Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2009-11-25-Speech-3-420"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2009-11-25"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Ratificarea şi punerea în aplicare a convenţiilor OIM puse la dispoziţia publicului (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"el"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20091125.26.3-420"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2009-11-25-Speech-3-421⁶
lpv:speaker	lp:Sylvana Rapti⁶
lpv:spoken text	"Κυρία Πρόεδρε, μία από τις σημαντικές ιδιαιτερότητες της Ευρωπαϊκής Ένωσης είναι η σημασία που αποδίδει στην κοινωνική πολιτική και στα θεμελιώδη δικαιώματα. Ξέρουμε παρά πολύ καλά ότι η εφαρμογή των δικαιωμάτων αυτών αποτελεί απαραίτητη προϋπόθεση για να γίνει ένα κράτος μέλος της Ένωσης. Ξέρουμε επίσης ότι τα δικαιώματα αυτά, όταν καταπατούνται, δημιουργούν στην Ένωση την υποχρέωση να επιβάλει κυρώσεις. Η σύμφυτη με τη δημιουργία και λειτουργία της Ένωσης θεμελίωση των δικαιωμάτων αυτών επεκτείνεται και στον εργασιακό χώρο. Η σημασία που η Ένωση αποδίδει στην προάσπιση των εργασιακών δικαιωμάτων δεν είναι εμφανής μόνον όταν παράγεται εσωτερική νομοθεσία αλλά και στην εξωτερική της πολιτική. Γνωρίζουμε πάρα πολύ καλά ότι, όταν πρόκειται να κάνει συμβάσεις με τρίτες χώρες, μία από τις προϋποθέσεις που θέτει είναι να γίνονται σεβαστά τα βασικά εργασιακά δικαιώματα. Γι’ αυτούς τους λόγους η Ένωση δεν θα μπορούσε παρά να είναι από τους πρωτεργάτες για τη στήριξη και την αναγκαία συστηματική αναθεώρηση των συμβάσεων της Διεθνούς Οργάνωσης Εργασίας, της ΔΟΕ. Πρόσφατα, μετά από διαπραγματεύσεις με εργαζόμενους, εργοδότες και τις κυβερνήσεις, η ΔΟΕ προχώρησε σε μια ακόμη αναθεώρηση των συμβάσεών της. Και ενώ οι κυβερνήσεις των κρατών μελών αλλά και η Ένωση είναι ανάμεσα σε όσους συμμετείχαν στην εν λόγω αναθεώρηση, βρισκόμαστε μπροστά σε ένα παράδοξο. Το παράδοξο αυτό είναι ότι πολλά κράτη μέλη της Ένωσης, ενώ έχουν υιοθετήσει ενωσιακές οδηγίες που επιβάλλουν εργασιακά δικαιώματα πιο προωθημένα από αυτά των συμβάσεων της ΔΟΕ, υποτιμούν τη σημασία του τυπικού ζητήματος να κυρώσουν σε εθνικό επίπεδο τις συμβάσεις αυτές. Επειδή η εικόνα που δίνουμε με τον τρόπο αυτό προς τρίτες χώρες, και μάλιστα προς αναπτυσσόμενες χώρες, είναι στρεβλή, θα είναι εύλογο να αλλάξουμε νοοτροπία και να προχωρήσουν τα κράτη μέλη –όσα δεν το έχουν κάνει– στις απαραίτητες κυρώσεις. Εν πάση περιπτώσει η Ευρωπαϊκή Επιτροπή, κύριε Επίτροπε, ας μη διστάζει να ζητά πιο δυναμικά από τα κράτη μέλη να εκπληρώνουν τέτοιες υποχρεώσεις ώστε να αυξηθεί η αξιοπιστία της Ένωσης με την προώθηση της αξιοπρεπούς εργασίας, ιδιαίτερα μάλιστα στη σημερινή συγκυρία της χρηματοπιστωτικής κρίσης."@el¹⁰
lpv:spokenAs	unknown; Panhellenic Socialist Movement (2009-07-14--2014-06-30)²³ substitute; IMCO (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; Delegation for relations with the Mashreq countries (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; PETI (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; EMPL (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; S&D (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; Delegation to the Euro-Latin American Parliamentary Assembly (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; Delegation to the EU-Chile Joint Parliamentary Committee (2009-09-16--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Paní předsedající, jednou z nejdůležitějších vlastností Evropské unie je to, jakou důležitost přikládá sociální politice a základním právům. Moc dobře víme, že uplatňování těchto práv je nutným předpokladem k tomu, aby se země stala členským státem Evropské unie. Rovněž víme, že porušení těchto práv zavazuje Evropskou unii k uvalení sankcí. Práva stanovená souběžně s vytvořením a fungováním Unie rovněž přesahují na pracoviště. Důležitost, jakou Unie přikládá hájení pracovních práv, se neukazuje pouze tehdy, když produkuje vnitřní právní předpisy, ale také v zahraniční politice. Moc dobře víme, že když dojde na uzavírání dohod se třetími zeměmi, jednou z předepsaných podmínek je nutnost respektovat základní pracovní práva. Z toho důvodu Unie nemohla než být jedním z prvních, kdo podpořili systematické aktualizování úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP). MOP nedávno aktualizovala své úmluvy po vyjednávání s pracovníky, zaměstnavateli a vládami. Zatímco vlády členských států a Unie patří k těm, kteří se podíleli na zmíněné aktualizaci, čelíme paradoxu. Tento paradox spočívá v tom, že i když mnoho členských států Evropské unie přijalo sjednocující směrnice zavádějící pokročilejší pracovní práva než ta, která obsahují úmluvy MOP, podceňují důležitost formální otázky ratifikace těchto úmluv na vnitrostátní úrovni. Protože obraz, který tím ukazujeme třetím zemím, obzvláště rozvojovým zemím, je nesprávný, bylo by rozumné, abychom změnili svůj postoj a aby ty členské státy, které tak ještě neučinily, přikročily k nezbytnému ratifikování. Buď jak buď, Evropská komise by se neměla ostýchat aktivněji požadovat po členských státech, aby dostály takovým závazkům za účelem zvýšení důvěryhodnosti Unie prosazováním důstojných pracovních podmínek, obzvláště během současné finanční krize."@cs¹ "Fru formand! Et af de vigtigste kendetegn ved EU er, at vi tillægger social- og arbejdsmarkedspolitik og grundlæggende rettigheder stor betydning. Vi er fuldt ud klar over, at anvendelsen af disse rettigheder er en forudsætning for at blive medlem af EU. Vi ved også, at EU, når disse rettigheder overtrædes, har en forpligtelse til at indføre sanktioner. De rettigheder, der blev etableret sammen med oprettelsen af Unionen og dennes funktion, gælder også på arbejdspladsen. Den betydning, som Unionen tillægger forsvaret for arbejdstagernes rettigheder, fremgår ikke kun, når EU udarbejder intern lovgivning, men kommer også til udtryk i dens udenrigspolitik. Vi er fuldt ud klar over, at når vi indgår aftaler med tredjelande, er en af forudsætningerne, at de grundlæggende arbejdstagerrettigheder overholdes. Derfor er Unionen nødt til at være blandt de første til at støtte den nødvendige systematiske opdatering af Den Internationale Arbejdsorganisations (ILO) konventioner. ILO opdaterede for nylig sine konventioner efter forhandlinger med arbejdstagere, arbejdsgivere og regeringer. Eftersom medlemsstaternes regeringer og Unionen deltog i opdateringen af dette område, står vi over for et paradoks. Paradokset består i, at selv om mange af EU's medlemsstater har indført ensartede direktiver med mere omfattende arbejdstagerrettigheder end i ILO-konventionerne, undervurderer de betydningen af det formelle spørgsmål om ratificering af disse konventioner på nationalt plan. Det giver tredjelandene, navnlig udviklingslandene, et forvrænget billede, og derfor vil det være fornuftigt, at vi ændrer holdning, og at de medlemsstater, der endnu ikke har gjort det, foretager de nødvendige ratificeringer. Hvorom alting er, bør Kommissionen ikke tøve med at være mere proaktiv og bede medlemsstaterne overholde deres forpligtelser med henblik på at styrke Unionens troværdighed ved at fremme ordentlige arbejdsforhold, navnlig under den igangværende finanskrise."@da² "Frau Präsidentin, eines der wichtigsten Attribute der Europäischen Union ist die Bedeutung, die sie der Sozialpolitik und den Grundrechten beimisst. Wir wissen ganz genau, dass die Anwendung dieser Rechte Bedingung ist, um Mitglied in der Europäischen Union zu werden. Und wir wissen auch, dass die Verletzung dieser Rechte die Europäische Union dazu verpflichtet, Strafen zu verhängen. Die Rechte, die bei der Gründung und für die Arbeit der Union festgelegt wurden, gelten auch am Arbeitsplatz. Die Bedeutung, die die Union dem Schutz der Arbeitnehmerrechte beimisst zeigt sich nicht nur bei der internen Gesetzgebung, sondern auch in ihrer Außenpolitik. Wir alle wissen sehr genau, dass eine der Bedingungen für den Abschluss von Abkommen mit Drittländern die Wahrung grundlegender Arbeitnehmerrechte ist. Aus diesem Grund muss die Europäische Union unter den Ersten sein, die diese notwendige, systematische Aktualisierung der IAO-Übereinkommen unterstützen. Die IAO hat ihre Übereinkommen kürzlich nach Verhandlungen mit Arbeitnehmern, Arbeitgebern und Regierungen aktualisiert. Obwohl die Regierungen der Mitgliedstaaten und die Europäische Union an den Aktualisierungsverhandlungen teilgenommen haben, befinden wir uns in einer paradoxen Situation. Das Paradox besteht darin, dass obwohl viele Mitgliedstaaten der Europäischen Union vereinheitlichende Richtlinien verabschiedet haben, die ehrgeizigere Arbeitnehmerrechte als die der IAO-Übereinkommen festlegen, unterschätzen sie jedoch die Bedeutung der formalen Ratifizierung dieser Übereinkommen auf nationaler Ebene. Da dadurch in Drittländern, und besonders in Entwicklungsländern ein verzerrtes Bild entsteht, wäre es vernünftig, wenn wir unser Verhalten ändern würden und die Mitgliedstaaten, die die nötigen Ratifizierungen noch nicht vorgenommen haben, dies tun würden. Wie dem auch sei, die Europäische Kommission sollte die Mitgliedstaaten aktiver dazu aufrufen, solchen Pflichten nachzukommen, um die Glaubwürdigkeit der Union mithilfe der Förderung von menschenwürdigen Arbeitsbedingungen zu erhöhen, besonders in der aktuellen Finanzkrise."@de⁹ "Madam President, one of the most important attributes of the European Union is the importance that it ascribes to social policy and fundamental rights. We know full well that the application of these rights is a prerequisite to becoming a Member State of the European Union. We also know that these rights, when they are infringed, create an obligation on the part of the European Union to impose sanctions. The rights established alongside the creation and operation of the Union also extend to the workplace. The importance which the Union ascribes to defending labour rights is not only demonstrated when it produces internal legislation, but it is also demonstrated in its foreign policy. We know full well that, when it comes to concluding agreements with third countries, one of the preconditions laid down is that basic labour rights be respected. That is why the Union could not but be one of the first to support the necessary systematic update of the International Labour Organisation (ILO) conventions. The ILO recently updated its conventions following negotiations with workers, employers and governments. While the governments of the Member States and the Union are among those who participated in the update in question, we face a paradox. The paradox is that, although many Member States of the European Union have adopted unifying directives imposing more advanced labour rights than those in the ILO conventions, they underestimate the importance of the formal question of ratification of these conventions at national level. As the image that this gives third countries, especially developing countries, is distorted, it would be reasonable for us to change our attitude and for those Member States which have not done so to proceed with the necessary ratifications. Be that as it may, the European Commission should not hesitate to be more proactive in asking the Member States to honour such obligations, so as to increase the credibility of the Union by promoting dignified working conditions, especially in the present financial crisis."@en⁴ "Señora Presidente, uno de los atribules más importantes de la Unión Europea es la importancia que otorga a la política social y a los derechos fundamentales. Sabemos perfectamente bien que la aplicación de esos derechos es un requisito previo para convertirse en Estado miembro de la Unión Europea. También sabemos que esos derechos, cuando son infringidos, generan la obligación de imponer sanciones por parte de la Unión Europea. Los derechos establecidos en paralelo a la creación y al funcionamiento de la Unión también alcanzan a los lugares de trabajo. La importancia que la Unión da a la defensa de los derechos laborales no solamente queda demostrada cuando genera legislación interna, sino también con su legislación exterior. Sabemos muy bien que, cuando se trata de cerrar acuerdos con terceros países, una de las condiciones previas impuesta es que los derechos laborales básicos sean respetados. Por eso la Unión debía ser una de las primeras en apoyar la necesaria actualización sistemática de los convenios de la Organización Internacional del Trabajo (OIT). La OIT ha actualizado recientemente sus convenios después de mantener negociaciones con los trabajadores, los empresarios y los gobiernos. Si bien los gobiernos de los Estados miembros y la Unión se encuentran entre quienes participaron en la citada actualización, hacemos frente a una paradoja. Esta paradoja es que, aunque muchos Estados miembros de la Unión Europea han adoptado directivas unificadoras que imponen derechos laborales más avanzados que los de los convenios de la OIT, subestiman la importancia de la cuestión formal de la ratificación de esos convenios a escala nacional. Dado que la imagen que esto envía a terceros países, especialmente a los países en desarrollo queda distorsionada, sería razonable que cambiásemos nuestra actitud y que aquellos Estados miembros que no lo hayan hecho procedieran a realizar las actualizaciones necesarias. Sea como sea, la Comisión europea no debe vacilar en ser más proactiva al pedir a los Estados miembros que cumplan dichas obligaciones, de modo que aumente la credibilidad de la Unión en cuando al fomento de condiciones laborales dignas, especialmente durante la actual crisis financiera."@es²¹ "Lugupeetud juhataja! Euroopa Liidu üks peamisi omadusi on see, kui oluliseks ta peab sotsiaalpoliitikat ja põhiõigusi. Teame väga hästi, et nende õiguste kohaldamine on Euroopa Liidu liikmesriigiks saamise eeldus. Samuti teame, et nende õiguste rikkumise korral on Euroopa Liidul kohustus kehtestada sanktsioonid. Liidu asutamise ja tegutsemisega loodud õigused ulatuvad ka töökohale. See, kui tähtsaks peab Euroopa Liit tööga seotud õiguste kaitsmist, ei kajastu mitte ainult liidusisestes õigusaktides, vaid ka välispoliitikas. Me teame väga hästi, et lepingute sõlmimisel kolmandate riikidega on üks eeltingimusi peamiste tööga seotud õiguste austamine. Sellepärast peab liit paratamatult olema üks esimestest, kes toetab Rahvusvahelise Tööorganisatsiooni (ILO) konventsioonide järjekindlat ajakohastamist. ILO ajakohastas oma konventsioonid hiljuti pärast läbirääkimisi töötajate, tööandjate ja valitsustega. Kuigi liikmesriikide valitsused ja liit võtsid sellest ajakohastamisest osa, oleme paradoksi ees. Paradoks seisneb selles, et kuigi paljud Euroopa Liidu liikmesriigid on võtnud vastu ühtlustavad direktiivid, millega kehtestatakse ILO konventsioonides sisalduvatest eesrindlikumad tööga seotud õigused, alahinnatakse neis nimetatud konventsioonide riikliku ratifitseerimise küsimuse tähtsust. Et mulje, mida see jätab kolmandatele riikidele, eelkõige arengumaadele, on moonutatud, oleks mõistlik, kui me muudaksime oma suhtumist ja need liikmesriigid, kes seda veel teinud ei ole, ratifitseeriksid vajalikud konventsioonid. Olgu, kuidas on, aga Euroopa Komisjon ei tohiks kõhelda olla ettenägelikum ja paluda liikmesriikidel sellistest kohustustest kinni pidada, et parandada liidu tõsiseltvõetavust inimväärsete töötingimuste edendamisega, eelkõige praeguses majanduskriisis."@et⁵ "Arvoisa puhemies, yksi EU:n tärkeimmistä ominaisuuksista on se, miten tärkeänä se pitää sosiaalipolitiikkaa ja perusoikeuksia. Tiedämme varsin hyvin, että Euroopan unioniin liittyminen edellyttää näiden oikeuksien kunnioittamista. Tiedämme myös, että kun näitä oikeuksia rikotaan, EU on velvollinen langettamaan rangaistuksia. EU:n perustamisen ja toiminnan myötä syntyneet oikeudet ulottuvat myös työpaikoille. Se, miten tärkeää työväen oikeuksien puolustaminen on EU:lle, näkyy paitsi sen sisäisessä lainsäädännössä myös sen ulkopolitiikassa. Tiedämme varsin hyvin, että kun EU tekee sopimuksia unionin ulkopuolisten maiden kanssa, yhtenä edellytyksenä on työväen perusoikeuksien kunnioittaminen. Siksi EU:n on oltava ehdottomasti yksi niistä ensimmäisistä tahoista, jotka tukevat Kansainvälisen työjärjestön (ILO) yleissopimusten tarpeellista ja järjestelmällistä ajantasaistamista. ILO päivitti yleissopimuksiaan hiljattain neuvoteltuaan työntekijöiden, työnantajien ja hallitusten kanssa. Vaikka EU ja jäsenvaltioiden hallitukset osallistuivat yleissopimusten päivittämiseen, edessämme on paradoksi: EU:n monet jäsenvaltiot ovat hyväksyneet yhtenäistettyjä direktiivejä, joissa säädetyt työväen oikeudet menevät pidemmälle kuin ILO:n yleissopimuksissa, mutta silti ne aliarvioivat sitä, miten suuri muodollinen merkitys kyseisten yleissopimusten kansallisella ratifioinnilla on. Koska tämä antaa unionin ulkopuolisille maille vääristyneen kuvan, meidän olisi järkevää muuttaa asennettamme ja niiden jäsenvaltioiden, jotka eivät ole vielä ratifioineet sopimuksia, pitäisi ratifioida ne. Joka tapauksessa Euroopan komission pitäisi toimia ennakoivammin ja kehottaa jäsenvaltioita täyttämään nämä velvoitteensa lisätäkseen näin EU:n uskottavuutta edistämällä ihmisarvoisia työoloja varsinkin nykyisessä talouskriisissä."@fi⁷ "Madame la Présidente, l’une des caractéristiques les plus importantes de l’Union européenne est l’importance qu’elle accorde à la politique sociale et aux droits fondamentaux. Nous savons très bien que l’application de ces droits est une condition préalable à l’adhésion à l’Union européenne. Nous savons aussi que toute violation de ces droits nécessite que l’Union européenne prenne des sanctions. Les droits établis relatifs à la création et au fonctionnement de l’Union s’étendent également au lieu de travail. L’importance accordée par l’Union à la défense des droits des travailleurs n’est pas seulement manifeste lorsqu’elle se concrétise en législation interne, mais elle est également démontrée dans sa politique étrangère. Nous savons bien que s’agissant de conclure des accords avec des pays tiers, une des conditions préalables est que les droits fondamentaux des travailleurs soient respectés. C’est pourquoi l’Union doit être une des premières à soutenir la mise à jour systématique nécessaire des conventions de l’Organisation internationale du travail (OIT). L’OIT a récemment mis à jour ses conventions à la suite de négociations avec les travailleurs, les employeurs et les gouvernements. Le paradoxe, c’est que les gouvernements des États membres et l’Union ont participé aux mises à jour en question et que même si de nombreux États membres de l’Union européenne ont adopté des directives d’unification imposant des droits du travail plus avancés que dans les conventions de l’OIT, ils sous-estiment l’importance de la question formelle de la ratification de ces conventions au niveau national. Comme l’image renvoyée aux pays tiers, surtout ceux en développement, est biaisée, il serait raisonnable pour nous de changer d’attitude et, pour les États membres qui ne l’ont pas encore fait, de procéder aux ratifications nécessaires. Quoi qu’il en soit, la Commission européenne ne doit pas hésiter à être plus proactive pour demander aux États membres de respecter leurs obligations, de manière à accroître la crédibilité de l’Union en encourageant des conditions de travail dignes, surtout en cette période de crise financière."@fr⁸ ". Tisztelt elnök asszony! Az Európai Unió egyik legfontosabb sajátossága az, hogy fontosságot tulajdonít a szociálpolitikának és az alapvető jogoknak. Nagyon jól tudjuk, hogy e jogok alkalmazása alapvető feltétele annak, hogy valamely ország az Európai Unió tagállamává váljon. Azzal is tisztában vagyunk, hogy e jogok megsértése esetén az Európai Unió köteles szankciókat alkalmazni. Az Unió létrehozása és működése során megállapított jogok a munkahelyre is kiterjednek. Az Unió nem csak belső jogszabályalkotása, hanem külpolitikája révén is megmutatja, milyen jelentőséget tulajdonít a munkavállalói jogok megvédésének. Nagyon jól tudjuk, hogy amikor harmadik országokkal való szerződéskötésre kerül sor, az egyik leszögezett alapfeltétel az, hogy tiszteletben tartsák az alapvető munkavállalói jogokat. Ezért van az, hogy az Unió nem tehet mást, mint hogy elsőként támogatja a Nemzetközi Munkaügyi Szervezet (ILO) egyezményeinek nélkülözhetetlen, szisztematikus naprakésszé tételét. Az ILO a munkavállalókkal, a munkaadókkal és a kormányokkal folytatott tárgyalásokat követően nemrég aktualizálta az egyezményeit. Habár a tagállamok kormányai és az Unió részt vettek a kérdéses aktualizálásban, paradox helyzet állt elő. A paradox helyzetet az idézi elő, hogy habár az Európai Unió számos tagállama az ILO-egyezményekben szereplőknél fejlettebb munkavállalói jogokat meghatározó, egységesítő irányelveket fogadott el, alulbecsülik azon formai kérdés fontosságát, miszerint a szóban forgó egyezményeket nemzeti szinten ratifikálni szükséges. Mivel ez torz képet mutat az EU-n kívüli – különösen a fejlődő – országok felé, indokolt lenne nekünk is és azon tagállamoknak is változtatni ezen a hozzáálláson, amelyek mindeddig nem tettek eleget a ratifikálási kötelezettségnek. Bárhogy legyen is, az Európai Bizottságnak tétovázás nélkül proaktívabb módon kellene felkérnie a tagállamokat arra, hogy tegyenek eleget ennek a kötelezettségnek, és ily módon, a méltó munkakörülményeket támogatva – különösen a jelen pénzügyi válság közepette – erősítsék az Unió hitelességét."@hu¹¹ "Signora Presidente, uno degli attributi più importanti dell’Unione europea è l’importanza che essa attribuisce alla politica sociale e ai diritti fondamentali. Sappiamo perfettamente che l’applicazione di tali diritti è un prerequisito per diventare Stati membri dell’Unione, così come sappiamo che tali diritti, se violati, creano l’obbligo da parte dell’Unione di comminare sanzioni. I diritti istituiti con la creazione e il funzionamento dell’Unione si estendono anche al luogo di lavoro. L’importanza che l’Unione attribuisce alla difesa dei diritti nel campo del lavoro non soltanto si dimostra nelle normative interne da essa prodotte, ma anche nella sua politica estera. Tutti sappiamo bene che quando si tratta di stipulare accordi con paesi terzi uno dei prerequisiti è il rispetto dei diritti fondamentali dei lavoratori. Per questo l’Unione non poteva che essere una delle prime a sostenere il necessario aggiornamento automatico delle convenzioni dell’Organizzazione internazionale del lavoro (OIL). L’OIL ha recentemente aggiornato le proprie convenzioni a seguito di negoziati tra lavoratori, datori di lavoro e governi. Benché i governi degli Stati membri dell’Unione siano tra quelli che hanno partecipato all’aggiornamento in questione, ci troviamo di fronte a un paradosso: sebbene abbiano adottato direttive unificanti che impongono diritti dei lavoratori più avanzati di quelli sanciti dalle convenzioni OIL, molti Stati membri della Comunità sottovalutano l’importanza della questione formale della ratifica di tali convenzioni a livello nazionale. Poiché ciò trasmette ai paesi terzi, specialmente quelli in via di sviluppo, un’immagine distorta, sarebbe ragionevole per noi cambiare atteggiamento e per gli Stati membri che non hanno ancora proceduto alla necessaria ratifica procedervi. Sia come sia, la Commissione europea non dovrebbe esitare a essere più attiva e propositiva nel chiedere agli Stati membri di onorare tali obblighi in maniera da consolidare la credibilità dell’Unione promuovendo condizioni di lavoro più dignitose, soprattutto vista l’attuale crisi finanziaria."@it¹² "Gerb. pirmininke, viena svarbiausių Europos Sąjungos ypatybių yra dėmesys, kurį ji skiria socialinei politikai ir pagrindinėms teisėms. Kuo puikiausiai žinome, kad šių teisių taikymas yra būtina sąlyga norint tapti Europos Sąjungos valstybe nare. Taip pat žinome, kad šios teisės, jas pažeidus, įpareigoja Europos Sąjungą taikyti sankcijas. Teisės, nustatytos kuriant Europos Sąjungą ir jai veikiant, taip pat taikomos darbo vietoms. Reikšmė, kurią Europos Sąjunga teikia darbo teisių gynimui, parodoma ne tik tada, kai ji rengia teisės aktus, bet ir kai vykdo užsienio politiką. Kuo puikiausiai žinome, kad, kalbant apie susitarimų su trečiosiomis šalimis sudarymą, viena iš nustatytų būtinų sąlygų yra reikalavimas, kad būtų laikomasi pagrindinių darbo teisių. Todėl Europos Sąjunga vis dėlto galėtų būti viena iš pirmųjų, pasirengusių palaikyti būtiną sistemingą Tarptautinės darbo organizacijos (TDO) konvencijų atnaujinimą. Neseniai TDO atnaujino savo konvencijas po derybų su darbuotojais, darbdaviais ir vyriausybėmis. Nors valstybių narių vyriausybės ir Europos Sąjunga yra tarp tų šalių, kurios prisidėjo prie minėto atnaujinimo, susiduriame su paradoksu. Paradoksas yra tai, kad nors daugelis Europos Sąjungos valstybių narių priėmė vienijančias direktyvas, kuriose numatomos pažangesnės darbo teisės, negu numatomos TDO konvencijose, jos nepakankamai vertina šių konvencijų oficialaus ratifikavimo nacionaliniu lygiu klausimo reikšmę. Kadangi kenkiama įvaizdžiui, kurį susidaro trečiosios šalys, ypač besivystančios šalys, mums derėtų pakeisti savo požiūrį ir toms valstybėms narėms, kurios dar to nepadarė, tęsti būtiną ratifikavimą. Kad ir kaip ten būtų, Europos Komisija turėtų nesvyruoti ir būti iniciatyvesnė prašydama valstybių narių gerbti šiuos įsipareigojimus, kad būtų galima padidinti pasitikėjimą Europos Sąjunga skatinant sudaryti orias darbo sąlygas, ypač per dabartinę finansų krizę."@lt¹⁴ "Priekšsēdētājas kundze, viena no galvenajām Eiropas Savienības pazīmēm ir loma, kādu tā piešķir sociālajai politikai un pamattiesībām. Mēs ļoti labi zinām, ka šo tiesību piemērošana ir viens no priekšnoteikumiem, lai kļūtu par Eiropas Savienības dalībvalsti. Mēs arī zinām, ka šo tiesību pārkāpums uzliek Eiropas Savienībai pienākumu piemērot sankcijas. Tiesības, kas noteiktas līdz ar Eiropas Savienības izveidi un darbību, attiecas arī uz darbavietām. To, cik Eiropas Savienība nopietni attiecas pret darba tiesību aizsardzību, apliecina ne tikai iekšējo tiesību aktu izstrāde, bet arī tās ārpolitikā. Mēs ļoti labi zinām, ka, slēdzot nolīgumus ar trešām valstīm, viens no priekšnoteikumiem ir pamata darba tiesību ievērošana. Tāpēc Eiropas Savienība ir viena no pirmajām, kas atbalsta Starptautiskās Darba organizācijas ( ) konvenciju nepieciešamo, sistemātisko atjaunināšanu. Nesen atjaunināja konvencijas saskaņā ar sarunām ar strādājošajiem, darba devējiem un valdību pārstāvjiem. Dalībvalstu valdības un Eiropas Savienības vadības pārstāvji piedalījās šajā atjaunināšanā, taču mēs esam nonākuši paradoksālā situācijā. Paradokss ir tāds, ka daudzas Eiropas Savienības dalībvalstis ir pieņēmušas kopīgas direktīvas, kas paredz stingrākas darba tiesības nekā tās, ko paredz konvencijas, taču tās nepietiekami novērtē šo konvenciju ratifikācijas oficiālo jautājumu valstu līmenī. Tas trešām valstīm, īpaši jaunattīstības valstīm, rada nepareizu priekšstatu, tāpēc mums būtu jāmaina attieksme, un tām dalībvalstīm, kuras vēl nav ratificējušas šīs konvencijas, tas būtu jāizdara. Jebkurā gadījumā Eiropas Komisijai būtu uzstājīgāk jāprasa dalībvalstīm ievērot šādas saistības, lai uzlabotu ticamību Eiropas Savienībai, veicinot pienācīgas kvalitātes darba apstākļus, īpaši pašreizējās finanšu krīzes apstākļos."@lv¹³ "Κυρία Πρόεδρε, μία από τις σημαντικές ιδιαιτερότητες της Ευρωπαϊκής Ένωσης είναι η σημασία που αποδίδει στην κοινωνική πολιτική και στα θεμελιώδη δικαιώματα. Ξέρουμε παρά πολύ καλά ότι η εφαρμογή των δικαιωμάτων αυτών αποτελεί απαραίτητη προϋπόθεση για να γίνει ένα κράτος μέλος της Ένωσης. Ξέρουμε επίσης ότι τα δικαιώματα αυτά, όταν καταπατούνται, δημιουργούν στην Ένωση την υποχρέωση να επιβάλει κυρώσεις. Η σύμφυτη με τη δημιουργία και λειτουργία της Ένωσης θεμελίωση των δικαιωμάτων αυτών επεκτείνεται και στον εργασιακό χώρο. Η σημασία που η Ένωση αποδίδει στην προάσπιση των εργασιακών δικαιωμάτων δεν είναι εμφανής μόνον όταν παράγεται εσωτερική νομοθεσία αλλά και στην εξωτερική της πολιτική. Γνωρίζουμε πάρα πολύ καλά ότι, όταν πρόκειται να κάνει συμβάσεις με τρίτες χώρες, μία από τις προϋποθέσεις που θέτει είναι να γίνονται σεβαστά τα βασικά εργασιακά δικαιώματα. Γι' αυτούς τους λόγους η Ένωση δεν θα μπορούσε παρά να είναι από τους πρωτεργάτες για τη στήριξη και την αναγκαία συστηματική αναθεώρηση των συμβάσεων της Διεθνούς Οργάνωσης Εργασίας, της ΔΟΕ. Πρόσφατα, μετά από διαπραγματεύσεις με εργαζόμενους, εργοδότες και τις κυβερνήσεις, η ΔΟΕ προχώρησε σε μια ακόμη αναθεώρηση των συμβάσεών της. Και ενώ οι κυβερνήσεις των κρατών μελών αλλά και η Ένωση είναι ανάμεσα σε όσους συμμετείχαν στην εν λόγω αναθεώρηση, βρισκόμαστε μπροστά σε ένα παράδοξο. Το παράδοξο αυτό είναι ότι πολλά κράτη μέλη της Ένωσης, ενώ έχουν υιοθετήσει ενωσιακές οδηγίες που επιβάλλουν εργασιακά δικαιώματα πιο προωθημένα από αυτά των συμβάσεων της ΔΟΕ, υποτιμούν τη σημασία του τυπικού ζητήματος να κυρώσουν σε εθνικό επίπεδο τις συμβάσεις αυτές. Επειδή η εικόνα που δίνουμε με τον τρόπο αυτό προς τρίτες χώρες, και μάλιστα προς αναπτυσσόμενες χώρες, είναι στρεβλή, θα είναι εύλογο να αλλάξουμε νοοτροπία και να προχωρήσουν τα κράτη μέλη - όσα δεν το έχουν κάνει - στις απαραίτητες κυρώσεις. Εν πάση περιπτώσει η Ευρωπαϊκή Επιτροπή, κύριε Επίτροπε, ας μη διστάζει να ζητά πιο δυναμικά από τα κράτη μέλη να εκπληρώνουν τέτοιες υποχρεώσεις ώστε να αυξηθεί η αξιοπιστία της Ένωσης με την προώθηση της αξιοπρεπούς εργασίας, ιδιαίτερα μάλιστα στη σημερινή συγκυρία της χρηματοπιστωτικής κρίσης."@mt¹⁵ "Mevrouw de Voorzitter, een van belangrijkste specifieke kenmerken van de Europese Unie is dat zij groot belang hecht aan het sociaal beleid en de grondrechten. Wij weten heel goed dat de waarborging van deze rechten een absolute voorwaarde is waaraan een land moet voldoen als het lid wil worden van deze Unie. Wij weten eveneens dat als deze rechten worden geschonden de Unie verplicht is sancties op te leggen. De aan de totstandkoming en werking van de Unie inherente verankering van deze rechten strekt zich ook uit tot de werkplek. De betekenis die de Unie hecht aan de bescherming van de arbeidsrechten wordt zichtbaar in niet alleen het interne wetgevingsproces maar ook haar extern beleid. Wij weten heel goed dat als de Unie overeenkomsten sluit met derde landen, de eerbiediging van de fundamentele arbeidsrechten daarin een van de voorwaarden is. Daarom is de Unie ook een van de voortrekkers als het gaat om de ondersteuning en de noodzakelijke, stelselmatige bijwerking van de verdragen van de Internationale Arbeidsorganisatie, de IAO. Onlangs heeft de IAO na onderhandelingen met werknemers, werkgevers en regeringen opnieuw een van haar verdragen bijgewerkt. Ofschoon de regeringen van de lidstaten, en ook de Unie zelf, betrokken waren bij deze bijwerking, zijn wij geconfronteerd met een paradoxale situatie. Veel lidstaten van de Unie hebben namelijk wel de EU-richtlijnen overgenomen waarmee arbeidsrechten worden opgelegd die verder gaan dan die van de IAO-verdragen, maar onderschatten desalniettemin de betekening van het formele vraagstuk van ratificatie op nationaal vlak van deze verdragen. Aangezien wij op die manier een verkeerd beeld afgeven aan de derde landen en vooral de ontwikkelingslanden, zou het goed zijn indien wij van mentaliteit veranderden en indien de lidstaten die dat nog niet hebben gedaan voor de noodzakelijke ratificaties zorgden. De Europese Commissie mag hoe dan ook, mijnheer de commissaris, niet aarzelen en moet de lidstaten sterker achter de vodden zitten, opdat zij hun plicht doen en aldus de Unie geloofwaardiger maken als zij waardig werk bevordert, zeer zeker in de huidige door een financiële crisis gekenmerkte conjunctuur."@nl³ "Pani przewodnicząca! Jedna z najważniejszych pozytywnych cech Unii Europejskiej polega na tym, że przywiązuje ona dużą wagę do polityki społecznej i praw podstawowych. Dobrze wiemy, że przestrzeganie tych praw jest warunkiem koniecznym do uzyskania statusu państwa członkowskiego Unii Europejskiej. Wiemy również, że Unia Europejska jest zobowiązana do nakładania sankcji w przypadkach naruszania tych praw. Prawa ustanowione w czasie powstawania Unii i jej funkcjonowania mają również zastosowanie w miejscu pracy. Znaczenie, jakie Unia przywiązuje do obrony praw pracowników, widoczne jest nie tylko w procesie tworzenia wewnętrznego prawodawstwa, lecz także w unijnej polityce zagranicznej. Wiemy również, że jednym z warunków koniecznych, branych pod uwagę przy zawieraniu umów z krajami trzecimi, jest przestrzeganie w tych krajach podstawowych praw pracowniczych. Dlatego też Unia nie mogła postąpić inaczej i musiała znaleźć się wśród tych, którzy jako pierwsi opowiedzieli się za koniecznością systematycznej aktualizacji konwencji Międzynarodowej Organizacji Pracy (MOP). MOP dokonała niedawno aktualizacji swoich konwencji po negocjacjach z udziałem pracowników, pracodawców i rządów. Chociaż przedstawiciele rządów państw członkowskich i Unii biorą udział w procesie, znaleźliśmy się w paradoksalnej sytuacji. Paradoks polega na tym, że wprawdzie wiele państw członkowskich Unii Europejskiej przyjęło ujednolicające dyrektywy, które wprowadzają bardziej postępowe przepisy prawa pracy od ustanowionych w konwencjach MOP, nie doceniają one jednak znaczenia formalnej ratyfikacji tych konwencji na szczeblu krajowym. Ponieważ na tej podstawie kraje trzecie, w szczególności kraje rozwijające się, wytwarzają sobie zniekształcony obraz, powinniśmy zmienić swoje podejście i państwa, które jeszcze nie dokonały niezbędnej ratyfikacji, powinny to zrobić. W każdym razie Komisja Europejska nie powinna zwlekać, lecz powinna w sposób bardziej aktywny domagać się od państw członkowskich przestrzegania ich zobowiązań, by zwiększyć wiarygodność Unii poprzez propagowanie godnych warunków pracy, zwłaszcza w czasie obecnego kryzysu finansowego."@pl¹⁶ "Senhora Presidente, um das particularidades importantes da União Europeia é a importância que atribui à política social e aos direitos fundamentais. Sabemos perfeitamente que a aplicação desses direitos é um requisito indispensável para um país se tornar Estado-Membro da União Europeia. Sabemos igualmente que sempre que esses direitos são violados, a União Europeia tem a obrigação de impor sanções. Os direitos estabelecidos a par da criação e do funcionamento da União também se estendem ao local de trabalho. A importância que a União atribui à defesa dos direitos laborais está patente não só na legislação interna que produz mas também na sua política externa. Sabemos perfeitamente que, quando se celebram acordos com países terceiros, um dos pré-requisitos é o respeito pelos direitos laborais fundamentais. É por essa a razão que a União não poderia deixar de ser um dos primeiros a apoiar a necessária actualização sistemática das convenções da Organização Internacional do Trabalho (OIT). A OIT actualizou recentemente as suas convenções na sequência de negociações com trabalhadores, empregadores e governos. Embora os governos dos Estados-Membros e a União estejam entre as entidades que participaram na referida actualização, deparamo-nos com um paradoxo. Esse paradoxo é que, apesar de muitos Estados-Membros da União Europeia terem adoptado directivas da UE que impõem direitos laborais mais avançados do que os previstos das convenções da OIT, subestimam a importância da questão formal da ratificação dessas convenções a nível nacional. Atendendo a que esta situação transmite aos países terceiros, especialmente os países em desenvolvimento, uma imagem distorcida, seria razoável alterarmos a nossa atitude e os Estados-Membros que não o fizeram deveriam proceder às ratificações necessárias. Seja como for, a Comissão Europeia não deve hesitar em ser mais pró-activa e deve pedir aos Estados-Membros que cumpram as suas obrigações, a fim de aumentar a credibilidade da União através da promoção de condições de trabalho condignas, especialmente na actual crise financeira."@pt¹⁷ "Doamnă preşedintă, unul dintre cele mai importante atribute ale Uniunii Europene este importanţa pe care o acordă politicii sociale şi drepturilor fundamentale. Ştim bine că aplicarea acestor drepturi este o condiţie preliminară pentru a deveni un stat membru al Uniunii Europene. Ştim, de asemenea, că aceste drepturi, atunci când sunt încălcate, creează o obligaţie din partea Uniunii Europene de a impune sancţiuni. Drepturile stabilite alături de crearea şi de funcţionarea Uniunii se extind şi asupra locului de muncă. Importanţa pe care Uniunea o acordă apărării drepturilor lucrătorilor nu este demonstrată numai atunci când aceasta concepe legislaţia internă, ci ea este vizibilă şi în politica sa externă. Ştim bine că, atunci când se încheie acorduri cu ţările terţe, una dintre condiţiile preliminare prevăzute este ca drepturile fundamentale ale lucrătorilor să fie respectate. De aceea, Uniunea nu putea decât să fie una dintre primele susţinătoare ale actualizării sistematice necesare a convenţiilor Organizaţiei Internaţionale a Muncii (OIM). OIM şi-a actualizat recent convenţiile în urma negocierilor cu lucrătorii, angajatorii şi guvernele. Deşi guvernele statelor membre şi Uniunea se află printre cei care au participat la actualizarea în cauză, avem de-a face cu un paradox. Paradoxul este că, deşi numeroase state membre ale Uniunii Europene au adoptat directive unificatoare, care acordă drepturi mai avansate lucrătorilor decât cele din cadrul convenţiilor OIM, aceste state subestimează importanţa chestiunii formale privind ratificarea acestor convenţii la nivel naţional. Întrucât imaginea pe care acest lucru o creează în ţările terţe, în special în ţările în curs de dezvoltare, este distorsionată, ar fi rezonabil să ne schimbăm atitudinea, iar acele state membre care nu au făcut acest lucru să treacă la ratificările necesare. Oricum ar sta lucrurile, Comisia Europeană nu ar trebui să ezite să se implice mai mult în a solicita statelor membre să onoreze aceste obligaţii, pentru a creşte credibilitatea Uniunii prin promovarea unor condiţii de muncă demne, în special în contextul actualei crize economice."@ro¹⁸ "Vážená pani predsedajúca, jeden z najdôležitejších znakov Európskej únie je dôležitosť, ktorú pripisuje sociálnej politike a základným právam. Všetci dobre vieme, že uplatňovanie týchto práv je základnou podmienkou stať sa členským štátom Európskej únie. Takisto vieme, že porušovanie týchto práv vytvára zo strany Európskej únie povinnosť uvalenia sankcií. Práva stanovené spolu s vytvorením a fungovaním Únie sa týkajú aj jej pracovísk. Dôležitosť, ktorú Únia pripisuje ochrane pracovných práv, sa neprejavuje len pri tvorbe vnútorných právnych predpisov, ale prejavuje sa aj v jej zahraničnej politike. Veľmi dobre vieme, že keď dôjde k uzatváraniu dohôd s tretími krajinami, jednou z hlavných ustanovených podmienok je dodržiavanie základných pracovných práv. Práve preto Únia musí byť prvá, ktorá podporí potrebnú systematickú aktualizáciu dohovorov Medzinárodnej organizácie práce (MOP). MOP nedávno aktualizovala svoje dohovory po rokovaniach s pracovníkmi, zamestnávateľmi a vládami. Zatiaľ čo vlády členských štátov a Únia patria k tým, ktorí sa zúčastnili na tejto aktualizácii, my sme svedkami paradoxu. Tým paradoxom je, že hoci mnohé členské štáty Európskej únie prijali zjednocujúce smernice, ktorými sa nastolili pokrokovejšie pracovné práva, ako tie stanovené v dohovoroch MOP, podceňuje sa v nich dôležitosť formálnej ratifikácie týchto dohovorov na vnútroštátnej úrovni. Keďže to narušuje obraz, ktorý vnímajú tretie krajiny, najmä rozvojové krajiny, bolo by pre nás rozumné, aby sme zmenili náš prístup a aby členské štáty, ktoré to ešte neurobili, pokračovali v potrebných ratifikáciách. Nech je to už akokoľvek, Európska komisia by nemala váhať byť aktívnejšou a mala by požiadať členské štáty, aby plnili tieto záväzky, čím by sa zvýšila dôveryhodnosť Únie prostredníctvom podpory dôstojných pracovných podmienok najmä v súčasnej finančnej kríze."@sk¹⁹ "Gospa predsednica, ena izmed najpomembnejših lastnosti Evropske unije je pomen, ki ga pripisuje socialni politiki in temeljnim pravicam. Zelo dobro se zavedamo, da je uporaba teh pravic predpogoj za članstvo v Evropski uniji. Vemo tudi, da je obveznost Evropske unije, da predpiše kazni, kadar so te pravice kršene. Pravice, ki so bile vzpostavljene vzporedno z oblikovanjem in delovanjem Unije, se širijo tudi na delovno mesto. Pomen, ki ga Unija pripisuje varstvu pravic delavcev, se ne kaže samo takrat, ko pripravlja notranjo zakonodajo, temveč je razviden tudi iz njene zunanje politike. Zelo dobro vemo, da je eden izmed opredeljenih predpogojev za sklepanje sporazumov s tretjimi državami ta , da je treba pravice delavcev spoštovati. Zato Unija mora biti ena izmed prvih, ki podpirajo potrebno sistematično dopolnitev konvencij Mednarodne organizacije dela (ILO). ILO je pred kratki dopolnila svoje konvencije po pogajanjih z delavci, delodajalci in vladami. Medtem ko so pri zadevnem dopolnjevanju sodelovale vlade držav članic in Unija, smo soočeni s protislovjem. To je v tem, da mnoge države članice Evropske unije, ki so sprejele povezovalne direktive, ki predpisujejo naprednejše pravice delavcev, kot so tiste iz konvencij ILO, kljub temu podcenjujejo pomen uradnega vprašanja o ratifikaciji teh konvencij na nacionalni ravni. Ker je podoba, ki se zaradi tega kaže tretjemu svetu, predvsem pa državam v razvoju, popačena, bi bilo smiselno, da spremenimo svoj odnos in da tiste države članice, ki tega še niso storile, opravijo ustrezne ratifikacije. Kakor koli že, Evropska komisija se ne bi smela obotavljati, da bi bila bolj vztrajna v pozivih državam članicam, da naj spoštujejo svoje obveznosti, da bi se s spodbujanjem dostojnih delovnih pogojev, predvsem v času današnje finančne krize, povečala verodostojnost Unije."@sl²⁰ "Fru talman! Ett av Europeiska unionens viktigaste kännetecken är den vikt som den fäster vid socialpolitik och grundläggande rättigheter. Vi vet mycket väl att man måste tillämpa dessa rättigheter för att få bli medlem i Europeiska unionen. Vi vet också mycket väl att Europeiska unionen har en skyldighet att ålägga sanktioner när dessa rättigheter kränks. Unionen och dess verksamhet inrättades även för att värna arbetsrelaterade rättigheter. Den vikt som unionen fäster vid att värna arbetstagares rättigheter avspeglas inte bara i den interna lagstiftningen utan även i utrikespolitiken. Vi vet mycket väl att en nödvändig förutsättning för att vi ska ingå avtal med tredjeländer är att grundläggande arbetstagarrättigheter respekteras. Unionen var därför en av de första att stödja den nödvändiga systematiska uppdateringen av Internationella arbetsorganisationens (ILO) konventioner. ILO uppdaterade nyligen sina konventioner efter förhandlingar med arbetstagare, arbetsgivare och regeringar. Eftersom medlemsstaternas regeringar och unionen är några av de som deltog i arbetet med denna uppdatering står vi inför en paradox. Även om många medlemsstater i Europeiska unionen har antagit likformiga direktiv som föreskriver mer omfattande rättigheter än ILO-konventionerna, underskattar de vikten av den formella frågan om den nationella ratificeringen av dessa konventioner. Eftersom detta ger en felaktig bild till tredjeländer, särskilt utvecklingsländer, skulle det vara klokt om vi ändrade vår attityd och om de medlemsstater som inte har gjort de nödvändiga ratificeringarna faktiskt gör dessa. Oavsett hur det förhåller sig borde inte Europeiska kommissionen dra sig för att inta en mer aktiv hållning och begära att medlemsstaterna uppfyller dessa åtaganden för att öka unionens trovärdighet genom främjandet av värdiga arbetsvillkor, särskilt under den nuvarande finanskrisen."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"ILO"¹³ "Συλβάνα Ράπτη (S&D ). -"^15,10
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶