Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2009-11-25-Speech-3-282"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2009-11-25"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Strategia extinderii 2009 privind ţările din Balcanii Occidentali, Islanda şi Turcia (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"ro"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20091125.21.3-282"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2009-11-25-Speech-3-283⁶
lpv:speaker	lp:Cristian Dan Preda⁶
lpv:spoken text	"Vorbim despre extindere cu referire la Balcanii de Vest, la Turcia şi la Islanda, sunt trei cazuri diferite: avem, pe de o parte ţările din Balcanii de Vest, care sunt departe de a îndeplini criteriile economice şi politice pe care Uniunea le aşteaptă. În aceste ţări, însă, opinia publică şi elitele politice sunt solidare cu obiectivul integrării şi sunt foarte optimiste în privinţa aderării. Avem, pe de altă parte, cazul Islandei, o ţară care îndeplineşte multe dintre criteriile economice şi politice, dar unde opinia publică şi elitele sunt profund divizate în privinţa acestui obiectiv al aderării. Ceea ce pare să lege doar în acest moment ţările din Balcanii de Vest şi Islanda este faptul că o criză economică profundă dă curaj pentru aderare. Pe de altă parte avem, însă, cazul Turciei, a cărei aspiraţie europeană nu este legată într-un fel sau altul de ciclul economic şi este una din ţările cu cel mai mare dinamism economic, unde există o mare dezbatere, ultima dată 45% dintre turci susţineau obiectivul acesta. Vreau să distingem aceste trei situaţii pentru că Balcanii de Vest, Islanda şi, respectiv, Turcia, sunt din perspectiva integrării, trei situaţii diferite. Pe de altă parte, este bine să tratăm aceste cazuri dincolo de o logică politică bilaterală. În opinia mea, diferendele dintre ţările membre şi ţările ce pot deveni candidate nu pot fi folosite nici de ţările membre, nici de terţi, pentru a bloca un parcurs european. Cred că meritele fiecărei ţări şi consensul public sunt singurele repere ale unui parcurs european."@ro¹⁸
lpv:spokenAs	unknown; Partidul Democrat-Liberal (2009-07-14--2013-12-08)²³ member; Delegation for relations with the Maghreb countries and the Arab Maghreb Union (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; Delegation to the EU-Moldova Parliamentary Cooperation Committee (2009-09-16--2010-01-19)²³ substitute; DROI (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; AFET (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; DEVE (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; EPP (2009-07-14--2014-06-30)²³ substitute; Delegation to the Euronest Parliamentary Assembly (2009-09-16--2014-06-30)²³
lpv:translated text	"Hovoříme o rozšíření v souvislosti se západním Balkánem, Islandem a Tureckem, což jsou tři velmi různé případy. Za prvé, na západním Balkáně mámě země, které ani zdaleka nesplňují hospodářská a politická kritéria, jak Evropská unie očekává. Veřejné mínění v těchto zemích a jejich političtí představitelé však cíl integrace podporují a jsou, pokud jde o přistoupení k EU, přehnaně optimističtí. Druhý případ, který zde máme, je Island, země, která splňuje mnoho hospodářských a politických kritérií, ale kde veřejné mínění a jeho představitelé jsou názorově hluboce rozděleni, pokud jde o tento cíl, členství v EU. To, co země západního Balkánu a Island, jak se zdá, alespoň v této chvíli spojuje, je skutečnost, že odvahu ke vstupu jim dodává hluboká hospodářská krize. Nakonec zde však máme Turecko, jehož evropské aspirace nijak nesouvisejí s hospodářským cyklem. Je to jedna ze zemí s největší dynamikou hospodářtví, kde nyní probíhá velká diskuse. Tento cíl zcela nedávno podporovalo 45 % Turků. Chci, abychom mezi těmito třemi situacemi rozlišovali, protože západní Balkán, Island a Turecko z hlediska integrace představují tři různé scénáře. Na druhé straně je také dobrou myšlenkou, abychom se v přístupu k těmto zemím neřídili logikou dvoustranné politiky. Podle mého názoru rozdílů mezi členskými státy a případnými kandidátskými zeměmi nesmí být členskými státy nebo třetími zeměmi využíváno k tomu, aby se zablokovala cesta k evropské integraci. Domnívám se, že výsledky dosažené každou z těchto zemí a veřejný konsenzus jsou jedinými měřítky pro vytyčení cesty k evropské integraci."@cs¹ "Fru formand! Vi taler om udvidelse af EU i forhold til Vestbalkan, Island og Tyrkiet, som er meget forskellige tilfælde. For det første er der landene i Vestbalkan, som langt fra opfylder de økonomiske og politiske kriterier, som EU forventer. Imidlertid støtter den offentlige opinion og de politiske ledere i disse lande integrationsmålsætningen og er meget optimistiske med hensyn til tiltrædelse. For det andet er der Island, som opfylder mange af de økonomiske og politiske kriterier, men hvor den offentlige opinion og de politiske ledere er meget splittet omkring tiltrædelsen af EU. Det, der tilsyneladende forbinder landene i Vestbalkan og Island lige nu, er den omstændighed, at den store økonomiske krise giver dem modet til at tiltræde EU. Endelig er der Tyrkiet, hvis ønsker om tiltrædelse af EU ikke er forbundet med nogen form for økonomisk cyklus. Det er et af de lande, som har de mest dynamiske økonomiske aktiviteter, og hvor der er stor debat om tiltrædelsen. Indtil for nylig støttede 45 % af den tyrkiske befolkning denne målsætning. Jeg ønsker, at vi skal differentiere mellem disse tre tilfælde, idet Vestbalkan, Island og Tyrkiet repræsenterer tre forskellige scenarier ud fra et integrationsperspektiv. På den anden side er det også en god idé at undlade at håndtere disse situationer med bilateral politisk logik. Forskellene mellem medlemsstaterne og de potentielle kandidatlande kan efter min opfattelse ikke anvendes af medlemsstater eller tredjelande til at blokere for skridt i retning af europæisk integration. Hvert lands kvalifikationer og offentlige konsensus er efter min mening blot kriterier til fastlæggelse af de skridt, der skal tages i retning af europæisk integration."@da² "Wir reden über die Erweiterung in Relation zum westlichen Balkan, zu Island und der Türkei, wobei es sich um drei ganz verschiedene Fälle handelt. Zunächst haben wir die Länder des westlichen Balkans, die weit davon entfernt sind, die von der Europäischen Union erwarteten ökonomischen und politischen Kriterien zu erfüllen. In diesen Ländern unterstützen die öffentliche Meinung und die politischen Führer jedoch das Ziel der Integration und sind äußerst optimistisch über einen Beitritt. Der zweite Fall, den wir haben, ist Island, ein Land, das viele der ökonomischen und politischen Kriterien erfüllt, in dem die öffentliche Meinung und die Führer hingegen hinsichtlich des Ziels - dem EU-Beitritt - sehr geteilter Meinung sind. Was die Staaten des westlichen Balkans und Island derzeit zu verbinden scheint, ist die Tatsache, dass die tiefgreifende Wirtschaftskrise ihnen den Mut zum Beitritt gibt. Und schließlich haben wir die Türkei, deren europäischen Aspirationen nicht mit einem Wirtschaftszyklus zusammenhängen. Sie ist eines der Länder mit der dynamischsten Wirtschaftsaktivität, in dem eine heiße Debatte stattfindet. Erst kürzlich haben 45 % der Türken dieses Ziel unterstützt. Ich möchte zwischen diesen drei Situationen unterscheiden, da der westliche Balkan, Island und die Türkei aus der Integrationsperspektive drei verschiedene Szenarien darstellen. Andererseits ist es aber für uns auch eine gute Idee, diese Fälle nicht gemäß der bilateralen Politiklogik abzuhandeln. Meiner Ansicht nach können die Unterschiede zwischen den Mitgliedstaaten und den möglichen Bewerberländern nicht von Mitgliedstaaten oder Drittländern verwendet werden, um einen Weg zur europäischen Integration zu versperren. Meiner Ansicht nach sind die Leistungen eines jeden Landes und der öffentliche Konsens die einzigen Messlatten für die Ermittlung eines Weges zur europäischen Integration."@de⁹ "Μιλάμε για διεύρυνση όσον αφορά τα δυτικά Βαλκάνια, την Ισλανδία και την Τουρκία, που συνιστούν τρεις πολύ διαφορετικές περιπτώσεις. Πρώτον, έχουμε τις χώρες των δυτικών Βαλκανίων, που απέχουν πολύ από την εκπλήρωση των οικονομικών και πολιτικών κριτηρίων που προσδοκά η Ευρωπαϊκή Ένωση. Εντούτοις, στις χώρες αυτές, η κοινή γνώμη και οι πολιτικοί ηγέτες υποστηρίζουν τον στόχο της ολοκλήρωσης και είναι εξαιρετικά αισιόδοξοι όσον αφορά την ένταξη. Η δεύτερη περίπτωση είναι η Ισλανδία, μια χώρα που πληροί πολλά από τα οικονομικά και πολιτικά κριτήρια, αλλά όπου η κοινή γνώμη και οι ηγέτες της είναι βαθιά διχασμένοι όσον αφορά τον στόχο της ένταξης στην ΕΕ. Ο συνδετικός κρίκος μεταξύ των δυτικών Βαλκανίων και της Ισλανδίας, προς στιγμήν μόνο, φαίνεται να είναι το γεγονός ότι η βαθιά οικονομική κρίση ενθαρρύνει τις χώρες να προσχωρήσουν στην ΕΕ. Τέλος, όμως, έχουμε την Τουρκία, οι ευρωπαϊκές φιλοδοξίες της οποίας δεν συνδέονται με κανέναν οικονομικό κύκλο. Είναι μία από τις χώρες με τη δυναμικότερη οικονομική δραστηριότητα όπου επικρατεί εκτενής διάλογος. Πολύ πρόσφατα, το 45% των Τούρκων υποστήριξε αυτόν τον στόχο. Θέλω να διαφοροποιηθούμε μεταξύ των τριών αυτών καταστάσεων, διότι τα δυτικά Βαλκάνια, η Ισλανδία και η Τουρκία παρουσιάζουν τρία διαφορετικά σενάρια από μια προοπτική ολοκλήρωσης. Αφετέρου, είναι καλή ιδέα, επίσης, να μην ασχοληθούμε με αυτές τις περιπτώσεις σύμφωνα με τη διμερή πολιτική λογική. Κατά την άποψή μου, οι διαφορές μεταξύ των κρατών μελών και των δυνητικά υποψήφιων χωρών δεν μπορούν να χρησιμοποιηθούν από τα κράτη μέλη ή από τρίτες χώρες για να κλείσουν τον δρόμο για την ευρωπαϊκή ολοκλήρωση. Πιστεύω ότι τα επιτεύγματα κάθε χώρας και η δημόσια συναίνεση είναι τα μοναδικά σημεία αναφοράς για τον προσδιορισμό της πορείας προς την ευρωπαϊκή ολοκλήρωση."@el¹⁰ "We are talking about enlargement in relation to the western Balkans, Iceland and Turkey, which are three very different cases. Firstly, we have the countries in the western Balkans, which are far from meeting the economic and political criteria expected by the European Union. However, in these countries, public opinion and political leaders support the objective of integration and are extremely optimistic about accession. The second case we have is Iceland, a country which meets many of the economic and political criteria, but where public opinion and its leaders are deeply divided about this objective of joining the EU. What seems to link the western Balkan countries and Iceland, only at the moment, is the fact that the deep economic crisis is giving them the courage to join. However, lastly, we have Turkey, whose European aspirations are not linked to any kind of economic cycle. It is one of the countries with the most dynamic economic activity where a great debate is going on. Very recently, 45% of Turks supported this objective. I want us to differentiate between these three situations because the western Balkans, Iceland and Turkey present three different scenarios from an integration perspective. On the other hand, it is also a good idea for us not to deal with these cases according to bilateral policy logic. In my view, the differences between Member States and the prospective candidate countries cannot be used by Member States or third countries to block a path to European integration. I believe that the merits of each country and public consensus are the only benchmarks for determining a path towards European integration."@en⁴ "Estamos hablando de la ampliación con relación a los Balcanes occidentales, Islandia y Turquía, que son tres casos muy diferentes. En primer lugar, tenemos los países de los Balcanes occidentales, que distan de cumplir los criterios económicos y políticos requeridos por la Unión Europea. Sin embargo, en estos países, la opinión pública y los dirigentes políticos apoyan el objetivo de la integración y se muestran sumamente optimistas sobre la adhesión. El segundo caso que nos ocupa es Islandia, un país que cumple muchos de los criterios económicos y políticos, pero en el que la opinión pública y sus dirigentes están profundamente divididos con respecto a este objetivo de adhesión a la UE. Lo que parece vincular a los países de los Balcanes occidentales e Islandia, sólo por el momento, es el hecho de que la profunda crisis económica los está animando a la adhesión. Sin embargo, por último, tenemos a Turquía, cuyas aspiraciones europeas no están relacionadas con ningún tipo de ciclo económico. Es uno de los países con la actividad económica más dinámica donde se está manteniendo un gran debate. Muy recientemente, el 45 % de los turcos apoyaron este objetivo. Deseo que diferenciemos entre estas tres situaciones porque los Balcanes occidentales, Islandia y Turquía presentan tres panoramas diferentes desde la perspectiva de la integración. Por otra parte, también es una buena idea que no abordemos estos casos con arreglo a una lógica de política bilateral. A mi juicio, las diferencias entre los Estados miembros y los posibles países candidatos no las pueden utilizar los Estados miembros o terceros países para bloquear el camino hacia la integración europea. Creo que los méritos de cada país y el consenso público son los únicos parámetros para determinar el camino hacia la integración europea."@es²¹ "Me räägime laienemisest seoses Lääne-Balkani riikide, Islandi ja Türgiga, mis kujutavad endast kolme väga erinevat juhtumit. Lääne-Balkani riigid on kaugel vastavusest neile majanduslikele ja poliitilistele kriteeriumidele, mille täitmist Euroopa Liit eeldab. Nende riikide avalik arvamus ja poliitilised liidrid aga toetavad integreerumise eesmärki ja on ühinemise suhtes erakordselt optimistlikult meelestatud. Island vastab mitmetele majanduslikele ja poliitilistele kriteeriumidele, kuid Islandi üldsus ja juhid on Euroopa Liiduga ühinemise eesmärgi suhtes väga erinevatel arvamustel. Lääne-Balkani riike ja Islandit tundub praegusel hetkel ühendavat see, et sügav majanduskriis annab neile julgust Euroopa Liiduga ühineda. Samas ei ole Türgi Euroopa-suunalised püüdlused seotud mingi majandustsükliga. See on üks neid riike, kus selle tähtsa arutelu ajal toimub väga hoogne majandustegevus. Alles hiljuti toetas ühinemiseesmärki 45% türklastest. Ma tahan, et me teeksime vahet nendel kolmel olukorral, sest Lääne-Balkani riikide, Islandi ja Türgi puhul on integreerimise mõttes tegemist kolme eri stsenaariumiga. Teisalt oleks hea, kui me ei käsitaks neid juhtumeid kahepoolse poliitika loogika järgi. Minu arvates ei või liikmesriigid või kolmandad riigid kasutada olemasolevate liikmesriikide ja tulevaste kandidaatriikide erinevusi selleks, et tõkestada Euroopaga lõimumise teed. Ma leian, et tee Euroopaga lõimumise poole määravad ära üksnes iga riigi saavutatud tulemused ja üldsuse üksmeel."@et⁵ "Puhumme laajentumisesta Länsi-Balkanin, Islannin ja Turkin yhteydessä, jotka ovat kolme hyvin erilaista tapausta. Meillä on ensinnäkin Länsi-Balkanin valtiot, jotka eivät ole läheskään täyttäneet Euroopan unionin edellyttämiä taloudellisia ja poliittisia kriteerejä. Näiden maiden yleinen mielipide ja poliittiset johtajat kannattavat kuitenkin yhdentymistavoitetta ja ovat erittäin optimistisia liittymisen suhteen. Toisena tapauksena meillä on Islanti, joka täyttää monet taloudellisista ja poliittisista kriteereistä mutta jonka yleinen mielipide ja johtajat ovat hyvin erimielisiä tavoitteesta liittyä EU:n jäseneksi. Se, mikä tällä hetkellä näyttää yhdistävän Länsi-Balkanin valtioita ja Islantia, on syvän talouskriisin antama rohkeus liittyä EU:hun. Viimeisenä on Turkki, jonka pyrkimykset Euroopan unionin jäseneksi eivät ole yhteydessä mihinkään taloussuhdanteeseen. Turkki on yksi taloustoiminnaltaan dynaamisimmista valtioista, ja siellä käydään vilkasta keskustelua. Aivan äskettäin 45 prosenttia turkkilaisista kannatti tätä tavoitetta. Haluan, että pidämme nämä kolme tilannetta erillään, koska Länsi-Balkan, Islanti ja Turkki muodostavat yhdentymisen näkökulmasta kolme eri tilannetta. Toisaalta on myös hyvä ajatus olla käsittelemättä näitä tapauksia kahdenvälisen politiikan logiikan mukaisesti. Minun mielestäni jäsenvaltiot tai kolmannet maat eivät saa käyttää jäsenvaltioiden ja mahdollisten ehdokasvaltioiden eroja tukkiakseen tien kohti Euroopan yhdentymistä. Katson, että kunkin valtion ansiot ja yleinen yksimielisyys ovat ainoat vertailuarvot, joiden perusteella tie kohti Euroopan yhdentymistä voidaan määrittää."@fi⁷ "Nous débattons de l’élargissement en ce qui concerne les Balkans occidentaux, l’Islande et la Turquie, à savoir trois cas très différents. Premièrement, les pays qui se trouvent dans les Balkans occidentaux sont loin de réunir les critères économiques et politiques imposés par l’Union européenne. Dans ces pays toutefois, l’opinion publique et les dirigeants politiques soutiennent l’objectif d’intégration et sont extrêmement optimistes quant à l’adhésion. Vient ensuite l’Islande, un pays qui remplit bon nombre des critères économiques et politiques, mais où l’opinion publique et les dirigeants sont profondément divisés quant à cet objectif de rejoindre l’UE. Ce qui semble relier les pays des Balkans occidentaux et l’Islande, pour l’instant seulement, c’est le fait que la profonde crise économique leur donne le courage d’adhérer. Enfin, nous avons la Turquie, dont les aspirations européennes ne sont liées à aucune sorte de cycle économique. Elle fait partie de ces pays qui ont une activité économique des plus dynamiques et où un grand débat se déroule. Tout récemment, 45 % des Turcs étaient favorables à cet objectif. Je veux que nous établissions une distinction entre ces trois situations, parce que les Balkans occidentaux, l’Islande et la Turquie présentent trois scénarios différents du point de vue de l’intégration. Par ailleurs, c’est aussi une bonne idée de traiter ces cas selon une logique de politique bilatérale. Selon moi, les différences qui séparent les États membres et les candidats éventuels ne peuvent être utilisées pour bloquer la voie vers l’intégration européenne. Je pense que les mérites de chaque pays et le consensus public sont les seuls critères pour déterminer une voie vers l’intégration européenne."@fr⁸ "). A Nyugat-Balkánnal, Izlanddal és Törökországgal kapcsolatos bővítésről beszélünk, ami három nagyon különböző eset. Először is, itt vannak a nyugat-balkáni országok, amelyek távolról sem felelnek meg az Európai Unió által elvárt gazdasági és politikai kritériumoknak. Ugyanakkor ezen országokban a közvélemény és a politikai vezetők is támogatják az integrációs célkitűzést és rendkívül optimisták a csatlakozást illetően. A második esetünk Izland, egy olyan ország, amely sok gazdasági és politikai kritériumnak is megfelel, de az unióhoz való csatlakozás célkitűzését illetően a közvélemény és az ország vezetői is erősen megosztottak. Úgy tűnik, hogy az egyetlen, ami összeköti a nyugat-balkáni országokat és Izlandot, de csak pillanatnyilag, az az a tény, hogy a súlyos gazdasági válság bátorítja őket a csatlakozásra. Ugyanakkor utolsóként itt van Törökország, amelynek európai törekvései semmilyen gazdasági ciklushoz sem köthetőek. Ez az egyik legdinamikusabb gazdasági tevékenységgel rendelkező ország, ahol hatalmas vita folyik. A közelmúltban a törökök 45%-a támogatta ezt a célkitűzést. Különbséget akarok tenni e három helyzet között, mivel a Nyugat-Balkán, Izland és Törökország integrációs szempontból három különböző forgatókönyvet jelent. Másrészről az is jó gondolat, ha ezekkel az esetekkel ne a kétoldalú politika logikája szerint foglalkozzunk. Véleményem szerint a tagállamok és a leendő tagjelölt országok közötti különbségeket sem a tagállamok, sem harmadik országok nem használhatják fel arra, hogy akadályt gördítsenek az európai integráció útjába. Hiszem, hogy kizárólag az egyes országok érdemei és a közvélemény konszenzusa jelenthetik azokat a referenciaértékeket, amelyek kijelölik az európai integráció felé vezető utat."@hu¹¹ "Stiamo parlando dell’allargamento ai Balcani occidentali, all’Islanda e alla Turchia, che sono casi molto diversi. Innanzi tutto, nei Balcani occidentali si sono paesi che non soddisfano le condizioni economiche e politiche previste dall’Unione europea. Tuttavia, l’opinione pubblica e i leader politici di quei paesi sostengono l’obiettivo dell’integrazione europea e sono molto ottimisti circa l’ingresso nell’UE. In secondo luogo, abbiamo l’Islanda, un paese che soddisfa diverse condizioni economiche e politiche, in cui, però, l’opinione pubblica e la classe dirigente sono profondamente divise circa l’obiettivo di entrare nell’UE. L’aspetto che, al momento, sembra accomunare i paesi dei Balcani occidentali e l’Islanda è il fatto che la grave crisi economica dà loro il coraggio di entrare nell’UE. Infine c’è la Turchia, le cui aspirazioni europee non sono legate ad alcun ciclo economico. E’ uno dei paesi dall’economia più dinamica, dove è in atto un ampio dibattito. Di recente, il 45 per cento dei turchi ha dichiarato di sostenere questo obiettivo. Vorrei che si precisassero le differenze tra queste tre situazioni, perché i Balcani occidentali, l’Islanda e la Turchia presentano tre scenari diversi dal punto di vista dell’integrazione. D’altro canto, è anche una buona idea non trattare questi casi secondo logiche politiche bilaterali. A mio avviso, le differenze tra gli Stati membri e i futuri paesi candidati non possono essere utilizzate dagli Stati membri o dai paesi terzi per fermare il cammino dell’integrazione europea. Credo che i meriti di ogni paese e il consenso dell’opinione pubblica siano soltanto degli indicatori per tracciare un cammino verso l’integrazione europea."@it¹² "Kalbame apie plėtrą, susijusią su Vakarų Balkanų valstybėmis, Islandija ir Turkija, tačiau tai yra trys labai skirtingi atvejai. Pirma, yra Vakarų Balkanų valstybės, kurios toli gražu neatitinka Europos Sąjungos reikalaujamų ekonominių ir politinių kriterijų. Tačiau šių šalių plačioji visuomenė ir politiniai lyderiai palaiko integracijos tikslą ir stojimo atžvilgiu yra nusiteikę itin optimistiškai. Antras mūsų turimas atvejis yra Islandija – šalis, kuri atitinka daugelį ekonominių ir politinių kriterijų, tačiau plačioji visuomenė ir jos lyderiai dėl šio tikslo stoti į ES yra labai susiskaldę. Vakarų Balkanų valstybes ir Islandiją – tik šiuo metu – sieja tai, kad gili ekonomikos krizė suteikia jiems drąsos stoti. Tačiau galiausiai yra Turkija, kurios siekiai įstoti į Europą nesusiję su jokiu ekonomikos ciklu. Ji yra viena iš dinamiškiausios ekonominės veiklos šalių, kurioje vyksta didelės diskusijos. Visai neseniai 45 proc. turkų palaikė šį tikslą. Noriu, kad skirtume šiuos tris atvejus, nes integracijos požiūriu Vakarų Balkanų valstybės, Islandija ir Turkija yra trys labai skirtingi scenarijai. Kita vertus, taip pat puiki mintis mums nenagrinėti šių atvejų pagal dvišalės politikos logiką. Mano nuomone, valstybės narės arba trečiosios šalys negali naudotis valstybių narių ir perspektyvių šalių kandidačių skirtumais, kad blokuotų kelią į Europos integraciją. Manau, kad kiekvienos šalies nuopelnai ir visuomenės sutarimas – vienintelės gairės krypčiai į Europos integraciją nustatyti."@lt¹⁴ "Mēs runājam par paplašināšanos saistībā ar Rietumbalkāniem, Īslandi un Turciju, kas ir trīs ļoti atšķirīgi gadījumi. Pirmkārt, Rietumbalkānos ir valstis, kuras ne tuvu nav izpildījušas tos ekonomiskos un politiskos kritērijus, ko sagaida Eiropas Savienība. Taču šajās valstīs sabiedrības viedoklis un politiskie līderi pauž atbalstu integrācijas mērķim, un ir ļoti optimistiski noskaņoti attiecībā uz pievienošanos. Otrais gadījums ir Īslande, valsts, kura atbilst daudziem ekonomiskajiem un politiskajiem kritērijiem, bet sabiedrības viedoklis un tās līderu viedoklis par mērķi pievienoties ES ļoti atšķiras. Pašlaik, šķiet, vienīgais, kas vieno Rietumbalkānu valstis un Īslandi ir tas, ka dziļā ekonomikas krīze tām dod drosmi pievienoties. Tomēr, visbeidzot, ir Turcija, kuras tiekšanās uz Eiropu nav saistīta ar jebkāda veida ekonomisko ciklu. Tā ir viena no valstīm ar visdinamiskāko ekonomisko darbību, kurā notiek plašas debates. Pavisam nesen 45 % turku atbalstīja šo mērķi. Es gribu nodalīt šīs trīs situācijas, jo Rietumbalkāni, Īslande un Turcija, raugoties no integrācijas perspektīvas, pārstāv trīs dažādus scenārijus. No otras puses, mums būtu vērts arī nerisināt šīs situācijas saskaņā ar divpusējās politikas loģiku. Manuprāt, dalībvalstis vai trešās valstis nedrīkst izmantot atšķirības starp dalībvalstīm un potenciālajām kandidātvalstīm, lai bloķētu ceļu uz integrāciju Eiropā. Es uzskatu, ka katras valsts nopelni un sabiedrības vienprātība ir vienīgie kritēriji, lai noteiktu ceļu uz integrāciju Eiropā."@lv¹³ "Vorbim despre extindere cu referire la Balcanii de Vest, la Turcia şi la Islanda, sunt trei cazuri diferite: avem, pe de o parte ţările din Balcanii de Vest, care sunt departe de a îndeplini criteriile economice şi politice pe care Uniunea le aşteaptă. În aceste ţări, însă, opinia publică şi elitele politice sunt solidare cu obiectivul integrării şi sunt foarte optimiste în privinţa aderării. Avem, pe de altă parte, cazul Islandei, o ţară care îndeplineşte multe dintre criteriile economice şi politice, dar unde opinia publică şi elitele sunt profund divizate în privinţa acestui obiectiv al aderării. Ceea ce pare să lege doar în acest moment ţările din Balcanii de Vest şi Islanda este faptul că o criză economică profundă dă curaj pentru aderare. Pe de altă parte avem, însă, cazul Turciei, a cărei aspiraţie europeană nu este legată într-un fel sau altul de ciclul economic şi este una din ţările cu cel mai mare dinamism economic, unde există o mare dezbatere, ultima dată 45% dintre turci susţineau obiectivul acesta. Vreau să distingem aceste trei situaţii pentru că Balcanii de Vest, Islanda şi, respectiv, Turcia, sunt din perspectiva integrării, trei situaţii diferite. Pe de altă parte, este bine să tratăm aceste cazuri dincolo de o logică politică bilaterală. În opinia mea, diferendele dintre ţările membre şi ţările ce pot deveni candidate nu pot fi folosite nici de ţările membre, nici de terţi, pentru a bloca un parcurs european. Cred că meritele fiecărei ţări şi consensul public sunt singurele repere ale unui parcurs european."@mt¹⁵ "De discussie over de uitbreiding betreft de Westelijke Balkan, IJsland en Turkije, drie zeer van elkaar verschillende gevallen. In de eerste plaats hebben we de landen op de Westelijke Balkan. Deze zijn ver verwijderd van de economische en politieke criteria die de Europese Unie verwacht. Echter, de publieke opinie en de politieke leiders steunen de doelstelling van integratie en zijn zeer optimistisch over toetreding. Het tweede geval is IJsland, een land dat voldoet aan vele van de economische en politieke criteria, maar waar de publieke opinie en de opinieleiders diep verdeeld zijn over toetreding tot de EU. De band tussen de Westelijke Balkan en IJsland lijkt op dit moment alleen de diepe economische crisis te zijn. Die geeft hen de moed om toe te treden. De Europese aspiraties van Turkije, tot slot, zijn niet gerelateerd aan een economische cyclus. Het is een land met een van de meest dynamische economieën, waar een groot debat wordt gevoerd. Zeer onlangs steunde 45 procent van de Turken deze doelstelling. Wij moeten verschil maken tussen deze drie situaties, want de Westelijke Balkan, IJsland en Turkije hebben vanuit integratieperspectief gezien drie verschillende scenario's. Aan de andere kant zou het een goed idee zijn om deze gevallen niet te behandelen vanuit de logica van bilateraal beleid. Naar mijn mening mogen de verschillen tussen lidstaten en toekomstige kandidaat-landen niet door lidstaten of derde landen worden gebruikt om het pad naar Europese integratie te blokkeren. Ik ben van mening dat de verdienste van ieder land en de publieke consensus de enige maatstaven moeten zijn voor het bepalen van een pad naar Europese integratie."@nl³ "Mówimy o rozszerzeniu w odniesieniu do Bałkanów Zachodnich, Islandii i Turcji, które stanowią trzy bardzo odmienne przypadki. Po pierwsze, mamy kraje na Bałkanach Zachodnich, którym daleko do spełnienia kryteriów gospodarczych i politycznych wymaganych przez Unię Europejską. Opinia publiczna i przywódcy polityczni w tych krajach popierają jednak cel integracji i wykazują ogromny optymizm w kwestii przystąpienia. Innym przypadkiem jest Islandia, kraj, który spełnia wiele kryteriów gospodarczych i politycznych, ale gdzie opinia publiczna i jej przywódcy są głęboko podzieleni, jeśli chodzi o cel przystąpienia do UE. To co wydaje się łączyć, ale tylko w tej chwili, Bałkany Zachodnie i Islandię to fakt, że do przystąpienia do UE zachęca ich poważny kryzys gospodarczy. I w końcu mamy Turcję, której aspiracje europejskie nie są związane z jakimkolwiek cyklem gospodarczym. Jest to jeden z krajów o najbardziej dynamicznej gospodarce, gdzie odbywa się wielka debata. Bardzo niedawno 45 % Turków popierało ten cel. Chcę, abyśmy rozróżnili te trzy sytuacje, ponieważ Bałkany Zachodnie, Islandia i Turcja to trzy różne scenariusze z punktu widzenia integracji. Z drugiej strony, również dobrym pomysłem jest, abyśmy nie traktowali tych trzech przypadków według logiki polityki dwustronnej. Moim zdaniem państwa członkowskie czy państwa trzecie nie mogą wykorzystywać różnic między państwami członkowskimi oraz ewentualnymi krajami kandydującymi w celu blokowania drogi do integracji europejskiej. Uważam, że zasługi każdego kraju oraz konsensus publiczny to jedyne punkty odniesienia służące wytyczeniu drogi do integracji europejskiej."@pl¹⁶ "Estamos a falar do alargamento aos Balcãs Ocidentais, à Islândia e à Turquia, que são três casos muito diferentes. Em primeiro lugar temos os países dos Balcãs Ocidentais, que estão longe de cumprirem os critérios económicos e políticos que a União Europeia espera que cumpram. Nestes países, contudo, a opinião pública e os líderes políticos apoiam o objectivo da integração e estão extremamente optimistas em relação à adesão. O segundo caso é o da Islândia, um país que cumpre muitos dos critérios económicos e políticos, mas em que a opinião pública e os seus líderes estão profundamente divididos quanto ao objectivo da adesão à UE. A única coisa que de momento parece ligar os países dos Balcãs Ocidentais e a Islândia é o facto de a profunda crise económica agir como incentivo à adesão. Por último temos a Turquia, cujas aspirações europeias não estão ligadas a nenhum tipo de ciclo económico e que é um dos países com maior dinamismo na actividade económica onde está em curso um grande debate. Ainda muito recentemente 45% dos turcos apoiavam este objectivo. Quero que façamos uma distinção entre estas três situações porque os Balcãs Ocidentais, a Islândia e a Turquia constituem três cenários muito diferentes do ponto de vista da integração. Por outro lado, também é uma boa ideia não lidarmos com estes casos segundo a lógica da política bilateral. Em meu entender, as diferenças entre Estados-Membros e países eventualmente candidatos à adesão não podem servir para Estados-Membros ou países terceiros bloquearem o caminho para a integração europeia. Acredito que os méritos de cada país e o consenso público são os únicos padrões de referência para se determinar um caminho para a integração europeia."@pt¹⁷ "O rozširovaní rozprávame v súvislosti s krajinami západného Balkánu, Islandom a Tureckom, čo sú tri veľmi rozdielne prípady. Najprv sú tu krajiny západného Balkánu, ktoré vôbec nespĺňajú hospodárske a politické kritériá stanovené Európskou úniou. V týchto krajinách však verejná mienka a politickí vedúci predstavitelia podporujú cieľ integrácie a v súvislosti s pristúpením sú mimoriadne optimistickí. Druhým prípadom je Island, krajina, ktorá spĺňa mnohé hospodárske a politické kritériá, ale kde verejná mienka a vedúci predstavitelia krajiny sú v otázke cieľa pripojenia k EÚ zásadne rozdelení. Zdá sa, že krajiny západného Balkánu a Island spája, aspoň v súčasnosti, skutočnosť, že odvahu pripojiť sa im dodáva hlboká hospodárska kríza. Napokon však máme prípad Turecka, ktorého európske ambície nesúvisia so žiadnym druhom hospodárskeho cyklu. Je to jedna z krajín s najdynamickejšou hospodárskou činnosťou, v ktorej prebieha veľká diskusia. Podľa posledného prieskumu podporuje uvedený cieľ 45 % Turkov. Bol by som rád, keby sme rozlišovali medzi troma uvedenými situáciami, pretože krajiny západného Balkánu, Island a Turecko predstavujú z hľadiska integrácie tri rozdielne scenáre. Na druhej strane je pre nás dobré, ak sa týmito prípadmi nebudeme zaoberať podľa logiky dvojstrannej politiky. Podľa môjho názoru, členské štáty alebo tretie krajiny nemôžu využívať rozdiely medzi členskými krajinami a prípadnými kandidátskymi krajinami na blokovanie cesty k európskej integrácii. Som presvedčený, že zásluhy každej krajiny a verejný konsenzus sú jediné referenčné kritériá na vymedzenie cesty smerom k európskej integrácii."@sk¹⁹ "Govorimo o širitvi na zahodni Balkan, Islandijo in Turčijo, kar so trije zelo različni primeri. Prvič, na zahodnem Balkanu imamo države, ki še zdaleč ne izpolnjujejo gospodarskih in političnih meril, ki jih pričakuje Evropska unija. Vendar pa v teh državah javnost in politični voditelji podpirajo cilj vključevanja in so izredno optimistični glede pristopa. Drugi primer je Islandija, država, ki izpolnjuje številna gospodarska in politična merila, vendar so javnost in njeni voditelji močno deljenih mnenj glede te pridružitve EU. Kar nekako povezuje države zahodnega Balkana in Islandijo, vendar samo v tem trenutku, je dejstvo, da jim je huda gospodarska kriza vlila pogum, da se pridružijo. Nazadnje pa imamo še Turčijo, katere evropske težnje niso povezane z nikakršnimi gospodarskimi ciklusi. Gre za državo z najbolj dinamično gospodarsko dejavnostjo, kjer poteka velika razprava. Še nedavno je ta cilj podpiralo 45 % Turkov. Želel bi, da bi razlikovali med temi tremi vrstami razmer, kajti zahodni Balkan, Islandija in Turčija predstavljajo z vidika povezovanja tri različne scenarije. Na drugi strani bi bilo zelo dobro, če teh primerov ne bi obravnavali na podlagi dvostranske politične logike. Po mojem mnenju države članice ali tretje države ne smejo izkoriščati razlik med državami članicami in potencialnimi državami kandidatkami, da bi blokirale pot od evropskega povezovanja. Mislim, da so zasluge vsake države in soglasje javnosti edina merila za določitev poti, ki vodi k evropskemu povezovanju."@sl²⁰ "Vi talar om utvidgning när det gäller länderna på västra Balkan, Island och Turkiet, vilket är tre mycket olika fall. För det första har vi länderna på västra Balkan som långt ifrån uppfyller de ekonomiska och politiska kriterier som EU förväntar sig. I dessa länder stöder emellertid den allmänna opinionen och de politiska ledarna integration och de är oerhört optimistiska om anslutningen. Vårt andra fall är Island, ett land som uppfyller många av de ekonomiska och politiska kriterierna, men där den allmänna opinionen och ledarna är mycket oeniga om målet att gå med i EU. Det som endast för närvarande ser ut att förena länderna på västra Balkan och Island är att den djupa ekonomiska krisen ger dem modet att gå med. Slutligen har vi dock Turkiet, vars EU-förväntningar inte är kopplade till någon form av ekonomisk konjunkturcykel. Det är ett av de länder som har den mest dynamiska ekonomiska aktiviteten och där en stor diskussion pågår. Nyligen gav 45 procent av turkarna sitt stöd till detta mål. Jag vill att vi ska göra åtskillnad mellan dessa tre situationer eftersom länderna på västra Balkan, Island och Turkiet utgör tre olika scenarier ur integrationsperspektiv. Det är också en god idé att inte hantera de olika fallen enligt en bilateral politisk logik. Enligt min mening får skillnaderna mellan medlemsstaterna och de eventuella kandidatländerna inte användas av medlemsstaterna eller tredjeländer som skäl för att blockera en väg till europeisk integration. Jag anser att varje lands egna meriter och allmänhetens samtycke är de enda riktmärkena för att bestämma vägen mot europeisk integration."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"Cristian Dan Preda (PPE ). -"^18,15
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶