunta de si este objetivo es asequible. Los europeos se preguntan si nuestras prioridades y nuestra política son correctas y especialmente, por ejemplo, si una lucha costosa contra el cambio climático es más importante que la lucha contra la pobreza. He recibido esta pregunta esta misma semana: ¿no equivoca la Unión Europea medios y objetivos, y en lugar de luchar contra los efectos del calentamiento global, dando inicio a la iniciativa más costosa de la historia de la humanidad, una batalla contra el cambio climático? Creo que la mejor demostración de que no existe incoherencia entre la acción para proteger el clima y para eliminar la pobreza sería la efectividad en este último ámbito; es decir, eliminar verdaderamente el hambre del mundo. Entonces nadie nos acusaría de tener unas prioridades erróneas y de considerar a la lucha contra el cambio climático como más importante que la lucha contra el hambre, como también ha señalado el señor Deß. La agricultura será muy importante en los próximos años. Lo que debemos hacer es convencer y ayudar a los países en desarrollo para que inviertan en agricultura y para atenerse a sus propias declaraciones de que el 10 % del presupuesto nacional será destinado al desarrollo de la agricultura. Sólo de este modo podemos incrementar el potencial de la agricultura de los países pobres y ayudarles a ser más eficaces en la lucha contra el hambre."@es21
"Lugupeetud juhataja! Nälgivate ja äärmises vaesuses elavate inimeste arv on viimasel aastal järsult kasvanud ja pole tõsi, et see on kapitalismi süü. On poliitilisi süsteeme, mis on inimelule ja näljaga võitlemisele märksa ohtlikumad. Toon ainult ühe näite. Euroopas viis kommunism mõnikümmend aastat tagasi heade põllumajandustingimustega maa nälja piirile. Selle tulemusena suri ühes riigis nälga rohkem inimesi kui praegu kogu maailmas. See riik oli Ukraina. Soovitan teil suhtuda siin istungisaalis öeldusse ettevaatusega. Aastal 2000 võtsid 198 ÜRO liiget vastu konkreetsed aastatuhande arengueesmärgid. Volinik rääkis täna neist esimesest, kõige olulisemast. Peame nüüd vastama küsimusele, kas see eesmärk on saavutatav. Eurooplased küsivad seda, kas meie prioriteedid ja poliitika on õiged, ja eelkõige näiteks seda, kas kallis võitlus kliimamuutuse vastu on olulisem kui võitlus vaesuse vastu. Minult küsiti just sel nädalal, kas Euroopa Liit ei aja vahendeid eesmärkidega segamini ja selle asemel, et võidelda üleilmse soojenemise mõjudega, alustab inimkonna ajaloo kõige kallimat võitlust tuuleveskitega – võitlust kliimamuutuse vastu. Minu arvates oleks parim tõend sellest, et kliima kaitsmise ja nälja kaotamise vahel on seos, see, et viimases valdkonnas saavutataks edu, teisisõnu maailmast tõepoolest kaotataks nälg. Siis ei süüdistaks keegi meid valedes prioriteetides ja selles, et peame võitlust kliimamuutusega tähtsamaks võitlusest näljaga, nagu ka Albert Dess ütles. Põllumajandus on lähiaastatel väga oluline. Me peame veenma arengumaid ning aitama neil investeerida põllumajandusse ja pidada kinni oma lubadustest kasutada 10% eelarvest põllumajanduse arendamiseks. Ainult nii saame suurendada vaeste riikide põllumajanduslikku potentsiaali ja osaleda edukas võitluses nälja vastu."@et5
"Arvoisa puhemies, nälkää näkevien ja äärimmäisessä köyhyydessä elävien ihmisten määrä on kasvanut vuosien mittaan dramaattisesti. Se, että tämä johtuisi kapitalismista, ei pidä paikkaansa. Tietyt poliittiset järjestelmät ovat inhimillisen elämän ja nälän torjumisen näkökulmasta huomattavasti pahempia. Annan teille yhden esimerkin. Kymmeniä vuosia sitten kommunismi ajoi Euroopassa nälänhädän partaalle maan, jossa olosuhteet olivat maatalouden kannalta erinomaiset. Tämän seurauksena yhdessä maassa kuoli nälkään enemmän ihmisiä kuin tällä hetkellä maailmanlaajuisesti. Kyseinen maa oli Ukraina. Kehotan siksi suhtautumaan varovaisesti siihen, mitä täällä parlamentissa sanotaan. Vuonna 2000 yhteensä 198 YK:n jäsentä hyväksyi vuosituhannen kehitystavoitteet. Komission jäsen puhui tänään ensimmäisestä, kaikkein tärkeimmästä tavoitteesta. Tänään meidän on vastattava siihen kysymykseen, onko tämä tavoite saavutettavissa. Eurooppalaiset ihmettelevät, ovatko tavoitteemme oikeat ja politiikkamme asianmukaista, jos esimerkiksi ilmastonmuutoksen kallis torjunta on tärkeämpää kuin köyhyyden torjunta. Minulta kysyttiin juuri tällä viikolla, luuleeko Euroopan unioni keinojen olevan tavoitteita ja onko se aloittamassa ilmastonmuutoksen vaikutusten torjumisen sijasta ihmiskunnan historian kalleimman taistelun tuulimyllyjä vastaan – taistelun ilmastonmuutosta vastaan. Mielestäni paras todiste siitä, etteivät toimet ilmaston suojelemiseksi ja nälän torjumiseksi ole keskenään ristiriidassa, olisi se, että jälkimmäiset toimet osoittautuisivat tehokkaiksi eli että nälänhätä onnistuttaisiin todella poistamaan. Tällöin kukaan ei syyttäisi meitä siitä, että tavoitteemme ovat väärät ja että ilmastonmuutoksen torjuminen on meille nälän torjumista tärkeämpää, niin kuin jäsen Deß myös totesi. Maataloudesta tulee hyvin tärkeä asia lähivuosina. Meidän on suostuteltava ja autettava kehitysmaita investoimaan maatalouteen ja noudattamaan omia julistuksiaan, joiden mukaan ne käyttävät 10 prosenttia kansallisista talousarvioistaan maatalouden kehittämiseen. Vain tällä tavoin voimme kasvattaa köyhien maiden maatalouden potentiaalia ja auttaa niitä tuloksekkaasti torjumaan nälkää."@fi7
"Madame la Présidente, le nombre de personnes qui souffrent de la faim et vivent dans une extrême pauvreté a augmenté dramatiquement l’an dernier et il est faux de dire que c’est la faute du capitalisme. Certains systèmes politiques ont une influence négative bien pire sur la vie humaine et la lutte contre la faim. Je n’en donnerai qu’un seul exemple. En Europe, il y a plusieurs décennies, un pays dont les conditions agricoles étaient excellentes a été conduit à la famine par le communisme. De ce fait, davantage de personnes sont mortes de faim dans un seul pays qu’il n’en meurt actuellement pour la même raison dans le monde. Ce pays, c’est l’Ukraine. J’appelle à la prudence sur ce qui se dit dans cette Assemblée. En 2000, 198 membres des Nations unies ont adopté les objectifs spécifiques du Millénaire pour le développement. Le commissaire a parlé aujourd’hui du premier objectif, le plus important. Aujourd’hui, nous devons répondre à la question de savoir si cet objectif peut être atteint. Les Européens se demandent si nos priorités et nos politiques sont les bonnes et, notamment, par exemple, si la lutte onéreuse contre le changement climatique est plus importante que la lutte contre la pauvreté. La question suivante m’a été posée cette semaine: l’Union européenne ne prend-elle pas les moyens pour des objectifs et, au lieu de lutter contre les effets du réchauffement planétaire, n’est- elle pas en train de se lancer dans la bataille contre les moulins à vent la plus coûteuse de toute l’histoire de l’humanité, la bataille contre le changement climatique? Je pense que la meilleure preuve qu’il n’y a pas d’incohérence entre les efforts de protection du climat et ceux réalisés pour éliminer la faim serait l’efficacité dans ce dernier domaine, autrement dit, éradiquer réellement la faim de la planète. Alors personne ne nous accuserait de nous tromper de priorité et de rendre la lutte contre le changement climatique plus importante que la lutte contre la faim, comme M. Deß l’a dit également. L’agriculture aura une importance capitale dans les prochaines années. Ce que nous devons faire, c’est persuader et aider les pays en développement à investir dans l’agriculture et à mettre en pratique leurs propres déclarations de consacrer 10 % du budget national au développement de l’agriculture. Ce n’est que de cette manière que nous pourrons augmenter le potentiel agricole des pays pauvres et contribuer efficacement à la lutte contre la faim."@fr8
"). Elnök asszony, az elmúlt évben drámai mértékben megnőtt az éhezők és a mélyszegénységben élők száma, és nem igaz, hogy erről a kapitalizmus tehet. Vannak olyan politikai rendszerek, amelyek sokkal rosszabbak az emberi életre és az éhínség elleni küzdelemre nézve. Mondok egy példát. Néhány évtizede a kommunizmus taszított éhínségbe egy olyan országot, amelynek amúgy nagyon jók a mezőgazdasági adottságai. Ennek következtében több ember halt éhen ebben az egyetlen országban, mint ahányan ma világszerte. Az ország, amelyről beszélek, Ukrajna. Javasolnám, hogy legyünk körültekintőbbek azzal kapcsolatban, mit mondunk ebben az ülésteremben. 2000-ben az ENSZ 198 tagállama elfogadta a millenniumi fejlesztési célokat. A biztos úr ma az első, legfontosabb célról beszélt. Ma választ kell adnunk arra a kérdésre, hogy ez a cél megvalósítható-e. Az európaiak felteszik azt a kérdést, vajon helyesek-e a prioritásaink és a politikánk, és például főként azt a kérdést, hogy vajon fontosabb-e az, hogy rengeteget költsünk az éghajlatváltozás elleni küzdelemre, mint az, hogy küzdjünk a szegénység ellen. Ezen a héten is a következő kérdéssel fordultak hozzám: nem követ-e el hibát az Európai Unió akkor, amikor belevág az emberiség legköltségesebb szélmalomharcába, az éghajlatváltozás elleni küzdelembe ahelyett, hogy a globális felmelegedés következményei ellen próbálna meg küzdeni? Azt hiszem, a legjobb bizonyíték arra, hogy nincs ellentmondás az éghajlatváltozás elleni küzdelem és az éhínség felszámolására irányuló küzdelem között, az lenne, ha hatékonyak lennénk az utóbbi területen, azaz más szóval, ha valóban eltörölnénk az éhínséget a Föld színéről. Akkor senki nem vádolhatna minket azzal, hogy nem helyénvalóak a prioritásaink, és hogy fontosabbnak tartjuk az éghajlatváltozás elleni küzdelmet, mint az éhínség elleni küzdelmet, ahogy Deß úr mondta. A következő néhány évben nagyon fontos szerepet kap a mezőgazdaság. Az a feladatunk, hogy ösztönözést és segítséget adjunk a fejlődő országoknak a mezőgazdasági beruházásokhoz, valamint ahhoz, hogy eleget tegyenek saját kötelezettségvállalásaiknak, miszerint a nemzeti költségvetés 10%-át a mezőgazdaság fejlesztésére fogják fordítani. Csak így növelhető a szegény országok mezőgazdasági potenciálja, és csak így segíthetjük őket hatékonyan az éhínség elleni küzdelemben."@hu11
"Signora Presidente, il numero di persone che patiscono la fame e vivono in condizioni di povertà estrema è aumentato drammaticamente nell’ultimo anno e non è vero che è colpa del capitalismo. Esistono sistemi politici che sono di gran lunga peggiori per la vita umana e la lotta alla fame. Citerò soltanto un esempio. In Europa, alcuni decenni fa, un paese che ha un’agricoltura fiorente è stato affamato dal comunismo. A causa di ciò, sono morte in un solo paese più persone di quante attualmente ne muoiono in tutto il mondo. Il paese di cui parlo è l’Ucraina. Vi raccomanderei prudenza in merito a quanto viene detto in aula. Nel 2000, 198 membri delle Nazioni Unite hanno adottato specifici obiettivi di sviluppo del Millennio. Il commissario poc’anzi ci ha parlato del primo, il più importante. Oggi dobbiamo chiederci se tale obiettivo sia conseguibile. Gli europei si domandano se le nostre priorità e la nostra politica sono corrette e in particolare, per esempio, se una battaglia costosa contro il cambiamento climatico sia più importante della lotta alla povertà. Non più tardi di questa settimana mi è stato chiesto: l’Unione europea non sta confondendo mezzi e obiettivi lanciandosi nella più costosa battaglia contro i mulini a vento della storia dell’umanità, la battaglia contro il cambiamento climatico, anziché combattere gli effetti del riscaldamento globale? Penso che la riprova migliore del fatto che non vi è incoerenza tra l’azione intrapresa per tutelare il clima e quella per eliminare la fame sarebbe l’efficacia in questo secondo ambito, ossia riuscire realmente a eliminare la fame dal mondo. Se così fosse, nessuno ci accuserebbe di aver scelto le priorità sbagliate e di aver reso la lotta al cambiamento climatico più importante della lotta alla fame, come ha affermato anche l’onorevole Deß. L’agricoltura nei prossimi anni diventerà molto importante. Ciò che dobbiamo fare è persuadere i paesi in via di sviluppo e aiutarli a investire in agricoltura tenendo fede ai loro stessi impegni, secondo cui il 10 per cento del bilancio nazionale dovrebbe essere destinato allo sviluppo dell’agricoltura. Soltanto in questo modo potremo incrementare il potenziale agricolo dei paesi poveri e contribuire a una lotta efficace contro la fame."@it12
"Gerb. pirmininke, pastaraisiais metais nepaprastai padaugėjo gyventojų, kenčiančių badą ir gyvenančių didžiuliame skurde, ir netiesa, kad dėl to kaltas kapitalizmas. Yra politinių sistemų, kurios žmogaus gyvybės ir kovos su badu požiūriu yra daug blogesnės. Pateiksiu tik vieną pavyzdį. Prieš kelis dešimtmečius komunizmas privertė badauti Europos šalį, kuri turi puikias sąlygas žemės ūkiui. Dėl šios priežasties vienoje šalyje nuo bado žuvo daugiau žmonių, negu šiuo metu nuo jo žūva visame pasaulyje. Ta šalis buvo Ukraina. Patarčiau būti apdairiems klausantis, apie ką kalbame šioje posėdžių salėje. 2000 m. 198 Jungtinių Tautų narės patvirtino konkrečius Tūkstantmečio vystymosi tikslus. Šiandien Komisijos narys kalbėjo apie pirmutinį, svarbiausią tikslą. Šiandien turime atsakyti į klausimą, ar šis tikslas pasiekiamas. Europiečiai mūsų klausia, ar mūsų prioritetai ir politika yra teisingi ir visų pirma, pvz., ar brangiai kainuojanti kova su klimato kaita yra svarbesnė negu kova su badu. Vos prieš savaitę man uždavė tokį klausimą: ar Europos Sąjunga neklysta rinkdamasi priemones tikslams pasiekti, todėl, užuot kovojusi su visuotinio atšilimo padariniais, pradeda brangiausią žmonijos istorijoje kovą su vėjo malūnais – kovą su klimato kaita? Manau, jog geriausias būdas įrodyti, kad nėra prieštaringumo tarp veiksmų siekiant apsaugoti klimatą ir panaikinti badą, būtų veiksmingumas antrojoje srityje, kitaip tariant, iš tikrųjų panaikinti badą pasaulyje. Tada niekas negalėtų mūsų apkaltinti, kad mūsų prioritetai netinkami ir kad kovai su klimato kaita teikiame didesnę svarbą negu kovai su badu, kaip sakė ir A. Deß. Manoma, kad žemės ūkis ateinančius kelerius metus bus labai svarbus. Mūsų pareiga įkalbėti besivystančias šalis ir padėti joms investuoti į žemės ūkį, taip pat įkalbėti tvirtai laikytis savo pareiškimų, kad 10 proc. nacionalinio biudžeto bus skiriama žemės ūkio vystymui. Tik tokiu būdu galime padidinti skurdžių šalių žemės ūkio potencialą ir padėti veiksmingai kovoti su badu."@lt14
"Priekšsēdētājas kundze, pēdējos gados ir dramatiski palielinājies bada cietēju un galējā nabadzībā dzīvojošo skaits, un tā nav kapitālisma vaina. Šādu situāciju ir radījušas politiskās sistēmas, kuras negatīvi ietekmē cilvēku dzīvi un cīņu pret badu. Es vēlētos minēt vienu piemēru. Pirms vairākiem desmitiem gadu kāda Eiropas valsts ar ļoti labiem lauksaimniecības apstākļiem komunistiskā režīma dēļ tika novesta līdz galējai nabadzībai, un šajā valstī vien no bada mira daudz vairāk cilvēku nekā šobrīd visā pasaulē kopā. Šī valsts ir Ukraina. Es ieteiktu rūpīgāk izvērtēt visu, ko mēs šeit runājam. 2000. gadā 198 ANO dalībvalstis apstiprināja Tūkstošgades attīstības mērķus. Šodien komisāres kundze runāja par pirmo un vissvarīgāko no tiem. Mums ir jāatbild uz jautājumu, vai šis mērķis ir sasniedzams. Eiropieši vēlas zināt, vai mūsu prioritātes un politika ir pareizas, kā arī to, vai dārgā cīņa pret klimata pārmaiņām ir svarīgāka par cīņu pret nabadzību. Es šonedēļ saņēmu šādu jautājumu, proti, vai Eiropas Savienība nejauc mērķus ar līdzekļiem un tā vietā, lai cīnītos pret globālās sasilšanas sekām, uzsāk visdārgāko cīņu ar vējdzirnavām cilvēces vēsturē? Manuprāt, labākais pierādījums tam, ka starp klimata aizsardzību un cīņu pret badu nav pretrunu, varētu būt efektivitātes palielināšana otrajā jomā, citiem vārdiem sakot, konkrētu pasākumu īstenošana, lai izskaustu badu visā pasaulē. Tad neviens mums nepārmetīs, ka esam izvirzījuši nepareizas prioritātes un ka cīņa ar klimata pārmaiņām ir svarīgāka par bada izskaušanu, kā atzīmēja arī kungs. Tuvākajos gados lauksaimniecībai būs ļoti liela nozīme. Mums ir jāpalīdz jaunattīstības valstīm veikt ieguldījumus lauksaimniecības attīstībā un ievērot deklarācijā noteiktās saistības, novirzot 10 % no budžeta minētās attīstība veicināšanai. Vienīgi šādā veidā mēs varam palielināt nabadzīgo valstu lauksaimniecības potenciālu, lai palīdzētu tajās izskaust badu."@lv13
"Pani Przewodnicząca! Liczba osób cierpiących głód i żyjących w skrajnym ubóstwie w ostatnim roku dramatycznie wzrosła, i to nieprawda, że jest to wina kapitalizmu. Są systemy polityczne, które są znacznie gorsze dla ludzkiego życia i walki z głodem; podam tylko jeden przykład. W Europie kilkadziesiąt lat temu kraj, który ma bardzo dobre warunki rolnicze, został doprowadzony przez komunizm do głodu, w skutek którego zginęło więcej ludzi w jednym kraju, niż na całym świecie ginie w tej chwili. Tym krajem była Ukraina. Radziłbym się zastanowić nad tym, co się mówi w tej izbie. W 2000 roku 198 członków ONZ przyjęło konkretne zobowiązania milenijne co do rozwoju. Pan komisarz powiedział o pierwszym, najważniejszym celu. Dzisiaj musimy odpowiedzieć na pytanie, czy ten cel jest osiągalny. Europejczycy zadają pytanie, czy nasze priorytety i nasza polityka są słuszne, a konkretnie, czy np. kosztowna walka ze zmianami klimatycznymi jest ważniejsza od walki z ubóstwem. Ja sam dostałem w tym tygodniu takie zapytanie: czy Unia Europejska nie myli celów i środków i zamiast walczyć ze skutkami ocieplenia, rozpoczyna najdroższą w historii ludzkości walkę z wiatrakami, czyli ze zmianami klimatycznymi? Myślę, że najlepszym dowodem na brak sprzeczności między działaniami na rzecz klimatu a likwidowaniem głodu byłaby skuteczność w tej drugiej dziedzinie, czyli w rzeczywistym wyeliminowaniu głodu na świecie. Wtedy nikt by nam nie zarzucił, że priorytety są wadliwe i że przedkładamy walkę z klimatem nad walkę z głodem, o czym mówił też pan poseł Deß. Rolnictwo w najbliższych latach będzie bardzo ważne. To co musimy zrobić, to przekonać kraje rozwijające się i pomóc im w tym, aby inwestowały w rolnictwo, oraz by wypełniały własne deklaracje, że 10% budżetu krajowego będzie przeznaczane na rozwój rolnictwa, bo tylko w ten sposób możemy zwiększyć potencjał rolnictwa w biednych krajach i pomóc w skutecznej walce z głodem."@mt15
"Mevrouw de Voorzitter, het aantal mensen dat honger lijdt en in extreme armoede leeft is het afgelopen jaar drastisch gestegen en het is niet waar dat dat de schuld is van het kapitalisme. Er zijn politieke systemen die significant slechter zijn voor het menselijk leven en de strijd tegen honger. Ik zal slechts één voorbeeld geven. In Europa werd enkele decennia geleden een land met zeer goede landbouwomstandigheden tot honger gedreven door het communisme. Als gevolg daarvan stierven meer mensen in één land dan er momenteel wereldwijd sterven aan honger. Dat land was Oekraïne. Ik raad u aan voorzichtig te zijn met wat u zegt in dit Parlement. In het jaar 2000 hebben 198 leden van de Verenigde Naties specifieke millenniumdoelstellingen voor ontwikkeling aangenomen. De commissaris had het vandaag over de eerste en belangrijkste doelstelling. Vandaag moeten we de vraag beantwoorden of deze doelstelling haalbaar is. Europeanen vragen of onze prioriteiten en ons beleid correct zijn en in het bijzonder of bijvoorbeeld een dure strijd tegen klimaatverandering belangrijker is dan de strijd tegen armoede. Deze week nog werd mij zo’n vraag gesteld: verwart de Europese Unie middelen niet met doelstellingen en begint zij niet in plaats van de effecten van de opwarming van de aarde te bestrijden de duurste aanval op windmolens in de geschiedenis van de mensheid – een strijd tegen klimaatverandering? De beste manier om te bewijzen dat de maatregelen voor klimaatbescherming en die voor armoedebestrijding niet onverenigbaar met elkaar zijn, zou naar mijn mening effectiviteit op dat laatste gebied zijn. Met andere woorden, de honger moet echt uit de wereld worden geholpen. Dan zou niemand ons er meer van kunnen beschuldigen dat we verkeerde prioriteiten stellen en de strijd tegen klimaatverandering belangrijker maken dan de strijd tegen honger, zoals de heer Deß ook zei. Landbouw wordt de komende jaren heel belangrijk. Wat we moeten doen, is ontwikkelingslanden stimuleren en helpen te investeren in landbouw en zich te houden aan hun eigen verklaringen dat 10 procent van de nationale begroting zal worden besteed aan de ontwikkeling van de landbouw. Alleen op die manier kunnen we het landbouwpotentieel van arme landen verbeteren en helpen honger op effectieve wijze te bestrijden."@nl3
"Senhora Presidente, o número de pessoas que sofrem de fome e que vivem em pobreza extrema aumentou dramaticamente ao longo do ano passado, e não é verdade que tal seja culpa do capitalismo. Há sistemas políticos que são significativamente piores para a vida humana e para a luta contra a fome. Vou dar apenas um exemplo. Na Europa, há várias décadas atrás, um país com muito boas condições agrícolas, foi conduzido à fome pelo comunismo. Em resultado desta situação, mais pessoas morreram num único país do que actualmente morrem de fome em todo o mundo. Esse país era a Ucrânia. Recomendaria alguma cautela em relação ao que é dito nesta Assembleia. No ano de 2000, 198 membros das Nações Unidas aprovaram Objectivos de Desenvolvimento do Milénio específicos. O comissário falou hoje sobre o primeiro, o objectivo mais importante. Hoje, temos de responder à questão de saber se esse objectivo é alcançável. Os europeus interrogam-se sobre se as nossas prioridades e nossa política estarão correctas e, em particular, por exemplo, se uma batalha dispendiosa contra as alterações climáticas é mais importante do que a luta contra a pobreza. Recebi esta pergunta somente esta semana: estará a União Europeia a confundir os meios com os objectivos e, em vez de combater os efeitos do aquecimento global, não estará desenvolver a mais dispendiosa luta contra moinhos de vento da história da humanidade – uma batalha contra as alterações climáticas? Acho que a melhor prova de que não há incompatibilidade entre a acção para proteger o clima e para eliminar a fome seria a eficácia nesta última área, por outras palavras, acabar realmente com a fome no mundo. Então, ninguém nos iria acusar de termos prioridades erradas e de fazer da luta contra as alterações climáticas algo de mais importante do que a luta contra a fome, como o senhor deputado Deß referiu igualmente. A agricultura vai ser muito importante nos próximos anos. O que temos de fazer é convencer e ajudar os países em desenvolvimento a investirem na agricultura e a respeitarem as suas próprias declarações de que 10% do orçamento nacional será afectado ao desenvolvimento da agricultura. Apenas assim poderemos aumentar o potencial agrícola dos países pobres e ajudar a travar uma luta eficaz contra a fome."@pt17
"Doamnă preşedintă, numărul persoanelor care suferă de foame şi care trăiesc în condiţii de sărăcie extremă a crescut considerabil în ultimul an şi nu este adevărat că este vina capitalismului. Există sisteme politice care sunt mult mai dăunătoare vieţii umane şi luptei împotriva foametei. Vă voi oferi un singur exemplu. În Europa, în urmă cu câteva decenii, o ţară care dispune de condiţii agricole foarte bune a fost adusă la înfometare de comunism. Ca urmare, au murit mai mulţi oameni într-o singură ţară decât mor astăzi din cauza foametei în întreaga lume. Acea ţară a fost Ucraina. Aş sugera să se dea dovadă de prudenţă în afirmaţiile care se fac în acest Parlament. În anul 2000, 198 de state membre ale Organizaţiei Naţiunilor Unite au adoptat Obiective specifice de Dezvoltare ale Mileniului. Domnul comisar a vorbit astăzi despre primul şi cel mai important obiectiv. Astăzi, trebuie să răspundem la întrebarea dacă acest obiectiv poate fi atins. Europenii se întreabă dacă priorităţile şi politica noastră sunt corecte şi, în special, dacă, de exemplu, lupta costisitoare cu schimbările climatice este mai importantă decât lupta împotriva sărăciei. Tocmai am primit o astfel de întrebare săptămâna aceasta: nu confundă Uniunea Europeană mijloacele cu obiectivele şi, în loc să combată efectele încălzirii globale, începe cea mai costisitoare luptă cu morile de vânt din istoria omenirii – o luptă cu schimbările climatice? Cred că cea mai bună dovadă că nu există nicio inconsecvenţă între acţiunile de protejare a climei şi cele de eliminare a foametei ar consta în eficienţa celor din urmă, cu alte cuvinte, eliminarea efectivă a foametei în lume. Atunci nu ne-ar mai acuza nimeni că avem priorităţi greşite şi că socotim combaterea schimbărilor climatice ca fiind mai importantă decât lupta împotriva foametei, după cum a afirmat şi domnul Deß. Agricultura va fi foarte importantă în următorii câţiva ani. Ceea ce trebuie să facem este să convingem şi să ajutăm ţările în curs de dezvoltare să investească în agricultură şi să îşi respecte propriile declaraţii conform cărora o proporţie de 10% din bugetul naţional va fi alocată dezvoltării agriculturii. Numai în acest mod putem creşte potenţialul agricol al ţărilor sărace şi putem contribui la lupta eficientă împotriva foametei."@ro18
"Vážená pani predsedajúca, počet ľudí trpiacich hladom a žijúcich v extrémnej chudobe počas uplynulého roka dramaticky vzrástol a nie je pravda, že je to vina kapitalizmu. Existujú politické systémy, ktoré sú výrazne horšie z hľadiska života ľudí a boja proti hladu. Poviem vám len jeden príklad. Európsku krajinu, ktorá má veľmi dobré podmienky na poľnohospodárstvo, pred niekoľkými desaťročiami priviedol k hladu komunizmus. V dôsledku toho v tejto jednej krajine zomrelo viac ľudí, než teraz umiera od hladu na celom svete. Tou krajinou je Ukrajina. Odporúčal by som pozastaviť sa nad tým, čo odznieva v tejto rokovacej sále. V roku 2000 prijalo 198 členov Organizácie Spojených národov konkrétne rozvojové ciele tisícročia. Pán komisár dnes hovoril o prvom, najdôležitejšom cieli. Teraz musíme odpovedať na otázku, či je tento cieľ dosiahnuteľný. Európania sa pýtajú, či sú naše priority a stratégie správne, a najmä, napríklad, či je nákladný boj proti zmene klímy dôležitejší ako boj proti biede. Tento týždeň som dostal takúto otázku: „Nezamieňa si Európska únia prostriedky s cieľmi, keď namiesto boja proti dôsledkom globálneho otepľovania začína ten najdrahší zápas s veternými mlynmi v histórii ľudstva – boj proti zmene klímy?“ Myslím si, že najlepším dôkazom toho, že opatrenia na ochranu klímy a na odstránenie hladu nie sú vo vzájomnom rozpore, by bol efektívny postup v druhej oblasti, inými slovami, keby sme skutočne odstránili zo sveta hlad. Potom by nás nik neobviňoval z nesprávnych priorít a z toho, že boj proti zmene klímy považujeme za dôležitejší ako boj proti hladu, ako to povedal aj pán Dess. V niekoľkých nasledujúcich rokoch bude poľnohospodárstvo veľmi dôležité. Musíme presvedčiť rozvojové krajiny a pomôcť im, aby investovali do poľnohospodárstva a aby dodržali svoje vyhlásenia, že 10 % štátneho rozpočtu bude určených na rozvoj poľnohospodárstva. To je jediný spôsob, ako môžeme zvýšiť poľnohospodársky potenciál chudobných krajín a pomôcť im v účinnom boji proti hladu."@sk19
"Gospa predsednica, število ljudi, ki trpi zaradi lakote in živi v skrajni revščini, se je v preteklem letu dramatično povečalo in ni res, da je za to kriv kapitalizem. Obstajajo politični sistemi, ki povzročajo precej več škode človeškemu življenju in boju proti lakoti. Navedel bom samo en primer. V Evropi je komunizem pred nekaj desetletji eno izmed držav, ki je imela zelo dobre kmetijske pogoje, prignal do stradanja. Zato je v eni sami državi umrlo več ljudi, kot jih danes zaradi lakote umre po vsem svetu. Ta država je bila Ukrajina. Pri tem, kar se govori v tej dvorani, bi svetoval previdnost. Leta 2000 je 198 članic Združenih narodov sprejelo posebne razvojne cilje tisočletja. Komisar je danes govoril o prvem, najpomembnejšem cilju. Danes moramo odgovoriti na vprašanje, ali je ta cilj mogoče izpolniti. Evropejci sprašujejo, ali so naše prednostne naloge in politika pravilni in predvsem, na primer, ali je drag boj proti podnebnim spremembam pomembnejši od boja proti revščini. Takšno vprašanje sem prejel prav ta teden: ali Evropska unija ne zamenjuje sredstev s cilji in ali pričenja najdražji boj z mlini na veter v zgodovini človeštva – boj proti podnebnim spremembam – namesto da bi odpravljala učinke globalnega segrevanja? Mislim, da bi najboljši dokaz za to, da ni nobenega neskladja med ukrepi za zaščito podnebja in odpravo lakote, bila prav učinkovitost na slednjem področju, torej če bi dejansko izkoreninili lakoto s sveta. Potem nas ne bi nihče obtoževal, da so naše prednostne naloge napačne in da boju proti podnebnim spremembam pripisujemo večji pomen kot boju proti lakoti, kar je dejal tudi gospod Deß. Kmetijstvo bo v naslednjih nekaj letih zelo pomembno. Kar moramo storiti je, da prepričamo in pomagamo državam v razvoju, da vlagajo v kmetijstvo in da ravnajo v skladu s svojimi izjavami, po katerih bo 10 % nacionalnega proračuna namenjenih razvoju kmetijstva. Samo tako bomo lahko povečali kmetijski potencial revnih držav in pomagali pri učinkovitem boju proti lakoti."@sl20
"Fru talman! Antalet människor som lider av hungersnöd och lever i extrem fattigdom har ökat drastiskt under det senaste året, och det är inte sant att det är kapitalismens fel. Det finns politiska system som är betydligt värre för människor och för kampen mot hungersnöd. Jag ska ge ett enda exempel. I Europa för några årtionden sedan drev kommunismen ett land med mycket goda jordbruksvillkor till svält. Det ledde till att fler människor dog i ett enda land, än vad det för tillfället gör världen över. Landet var Ukraina. Jag skulle råda till försiktighet om vad som sägs här i parlamentet. År 2000 antog 198 av FN:s medlemsstater ett antal tydliga millennieutvecklingsmål. Kommissionsledamoten talade i dag om det första och viktigaste målet. Nu måste vi besvara frågan om huruvida detta mål är uppnåeligt. EU:s invånare frågar om våra prioriteringar och vår politik stämmer, och särskilt om till exempel en dyr kamp mot klimatförändring är viktigare än fattigdomsbekämpning. Bara den här veckan har jag fått en sådan fråga: förväxlar inte EU medel och mål genom att påbörja en kamp mot klimatförändring, den dyraste striden mot väderkvarnar i mänsklighetens historia, i stället för att bekämpa effekterna av klimatförändringen? Det bästa beviset för att det inte är motsägelsefullt att värna om klimatet och att utrota hungersnöd, anser jag vara effektiviteten på det senare området, med andra ord att verkligen eliminera hungersnöd i världen. Då skulle ingen anklaga oss för att göra felaktiga prioriteringar och att göra kampen mot klimatförändring till en viktigare fråga än hungersbekämpning, vilket Albert Deß också har sagt. Jordbruk kommer att vara mycket viktigt under de närmaste åren. Vi måste övertyga och hjälpa utvecklingsländerna att investera i jordbruk, och att stå fast vid sina åtaganden om att 10 procent av statsbudgeten ska gå till jordbruksutveckling. Det är bara på det sättet vi kan öka de fattiga ländernas jordbrukspotential och hjälpa till att föra en effektiv kamp mot hungersnöd."@sv22
lpv:unclassifiedMetadata
lpv:videoURI

Named graphs describing this resource:

1http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Czech.ttl.gz
2http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Danish.ttl.gz
3http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Dutch.ttl.gz
4http://purl.org/linkedpolitics/rdf/English.ttl.gz
5http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Estonian.ttl.gz
6http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Events_and_structure.ttl.gz
7http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Finnish.ttl.gz
8http://purl.org/linkedpolitics/rdf/French.ttl.gz
9http://purl.org/linkedpolitics/rdf/German.ttl.gz
10http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Greek.ttl.gz
11http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Hungarian.ttl.gz
12http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Italian.ttl.gz
13http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Latvian.ttl.gz
14http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Lithuanian.ttl.gz
15http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Maltese.ttl.gz
16http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Polish.ttl.gz
17http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Portuguese.ttl.gz
18http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Romanian.ttl.gz
19http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Slovak.ttl.gz
20http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Slovenian.ttl.gz
21http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Spanish.ttl.gz
22http://purl.org/linkedpolitics/rdf/Swedish.ttl.gz
23http://purl.org/linkedpolitics/rdf/spokenAs.ttl.gz

The resource appears as object in 2 triples

Context graph