Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2009-11-25-Speech-3-038"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech⁶
dcterms:Date	"2009-11-25"^^xsd:date⁶
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Pregătirea Consiliului European din 10 şi 11 decembrie 2009 (dezbatere)⁶
dcterms:Language	"el"^^xsd:language⁶
lpv:document identification number	"en.20091125.6.3-038"⁶
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2009-11-25-Speech-3-039⁶
lpv:speaker	lp:Marietta Giannakou⁶
lpv:spoken text	"Κύριε Πρόεδρε, είναι σημαντικό ότι επιτέλους η Συνθήκη της Λισαβόνας έχει τεθεί εν ισχύι. Βέβαια οι Ευρωπαίοι πολίτες παρακολούθησαν επί μια δεκαετία την Ευρωπαϊκή Ένωση να μην μπορεί να βρει τους θεσμικούς τρόπους να λειτουργήσει ουσιαστικά μετά από τη διεύρυνση που έγινε με την ένταξη των δώδεκα νέων κρατών. Σήμερα όμως βρισκόμαστε σε μια νέα πραγματικότητα. Υπάρχει Πρόεδρος του Συμβουλίου και όλοι μας διαβεβαιώνουν ότι είναι πρόσωπο που θα επιδιώξει τη συναίνεση και τις συμφωνίες και υπάρχει Ύπατος Εκπρόσωπος για την Εξωτερική Πολιτική. Το να σχολιάσει κανείς εκ των προτέρων εάν αυτοί είναι κατάλληλοι ή όχι σε σχέση με αυτούς που εφημολογούντο πριν ή σε σχέση με αυτούς που υποτίθεται ότι είχαν εξειδίκευση στα θέματα αυτά δεν έχει καμία σημασία. Σημασία έχει πώς θα εφαρμοστεί η Συνθήκη. Και εδώ τεράστια σημασία έχει η συνεργασία της Ευρωπαϊκής Επιτροπής με το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο. Ο ρόλος του Κοινοβουλίου ενισχύεται, αλλά, για να ενισχυθεί στην ουσία και για να γίνει αυτό αντιληπτό στους Ευρωπαίους πολίτες, είναι ανάγκη η Ευρωπαϊκή Επιτροπή να θέτει επιτακτικά τα ζητήματα, αφού εκείνη έχει την πρωτοβουλία στο Ευρωπαϊκό Συμβούλιο. Υποτίθεται ότι το Συμβούλιο θα λειτουργήσει με μεγαλύτερη ταχύτητα αφού δεν θα λειτουργεί πια όπως πριν με τις προεδρίες των κρατών μελών και δεν θα δίνεται η ευκαιρία στις κυβερνήσεις να μεταχειρίζονται τα Συμβούλια για να ισχυρίζονται πως ό,τι είναι καλό γίνεται από τις κυβερνήσεις και ό,τι είναι κακό και ενοχλητικό γίνεται από τις Βρυξέλλες. Στο Συμβούλιο του Δεκεμβρίου είναι προφανές ότι θα υπάρξουν ζητήματα που έχουν σχέση με τη διεύρυνση, όμως ούτε η Υπουργός ούτε ο Πρόεδρος της Επιτροπής μας ανέφεραν τα σχετικά· μας μίλησαν για άλλα θέματα γενικώς. Είναι γεγονός ότι η διεύρυνση προς τα Δυτικά Βαλκάνια και την Τουρκία, με βάση τις προτάσεις της Ευρωπαϊκής Επιτροπής, συναντά αρκετές αμφιβολίες και αρκετές αμφισβητήσεις παρά το στόχο που είναι η ένταξη των χωρών αυτών στην Ευρωπαϊκή Ένωση."@el¹⁰
lpv:spokenAs	member_of_the_bureau; EPP (2009-07-14--2014-06-30)²³ unknown; Nea Demokratia (2009-07-14--2014-06-30)²³ member; Delegation for relations with the United States (2009-09-16--2014-06-30)²³ substitute; Delegation for relations with Albania, Bosnia and Herzegovina, Serbia, Montenegro and Kosovo (2009-09-16--2012-01-31)²³ member; DROI (2009-07-16--2012-01-18)²³ member; AFET (2009-07-16--2012-01-18)²³ substitute; AFCO (2009-07-16--2012-01-18)²³
lpv:translated text	". Pane předsedající, je důležité, že Lisabonská smlouva konečně vstoupila v platnost. Evropští občané po deset let sledovali, jak Evropská unie nedokázala nalézt způsoby jak zajistit, aby po rozšíření, při němž přistoupilo dvanáct nových členských států, její instituce účinně fungovaly. Dnes se však situace změnila. Máme předsedu Rady – a všichni nás ujišťují, že se jedná o osobu, která bude usilovat o konsenzus a dohodu – a máme rovněž vysokou představitelku pro zahraniční věci. Hodnocení zda jsou, či nejsou vhodní v porovnání s těmi, jejichž jména kolovala před jmenováním, či v porovnání s těmi, kteří se na dané záležitosti údajně specializují, je nepodstatné. Podstatné je, jakým způsobem bude smlouva uplatňována. Obrovský význam zde bude mít spolupráce mezi Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Došlo k posílení role Parlamentu, ale aby došlo k jeho zásadnímu posílení a aby to evropští občané zpozorovali, musí Evropská komise naléhavě vznášet dotazy, vzhledem k tomu, že jí přísluší iniciativa v Evropské radě. Předpokládá se, že Rada bude pracovat rychleji, protože už nebude fungovat pod předsednictvím členských států a vlády nebudou mít možnost Radou manipulovat, aby dokázaly, že vše dobré pochází od národních vlád zatímco vše špatné a otravné přichází z Bruselu. Na prosincovém zasedání Rady budou jistě vzneseny otázky týkající se rozšíření, ale ani ministryně ani předseda Komise nám neposkytli žádné podrobnosti, pouze se velmi obecně vyjádřili o ostatních záležitostech. Skutečností je, že rozšíření na západ Balkánského poloostrova a do Turecka na základě návrhů předložených Evropskou Komisí vyvolává řadu pochyb a otázek, přestože cílem je integrace těchto zemí do Evropské unie."@cs¹ "Hr. formand! Det er vigtigt, at Lissabontraktaten endelig er trådt i kraft. Borgerne i EU har jo måttet se til i ti år, hvor EU ikke har kunnet finde måder, hvorpå vi sikrer, at institutionerne fungerer effektivt efter udvidelsen med de 12 nye medlemsstater. Men i dag har tingene ændret sig. Vi har en permanent formand for Rådet – og alle forsikrer os om, at dette er en person, der vil søge konsensus og enighed – og vi har også en højtstående repræsentant for udenrigspolitiske anliggender. Forhåndskommentarer om, hvorvidt de er egnet i sammenligning med dem, der forinden gik rygter om, eller dem, der formodentlig er specialister på området, er uden betydning. Det vigtige er, hvordan traktaten bliver anvendt. Samarbejde mellem Kommissionen og Parlamentet er enormt vigtigt. Parlamentets rolle er blevet styrket, men for at den reelt bliver styrket, og for at borgerne i EU fornemmer dette, bliver Kommissionen snarest muligt nødt til at stille nogle spørgsmål, eftersom den har initiativretten i Det Europæiske Råd. Rådet vil formodentlig fungere hurtigere, da det ikke længere vil fungere som hidtil under systemet med de roterende formandskaber, og regeringerne vil ikke have mulighed for at manipulere på de forskellige rådsmøder og argumentere for, at alt godt kommer fra regeringernes side, og alt skidt og irriterende kommer fra Bruxelles. Det er indlysende, at der vil komme nogle spørgsmål til Rådet i december om udvidelse, men hverken ministeren eller kommissionsformanden har givet os nogen detaljer. De har kun informeret os generelt om andre spørgsmål. Det er en kendsgerning, at udvidelsen til Vestbalkan og Tyrkiet på baggrund af forslagene fra Kommissionen bliver mødt med en lang række betænkeligheder og spørgsmål – til trods for målet om at integrere disse lande i EU."@da² ". Herr Präsident, es ist wichtig, dass der Vertrag von Lissabon schließlich in Kraft getreten ist. Natürlich haben die europäischen Bürgerinnen und Bürger zehn Jahre lang gesehen, dass die Europäische Union nicht in der Lage war sicherzustellen, dass die Institutionen nach der Erweiterung mit dem Beitritt der zwölf neuen Mitgliedstaaten effektiv arbeiten. Heute haben sich die Dinge jedoch geändert. Wir haben einen Ratspräsidenten – und jeder versichert uns, dass es sich hierbei um eine Person handelt, die Zustimmung und Einverständnis anstreben wird – und wir haben auch eine Hohe Vertreterin für Außenpolitik. Kommentare darüber, ob sie im Vergleich zu denjenigen, deren Namen vorher in Umlauf gebracht wurden, oder verglichen mit denjenigen, die angeblich auf solche Angelegenheiten spezialisiert sind, geeignet sind oder nicht, sind unwichtig. Wichtig ist, wie der Vertrag angewendet wird. Die Zusammenarbeit zwischen der Europäischen Kommission und dem Europäischen Parlament ist hier enorm wichtig. Die Rolle des Parlaments ist gestärkt worden, aber damit es im Wesentlichen gestärkt wird und die europäischen Bürgerinnen und Bürger dies wahrnehmen, muss die Europäische Kommission dringend Fragen aufwerfen angesichts der Tatsache, dass sie über die Initiative im Europäischen Rat verfügt. Der Rat wird scheinbar schneller arbeiten, da er nicht mehr wie zuvor unter den Vorsitzen der Mitgliedstaaten arbeiten wird, und die Regierungen werden keine Gelegenheit haben, die Räte zu manipulieren, um zu argumentieren, dass alles Gute von den Regierungen und alles Schlechte und Unangenehme aus Brüssel kommt. Zweifellos wird es auf der Ratssitzung im Dezember Fragen über die Erweiterung geben, aber weder der Minister noch der Präsident der Kommission haben uns irgendwelche Einzelheiten genannt; sie haben uns lediglich allgemein über andere Angelegenheiten informiert. Es ist eine Tatsache, dass die Erweiterung auf den westlichen Balkan und die Türkei auf der Grundlage der Vorschläge der Europäischen Kommission trotz des Ziels, diese Länder in die Europäische Union zu integrieren, mit zahlreichen Zweifeln und Fragen verbunden ist."@de⁹ ". Mr President, it is important that the Treaty of Lisbon has finally entered into force. Of course, European citizens have been watching for ten years as the European Union has failed to find ways of ensuring the institutions work effectively following enlargement with the accession of the twelve new Member States. Today, however, things have changed. We have a Council President – and everyone assures us that this is a person who will seek consent and agreement – and we also have a High Representative for foreign policy. Commenting on whether or not they are suitable in comparison with those whose names were being bandied about beforehand or compared with those who have supposedly specialised in such matters is unimportant. What is important is how the treaty will be applied. Cooperation between the European Commission and the European Parliament is hugely important here. Parliament’s role has been strengthened but, in order for it to be strengthened in essence and for European citizens to perceive this, the European Commission urgently needs to raise questions, given that it has the initiative in the European Council. The Council will supposedly operate faster, given that it will no longer operate as before under the presidencies of the Member States, and governments will not have the opportunity to manipulate the Councils in order to argue that everything good comes from governments and everything bad and irritating comes from Brussels. Clearly, there will be questions at the December Council about enlargement, but neither the Minister nor the President of the Commission has given us any details; they have only spoken to us in general about other matters. It is a fact that enlargement to the western Balkans and Turkey, on the basis of the proposals by the European Commission, is up against numerous doubts and questions, despite the objective of integrating these countries into the European Union."@en⁴ ". Señor Presidente, es importante que el Tratado de Lisboa haya entrado por fin en vigor. Por supuesto, los ciudadanos europeos han estado observando durante diez años como la Unión Europea no ha logrado encontrar la forma de que las instituciones europeas trabajen eficazmente tras la ampliación con la adhesión de doce nuevos Estados miembros. Hoy, sin embargo, las cosas han cambiado. Tenemos un Presidente del Consejo —y todo el mundo nos asegura que es una persona que busca consentimiento y acuerdo— y también tenemos una Alta Representante para asuntos exteriores. Poco importan los comentarios previos sobre si son o no los adecuados en comparación con aquellos sobre los que se rumoreó anteriormente o aquellos otros que supuestamente se han especializado en estas materias. Lo importante es cómo se va a aplicar el tratado. La cooperación entre la Comisión Europea y el Parlamento Europeo tiene una enorme importancia. El papel del Parlamento se ha reforzado pero, para que se refuerce en esencia y para que los ciudadanos europeos lo perciban, la Comisión Europea necesita plantear cuestiones con urgencia, puesto que tiene la iniciativa en el Consejo Europeo. Se supone que el Consejo va a actuar más deprisa, puesto que ya funciona como antes bajo las presidencias de los Estados miembros y que los gobiernos no van a tener la oportunidad de manipular los Consejos para argumentar que todo lo bueno proviene de los gobiernos y todo lo malo e irritante de Bruselas. Sin duda habrá preguntas en el Consejo de diciembre sobre la ampliación, pero ni la Primera Ministra ni el Presidente de la Comisión nos han dado muchos detalles; sólo nos han hablado con carácter general sobre otras cuestiones. Es un hecho que la ampliación hacia los Balcanes Occidentales y Turquía, en base a las propuestas de la Comisión Europea, se enfrenta a numerosas dudas y preguntas, a pesar del objetivo de integrar a estos países en la Unión Europea."@es²¹ "Lugupeetud juhataja! See, et Lissaboni leping lõpuks jõustus, on oluline. Muidugi on Euroopa kodanikud vaadanud kümme aastat, kuidas Euroopa Liidul ei õnnestu leida viisi, mis aitaks tagada institutsioonide tõhusa töö pärast kaheteistkümne uue liikmesriigi ühinemist. Nüüd on aga olud muutunud. Meil on ülemkogu eesistuja – kõik inimesed kinnitavad meile, et ta on isik, kes püüab saavutada üksmeele ja kokkuleppe – ning meil on ka välispoliitika kõrge esindaja. Eelnevad kommentaarid selle kohta, kas nad on sobivad kandidaadid võrreldes nendega, kelle nimesid varem juttudes välja pakuti, või võrreldes nendega, kes on niisugustes küsimustes oletatavasti asjatundlikumad, ei ole olulised. Tähtis on see, kuidas lepingut kohaldatakse. Koostöö Euroopa Komisjoni ja Euroopa Parlamendi vahel on siinjuures väga oluline. Parlamendi rolli küll tugevdati, kuid selleks, et seda olemuslikult tugevdataks ja et Euroopa kodanikud seda tunneksid, tuleb Euroopa Komisjonil tõstatada kiiresti vastavaid küsimusi, arvestades, et tal on Euroopa Ülemkogus algatusõigus. Ülemkogu töötab eeldatavasti kiiremini, võttes arvesse, et ta ei tööta enam liikmesriikidest eesistujate juhtimisel nagu varem, ning valitsustel ei ole enam võimalik ülemkogu kohtumistega manipuleerida, et väita, et kõik hea tuleb valitsustelt ning kõik halb ja ärritav Brüsselist. Detsembrikuisel ülemkogu kohtumisel käsitletakse ilmselgelt laienemise küsimusi, kuid ei minister ega komisjoni president ei rääkinud meile ühestki nendega seonduvast üksikasjast, nad tegid seda vaid üldsõnaliselt. Kindel on see, et laienemine Lääne-Balkani riikidesse ja Türki vastavalt Euroopa Komisjoni ettepanekutele on tekitanud palju kahtlusi ja küsimusi, olenemata eesmärgist integreerida need riigid Euroopa Liitu."@et⁵ ". Arvoisa puhemies, on tärkeää, että Lissabonin sopimus on lopultakin tullut voimaan. EU:n kansalaiset ovat tietysti seuranneet kymmenen vuotta sitä, miten Euroopan unioni on epäonnistunut löytämään keinoja, joilla varmistetaan toimielinten tehokas toiminta 12 uuden jäsenvalion liittymisen jälkeen. Nyt asiat ovat kuitenkin muuttuneet. Meillä on neuvoston puheenjohtaja – ja kaikki vakuuttelevat meille, että kyseessä on henkilö, joka hakee konsensusta ja sovintoa – ja meillä on myös ulkopolitiikan korkea edustaja. On yhdentekevää pohtia etukäteen sitä, ovatko he sopivia henkilöitä verrattuna niihin, joiden nimiä leviteltiin etukäteen, tai niihin, jotka ovat oletettavasti erikoistuneet tällaisiin asioihin. Tärkeää on se, miten sopimusta sovelletaan. Euroopan komission ja Euroopan parlamentin yhteistyö on erittäin tärkeää. Euroopan parlamentin asemaa on vahvistettu, mutta jotta sitä voidaan vahvistaa olennaisesti ja jotta EU:n kansalaiset näkevät sen, Euroopan komission on nostettava asia esille nopeasti, koska se voi tehdä aloitteita Eurooppa-neuvostossa. Neuvosto toimii oletettavasti nopeammin, koska se ei enää toimi jäsenvaltioiden puheenjohtajien johdolla, eikä hallituksilla ole enää mahdollisuutta manipuloida neuvostoja väittääkseen, että kaikki hyvä tulee hallitukselta ja kaikki paha ja ärsyttävä tulee Brysselistä. Joulukuun neuvostossa esitetään varmasti kysymyksiä laajentumisesta, mutta ministeri tai komission puheenjohtaja eivät ole antanut mitään yksityiskohtia; he ovat puhuneet meille vain yleisesti muista asioista. On tosiasia, että laajentuminen Länsi-Balkanille ja Turkkiin Euroopan komission ehdotusten perusteella herättää monia epäilyjä ja kysymyksiä huolimatta tavoitteesta integroida kyseiset maat Euroopan unioniin."@fi⁷ ". Monsieur le Président, il est important que le traité de Lisbonne soit enfin entré en vigueur. Bien sûr, les citoyens européens attendent cela depuis dix ans, étant donné que l’Union européenne n’arrivait pas à trouver les moyens de garantir que les institutions fonctionnent efficacement à la suite de l’élargissement et de l’adhésion de douze nouveaux États membres. Mais aujourd’hui, les choses ont changé. Nous avons un président du Conseil – et chacun nous assure qu’il s’agit d’une personne de consensus – et nous avons également une haute représentante pour la politique étrangère. Faire des commentaires sur la question de savoir si, oui ou non, ce sont les personnes qui conviennent, par rapport à celles dont les noms circulaient auparavant ou par rapport à celles qu’on disait spécialisées dans ces domaines, est sans importance. Ce qui est important, c’est de savoir comment le Traité sera mis en œuvre. La coopération entre la Commission européenne et le Parlement européen est d’une extrême importance ici. Le rôle du Parlement a été renforcé mais, pour qu’il soit véritablement renforcé et que les citoyens européens le comprennent, la Commission européenne doit d’urgence évoquer certaines questions, étant donné qu’elle a l’initiative au Conseil européen. On dit que le Conseil fonctionnera plus rapidement, étant donné qu’il ne fonctionnera plus comme auparavant sous les présidences des divers États membres, et que les gouvernements n’auront pas la possibilité de manipuler les Conseils pour pouvoir prétendre que tout ce qui est positif vient des gouvernements et que tout ce qui est négatif et contrariant vient de Bruxelles. Il est clair que, lors du Conseil de décembre, il y aura des questions sur l’élargissement, mais ni la ministre ni le président de la Commission ne nous ont fourni de détails; ils ne nous ont parlé qu’en termes généraux à propos d’autres sujets. Il est bien connu que l’élargissement aux Balkans occidentaux et à la Turquie, sur la base des propositions avancées par la Commission européenne, fait l’objet de beaucoup de doutes et de critiques, malgré que l’objectif soit d’intégrer ces pays dans l’Union européenne."@fr⁸ ". Tisztelt elnök úr! Nagy eredmény, hogy a Lisszaboni Szerződés végre hatályba lépett. Az európai polgárok már tíz éve figyelik, hogy vall kudarcot az Európai Unió abban, hogy megoldást találjon intézményei hatékony működésére a 12 tagállam csatlakozásával megvalósult bővítést követően. Ma azonban megváltoztak a dolgok. A Tanácsnak van elnöke – és mindenki biztosít bennünket arról, hogy ez a személy konszenzusra és megállapodásra fog törekedni –, illetve van külügyi főképviselőnk. Nem az a fontos, hogy előzetesen észrevételeket tegyünk e személyek megfelelőségéről, azokkal összevetve, akiknek a nevét korábban mindenhol hallani lehetett vagy akik állítólagosan nagy szakértelemmel bírnak az ilyen ügyekben. Az a fontos, hogy a Szerződés miként kerül majd alkalmazásra. Az Európai Bizottság és az Európai Parlament közötti együttműködésnek itt óriási szerepe van. Jóllehet a Szerződés megerősíti a Parlament szerepét, ahhoz, hogy ez valóban megtörténjen és az európai polgárok ezt érzékelni tudják, az kell, hogy az Európai Bizottságnak haladéktalanul kérdéseket kell felvetnie, tekintve, hogy az Európai Tanácsban kezdeményezési joga van. A Tanács működése elméletileg felgyorsul majd, mivel már nem a tagállami elnökségek irányítása alatt fog tevékenykedni, és a kormányoknak nem lesz lehetőségük arra, hogy manipulálják a Tanácsot, csak hogy azt mondhassák, minden jó a kormányoktól származik és minden rossz Brüsszeltől. Egyértelmű, hogy a Tanács decemberi ülésén felmerülnek majd a bővítéssel kapcsolatos kérdések is, de erről sem a miniszter asszony, sem a Bizottság elnöke nem szolgált részletekkel; csak általánosságban beszéltek más témákról. Tény, hogy a Nyugat-Balkán és Törökország felé irányuló bővítés – amit a Bizottság javasol – számos kétséget és kérdést vet fel azon kitűzött cél ellenére, hogy ezeket az országokat integráljuk az Európai Unióba."@hu¹¹ ". Signor Presidente, è importante che il trattato di Lisbona sia finalmente entrato in vigore. In realtà, i cittadini europei hanno assistito per dieci anni all’incapacità, da parte dell’Unione europea, di garantire il funzionamento efficace delle proprie istituzioni in seguito all’allargamento e all’adesione dei dodici nuovi Stati membri. Ma adesso le cose sono cambiate. Ora abbiamo un presidente del Consiglio che, ci viene assicurato, si adopererà per favorire il consenso e l’accordo, nonché un Alto rappresentante per la politica estera. Non è essenziale commentare a priori l’idoneità delle designazioni effettuate in rapporto ad altri nomi menzionati in precedenza o a persone ipoteticamente più qualificate in questi ambiti. Piuttosto è importante il modo in cui il trattato sarà applicato. In questo ambito, la cooperazione tra la Commissione europea e il Parlamento europeo riveste un’importanza cruciale. Il ruolo del Parlamento è stato rafforzato ma per fare in modo che tale rafforzamento sia sostanziale e che i cittadini europei lo riconoscano, la Commissione europea deve assolutamente porre sul tappeto le questioni, poiché è essa ad avere l’iniziativa in seno al Consiglio europeo. Il Consiglio riuscirà in teoria a essere più tempestivo, giacché non funzionerà più come una volta sotto la guida degli Stati membri e i governi non avranno più la facoltà di strumentalizzare le riunioni per fingere che tutto il bene proviene dai governi, mentre qualsiasi novità brutta o irritante è opera di Bruxelles. Durante il Consiglio di dicembre sarà dibattuta la questione dell’allargamento ma né la signora ministro, né il presidente della Commissione hanno voluto entrare nel dettaglio e si sono limitati ad alcune dichiarazioni generiche su altri temi. E’ un dato di fatto che l’allargamento verso i Balcani occidentali e la Turchia prefigurato nelle proposte della Commissione europea sta dando adito a perplessità e interrogativi, seppure rimanga l’obiettivo di integrare questi paesi nell’Unione europea."@it¹² ". Gerb. pirmininke, svarbu, kad Lisabonos sutartis galutinai įsigaliojo. Žinoma, Europos piliečiai dešimt metų stebėjo, kaip Europos Sąjungai nesisekė rasti būdų užtikrinti, kad po plėtros, susijusios su dvylikos naujų valstybių narių įstojimu, institucijos dirbtų veiksmingai. Tačiau šiuo metu padėtis pasikeitė. Turime Tarybos Pirmininką – visi mus tikina, kad tai yra asmuo, kuris siekia bendro sutarimo ir susitarimo, – ir vyriausiąją įgaliotinę užsienio politikos reikalams. Aiškinimas ar jie tinkami, ar netinkami, palyginti su tais, kurių pavardės buvo pirma laiko svarstomos, arba palyginti su tais, kurie galbūt specializuojasi šiais klausimais, yra nesvarbus. Svarbu tai, kaip bus taikoma sutartis. Šiuo atveju nepaprastai svarbus Europos Komisijos ir Europos Parlamento bendradarbiavimas. Parlamento vaidmuo buvo sustiprintas, tačiau kad jis būtų sustiprintas iš esmės ir kad Europos piliečiai tai pastebėtų, Europos Komisijai būtina skubiai iškelti klausimus atsižvelgiant į tai, kad ji turi iniciatyvos teisę Europos Vadovų Taryboje. Taryba tariamai veiks greičiau atsižvelgiant į tai, kad ji nebeveiks kaip anksčiau, kai jai pirmininkaudavo valstybės narės, todėl vyriausybės nebeturės galimybės manipuliuoti Taryba siekdamos įrodyti, kad visus gerus dalykus daro vyriausybės, o visus blogus ir nemalonius dalykus – Briuselis. Akivaizdu, kad gruodžio mėn. Taryboje bus klausimų dėl plėtros, tačiau nei ministras, nei Komisijos Pirmininkas nepateikė mums jokios išsamios informacijos – jie apskritai kalbėjo apie kitus reikalus. Akivaizdu, kad plėtra į Vakarų Balkanus ir Turkiją remiantis Europos Komisijos pasiūlymais susiduria su daugybe abejonių ir klausimų, nepaisant tikslo integruoti šias šalis į Europos Sąjungą."@lt¹⁴ ". Priekšsēdētāja kungs, tas, ka Lisabonas līgums ir beidzot stājies spēkā, ir ļoti svarīgi. Protams, Eiropas pilsoņi jau desmit gadus ir vērojuši, kā Eiropas Savienība nespēj rast veidus, lai nodrošināt efektīvu iestāžu darbību pēc divpadsmit jauno dalībvalstu pievienošanās. Tomēr nu viss ir mainījies. Ir iecelts Padomes priekšsēdētājs — turklāt ikviens apgalvo, ka šis cilvēks mēģinās rast vienprātību un panākt vienošanos, — un Augstā pārstāve ārpolitikas jautājumos. Nav svarīgi komentēt par to, vai šīs personas ir vai nav piemērotas ieņemamajam amatam salīdzinājumā ar tiem, kuru vārdi no saraksta tika svītroti jau iepriekš, vai tiem, kam it kā ir īpašas zināšanas šajos jautājumos. Svarīgi ir tas, kā Līgums tiks piemērots. Tāpēc ļoti būtiska ir Eiropas Komisijas un Eiropas Parlamenta sadarbība. Tagad Parlamentam ir lielāka loma, tomēr, lai tā būtu spēcīgāka pēc būtības un lai Eiropas pilsoņi to saprastu, Eiropas Komisijas uzdevums ir nekavējoties ierosināt jautājumus, ņemot vērā to, ka Eiropadomē tai pieder iniciatīva. Domājams, ka Padome darbosies ātrāk, ņemot vērā to, ka tā vairs nestrādās kā iepriekš dalībvalstu prezidentūru laikā, un valdības nevarēs manipulēt ar Padomi, argumentējot, ka visu labo ierosina valdības, savukārt visu slikto un kaitinošo — Brisele. Decembra Padomē noteikti tiks uzdoti jautājumi par paplašināšanos, tomēr ne ministre, ne Komisijas priekšsēdētājs nav mūs informējuši sīkāk par šo jautājumu, viņi ir runājuši tikai vispārīgi par citiem jautājumiem. Paplašināšanās process saistībā ar Rietumbalkānu valstīm un Turciju, pamatojoties uz Eiropas Komisijas izteiktajiem priekšlikumiem, rada virkni šaubu un jautājumu, kaut arī mērķis būtu integrēt šīs valstis Eiropas Savienībā."@lv¹³ "Κύριε Πρόεδρε, είναι σημαντικό ότι επιτέλους η Συνθήκη της Λισαβόνας έχει τεθεί εν ισχύι. Βέβαια οι Ευρωπαίοι πολίτες παρακολούθησαν επί μια δεκαετία την Ευρωπαϊκή Ένωση να μην μπορεί να βρει τους θεσμικούς τρόπους να λειτουργήσει ουσιαστικά μετά από τη διεύρυνση που έγινε με την ένταξη των δώδεκα νέων κρατών. Σήμερα όμως βρισκόμαστε σε μια νέα πραγματικότητα. Υπάρχει Πρόεδρος του Συμβουλίου - και όλοι μας διαβεβαιώνουν ότι είναι πρόσωπο που θα επιδιώξει τη συναίνεση και τις συμφωνίες - και υπάρχει Ύπατος Εκπρόσωπος για την Εξωτερική Πολιτική. Το να σχολιάσει κανείς εκ των προτέρων εάν αυτοί είναι κατάλληλοι ή όχι σε σχέση με αυτούς που εφημολογούντο πριν ή σε σχέση με αυτούς που υποτίθεται ότι είχαν εξειδίκευση στα θέματα αυτά δεν έχει καμία σημασία. Σημασία έχει πώς θα εφαρμοστεί η Συνθήκη. Και εδώ τεράστια σημασία έχει η συνεργασία της Ευρωπαϊκής Επιτροπής με το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο. Ο ρόλος του Κοινοβουλίου ενισχύεται, αλλά, για να ενισχυθεί στην ουσία και για να γίνει αυτό αντιληπτό στους Ευρωπαίους πολίτες, είναι ανάγκη η Ευρωπαϊκή Επιτροπή να θέτει επιτακτικά τα ζητήματα, αφού εκείνη έχει την πρωτοβουλία στο Ευρωπαϊκό Συμβούλιο. Υποτίθεται ότι το Συμβούλιο θα λειτουργήσει με μεγαλύτερη ταχύτητα αφού δεν θα λειτουργεί πια όπως πριν με τις προεδρίες των κρατών μελών και δεν θα δίνεται η ευκαιρία στις κυβερνήσεις να μεταχειρίζονται τα Συμβούλια για να ισχυρίζονται πως ό,τι είναι καλό γίνεται από τις κυβερνήσεις και ό,τι είναι κακό και ενοχλητικό γίνεται από τις Βρυξέλλες. Στο Συμβούλιο του Δεκεμβρίου είναι προφανές ότι θα υπάρξουν ζητήματα που έχουν σχέση με τη διεύρυνση, όμως ούτε η Υπουργός ούτε ο Πρόεδρος της Επιτροπής μας ανέφεραν τα σχετικά· μας μίλησαν για άλλα θέματα γενικώς. Είναι γεγονός ότι η διεύρυνση προς τα Δυτικά Βαλκάνια και την Τουρκία, με βάση τις προτάσεις της Ευρωπαϊκής Επιτροπής, συναντά αρκετές αμφιβολίες και αρκετές αμφισβητήσεις παρά το στόχο που είναι η ένταξη των χωρών αυτών στην Ευρωπαϊκή Ένωση."@mt¹⁵ "Mijnheer de Voorzitter, het is belangrijk dat het Verdrag van Lissabon nu eindelijk in werking is getreden. Tien jaar lang hebben de Europese burgers moeten aanzien hoe de Europese Unie, na de uitbreiding met de twaalf nieuwe lidstaten, in institutioneel opzicht haar draai niet kon vinden. Nu is er een nieuwe realiteit: er is een voorzitter van de Raad – en iedereen verzekert ons dat hij iemand is die zal streven naar consensus en instemming – en er is een hoge vertegenwoordiger voor het buitenlands beleid. Het is zinloos om nu al commentaar te leveren op de vraag of deze personen al dan niet geschikt zijn, of zij meer of minder geschikt zijn dan degenen wier namen eerder de ronde deden of dan degenen die gedoodverfd waren als specialisten. Belangrijk is dat het Verdrag nu zal worden toegepast, en daarbij is de samenwerking tussen de Europese Commissie en het Europees Parlement van doorslaggevend belang. De rol van het Parlement wordt versterkt, maar als wij deze ook inhoudelijk sterker en zichtbaar willen maken voor de Europese burgers, is het noodzakelijk dat de Europese Commissie snel met thema’s komt, daar zij het initiatiefrecht heeft in de Europese Raad. Verondersteld wordt dat de Raad sneller zal werken, daar hij nu anders te werk zal gaan dan voorheen, toen wij voorzitterschappen van de lidstaten hadden. De regeringen van de lidstaten zullen nu geen kans meer krijgen om de diverse Raadsformaties voor hun kar te spannen en te zeggen dat wat goed is van de regeringen komt en wat slecht en hinderlijk is uit Brussel komt. Tijdens de Raad van december zullen ongetwijfeld ook vraagstukken in verband met de uitbreiding worden behandeld. Noch de minister noch de voorzitter van de Commissie heeft daar echter gewag van gemaakt. Zij hebben beiden heel algemeen over andere vraagstukken gesproken. Het is echter een feit dat de uitbreiding met de Westelijke Balkan en Turkije uitgaande van de voorstellen van de Commissie heel wat twijfels oproept en zelfs op controverse stuit, ofschoon het doel is deze landen tot de Europese Unie toe te laten treden."@nl³ ". Panie przewodniczący! To ważne, że traktat lizboński wreszcie wszedł w życie. Oczywiście europejscy obywatele od dziesięciu lat obserwują, jak Unia Europejska nie może odnaleźć sposobu by zapewnić skuteczne funkcjonowanie instytucji po rozszerzeniu Unii o dwanaście nowych państw członkowskich. Dziś jednak sprawy mają się inaczej. Mamy przewodniczącego Rady – i wszyscy zapewniają nas, że jest on kimś, kto będzie poszukiwał zgody i porozumienia; mamy również wysokiego przedstawiciela ds. polityki zagranicznej. Komentowanie czy są oni odpowiednimi osobami na te stanowiska w zestawieniu z osobami, których nazwiskami przerzucano się tutaj wcześniej i w zestawieniu z tymi, którzy rzekomo wyspecjalizowali się w tych kwestiach, jest nieistotne. Istotne jest to, jak będą stosowane postanowienia traktatu. Ogromnie ważna jest w tym względzie współpraca między Komisją Europejską a Parlamentem Europejskim. Rola Parlamentu została wzmocniona, ale by została ona wzmocnionia realnie i by europejscy obywatele to dostrzegali, Komisja Europejska musi pilnie podjąć się rozwiązania pewnych kwestii, zważywszy, że ma taką inicjatywę w Radzie Europejskiej. Rada będzie ponoć funkcjonować szybciej, zważywszy, że nie będzie już funkcjonować jak uprzednio, pod przewodnictwem państw członkowskich, a rządy nie będą miały możliwości manipulowania Radą, utrzymując, że wszystko co dobre pochodzi od rządów, a wszystko co złe i irytujące pochodzi z Brukseli. Co oczywiste, na grudniowym posiedzeniu Rady pojawią się pytania o rozszerzenie, ale ani minister, ani przewodniczący Komisji nie podali nam żadnych szczegółów; mówili nam tylko ogólnie o innych kwestiach. Faktem jest, że rozszerzenie Unii o Bałkany Zachodnie i Turcję, tak jak proponuje to Komisja Europejska, napotka na szereg wątpliwości i pytań, mimo celu wyznawanego przez Komisję, a mianowicie zintegrowania tych państw z Unią Europejską."@pl¹⁶ ". Senhor Presidente, é importante que o Tratado de Lisboa tenha finalmente entrado em vigor. Obviamente, há dez anos que os cidadãos europeus vêm constatando que a União Europeia não tem sido capaz de garantir um trabalho eficaz a nível institucional desde que passou a integrar mais doze novos Estados-Membros. Hoje, porém, a situação é outra. Temos um Presidente do Conselho – e toda a gente nos garante que é uma pessoa que vai procurar consensos e acordos – e temos também um Alto Representante para a Política Externa. Não importa comentar se essas pessoas são ou não adequadas em comparação com aquelas cujos nomes tinham sido aventados ou com aquelas que supostamente se especializaram nessas matérias. O que importa mesmo é a maneira como o Tratado vai ser aplicado. A cooperação entre a Comissão Europeia e o Parlamento é aqui extremamente importante. O papel do Parlamento foi reforçado mas, para que seja reforçado na sua essência e para que os cidadãos europeus se apercebam disso, é necessário que a Comissão Europeia coloque imperativamente as questões, dado que tem a iniciativa no Conselho Europeu. Pressupõe-se que o Conselho irá funcionar com maior celeridade, uma vez que vai deixar de funcionar como anteriormente sob as presidências dos Estados-Membros, e os governos deixarão de poder manipular os Conselhos e dizer que tudo o que é bom vem deles e tudo o que é mau e incómodo vem de Bruxelas. É óbvio que no Conselho de Dezembro haverá questões relacionadas com o alargamento, mas nem o Ministro nem o Presidente da Comissão nos deram pormenores a esse respeito; falaram-nos apenas genericamente de outras questões. É um facto que o alargamento aos Balcãs Ocidentais e à Turquia, com base nas propostas da Comissão, suscita inúmeras dúvidas e questões, embora o objectivo seja a integração desses países na União Europeia."@pt¹⁷ ". Domnule preşedinte, este important că Tratatul de la Lisabona a intrat în cele din urmă în vigoare. Desigur, cetăţenii europeni urmăresc de zece ani cum Uniunea Europeană nu a reuşit să găsească modalităţi de a asigura funcţionarea eficientă a instituţiilor în urma extinderii prin aderarea celor douăsprezece noi state membre. Astăzi, însă, lucrurile s-au schimbat. Avem un Preşedinte al Consiliului - şi toată lumea ne asigură că aceasta este o persoană care va avea drept obiectiv să obţină acordul - şi avem şi un Înalt Reprezentant pentru politica externă. Nu contează comentariile despre cât de potriviţi sunt ei în comparaţie cu cei ale căror nume au circulat înainte sau cu cei despre care se zice că s-au specializat în astfel de probleme. Ceea ce contează este felul în care se va aplica tratatul. Cooperarea dintre Comisia Europeană şi Parlamentul European este extrem de importantă aici. Rolul Parlamentului a fost consolidat dar, pentru a fi consolidat în esenţă şi pentru ca cetăţenii europeni să perceapă acest lucru, Comisia Europeană trebuie urgent să semnaleze chestiunile, dat fiind faptul că are iniţiativa în Consiliul European. Consiliul se presupune că va funcţiona mai rapid, dat fiind faptul că nu va mai funcţiona ca înainte, sub preşedinţiile statelor membre, şi guvernele nu vor mai avea ocazia să manipuleze Consiliile pentru a susţine că tot ce e bun vine de la guverne şi tot ce e rău şi enervant vine de la Bruxelles. Cu siguranţă vor fi întrebări la Consiliul din decembrie despre extindere, dar nici ministrul, nici Preşedintele Comisiei nu ne-au dat detalii; ei ne-au vorbit numai în general despre alte chestiuni. Extinderea către Balcanii de Vest şi Turcia, pe baza propunerilor Comisiei Europene, are loc, fără îndoială, cu numeroase rezerve şi semne de întrebare, în ciuda obiectivului de integrare a acestor ţări în Uniunea Europeană."@ro¹⁸ ". Vážený pán predsedajúci, je dôležité, že Lisabonská zmluva konečne nadobudla platnosť. Samozrejme, európski občania sa desať rokov prizerali, ako sa Európskej únii nedarí nájsť spôsob, ako zabezpečiť, aby inštitúcie pracovali efektívne po rozšírení a pristúpení dvanástich nových členských štátov. Dnes sa však veci zmenili. Máme predsedu Rady – a všetci nás presviedčajú, že je to osoba, ktorá sa bude usilovať o súhlas a dohodu – a máme aj vysokú predstaviteľku pre zahraničnú politiku. Komentovanie toho, či sú alebo nie sú vhodní v porovnaní s tými, ktorých mená sa predtým omieľali, alebo v porovnaní s tými, ktorí sa údajne špecializovali na tieto záležitosti, je bezvýznamné. Dôležitý je spôsob, akým sa bude táto zmluva uplatňovať. Nesmierne významná je tu spolupráca medzi Európsku komisiou a Európskym parlamentom. Úloha Parlamentu sa posilnila, ale aby sa posilnila v samej podstate a aby to európski občania pochopili, Európska komisia musí nevyhnutne klásť otázky, keďže má v Európskej rade iniciatívu. Rada vraj bude fungovať rýchlejšie, keďže už viac nebude pracovať ako predtým pod predsedníctvami členských štátov. Vlády nebudú mať príležitosť manipulovať zasadnutia Rady, aby mohli tvrdiť, že všetko dobré pochádza od vlád a všetko zlé a poburujúce pochádza z Bruselu. Samozrejme, že na decembrovom zasadnutí Rady zaznejú otázky o rozširovaní, avšak ani minister, ani predseda Komisie nám neposkytli žiadne podrobnosti. Hovorili s nami iba vo všeobecnosti o iných záležitostiach. Je pravda, že rozšírenie EÚ o krajiny západného Balkánu a Turecko na základe návrhov Európskej komisie musí čeliť mnohým pochybnostiam a otázkam i napriek cieľu začleniť tieto krajiny do Európskej únie."@sk¹⁹ "Gospod predsednik, pomembno je, da je Lizbonska pogodba končno začela veljati. Evropski državljani so seveda deset let gledali Evropsko unijo, kako neuspešno išče načine, da bi zagotovila učinkovito delovanje institucij po širitvi s pristopom dvanajstih novih držav članic. Danes pa so se stvari spremenile. Imamo predsednika Sveta – in vsi nam zagotavljajo, da je to oseba, ki si bo prizadevala za soglasje in dogovor –, in imamo tudi visoko predstavnico za zunanjo politiko. Nepomembno je razpravljati vnaprej, ali sta ustrezna ali ne v primerjavi s tistimi, katerih imena so se pogosto omenjala pred tem, ali v primerjavi s tistimi, ki naj bi bili usposobljeni za takšne zadeve. Kar je pomembno, je to, kako se bo pogodba uporabljala. Pri tem pa je najbolj pomembno sodelovanje med Evropsko komisijo in Evropskim parlamentom. Vloga Parlamenta se je okrepila, a da bi bila zares okrepljena in da bi to opazili tudi evropski državljani, mora Evropska komisija nujno postavljati vprašanja glede na to, da lahko daje pobude v Evropskem svetu. Svet naj bi deloval hitreje, saj bo njegovo delovanje drugačno, kot je bilo pod predsedovanji držav članic, vlade pa ne bodo več imele možnosti manipulirati s Svetom in trditi, da vse, kar je dobro, prihaja od vlad, in da vse, kar je slabo in nadležno, prihaja iz Bruslja. Očitno se bodo na decembrskem zasedanju Sveta pojavila vprašanja o širitvi, vendar nam ne ministrica ne predsednik Komisije nista povedala nikakršnih podrobnosti; govorila sta samo na splošno o drugih zadevah. Dejstvo je, da se širitev na zahodni Balkan in Turčijo na podlagi predlogov Evropske komisije spopada s številnimi pomisleki in vprašanji, kljub cilju vključevanja teh držav v Evropsko unijo."@sl²⁰ ". Herr talman! Det är viktigt att Lissabonfördraget slutligen har trätt i kraft. EU-medborgarna har sett på under tio år när EU har misslyckats med att hitta sätt för att institutionerna ska fungera effektivt efter utvidgningen, med anslutningen av tolv nya medlemsstater. Nu har det däremot skett en förändring. Vi har en rådsordförande – och alla försäkrar oss att detta är en person som kommer att eftersträva samtycke och samförstånd – och vi har också en hög representant för utrikespolitiken. Det är oväsentligt att i förväg kommentera deras lämplighet jämfört med de personer som nämndes på förhand och jämfört med de personer som anses vara specialiserade på denna typ av frågor. Vad som är viktigt är hur fördraget kommer att tillämpas. Samarbetet mellan Europeiska kommissionen och Europaparlamentet är enormt viktigt här. Parlamentets roll har stärkts men för att det ska stärkas i grunden och för att EU-medborgarna ska märka detta måste Europeiska kommissionen snabbt ta upp frågor, med tanke på att den har initiativrätt i Europeiska rådet. Rådet kommer antagligen att agera snabbare, med tanke på att det inte längre fungerar som tidigare under medlemsstaternas ordförandeskap, och regeringarna kommer inte att kunna manipulera rådsmötena och hävda att allt bra kommer från regeringarna och att allt dåligt och irriterande kommer från Bryssel. Tydligen kommer man att ta upp utvidgningsfrågor vid rådsmötet i december, men vare sig ministern eller kommissionens ordförande har gett oss några detaljer. De har bara talat till oss i allmänhet om andra frågor. Det är ett faktum att utvidgningen till västra Balkan och Turkiet, utifrån Europeiska kommissionens förslag, är föremål för många tvivel och frågor, trots målsättningen att integrera dessa länder i EU."@sv²²
lpv:unclassifiedMetadata	"a priori"¹⁷ "ex ante"^{18,1,19,14,16,13,9,4,8} "Μαριέττα Γιαννάκου (PPE ). -"^15,10
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>⁶