Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2009-11-25-Speech-3-354"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2009-11-25"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Eliminarea violenţei împotriva femeilor (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"fr"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20091125.22.3-354"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2009-11-25-Speech-3-356⁶
lpv:speaker	lp:Karel De Gucht⁶
lpv:spoken text	"Monsieur le Président, j’ai juste quelques remarques de clôture, mais avant tout, je voudrais remercier tous les membres qui se sont exprimés lors de ce débat, qui est un débat vraiment crucial. Il s’agit d’une des formes les plus brutales de violation des droits de l’homme, largement répandue, et pas seulement dans les pays en développement. Nous parlons beaucoup du Congo, mais nous devrions aussi parler d’autres pays en développement, comme le Pakistan par exemple. Hier soir, après une réunion dans ce Parlement, j’ai regardé la télévision et il y avait un programme 24/24 sur les sévices commis sur des femmes au Pakistan. C’était horrible, tout simplement horrible. Néanmoins, c’est également la vérité. Un des membres a donné l’exemple de la femme qui ne voulait pas porter une burqa. Il est évident que le conflit s’envenime et aggrave les sévices commis sur des femmes, que la violence sexuelle est utilisée comme arme de guerre, que vous constatez après un certain temps que le tissu social et la cohésion des communautés traditionnelles sont détruits, méprisés, que l’éthique disparaît et que vous vous retrouvez dans une situation dans laquelle non seulement des rebelles et des soldats, mais aussi des citoyens ordinaires commettent ces types d’agressions effroyables sur des femmes et des enfants. Plusieurs membres ont évoqué la possibilité d’une directive européenne sur la violence envers les femmes qui garantirait la prévention de la violence, la protection des victimes et les poursuites en justice des auteurs. Malheureusement, je ne pense pas qu’il y ait une base juridique à l’appui. Il y a une base juridique dans le traité de Lisbonne pour certaines mesures spécifiques qui peuvent être prises ... ... notamment en ce qui concerne le domaine de la traite des êtres humains, de l’exploitation sexuelle des enfants et de la pédopornographie. Là, il y a une mention explicite dans le traité de Lisbonne, mais la déclaration des droits de l’homme, en tant que telle, n’est pas une base juridique pour lancer une directive. Je crois, toutefois, que la Commission doit continuer à exploiter diverses voies pour attaquer ce problème, notamment par des programmes qui soient non seulement axés sur les pays en voie de développement, mais aussi sur certains groupes vulnérables et sur nos propres pays membres, parce que chez nous aussi, dans notre Union européenne, qui devrait quand même être un exemple dans le monde pour la protection des droits de l’homme et des femmes, il y a encore des problèmes. Vous pouvez compter sur la Commission – l’actuelle, mais aussi la prochaine – pour poursuivre cette action et l’amplifier, pour la toute simple raison que nous trouvons que c’est nécessaire. La question n’est pas, comme l’un d’entre vous l’a suggéré, de savoir si ce sont les États membres qui doivent prendre les devants, ou la Commission, ou l’Union européenne. Je pense qu’à tous les niveaux et dans toutes nos compétences, nous avons, nous devons avoir ce problème présent à l’esprit."@fr⁸
lpv:translated text	"Pane předsedající, mám několik závěrečných poznámek, ale nejdříve ze všeho bych rád poděkoval všem poslankyním a poslancům, kteří se účastnili této rozpravy, jež byla skutečně velmi důležitá. Toto je jedna z nejbrutálnějších forem porušení lidských práv, která je velmi rozšířená, a to nejen v rozvojových zemích. Hovoříme hodně o Kongu, ale také bychom měli mluvit o jiných rozvojových zemích, jako je např. Pákistán. Včera večer po setkání v tomto Parlamentu jsem sledoval televizi a tam běžel program na 24/24 o zneužívání žen v Pákistánu. Bylo to otřesné, skutečně otřesné. Ale také je to pravda. Jedna poslankyně zde uvedla příklad ženy, která nechtěla nosit burku. Je zjevné, že konflikt se vyostřuje a způsobuje drsnější zneužívání žen, že sexuální násilí je použito jako válečná zbraň, že po určité době vidíme, jak se společenská struktura a soudržnost tradičních komunit rozpadá, ničí, že mizí etika a že jsme v situaci, kdy nejen povstalci a vojáci, ale i běžní občané páchají tyto hrůzné útoky na ženy a děti. Někteří poslanci se ptali, zda je možné mít evropskou směrnici o násilí na ženách, která by zajistila prevenci násilí, ochranu obětí a stíhání pachatelů. Bohužel, domnívám se, že pro to nemáme právní základ. V Lisabonské smlouvě je právní základ pro určité konkrétní kroky, které mohou být podniknuty... … především v oblasti obchodování s lidmi, sexuálního zneužívání dětí a dětské pornografie. V Lisabonské smlouvě se o tom jasně hovoří, ale Deklarace lidských práv jako taková neposkytuje právní základ, na němž bychom mohli vytvořit směrnici. Avšak já stále věřím, že Komise musí nadále využívat nejrůznějších způsobů řešení tohoto problému, především prostřednictvím programů, které jsou zaměřeny nejen na rozvojové země, ale také na určité zranitelné skupiny a naše vlastní členské státy, protože i tady v Evropské unii, která by měla jít světu příkladem, co se týče ochrany lidských práv a práv žen, máme stejný problém. Můžete se spolehnout na Komisi – jak na tu současnou, tak na tu příští -, že bude vyvíjet velké úsilí a podnikat kroky z toho prostého důvodu, že si myslíme, že to je nezbytné. Nejde o to, jak jeden z vás řekl, zda to budou členské státy, Komise nebo Evropská unie, kdo se chopí iniciativy. Domnívám se, že my všichni, na všech úrovních a ve všech sférách odpovědnosti, musíme mít tento problém na paměti."@cs¹ "Hr. formand! Jeg har et par afsluttende bemærkninger, men først vil jeg takke alle de medlemmer, der har bidraget til denne forhandling, som er en meget afgørende forhandling. Dette er en af de mest brutale former for krænkelse af menneskerettighederne, som er meget udbredt, og ikke kun i udviklingslandene. Vi taler meget om Congo, men vi burde også tale om andre udviklingslande, som f.eks. Pakistan. I går aftes så jeg efter et møde i Parlamentet tv, og der var et program på 24/24 om misbrug af kvinder i Pakistan. Det var frygteligt, simpelthen frygteligt. Men det er også sandheden. Et af medlemmerne nævnte eksemplet med kvinden, der ikke ønskede at bære en burkha. Det er tydeligt, at konflikten forværres, og at overgrebene mod kvinder bliver værre og værre, at seksuel vold bruges som et våben i krig, at samfundsstrukturen i de traditionelle samfund efter nogen tid ødelægges og nedbrydes, at etikken forsvinder, og at vi til sidst har en situation, hvor ikke kun oprørere og soldater, men også almindelige borgere begår sådanne frygtelige overgreb mod kvinder og børn. Flere medlemmer har spurgt, om det er muligt at vedtage et europæisk direktiv om afskaffelse af vold mod kvinder, der ville sikre forebyggelse af vold, beskyttelse af ofrene og retsforfølgelse af voldsudøverne. Jeg tror desværre ikke, der er et retligt grundlag for det. Der er et retligt grundlag i Lissabontraktaten for gennemførelsen af specifikke foranstaltninger... …især med hensyn til menneskehandel, seksuel udnyttelse af børn og børnepornografi. Det er klart omhandlet i Lissabontraktaten, men erklæringen om menneskerettigheder som sådan er ikke et retligt grundlag for gennemførelsen af et direktiv. Jeg mener dog stadig, at Kommissionen skal fortsætte med at udnytte forskellige metoder til at angribe dette problem, navnlig gennem programmer, der er målrettet både mod udviklingslandene og mod visse udsatte grupper og vores egne medlemsstater, fordi der også stadig er problemer her i EU, som virkelig burde vise verden et godt eksempel, hvad angår beskyttelse af menneskerettigheder og kvinders rettigheder. De kan regne med, at Kommissionen – både den nuværende og den næste – vil forfølge og udvikle denne indsats af den simple grund, at den er nødvendig. Det er ikke et spørgsmål, som en af talerne sagde, om, hvorvidt medlemsstaterne, Kommissionen eller EU skal tage initiativet. På alle niveauer og inden for alle vores ansvarsområder skal vi efter min mening have dette problem i baghovedet."@da² "Herr Präsident! Ich werde nur noch einige Abschlussbemerkungen anbringen, aber zuerst möchte ich allen Abgeordneten danken, die in dieser Diskussion zu Wort kamen, die eine sehr entscheidende Diskussion ist. Das ist eine der brutalsten Formen der Menschenrechtsverletzungen, die sehr weit verbreitet ist, nicht nur in den Entwicklungsländern. Wir sprechen viel über den Kongo, aber wir sollten auch über andere Entwicklungsländer sprechen, wie zum Beispiel Pakistan. Gestern Nacht, nach der Sitzung im Parlament habe ich ferngesehen und da lief auf 24/24 ein Programm über den Missbrauch von Frauen in Pakistan. Es war furchtbar, einfach furchtbar. Aber es ist auch die Wahrheit. Einer der Abgeordneten hat das Beispiel angebracht von der Frau, die nicht die Burka tragen wollte. Es ist offensichtlich, dass sich der Konflikt verschlimmert und den Missbrauch von Frauen zunehmen lässt, dass sexuelle Gewalt als Kriegswaffe eingesetzt wird, dass man nach einiger Zeit erkennen kann, dass das soziale Gefüge und der Zusammenhalt der traditionellen Gemeinschaften zerstört werden, zerbrechen, dass Moral verschwindet und dass man zu einer Situation kommt, in der nicht nur Rebellen und Soldaten, sondern auch gewöhnliche Bürger diese Art entsetzlicher Angriffe auf Frauen und Kinder ausüben. Einige Abgeordnete haben gefragt, ob es möglich sei, eine europäische Richtlinie zu Gewalt gegen Frauen einzurichten, die die Gewaltverhütung, den Schutz der Opfer und die Verfolgung der Täter sicherstellen würde. Leider denke ich, dass es dafür keine Rechtsgrundlage gibt. Es gibt eine Rechtsgrundlage im Vertrag von Lissabon für einige konkrete Maßnahmen, die ergriffen werden können... … insbesondere was Menschenhandel, die sexuelle Ausbeutung von Kindern und Kinderpornographie betrifft. Im Vertrag von Lissabon wird eindeutig darauf hingewiesen, aber die Erklärung der Menschenrechte als solche ist keine Rechtsgrundlage, auf der eine Richtlinie aufgebaut werden kann. Ich glaube trotzdem, dass die Kommission weiterhin verschiedene Möglichkeiten zur Bekämpfung dieses Problems nutzen muss, insbesondere durch Programme, die nicht nur auf Entwicklungsländer zielen, sondern auch auf bestimmte schutzbedürftige Gruppen und unsere eigenen Mitgliedstaaten, weil auch hier in der Europäischen Union, die wirklich ein Beispiel bezüglich des Schutzes der Menschenrechte und der Rechte von Frauen setzen sollte, noch Probleme existieren. Sie können sich auf die Kommission verlassen – sowohl die gegenwärtige wie auch die nächste – dass sie diese Aktionen fortsetzt und entwickelt, aus dem einfachen Grunde heraus, dass wir es für notwendig erachten. Dabei ist es nicht die Frage, wie jemand von ihnen vorschlug, ob die Mitgliedstaaten, die Kommission oder die Europäische Union die Initiative ergreifen sollen. Ich denke, dass wir dieses Problem auf allen Ebenen und in allen Verantwortungsbereichen nicht vergessen dürfen."@de⁹ "Κύριε Πρόεδρε, έχω μόνο ορισμένες τελικές παρατηρήσεις, όμως καταρχάς θα ήθελα να ευχαριστήσω όλους τους βουλευτές οι οποίοι έλαβαν τον λόγο σε αυτήν τη συζήτηση, η οποία είναι μια πολύ κρίσιμη συζήτηση. Η βία κατά των γυναικών είναι μία από τις χειρότερες μορφές παραβίασης ανθρωπίνων δικαιωμάτων η οποία είναι πολύ διαδεδομένη, όχι μόνο στις αναπτυσσόμενες χώρες. Μιλούμε πολύ για το Κονγκό, αλλά θα πρέπει να επίσης να ομιλούμε και για άλλες αναπτυσσόμενες χώρες, όπως, για παράδειγμα, το Πακιστάν. Χθες βράδυ, μετά από μια συνεδρίαση σε αυτό το Κοινοβούλιο, παρακολούθησα τηλεόραση και υπήρχε ένα πρόγραμμα στο 24/24 σχετικά με τις παραβιάσεις δικαιωμάτων εις βάρος των γυναικών στο Πακιστάν. Ήταν φοβερό, απλά φοβερό. Αλλά ήταν επίσης η αλήθεια. Μια βουλευτής ανέφερε την περίπτωση της γυναίκας η οποία δεν ήθελε να φορέσει μπούρκα. Είναι προφανές ότι οι ένοπλες συγκρούσεις επιδεινώνουν και καθιστούν σοβαρότερες τις παραβιάσεις δικαιωμάτων εις βάρος των γυναικών, ότι η σεξουαλική βία χρησιμοποιείται ως όπλο πολέμου, ότι διαπιστώνουμε μετά από κάποιο χρονικό διάστημα ότι ο κοινωνικός ιστός και η συνοχή των παραδοσιακών κοινοτήτων καταστρέφονται, διαρρηγνύονται, ότι η δεοντολογία εξαφανίζεται και ότι στο τέλος υπάρχει μια κατάσταση όπου όχι μόνο οι αντάρτες και οι στρατιώτες, αλλά επίσης και οι απλοί πολίτες διαπράττουν τέτοιου είδους φρικιαστικές επιθέσεις σε γυναίκες και παιδιά. Αρκετοί βουλευτές ρώτησαν αν είναι δυνατόν να υπάρξει ευρωπαϊκή οδηγία σχετικά με τη βία κατά των γυναικών η οποία θα διασφάλιζε την πρόληψη της βίας, την προστασία των θυμάτων και τη δίωξη των δραστών. Δυστυχώς, δεν πιστεύω ότι υπάρχει νομική βάση για αυτό. Υπάρχει νομική βάση στη Συνθήκη της Λισαβόνας για ορισμένες ειδικές δράσεις οι οποίες είναι δυνατόν να αναληφθούν... … ειδικά όσον αφορά τη διακίνηση ανθρώπων, τη σεξουαλική εκμετάλλευση παιδιών και την παιδική πορνογραφία. Υπάρχει σαφής αναφορά σε αυτό στη Συνθήκη της Λισαβόνας, όμως η Διακήρυξη των Ανθρωπίνων Δικαιωμάτων ως τέτοια δεν αποτελεί νομική βάση με βάση την οποία θα υπάρξει ευρωπαϊκή οδηγία. Ωστόσο, εξακολουθώ να πιστεύω ότι η Επιτροπή πρέπει να συνεχίσει να αξιοποιεί διάφορους τρόπους αντιμετώπισης αυτού του προβλήματος, ειδικά μέσω προγραμμάτων τα οποία δεν επικεντρώνονται μόνο στις αναπτυσσόμενες χώρες, αλλά επίσης και σε ορισμένες ευάλωτες ομάδες και στα δικά μας κράτη μέλη, επειδή και εδώ επίσης στην Ευρωπαϊκή Ένωσή μας, η οποία θα έπρεπε πράγματι να δείχνει το παράδειγμα όσον αφορά την προστασία των ανθρωπίνων δικαιωμάτων και των δικαιωμάτων των γυναικών, εξακολουθούν να υπάρχουν προβλήματα. Μπορείτε να βασίζεστε στην Επιτροπή –τόσο την παρούσα όσο και την επόμενη– για να επιδιωχθεί και να αναπτυχθεί αυτή η δράση, για τον απλό λόγο ότι πιστεύω πως είναι απαραίτητη. Το ζήτημα δεν είναι, όπως ένας εξ υμών διατύπωσε την ιδέα, αν τα κράτη μέλη, η Επιτροπή ή η Ευρωπαϊκή Ένωση θα έπρεπε να αναλάβουν την πρωτοβουλία. Πιστεύω ότι, σε όλα τα επίπεδα και σε όλες τις σφαίρες αρμοδιότητας, πρέπει πράγματι να έχουμε αυτό το πρόβλημα κατά νου."@el¹⁰ "Mr President, I just have some closing remarks, but first of all, I would like to thank all the Members who spoke in this debate, which is a very crucial debate. This is one of the most brutal forms of human rights abuses that are very widespread, not only in the developing countries. We are talking a lot about Congo, but we should also talk about other developing countries like, for example, Pakistan. Last night, after a meeting in this Parliament, I watched television and there was a programme on 24/24 on abuses against women in Pakistan. It was horrible, simply horrible. But it is also the truth. One of the Members gave the example of the woman who did not want to wear a burkha. It is obvious that conflict is exacerbating and making more severe the abuses against women, that sexual violence is used as a weapon of war, that you see after some time that the social fabric and the cohesion of the traditional communities are destroyed, are breached, that ethics disappear and that you end up in a situation where not only rebels and soldiers but also ordinary citizens commit these kinds of horrendous attacks on women and children. Several Members have asked whether it is possible to have a European directive on violence against women that would ensure the prevention of violence, the protection of victims and the prosecution of perpetrators. Unfortunately, I do not think there is a legal basis for that. There is a legal basis in the Lisbon Treaty for some specific actions that can be taken ... … particularly as far as people trafficking, the sexual exploitation of children and child pornography are concerned. There is a clear reference to that in the Treaty of Lisbon, but the Declaration of Human Rights as such is not a legal basis on which to launch a directive. However, I still believe that the Commission must continue to exploit various ways of attacking this problem, especially through programmes that target not only developing countries, but also certain vulnerable groups and our own Member States, because here too in our European Union, which should really set the world an example as far as the protection of human rights and the rights of women are concerned, there are still problems. You can rely on the Commission – both the current one and the next one – to pursue and develop this action, for the simple reason that we believe it is necessary. It is not a question, as one of you suggested, of whether the Member States, the Commission or the European Union should take the initiative. I think that, at all levels and in all of our spheres of responsibility, we really must bear this problem in mind."@en⁴ "Señor Presidente, quiero hacer algunas observaciones para finalizar, pero antes de nada deseo dar las gracias a todos los diputados al Parlamento que han intervenido en un debate tan crucial. Ésta es una de las formas más brutales de abuso de los derechos humanos, y está extendida no solamente en los países en desarrollo. Hablamos mucho sobre el Congo, pero también deberíamos referirnos a otros países en desarrollo como, por ejemplo, Pakistán. Anoche, tras una reunión en este Parlamento, estuve viendo un programa en la televisión sobre los abusos contra mujeres en Pakistán. Era horrible, sencillamente horrible. Pero también es la verdad. Una de las diputadas ha puesto el ejemplo de la mujer que no quería llevar el burka. Resulta obvio que el conflicto está agravando y haciendo más severos los abusos contra las mujeres, que la violencia sexual es usada como arma de guerra y que transcurrido un tiempo se puede constatar que la estructura y la cohesión de las comunidades tradicionales quedan destruidas, quebradas, que la ética se esfuma y que terminamos con una situación en la que estos ataques horribles contra mujeres y niñas no solamente son cometidos por rebeldes y por soldados, sino también por ciudadanos de a pie. Varios diputados han preguntado si es posible contar con una directiva europea sobre la violencia contra las mujeres que garantice la prevención de la violencia, la protección de las víctimas y la persecución de los autores. Por desgracia, dudo que exista una base legal para eso. Sí la hay en el Tratado de Lisboa para adoptar determinadas acciones específicas… … especialmente en lo que se refiere al tráfico de seres humanos, a la explotación sexual de los menores y a la pornografía infantil. En el Tratado de Lisboa hay una referencia clara a esto, pero la Declaración de los Derechos Humanos como tal no es una base legal válida para lanzar una directiva. Sin embargo, sigo pensando que la Comisión debe continuar explorando diferentes vías para abordar este problema, especialmente a través de programas que se centren no solamente en los países en desarrollo, sino también en determinados grupos vulnerables y en nuestros propios Estados miembros, porque también aquí en nuestra Unión Europea, que debería ser un ejemplo para todo el mundo en lo tocante a la protección de los derechos humanos y de los derechos de las mujeres, sigue habiendo problemas. Pueden ustedes confiar en que la Comisión —tanto en la actual como en la próxima— continuará y desarrollará esta iniciativa, por la sencilla razón de que consideramos que es necesaria. No se trata, como ha sugerido uno de ustedes, de quién debe tomar la iniciativa, si los Estados miembros, la Comisión o la Unión Europea. Creo que debemos tener muy presente este problema, en todos los ámbitos y en todas nuestras esferas de responsabilidad."@es²¹ ". – Lugupeetud juhataja, mul on vaid mõned lõpumärkused, aga esiteks tahaksin tänada kõiki parlamendiliikmeid, kes selles väga olulises arutelus sõna võtsid. See on üks julmemaid inimõiguste kuritarvitamise vorme, mis on väga laialt levinud, ja mitte ainult arengumaades. Räägime palju Kongost, aga peaksime kõnelema ka teistest arengumaadest, näiteks Pakistanist. Eile õhtul pärast parlamendi istungit vaatasin televiisorit ja nägin kanalilt 24/24 saadet naiste kuritarvitamisest Pakistanis. See oli õudne, lihtsalt õudne. Aga samas on see tõsi. Üks parlamendiliige tõi näiteks naise, kes ei soovinud kanda burkat. On ilmselge, et konflikt teravneb ja muudab naiste kuritarvitamise tõsisemaks, seksuaalvägivalda kasutatakse sõjarelvana; mõne aja pärast näete, et sotsiaalne kangas ja põliste kogukondade ühtekuuluvus hävitatakse ja rikutakse, eetika kaob ning lõpuks olete olukorras, kus mitte ainult mässajad ja sõdurid, aga ka tavakodanikud panevad naiste ja laste vastu toime selliseid jubedaid rünnakuid. Mitu parlamendiliiget on küsinud, kas on võimalik koostada naistevastase vägivalla vastane Euroopa direktiiv, mis tagaks vägivalla ärahoidmise, ohvrite kaitsmise ja vägivallategude toimepanijate kohtu alla andmise. Ma arvan, et kahjuks ei ole selleks õiguslikku alust. Lissaboni lepingus on õiguslik alus mõneks konkreetseks meetmeks, mida saab võtta… …eelkõige seoses inimkaubanduse, laste seksuaalse ärakasutamise ja lastepornograafiaga. Lissaboni lepingus on sellele selgelt viidatud, aga inimõiguste deklaratsioon iseenesest ei ole õiguslik alus, mille põhjal direktiivi vastu võtta. Ent ma usun siiski, et komisjon peab jätkuvalt kasutama selle probleemiga võitlemiseks eri viise, eriti programmide kaudu, mis ei ole suunatud mitte ainult arengumaadele, vaid ka teatud haavatavatele rühmadele ja meie enda liikmesriikidele, sest ka siin, meie Euroopa Liidus, mis peaks tõesti olema maailmale eeskujuks, kui jutt on inimõiguste ja naiste õiguste kaitsest, esineb endiselt probleeme. Te võite komisjonile loota – nii praegusele kui ka järgmisele –, need meetmed viiakse ellu ja neid arendatakse sel lihtsal põhjusel, et me peame seda vajalikuks. Küsimus ei ole selles, nagu keegi teist arvas, kas algatajaks peaksid olema liikmesriigid, komisjon või Euroopa Liit. Minu arvates peame me kõikidel tasanditel ja kõikides oma vastutusvaldkondades tõesti seda probleemi silmas pidama."@et⁵ "Arvoisa puhemies, esitän vain eräitä loppuhuomioita, mutta aivan aluksi kiitän kaikkia jäseniä, jotka osallistuivat tähän erittäin tärkeään keskusteluun. Kysymyksessä on yksi julmimmista ihmisoikeuksien loukkaamisen muodosta, joka on levinnyt hyvin laajalle muuallakin kuin kehitysmaissa. Puhumme paljon Kongosta, mutta meidän olisi puhuttava muistakin kehitysmaista, kuten esimerkiksi Pakistanista. Eilen illalla täällä parlamentissa pidetyn kokouksen jälkeen katsoin televisiota, josta tuli ohjelma naisten pahoinpitelyistä Pakistanissa. Se oli kauheaa, aivan kauheaa. Mutta se on myös totta. Eräs jäsen kertoi esimerkin naisesta, joka ei halunnut pitää burkhaa. On selvää, että aseelliset konfliktit kärjistävät ja pahentavat naisiin kohdistuvaa väkivaltaa, että seksuaalista väkivaltaa käytetään sota-aseena, että jonkin ajan kulutta perinteisten yhteisöjen sosiaalinen rakenne ja yhteenkuuluvuus tuhoutuvat ja murtuvat, että moraali katoaa ja päädytään tilanteeseen, jossa kapinallisten ja sotilaiden lisäksi myös tavalliset kansalaiset syyllistyvät tällaisiin kammottaviin tekoihin naisia ja lapsia vastaan. Useat jäsenet ovat kysyneet, onko mahdollista säätää naisiin kohdistuvaa väkivaltaa koskeva eurooppalainen direktiivi, jolla varmistetaan väkivallan ennaltaehkäisy, uhrien suojelu ja tekijöiden syytteeseenpano. Valitettavasti en usko, että tälle on oikeusperustaa. Lissabonin sopimuksessa on oikeusperusta joillekin konkreettisille toimille, joita voidaan toteuttaa ... … etenkin ihmiskauppaa, lasten seksuaalista hyväksikäyttöä ja lapsipornografiaa vastaan. Tähän on Lissabonin sopimuksessa selvä viittaus, mutta ihmisoikeuksien julistus sinänsä ei ole oikeusperusta direktiiville. Uskon silti yhä, että komission on edelleen tutkittava eri keinoja tähän ongelmaan puuttumiseksi etenkin sellaisten ohjelmien avulla, jotka kohdennetaan paitsi kehitysmaihin myös tiettyihin haavoittuvassa asemassa oleviin ryhmiin ja meidän omiin jäsenvaltioihimme, sillä myös Euroopan unionissa, jonka todella pitäisi näyttää maailmalle esimerkkiä ihmisoikeuksien ja naisten oikeuksien suojelemisessa, on yhä ongelmia. Voitte luottaa siihen, että komissio – sekä nykyinen että seuraava – jatkaa ja kehittää tätä toimintaa siitä yksinkertaisesta syystä, että se on meistä tarpeellista. Kysymys ei ole siitä, kuten yksi teistä huomautti, olisiko jäsenvaltioiden, komission vai Euroopan unionin otettava aloite käsiinsä. Minusta meidän on pidettävä tämä ongelma mielessä kaikilla tasoilla ja kaikilla vastuualueilla."@fi⁷ ". – Elnök úr, lenne néhány záró megjegyzésem, de mindenekelőtt szeretnék köszönetet mondani azoknak a képviselőknek, akik felszólaltak ebben a nagyon fontos vitában. Ez az emberi jogok megsértésének egyik legbrutálisabb és nagyon elterjedt formája, és nemcsak a fejlődő országokban. Sokat beszélünk Kongóról, de beszélnünk kellene más fejlődő országokról is, például Pakisztánról. Tegnap éjszaka a parlamenti ülés után a tévét néztem, és a 24/24-en volt egy műsor a pakisztáni nők bántalmazásáról. Szörnyű volt, egész egyszerűen szörnyű. De ez a valóság. Az egyik képviselő említette azt a nőt, aki nem akart burkhát viselni. Nyilvánvaló, hogy a konfliktus súlyosbodik, és ez tovább súlyosbítja a nők bántalmazását is. Nyilvánvaló, hogy a szexuális erőszakot a háborúkban fegyverként használják. Nyilvánvaló, hogy egy idő után a társadalmi szerkezet és kohézió megsérül, elpusztul, hogy az erkölcsi normák eltűnnek, és végül olyan helyzet alakul ki, hogy nemcsak a felkelők és a katonák, hanem az átlagpolgárok is elkövetik ezeket a rettenetes támadásokat a nők és gyerekek ellen. Számos képviselő feltette a kérdést, hogy lehetséges lenne-e egy európai irányelv a nők elleni erőszakról, amely biztosítaná az erőszak megelőzését, az áldozatok védelmét és az elkövetők megbüntetését. Sajnálatos módon nem hiszem, hogy ehhez meglenne a jogalap. A Lisszaboni Szerződés jogalapot biztosít néhány intézkedésre… … különösen az emberkereskedelem, a gyermekek szexuális kizsákmányolása és a gyermekpornográfia terén. Erre nyilvánvaló hivatkozás történik a Lisszaboni Szerződésben, de az Emberi Jogok Nyilatkozata mint olyan nem biztosít jogalapot egy irányelv létrehozásához. Ennek ellenére úgy gondolom, hogy a Bizottságnak továbbra is meg kell próbálnia számos módon kezelni ezt a problémát, különösen olyan programok által, amelyek nemcsak a fejlődő országokat célozzák meg, hanem tagállamaink bizonyos kiszolgáltatott csoportjait is, mivel még itt nálunk, az Európai Unióban is vannak problémák, pedig ami az emberi jogok és a nők jogainak védelmét illeti, példát kellene mutatnunk a világnak. Számíthatnak arra, hogy mind a jelenlegi, mind a következő Bizottság továbbra is folytatni és fejleszteni fogja ezeket az intézkedéseket – azon egyszerű oknál fogva, hogy ezt szükségesnek tartjuk. Ahogy valamelyik felszólaló utalt rá, nem kérdés, hogy a tagállamoknak, a Bizottságnak vagy az Európai Uniónak kell-e magához ragadnia a kezdeményezést. Úgy gondolom, hogy minden szinten és minden felelősségi körben foglalkozni kell ezzel a problémával."@hu¹¹ "Signor Presidente, devo solo fare alcune osservazioni conclusive ma, prima di tutto, vorrei ringraziare tutti i colleghi intervenuti in questo che è un dibattito molto importante. Si tratta di una delle più brutali forme di violazione dei diritti umani, che è molto diffusa non solo nei paesi in via di sviluppo. Stiamo parlando molto del Congo, ma dovremmo parlare anche di altri paesi in via di sviluppo come ad esempio il Pakistan. Ieri sera, dopo un incontro in Parlamento, ho guardato la televisione e sulla rete c'era un programma dedicato agli abusi contro le donne in Pakistan. E’ stato orribile, semplicemente orribile. Ma è anche la verità. Uno degli onorevoli ha citato l'esempio della donna che non voleva indossare il burqa. È ovvio che il conflitto si sta aggravando e rende più duri gli abusi contro le donne, che la violenza sessuale viene usata come arma di guerra, che, dopo qualche tempo, il tessuto sociale e la coesione delle comunità tradizionali vengono distrutti, vengono violati, l'etica scompare e ci si ritrova in una situazione in cui non soltanto i ribelli e i soldati, ma anche i normali cittadini, commettono questi tipi di orribili aggressioni nei confronti di donne e bambini. Molti onorevoli deputati hanno chiesto se sia possibile avere una direttiva europea sulla violenza contro le donne in grado di garantire la prevenzione della violenza, la protezione delle vittime e la punizione dei colpevoli. Purtroppo, non credo che vi sia una base giuridica per questo. Vi è una base giuridica nel trattato di Lisbona per alcune azioni specifiche che possono essere intraprese… ... in particolare per quanto riguarda il traffico di esseri umani, lo sfruttamento sessuale dei bambini e la pornografia infantile. In proposito vi è un chiaro riferimento nel trattato di Lisbona, ma la Dichiarazione dei diritti dell'uomo in quanto tale non costituisce una base giuridica sulla quale avviare una direttiva. Tuttavia, ritengo ancora che la Commissione debba continuare a sfruttare i diversi modi di affrontare questo problema, in particolare attraverso programmi destinati non solo ai paesi in via di sviluppo, ma anche ad alcuni gruppi vulnerabili ed ai nostri stessi Stati membri. Perché anche qui, nella nostra Unione europea che dovrebbe dare veramente un esempio al mondo per quanto riguarda la tutela dei diritti umani e dei diritti delle donne, vi sono ancora dei problemi. Potete contare sulla Commissione – sia su quella attuale sia sulla prossima – per continuare e sviluppare questa azione, per il semplice motivo che riteniamo sia necessaria. Il problema non è, come ha suggerito uno di voi, se gli Stati membri o la Commissione, oppure l'Unione europea debbano prendere l'iniziativa. Ritengo che, a tutti i livelli e in tutti i nostri ambiti di responsabilità, dobbiamo davvero tenere presente questo problema."@it¹² "Gerb. pirmininke, tiesiog noriu pasakyti keletą paskutinių pastabų, tačiau visų pirma norėčiau padėkoti visiems Parlamento nariams, kalbėjusiems šiose diskusijose, kurios yra itin svarbios. Tai yra viena brutaliausių žmogaus teisių pažeidimo formų, kuri yra labai plačiai paplitusi, ne tik besivystančiose šalyse. Labai daug kalbame apie Kongą, tačiau taip pat turėtume kalbėti apie kitas besivystančias šalis, pvz., Pakistaną. Praėjusį vakarą po Parlamento posėdžio žiūrėjau televiziją, kurios 24/24 kanalu buvo rodoma programa apie nederamą elgesį su moterimis Pakistane. Tai buvo baisu, tiesiog baisu. Tačiau tai taip pat yra tiesa. Vienas Parlamento narys pateikė pavyzdį apie moterį, kuri nenorėjo vilkėti burkos. Akivaizdu, kad konfliktas gilėja ir dėl to žiaurėja nederamas elgesys su moterimis, kad seksualinis smurtas tampa karo ginklu, kad po tam tikro laiko suvokiate, jog tradicinių bendruomenių socialinė struktūra ir sanglauda yra griaunama ir ardoma, kad etikos nebelieka ir kad galiausiai pasidaro taip, kad ne tik maištininkai ir kareiviai, bet ir paprasti piliečiai vykdo šiuos siaubingus išpuolius prieš moteris ir vaikus. Keli Parlamento nariai klausė, ar nebūtų įmanoma priimti Europos direktyvos dėl smurto prieš moteris, kuria būtų užtikrinta smurto prevencija, aukų apsauga ir vykdytojų patraukimas baudžiamojon atsakomybėn. Deja, nemanau, kad tam yra teisinis pagrindas. Lisabonos sutartyje yra teisinis pagrindas kai kuriems veiksmams, kurių būtų galima imtis... … pirmiausia tada, kai tai susiję su prekyba žmonėmis, seksualiniu vaikų išnaudojimu ir vaikų pornografija. Lisabonos sutartyje yra aiški nuoroda į tai, tačiau pati Žmogaus teisių deklaracija nėra teisinis pagrindas, kuriuo būtų galima inicijuoti direktyvą. Tačiau vis dar manau, kad Komisija privalo toliau išnaudoti įvairios kovos su šia problema būdus, ypač rengdama programas, kurios būtų taikomos ne tik besivystančioms šalims, bet ir tam tikroms pažeidžiamoms grupėms ir mūsų valstybėms narėms, nes čia, mūsų Europos Sąjungoje, kuri žmogaus teisių ir moterų teisių apsaugos srityje tikrai turėtų rodyti pasauliui pavyzdį, taip pat dar yra problemų. Galite pasitikėti Komisija, tiek dabartine, tiek būsimąja, kad ji vykdys ir plėtos šią veiklą dėl paprasčiausios priežasties – dėl to, kad manome, jog to reikia. Tai nėra klausimas, kaip kažkas iš jūsų manė, ar valstybės narės, Komisija arba Europos Sąjunga turėtų imtis šios iniciatyvos. Manau, kad visais lygmenimis ir visose savo atsakomybės srityse mes tikrai privalome paisyti šios problemos."@lt¹⁴ "Priekšsēdētāja kungs, man ir tikai dažas noslēguma piezīmes, bet vispirms es gribu pateikties visiem deputātiem, kas runāja šajās debatēs, kuras ir ļoti izšķirošas debates. Šis ir viens no visbrutālākajiem cilvēktiesību pārkāpumu veidiem, kuri ir ļoti plaši izplatīti ne tikai attīstības valstīs. Mēs daudz runājam par Kongo, bet mums būtu jārunā arī par citām attīstības valstīm, piemēram, Pakistānu. Iepriekšējā vakarā pēc sanāksmes Parlamentā es skatījos televīziju, un 24/24 kanālā tika rādīta programma par pārkāpumiem pret sievietēm Pakistānā. Tas bija šausmīgi, vienkārši šausmīgi. Bet tā ir arī patiesība. Viens no deputātiem minēja piemēru par sievieti, kas negribēja valkāt burku. Ir acīmredzami, ka konflikts saasinās un padara pārkāpumus pret sievietēm nopietnākus, ka seksuāla vardarbība tiek izmantota kā kara ierocis, ka pēc kāda laika kļūst redzams, ka sociālā struktūra un tradicionālo kopienu kohēzija ir sagrauta, ir pārkāpta, ka ētika izzūd un ka rodas situācija, kad šos šausminošos uzbrukumus sievietēm un bērniem veic ne tikai nemiernieki un karavīri, bet arī vienkāršie iedzīvotāji. Vairāki deputāti jautāja, vai ir iespējams pieņemt Eiropas direktīvu par vardarbību pret sievietēm, kura nodrošinātu vardarbības novēršanu, upuru aizsardzību un vainīgo personu sodīšanu. Diemžēl es nedomāju, ka tam ir juridisks pamats. Lisabonas līgumā ir juridisks pamats dažām konkrētām darbībām, ko var veikt … … īpaši attiecībā uz cilvēku tirdzniecību, bērnu seksuālu izmantošanu un bērnu pornogrāfiju. Lisabonas līgumā uz to ir skaidra atsauce, bet Vispārējā cilvēktiesību deklarācija kā tāda nav juridisks pamats direktīvas pieņemšanai. Taču es joprojām uzskatu, ka Komisijai jāturpina izmantot dažādie šīs problēmas apkarošanas veidi, īpaši ar tādu programmu palīdzību, kuras ir vērstas ne tikai uz attīstības valstīm, bet arī konkrētām neaizsargātām grupām un mūsu pašu dalībvalstīm, jo arī šeit, mūsu Eiropas Savienībā, kam patiešām pasaulei būtu jārāda piemērs cilvēktiesību un sieviešu tiesību aizsardzībā, joprojām pastāv problēmas. Jūs varat paļauties uz to, ka Komisija — gan pašreizējā, gan nākamā — turpinās īstenot un attīstīt šo darbību tā vienkāršā iemesla dēļ, ka mēs to uzskatām par nepieciešamu. Jautājums nav par to, kā viens no jums ierosināja, vai dalībvalstīm, Komisijai vai Eiropas Savienībai būtu jāuzņemas iniciatīva. Es domāju, ka mums visos līmeņos un visās mūsu atbildības jomās patiešām ir jāpatur prātā šī problēma."@lv¹³ "Mr President, I just have some closing remarks, but first of all I would like to thank all the Members who spoke in this debate, which is a very crucial debate. This is one of the most brutal forms of human rights abuses that are very widespread, not only in the developing countries. We are talking a lot about Congo, but we should also talk about other developing countries like, for example, Pakistan. Last night after a meeting in this Parliament I watched television and there was a programme on 24/24 on abuses against women in Pakistan. It was horrible, simply horrible. But it is also the truth. One of the Members gave the example of the woman who did not want to wear a burkha. It is obvious that conflict is exacerbating and making more severe the abuses against women, that sexual violence is used as a weapon of war, that you see after some time that the social fabric and the cohesion of the traditional communities are destroyed, are breached, that ethics disappear and that you end up in a situation where not only rebels and soldiers but also ordinary citizens commit these kinds of horrendous attacks on women and children. Several Members have asked whether it is possible to have a European directive on violence against women that would ensure the prevention of violence, the protection of victims and the prosecution of perpetrators. Unfortunately, I do not think there is a legal basis for that. There is a legal basis in the Lisbon Treaty for some specific actions that can be taken ... ... notamment en ce qui concerne le domaine de la traite des êtres humains, de l'exploitation sexuelle des enfants et de la pédopornographie. Là, il y a une mention explicite dans le traité de Lisbonne, mais la déclaration des droits de l'homme, en tant que telle, n'est pas une base juridique pour lancer une directive. Je crois, toutefois, que la Commission doit continuer à exploiter diverses voies pour attaquer ce problème, notamment par des programmes qui soient non seulement axés sur les pays en voie de développement, mais aussi sur certains groupes vulnérables et sur nos propres pays membres, parce que chez nous aussi, dans notre Union européenne, qui devrait quand même être un exemple dans le monde pour la protection des droits de l'homme et des femmes, il y a encore des problèmes. Vous pouvez compter sur la Commission – l'actuelle, mais aussi la prochaine – pour poursuivre cette action et l'amplifier, pour la toute simple raison que nous trouvons que c'est nécessaire. La question n'est pas, comme l'un d'entre vous l'a suggéré, de savoir si ce sont les États membres qui doivent prendre les devants, ou la Commission, ou l'Union européenne. Je pense qu'à tous les niveaux et dans toutes nos compétences, nous avons, nous devons avoir ce problème présent à l'esprit."@mt¹⁵ ". Mijnheer de Voorzitter, ik heb alleen een paar slotopmerkingen, maar eerst wil ik alle afgevaardigden bedanken die in dit zeer cruciale debat het woord hebben gevoerd. Het gaat hier om een van de meest brute vormen van mensenrechtenschendingen, die zeer wijd verbreid is – en niet alleen in ontwikkelingslanden. We praten veel over Congo, maar we zouden het ook over andere ontwikkelingslanden moeten hebben, bijvoorbeeld Pakistan. Gisteren keek ik na een vergadering in dit Parlement naar de televisie en ik zag een programma op 24/24 over misbruik van vrouwen in Pakistan. Het was gruwelijk, gewoon gruwelijk. Maar het was ook de waarheid. Een van de collega´s noemde het voorbeeld van de vrouw die geen boerka wilde dragen. Het is overduidelijk dat bij conflicten geweld tegen vrouwen vaker voorkomt en ernstiger vormen aanneemt, dat seksueel geweld wordt gebruikt als oorlogswapen, dat je na enige tijd ziet dat de sociale structuur en de cohesie van de traditionele gemeenschappen worden verwoest, afgebroken, dat ethische normen verdwijnen en je uiteindelijk in een situatie belandt waarin niet alleen rebellen en soldaten maar ook gewone burgers dit soort gruweldaden tegen vrouwen en kinderen plegen. Verschillende leden hebben gevraagd of het mogelijk is een Europese richtlijn inzake geweld tegen vrouwen in te voeren, die ervoor zou kunnen zorgen dat geweld wordt voorkomen, slachtoffers worden beschermd en daders worden vervolgd. Ik vrees dat daar helaas geen rechtsgrondslag voor is. Wel biedt het Verdrag van Lissabon een rechtsgrondslag voor het treffen van bepaalde specifieke maatregelen ... ... met name als het gaat om mensenhandel, seksuele uitbuiting van kinderen en kinderpornografie. Het Verdrag van Lissabon bevat een expliciete verwijzing daarnaar, maar de Universele verklaring van de rechten van de mens is als zodanig geen rechtsgrondslag voor het uitvaardigen van een richtlijn. Ik geloof echter dat de Commissie zich op allerlei manieren moet blijven inzetten om dit probleem aan te pakken, met name door middel van programma’s die niet alleen zijn gericht op de ontwikkelingslanden, maar ook op bepaalde kwetsbare groepen en op onze eigen lidstaten, omdat er ook bij ons, in de Europese Unie, die toch een voorbeeld voor de hele wereld zou moeten zijn als het gaat om de bescherming van de rechten van de mens en van vrouwen, nog problemen zijn. U kunt erop rekenen dat de Commissie – de huidige, maar ook de volgende – deze activiteiten zal voortzetten en versterken, om de doodeenvoudige reden dat we vinden dat het noodzakelijk is. De vraag is niet, zoals een van u heeft gesuggereerd, of de lidstaten of de Commissie of de Europese Unie het voortouw moeten nemen. Ik denk dat we ons op alle niveaus en in al onze bevoegdheden van dit probleem bewust zijn en ook moeten zijn."@nl³ "Panie przewodniczący! Mam tylko kilka uwag podsumowujących, ale zanim do nich przejdę, pragnę podziękować wszystkim posłom, którzy wzięli udział w tej niezwykle ważnej debacie. To jedna z najbardziej brutalnych form naruszania praw człowieka, bardzo powszechna nie tylko w krajach rozwijających się. Mówi się wiele o Kongu, ale powinniśmy również powiedzieć o innych krajach rozwijających się, jak na przykład Pakistan. Wczoraj w nocy, po posiedzeniu Parlamentu oglądałem telewizję, gdzie na kanale 24/24 nadawany był program o znęcaniu się nad kobietami w Pakistanie. To było straszne, po prostu straszne. Ale taka jest też prawda. Jedna z posłanek przytoczyła przykład kobiety, która nie chciała nosić burki. To oczywiste, że konflikt wojenny nasila i pogłębia maltretowanie kobiet, że przemoc seksualną wykorzystuje się jako broń wojenną, że w którymś momencie widzimy, jak tkanka społeczna i jedność tradycji społecznych są rujnowane, niszczone, jak znikają zasady etyki, i że w efekcie prowadzi to do sytuacji, w której nie tylko rebelianci i żołnierze, ale również zwykli obywatele dopuszczają się tego rodzaju potwornych aktów na kobietach i dzieciach. Kilku posłów pytało, czy istnieje możliwość przyjęcia europejskiej dyrektywy w sprawie przemocy wobec kobiet, która zapewniłaby zapobieganie przemocy, ochronę ofiar i ściganie sprawców. Niestety, nie sądzę, aby istniały do tego podstawy prawne. Traktat lizboński daje podstawy prawne dla podjęcia pewnych działań… …szczególnie, jeśli chodzi o handel ludźmi, seksualne wykorzystywanie dzieci i dziecięcą pornografię. Traktat lizboński zawiera jasne odniesienie do tej kwestii, jednak sama Deklaracja Praw Człowieka nie stanowi podstawy prawnej do przyjęcia dyrektywy. Nadal jednak uważam, że Komisja powinna badać różne sposoby rozwiązania tego problemu, szczególnie poprzez programy ukierunkowane nie tylko na kraje rozwijające się, ale również na niektóre zagrożone grupy w naszych własnych państwach członkowskich, ponieważ również tutaj, w Unii Europejskiej, która powinna służyć światu za przykład ochrony praw człowieka i praw kobiet, te problemy wciąż mają miejsce. Mogą państwo zaufać Komisji – zarówno obecnej, jak i przyszłej – że będzie kontynuować i realizować te działania z prostej przyczyny, ponieważ wierzymy, że jest to konieczne. Nie ulega wątpliwości, co sugerował jeden z posłów, że państwa członkowskie, Komisja i Unia Europejska powinny podjąć tę inicjatywę. Uważam, że problem ten musimy mieć na uwadze na wszystkich szczeblach i na wszystkich płaszczyznach odpowiedzialności."@pl¹⁶ "Senhor Presidente, gostaria de tecer apenas alguns cometários finais, mas antes de mais, gostaria de agradecer a todos os deputados que intervieram no debate, que é de extrema importância. Esta é uma das formas mais brutais de violação dos direitos humanos e está muito disseminada, e não apenas nos países em desenvolvimento. Falamos muito do Congo, mas deveríamos falar também de outros países em desenvolvimento como, por exemplo, o Paquistão. Ontem à noite, depois de uma reunião deste Parlamento, estive a ver televisão e assisti a um programa na 24/24 sobre violência contra as mulheres no Paquistão. É horrível, simplesmente hediondo. Mas é igualmente uma realidade. Um dos senhores deputados deu aqui o exemplo de um mulher que se recusava a usar a burca. É evidente que os conflitos estão a exacerbar e a agravar a violência contra as mulheres, que a violência sexual é utilizada como arma de Guerra, que depois de algum tempo é visível que o tecido e a coesão sociais das comunidades tradicionais estão destruídos, que foram quebrados, que a ética desapareceu e que isso conduz a uma situação em que, não só os rebeldes e os soldados, mas também os cidadãos comuns cometem esse tipo de crimes terríveis contra mulheres e crianças. Foram vários os deputados que perguntaram se seria possível elaborar uma directiva europeia sobre a violência contra as mulheres que assegurasse a prevenção da violência, a protecção das vítimas e a condenação dos criminosos. Infelizmente, penso que não existe base jurídica para o fazer. Existe uma base jurídica no Tratado de Lisboa para que possam ser tomadas algumas acções específicas ... … especialmente no que diz respeito ao tráfico de seres humanos, à exploração sexual de crianças e à pornografia infantil. O Tratado de Lisboa contém uma referência clara a esta matéria, mas a Declaração do Direitos do Homem, enquanto tal, não constitui uma base jurídica para lançar uma directiva. Creio, no entanto, que a Comissão deve continuar a explorar diversas formas de atacar este problema, especialmente através de programas orientados não apenas para os países terceiros, mas também para certos grupos vulneráveis e para os nossos próprios Estados-Membros, pois também aqui, na nossa União Europeia, que deveria realmente dar um exemplo ao mundo no que respeita à protecção dos direitos humanos e dos direitos das mulheres, continuam a existir problemas. Podem contar com a Comissão – tanto a actual como com a próxima – para continuar a desenvolver esta acção, pela razão simples de que nós acreditamos que ela é necessária. A questão não reside em saber, como um de vós sugeriu, se é aos Estados-Membros, à Comissão ou à União Europeia que cumpre tomar a iniciativa. Eu penso que, em todos os níveis e todas as nossas esferas de responsabilidade, nós temos e devemos ter este problema presente no nosso espírito."@pt¹⁷ "Domnule preşedinte, am doar câteva remarci de încheiere, dar, înainte de toate, doresc să mulţumesc tuturor deputaţilor care au vorbit în cadrul dezbaterii, care este o dezbatere cu adevărat hotărâtoare. Aceasta este una dintre formele cele mai brutale de încălcare a drepturilor omului, care este foarte răspândită, nu doar în ţările în curs de dezvoltare. Vorbim mult despre Congo, dar ar trebui să vorbim şi despre alte ţări în curs de dezvoltare, precum Pakistan. Noaptea trecută, după o şedinţă în acest Parlament, m-am uitat la televizor şi pe postul 24/24 era un program despre abuzurile împotriva femeilor din Pakistan. A fost oribil, pur şi simplu oribil. Dar acesta este adevărul. Unul dintre delegaţi a dat exemplul femeii care nu a dorit să poarte burkha. Este evident faptul că conflictul se accentuează şi agravează abuzurile contra femeilor, că violenţa sexuală este utilizată ca armă de război, că după un timp vedem că eşafodajul social şi coeziunea comunităţilor tradiţionale sunt distruse, sunt rupte, că etica dispare şi că se va ajunge în situaţia în care nu doar rebelii şi soldaţii, ci şi cetăţenii obişnuiţi comit astfel de agresiuni înspăimântătoare asupra femeilor şi copiilor. Câţiva deputaţi au întrebat dacă putem avea o directivă europeană privind violenţa împotriva femeilor care să asigure prevenirea violenţei, protejarea victimelor şi pedepsirea făptaşilor. Din păcate, nu cred că există temeiul juridic pentru aceasta. Există un temei juridic în Tratatul de la Lisabona pentru anumite acţiuni specifice care pot fi întreprinse... … cu precădere în ceea ce priveşte traficul de persoane, exploatarea sexuală a copiilor şi pornografia infantilă. Există o referire clară la aceasta în Tratatul de la Lisabona, dar Declaraţia drepturilor omului nu constituie un temei juridic pe baza căruia să demarezi o directivă. Cu toate acestea, eu tot mai cred că Comisia trebuie să continue să valorifice diversele căi de abordare a problemei, în special prin programe care vizează nu doar ţările în curs de dezvoltare, ci şi anumite grupuri vulnerabile şi propriile noastre state membre, deoarece şi aici, în Uniunea noastră Europeană, care ar trebui cu adevărat să constituie un exemplu pentru întreaga lume în ceea ce priveşte protecţia drepturilor omului, mai există încă probleme. Ne putem baza pe Comisie, atât cea actuală cât şi cea viitoare, pentru a continua şi dezvolta această acţiune, pentru simplul motiv că o considerăm necesară. Nu este problemă, după cum a sugerat unul dintre dumneavoastră, legată de cine ar trebui să ia iniţiativa, statele membre, Comisia sau Uniunea Europeană. Cred că, la toate nivelurile şi în toate sferele noastre de răspundere, trebuie să avem cu adevărat în vedere această problemă."@ro¹⁸ "Vážený pán predsedajúci, mám len niekoľko záverečných poznámok, ale predovšetkým chcem poďakovať všetkým poslancom, ktorí vystúpili v tejto veľmi dôležitej rozprave. Je to jedna z najbrutálnejších foriem porušovania ľudských práv, ktorá je veľmi rozšírená, a nielen v rozvojových krajinách. Veľa hovoríme o Kongu, ale mali by sme hovoriť aj o ďalších rozvojových krajinách, napríklad o Pakistane. Včera večer po zasadnutí Parlamentu som pozeral televíziu a na kanáli 24/24 dávali program o zneužívaní žien v Pakistane. Bolo to príšerné, jednoducho príšerné. Ale je to tiež pravda. Jedna pani poslankyňa uviedla príklad ženy, ktorá nechcela nosiť šatku zakrývajúcu tvár. Je očividné, že v konfliktoch sa zneužívanie žien zhoršuje a je krutejšie, že sexuálne násilie sa používa ako vojenská zbraň, že po určitom čase vidieť, že sa ničí a narúša sociálna štruktúra a súdržnosť tradičných spoločenstiev, že sa stráca morálka a že končíte v situácii, keď tieto druhy ohavných útokov na ženy a deti nepáchajú už len vzbúrenci a vojaci, ale aj bežní občania. Niekoľko poslancov sa pýtalo, či by sme mohli mať európsku smernicu o násilí páchanom na ženách, ktorá by zabezpečila prevenciu násilia, ochranu obetí a stíhanie páchateľov. Žiaľ, nemyslím si, že na to existuje právny základ. Lisabonská zmluva poskytuje právny základ pre prijatie určitých špecifických opatrení… … najmä čo sa týka obchodovania s ľuďmi, sexuálneho vykorisťovania detí a detskej pornografie. V Lisabonskej zmluve je na to jasný odkaz, ale Deklarácia ľudských práv ako taká nie je právnym základom, z ktorého by mohla vychádzať smernica. Stále si však myslím, že Komisia musí naďalej využívať rôzne spôsoby na riešenie tohto problému, hlavne prostredníctvom programov, ktoré sa nezameriavajú len na rozvojové krajiny, ale tiež na isté zraniteľné skupiny a na naše členské štáty, pretože v našej Európskej únii, ktorá by v skutočnosti mala svetu dávať príklad, pokiaľ ide o ochranu ľudských práv a práv žien, sú stále problémy. Na Komisiu – súčasnú aj budúcu – sa môžete spoľahnúť, že bude v tejto činnosti pokračovať a ďalej ju rozvinie z jednoduchého dôvodu, pretože si myslíme, že je to nevyhnutné. Otázka však neznie tak, ako tu niekto z vás uviedol, či členské štáty, Komisia alebo Európska únia majú prevziať iniciatívu. Myslím si, že tento problém musíme mať na pamäti skutočne na všetkých úrovniach a vo všetkých oblastiach, ktoré patria do našej pôsobnosti."@sk¹⁹ "Gospod predsednik, imam samo nekaj pripomb za konec, a najprej bi se želel zahvaliti vsem poslancem, ki so se oglasili na tej razpravi, ki je zelo pomembna. Gre za eno izmed najbolj krutih oblik zlorabe človekovih pravic, ki je zelo razširjena, ne samo v državah v razvoju. Veliko govorimo o Kongu, vendar bi morali govoriti tudi o drugih državah v razvoju, kot je na primer Pakistan. Sinoči sem po seji v tem Parlamentu gledal televizijo in na programu 24/24 je bila oddaja o zlorabah žensk v Pakistanu. Bilo je grozljivo, preprosto grozljivo. A bilo je tudi res. Ena izmed poslank je navedla primer ženske, ki ni hotela nositi burke. Očitno je, da se konflikt zaostruje in da so zlorabe žensk zato še hujše, da se spolno nasilje izkorišča kot orožje v vojni, da po določenem času vidite, da sta družbeno tkivo in povezanost tradicionalnih skupnosti uničena, kršena, da je etika izginila in da na koncu ostajajo samo razmere, v katerih tovrstne strahovite napade na ženske in otroke ne izvajajo samo uporniki in vojaki, temveč tudi navadni državljani. Več poslancev je vprašalo, ali je mogoče oblikovati evropsko direktivo o nasilju nad ženskami, ki bi preprečila nasilje, zaščitila žrtve in preganjala storilce. Žal, mislim, da za to nimamo pravne podlage. Lizbonska pogodba vsebuje pravno podlago za nekatere posebne ukrepe, ki jih je mogoče sprejeti... ... predvsem v zvezi s trgovino z ljudmi, spolnim izkoriščanjem otrok in otroško pornografijo. Lizbonska pogodba vsebuje jasne navedbe o tem, vendar Deklaracija o človekovih pravicah sama po sebi ne predstavlja pravne podlage za sestavo direktive. Kljub temu sem še vedno prepričan, da mora Komisija še naprej preučevati različne načine reševanja tega problema, predvsem s programi, ki niso usmerjeni samo v države v razvoju, temveč tudi v nekatere ranljive skupine in naše države članice, kajti tudi tukaj, v naši Evropski uniji, ki bi dejansko morala dajati zgled, kar zadeva varstvo človekovih pravic in pravic žensk, imamo še vedno probleme. Lahko se zanesete, da bo Komisija – trenutna in naslednja – še naprej izvajala in razvijala ta ukrep preprosto zato, ker verjamemo, da je potreben. Ni vprašanja, kot ste omenili nekateri, ali naj države članice, Komisija ali Evropska unija sprejmejo pobudo. Mislim, da moramo ta problem imeti v mislih na vseh ravneh in na vseh naših področjih pristojnosti."@sl²⁰ "Herr talman! Jag ska bara göra några avslutande kommentarer, men först och främst vill jag tacka alla ledamöter som har deltagit i denna debatt, som är mycket viktig. Detta är en av de brutalaste formerna av brott mot mänskliga rättigheter, och den är mycket utbredd, inte bara i utvecklingsländerna. Vi talar mycket om Kongo, men vi bör också tala om andra utvecklingsländer, som till exempel Pakistan. I går kväll tittade jag på tv efter ett sammanträde här i parlamentet, på ett program på kanalen 24/24 om övergrepp på kvinnor i Pakistan. Det var fruktansvärt, helt enkelt fruktansvärt. Men så ser verkligheten ut. En av ledamöterna tog exemplet med en kvinna som inte ville bära burkha. Det är uppenbart att konflikter förvärrar övergreppen på kvinnor och gör dem allvarligare, att sexuellt våld används som ett vapen i krig, att man efter en tid märker att den sociala väven och sammanhållningen i de traditionella samhällena förstörs, bryts ned, att etiken försvinner och att till slut inte bara upprorsmän och soldater utan också vanliga medborgare gör sig skyldiga till dessa avskyvärda attacker på kvinnor och barn. Många ledamöter har frågat om vi kan ta fram ett EG-direktiv om våld mot kvinnor i syfte att förhindra våld, skydda offren och lagföra förövarna. Tyvärr tror jag inte att det finns någon rättslig grund för detta. I Lissbonfördraget finns det en rättslig grund för vissa specifika åtgärder som kan vidtas ... … särskilt i fråga om människohandel, sexuellt utnyttjande av barn och barnpornografi. Det finns klara hänvisningar till det i Lissabonfördraget, men förklaringen om mänskliga rättigheter som sådan är ingen rättslig grund som ett direktiv kan bygga på. Jag tror dock fortfarande att kommissionen måste fortsätta att undersöka olika sätt att komma till rätta med det här problemet, i synnerhet med hjälp av program som inte bara riktar sig till utvecklingsländer utan också till vissa sårbara grupper och våra egna medlemsstater, för det finns fortfarande problem också här i Europeiska unionen, som egentligen borde vara ett föredöme för världen när det gäller att värna om mänskliga rättigheter och kvinnors rättigheter. Ni kan lita på att kommissionen – både den nuvarande och den kommande – kommer att driva på och utveckla dessa åtgärder, av det enkla skälet att vi tycker att det är nödvändigt. Som någon av er sade handlar det inte om huruvida medlemsstaterna, kommissionen eller Europeiska unionen ska ta initiativet. Jag anser att vi verkligen måste ha det här problemet i åtanke på alla nivåer och på alla våra ansvarsområden."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Karel De Gucht"¹¹ "Karel De Gucht,"^{18,5,20,15,1,19,14,16,13,9,21,4} "Komisijas loceklis"¹³ "Komisijos narys"¹⁴ "Member of the Commission"¹⁵ "Member of the Commission."⁴ "Membru al Comisiei."¹⁸ "Miembro de la Comisión."²¹ "Mitglied der Kommission."⁹ "a Bizottság tagja"¹¹ "komisarz."¹⁶ "komisjoni liige"⁵ "član Komisije."²⁰ "člen Komise."¹ "člen Komisie."¹⁹
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶