Local view for "http://purl.org/linkedpolitics/eu/plenary/2009-11-25-Speech-3-011"

Predicate	Value (sorted: default)
rdf:type	lpv_eu:Speech6
dcterms:Date	"2009-11-25"^^xsd:date6
dcterms:Is Part Of	lp_eu:Pregătirea Consiliului European din 10 şi 11 decembrie 2009 (dezbatere)6
dcterms:Language	"sv"^^xsd:language6
lpv:document identification number	"en.20091125.6.3-011"6
lpv:hasSubsequent	lp_eu:2009-11-25-Speech-3-0126
lpv:speaker	lp:Cecilia Malmström6
lpv:spoken text	"− Herr talman, herr Barroso, ärade ledamöter! Det är trevligt att få denna möjlighet att diskutera med er inför nästa möte med Europeiska rådet. Det är ju det andra ordinarie mötet som hålls under det svenska ordförandeskapet, och det blir också sista gången som det leds av ett roterande ordförandeskap. De ekonomiska utsikterna ser ljusare ut, men det finns fortfarande stora risker. Det är därför ännu inte tid att dra tillbaka de stödåtgärder som har vidtagits. Vi har inom rådet emellertid inlett en diskussion om hur avvecklingen av de särskilda krisåtgärderna ska se ut och när den kan inledas. Europeiska rådet kommer att se över det arbete som rådet bedrivit kring exitstrategier. Vi kommer också att följa upp EU:s återhämtningsplan. I fråga om finansmarknaderna är det glädjande att läget på den finansiella marknaden har blivit avsevärt bättre. Finanssektorns behov av stödåtgärder har minskat. Därför måste vi utforma strategier om hur åtgärderna kan avvecklas på ett samordnat sätt. Det är emellertid viktigt att understryka att det fortfarande är för tidigt att inleda en generell avveckling av stödåtgärderna på det finansiella området. Det svenska ordförandeskapet siktar på att nå enighet om ett antal vägledande principer om tidpunkt, samordning och turordning för hur stödåtgärderna ska avvecklas. Nu till finansiell tillsyn. Det råder enighet om att ökat samarbete och förbättrad samverkan inom den finansiella tillsynen inom EU är nödvändig, inte minst med den erfarenhet vi har från finanskrisen. Förslaget om utformning och inriktning av arbetet i antogs av EU:s finansministrar vid Ekofinmötet den 20 oktober. Ordförandeskapet fick då mandat att inleda förhandlingar med Europaparlamentet, något som vi också har gjort. När det gäller de tre ”mikromyndigheterna” är det ordförandeskapets målsättning att vid nästa Ekofinmöte den 2 december nå fram till en allmän inriktning för dessa och därmed för hela det så kallade tillsynspaketet, för att återrapportera till rådet i december. Värdet att få en struktur på plats är betydande, gentemot finansbranschen, gentemot Europas omvärld och gentemot våra medborgare. I paketet ingår att upplägget ska ses över om tre år. Då kan vi rätta till eventuella brister som kan framstå som mindre funktionella och effektiva. EU:s nuvarande strategi för jobb och tillväxt, den s.k. Lissabonstrategin, löper ut nästa år. Det är därför oerhört angeläget att EU enas om en ny strategi som kan främja en vision för långsiktig tillväxt och välfärd. Detta blir en av de viktigaste frågorna de närmaste månaderna och en av de prioriterade frågorna för det kommande spanska ordförandeskapet. Den ekonomiska och finansiella krisen har skapat ett tryck för omedelbara insatser för att minimera effekterna på tillväxt och arbetsmarknad. Samtidigt har strukturella svagheter och de långsiktiga utmaningarna för våra ekonomier blivit tydligare. Att bibehålla och stärka Europas konkurrenskraft på den globala marknaden, att bekämpa klimatförändringar och hantera utmaningarna som följer av en åldrande befolkning är krävande uppgifter för Europeiska unionen och dess medlemsstater på medellång och lång sikt. Här krävs gemensamma och samordnade lösningar, en gemensam vision och en förstärkt europeisk reformagenda för nästa tioårsperiod. Som ni känner väl till så träder ju Lissabonfördraget i kraft den 1 december, men i enlighet med den deklaration som antogs i Europeiska rådet i december 2008, fortsätter det roterande ordförandeskapet att vara ordförande i Europeiska rådet tills ordförandeskapet är slut vid årsskiftet. Nu har alla medlemsländer ratificerat och deponerat sina ratifikationsinstrument i Rom. Därför är det väldigt roligt att kunna konstatera att Lissabonfördraget träder i kraft den 1 december. Visionen handlar om att vända utmaningarna till möjligheter. Det handlar om att till fullo inse den inre marknadens potential och ta tillvara fördelarna av utrikeshandel och öppenhet. Det handlar om att bejaka de möjligheter som ligger i att omvandla Europa till en eko-effektiv eller klimatsmart ekonomi och skapa en arbetsmarknad med höga sysselsättningsnivåer, hållbara offentliga finanser och en social sammanhållning. Under det svenska ordförandeskapet genomförs en andra uppföljning av EU:s hållbarhetsstrategi. Det har gjorts framsteg på många områden. Samtidigt finns det flera områden med konstaterat s.k. ohållbara tendenser. Det handlar om att efterfrågan av naturresurser ökar snabbt, att den biologiska mångfalden minskar, att transporternas energiförbrukning ökar och att den globala fattigdomen består. Vi har tagit upp hur vi kan övervaka och följa upp strategin på ett bättre och mer effektivt sätt, bl.a. om hur vi kan ta tillvara de samordningsvinster som uppstår i samspelet med andra EU-strategier, t.ex. Lissabonstrategin. Vid Europeiska rådets möte ska också den integrerade maritima politiken tas upp. Kommissionen har nyligen kommit med sin framstegsrapport. Europeiska rådet kommer att ta del av rapporten och ge sin syn på den framtida inriktningen på detta viktiga tvärsektoriella arbete. I detta sammanhang vill jag särskilt lyfta fram synen på en hållbar ekonomisk tillväxt, arbete och innovation på ett eko-effektivt sätt. Nu till en annan mycket viktig punkt på Europeiska rådets möte, nämligen antagandet av ett nytt femårigt arbetsprogram på området för frihet, säkerhet och rättvisa. Det så kallade Stockholmsprogrammet ska bli en efterföljare till det Haagprogram som nu gäller och som antogs 2004. Visionen för Stockholmsprogrammet är ett tryggare och öppnare Europa där den enskildes rättigheter värnas. Programmet är ett resultat av intensiva kontakter och diskussioner i rådet och med Europaparlamentet. Samtidigt har det kommit värdefulla bidrag från nationella parlament, det civila samhället, EU-organ och olika byråer och myndigheter. Mina kolleger, justitieminister Beatrice Ask och migrationsminister Tobias Billström, var här i går för en mycket lång debatt och presenterade Stockholmsprogrammet. Jag ska därför inte upprepa det de sade, men jag vill gärna ta tillfället i akt att understryka att Stockholmsprogrammet fokuserar på konkreta åtgärder som har ett mervärde i medborgarnas vardagsliv. Det inbegriper samarbete utanför EU. Ett tryggare och öppnare Europa förutsätter genuina partnerskap med våra partnerländer. Det framtida arbetet på detta område bör bygga på en balans mellan åtgärder som syftar till att skapa ett säkert och tryggt Europa och åtgärder som syftar till att skydda den enskildes rättigheter. Det ambitiösa arbete som har gjorts, och vårt framtida arbetssätt med ökat medbeslutande för Europaparlamentet, bör bidra till att ge oss ett handlingsprogram som bättre kan hantera dessa stora utmaningar. Klimatförändringar. Naturligtvis precis när Europeiska rådets möte pågår, pågår också klimatförhandlingarna i Köpenhamn. Dessa frågor är viktiga för Europa och för hela vår planets framtid. För två veckor sedan stod statsminister Fredrik Reinfeldt i parlamentet i Bryssel och presenterade utfallet av Europeiska rådets möte i oktober, däribland de viktigaste delarna i EU:s ståndpunkter inför Köpenhamnskonferensen. Det är nu oerhört angeläget att vi fortsätter att framhålla för våra partners runtom i världen hur högt vi värdesätter detta, och att vi tillför momentum att driva förhandlingarna framåt. Det svenska ordförandeskapet sparar inte på några ansträngningar i detta arbete. Det har varit ett långt och mödosamt arbete – det vet parlamentet. Det nya fördraget kommer på flera vis att förändra det sätt som EU fungerar på. Genom fördraget får vi bättre möjligheter att ta itu med de viktiga frågor som EU står inför, och vi kan göra det mer demokratiskt, öppnare och effektivare. Det innebär också många viktiga reformer som berör er här i Europaparlamentet. Europeiska rådet kommer nästa månad att utvärdera läget i de förhandlingar som pågår samtidigt, för att fatta de beslut som krävs för att vi ska kunna få ett framgångsrikt resultat i Köpenhamn. Som vanligt kan det också komma upp ett antal utrikespolitiska frågor vid Europeiska rådets möte, men det är lite för tidigt ännu att säga vilka det kan bli. Det svenska ordförandeskapets främsta prioriteringar har varit att svara upp till de krav som klimatförändringarna ställer och säkerställa att EU behåller ledartröjan inför förhandlingarna i Köpenhamn, samtidigt som vi ansvarar för ett fortsatt bemötande av den ekonomiska och finansiella krisen. Vid detta sista toppmöte får dessa frågor allra högsta prioritet. Vid Europeiska rådets extrainsatta möte förra veckan enades stats- och regeringscheferna om att välja Herman van Rompuy till ordförande i Europeiska rådet. Han kommer att leda Europeiska rådets arbete och driva det framåt från och med den 1 januari. Enighet nåddes också, efter godkännande av kommissionens ordförande, om att utnämna Catherine Ashton till ny hög representant för utrikesfrågor och säkerhetspolitik. I enlighet med fördraget kommer Catherine Ashton att tillträda alla sina funktioner den 1 december, även som vice ordförande i kommissionen. I samband med att Europaparlamentet tar ställning till alla ledamöter kommer ni naturligtvis också att hålla utfrågningar med Cathrine Ashton. Jag har förstått att hon är på väg till utrikesutskottet inom kort för att presentera sig och svara på frågor. Europeiska rådet nådde också en överenskommelse om att utnämna Pierre de Boissieu till rådets generalsekreterare. Arbetet med att förbereda Lissabonfördragets ikraftträdande har fortsatt utifrån de utgångspunkter som ordförandeskapet berättade om i sin lägesrapport till Europeiska rådet i oktober. Den 1 december kommer ett antal beslut att fattas för att Lissabonfördraget helt ska vara på plats, till exempel om en reviderad arbetsordning för rådet och en arbetsordning för Europeiska rådet. Till Europeiska rådets möte i december kommer vi att presentera en ny rapport som sammanfattar läget för de frågor vi behandlat i anslutning till Lissabonfördragets genomförande och praktiska tillämpning. Den europeiska utrikestjänsten ingår bland dessa frågor. Rapporten ska också innehålla en färdplan som visar vägen framåt för arbetet på det området. Vid Europeiska rådets möte i december kommer fokus framför allt att ligga på de ekonomiska och finansiella frågorna. Krisens effekter kommer att vara kännbara under lång tid framöver – inte minst på arbetsmarknaden. Men det är också viktigt att vi tänker långsiktigt, och bemöter viktiga utmaningar på såväl medellång som lång sikt. EU, medlemsländerna och de europeiska centralbankerna har vidtagit en mängd åtgärder, till exempel garantiprogram för banker och den europeiska återhämtningsplanen. Dessa åtgärder har starkt bidragit till att öka den finansiella stabiliteten och minska krisens effekter på tillväxt och sysselsättning."@sv22
lpv:translated text	"Pane předsedo, pane Barroso, vážené poslankyně, vážení poslanci, je skvělé, že před příštím zasedáním Evropské rady je zde příležitost vést s vámi tuto rozpravu. Bude se jednat o druhé řádné zasedání konané během švédského předsednictví, přičemž tato vrcholná schůzka bude zároveň poslední, již bude řídit střídavé předsednictví. Hospodářský výhled vypadá optimističtěji, ale stále přetrvávají značná rizika. Proto ještě nenastal čas pro ukončení podpůrných opatření, jež byla zavedena. V rámci Rady jsme však iniciovali diskusi o tom, jak by tato opatření měla být postupně ukončena a kdy by měl tento proces začít. Evropská rada prozkoumá dosavadní práci Rady týkající se strategie k ukončení těchto opatření. Budeme rovněž sledovat plán Evropské unie pro hospodářskou obnovu. Co se týká finančních trhů, je potěšitelné, že zde došlo ke značnému zlepšení situace. Zmenšila se potřeba podpůrných opatření ve finančním sektoru. Musíme proto zformulovat strategie pro postupné koordinované ukončení těchto opatření. Je však třeba zdůraznit, že zatím je na zahájení všeobecného ukončování podpůrných opatření v oblasti finančnictví stále ještě příliš brzy. Švédské předsednictví usiluje o nalezení shody v oblasti hlavních zásad pro načasování, koordinaci a sled postupného ukončení těchto podpůrných opatření. Nyní přistoupím k  otázce finančního dohledu. Existuje shoda, že v rámci Evropské unie je zapotřebí větší a lepší spolupráce týkající se finančního dohledu, zejména ve světle zkušeností, jež jsme získali během finanční krize. Návrh struktury a zaměření práce Evropského výboru pro systémová rizika byl schválen na zasedání Rady ECOFIN dne 20. října. Předsednictví tak získalo mandát iniciovat vyjednávání s Evropským parlamentem, což jsme učinili. Pokud jde o tři „mikroorgány“, předsednictví usiluje o dosažení obecného postoje k těmto orgánům a tím i celému balíčku o dohledu na příštím zasedání Rady ministrů pro ekonomické a finanční záležitosti dne 2  prosince, abychom mohli v prosinci podat zprávu Radě. Ustanovení struktury představuje významnou hodnotu pro odvětví finančních služeb, pro svět vně Evropy a pro naše občany. Balík opatření bude obsahovat i požadavek, aby byl plán po třech letech přezkoumán. Tak budeme schopni napravit veškeré nedostatky ve fungování či účinnosti, které vyplynou na povrch. Současná strategie Evropské unie pro pracovní příležitosti a rozvoj, Lisabonská strategie, vyprší v příštím roce. Je proto nutné, aby se EU dohodla na strategii nové, která by prosazovala vizi dlouhodobého růstu a prosperity. To bude představovat jednu z nejdůležitějších otázek v následujících měsících a jednu z prioritních oblastí nadcházejícího španělského předsednictví. Hospodářská a finanční krize vytvořila tlak volající po okamžitých krocích, které by minimalizovaly dopad na hospodářský růst a pracovní trh. Zároveň se výrazněji projevily strukturální slabosti a dlouhodobé výzvy stojící před našimi ekonomikami. Udržení a posílení evropské konkurenceschopnosti na globálním trhu, boj se změnou klimatu a vypořádání se s výzvami vyplývajícími ze stárnutí obyvatelstva představují pro Evropskou unii a členské státy náročné úkoly ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Vyžadují společná koordinovaná řešení, společnou vizi a posílení evropského reformního programu pro příští desetiletí. Lisabonská smlouva, jak víte, vstoupí v platnost 1. prosince, ale v souladu s prohlášením přijatým Evropskou radou v prosinci 2008 bude Evropské radě až do konce svého mandátu na konci roku předsedat střídavé předsednictví. Všechny členské státy už smlouvu ratifikovaly a uložily své ratifikační listiny v Římě. Těší mne tedy, že mohu potvrdit, že Lisabonská smlouva 1. prosince skutečně vstoupí v platnost. Vize znamená měnit výzvy v příležitosti. To znamená plně rozpoznat potenciál vnitřního trhu a využít možnosti, jež poskytuje zahraniční obchod a otevřenost. Znamená to rozpoznat možnosti, které s sebou nese přeměna Evropy v ekologicky účinnou ekonomiku neboli ekonomiku chytře reagující na problém změny klimatu a vytvoření pracovního trhu s vysokou úrovní zaměstnanosti, udržitelnými veřejnými financemi a sociální soudržností. Během švédského předsednictví se provádí druhé následné hodnocení evropské strategie udržitelnosti. V mnoha oblastech došlo k pokroku. Zároveň však existuje několik oblastí, v nichž byly zjištěny neudržitelné tendence. Mezi tyto oblasti patří rychlý nárůst poptávky po přírodních zdrojích, zmenšující se biologická diverzita, vzrůst spotřeby energie v oblasti dopravy a přetrvávající chudoba ve světě. Vznesli jsme otázku, jak bychom mohli lépe a účinněji kontrolovat a plnit tuto strategii, včetně toho, jak bychom mohli využít koordinace vyplývající ze vzájemné interakce s dalšími strategiemi Evropské unie, například s Lisabonskou strategií. Na zasedání Evropské rady se bude rovněž hovořit o integrované námořní politice. Komise nedávno podala zprávu o pokroku v této oblasti. Evropská rada tuto zprávu prozkoumá a poskytne své stanovisko k budoucímu směřování této významné mezisektorové práce. V této souvislosti bych ráda zdůraznila náš postoj k udržitelnému hospodářskému růstu a práci a inovaci, které jsou účinné z hlediska životního prostředí. Nyní přistoupím k dalšímu velmi významnému bodu na programu zasedání Evropské rady, konkrétně k otázce přijetí nového pětiletého pracovního programu v oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Stockholmský program má nahradit současný Haagský program, který byl přijat v roce 2004. Stockholmský program předkládá vizi bezpečnější, otevřenější Evropy, v níž jsou chráněna práva jednotlivců. Je výsledkem intenzívních kontaktů a diskusí v Radě a s Evropským parlamentem. Cenné příspěvky poskytly rovněž národní parlamenty, občanská společnost, orgány Evropské unie a nejrůznější agentury a úřady. Moji švédští kolegové, ministryně spravedlnosti Beatrice Asková a ministr pro přistěhovalectví Tobias Billström, zde včera byli a představili Stockholmský program ve velmi dlouhé rozpravě. Nebudu zde proto opakovat, co řekli, ale ráda bych využila této příležitosti a zdůraznila, že Stockholmský program se zaměřuje na konkrétní opatření, která přinášejí zlepšení do běžného života občanů. Obsahuje spolupráci se zeměmi za hranicemi EU. Bezpečnější a otevřenější Evropa vyžaduje skutečný partnerský vztah s našimi partnerskými státy. Budoucí práce v této oblasti by měla být rovněž založena na rovnováze mezi opatřeními směřujícími k vytvoření bezpečné Evropy a opatřeními, která usilují o ochranu práv jednotlivců. Ambiciózní práce, která už byla vykonána, a budoucí způsob naší práce, v níž bude mít větší roli spolurozhodování Parlamentu, by nám měly poskytnout akční plán, jenž se s těmito významnými výzvami lépe vypořádá. Co se týká změny klimatu, zatímco bude pokračovat zasedání Evropské rady, budou se samozřejmě v Kodani konat jednání o klimatu. Tyto otázky jsou důležité pro Evropu a pro budoucnost celé naší planety. Před dvěma týdny předstoupil předseda vlády Fredrik Reinfeldt před Parlament v Bruselu a předložil výsledky říjnového zasedání Evropské rady včetně nejdůležitějších prvků postoje EU před kodaňskou konferencí. Nyní je nezbytné, abychom našim partnerům ve světě jasně ukázali, jak vysoko stavíme tento problém a že poskytneme impuls, který posune vyjednávání kupředu. Švédské předsednictví vloží do této práce veškeré úsilí. K dosažení tohoto cíle bylo třeba dlouhodobé usilovné práce, jak tento parlament dobře ví. Nová smlouva v několika ohledech změní způsob, kterým funguje Evropská unie. Díky ní budeme mít lepší možnosti řešit důležité otázky, před kterými EU stoji, a budeme tak moci učinit demokratičtějším, transparentnějším a efektivnějším způsobem. Smlouva přináší i řadu významných reforem, které se dotýkají vás v Parlamentu. Příští měsíc zhodnotí Evropská rada situaci v jednáních, která budou současně probíhat, aby mohla učinit rozhodnutí, jež jsou potřebná pro dosažení úspěšného výsledku na kodaňské konferenci. Jako obvykle se na zasedání Evropské rady může objevit množství zahraničněpolitických otázek, ale nyní je stále ještě příliš brzy odhadovat, o jaké otázky se může jednat. Hlavními prioritami švédského předsednictví je reagovat na požadavky vyplývající ze změny klimatu a zajistit, že si EU udrží před zahájením jednání v Kodani svou vedoucí pozici, přičemž zároveň neseme zodpovědnost za to, že bude pokračovat řešení hospodářské a finanční krize. Tyto otázky budou mít na závěrečné vrcholné schůzce nejvyšší prioritu. Na zvláštním zasedání Evropské rady konaném minulý týden se hlavy států a vlád dohodly na jmenování Hermana Van Rompuye předsedou Evropské rady. Od 1. ledna bude řídit práci Evropské rady a posouvat ji kupředu. Po schválení ze strany předsedy Komise bylo dosaženo i dohody týkající se jmenování Catherine Ashtonové novou vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. V souladu s Lisabonskou smlouvou se paní Ashtonová ujme všech svých funkcí, včetně funkce místopředsedkyně Komise, dne 1. prosince. Jako Evropský parlament zaujímá postoj ke všem komisařům, uspořádáte samozřejmě také slyšení s paní Ashtonovou. Pokud je mi známo, zanedlouho se představí Výboru pro zahraniční věci, kde bude rovněž odpovídat na dotazy. Evropská rada se rovněž dohodla na jmenování Pierra de Boissieu generálním tajemníkem sekretariátu Rady. Přípravy na vstup Lisabonské smlouvy v platnost dále pokračovaly, jak bylo předsednictvím podrobně popsáno v říjnové zprávě o aktuálním stavu pro Evropskou radu. Dne 1. prosince bude přijata řada rozhodnutí, která umožní plné zavedení Lisabonské smlouvy, jedná se například o rozhodnutí týkající se změněného jednacího řádu Rady a jednacího řádu Evropské rady. Na prosincovém zasedání Evropské rady předložíme novou zprávu shrnující stávající situaci v otázkách, kterými jsme se zabývali v souvislosti s prováděním a praktickým uplatňováním Lisabonské smlouvy. V těchto oblastech bude zahrnuta i Evropská služba pro vnější činnost. Zpráva bude rovněž obsahovat plán naznačující postup práce v této oblasti. Na prosincovém zasedání Evropské rady bude hlavní důraz kladen na hospodářské a finanční otázky. Dopady krize budeme pociťovat ještě dlouho – zejména na trhu práce. Musíme se však na problémy dívat z dlouhodobé perspektivy a vypořádávat se s výzvami ve středně a dlouhodobém horizontu. Členské státy a centrální banky v Evropské unii přijaly celou řadu opatření, například garanční programy pro banky a evropský plán hospodářské obnovy. Tato opatření významně přispěla ke zvýšení finanční stability a k odlehčení dopadu krize na hospodářský rozvoj a zaměstnanost."@cs1 "Hr. formand, hr. Barroso, mine damer og herrer! Det er dejligt at få lejlighed til at føre denne forhandling med Parlamentet inden næste møde i Det Europæiske Råd. Det er jo det andet ordinære møde, der afholdes under det svenske formandskab, og det bliver også sidste gang, det ledes af et roterende formandskab. De økonomiske udsigter ser lysere ud, men der er fortsat store risici. Tiden er derfor endnu ikke inde til at trække de støtteforanstaltninger, der er iværksat, tilbage. Vi har internt i Rådet imidlertid indledt en drøftelse af, hvordan afviklingen af disse særlige kriseforanstaltninger skal se ud, og hvornår den kan indledes. Det Europæiske Råd vil gennemgå det arbejde, som Rådet har udført vedrørende exitstrategier. Vi vil også følge op på EU's økonomiske genopretningsplan. For så vidt angår finansmarkederne, er det glædeligt, at situationen på det finansielle marked er blevet væsentlig forbedret. Finanssektorens behov for støtteforanstaltninger er mindsket. Vi skal derfor udarbejde strategier for, hvordan foranstaltningerne kan afvikles på en samordnet måde. Det er imidlertid vigtigt at understrege, at det stadig er for tidligt at indlede en generel afvikling af støtteforanstaltningerne på det finansielle område. Det svenske formandskab sigter på at opnå enighed om en række vejledende principper om tidspunkt, samordning og rækkefølge for, hvordan støtteforanstaltningerne skal afvikles. Jeg vil nu gå videre til spørgsmålet om finansielt tilsyn. Der hersker enighed om, at øget og forbedret samarbejde vedrørende finansielt tilsyn i EU er en nødvendighed, ikke mindst med de erfaringer, vi har høstet under finanskrisen. Forslaget til udformning og indretning af arbejdet i Det Europæiske Udvalg for Systemiske Risici blev vedtaget af EU's finansministre på Økofin-mødet den 20. oktober. Formandskabet fik derefter mandat til at indlede forhandlinger med Parlamentet, hvilket vi også har gjort. Hvad angår de tre "mikromyndigheder", er det formandskabets målsætning, at man ved det næste Økofin-møde den 2. december bliver enig om en generel indretning for disse myndigheder og dermed for hele tilsynspakken, således at vi kan aflægge beretning til Rådet i december. Det at få en struktur på plads har stor betydning for finansbranchen, for EU's omverden og for vores medborgere. I pakken indgår det, at planen skal gennemgås om tre år. Vi vil så kunne rette op på eventuelle mangler, hvor tingene viser sig at være mindre velfungerende eller mindre effektive. EU's nuværende strategi for jobskabelse og vækst, Lissabonstrategien, udløber næste år. Det er derfor bydende nødvendigt, at man i EU bliver enig om en ny strategi, som kan fremme en vision for langsigtet vækst og velfærd. Dette bliver et af de vigtigste spørgsmål i de nærmeste par måneder og et af de højt prioriterede spørgsmål for det kommende spanske formandskab. Økonomi- og finanskrisen har skabt et pres for øjeblikkelige indgreb med henblik på at begrænse indvirkningen på væksten og arbejdsmarkedet. Samtidig er de strukturelle svagheder og de langsigtede udfordringer for vores økonomier blevet mere iøjnefaldende. At bibeholde og styrke Europas konkurrenceevne på det globale marked, at bekæmpe klimaændringer og håndtere udfordringerne som følge af en aldrende befolkning er krævende opgaver for EU og dets medlemsstater på mellemlang og lang sigt. Her kræves fælles og samordnede løsninger, en fælles vision og en styrket europæisk reformdagsorden for de næste ti år. Lissabontraktaten træder som bekendt i kraft den 1. december, men i overensstemmelse med den erklæring, som blev vedtaget i Det Europæiske Råd i december 2008, fortsætter det roterende formandskab med at være formand for Rådet, indtil formandskabet udløber ved årets udgang. Alle medlemsstater har nu ratificeret traktaten og deponeret deres ratifikationsinstrumenter i Rom. Det er mig derfor en fornøjelse at kunne bekræfte, at Lissabontraktaten rent faktisk træder i kraft den 1. december. Visionen handler om at vende udfordringerne til muligheder. Det handler om fuldt ud at indse det indre markeds potentiale og udnytte fordelene ved udenrigshandel og åbenhed. Det handler om at bekræfte de muligheder, som ligger i at forvandle Europa til en øko-effektiv eller klimasmart økonomi og skabe et arbejdsmarked med et højt beskæftigelsesniveau, holdbare offentlige finanser og en social sammenhængskraft. Under det svenske formandskab foretages der en anden opfølgningsevaluering af EU's bæredygtighedsstrategi. Der er sket fremskridt på mange områder. Samtidig findes der flere områder med uholdbare tendenser. Det handler om, at efterspørgslen efter naturressourcer hastigt øges, at den biologiske mangfoldighed mindskes, at transportsektorens energiforbrug øges, og at den globale fattigdom fortsat består. Vi har taget det op, hvordan vi kan overvåge og følge op på strategien på en bedre og mere effektiv måde, bl.a. om hvordan vi kan anvende de samordningsgevinster, der opstår i samspillet med andre EU-strategier, f.eks. Lissabonstrategien. Den integrerede havpolitik skal også drøftes på Det Europæiske Råds møde. Kommissionen har for nylig forelagt sin situationsrapport. Det Europæiske Råd vil gennemgå rapporten og tilkendegive sin holdning til den fremtidige retning for dette vigtige tværsektorielle arbejde. I den sammenhæng vil jeg gerne understrege vores syn på holdbar økonomisk vækst og øko-effektivt arbejde og innovation. Jeg vil nu gå videre til et andet særdeles vigtigt punkt på Det Europæiske Råds møde, nemlig vedtagelsen af et nyt femårigt arbejdsprogram på området med frihed, sikkerhed og retfærdighed. Stockholmprogrammet skal være en efterfølger til Haagprogrammet, som gælder på nuværende tidspunkt og blev vedtaget i 2004. Visionen i Stockholmprogrammet er et mere trygt og åbent Europa, hvor den enkeltes rettigheder beskyttes. Programmet er et resultat af intensive kontakter og drøftelser i Rådet og med Parlamentet. Samtidig er der kommet værdifulde bidrag fra de nationale parlamenter, det civile samfund, EU's organer og en række agenturer og myndigheder. Mine svenske kolleger justitsminister Beatrice Ask og migrationsminister Tobias Billström var her i går og præsenterede Stockholmprogrammet under en meget lang forhandling. Jeg vil derfor ikke gentage det, de sagde, men jeg vil gerne benytte lejligheden til at understrege, at Stockholmprogrammet fokuserer på konkrete foranstaltninger, som bidrager til at give en merværdi i medborgernes dagligdag. Det indbefatter samarbejde uden for EU. Et mere trygt og åbent Europa forudsætter ægte partnerskab med vores partnerlande. Det fremtidige arbejde på dette område bør bygge på en balance mellem foranstaltninger, der er rettet mod at skabe et sikkert og trygt Europa, og foranstaltninger, der er rettet mod at beskytte den enkeltes rettigheder. Det ambitiøse arbejde, der er blevet udført, og vores fremtidige arbejdsmåde med øget brug af den fælles beslutningsprocedure for Parlamentet bør være med til at give os en handlingsplan, hvormed man bedre kan håndtere disse store udfordringer. For så vidt angår klimaændringer, vil klimaforhandlingerne jo finde sted i København samtidig med Det Europæiske Råds møde. Disse spørgsmål er vigtige for Europa og for hele vores planets fremtid. For to uger siden stod statsminister Fredrik Reinfeldt i Parlamentet i Bruxelles og præsenterede resultatet af Det Europæiske Råds møde i oktober, deriblandt de vigtigste elementer i EU's standpunkter inden konferencen i København. Det er nu bydende nødvendigt, at vi fortsat gør det klart for vores partnere rundt om i verden, hvor højt vi værdsætter dette, og at vi sørger for fremdrift i forhandlingerne. Det svenske formandskab vil lægge alle kræfter i dette arbejde. Det har været en lang og besværlig vej at nå hertil – som Parlamentet så udmærket ved. Den nye traktat kommer på mange måder til at forandre den måde, EU fungerer på. Via traktaten får vi bedre muligheder for at tage fat på de vigtige spørgsmål, som EU står over for, og vi kan gøre det på en mere demokratisk, gennemsigtig og effektiv måde. Det indebærer også mange vigtige reformer, som berører Parlamentet. Det Europæiske Råd vil i næste måned vurdere situationen i de forhandlinger, der pågår samtidig, med henblik på at træffe de beslutninger, der er nødvendige, for at vi kan opnå et godt resultat i København. Der kan som sædvanlig også opstå en række udenrigspolitiske spørgsmål på Det Europæiske Råds møde, men det er lidt for tidligt at sige, hvad det kunne være. Det svenske formandskabs vigtigste prioritetsområder har været at reagere på de krav, klimaændringerne stiller, og sikre, at EU beholder førertrøjen på under forhandlingerne i København, samtidig med at vi har ansvaret for fortsat at afhjælpe økonomi- og finanskrisen. Disse spørgsmål vil få allerhøjeste prioritet på dette sidste topmøde. Ved Det Europæiske Råds ekstraordinære møde i sidste uge blev stats- og regeringscheferne enige om at udnævne Herman van Rompuy til formand for Det Europæiske Råd. Han kommer til at lede Rådets arbejde og drive det fremad fra og med den 1. januar. Der blev også efter godkendelse fra kommissionsformandens side opnået enighed om at udnævne Catherine Ashton til ny højtstående repræsentant for udenrigspolitiske anliggender og sikkerhedspolitik. I overensstemmelse med traktaten vil fru Ashton tiltræde sine funktioner den 1. december, herunder som næstformand i Kommissionen. Præcis som Parlamentet tager stilling til alle medlemmer, kommer Parlamentet naturligvis også til at afholde en høring med fru Ashton. Jeg forstår, at hun inden længe vil præsentere sig selv for Udenrigsudvalget og svare på spørgsmål. Det Europæiske Råd nåede også til enighed om at udnævne Pierre de Boissieu til Rådets generalsekretær. Arbejdet med at forberede Lissabontraktatens ikrafttræden kører videre ud fra de udgangspunkter, som formandskabet i oktober fremlagde i sin statusrapport til Det Europæiske Råd. Den 1. december skal der træffes en række beslutninger med henblik på at få Lissabontraktaten helt på plads, f.eks. om en revideret forretningsorden for Rådet og en forretningsorden for Det Europæiske Råd. På Det Europæiske Råds møde i december vil vi fremlægge en ny rapport, som sammenfatter status for de spørgsmål, vi har behandlet i forbindelse med Lissabontraktatens gennemførelse og praktiske anvendelse. Tjenesten for EU's Optræden Udadtil vil være et af punkterne. Rapporten vil også indeholde en køreplan, som viser vejen fremad for arbejdet på dette område. På Det Europæiske Råds møde i december vil der først og fremmest være fokus på de økonomiske og finansielle spørgsmål. Virkningerne af krisen vil kunne mærkes i lang tid fremover – ikke mindst på arbejdsmarkedet. Men det er også vigtigt, at vi tænker langsigtet og tager fat på de store udfordringer på såvel mellemlang som lang sigt. EU, medlemsstaterne og de europæiske centralbanker har truffet en lang række foranstaltninger, f.eks. garantiprogrammer for bankerne samt den europæiske økonomiske genopretningsplan. Disse foranstaltninger har bidraget kraftigt til at øge den finansielle stabilitet og mindske krisens indvirkning på vækst og beskæftigelse."@da2 "Herr Präsident, Herr Barroso, ehrenwerte Abgeordnete! Es ist wunderbar, vor der nächsten Sitzung des Europäischen Rates die Gelegenheit zu dieser Diskussion mit Ihnen zu haben. Das wird natürlich die zweite ordentliche Sitzung sein, die während des schwedischen Ratsvorsitzes stattfindet und es wird auch das letzte Mal sein, dass sie von dem rotierenden Ratsvorsitz geleitet wird. Die wirtschaftlichen Aussichten sehen besser aus, aber es gibt immer noch große Risiken. Es ist daher noch nicht an der Zeit, die Unterstützungsmaßnahmen, die ergriffen worden sind, zurückzuziehen. Im Rat haben wir jedoch eine Diskussion darüber begonnen, wie diese speziellen Krisenmaßnahmen beendet werden können, wenn es soweit ist. Der Europäische Rat wird die Arbeit des Rates hinsichtlich dieser Ausstiegsstrategien überprüfen. Wir werden auch den Konjunkturplan der EU überwachen. Hinsichtlich der Finanzmärkte ist es erfreulich, dass sich die Lage auf den Finanzmärkten deutlich verbessert hat. Der Bedarf des Finanzsektors an Unterstützungsmaßnahmen hat sich verringert. Daher müssen wir Strategien aufstellen, wie die Maßnahmen koordiniert beendet werden können. Es ist jedoch wichtig zu betonen, dass es jetzt noch zu zeitig ist, mit der Beendigung der Unterstützungsmaßnahmen im Finanzsektor zu beginnen. Der schwedische Ratsvorsitz bemüht sich um Einigkeit zu einer Reihe von Leitsätzen zur Zeitplanung, Koordinierung und Abfolge der Beendigung der Unterstützungsmaßnahmen. Ich komme jetzt zur Finanzaufsicht. Es besteht Einigkeit darüber, dass eine verstärkte und verbesserte Zusammenarbeit bei der Finanzaufsicht innerhalb der EU nötig ist, insbesondere nach den Erfahrungen, die wir in der Finanzkrise gemacht haben. Der Vorschlag für die Struktur und den Arbeitsschwerpunkt im Systemrisikorat wurde von den Finanzministern der EU bei der Ecofin-Sitzung am 20. Oktober angenommen. Der Ratsvorsitz hat dann das Mandat erhalten, Verhandlungen mit dem Europäischen Parlament aufzunehmen, und das haben wir getan. Hinsichtlich der drei „Mikrobehörden“ bemüht sich der Ratsvorsitz bei der nächsten Ecofin-Sitzung am 2. Dezember um einen allgemeinen Ansatz für diese Behörden und damit für das gesamte Aufsichtspaket, sodass wir dem Rat im Dezember darüber berichten können. Der Wert einer bestehenden Struktur ist für die Finanzdienstleistungsbranche, die Welt außerhalb Europas und unsere Bürger sehr hoch. Das Paket würde es erfordern, dass der Plan in drei Jahren überprüft würde. Dann werden wir in der Lage sein, Unzulänglichkeiten, bei denen sich herausstellt, dass sie nicht so gut funktionieren oder nicht so effektiv sind, zu korrigieren. Die gegenwärtige Strategie der EU für Arbeitsplätze und Wachstum, die Strategie von Lissabon, läuft nächstes Jahr aus. Daher ist es erforderlich, dass sich die EU auf eine neue Strategie einigt, die in der Lage ist, eine Vision für langfristiges Wachstum und Wohlstand zu fördern. Das wird eines der wichtigsten Themen für die nächsten Monate sein und einer der Themenschwerpunkte für den kommenden spanischen Ratsvorsitz. Die Wirtschafts- und Finanzkrise hat die Notwendigkeit für sofortige Aktionen geschaffen, die ergriffen werden müssen, um die Auswirkungen auf das Wachstum und den Arbeitsmarkt zu minimieren. Gleichzeitig sind strukturelle Schwächen und langfristige Herausforderungen für unsere Wirtschaften deutlicher geworden. Die Erhaltung und Stärkung der Wettbewerbsfähigkeit Europas auf dem Weltmarkt, die Bekämpfung des Klimawandels und der Umgang mit den Herausforderungen, die sich aus einer alternden Bevölkerung ergeben, sind mittel- und langfristig anspruchsvolle Aufgaben für die Europäische Union und ihre Mitgliedstaaten. Diese erfordern gemeinsame und koordinierte Lösungen, eine gemeinsame Vision und eine gestärkte europäische Reformagenda für die nächsten zehn Jahre. Wie Sie wissen, tritt der Vertrag von Lissabon am 1. Dezember in Kraft, aber gemäß der Erklärung, die im Europäischen Rat im Dezember 2008 angenommen wurde, wird der rotierende Ratsvorsitz weiter den Europäischen Rat leiten, bis der Ratsvorsitz Ende des Jahres endet. Alle Mitgliedstaaten haben jetzt den Vertrag ratifiziert und ihre Ratifikationsurkunden in Rom hinterlegt. Daher bin ich hocherfreut, bestätigen zu können, dass der Vertrag von Lissabon am 1. Dezember in Kraft treten wird. Bei der Vision geht es darum, Herausforderungen in Gelegenheiten zu verwandeln. Es geht um die volle Realisierung der Potentiale des Binnenmarktes und die Ausnutzung der Vorteile von Außenhandel und Offenheit. Es geht um die Erkennung von Gelegenheiten, die sich bei der Verwandlung Europas in eine ökoeffiziente oder klimaintelligente Wirtschaft und der Schaffung eines Arbeitsmarktes mit geringer Arbeitslosigkeit, nachhaltigen öffentlichen Finanzen und sozialem Zusammenhalt ergeben. Während des schwedischen Ratsvorsitzes wird eine zweite Folgenabschätzung der Nachhaltigkeitsstrategie der EU durchgeführt. In vielen Bereichen wurden Erfolge erzielt. Gleichzeitig gibt es mehrere Bereiche, in denen unhaltbare Trends festgestellt wurden. Zu diesen Bereichen gehören der schnelle Anstieg des Bedarfs an natürlichen Ressourcen, die Abnahme der biologischen Vielfalt, die Zunahme des Energieverbrauchs durch den Transportsektor und das Anhalten weltweiten Armut. Wir haben die Frage aufgeworfen, wie wir die Strategie besser und effektiver überwachen und verfolgen können und wie wir die Koordinationsvorteile, die sich aus Wechselwirkungen mit anderen EU-Strategien, zum Beispiel der Strategie von Lissabon, ergeben, nutzen können. Auch die integrierte Meerespolitik wird bei der Sitzung des Europäischen Rates diskutiert werden. Die Kommission hat kürzlich ihren Fortschrittsbericht vorgelegt. Der Europäische Rat wird diesen Bericht untersuchen und seine Meinung zur zukünftigen Ausrichtung dieser wichtigen sektorenübergreifenden Arbeit äußern. In dieser Hinsicht möchte ich unsere Ansicht zu nachhaltigem Wirtschaftswachstum und ökoeffizienter Arbeit und Innovation hervorheben. Jetzt werde ich mich einem anderen sehr wichtigen Punkt bei der Sitzung des Europäischen Rates zuwenden, nämlich der Annahme eines neuen Fünfjahresarbeitsprogramms im Bereich der Freiheit, der Sicherheit und des Rechts. Das Stockholmer Programm soll das Haager Programm, das zur Zeit gilt und 2004 angenommen wurde, ersetzen. Die Vision des Stockholmer Programms ist ein sichereres und offeneres Europa, in dem die Rechte des Einzelnen geschützt werden. Das Programm ist das Ergebnis des intensiven Kontakts und von Diskussionen im Rat und mit dem Europäischen Parlament. Auch viele Nationalparlamente, die Zivilgesellschaft, EU-Organe und verschiedene Institutionen und Behörden haben wertvolle Beiträge dazu geleistet. Meine schwedischen Kollegen, die Justizministerin Beatrice Ask und der Minister für Migration Tobias Billström, waren gestern hier und haben das Stockholmer Programm in einer sehr langen Debatte vorgestellt. Daher werde ich nicht wiederholen, was sie gesagt haben, aber ich möchte die Gelegenheit ergreifen, um zu betonen, dass sich das Stockholmer Programm auf bestimmte Maßnahmen konzentriert, die für das tägliche Leben unserer Bürger einen Mehrwert bringen. Dazu gehört die Kooperation außerhalb der EU. Ein sichereres und offeneres Europa erfordert eine echte Partnerschaft mit unseren Partnerländern. Die zukünftige Arbeit in diesem Bereich sollte auch auf einem Gleichgewicht zwischen Maßnahmen, die ein sicheres und geschütztes Europa schaffen sollen, und Maßnahmen, die die Rechte des Einzelnen schützen sollen, beruhen. Die ehrgeizige Arbeit, die ausgeführt wurde, und unsere zukünftigen Methoden zur Arbeit mit der Mitentscheidung des Parlaments sollten dazu beitragen, uns einen Aktionsplan liefern, der besser für den Umgang mit diesen großen Herausforderungen geeignet ist. In Bezug auf den Klimawandel werden die Klimaverhandlungen während der Sitzung des Europäischen Rates natürlich auch in Kopenhagen stattfinden. Diese Themen sind wichtig für Europa und die Zukunft unseres gesamten Planeten. Vor zwei Wochen stand Premierminister Fredrik Reinfeldt in Brüssel im Parlament und stellte das Ergebnis der Sitzung des Europäischen Rates im Oktober vor, einschließlich der wichtigsten Elemente des Standpunktes der EU vor der Konferenz in Kopenhagen. Es ist jetzt unbedingt erforderlich, dass wir es unseren Partnern in der ganzen Welt weiterhin klar machen, für wie wichtig wir dies halten, und dass wir die Impulse bieten werden, die Verhandlungen voranzubringen. Der schwedische Ratsvorsitz wird seine gesamte Energie in diese Arbeit stecken. Die Arbeit, die nötig war, um zu diesem Punkt zu gelangen, war lang und anstrengend, wie das Parlament sehr gut weiß. Der neue Vertrag wird die Art, wie die EU arbeitet, in mehrerlei Hinsicht ändern. Aufgrund des Vertrags werden wir bessere Gelegenheiten haben, mit den wichtigen Problemen, denen die EU gegenübersteht, fertig zu werden, und wir können dies demokratischer, transparenter und effizienter tun. Der Vertrag bringt auch viele wichtige Reformen mit sich, die Sie hier im Parlament beeinflussen. Nächsten Monat wird der Europäische Rat die Situation in den Verhandlungen, die gleichzeitig stattfinden, einschätzen, um die Entscheidungen zu treffen, die erforderlich sind, um uns in die Lage zu versetzen, in Kopenhagen zu einem erfolgreichen Ergebnis zu kommen. Wie üblich kann auch eine Reihe von außenpolitischen Themen bei der Sitzung des Europäischen Rates besprochen werden, aber es ist noch etwas zu zeitig, um sagen zu können, welche das sein könnten. Die Themenscherpunkte des schwedischen Ratsvorsitzes waren die Reaktion auf die Anforderungen des Klimawandels und die Sicherstellung, dass die EU ihre Führungsposition vor den Verhandlungen in Kopenhagen beibehält, und gleichzeitig sind wir dafür verantwortlich, uns weiterhin um die Wirtschafts- und Finanzkrise zu kümmern. Diese Themen werden bei dem abschließenden Gipfel oberste Priorität haben. Bei der zusätzlichen Sitzung des Europäischen Rates letzte Woche haben sich die Staats- und Regierungschefs geeinigt, Herman van Rompuy zum Präsidenten des Europäischen Rates zu ernennen. Er wird ab 1. Januar die Arbeit des Europäischen Rates leiten und voranbringen. Nach der Genehmigung durch den Präsidenten der Kommission wurde auch Einigkeit über die Ernennung von Catherine Ashton als neue Hohe Vertreterin für Auswärtige Angelegenheiten und Sicherheitspolitik erzielt. Gemäß dem Vertrag wird Frau Ashton all ihre Aufgaben am 1. Dezember übernehmen, auch die der Vizepräsidentin der Kommission. Gerade wenn das Europäische Parlament einen Standpunkt zu allen Mitgliedern annimmt, werden Sie natürlich auch eine Anhörung mit Frau Ashton haben. Ich habe erfahren, dass sie sich in Kürze dem Ausschuss für Auswärtige Angelegenheiten vorstellen und Fragen beantworten wird. Der Europäische Rat hat außerdem eine Vereinbarung zur Ernennung von Pierre de Boissieu als Generalsekretär des Sekretariats des Rates erzielt. Die Arbeit zur Vorbereitung des Inkrafttretens der Vertrags von Lissabon ist, wie es der Ratsvorsitz in seinem Statusbericht zum Europäischen Rat im Oktober detailliert angeführt hat, weitergegangen. Am 1. Dezember werden eine Reihe von Entscheidungen getroffen, um den Vertrag von Lissabon vollständig umzusetzen, zum Beispiel hinsichtlich der überarbeiteten Geschäftsordnung des Rates und der Geschäftsordnung des Europäischen Rates. Zur Sitzung des Europäischen Rates im Dezember werden wir einen neuen Bericht vorstellen, der den Status bei den Themen, mit denen wir uns im Zusammenhang mit der Umsetzung und praktischen Anwendung des Vertrags von Lissabon beschäftigt haben, zusammenfasst. Der Europäische Auswärtige Dienst wird zu diesen Themen gehören. Der Bericht wird außerdem einen Plan enthalten, der den weiteren Weg in diesem Bereich beschreibt. Bei der Sitzung des Europäischen Rates im Dezember wird es hauptsächlich um wirtschaftliche und finanzielle Fragen gehen. Die Auswirkungen der Krise werden sich für eine lange Zeit bemerkbar machen – insbesondere auf dem Arbeitsmarkt. Es ist jedoch auch wichtig, dass wir eine langfristige Sicht wahren und uns sowohl mittelfristig als auch langfristig wichtigen Herausforderungen stellen. Die EU, die Mitgliedstaaten und die Zentralbanken Europas haben zahlreiche Maßnahmen ergriffen, zum Beispiel Garantieprogramme für Banken und das Europäische Konjunkturprogramm. Diese Maßnahmen haben stark dazu beigetragen, die finanzielle Stabilität zu erhöhen und die Auswirkungen der Krise auf das Wachstum und den Arbeitsmarkt zu verringern."@de9 "Κύριε Πρόεδρε, κύριε Barroso, αξιότιμοι βουλευτές, είναι εξαιρετική η ευκαιρία που μου δίνεται να συζητήσω μαζί σας πριν από την επόμενη συνεδρίαση του Ευρωπαϊκού Συμβουλίου. Πρόκειται, βέβαια, για τη δεύτερη τακτική συνεδρίαση κατά τη διάρκεια της σουηδικής Προεδρίας και την τελευταία που θα διεξαχθεί από εκ περιτροπής Προεδρία. Οι οικονομικές προοπτικές φαίνονται πιο αισιόδοξες, αλλά υφίστανται ακόμα σημαντικοί κίνδυνοι. Συνεπώς, δεν έχει έρθει ακόμα η στιγμή να αποσυρθούν τα μέτρα στήριξης τα οποία έχουν ληφθεί. Ωστόσο, στο Συμβούλιο έχει ξεκινήσει συζήτηση για το πώς θα μπορούσε να πραγματοποιηθεί η σταδιακή κατάργηση αυτών των ειδικών μέτρων κατά της κρίσης και το πότε θα μπορούσε να ξεκινήσει. Το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο θα εξετάσει το έργο του Συμβουλίου σχετικά με τις στρατηγικές εξόδου. Θα παρακολουθήσουμε επίσης το ευρωπαϊκό σχέδιο για την ανάκαμψη της οικονομίας. Όσον αφορά τις χρηματοπιστωτικές αγορές, είναι ευχάριστο το γεγονός ότι η κατάστασή τους βελτιώνεται σημαντικά. Η ανάγκη του χρηματοπιστωτικού τομέα για μέτρα στήριξης έχει μειωθεί. Κατά συνέπεια, πρέπει να σχεδιάσουμε στρατηγικές για τον συντονισμό της σταδιακής κατάργησης των μέτρων. Ωστόσο, πρέπει να τονίσουμε ότι είναι ακόμα πολύ νωρίς για την έναρξη γενικής σταδιακής κατάργησης των μέτρων στήριξης του χρηματοπιστωτικού τομέα. Η σουηδική Προεδρία επιδιώκει συμφωνία για ορισμένες κατευθυντήριες αρχές που αφορούν τον συντονισμό και την αλληλουχία της σταδιακής κατάργησης των μέτρων στήριξης. Θα περάσω τώρα στο θέμα της χρηματοπιστωτικής εποπτείας. Όλοι συμφωνούν ότι είναι απαραίτητη η αυξημένη και βελτιωμένη συνεργασία όσον αφορά τη χρηματοπιστωτική εποπτεία στην ΕΕ, ιδίως δεδομένης της εμπειρίας μας κατά τη διάρκεια της χρηματοπιστωτικής κρίσης. Η πρόταση για τη δομή και το επίκεντρο του έργου του Συμβουλίου Συστημικού Κινδύνου εγκρίθηκε από τους υπουργούς Οικονομικών της ΕΕ στη συνεδρίαση του Ecofin στις 20 Οκτωβρίου. Στη συνέχεια, η Προεδρία έλαβε την εντολή για την έναρξη διαπραγματεύσεων με το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο, όπως και πράξαμε. Όσον αφορά τις τρεις «μκρο-αρχές», στόχος της Προεδρίας είναι η γενική προσέγγιση για αυτές τις αρχές και, συνεπώς, για το σύνολο της δέσμης εποπτείας στην επόμενη συνεδρίαση του Ecofin στις 2 Δεκεμβρίου, ώστε να μπορέσουμε να ενημερώσουμε το Συμβούλιο τον Δεκέμβριο. Η αξία της ύπαρξης δομής είναι σημαντική για τη βιομηχανία χρηματοπιστωτικών υπηρεσιών, για τον κόσμο εκτός Ευρώπης και για τους πολίτες μας. Η δέσμη θα περιλαμβάνει τον όρο αναθεώρησης του σχεδίου σε τρία χρόνια. Τότε θα είμαστε σε θέση να διορθώσουμε οποιεσδήποτε ανεπάρκειες συμβάλλουν σε χαμηλότερη ή λιγότερο αποτελεσματική λειτουργία. Η υφιστάμενη στρατηγική της ΕΕ για την απασχόληση και την ανάπτυξη, η στρατηγική της Λισαβόνας, λήγει το επόμενο έτος. Κατά συνέπεια, η ΕΕ πρέπει να συμφωνήσει μια νέα στρατηγική, η οποία θα μπορέσει να προωθήσει το όραμα της μακροπρόθεσμης ανάπτυξης και ευημερίας. Αυτό θα αποτελέσει ένα από τα πιο σημαντικά ζητήματα τους επόμενους μήνες και ένα από τα θέματα προτεραιότητας της επερχόμενης ισπανικής Προεδρίας. Η οικονομική και χρηματοπιστωτική κρίση έχει ασκήσει πίεση για την ανάληψη άμεσης δράσης με σκοπό την ελαχιστοποίηση των επιπτώσεων στην ανάπτυξη και την αγορά εργασίας. Ταυτόχρονα, οι διαρθρωτικές αδυναμίες και οι μακροπρόθεσμες προκλήσεις για τις οικονομίες μας έχουν καταστεί σαφέστερες. Η διατήρηση και ενίσχυση της ανταγωνιστικότητας της Ευρώπης στην παγκόσμια αγορά, η καταπολέμηση της αλλαγής του κλίματος και η αντιμετώπιση των προκλήσεων ως αποτέλεσμα της γήρανσης του πληθυσμού αποτελούν επιτακτικά ζητήματα για την Ευρωπαϊκή Ένωση και τα κράτη μέλη της μεσοπρόθεσμα και μακροπρόθεσμα. Απαιτούν κοινές και συντονισμένες λύσεις, κοινό όραμα και ενισχυμένο ευρωπαϊκό πρόγραμμα μεταρρυθμίσεων για τα επόμενα δέκα χρόνια. Όπως γνωρίζετε, η Συνθήκη της Λισαβόνας θα τεθεί σε ισχύ την 1η Δεκεμβρίου, ωστόσο, σύμφωνα με τη δήλωση που εγκρίθηκε από το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο τον Δεκέμβριο του 2008, η εκ περιτροπής Προεδρία θα συνεχίσει να προεδρεύει στο Ευρωπαϊκό Συμβούλιο μέχρι τη λήξη της στο τέλος του έτους. Όλα τα κράτη μέλη έχουν πλέον επικυρώσει τη συνθήκη και έχουν καταθέσει τα έγγραφα επικύρωσης στη Ρώμη. Ως εκ τούτου, είμαι στην ευχάριστη θέση να επιβεβαιώσω την έναρξη ισχύος της Συνθήκης της Λισαβόνας την 1η Δεκεμβρίου. Το όραμα αφορά τη μετατροπή των προκλήσεων σε ευκαιρίες. Αφορά την πλήρη εφαρμογή του δυναμικού της εσωτερικής αγοράς και την αξιοποίηση των πλεονεκτημάτων του εξωτερικού εμπορίου και των ανοικτών οικονομιών. Αφορά την αναγνώριση ευκαιριών για τη μετατροπή της Ευρώπης σε οικολογικά αποτελεσματική ή έξυπνη οικονομία και τη δημιουργία αγοράς εργασίας με υψηλά επίπεδα απασχόλησης, βιώσιμα δημόσια οικονομικά και κοινωνική συνοχή. Κατά τη διάρκεια της σουηδικής Προεδρίας πραγματοποιείται δεύτερη αξιολόγηση παρακολούθησης της στρατηγικής της ΕΕ για την αειφορία. Έχει σημειωθεί πρόοδος σε πολλούς τομείς. Παράλληλα υπάρχουν διάφοροι τομείς στους οποίους έχουν εντοπιστεί τάσεις αντίθετες προς την αειφόρο ανάπτυξη. Οι τομείς αυτοί περιλαμβάνουν τη ραγδαία αύξηση ζήτησης φυσικών πόρων, τη μείωση της βιοποικιλότητας, την αύξηση της κατανάλωσης ενέργειας στον τομέα των μεταφορών και τη συνέχιση της παγκόσμιας φτώχειας. Τέθηκε το ερώτημα σχετικά με το πώς μπορούμε καλύτερα και αποτελεσματικότερα να παρακολουθήσουμε και να δώσουμε συνέχεια στη στρατηγική, καθώς και πώς μπορούμε να αξιοποιήσουμε τα πλεονεκτήματα του συντονισμού ως αποτέλεσμα της αλληλεπίδρασης με άλλες στρατηγικές της ΕΕ, για παράδειγμα, τη στρατηγική της Λισαβόνας. Στη συνεδρίαση του Ευρωπαϊκού Συμβουλίου θα συζητηθεί επίσης η ολοκληρωμένη θαλάσσια πολιτική. Η Επιτροπή κατέθεσε πρόσφατα την έκθεση προόδου της. Το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο θα εξετάσει την έκθεση και θα γνωμοδοτήσει σχετικά με τη μελλοντική κατεύθυνση αυτού του σημαντικού διατομεακού έργου. Εν προκειμένω, θα ήθελα να τονίσω την άποψή μας για την αειφόρο οικονομική ανάπτυξη και το οικολογικά αποτελεσματικό έργο και την καινοτομία. Θα ήθελα τώρα να περάσω σε ένα άλλο πολύ σημαντικό θέμα της συνεδρίασης του Ευρωπαϊκού Συμβουλίου, δηλαδή την έγκριση νέου πενταετούς προγράμματος εργασίας στον τομέα της ελευθερίας, της ασφάλειας και της δικαιοσύνης. Το πρόγραμμα της Στοκχόλμης σκοπό έχει να αντικαταστήσει το πρόγραμμα της Χάγης, το οποίο ισχύει προς το παρόν και εγκρίθηκε το 2004. Το όραμα του προγράμματος της Στοκχόλμης συνίσταται στην ασφαλέστερη και πιο διαφανή Ευρώπη, όπου τα δικαιώματα των ατόμων θα προστατεύονται. Το πρόγραμμα είναι αποτέλεσμα εντατικών επαφών και συζητήσεων στο Συμβούλιο και με το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο. Σημαντική ήταν επίσης η συμβολή των εθνικών κοινοβουλίων, της κοινωνίας των πολιτών, των οργάνων της ΕΕ και διάφορων υπηρεσιών και αρχών. Οι σουηδοί συνάδελφοί μου, η υπουργός Δικαιοσύνης, Beatrice Ask, και ο υπουργός Μετανάστευσης, Tobias Billström, παρευρέθηκαν εδώ χθες και παρουσίασαν το πρόγραμμα της Στοκχόλμης στο πλαίσιο μακράς συζήτησης. Ως εκ τούτου, δεν θα επαναλάβω όσα είπαν, αλλά θα ήθελα να εκμεταλλευτώ την ευκαιρία για να τονίσω ότι το πρόγραμμα της Στοκχόλμης επικεντρώνεται σε συγκεκριμένα μέτρα τα οποία προσδίδουν προστιθέμενη αξία στην καθημερινή ζωή των πολιτών. Περιλαμβάνει τη συνεργασία εκτός ΕΕ. Μια πιο ασφαλής και ανοιχτή Ευρώπη απαιτεί πραγματική συνεργασία με τις χώρες εταίρους μας. Το μελλοντικό έργο σε αυτόν τον τομέα πρέπει να βασίζεται στην ισορροπία μεταξύ μέτρων για τη δημιουργία μιας ασφαλούς Ευρώπης και μέτρων για την προστασία των δικαιωμάτων των ατόμων. Το φιλόδοξο έργο που έχει εκπονηθεί και η μελλοντική μέθοδος εργασίας μας, η οποία περιλαμβάνει ενισχυμένη συναπόφαση για το Κοινοβούλιο, πρέπει να συμβάλουν στην παροχή σχεδίου δράσης, το οποίο μπορεί να αντιμετωπίσει καλύτερα αυτές τις σημαντικές προκλήσεις. Όσον αφορά την αλλαγή του κλίματος, ενώ η συνεδρίαση του Ευρωπαϊκού Συμβουλίου θα βρίσκεται σε εξέλιξη, θα διεξάγονται επίσης, βεβαίως, οι διαπραγματεύσεις για το κλίμα στην Κοπεγχάγη. Αυτά τα ζητήματα είναι σημαντικά για την Ευρώπη και για το μέλλον όλου του πλανήτη. Πριν από δύο εβδομάδες, ο πρωθυπουργός Fredrik Reinfeldt παρευρέθηκε στο Κοινοβούλιο στις Βρυξέλλες και παρουσίασε το αποτέλεσμα της συνεδρίασης του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου τον Οκτώβριο, καθώς και τα σημαντικότερα σημεία της θέσης της ΕΕ ενόψει της διάσκεψης της Κοπεγχάγης. Επιβάλλεται να συνεχίσουμε να καθιστούμε σαφές στους εταίρους μας παγκοσμίως πόσο σημαντικό θεωρούμε το ζήτημα και να παρέχουμε τη δυναμική για την προώθηση των διαπραγματεύσεων. Η σουηδική Προεδρία θα καταβάλει κάθε προσπάθεια σε αυτό το έργο. Οι προσπάθειες που χρειάστηκαν για να φτάσουμε ως εδώ ήταν χρονοβόρες και επίπονες, όπως γνωρίζει καλά το Κοινοβούλιο. Η νέα συνθήκη θα αλλάξει τον τρόπο λειτουργίας της ΕΕ από πολλές απόψεις. Ως αποτέλεσμα της συνθήκης, θα μας δοθούν καλύτερες δυνατότητες επίλυσης με πιο δημοκρατικό, διαφανή και αποδοτικό τρόπο σημαντικών ζητημάτων που αντιμετωπίζει η ΕΕ. Επίσης, επιφέρει πολλές σημαντικές μεταρρυθμίσεις που επηρεάζουν εσάς εδώ στο Κοινοβούλιο. Τον επόμενο μήνα, το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο θα αξιολογήσει την κατάσταση των διαπραγματεύσεων που θα διεξάγονται παράλληλα, ώστε να λάβει τις απαραίτητες αποφάσεις οι οποίες θα μας επιτρέψουν να έχουμε επιτυχές αποτέλεσμα στην Κοπεγχάγη. Ως είθισται, ενδέχεται επίσης να προκύψουν ορισμένα θέματα εξωτερικής πολιτικής στη συνεδρίαση του Ευρωπαϊκού Συμβουλίου, αλλά είναι λίγο νωρίς για να αναφέρουμε ποια θα είναι αυτά. Κύριες προτεραιότητες της σουηδικής Προεδρίας είναι να ανταποκριθεί στις απαιτήσεις της αλλαγής του κλίματος και να διασφαλίσει ότι η ΕΕ θα διατηρήσει την ηγετική θέση της ενόψει των διαπραγματεύσεων στην Κοπεγχάγη, φέροντας παράλληλα την ευθύνη για τη συνέχιση της αντιμετώπισης της οικονομικής και χρηματοπιστωτικής κρίσης. Αυτά τα θέματα θα αποτελέσουν τις κύριες προτεραιότητες στην τελευταία διάσκεψη κορυφής. Στην έκτακτη συνεδρίαση του Ευρωπαϊκού Συμβουλίου την προηγούμενη εβδομάδα, οι αρχηγοί κρατών και κυβερνήσεων συμφώνησαν να διορίσουν τον Herman van Rompuy Πρόεδρο του Ευρωπαϊκού Συμβουλίου. Θα ηγηθεί του έργου του Ευρωπαϊκού Συμβουλίου από 1ης Ιανουαρίου. Συμφωνήθηκε επίσης, μετά την έγκριση του Προέδρου της Επιτροπής, ο διορισμός της Catherine Ashton ως νέας Ύπατης Εκπροσώπου για τις εξωτερικές υποθέσεις και την πολιτική ασφάλειας. Σύμφωνα με τη συνθήκη, η κ. Ashton θα αναλάβει όλα τα καθήκοντά της την 1η Δεκεμβρίου, συμπεριλαμβανομένου και του ρόλου της Αντιπροέδρου της Επιτροπής. Κατά τον ίδιο τρόπο που το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο διατυπώνει θέση για όλους τους βουλευτές, θα πραγματοποιήσει επίσης ακρόαση για την κ. Ashton. Γνωρίζω ότι σύντομα θα παρουσιαστεί στην Επιτροπή Εξωτερικών Υποθέσεων και θα απαντήσει σε ερωτήσεις. Το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο επίσης συμφώνησε για τον διορισμό του Pierre de Boissieu ως Γενικού Γραμματέα της Γραμματείας του Συμβουλίου. Οι εργασίες ενόψει της έναρξης ισχύος της Συνθήκης της Λισαβόνας θα συνεχίσουν όπως περιγράφηκαν από την Προεδρία στην έκθεση προόδου προς το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο τον Οκτώβριο. Την 1η Δεκεμβρίου θα ληφθεί σειρά αποφάσεων για την πλήρη εφαρμογή της Συνθήκης της Λισαβόνας, για παράδειγμα, σχετικά με την αναθεώρηση του κανονισμού του Συμβουλίου και του κανονισμού του Ευρωπαϊκού Συμβουλίου. Στη συνεδρίαση του Ευρωπαϊκού Συμβουλίου τον Δεκέμβριο, θα παρουσιάσουμε νέα έκθεση συνοψίζοντας την κατάσταση των ζητημάτων τα οποία αντιμετωπίσαμε σε σχέση με την εκτέλεση και την πρακτική εφαρμογή της Συνθήκης της Λισαβόνας. Η Ευρωπαϊκή Υπηρεσία Εξωτερικής Δράσης θα αποτελέσει ένα από αυτά τα θέματα. Η έκθεση θα περιλαμβάνει επίσης οδικό χάρτη για τον καθορισμό της πορείας του έργου σε αυτό το θέμα. Επίκεντρο της συνεδρίασης του Ευρωπαϊκού Συμβουλίου τον Δεκέμβριο θα είναι κυρίως η οικονομική και χρηματοπιστωτική κρίση. Οι επιπτώσεις της κρίσης θα παραμείνουν αισθητές για αρκετό καιρό ακόμα – ιδίως στην αγορά εργασίας. Ωστόσο, είναι σημαντικό για εμάς να προβούμε σε μακροπρόθεσμη θεώρηση και να ανταποκριθούμε σε σημαντικές προκλήσεις τόσο μεσοπρόθεσμα όσο και μακροπρόθεσμα. Η ΕΕ, τα κράτη μέλη και οι ευρωπαϊκές κεντρικές τράπεζες έχουν λάβει σειρά μέτρων, για παράδειγμα, προγράμματα εγγύησης για τράπεζες και το ευρωπαϊκό σχέδιο για την ανάκαμψη της οικονομίας. Αυτά τα μέτρα έχουν συμβάλει σημαντικά στην αύξηση της χρηματοπιστωτικής σταθερότητας και στη μείωση των επιπτώσεων της κρίσης στην ανάπτυξη και την απασχόληση."@el10 "Mr President, Mr Barroso, honourable Members, it is wonderful to have this opportunity to have this debate with you ahead of the next meeting of the European Council. It will, of course, be the second ordinary meeting held during the Swedish Presidency and it will also be the last time that it is led by a rotating presidency. The economic prospects look brighter, but there are still major risks. It is therefore not yet time to withdraw the support measures that have been taken. However, within the Council we have initiated a discussion about how these special crisis measures should be phased out and when this can start. The European Council will review the work that the Council has done with regard to exit strategies. We will also monitor the EU’s Economic Recovery Plan. With regard to the financial markets, it is gratifying that the situation on the financial market has improved considerably. The financial sector’s need for support measures has diminished. We therefore need to formulate strategies for how the measures can be phased out in a coordinated way. However, it is important to emphasise that it is still too early to begin a general phasing out of the support measures in the financial area. The Swedish Presidency is seeking agreement on a number of guiding principles with regard to the timing, coordination and sequencing of the phasing out of the support measures. I will now turn to financial supervision. There is agreement that increased and improved cooperation in relation to financial supervision within the EU is necessary, particularly in view of the experience we have had during the financial crisis. The proposal for the structure and focus of the work in the Systemic Risk Council was adopted by the EU’s finance ministers at the Ecofin meeting on 20 October. The Presidency then received the mandate to initiate negotiations with the European Parliament, which we have done. As regards the three ‘micro-authorities’, the Presidency’s aim is to arrive at a general approach for these authorities and hence for the entire supervisory package at the next Ecofin meeting on 2 December so that we can report back to the Council in December. The value of having a structure in place is significant for the financial services industry, for the world outside Europe and for our citizens. The package will include a requirement for the plan to be reviewed in three years. We will then be able to rectify any shortcomings that stand out as functioning less well or as being less effective. The EU’s current strategy for jobs and growth, the Lisbon strategy, expires next year. It is therefore imperative that the EU should agree on a new strategy that is able to promote a vision for long-term growth and prosperity. This will be one of the most important issues over the next few months and one of the priority issues for the forthcoming Spanish Presidency. The economic and financial crisis has created pressure for immediate action to be taken to minimise the impact on growth and the labour market. At the same time, structural weaknesses and the long-term challenges for our economies have become more apparent. Maintaining and strengthening Europe’s competitiveness on the global market, combating climate change and dealing with the challenges as a consequence of an ageing population are demanding tasks for the European Union and its Member States in the medium and long term. These require common and coordinated solutions, a common vision and a strengthened European reform agenda for the next ten years. As you know, the Treaty of Lisbon enters into force on 1 December, but in accordance with the declaration adopted in the European Council in December 2008, the rotating Presidency will continue to preside over the European Council until the Presidency ends at the end of the year. All the Member States have now ratified the treaty and deposited their instruments of ratification in Rome. I am therefore delighted to be able to confirm that the Treaty of Lisbon will indeed enter into force on 1 December. The vision is about turning challenges into opportunities. It is about fully realising the potential of the internal market and exploiting the advantages of foreign trade and openness. It is about recognising the opportunities involved in turning Europe into an eco-efficient or climate-smart economy and creating a labour market with high levels of employment, sustainable public finances and social cohesion. During the Swedish Presidency, a second follow-up assessment of the EU’s sustainability strategy is being carried out. Progress has been made in many areas. At the same time, there are several areas where unsustainable trends have been identified. These areas include the rapid increase in demand for natural resources, the diminishing of biological diversity, the increase in energy consumption by the transport sector and the persistence of global poverty. We have raised the question of how we can monitor and follow up the strategy in a better and more effective way, including how we can make use of the benefits of coordination resulting from the interaction with other EU strategies, the Lisbon strategy, for example. The Integrated Maritime Policy will also be discussed at the European Council meeting. The Commission has recently submitted its progress report. The European Council will examine the report and give its opinion of the future direction of this important cross-sectoral work. In this regard, I would like to emphasise our view of sustainable economic growth and eco-efficient work and innovation. I will now turn to another very important item at the European Council meeting, namely the adoption of a new five-year work programme in the area of freedom, security and justice. The Stockholm Programme is intended to supersede the Hague Programme that is currently in force and which was adopted in 2004. The vision of the Stockholm Programme is for a safer and more open Europe where the rights of individuals are protected. The programme is a result of intensive contact and discussions in the Council and with the European Parliament. There have also been valuable contributions from national parliaments, civil society, EU bodies and various agencies and authorities. My Swedish colleagues, the Minister for Justice, Beatrice Ask, and the Minister for Migration, Tobias Billström, were here yesterday and presented the Stockholm Programme in a very long debate. Therefore, I will not repeat what they said, but I would like to take the opportunity to emphasise that the Stockholm Programme focuses on specific measures that bring added value to the everyday lives of citizens. It includes cooperation outside the EU. A more secure and more open Europe requires genuine partnership with our partner countries. Future work in this area should also be based on a balance between measures aimed at creating a safe and secure Europe and measures aimed at protecting the rights of individuals. The ambitious work that has been carried out and our future method of working with increased codecision for Parliament should help to provide us with an action plan that is better able to deal with these major challenges. With regard to climate change, while the European Council meeting is going on, the climate negotiations will, of course, also be taking place in Copenhagen. These issues are important for Europe and for the future of our entire planet. Two weeks ago, Prime Minister Fredrik Reinfeldt stood in Parliament in Brussels and presented the outcome of the European Council meeting in October, including the most important elements of the EU’s position ahead of the Copenhagen conference. It is now imperative that we continue to make it clear to our partners around the world how highly we regard this and that we provide momentum to drive the negotiations forward. The Swedish Presidency will put all of its energy into this work. The work involved in getting to this point was long and strenuous, as Parliament is well aware. The new treaty will change the way the EU works in several respects. As a result of the treaty, we will have better opportunities to get to grips with the important issues that the EU is facing and we can do this in a more democratic, transparent and efficient manner. It also brings with it many important reforms that affect you here in Parliament. Next month, the European Council will assess the situation in the negotiations that will be going on simultaneously in order to take the decisions that are necessary to enable us to have a successful outcome in Copenhagen. As usual, a number of foreign policy issues may also arise at the European Council meeting, but it is a little too early to say what these might be. The top priorities of the Swedish Presidency have been to respond to the demands of climate change and to ensure that the EU retains its leading position ahead of the negotiations in Copenhagen while, at the same time, we are responsible for continuing to address the economic and financial crisis. These issues will have top priority at the final summit. At the European Council’s extra meeting last week, the Heads of State or Government agreed to appoint Herman van Rompuy as President of the European Council. He will lead the European Council’s work and take it forward from 1 January. Agreement was also reached, following approval from the Commission President, on the appointment of Catherine Ashton as the new High Representative for Foreign Affairs and Security Policy. In line with the treaty, Mrs Ashton will take up all of her roles on 1 December, including that of Vice-President of the Commission. Just as the European Parliament adopts a position on all Members, you will, of course, also be holding a hearing with Mrs Ashton. I understand that she will shortly be presenting herself to the Committee on Foreign Affairs and answering questions. The European Council also reached agreement on the appointment of Pierre de Boissieu as Secretary-General of the Council Secretariat. The work in preparation for the entry into force of the Treaty of Lisbon has continued as detailed by the Presidency in its status report to the European Council in October. On 1 December, a number of decisions will be taken in order to put the Treaty of Lisbon fully in place, for example, with regard to revised rules of procedure for the Council and rules of procedure for the European Council. At the European Council meeting in December, we will present a new report summarising the status of the issues that we have dealt with in connection with the implementation and practical application of the Treaty of Lisbon. The European External Action Service will be included among these issues. The report will also contain a road map pointing the way forward for the work in this area. At the European Council meeting in December, the focus will primarily be on economic and financial issues. The effects of the crisis will be felt for a long time to come – particularly on the labour market. However, it is also important for us to take a long-term view and to meet important challenges in both the medium and the long term. The EU, the Member States and Europe’s central banks have taken numerous measures, for example, guarantee programmes for banks and the European Economic Recovery Plan. These measures have made a major contribution to increasing financial stability and reducing the effects of the crisis on growth and employment."@en4 ". – (SV) Señor Presidente, señor Barroso, Señorías, es maravilloso tener la oportunidad de celebrar este debate con ustedes antes de la próxima reunión del Consejo Europeo. Por supuesto, será la segunda reunión ordinaria celebrada durante la Presidencia sueca y también será la última vez que esté presidida por una Presidencia rotatoria. Las perspectivas económicas parecen más halagüeñas, pero siguen existiendo riesgos importantes. Por tanto, todavía no ha llegado el momento de retirar las medidas de apoyo adoptadas. No obstante, en el Consejo hemos iniciado un debate sobre cómo se deberían ir retirando estas medidas especiales ante la crisis y cuándo se puede iniciar esa retirada. El Consejo Europeo revisará el trabajo que ha realizado el Consejo con respecto a las estrategias de salida. También supervisaremos el Plan Europeo de Recuperación Económica de la UE. Con respecto a los mercados financieros, es gratificante que la situación del mercado financiero haya mejorado ostensiblemente. La necesidad de medidas de apoyo al sector financiero ha disminuido. Por tanto, debemos formular estrategias para determinar cómo ir eliminando las medidas de forma coordinada. No obstante, es importante enfatizar que todavía es demasiado pronto para empezar una retirada general de las medidas de apoyo en el terreno financiero. La Presidencia sueca busca un acuerdo sobre una serie de principios rectores en lo que se refiere a los plazos, la coordinación y secuenciación de la retirada de las medidas de apoyo. Pasaré ahora a la supervisión financiera. Estamos de acuerdo en que es necesaria una mayor y mejor cooperación con respecto a la supervisión financiera dentro de la UE, especialmente a la vista de la experiencia que hemos tenido durante la crisis financiera. La propuesta para la estructura y el objetivo del trabajo de la Junta de Riesgos Sistémicos se aprobó en la reunión del ECOFIN de Ministros de economía de la UE del 20 de octubre. La Presidencia recibió entonces el mandato para iniciar las negociaciones con el Parlamento Europeo, algo que hemos hecho. Con respecto a las tres «microautoridades», el objetivo de la Presidencia es lograr un enfoque general de dichas autoridades y, así, de todo el conjunto de medidas de supervisión en la próxima reunión del ECOFIN del 2 de diciembre, de tal forma que podamos informar al Consejo en diciembre. El valor de tener una estructura en funcionamiento es elevado para la industria de los servicios financieros, para el mundo fuera de Europa y para nuestros ciudadanos. El conjunto de medidas incluirá un requisito para que el plan se revise dentro de tres años. En ese momento podremos rectificar las deficiencias que destaquen por funcionar peor o por ser menos eficaces. La actual estrategia de la UE sobre empleo y crecimiento, la estrategia de Lisboa, finaliza este año. Por ello, es imperativo que la UE alcance un acuerdo sobre una nueva estrategia que permita promover una visión que logre un crecimiento y una prosperidad a largo plazo. Esta será una de las principales cuestiones de los próximos meses y una de las prioridades para la próxima Presidencia española. La crisis económica y financiera ha creado presión para que se tomen medidas inmediatas para minimizar el impacto en el crecimiento y en el mercado laboral. Al mismo tiempo, las debilidades estructurales y los desafíos a largo plazo para nuestras economías se han hecho más evidentes. El mantenimiento y el reforzamiento de la competitividad europea en el mercado global, la lucha contra el cambio climático y la gestión de los desafíos que plantea una población que envejece son tareas exigentes para la Unión Europea y sus Estados miembros a medio y a largo plazo. Exigen soluciones comunes y coordinadas, una visión común y un programa europeo reforzado de reformas para los próximos diez años. Como saben, el Tratado de Lisboa entra en vigor el 1 de diciembre, pero, de conformidad con la declaración aprobada por el Consejo Europeo en diciembre de 2008, la Presidencia rotatoria seguirá presidiendo el Consejo Europeo hasta que termine la Presidencia a finales de año. Todos los Estados miembros han ratificado ahora el tratado y depositado sus instrumentos de ratificación en Roma. Por tanto, me encanta poder confirmar que el Tratado de Lisboa entrará efectivamente en vigor el 1 de diciembre. La visión consiste en convertir los desafíos en oportunidades. Se trata de asumir plenamente el potencial del mercado interior y explotar las ventajas del mercado exterior y de la apertura. Se trata de reconocer las oportunidades que conlleva el convertir a Europa en una economía eficiente desde el punto de vista ecológico o que tiene en cuenta el clima y de crear un mercado laboral con altas tasas de ocupación, finanzas públicas sostenibles y cohesión social. Durante la Presidencia sueca, se está realizando una segunda evaluación de seguimiento de la estrategia de sostenibilidad de la UE. Se ha avanzado en muchos terrenos. Al mismo tiempo, existen varias áreas en las que se han detectado tendencias no sostenibles. Estas áreas incluyen el rápido aumento de la demanda de recursos naturales, la disminución de la diversidad biológica, el aumento del consumo energético por parte del sector de los transportes y la persistencia de la pobreza a escala mundial. Hemos planteado la cuestión de cómo podemos supervisar y hacer un seguimiento de la estrategia de forma mejor y más eficiente, incluyendo cómo podemos sacar provecho a los beneficios de la coordinación que resultan de la interacción con otras estrategias de la UE, la estrategia de Lisboa, por ejemplo. También se debatirá la política marítima integrada en la reunión del Consejo Europeo. La Comisión ha presentado recientemente su informe provisional. El Consejo Europeo lo va a estudiar y dará su opinión sobre la dirección futura de este importante trabajo intersectorial. A este respecto, me gustaría enfatizar nuestra perspectiva de un crecimiento económico sostenible y de un trabajo y una innovación eficientes desde el punto de vista ecológico. Pasaré ahora a otro punto muy importante de la reunión del Consejo Europeo, a saber, la adopción de un nuevo programa de trabajo quinquenal en el terreno de la libertad, la seguridad y la justicia. El programa de Estocolmo pretende sustituir al programa de La Haya que está en vigor actualmente y que se aprobó en 2004. La visión del programa de Estocolmo es conseguir una Europa más segura y más abierta en la que se protejan los derechos de las personas. El programa es el resultado de intensos contactos y debates en el Consejo y con el Parlamento Europeo. También han realizado valiosas contribuciones los parlamentos nacionales, la sociedad civil, los organismos de la UE y diversas agencias y autoridades. Mis colegas suecos, la Ministra de Justicia, Beatrice Ask, y el Ministro de Migración, Tobias Billström, estuvieron ayer aquí y presentaron el programa de Estocolmo en un debate muy largo. Por tanto, no voy a repetir lo que dijeron, pero me gustaría aprovechar esta oportunidad para enfatizar que el programa de Estocolmo se centra en medidas específicas que aportan valor añadido a las vidas cotidianas de los ciudadanos. Incluye la cooperación fuera de la UE. Una Europa más segura y más abierta necesita asociaciones genuinas con nuestros países amigos. El futuro trabajo en este terreno también se deberá basar en un equilibrio entre las medidas que pretenden crear una Europa más segura y las medidas que pretenden proteger los derechos de las personas. El ambicioso trabajo realizado y nuestro futuro método de trabajo con una mayor codecisión del Parlamento deberían ayudarnos a lograr un plan de acción que esté en mejores condiciones para abordar estos importantes desafíos. Con respecto al cambio climático, al mismo tiempo que se celebra la reunión del Consejo Europeo, las negociaciones sobre el clima también se celebran, por supuesto, en Copenhague. Estas cuestiones son importantes para Europa y para el futuro de todo el planeta. Hace dos semanas, el Primer Ministro Fredrik Reinfeldt compareció ante el Parlamento en Bruselas y presentó el resultado de la reunión del Consejo Europeo de octubre, incluidos los elementos más importantes de la posición de la UE antes de la conferencia de Copenhague. Es imperativo que sigamos dejando claro a nuestros socios por todo el mundo la importancia que le concedemos a esto y que impulsemos las negociaciones. La Presidencia sueca pondrá todo su empeño en este trabajo. El trabajo realizado para llegar hasta aquí ha sido largo y agotador, como bien sabe el Parlamento. El nuevo tratado cambiará la forma en que funciona la UE en varios aspectos. Como consecuencia del tratado, tendremos mejores oportunidades para llegar a entender los problemas importantes a los que se enfrenta la UE y podemos hacerlo de forma más democrática, transparente y eficaz. También conlleva muchas reformas importantes que les afectan a ustedes aquí en el Parlamento. El mes que viene, el Consejo Europeo evaluará la situación en las negociaciones que van a tener lugar simultáneamente para adoptar las decisiones que sean necesarias para permitirnos obtener un resultado positivo en Copenhague. Como siempre, en la reunión del Consejo Europeo podrían surgir varias cuestiones de política exterior, pero es demasiado pronto para determinar cuales podrían ser. Las principales prioridades de la Presidencia sueca han sido responder a las exigencias del cambio climático y garantizar que la UE mantiene su posición de liderazgo antes de las negociaciones de Copenhague, mientras que, al mismo tiempo, somos responsables de continuar abordando la crisis económica y financiera. Estas cuestiones tendrán la mayor prioridad en la cumbre final. En la reunión extraordinaria del Consejo Europeo de la semana pasada, los Jefes de Estado o de Gobierno acordaron nombrar a Herman Van Rompuy Presidente del Consejo Europeo. Él dirigirá el trabajo del Consejo Europeo y lo hará avanzar a partir del 1 de enero. También se alcanzó un acuerdo, tras la aprobación del Presidente de la Comisión, sobre el nombramiento de Catherine Ashton como nueva Alta Representante para Asuntos Exteriores y Política de Seguridad. En línea con el Tratado, la señora Ashton asumirá todas sus funciones el 1 de diciembre, incluida la de Vicepresidenta de la Comisión. Por supuesto, justo cuando el Parlamento Europeo apruebe una posición sobre todos los Miembros, ustedes también celebrarán una vista con la señora Ashton. Creo que en breve ella misma se presentará a la Comisión de Asuntos Exteriores y responderá a sus preguntas. El Consejo Europeo ha alcanzado además un acuerdo sobre el nombramiento de Pierre de Boissieu como Secretario General de la Secretaría del Consejo. Los trabajos de preparación para la entrada en vigor del Tratado de Lisboa ha continuado tal y como lo describió la Presidencia en su informe de estado al Consejo Europeo de octubre. El 1 de diciembre se adoptará una serie de decisiones para instaurar totalmente el Tratado de Lisboa, por ejemplo, con respecto al Reglamento interno revisado del Consejo y al Reglamento interno del Consejo Europeo. En la reunión del Consejo Europeo de diciembre, presentaremos un nuevo informe que resume el estado de las cuestiones que debemos abordar en relación con la puesta en marcha y la aplicación práctica del Tratado de Lisboa. El Servicio Europeo de Acción Exterior estará entre estas cuestiones. El informe también contendrá una hoja de ruta que indique por donde debe avanzar el trabajo en este terreno. En la reunión del Consejo Europeo de diciembre, nos vamos a centrar principalmente en aspectos económicos y financieros. Los efectos de la crisis se van a dejar sentir durante mucho tiempo, especialmente en el mercado laboral. Sin embargo, también es importante que adoptemos una perspectiva a largo plazo y que respondamos a los desafíos tanto a medio como a largo plazo. La UE, los Estados miembros y los bancos centrales europeos han adoptado numerosas medidas, por ejemplo, programas de garantía para los bancos y el Plan Europeo de Recuperación Económica. Estas medidas han supuesto una aportación fundamental al aumento de la estabilidad financiera y a la reducción de los efectos de la crisis en el crecimiento y el empleo."@es21 "Lugupeetud juhataja, härra Barroso, austatud parlamendiliikmed! On tore, et meil on võimalus pidada järgmise Euroopa Ülemkogu kohtumise eel seda arutelu. See on teatavasti Rootsi eesistumisperioodi teine tavapärane kohtumine, kuid see on ka viimane kord, kui kohtumist juhib vahetuv eesistujariik. Majanduse tulevikuväljavaated näivad olevat paremad, kuid siiski on veel suuri ohte. Seega ei ole veel kätte jõudnud aeg toetusmeetmed lõpetada. Me algatasime nõukogus arutelu selle üle, kuidas neid konkreetseid kriisimeetmeid järk-järgult lõpetada ja millal see peaks algama. Euroopa Ülemkogu vaatab üle töö, mida nõukogu on väljumisstrateegiate küsimuses teinud. Samuti jälgime ELi majanduse elavdamise kava. Mis puudutab finantsturge, siis heameelt valmistab asjaolu, et finantsturu olukord on märkimisväärselt paranenud. Finantssektori vajadus toetusmeetmete järele on vähenenud. Seetõttu tuleb meil koostada strateegiad selle kohta, kuidas nende meetmete võtmise saaks sujuvalt ja kooskõlastatult lõpetada. Oluline on aga toonitada, et praegu on veel liiga vara, et hakata finantsvaldkonna toetusmeetmeid üldiselt järk-järgult lõpetama. Eesistujariik Rootsi püüab saavutada kokkuleppe paljude juhtpõhimõtete suhtes, mis puudutavad toetusmeetmete järkjärgulise lõpetamise ajastust, kooskõlastamist ja järjestust. Nüüd lähen ma edasi finantsjärelevalve juurde. Üldiselt ollakse nõus, et ELis on vaja suurendada ja tõhustada finantsjärelevalve alast koostööd, arvestades eriti finantskriisis saadud kogemusi. 20. oktoobril võtsid ELi rahandusministrid majandus- ja rahandusküsimuste nõukogus vastu ettepaneku Süsteemsete Riskide Nõukogu töö ülesehituse ja eesmärgi kohta. Seejärel sai eesistujariik volituse alustada läbirääkimisi Euroopa Parlamendiga, mida me ka tegime. Mis puudutab kolme väikeametit, siis eesistujariik soovib neid ameteid ja seega ka kogu järelevalvepaketti käsitleva üldise lähenemisviisini jõuda järgmisel majandus- ja rahandusküsimuste nõukogu kohtumisel 2. detsembril, et saaksime detsembris ülemkogule sellest ülevaate anda. See, et meil on struktuur paigas, on oluline kogu finantsteenuste sektori, Euroopast väljapoole jääva maailma ja meie kodanike jaoks. Pakett hõlmab nõuet koostada kava, mida hakatakse iga kolme aasta järel läbi vaatama. Siis saame kõrvaldada kõik kitsaskohad, mis takistavad nõuetekohast toimimist või vähendavad tõhusust. ELi praegune majanduskasvu ja tööhõivet käsitlev strateegia – Lissaboni strateegia – lõpeb järgmisel aastal. Seetõttu tuleb ELil leppida kokku uues strateegias, millega on võimalik edendada ideed pikaajalisest majanduskasvust ja heaolust. See on järgmistel kuudel kõige olulisem teema ja tulevase eesistujariigi Hispaania üks esmatähtsaid eesmärke. Majandus- ja finantskriis on tekitanud surve kiireks tegutsemiseks, et vähendada kriisi mõju majanduskasvule ja tööturule. Samal ajal on muutunud nähtavamaks meie riikide majanduse struktuurilised nõrkused ja pikaajalised probleemid. Euroopa konkurentsivõime säilitamine ja tugevdamine üleilmsel turul, kliimamuutuse vastu võitlemine ning rahvastiku vananemise tagajärgedega kaasnevate probleemide lahendamine on Euroopa Liidu ja tema liikmesriikide jaoks keerulised ülesanded nii keskpikas kui ka pikas perspektiivis. Nende ülesannete lahendamine nõuab järgmiseks kümneks aastaks ühiseid ja kooskõlastatud lahendusi, ühist visiooni ja tugevdatud Euroopa reformikava. Nagu teate, jõustub Lissaboni leping 1. detsembril, kuid vastavalt 2008. aasta detsembris Euroopa Ülemkogus vastu võetud deklaratsioonile juhib vahetuv eesistujariik Euroopa Ülemkogu edasi kuni eesistumisperioodi lõppemiseni aasta lõpul. Kõik liikmesriigid on nüüd lepingu ratifitseerinud ja andnud oma ratifitseerimisdokumendid Roomas hoiule. Seepärast on mul väga hea meel kinnitada, et Lissaboni leping jõustub tõepoolest 1. detsembril. Visioon kätkeb seda, kuidas muuta probleemid võimalusteks. See kätkeb seda, kuidas realiseerida täielikult siseturu võimalused ning kasutada ära väliskaubanduse ja avatuse eelised. See kätkeb seda, kuidas tunda ära võimalusi, mida hõlmab Euroopa muutmine ökotõhusaks või aruka keskkonnapoliitikaga majanduseks ning suure tööhõivemääraga tööturu, jätkusuutliku riigi rahanduse ja sotsiaalse ühtekuuluvuse loomine. Rootsi eesistumisperioodil viiakse läbi ELi säästva arengu strateegia teine järelhindamine. Edu on saavutatud paljudes valdkondades. Siiski on mitu valdkonda, kus on tuvastatud mittesäästvaid suundumusi. Need valdkonnad hõlmavad loodusvarade nõudluse kiiret suurenemist, bioloogilise mitmekesisuse vähenemist, transpordisektori energiatarbimise kasvu ja vaesuse püsimist maailmas. Me tõstatasime küsimuse, kuidas me saame jälgida ja järgida strateegiat paremini ja tõhusamalt ning kuidas me saame sealhulgas kasutada ära kooskõlastamise häid omadusi, mis tulenevad koostoimest teiste ELi strateegiatega, näiteks Lissaboni strateegiaga. Euroopa Ülemkogu kohtumisel arutatakse ka ELi integreeritud merenduspoliitikat. Komisjon esitas hiljuti oma eduaruande. Euroopa Ülemkogu tutvub aruandega ja esitab oma arvamuse selle olulise sektoriülese töö tulevase suuna kohta. Sellega seoses soovin tuua esile meie seisukoha jätkusuutliku majanduskasvu ning ökotõhusa töö ja innovatsiooni kohta. Nüüd lähen ma Euroopa Ülemkogu kohtumise teise väga olulise punkti juurde. See on vabadusel, turvalisusel ja õigusel rajanevat ala käsitleva uue viieaastase tööprogrammi vastuvõtmine. Stockholmi programm peaks asendama praegu kehtivat Haagi programmi, mis võeti vastu 2004. aastal. Stockholmi programmiga tahetakse saavutada turvalisem ja avatum Euroopa, kus kaitstakse isikute õigusi. See programm on nõukogus ning nõukogu ja Euroopa Parlamendi vahel aset leidnud tiheda suhtluse ja arutelude tulemus. Väärtusliku panuse on selle heaks andnud ka riikide parlamendid, kodanikuühiskond, ELi institutsioonid ning mitmesugused agentuurid ja ametid. Minu Rootsi kolleegid, justiitsminister Beatrice Ask ja migratsiooniminister Tobias Billström olid eile siin ja tutvustasid Stockholmi programmi väga pikal arutelul. Seetõttu ei hakka ma nende sõnu kordama, vaid kasutaksin võimalust toonitada, et Stockholmi programmis keskendutakse konkreetsetele meetmetele, mis toovad kodanike igapäevaellu lisaväärtust. See hõlmab koostööd väljaspool ELi. Turvalisem ja avatum Euroopa eeldab tõelist partnerlust meie partnerriikidega. Edasine töö selles valdkonnas peaks põhinema tasakaalul ohutuma ja turvalisema Euroopa loomise nimel võetavate meetmete ja isikute kaitse nimel võetavate meetmete vahel. Tehtud eesmärgikindel töö ja meie tulevased töömeetodid, mis Euroopa Parlamendi jaoks tähendavad sagedasemat kaasotsustamist, peaksid aitama meil luua tegevuskava, mis suudab nende suurte ülesannetega paremini toime tulla. Mis puudutab kliimamuutust, siis samal ajal, kui peetakse Euroopa Ülemkogu kohtumine, toimuvad Kopenhaagenis teadagi ka kliimaläbirääkimised. Need teemad on olulised nii Euroopa jaoks kui ka kogu meie planeedi tuleviku jaoks. Kaks nädalat tagasi seisis peaminister Fredrik Reinfeldt Brüsselis Euroopa Parlamendi ees ja tutvustas Euroopa Ülemkogu oktoobrikuise kohtumise tulemusi, sealhulgas tähtsamaid punkte ELi seisukohas tulevase Kopenhaageni konverentsi eel. Nüüd on väga oluline, et me selgitaksime jätkuvalt oma partneritele üle maailma, kui tähtsaks me seda peame, ning et me annaksime tõuke läbirääkimiste jätkamiseks. Eesistujariik Rootsi annab selles töös enda poolt kõik. Töö, mida selle saavutamiseks tehti, võttis kaua aega ja oli pingeline, nagu parlament hästi teab. Uus leping muudab ELi töömeetodeid mitmeti. Tänu sellele lepingule on meil paremad võimalused ELi ees seisvaid olulisi teemasid käsitleda ning me saame seda teha demokraatlikumalt, läbipaistvamalt ja tõhusamalt. Leping toob kaasa ka mitmesuguseid olulisi reforme, mis puudutavad teid siin parlamendis. Järgmisel kuul analüüsib Euroopa Ülemkogu samal ajal toimuvate läbirääkimiste olukorda, et võtta vastu otsused, mis võimaldavad meil Kopenhaagenis eduka tulemuse saavutada. Nagu ikka, võib Euroopa Ülemkogu kohtumisel kerkida esile hulk välispoliitilisi küsimusi, kuid praegu on veel veidi vara öelda, missugused need võiksid olla. Eesistujariigi Rootsi esmatähtsad eesmärgid on olnud reageerida kliimamuutusest tulenevatele nõuetele ja kindlustada ELi liidrikoha säilimine enne Kopenhaageni läbirääkimisi, samas kui meil püsib kohustus tegelda majandus- ja finantskriisiga. Viimasel tippkohtumisel on just need teemad kõige olulisemad. Eelmisel nädalal toimunud Euroopa Ülemkogu erakorralisel kohtumisel leppisid riigipead ja valitsusjuhid kokku, et Euroopa Ülemkogu eesistujaks nimetatakse Herman Van Rompuy. Ta hakkab juhtima Euroopa Ülemkogu tööd ja teeb seda alates 1. jaanuarist. Samuti saavutati Euroopa Komisjoni presidendi heakskiidul kokkulepe Catherine Ashtoni nimetamise kohta uueks välisasjade ja julgeolekupoliitika kõrgeks esindajaks. Lepingu kohaselt hakkab Catherine Ashton oma ametikohuseid, sealhulgas Euroopa Komisjoni asepresidendi omasid, täitma 1. detsembril. Nii nagu Euroopa Parlament võtab seisukoha kõikide liikmete suhtes, toimub teil mõistagi ka proua Ashtoni kuulamine. Minu teada tutvustab ta ennast peagi väliskomisjonile ja vastab küsimustele. Lisaks saavutati Euroopa Ülemkogus kokkulepe Pierre de Boissieu nimetamise kohta nõukogu peasekretäriks. Ettevalmistustöö Lissaboni lepingu jõustumiseks on jätkunud nii, nagu eesistujariik oktoobris oma eduaruandes Euroopa Ülemkogu jaoks ette nägi. Et kehtestada Lissaboni lepingut täielikult, võetakse 1. detsembril vastu palju otsuseid, näiteks nõukogu läbivaadatud kodukorra ja Euroopa Ülemkogu kodukorra kohta. Euroopa Ülemkogu kohtumisel detsembris tutvustame uut aruannet, milles võetakse kokku nende küsimuste olukord, millega me Lissaboni lepingu rakendamise ja praktilise kohaldamise asjus tegelnud oleme. Need hõlmavad ka Euroopa välisteenistuse teemat. Lisaks sisaldab aruanne tegevuskava töö jätkumise kohta nimetatud valdkonnas. Euroopa Ülemkogu kohtumisel detsembris käsitletakse peamiselt majandus- ja finantsteemasid. Kriisi mõju, eriti mõju tööturule, on tunda veel väga pikka aega. Samas on oluline ka see, et võtaksime pikaajalise seisukoha ja lahendaksime nii keskpikad kui ka pikaajalised olulised probleemid. Euroopa Liit, liikmesriigid ja Euroopa keskpangad on võtnud arvukalt meetmeid, näiteks koostanud pankade tagatisprogrammid ja Euroopa majanduse elavdamise kava. Need meetmed on aidanud märkimisväärselt suurendada finantsstabiilsust ja vähendada kriisi mõju majanduskasvule ja tööhõivele."@et5 "Arvoisa puhemies, arvoisa puheenjohtaja Barroso, arvoisat Euroopan parlamentin jäsenet, on hienoa saada tällainen mahdollisuus keskustella teidän kanssanne ennen Eurooppa-neuvoston seuraavaa kokousta. Se on tietysti toinen säännöllinen kokous, joka pidetään Ruotsin puheenjohtajuuskaudella, ja se on myös viimeinen kerta, kun puhetta johtaa kiertävä puheenjohtaja. Talouden näkymät ovat kirkastuneet, mutta suuria riskejä on edelleen olemassa. Siksi käynnistettyjä tukitoimia ei pidä vielä lopettaa. Olemme kuitenkin neuvostossa käynnistäneet keskustelut siitä, miten erityiset kriisitoimet vaiheittain lopetetaan ja milloin se voidaan aloittaa. Eurooppa-neuvosto aikoo tarkastella neuvoston lopettamisstrategioiden alalla tekemää työtä. Aiomme seurata myös Euroopan talouden elvytyssuunnitelmaa. On ilahduttavaa, että rahoitusmarkkinoiden tilanne on parantunut huomattavasti. Rahoitusala ei enää tarvitse yhtä paljon tukitoimia. Siksi meidän on luotava strategioita siitä, miten toimet voidaan koordinoidusti lopettaa vaiheittain. On kuitenkin tärkeää korostaa sitä, että vielä on liian varhaista aloittaa rahoitusalan tukitoimien yleinen vaiheittainen lopettaminen. Puheenjohtajavaltio Ruotsi pyrkii pääsemään sopimukseen monista johtavista periaatteista, jotka koskevat tukitoimien vaiheittaisen lopettamisen ajoitusta, koordinointia ja järjestämistä. Puhun seuraavaksi rahoitusvalvonnasta. Olemme yhtä mieltä siitä, että yhteistyön lisääminen ja parantaminen rahoitusvalvonnan alalla EU:ssa on tarpeellista, erityisesti rahoituskriisin aikana saamiemme kokemusten perusteella. EU:n valtiovarainministerit hyväksyivät ehdotuksen järjestelmäriskikomitean työn rakenteesta ja keskittämisestä Ecofin-kokouksessa 20. lokakuuta. Puheenjohtajavaltio sai silloin valtuudet aloittaa neuvottelut Euroopan parlamentin kanssa, minkä olemme tehneet. Kolmen "pienen viranomaisen" osalta puheenjohtajavaltion tavoitteena on luoda kyseisille viranomaisille ja siten koko valvontapaketille yleinen lähestymistapa seuraavassa Ecofin-kokouksessa 2. joulukuuta, niin että voimme raportoida takaisin neuvostolle joulukuussa. Rahoituspalvelualalle, Euroopan ulkopuoliselle maailmalle ja kansalaisillemme on tärkeää, että rakenne on paikallaan. Paketti sisältää vaatimuksen, että suunnitelmaa tarkastellaan uudelleen kolmen vuoden kuluttua. Sitten voimme korjata mahdolliset puutteet, asiat, jotka eivät toimi hyvin tai jotka eivät ole tehokkaita. EU:n nykyinen kasvua ja työllisyyttä koskeva strategia, Lissabonin strategia, päättyy ensi vuoteen. Siksi EU:n olisi sovittava uudesta strategiasta, jolla voidaan edistää suunnitelmaa pitkän aikavälin kasvusta ja hyvinvoinnista. Se on yksi tulevien kuukausien tärkeimmistä asioista ja yksi seuraavan puheenjohtajavaltion Espanjan ensisijaisista asioista. Talous- ja rahoituskriisi on luonut painetta toteuttaa välittömästi toimia, jotka koskevat kasvuun ja työmarkkinoihin kohdistuneiden vaikutusten minimoimista. Samaan aikaan talouksiemme rakenteelliset heikkoudet ja pitkän aikavälin haasteet ovat käyneet entistä ilmeisemmiksi. Euroopan kilpailukyvyn ylläpitäminen ja vahvistaminen maailmanlaajuisilla markkinoilla, ilmastonmuutoksen hillitseminen ja ikääntyvän väestön aiheuttamien haasteiden käsitteleminen ovat vaativia tehtäviä Euroopan unionille ja sen jäsenvaltioille keskipitkällä ja pitkällä aikavälillä. Ne edellyttävät yhteisiä ja koordinoituja ratkaisuja, yhteistä näkemystä ja vahvaa eurooppalaista uudistussuunnitelmaa seuraavan kymmenen vuoden aikana. Kuten tiedätte, Lissabonin sopimus tulee voimaan 1. joulukuuta, mutta Eurooppa-neuvoston joulukuussa 2008 hyväksymän julistuksen mukaisesti kiertävä puheenjohtajuus jatkuu Eurooppa-neuvostossa siihen saakka, kunnes puheenjohtajuus päättyy vuoden lopussa. Kaikki jäsenvaltiot ovat nyt ratifioineet sopimuksen ja jättäneet ratifiointivälineensä Roomaan. Siksi iloitsen voidessani vahvistaa sen, että Lissabonin sopimus todellakin tulee voimaan 1. joulukuuta. Suunnitelma koskee haasteiden muuttamista mahdollisuuksiksi. On kyse sisämarkkinoiden mahdollisuuksien täysimääräisestä hyödyntämisestä ja ulkomaankaupan ja avoimuuden etujen hyödyntämisestä. On havaittava mahdollisuudet, jotka koskevat EU:n muuttamista ympäristöystävälliseksi tai ilmaston kannalta älykkääksi taloudeksi, ja luotava työmarkkinat, joilla vallitsee korkea työllisyys, kestävä julkinen talous ja sosiaalinen yhteenkuuluvuus. Ruotsin puheenjohtajakaudella toteutetaan toinen seuranta-arviointi EU:n kestävän kehityksen strategiasta. Monella alalla on edistytty. Samaan aikaan on monia aloja, joilla on havaittu kestämättömiä suuntauksia. Kyseisiin aloihin kuuluvat luonnonvarojen kysynnän nopea kasvu, biologisen monimuotoisuuden supistuminen, liikennealan energiankulutuksen lisääntyminen ja maailmanlaajuisen köyhyyden jatkuminen. Olemme käsitelleet kysymystä siitä, miten voimme valvoa ja seurata strategiaa entistä paremmin ja tehokkaammin, sekä siitä miten voimme hyödyntää koordinointia muiden EU:n strategioiden, esimerkiksi Lissabonin strategian, kanssa. Myös yhdennetystä meripolitiikasta keskustellaan Eurooppa-neuvoston kokouksessa. Komissio on äskettäin toimittanut edistyskertomuksensa. Eurooppa-neuvosto tutkii kertomuksen ja antaa mielipiteensä tärkeän monialaisen työn tulevasta suunnasta. Tässä yhteydessä haluan korostaa näkemystämme kestävästä talouskasvusta ja ympäristötehokkaasta työstä ja innovoinnista. Siirryn nyt toiseen Eurooppa-neuvoston kokouksen tärkeään aiheeseen, nimittäin uuden viisivuotisen työohjelman hyväksymiseen vapauden, turvallisuuden ja oikeuden alalla. Tukholman ohjelmalla pyritään korvaamaan nyt voimassa oleva Haagin ohjelma, joka hyväksyttiin vuonna 2004. Tukholman ohjelman tavoitteena on turvallisempi ja avoimempi Eurooppa, jossa suojellaan yksilön oikeuksia. Ohjelma on tulos tiiviistä yhteyksistä ja keskusteluista neuvostossa ja Euroopan parlamentissa. Myös kansalliset parlamentit, kansalaisyhteiskunta, EU:n toimielimet sekä eri virastot ja viranomaiset ovat antaneet arvokkaan panoksen siihen. Ruotsalainen kollegani oikeusministeri Beatrice Ask ja maahanmuuttoministeri Tobias Billström olivat eilen täällä ja esittelivät Tukholman ohjelman erittäin pitkässä keskustelussa. Siksi en toista sitä, mitä he sanoivat, vaan käytän tilaisuutta korostaa sitä, että Tukholman ohjelmassa keskitytään erityistoimiin, joilla tuodaan lisäarvoa kansalaisten jokapäiväiseen elämään. Se sisältää yhteistyön EU:n ulkopuolella. Entistä turvallisempi ja avoimempi EU vaatii aitoa kumppanuutta kumppanimaiden kanssa. Tämän alan tulevassa yhteistyössä olisi myös pyrittävä löytämään entistä parempi tasapaino EU:n turvallisuuden lisäämiseen sekä toisaalta yksilön oikeuksien suojelemiseen tähtäävien toimien välillä. Tehdyn kunnianhimoisen työn ja tulevan työskentelytapamme, jossa käytetään entistä enemmän yhteispäätösmenettelyä, pitäisi auttaa meitä tekemään toimintasuunnitelma, jolla suuria haasteita voidaan käsitellä entistä paremmin. Samalla kun Eurooppa-neuvoston kokous on käynnissä, käydään tietysti myös ilmastoneuvotteluja Kööpenhaminassa. Kyseiset asiat ovat tärkeitä EU:lle ja koko planeettamme tulevaisuudelle. Kaksi viikkoa sitten pääministeri Fredrik Reinfeldt oli Euroopan parlamentissa Brysselissä ja esitteli lokakuussa pidetyn Eurooppa-neuvoston kokouksen tulokset, myös EU:n kannan tärkeimmät tekijät ennen Kööpenhaminan kokousta. Meidän on edelleen tehtävä selväksi kumppaneillemme ympäri maailmaa se, miten tärkeänä pidämme tätä asiaa, ja se, että me pyrimme edistämään neuvotteluja. Puheenjohtajavaltio Ruotsi laittaa kaiken energiansa tähän työhön. Työ, joka vaadittiin tähän pisteeseen pääsemiseksi, oli pitkä ja vaivalloinen, kuten Euroopan parlamentti hyvin tietää. Uusi sopimus muuttaa monessa suhteessa tavan, jolla EU toimii. Sopimuksen ansiosta saamme paremmat mahdollisuudet käsitellä tärkeitä kysymyksiä, joita EU kohtaa, ja voimme tehdä sen entistä demokraattisemmalla, avoimemmalla ja tehokkaammalla tavalla. Sopimus saa aikaan myös monia tärkeitä uudistuksia, jotka vaikuttavat teihin täällä parlamentissa. Ensi kuussa Eurooppa-neuvosto arvioi tilannetta samaan aikaan käytävissä neuvotteluissa tehdäkseen päätöksiä, joita vaaditaan onnistuneen tuloksen saavuttamiseksi Kööpenhaminassa. Kuten tavallista Eurooppa-neuvoston kokouksessa voi nousta esiin myös monia ulkopoliittisia kysymyksiä, mutta on hieman liian aikaista sanoa mitä ne voisivat olla. Puheenjohtajavaltio Ruotsin ensisijaisina tavoitteina on ollut vastata ilmastonmuutoksen haasteisiin ja varmistaa se, että EU säilyttää johtoasemansa Kööpenhaminan neuvottelujen alla, samalla kun olemme vastuussa siitä, että jatkamme talous- ja rahoituskriisiä koskevia toimia. Nämä kysymykset ovat ensisijaisia lopullisessa huippukokouksessa. Eurooppa-neuvoston kokouksessa viime viikolla valtion ja hallituksen päämiehet päättivät nimittää Herman Van Rompuyn Eurooppa-neuvoston puheenjohtajaksi. Hän johtaa Eurooppa-neuvoston työtä ja vie sitä eteenpäin 1. tammikuuta lähtien. Sopimukseen päästiin komission puheenjohtajan hyväksyttyä asian Catherine Ashtonin nimittämisestä uudeksi ulkoasioiden ja turvallisuuspolitiikan korkeaksi edustajaksi. Lissabonin sopimuksen mukaan Catherine Ashton ottaa vastaa kaikki tehtävänsä, myös komission varapuheenjohtajan tehtävän, 1. joulukuuta. Aivan kuten Euroopan parlamentti ottaa kantaa kaikkiin komission jäseniin, te pidätte tietysti kuulemisen myös Catherine Ashtonille. Olen ymmärtänyt, että hän esittelee itsensä pian ulkoasiainvaliokunnalle ja vastaa kysymyksiin. Eurooppa-neuvosto pääsi sopimukseen myös Pierre de Boissieun nimittämisestä neuvoston sihteeristön pääsihteeriksi. Työ Lissabonin sopimuksen voimaantulon valmistelemiseksi on jatkunut siten kuin puheenjohtajavaltio kuvailee tilanneraportissaan Eurooppa-neuvostolle lokakuussa. 1. joulukuuta tehdään päätöksiä, joilla Lissabonin sopimus saatetaan täysimääräisesti voimaan, esimerkiksi neuvoston ja Eurooppa-neuvoston työjärjestykset tarkistetaan. Eurooppa-neuvoston kokouksessa joulukuussa esittelemme uuden raportin, jossa tehdään yhteenveto asioista, joita olemme käsitelleet Lissabonin sopimuksen täytäntöönpanon ja soveltamisen yhteydessä. Euroopan ulkosuhdehallinto kuuluu niihin asioihin. Raportti sisältää myös tulevaisuudensuunnitelman tämän alan työstä. Eurooppa-neuvoston joulukuun kokouksessa keskitytään ensisijaisesti talous- ja rahoituskysymyksiin. Kriisin vaikutukset tuntuvat kauas tulevaisuuteen – erityisesti työmarkkinoilla. On kuitenkin myös tärkeää, että me tarkastelemme asioita pitkällä aikavälillä ja kohtaamme tärkeitä haasteita sekä keskipitkällä että pitkällä aikavälillä. EU, jäsenvaltiot ja Euroopan keskuspankit ovat toteuttaneet monia toimia, esimerkiksi pankkien takausohjelmia ja Euroopan talouden elvytyssuunnitelman. Kyseiset toimet ovat parantaneet merkittävästi talouden vakautta ja lieventäneet kriisin vaikutuksia kasvuun ja työllisyyteen."@fi7 "Monsieur le Président, Monsieur Barroso, honorables députés, je suis ravie d’avoir l’occasion de discuter avec vous du prochain Conseil européen. Bien entendu, il s’agira du second Conseil ordinaire tenu pendant la Présidence suédoise et ce sera également la dernière fois qu’il sera dirigé par une présidence tournante. Les perspectives économiques s’éclaircissent, mais des risques importants subsistent. C’est pourquoi, le temps n’est pas encore venu de retirer les mesures de soutien qui ont été prises. Toutefois, nous avons engagé au sein du Conseil une discussion pour savoir comment ces mesures de crise spéciales pourraient être progressivement retirées et à partir de quand. Le Conseil européen va examiner le travail accompli par le Conseil en ce qui concerne les stratégies de retour à la normale. Nous surveillerons également le plan de relance économique de l’Union européenne. En ce qui concerne les marchés financiers, il est agréable de constater que la situation s’est considérablement améliorée. Les besoins du secteur financier en mesures de soutien ont diminué. Il nous faut donc élaborer des stratégies pour savoir comment on peut supprimer progressivement ces mesures de manière coordonnée. Cependant, il importe de souligner qu’il est encore trop tôt pour engager une suppression progressive générale des mesures de soutien dans le secteur financier. La Présidence suédoise recherche un accord sur un certain nombre de principes de base concernant le calendrier, la coordination et le séquencement de la suppression graduelle des mesures de soutien. J’en viens maintenant à la supervision financière. Il est convenu qu’une coopération accrue et améliorée concernant la supervision financière au sein de l’UE est nécessaire, notamment en raison des expériences que nous avons acquises pendant la crise financière. La proposition visant à structurer et concentrer les travaux au sein du Conseil du risque systémique a été adoptée par les ministres des finances de l’Union lors de la réunion Ecofin du 20 octobre. La Présidence a reçu alors la mission d’engager des négociations avec le Parlement européen, ce que nous avons fait. Quant aux trois «micro-autorités», le but de la Présidence est de parvenir à une approche globale les concernant ainsi que la totalité du paquet supervision lors de la prochaine réunion Ecofin du 2 décembre, de sorte que nous puissions en rendre compte pour le Conseil de décembre. L’avantage de disposer d’une structure en place est significatif pour l’industrie des services financiers, pour le monde, en dehors de l’Europe, et pour nos concitoyens. Ce paquet comportera la nécessité de revoir le plan d’ici trois ans. Nous serons alors à même de rectifier les défauts de fonctionnement ou de rendement. La stratégie actuelle de l’Union pour les emplois et la croissance, la stratégie de Lisbonne, expire l’année prochaine. Il est donc essentiel que l’UE décide d’une nouvelle stratégie capable de promouvoir la vision d’une croissance et d’une prospérité à long terme. Ce sera l’une des questions les plus importantes au cours des prochains mois et l’une des questions prioritaires pour la Présidence espagnole à venir. La crise économique et financière nous a obligés à entreprendre des actions immédiates pour réduire autant que possible son impact sur la croissance et le marché du travail. En même temps, les défaillances structurelles et les défis à long terme pour nos économies sont apparus en plein jour. Le maintien et le renforcement de la compétitivité de l’Europe sur les marchés mondiaux, la lutte contre le changement climatique et la réponse aux défis que sont les conséquences du vieillissement de la population constituent des tâches exigeantes pour l’Union européenne et ses États membres à moyen et à long terme. Elles requièrent des solutions communes et coordonnées, une vision commune et un programme de réforme européen consolidé pour les dix années à venir. Comme vous le savez, le traité de Lisbonne entrera en vigueur le 1 décembre, mais conformément à la déclaration adoptée au Conseil européen de décembre 2008, la présidence tournante continuera de présider le Conseil européen jusqu’à ce que s’achève la Présidence suédoise, à la fin de l’année. Tous les États membres ont maintenant ratifié le Traité et déposé leurs instruments de ratification à Rome. C’est donc avec plaisir que je suis en mesure de confirmer que le traité de Lisbonne pourra en effet entrer en vigueur le 1 décembre. La situation actuelle doit nous inciter à tirer profit des défis qu’elle représente. Il s’agit de réaliser pleinement le potentiel du marché intérieur et d’exploiter les avantages du commerce extérieur et de l’ouverture. Il s’agit de reconnaître les possibilités d’avenir qu’apporteront la transformation de l’Europe en une économie éco-efficace et intelligente sur le plan climatique, la création d’un marché du travail connaissant des niveaux élevés d’emploi et des finances publiques et une cohésion sociale durables. Au cours de la Présidence suédoise, une seconde évaluation du suivi de la stratégie de l’Union pour la durabilité a été réalisée. Des progrès ont été réalisés dans de nombreux domaines. Il en est toutefois plusieurs dans lesquels des tendances incompatibles avec le développement durable ont été identifiées. Ces domaines problématiques sont l’augmentation rapide de la demande en ressources naturelles, la diminution de la diversité biologique, l’accroissement de la consommation d’énergie par le secteur des transports et la persistance de la pauvreté mondiale. Nous avons mis sur la table la question de savoir comment nous pourrions assurer le contrôle et le suivi de la stratégie de l’Union de manière plus efficace, y compris celle de savoir comment nous pourrions utiliser les avantages de la coordination résultant de l’interaction avec d’autres stratégies de l’Union, notamment la stratégie de Lisbonne. La politique maritime intégrée sera également abordée lors de la réunion du Conseil européen. La Commission a soumis récemment son rapport d’avancement. Le Conseil européen va examiner ce rapport et se prononcer sur la direction future de cet important travail intersectoriel. À cet égard, je voudrais mettre l’accent sur notre conception d’une croissance économique durable et d’une action et d’une innovation éco-efficaces. Au cours du Conseil européen, j’évoquerai un autre point très important, à savoir l’adoption d’un nouveau programme de travail quinquennal dans le domaine de la liberté, de la sécurité et de la justice. Le programme de Stockholm vise à succéder au programme de La Haye, actuellement en vigueur et adopté en 2004. La vision du programme de Stockholm est celle d’une Europe plus sûre et ouverte, où les droits des individus sont protégés. Ce programme résulte d’un contact intensif et de discussions au Conseil et avec le Parlement européen. Il y a eu également de précieuses contributions des parlements nationaux, de la société civile, d’organismes et de diverses agences et autorités de l’Union. Mes collègues suédois, le ministre de la justice, Beatrice Ask, et le ministre de la migration, Tobias Billström, étaient ici hier et ont présenté le programme de Stockholm au cours d’un très long débat. Je ne répéterai donc pas ce qu’ils ont dit, mais je voudrais saisir cette occasion pour souligner que le programme de Stockholm porte principalement sur des mesures spécifiques qui apportent une valeur ajoutée à la vie quotidienne des citoyens. Il comprend la coopération à l’extérieur de l’UE. Une Europe plus sûre et plus ouverte requiert un partenariat véritable avec nos partenaires. L’action future dans ce secteur devrait également être fondée sur un équilibre entre des mesures destinées à créer une Europe sûre et sécurisante et des mesures destinées à protéger les droits des individus. Le travail ambitieux qui a été réalisé et notre future méthode de travail avec une codécision accrue pour le Parlement devrait nous permettre de disposer d’un plan d’action qui sera mieux à même de relever ces défis majeurs. En ce qui concerne le changement climatique, alors que se tiendra le Conseil européen, des négociations sur le climat vont, bien entendu, également avoir lieu à Copenhague. Ces questions sont importantes pour l’Europe et pour l’avenir de toute notre planète. Il y a deux semaines, le Premier ministre Fredrik Reinfeldt se trouvait au Parlement à Bruxelles, où il a présenté le résultat du Conseil européen du mois d’octobre, y compris les éléments les plus importants de la position de l’UE avant la conférence de Copenhague. Il est à présent impératif pour nous de continuer de bien faire comprendre à nos partenaires à travers le monde à quel point nous attachons du prix à cette question et de donner l’impulsion nécessaire pour faire avancer les négociations. La Présidence suédoise mettra toute son énergie dans cette tâche. Le travail accompli pour en arriver là a été long et complexe, comme le Parlement le sait bien. Le nouveau Traité va changer la manière dont l’Union européenne travaille à maints égards. Grâce à ce Traité, nous bénéficierons de meilleures conditions pour nous attaquer aux problèmes importants auxquels l’Union est confrontée, et nous pourrons le faire d’une manière plus démocratique, transparente et efficace. Il introduit aussi beaucoup de réformes importantes qui vous concernent tous au sein de cette Assemblée. Le mois prochain, le Conseil européen évaluera la situation lors des négociations qui se poursuivront simultanément, afin de prendre les décisions qui sont nécessaires pour nous permettre d’obtenir un résultat positif à Copenhague. Comme d’habitude, un certain nombre de questions de politique étrangère pourront également être évoquées lors du Conseil européen, mais il est un peu prématuré de dire sur quoi elles porteront. Les grandes priorités de la Présidence suédoise ont été d’apporter une réponse aux exigences du changement climatique et de garantir que l’UE garde sa position de chef de file avant les négociations de Copenhague, alors que, dans le même temps, nous devons continuer de nous confronter à la crise économique et financière. Ces questions seront prioritaires lors du sommet final. La semaine dernière, lors de la réunion extraordinaire du Conseil européen, les chefs d’État ou de gouvernement se sont mis d’accord pour nommer Herman van Rompuy président du Conseil européen. Il dirigera les travaux du Conseil européen et lui donnera une nouvelle impulsion à partir du 1 janvier. Un accord a également été trouvé, après approbation du président de la Commission, sur la désignation de Catherine Ashton comme nouvelle haute représentante pour les affaires étrangère et la politique de sécurité. Conformément au Traité, M Ashton prendra ses fonctions à partir du 1 décembre et sera également vice-présidente de la Commission. Bien entendu, au moment même où le Parlement européen se prononcera sur chacun des candidats commissaires, vous auditionnerez aussi M Ashton. J’ai cru comprendre qu’elle se présentera sous peu à la commission des affaires étrangères pour répondre à ses questions. Le Conseil européen a également approuvé la désignation de Pierre de Boissieu comme secrétaire général du Conseil. Les préparatifs d’entrée en vigueur du traité de Lisbonne se sont poursuivis comme précisé en octobre par la Présidence dans son rapport au Conseil européen. Le 1 décembre, plusieurs décisions seront prises afin de mettre complètement en place le traité de Lisbonne, par exemple, en ce qui concerne les règlements intérieurs révisés du Conseil et du Conseil européen. À la réunion du Conseil européen de décembre, nous présenterons un nouveau rapport faisant le point sur les questions que nous avons traitées concernant la mise en œuvre et l’application pratique du traité de Lisbonne. La question du service européen pour l’action extérieure sera également abordée. Le rapport comportera aussi une feuille de route indiquant la voie à suivre pour les travaux en la matière. Lors de la réunion du Conseil européen de décembre, l’attention portera principalement sur les questions économiques et financières. Les conséquences de la crise se feront sentir encore longtemps – en particulier sur le marché du travail. Toutefois, il est également important d’avoir une approche à long terme et de relever les défis importants à moyen et à long terme. L’Union européenne, les États membres et les banques centrales européennes ont pris de nombreuses mesures, notamment des programmes de garanties pour les banques et le plan européen de relance économique. Ces dispositions ont largement contribué à accroître la stabilité financière et à réduire les conséquences de la crise sur la croissance et l’emploi."@fr8 ". Tisztelt elnök úr, Barroso úr, képviselőtársaim! Nagy örömömre szolgál, hogy az Európai Tanács következő ülése előtt sor kerülhet erre a vitára. Ez a második rendes ülés lesz a svéd elnökség ideje alatt, és egyben az utolsó olyan ülés, amelyet soros elnökség vezet. Bár javultak a gazdasági kilátások, a főbb veszélyforrások még nem tűntek el. Ezért egyelőre még nem vonhatók vissza a támogatási intézkedések. Mindazonáltal a Tanácsban vitát kezdeményeztünk arról, hogyan és mikortól kellene fokozatosan megszüntetni ezeket a speciális válságkezelő intézkedéseket. Az Európai Tanács felül fogja vizsgálni azt a munkát, amit a Tanács ez idáig a kilábalási stratégiákkal kapcsolatban végzett. Az EU gazdaságélénkítési tervét is figyelemmel fogjuk kísérni. Ami a pénzügyi piacokat illeti, jó látni, hogy e területen nagymértékben javult a helyzet. A pénzügyi ágazatban már nincs szükség támogatási intézkedésekre. Ezért stratégiákat kell kidolgoznunk arra vonatkozóan, hogyan tudjuk fokozatosan, összehangolt módon megszüntetni ezeket az intézkedéseket. Ugyanakkor fontos hangsúlyozni, hogy most még túl korai lenne elkezdeni a támogatási intézkedések általános visszavonását a pénzügyi területen. A svéd elnökség megállapodást szeretne elérni a támogatási intézkedések megszüntetésének időzítésére, összehangolására és sorrendjére vonatkozó számos vezérelv tekintetében. Most pedig a pénzügyi felügyeletről szeretnék néhány szót szólni. Egyetértés van abban, hogy fokozottabb és hatékonyabb együttműködésre van szükség az EU-ban a pénzügyi felügyelettel kapcsolatban, különösen a pénzügyi válság idején szerzett tapasztalatok fényében. Az Európai Rendszerkockázati Tanácsban folytatott munka felépítésére és elsődleges céljára vonatkozó javaslatot az Ecofin október 20-i ülésén fogadták el az EU pénzügyminiszterei. Az elnökség ezt követően megbízást kapott, hogy tárgyalásokat kezdjen az Európai Parlamenttel, amit meg is tettünk. Ami a három alacsonyabb szintű hatóságot illeti, az elnökség célja az, hogy e hatóságok számára, és ebből adódóan a teljes felülvizsgálati csomagra vonatkozóan általános megközelítést fogadjanak el az Ecofin december 2-án tartandó következő ülésén, hogy decemberben jelenteni tudjunk a Tanácsnak. Az, hogy egy működő struktúrával rendelkezünk, komoly értéket jelent a pénzügyi szolgáltatási ágazatban, Európán kívül és a saját polgáraink számára egyaránt. A csomag magában foglal majd egy előírást a terv háromévenkénti felülvizsgálatára vonatkozóan. Így képesek leszünk kijavítani minden olyan dolgot, amelyről kiderül, hogy nem működik túl jól vagy nem igazán hatékony. Az EU munkahelyekkel és a növekedéssel kapcsolatos jelenlegi stratégiája, a lisszaboni stratégia jövőre lejár. Ezért okvetlenül szükséges, hogy az EU megállapodjon egy új stratégiáról, amely képes előmozdítani egy hosszú távú növekedést és fellendülést előrevetítő jövőképet. Az elkövetkező néhány hónapban ez lesz az egyik legfontosabb kérdés, amely kiemelt fontosságú lesz a soron következő spanyol elnökség számára is. A gazdasági és pénzügyi válság azonnali intézkedéseket tett szükségessé a növekedésre és a munkaerőpiacra gyakorolt hatások minimálisra csökkentése érdekében. Ugyanakkor nyilvánvalóbbá váltak gazdaságaink strukturális gyengeségei, valamint az előttük álló hosszú távú kihívások. Európa versenyképességének világpiaci fenntartása és megerősítése, az éghajlatváltozás elleni küzdelem, valamint az idősödő népességgel járó problémák kezelése nagy erőpróbát jelent az Európai Unió és tagállamai számára közép- és hosszú távon egyaránt. E kihívások közös és összehangolt megoldásokat és közös jövőképet, valamint az elkövetkező tíz évre egy megerősített európai reformtervet tesznek szükségessé. Mint tudjuk, december 1-jén hatályba lép a Lisszaboni Szerződés, de – az Európai Tanács által 2008 decemberében elfogadott nyilatkozattal összhangban – a soros elnökség a mandátumának az év végén történő lejártáig tölti be az Európai Tanács elnöki tisztségét. Mára valamennyi tagállam ratifikálta a Szerződést, és Rómában letétbe helyezték a ratifikációs dokumentumokat. Így megerősíthetem, hogy a Lisszaboni Szerződés december 1-jén valóban hatályba lép. A jövőképünk lényege, hogy a kihívásokból lehetőségeket tudjunk kovácsolni. A lehető legteljesebb mértékben ki kell használnunk a belső piacban rejlő lehetőségeket és élnünk kell a külkereskedelem és a piacnyitás előnyeivel. Fel kell ismernünk, hogy milyen lehetőségeket hordoz magában, ha Európát környezethatékony vagy az éghajlati jellemzőket okosan kiaknázó gazdasággá változtatjuk, továbbá magas szintű foglalkoztatást, fenntartható államháztartást és társadalmi kohéziót valósítunk meg. A svéd elnökség ideje alatt elkészül az EU fenntarthatósági stratégiájának második értékelése. Számtalan területen történt előrehaladás. Ugyanakkor sok olyan terület van, ahol fenntarthatatlan a fejlődés iránya. E területek közé tartozik a természeti erőforrások iránti igény gyors növekedése, a biológiai sokféleség eltűnése, a közlekedési ágazatban az energiafogyasztás növekedése és a világszerte tapasztalható szegénység mérséklődésének elmaradása. Feltettük azt a kérdést, hogyan tudnánk hatékonyabban és eredményesebben nyomon követni és ellenőrizni a stratégiát, és ezen belül hogyan aknázhatjuk ki a más uniós stratégiákkal – például a lisszaboni stratégiával – való összekapcsolódásból eredő összehangolás előnyeit. Az integrált tengerpolitika szintén téma lesz az Európai Tanács ülésén. A Bizottság nemrég nyújtotta be az elért haladásról szóló jelentését. Az Európai Tanács megvizsgálja a jelentést, és véleményt alkot ennek a fontos, ágazatokon átnyúló munkának a jövőbeni irányáról. E tekintetben hangsúlyozni szeretném, hogy fontosnak tartjuk a fenntartható gazdasági fejlődést, a környezethatékony munkát és az innovációt. Most pedig az Európai Tanács ülésének egy másik fontos napirendi pontjára szeretnék áttérni, nevezetesen a szabadságon, a biztonságon és a jog érvényesülésén alapuló térségre vonatkozó új ötéves munkaprogram elfogadására. A stockholmi program célja, hogy felváltsa a 2004-ben elfogadott és jelenleg is hatályos hágai programot. A stockholmi program egy biztonságosabb és nyitottabb Európa képét vetíti előre, ahol védelmezik az egyén jogait. A program a Tanács és az Európai Parlament közötti fokozott együttműködés és gyakori megbeszélések eredménye. A nemzeti parlamentek, a civil társadalom, az uniós szervek és számos különféle ügynökség és hatóság is értékes hozzájárulást nyújtott a programhoz. Svéd kollégáim, Beatrice Ask igazságügyi miniszter és Tobias Billström bevándorlásügyi miniszter is jelen voltak tegnap, és egy nagyon hosszú vita keretében bemutatták a stockholmi programot. Ezért nem szeretném elismételni, amit ők már elmondtak, de megragadnám az alkalmat, hogy hangsúlyozzam, a stockholmi program olyan egyedi intézkedésekre összpontosít, amelyek hozzáadott értékkel gazdagítják a polgárok mindennapjait. A program az EU-n kívüli együttműködésre is kiterjed. Egy biztonságosabb és nyitottabb Európa megvalósításához valódi együttműködést kell kialakítanunk partnerországainkkal. A jövőben az e területen végzett munkának is azon kell alapulnia, hogy a biztonságos Európa megteremtésére, illetve az egyének jogainak védelmére irányuló intézkedések egyensúlyban legyenek. Az eddig végzett céltudatos munka, illetve a jövőbeni munkamódszerünk, amelyben megnő a Parlament szerepe az együttdöntésben, segíthet egy olyan cselekvési terv létrehozásában, amely hatékonyabban képes kezelni ezeket az óriási kihívásokat. Ami az éghajlatváltozás kérdését illeti, a Európai Tanács ülésével egy időben kerül majd sor a koppenhágai éghajlat-változási tárgyalásokra. Ezek a kérdések fontosak Európa és Földünk egészének jövője szempontjából. Két hete Fredrik Reinfeldt miniszterelnök úr itt, Brüsszelben, a Parlamentben ismertette az Európai Tanács októberi ülésének következtetéseit, többek között az EU koppenhágai tárgyalások előtti álláspontjának legfontosabb elemeit. Elengedhetetlen, hogy újra és újra világossá tegyük partnereink számára, szerte a világon, mennyire fontosnak tartjuk ezt a kérdést, továbbá hogy lendületet adjunk, ami előmozdítja a tárgyalásokat. A svéd elnökség minden erejét erre a munkára fogja összpontosítani. Hosszan tartó, fáradságos munkával jutottunk el idáig, amint azt a Parlament is tudja. Az új Szerződés számos tekintetben változást hoz majd az Európai Unió működésébe. A Szerződés eredményeként nagyobb eséllyel ragadhatjuk meg az EU előtt álló fontos problémákat, és ezt demokratikusabb, átláthatóbb és hatékonyabb módon tehetjük meg. A Szerződés sok lényeges reformot is magával hoz, amelyek Önöket is érintik itt, a Parlamentben. A jövő hónapban az Európai Tanács értékelni fogja az üléssel egy időben folyó tárgyalások állását, hogy meghozza az ahhoz szükséges döntéseket, hogy Koppenhágában sikert könyvelhessünk el. Mint megszokott, számos külpolitikai kérdésről is szó eshet az Európai Tanács ülésén, de most még kissé korai lenne arról beszélni, hogy mik lehetnek ezek. A svéd elnökség kiemelt feladatának tartotta, hogy reagáljon az éghajlatváltozás által előidézett kihívásokra és biztosítsa, hogy az EU megtartja a koppenhágai tárgyalások előtt betöltött vezető szerepét, miközben továbbra is feladatának tekinti a gazdasági és pénzügyi válság kezelését. Ezekkel a kérdésekkel kiemelten fogunk foglalkozni az utolsó csúcson. Az Európai Tanács múlt heti, soron kívüli ülésén az állam- és kormányfők megegyeztek abban, hogy Herman van Rompuy urat nevezik ki az Európai Tanács elnökének. Január 1-jétől ő fogja irányítani és előmozdítani az Európai Tanács munkáját. A Bizottság elnökének hozzájárulását követően megállapodás született Catherine Ashton külügyi és biztonságpolitikai főképviselőnek való kinevezéséről is. A Szerződéssel összhangban Ashton asszony december 1-jétől kezdi meg feladatai, többek között a Bizottság elnöke tisztjének ellátását. Mihelyt az Európai Parlament elfogadja álláspontját a képviselőkre vonatkozóan, Ashton asszony, az Ön meghallgatására is sor fog kerülni. Úgy tudom, Ashton asszony hamarosan megjelenik a Külügyi Bizottság előtt és válaszol a kérdéseikre. Az Európai Tanács ezenkívül arról is megállapodott, hogy Pierre de Boissieu-t nevezik ki a Tanács főtitkárának. A Lisszaboni Szerződés hatálybalépésére való felkészülés tovább folytatódott, amint arról az elnökség részletesen beszámolt az Európai Tanácsnak készített októberi helyzetjelentésében. December 1-jén – a Lisszaboni Szerződés teljes körű érvényességének biztosítása érdekében – számos döntést fognak hozni, például a Tanács módosított eljárási szabályzatára és az Európai Tanács eljárási szabályzatára vonatkozóan. Az Európai Tanács decemberi ülésén egy új jelentést terjesztünk elő, amely összefoglalja azokat a kérdéseket, amelyekkel a Lisszaboni Szerződés végrehajtásával és gyakorlati alkalmazásával kapcsolatban foglalkoztunk. Az Európai Külügyi Szolgálat is e kérdések közé tartozik. A jelentés az e területen folytatott munka menetét meghatározó ütemtervet is tartalmazni fogja. Az Európai Tanács decemberi ülésén elsősorban gazdasági és pénzügyi kérdésekkel fogunk foglalkozni. A válság még sokáig éreztetni fogja hatásait, különösen a munkaerőpiacon. Ugyanakkor fontos számunkra, hogy hosszú távra tervezzünk, és mind közép-, mind pedig hosszú távon sikerüljön megoldanunk a problémákat. Az EU, a tagállamok és az európai központi bankok számos intézkedést hajtottak végre, például garanciaprogramokat vezettek be a bankok számára, valamint európai gazdaságélénkítési tervet dolgoztak ki. Ezen intézkedések nagyban hozzájárultak a pénzügyi stabilitás növeléséhez, illetve a válság által a növekedésre és a foglalkoztatásra gyakorolt hatások csökkentéséhez."@hu11 "Signor Presidente, Presidente Barroso, onorevoli deputati, è molto positivo avere l’opportunità di discutere qui con voi in vista della prossima riunione del Consiglio europeo. Si tratterà della seconda riunione ordinaria coordinata dalla presidenza svedese e dell’ultima con una presidenza a rotazione. Le prospettive economiche sembrano migliori ma persistono ancora molti rischi: ecco perché non è ancora il momento di ritirare le misure di sostegno che abbiamo introdotto. In seno al Consiglio, tuttavia, abbiamo cominciato a discutere su come si possa diminuire gradualmente le misure di crisi e su quando sarà opportuno iniziare a farlo. Il Consiglio europeo riesaminerà il lavoro svolto finora in materia di strategie di uscita e vigilerà sul piano di ripresa economica dell’Unione europea. Per quanto riguarda i mercati finanziari, la situazione è migliorata sensibilmente. Il settore finanziario ha meno bisogno di misure di sostegno: adesso dovremo elaborare strategie su come ritirare le misure di sostegno in modo coordinato. E’ tuttavia importante sottolineare che è ancora troppo presto per cominciare a ridurre tali misure. La presidenza svedese sta cercando di trovare un accordo su alcuni principi guida in relazione alla tempistica, al coordinamento e alla sequenzialità della graduale eliminazione delle misure di sostegno. Passerò ora al tema della vigilanza finanziaria. Concordiamo sul fatto che occorre aumentare e ottimizzare la cooperazione in materia di vigilanza finanziaria a livello europeo dopo quanto accaduto con la crisi finanziaria. La proposta relativa alla struttura del consiglio per il rischio sistemico e alle tematiche di cui tale organo dovrà occuparsi è stata approvata dai ministri delle finanze dell’Unione europea alla riunione Ecofin del 20 ottobre. La presidenza ha quindi ricevuto l’incarico di avviare i negoziati con il Parlamento europeo. Per quanto concerne le tre “micro-autorità”, la presidenza intende adottare un approccio generale per tali autorità, e quindi per l’intero pacchetto vigilanza, in occasione della prossima riunione Ecofin del 2 dicembre, in modo da riuscire a presentare una relazione al Consiglio entro dicembre. Avere tale struttura è importante per l’industria dei servizi finanziari, per i paesi al di fuori dell’Europa e per i nostri cittadini. Il pacchetto prevede l’obbligo di rivedere il programma tra tre anni, quando saremo in grado di correggere eventuali carenze derivanti da un funzionamento insufficiente o poco efficace. La strategia attuale dell’Unione europea per la crescita e l’occupazione, la strategia di Lisbona, giungerà a scadenza il prossimo anno ed è quindi assolutamente necessario che l’Unione europea trovi un accordo su una nuova strategia che possa garantire obiettivi a lungo termine di crescita e prosperità. Si tratta di una delle questioni più importanti da affrontare nei prossimi mesi e uno dei temi prioritari che attendono la futura presidenza spagnola. La crisi economica e finanziaria ha reso necessario l’avvio di azioni immediate per ridurre le ripercussioni della situazione sulla crescita e sul mercato del lavoro. Contestualmente sono anche emerse debolezze strutturali e sfide a lungo termine per le nostre economie. Difendere e rafforzare la competitività dell’Europa, combattere i cambiamenti climatici e affrontare le sfide determinate dall’invecchiamento della popolazione saranno i compiti impegnativi che attendono l’Unione europea e gli Stati membri a medio e lungo termine. Tali problemi richiederanno soluzioni comuni e coordinate, una visione comune e un’agenda potenziata di riforme a livello europeo per i prossimi dieci anni. Come sapete il trattato di Lisbona entrerà in vigore il 1° dicembre ma, ai sensi della dichiarazione approvata dal Consiglio europeo nel dicembre del 2008, la presidenza di turno continuerà a presiedere il Consiglio europeo fino alla conclusione del proprio mandato alla fine di quest’anno. Tutti gli Stati membri hanno ratificato il trattato e depositato i loro strumenti di ratifica a Roma: sono quindi lieta di confermare che il trattato di Lisbona entrerà in vigore il 1° dicembre. L’obiettivo è trasformare le sfide in opportunità, valorizzando il potenziale del mercato interno e sfruttando i vantaggi delle aperture e del commercio estero. Si tratterà di riconoscere le opportunità che si presenteranno nel corso della trasformazione dell’economia europea in un’economia eco-efficiente e rispettosa dell’ambiente creando un mercato del lavoro con alti livelli occupazionali, finanze pubbliche sostenibili e coesione sociale. Nel corso della presidenza svedese è stata condotta una seconda valutazione della strategia comunitaria in materia di sostenibilità e sono stati fatti progressi in molti campi. Tuttavia, vi sono diversi settori nei quali sono state riscontrate tendenze insostenibili. Mi riferisco in particolare alla rapida crescita della domanda di risorse naturali, alla riduzione della diversità biologica, all’incremento di consumo energetico da parte del settore dei trasporti e al perdurare della povertà globale. Ci siamo chiesti come vigilare sulla strategia in modo migliore e più efficace, sfruttando anche i benefici derivanti dal coordinamento dell’interazione di altre strategie comunitarie come per esempio quella di Lisbona. Un altro tema che verrà affrontato alla riunione del Consiglio europeo sarà quello della politica marittima integrata. La Commissione ha recentemente presentato una relazione in materia e il Consiglio europeo esaminerà tale relazione ed esprimerà la propria opinione sul futuro di questa importante politica trasversale. A questo riguardo desidero sottolineare che i nostri obiettivi sono crescita economica sostenibile e lavoro e innovazione eco-efficienti. Passerò ora ad un altro importante punto emerso nel corso della riunione del Consiglio europeo: l’approvazione di un programma quinquennale nel settore della libertà, della sicurezza e della giustizia. Mi riferisco al programma di Stoccolma che dovrebbe sostituire il programma dell’Aia, adottato nel 2004 e ancora in vigore. L’obiettivo del programma di Stoccolma è avere un’Europa più sicura e aperta che garantisca la tutela dei diritti individuali. Il programma è il risultato degli intensi contatti e dibattiti sia in seno al Consiglio sia con il Parlamento europeo. Naturalmente sono giunti contributi preziosi anche da parte dei parlamenti nazionali, della società civile, delle istituzioni comunitarie e di diverse agenzie ed organi. La mia collega svedese, il ministro della giustizia Ask, e il ministro per la migrazione Billström sono intervenuti ieri in Aula per presentare il programma di Stoccolma nel corso di un lunghissimo dibattito. Non ripeterò quindi quanto è già stato detto ma desidero cogliere l’opportunità per sottolineare che il programma di Stoccolma si concentra su misure specifiche che apporteranno un valore aggiunto alla vita quotidiana dei nostri cittadini. Il programma prevede tra le altre cose una cooperazione all’esterno dell’Unione europea: un’Europa più sicura e aperta richiede infatti una collaborazione con i paesi che sono nostri partner. Naturalmente il lavoro futuro in questo settore dovrà anche basarsi su un equilibrio tra le misure finalizzate a creare un’Europa sicura e quelle di tutela del diritto individuale. L’ambizioso lavoro svolto e il metodo di lavoro futuro, che prevede maggiori poteri di codecisione del Parlamento europeo, dovrebbero contribuire a fornirci un piano d’azione che consenta di affrontare meglio le sfide più importanti. Per quanto concerne i cambiamenti climatici, il dibattito del Consiglio europeo è ancora in corso e naturalmente a Copenaghen si svolgeranno i negoziati sul clima. Si tratta di questioni importanti per l’Europa e per il futuro di tutto il nostro pianeta. Due settimane fa il primo ministro Reinfeldt è intervenuto alla sessione parlamentare di Bruxelles per illustrare i punti definiti nel corso del dibattito di ottobre del Consiglio europeo, ivi compresi gli elementi più importanti della posizione dell’Unione europea in vista della conferenza di Copenaghen. E’ ora importante continuare a ribadire ai nostri partner mondiali che attribuiamo grande importanza al tema e che intendiamo portare avanti i negoziati con determinazione. La presidenza svedese si impegnerà al massimo in tal senso. Il lavoro necessario per giungere al risultato odierno è stato lungo e difficile e il Parlamento ne è consapevole. Il nuovo trattato cambierà il modo di lavorare dell’Unione europea sotto diversi aspetti e darà maggiori opportunità di cercare una soluzione alle importanti sfide che ci attendono e di farlo in modo più democratico, trasparente ed efficace. Il trattato prevede inoltre molte importanti riforme che riguardano il Parlamento europeo. Il mese prossimo il Consiglio europeo valuterà lo stato di avanzamento dei negoziati, che si svolgeranno contemporaneamente al vertice, al fine di prendere le decisioni che ci consentano di ottenere un risultato positivo a Copenaghen. Come al solito nella riunione del Consiglio europeo potranno emergere alcune altre questioni di politica estera ma al momento è troppo presto per prevedere quali saranno. Le principali priorità della presidenza svedese sono state quelle di dare una risposta alle richieste in tema di cambiamenti climatici e di assicurarsi che l’Unione europea mantenga una posizione di primo piano in vista dei negoziati di Copenaghen continuando, al contempo, ad affrontare la crisi economica e finanziaria: tali questioni avranno la massima priorità anche al vertice conclusivo. In occasione della riunione straordinaria del Consiglio europeo della settimana scorsa i capi di Stato e di governo hanno trovato un accordo sulla nomina di Herman Van Rompuy a presidente del Consiglio europeo. Il suo compito sarà dirigere e portare avanti il lavoro del Consiglio a partire dal 1° gennaio. In seguito all’approvazione del presidente della Commissione è stato raggiunto un accordo anche sulla nomina di Catherine Ashton a nuovo Alto rappresentante della politica estera e di sicurezza comune. In base al trattato la signora Ashton entrerà in carica il 1° dicembre diventando anche vicepresidente della Commissione. Il Parlamento europeo adotterà una posizione su tutti i deputati e contemporaneamente si terrà un’audizione con la Ashton. Mi risulta che tra breve la Ashton si presenterà alla commissione per gli affari esteri per rispondere alle vostre domande. Il Consiglio europeo ha raggiunto un accordo anche sulla nomina di Pierre de Boissieu a segretario generale del segretariato del Consiglio. Il lavoro preparatorio all’entrata in vigore del trattato di Lisbona è proseguito come specificato nella relazione di ottobre, elaborata dalla presidenza per il Consiglio europeo, sullo stato di avanzamento dei lavori. Il 1° dicembre verranno adottate alcune decisioni per consentire al trattato di Lisbona di entrare pienamente in vigore per quanto concerne, per esempio, le modifiche al regolamento interno del Consiglio e al regolamento interno del Consiglio europeo. Alla riunione del Consiglio europeo di dicembre presenteremo una nuova relazione sullo stato di avanzamento delle questioni relative all’introduzione e all’applicazione pratica del trattato di Lisbona. Verrà coinvolto il Servizio europeo per l'azione esterna e la relazione conterrà anche una tabella di marcia con indicazioni su come proseguire il lavoro. Alla riunione di dicembre del Consiglio europeo ci si concentrerà principalmente sulle questioni economiche e finanziarie. Gli effetti della crisi saranno tangibili per un lungo periodo, in particolare nel mercato del lavoro. Sarà inoltre molto importante avere una visione a lungo termine e affrontare le importanti sfide che ci attendono a medio e lungo termine. L’Unione europea, gli Stati membri e le banche centrali europee hanno adottato parecchie misure come per esempio i programmi di garanzia per le banche e il piano europeo di ripresa economica. Tali misure hanno contribuito notevolmente ad incrementare la stabilità finanziaria e a ridurre gli effetti della crisi sulla crescita e sull’occupazione."@it12 "Gerb. Pirmininke, pone J. M. Barroso, gerbiamieji Parlamento nariai, puiku, kad yra ši galimybė diskutuoti su jumis prieš būsimą Europos Vadovų Tarybos susitikimą. Žinoma, tai bus antras įprastas susitikimas, kurį rengia Tarybai pirmininkaujanti Švedija, ir, be to, paskutinis kartas, kai jam vadovaus keičiamoji Tarybai pirmininkaujanti valstybė. Ekonominės perspektyvos atrodo šviesesnės, tačiau vis dar yra didelė rizika. Todėl dar ne laikas atsisakyti paramos priemonių, kurių buvo imtasi. Tačiau Taryboje pasiūlėme diskusiją apie tai, kaip turėtume laipsniškai atsisakyti šių specialių krizės priemonių ir kada galėtume tai pradėti. Europos Vadovų Taryba persvarstys darbą, kurį Taryba padarė sustabdymo strategijos klausimu. Taip pat stebėsime ES ekonomikos atgaivinimo planą. Dėl finansų rinkų džiugina tai, kad finansų rinkų padėtis labai pagerėjo. Finansų sektoriuje sumažėjo poreikis paramos priemonėms. Todėl reikia parengti strategijas, kaip būtų galima koordinuotai laipsniškai atsisakyti šių priemonių. Tačiau svarbu pabrėžti, kad kol kas per anksti pradėti bendrą laipsnišką finansų srityje taikomų paramos priemonių atsisakymą. Tarybai pirmininkaujanti Švedija siekia sudaryti susitarimą dėl kai kurių pagrindinių principų, susijusių su laipsniško paramos priemonių atsisakymo laiko parinkimu, koordinavimu ir eilės nustatymu. Dabar pereisiu prie finansų priežiūros. Yra susitarimas, kad būtinas intensyvesnis ir geresnis bendradarbiavimas ES finansų priežiūros srityje, ypač atsižvelgiant į patirtį, kurią įgijome per finansų krizę. Spalio 20 d. ECOFIN tarybos posėdyje ES finansų ministrai patvirtino pasiūlymą dėl sisteminės rizikos valdybos struktūros ir jos darbo krypties. Tada Tarybai pirmininkaujanti valstybė gavo įgaliojimus pradėti derybas su Europos Parlamentu – mes taip ir padarėme. Kalbant apie tris „mikroinstitucijas“, Tarybai pirmininkaujančios valstybės tikslas – pasiekti, kad kitame ECOFIN tarybos posėdyje, vyksiančiame gruodžio 2 d., būtų nustatytas bendras požiūris į šias institucijas ir visą priežiūros priemonių paketą, kad gruodžio mėn. galėtume informuoti Tarybą. Tai, kad yra veikianti struktūra, svarbu finansinių paslaugų pramonei, pasaulio daliai už Europos ribų ir mūsų piliečiams. Priemonių pakete bus reikalavimas, kad planas turi būti persvarstomas kas trejus metus. Tada galėsime ištaisyti bet kokius trūkumus, kurie išryškėja kaip blogesnis arba mažiau veiksmingas struktūros veikimas. Kitais metais nustoja galioti dabartinė ES strategija dėl darbo vietų kūrimo ir augimo – Lisabonos strategija. Todėl ES būtina susitarti dėl naujos strategijos, kuria būtų galima puoselėti ilgalaikio augimo ir klestėjimo viziją. Šis klausimas bus vienas svarbiausių klausimų keletą kitų mėnesių ir vienas iš klausimų, kuriam bus teikiama pirmenybė būsimo Ispanijos pirmininkavimo Tarybai metu. Ekonomikos ir finansų krizė spaudžia mums imtis skubių veiksmų siekiant iki minimumo sumažinti jos poveikį augimui ir darbo rinkai. Taip pat tapo labiau akivaizdžios struktūros silpnosios vietos ir ilgalaikiai mūsų ekonomikų uždaviniai. Europos konkurencingumo išsaugojimas ir didinimas pasaulio rinkoje, kova su klimato kaita ir uždavinių, kylančių dėl gyventojų senėjimo, sprendimas – sunkios vidutinio ir ilgo laikotarpio Europos Sąjungos ir jos valstybių narių užduotys. Joms atlikti reikia bendrų ir suderintų sprendimų, bendros vizijos ir geriau parengtos kitų dešimties metų Europos reformų darbotvarkės.. Kaip žinote, Lisabonos sutartis įsigalioja gruodžio 1 d., tačiau pagal 2008 m. gruodžio mėn. Europos Vadovų Taryboje patvirtintą rezoliuciją keičiamoji Tarybai pirmininkaujanti valstybė toliau pirmininkaus Europos Vadovų Tarybai, kol metų pabaigoje baigsis pirmininkavimo laikotarpis. Visos valstybės narės jau ratifikavo Sutartį ir Romoje deponavo savo ratifikavimo dokumentus. Todėl esu patenkinta, galėdama patvirtinti, kad Lisabonos sutartis iš tikrųjų įsigalios gruodžio 1 d. Vizija tokia: uždavinius reikia paversti galimybėmis. Kalbama apie visišką vidaus rinkos galimybių suvokimą ir užsienio prekybos bei atvirumo pranašumų išnaudojimą. Kalbama apie tai, kad reikia suvokti galimybes, susijusias su Europos pavertimu ekologiškai veiksminga arba klimato požiūriu pažangia ekonomika ir darbo rinkos, kurioje yra aukštas užimtumo lygis, tvarių viešųjų finansų ir socialinės sanglaudos sukūrimu. Tarybai pirmininkaujant Švedijai buvo atliktas antras pakartotinis ES tvarumo strategijos vertinimas. Pažanga padaryta daugelyje sričių. Tačiau buvo nustatytos kelių sričių netvarios tendencijos. Šioms sritims priklauso greitas gamtinių išteklių paklausos didėjimas, biologinės įvairovės mažėjimas, transporto sektoriaus energijos vartojimo didėjimas ir visuotinio skurdo išsilaikymas. Iškėlėme tokį klausimą: kaip galime geriau ir veiksmingiau stebėti ir sekti strategiją, taip pat kaip galime išnaudoti koordinavimo pranašumus, kuriuos teikia jos sąveika su kitomis ES strategijomis, pvz., Lisabonos strategija. Europos Vadovų Tarybos susitikime taip pat bus svarstoma integruota jūrų politika. Neseniai Komisija pateikė jos pažangos ataskaitą. Europos Vadovų Taryba apsvarstys ataskaitą ir pateiks savo nuomonę apie būsimą šio svarbaus tarpšakinio darbo kryptį. Šiuo atžvilgiu noriu pabrėžti mūsų požiūrį į tvarų ekonomikos augimą ir ekologiškai veiksmingą darbą bei naujoves. Dabar pereisiu prie kito labai svarbaus klausimo, kuris bus keliamas Europos Vadovų Taryboje – būtent dėl naujos penkerių metų laisvės, saugumo ir teisingumo erdvės darbo programos priėmimo. Hagos programą, kuri šiuo metu galioja ir kuri buvo patvirtinta 2004 m., ketinama pakeisti Stokholmo programa. Stokholmo programoje pateikiama vizija skirta saugesnei ir atviresnei Europai, kurioje saugomos asmens teisės. Ši programa – intensyvaus bendravimo ir diskusijų, vykusių Taryboje ir Europos Parlamente, rezultatas. Prie jos naudingai prisidėjo nacionaliniai parlamentai, pilietinė visuomenė, ES institucijos ir įvairios agentūros bei valdžios institucijos. Mano kolegos švedai – teisingumo ministrė B. Ask ir migracijos ministras T. Billström vakar buvo čia ir labai ilgoje diskusijoje pristatė Stokholmo programą. Todėl nekartosiu to, ką jie pasakė, tačiau noriu pasinaudoti šia galimybe pabrėžti, kad Stokholmo programoje daugiausia dėmesio skiriama konkrečioms priemonėms, kurios kasdienį piliečių gyvenimą padaro vertingesnį. Jos apima bendradarbiavimą už ES ribų. Saugesnei ir atviresnei Europai reikia tikros partnerystės su mūsų šalimis partnerėmis. Būsimas darbas šioje srityje taip pat turėtų būti grindžiamas priemonių, kuriomis siekiama sukurti saugią ir patikimą Europą, ir priemonių, kuriomis siekiama ginti asmens teises, pusiausvyra. Atliktas plataus užmojo darbas ir būsimi mūsų darbo metodai, Parlamentui vis dažniau taikant bendro sprendimo procedūrą, turėtų padėti mums parengti veiksmų planą, kuriuo būtų galima geriau spręsti šiuos svarbius uždavinius. Dėl klimato kaitos – kol vyks Europos Vadovų Tarybos susitikimas, Kopenhagoje bet kuriuo atveju taip pat vyks derybos klimato kaitos klausimu. Šie klausimai svarbūs Europai ir mūsų visos planetos ateičiai. Prieš dvi savaites Ministras Pirmininkas F. Reinfeldt dalyvavo Parlamente, Briuselyje, ir pristatė spalio mėn. vykusio Europos Vadovų Tarybos susitikimo rezultatus, įskaitant svarbiausias ES pozicijos, pasirinktos prieš Kopenhagos konferenciją, nuostatas. Dabar būtina, kad toliau aiškiai leistume savo partneriams visame pasaulyje suprasti, kaip rimtai žiūrime į tai, ir kad suteiktume impulsą pastūmėti į priekį derybas. Tarybai pirmininkaujanti Švedija šiam darbui atiduos visą savo energiją. Kaip Parlamentas gerai žino, stengiantis pasiekti šį tikslą nuveiktas ilgas ir sunkus darbas. Naująja sutartimi keliais atžvilgiais bus pakeisti ES veiklos metodai. Sutartis suteiks geresnių galimybių imtis spręsti svarbias problemas, su kuriomis susiduria Europos Sąjunga, ir galėsime tai daryti demokratiškiau, skaidriau ir veiksmingiau. Kartu su ja artėja daug svarbių reformų, kurios turės poveikį jums čia, Parlamente. Kitą mėnesį Europos Vadovų Taryba įvertins tuo pat metu vyksiančių derybų padėtį, kad galėtų priimti sprendimus, kurių mums reikia, kad Kopenhagos konferencijoje pasiektume labai gerų rezultatų. Kaip įprasta, Europos Vadovų Tarybos susitikime taip pat iškyla daug užsienio politikos klausimų, tačiau šiek tiek per anksti pasakyti, kokie jie galėtų būti. Tarybai pirmininkaujančios Švedijos prioritetai buvo tokie: reaguoti į klimato kaitos keliamus reikalavimus ir užtikrinti, kad ES išlaikytų savo lyderės pozicijas prieš Kopenhagoje vyksiančias derybas, tačiau kartu mes atsakome už tai, kad būtų toliau sprendžiamos ekonomikos ir finansų krizės problemos. Šie klausimai bus svarbiausias prioritetas baigiamajame aukščiausiojo lygio susitikime. Praėjusios savaitės neeiliniame Europos Vadovų Tarybos susitikime valstybių ar vyriausybių vadovai sutarė paskirti H. van Rompuy Europos Vadovų Tarybos Pirmininku. Nuo sausio 1 d. jis vadovaus Europos Vadovų Tarybos darbui. Be to, pritarus Komisijos Pirmininkui buvo susitarta paskirti C. Ashton naująja vyriausiąja įgaliotine užsienio reikalams ir saugumo politikai. Pagal Sutartį gruodžio 1 d. C. Ashton perims visas savo pareigas, įskaitant Komisijos pirmininko pavaduotojo pareigas. Kai tik Europos Parlamentas patvirtins poziciją dėl visų narių, jūs, žinoma, surengsite C. Ashton klausymus. Manau, kad netrukus ji prisistatys Užsienio reikalų komitetui ir atsakys į klausimus. Be to, Europos Vadovų Tarybai pavyko susitarti dėl P. de Boisseu paskyrimo Tarybos sekretoriato generaliniu sekretoriumi. Pasirengimo Lisabonos sutarties įsigaliojimui darbas tęsiamas taip, kaip spalio mėn. Tarybai pirmininkaujanti valstybė išsamiai išdėstė padėties ataskaitoje. Siekiant iki galo įgyvendinti Lisabonos sutartį, gruodžio 1 d. bus priimta nemažai sprendimų, kaip antai dėl persvarstytų Tarybos darbo tvarkos taisyklių ir Europos Vadovų Tarybos darbo tvarkos taisyklių. Gruodžio mėn. vyksiančiame Europos Vadovų Tarybos susitikime pateiksime naują pranešimą, kuriame bus apibendrinama padėtis tais klausimais, kuriuos sprendėme įgyvendindami ir praktiškai taikydami Lisabonos sutartį. Be šių klausimų, bus įtrauktas Europos išorės veiksmų tarnybos klausimas. Be to, pranešime bus pateiktas planas, kuriame bus nurodyta šios srities darbo kryptis. Gruodžio mėn. vyksiančiame Europos Vadovų Tarybos susitikime daugiausia dėmesio bus skiriama ekonomikos ir finansų klausimams. Ekonomikos krizės poveikis bus jaučiamas dar ilgai, ypač darbo rinkoje. Tačiau mums taip pat svarbu pasirinkti ilgalaikį požiūrį ir spręsti svarbius uždavinius tiek vidutiniu, tiek ilgu laikotarpiu. ES, valstybės narės ir Europos centriniai bankai ėmėsi daugybės priemonių, kaip antai bankams skirtų garantijų programų ir Europos ekonomikos atgaivinimo plano. Šiomis priemonėmis labai daug prisidedama prie finansų stabilumo didinimo ir krizės poveikio augimui ir užimtumui mažinimo."@lt14 "Priekšsēdētāja kungs kungs, godājamie deputāti, ir brīnišķīgi, ka mums ir iespēja apspriesties pirms gaidāmās Eiropadomes sanāksmes. Tā, protams, būs otrā ierastā sanāksme Zviedrijas prezidentūras laikā, kā arī pēdējā, ko vadīs rotējoša prezidentūra. Ekonomikas turpmākā attīstība šķiet cerīga, bet joprojām ir ļoti riskanta. Tāpēc vēl nevar pārtraukt veiktos atbalsta pasākumus. Tomēr Padomē ir uzsākta apspriešana par to, kā šos īpašos krīzes pasākumus pakāpeniski samazināt un kad to sākt darīt. Eiropadome pārskatīs Padomes paveikto attiecībā uz krīzes pārvarēšanas stratēģijām. Mēs uzraudzīsim arī ES ekonomikas atveseļošanas plānu. Attiecībā uz finanšu tirgiem jāpiemin iepriecinošais fakts, ka stāvoklis finanšu tirgū ir ievērojami uzlabojies. Atbalsta pasākumu nepieciešamība finanšu nozarē ir mazinājusies. Tāpēc ir jānosaka stratēģijas saskaņotai šo pasākumu pakāpeniskai samazināšanai. Tomēr jāuzsver, ka vēl ir par agru sākt vispārēju atbalsta pasākumu samazināšanu finanšu jomā. Zviedrijas prezidentūra vēlas panākt vienošanos par vairākiem pamatprincipiem attiecībā uz atbalsta pasākumu samazināšanas laiku, saskaņotību un secību. Tagad pievērsīšos finanšu uzraudzībai. Visi ir vienisprātis, ka ir nepieciešama pastiprināta un uzlabota sadarbība finanšu uzraudzībā Eiropas Savienībā, īpaši ņemot vērā mūsu pieredzi finanšu krīzes laikā. Priekšlikumu Sistēmisko risku padomes darba struktūrai un darbības virzienam pieņēma ES finanšu ministri sanāksmē 20. oktobrī. Tad prezidentūra ieguva pilnvaras sākt sarunas ar Eiropas Parlamentu, un tas arī ir darīts. Attiecībā uz trim „mazajām iestādēm” prezidentūras mērķis ir panākt vispārēju pieeju šīm iestādēm un tādējādi arī visai uzraudzības paketei nākamajā sanāksmē 2. decembrī, lai mēs varētu decembrī par to ziņot Padomei. Noteikta struktūra ir būtiska finanšu pakalpojumu nozarei, valstīm, kas neatrodas Eiropā, un ES iedzīvotājiem. Paketē būs iekļauta prasība plānu pārskatīt reizi trīs gados. Tā mēs spēsim novērst visus trūkumus, kas rodas no nepilnīgas darbības vai nepietiekamas efektivitātes. ES pašreizējā stratēģijas nodarbinātības un izaugsmes jomā, Lisabonas stratēģijas, termiņš beidzas nākamajā gadā. Tāpēc ES ir jāvienojas par jaunu stratēģiju, kas spēj veicināt ilgtermiņa izaugsmes un labklājības vīziju. Šie būs vieni no svarīgākajiem jautājumiem turpmākajos mēnešos un viena no gaidāmās Spānijas prezidentūras prioritātēm. Ekonomikas un finanšu krīze ir piespiedusi rīkoties nekavējoties, lai samazinātu ietekmi uz izaugsmi un darba tirgu. Tajā pašā laikā redzamāki ir kļuvuši strukturālie trūkumi un ilgtermiņa problēmas mūsu ekonomikās. Eiropas konkurētspējas saglabāšana un nostiprināšana globālajā tirgū, klimata pārmaiņu apkarošana un ar iedzīvotāju novecošanu saistīto problēmu risināšana ir Eiropas Savienības un dalībvalstu obligātie uzdevumi vidējā termiņā un ilgtermiņā. Ir nepieciešami kopēji un saskaņoti risinājumi, kopēja vīzija un spēcīga Eiropas reformu dienaskārtība turpmākajiem desmit gadiem. Ir zināms, ka Lisabonas līgums stāsies spēkā 1. decembrī, bet saskaņā ar Eiropadomes 2008. gada decembrī pieņemto deklarāciju rotējošā prezidentūra turpinās vadīt Eiropadomi līdz prezidentūras pilnvaru termiņa beigām gada noslēgumā. Visas dalībvalstis ir ratificējušas līgumu un savus ratifikācijas instrumentus nodevušas glabāšanai Romā. Tāpēc priecājos, ka varu apstiprināt — Lisabonas līgums tiešām stāsies spēkā 1. decembrī. Vīzija problēmas pārvērš iespējās. Tā ļauj pilnībā izprast iekšējā tirgus potenciālu un izmantot ārējās tirdzniecības un atvērtības priekšrocības. Tā atzīst iespējas, kas Eiropu padara par ekoloģiski efektīvu un par klimata problēmām domājošu ekonomiku un rada darba tirgu ar augsta līmeņa nodarbinātību, ilgtspējīgām valsts finansēm un sociālo kohēziju. Zviedrijas prezidentūras pilnvaru laikā tiek izstrādāts otrais ES ilgtspējības stratēģijas papildu izvērtējums. Progress ir manāms daudzās jomās. Tajā pašā laikā ir vairākas jomas, kurās nav konstatētas ilgtspējīgas tendences. Šo jomu vidū ir strauji pieaugošā prasība pēc dabas resursiem, bioloģiskās daudzveidības samazināšanās, enerģijas patēriņa palielināšanās transporta nozarē un nemainīgā globālā nabadzība. Esam domājuši par to, kā uzraudzīt un īstenot stratēģiju labāk un efektīvāk, tajā skaitā arī par to, kā varam savā labā izmantot saskaņošanu, ko sekmē mijiedarbība ar citām ES stratēģijām, piemēram, ar Lisabonas stratēģiju. Eiropadomes sanāksmē tiks pārrunāta arī integrēta jūrniecības politika. Komisija nesen ir iesniegusi progresa ziņojumu. Eiropadome ziņojumu izskatīs un sniegs savu atzinumu par turpmāko virzienu šajā nozīmīgajā daudznozaru darbā. Šajā saistībā es gribētu uzsvērt mūsu viedokli par ilgtermiņa ekonomisku izaugsmi un ekoloģiski efektīvu darbu un jauninājumiem. Tagad pievērsīšos vēl vienam svarīgam darbakārtības punktam Eiropadomes sanāksmē, proti, piecgadu darba programmas pieņemšanai brīvības, drošības un tiesiskuma jomā. Ir paredzēts, ka Stokholmas programma aizstās Hāgas programmu, kas ir spēkā pašlaik un kuru pieņēma 2004. gadā. Stokholmas programmas vīzija ir drošāka un atvērtāka Eiropa, kurā tiek aizsargātas indivīdu tiesības. Programmas izstrādi ir sekmējusi Padomes un Eiropas Parlamenta ciešā saskare un spraigās apspriedes. Vērtīgu artavu ir devuši arī valstu parlamenti, pilsoniskā sabiedrība, ES iestādes, kā arī dažādas aģentūras un struktūras. Mani zviedru kolēģi, tieslietu ministre un migrācijas ministrs vakar bija šeit un ļoti garās debatēs iepazīstināja ar Stokholmas programmu. Tāpēc es neatkārtošu viņu teikto, bet es gribētu izmantot iespēju un uzsvērt, ka Stokholmas programmas uzmanības centrā ir īpaši pasākumi, kas iedzīvotāju ikdienas dzīvei piešķir pievienoto vērtību. Tā ietver arī sadarbību ārpus ES. Drošākai un atvērtākai Eiropai ir nepieciešama partnerība ar mūsu sadarbības partneru valstīm. Turpmākais darbs šajā jomā ir jāpamato uz līdzsvaru starp pasākumiem, kuru mērķis ir radīt drošu un uzticamu Eiropu, un pasākumiem, kuru mērķis ir aizsargāt indivīdu tiesības. Vērienīgajam līdz šim veiktajam darbam un turpmākajai darba metodei lielākām Parlamenta koplēmuma pilnvarām ir jāsekmē tāda rīcības plāna izstrādāšana, kas nodrošina veiksmīgāku šo galveno problēmu risināšanu. Attiecībā uz klimata pārmaiņām — vienlaicīgi ar Eiropadomes sanāksmi Kopenhāgenā, protams, notiks arī pārrunas par klimatu. Tie ir Eiropai un mūsu planētas nākotnei svarīgi jautājumi. Pirms divām nedēļām premjerministrs bija ieradies Parlamentā Briselē un iepazīstināja ar Eiropadomes oktobra sanāksmes iznākumu, tajā skaitā arī ar nozīmīgākajiem aspektiem ES nostājā gaidāmajā Kopenhāgenas konferencē. Mums ir jāturpina paust skaidru nostāju partneriem visā pasaulē par to, cik ļoti būtiski tas mums ir un ka mēs būsim spēks, kas sarunas virzīs uz priekšu. Zviedrijas prezidentūra tajā ieguldīs visu savu enerģiju. Līdz šim ieguldītais darbs bija ilgs un nogurdinošs, kā Parlaments to ļoti labi zina. Jaunais līgums mainīs ES darbību vairākos aspektos. Līguma dēļ mums būs labāka iespēja risināt svarīgākos ES jautājumus, un mēs to varēsim darīt demokrātiskāk, pārredzamāk un efektīvāk. Tāpat tas ievieš daudzas nozīmīgas reformas, kas ietekmē jūs te, Parlamentā. Nākammēnes Eiropadome izvērtēs, kāds ir stāvoklis sarunās, kas notiks tajā pašā laikā, lai pieņemtu lēmumus, kuri ir nepieciešami veiksmīga iznākuma panākšanai Kopenhāgenā. Kā parasti Eiropadomes sanāksmē var rasties vairāki ar ārlietām saistīti jautājumi, bet vēl ir par agru teikt, kādi tie varētu būt. Zviedrijas prezidentūras galvenās prioritātes ir reaģēt uz prasībām, kas saistītas ar klimata pārmaiņām, un nodrošināt to, ka ES joprojām ir vadībā Kopenhāgenas sarunu laikā, lai gan vienlaikus mēs esam atbildīgi par nepārtrauktu ekonomikas un finanšu krīzes problēmu risināšanu. Šie jautājumi būs svarīgākie galīgajā augstākā līmeņa sanāksmē. Eiropadomes papildu sanāksmē pagājušajā nedēļā valstu vai valdību vadītāji vienojās par iecelšanu Eiropadomes vadītāja amatā. Viņš vadīs Eiropadomes darbu un to sāks darīt 1. janvārī. Pēc Komisijas priekšsēdētāja apstiprinājuma tika panākta vienošanās arī par iecelšanu ārlietu un drošības politikas Augstās pārstāves amatā. Saskaņā ar līgumu kundze savus pienākumus, tajā skaitā arī Komisijas priekšsēdētāja vietnieces pienākumus, sāks pildīt 1. decembrī. Tā kā Eiropas Parlaments pieņem nostāju attiecībā uz visiem locekļiem, jums, protams, ir paredzēta arī kundzes noklausīšanās. Es tā saprotu, ka viņa drīz stādīsies priekšā Ārlietu komitejā un atbildēs uz jautājumiem. Eiropadome ir vienojusies arī par iecelšanu Padomes sekretariāta ģenerālsekretāra amatā. Ar Lisabonas līguma spēkā stāšanos saistītais gatavošanās darbs ir noritējis tā, kā tas sīkumos aprakstīts prezidentūras oktobra ziņojumā Eiropadomei. 1. decembrī tiks pieņemti vairāki lēmumi, lai pilnībā ieviestu Lisabonas līgumu, piemēram, attiecībā uz pārskatītu Padomes un arī Eiropadomes reglamentu. Eiropadomes decembra sanāksmē mēs iepazīstināsim ar jaunu ziņojumu, kurā būs apkopota informācija par to problēmu pašreizējo stāvokli, ar kurām esam saskārušies saistībā ar Lisabonas līguma ieviešanu un praktisko piemērošanu. Būs iekļautas arī problēmas saistībā ar Eiropas Ārējās darbības dienestu. Vēl ziņojumā būs ietverts ceļvedis, kas norādīs, kādā virzienā šajā jomā ir jādarbojas. Eiropadomes sanāksmē decembrī uzmanības centrā būs galvenokārt ekonomikas un finanšu problēmas. Krīzes sekas nāksies just vēl ilgi — jo īpaši darba tirgū. Tomēr ir svarīgi domāt ilgtermiņā un risināt nozīmīgas problēmas gan vidējā termiņā, gan ilgtermiņā. ES, dalībvalstis un Eiropas centrālās bankas ir veikušas vairākus pasākumus, piemēram, izstrādājot garantiju programmas bankām un Eiropas ekonomiskās atveseļošanās plānu. Šie pasākumi ir devuši milzīgu ieguldījumu, arvien vairāk stiprinot finanšu stabilitāti un mazinot krīzes ietekmi uz izaugsmi un nodarbinātību."@lv13 "− Herr talman, herr Barroso, ärade ledamöter! Det är trevligt att få denna möjlighet att diskutera med er inför nästa möte med Europeiska rådet. Det är ju det andra ordinarie mötet som hålls under det svenska ordförandeskapet, och det blir också sista gången som det leds av ett roterande ordförandeskap. De ekonomiska utsikterna ser ljusare ut, men det finns fortfarande stora risker. Det är därför ännu inte tid att dra tillbaka de stödåtgärder som har vidtagits. Vi har inom rådet emellertid inlett en diskussion om hur avvecklingen av de särskilda krisåtgärderna ska se ut och när den kan inledas. Europeiska rådet kommer att se över det arbete som rådet bedrivit kring exitstrategier. Vi kommer också att följa upp EU:s återhämtningsplan. I fråga om finansmarknaderna är det glädjande att läget på den finansiella marknaden har blivit avsevärt bättre. Finanssektorns behov av stödåtgärder har minskat. Därför måste vi utforma strategier om hur åtgärderna kan avvecklas på ett samordnat sätt. Det är emellertid viktigt att understryka att det fortfarande är för tidigt att inleda en generell avveckling av stödåtgärderna på det finansiella området. Det svenska ordförandeskapet siktar på att få enighet om ett antal vägledande principer om tidpunkt, samordning och turordning för hur stödåtgärderna ska avvecklas. Nu till finansiell tillsyn. Det råder enighet om att ökat samarbete och förbättrad samverkan inom den finansiella tillsynen inom EU är nödvändig, inte minst med den erfarenhet vi har under finanskrisen. Förslaget om utformning och inriktning av arbetet i antogs av EU:s finansministrar vid Ekofinmötet den 20 oktober. Ordförandeskapet fick då mandat att inleda förhandlingar med Europaparlamentet, något som vi också har gjort. När det gäller de tre ”mikromyndigheterna” är det ordförandeskapets målsättning att vid nästa Ekofinmöte den 2 december nå fram till en allmän inriktning för dessa och därmed för hela det så kallade tillsynspaketet, för att återrapportera till rådet i december. Värdet att få en struktur på plats är betydande, gentemot finansbranschen, gentemot Europas omvärld och gentemot våra medborgare. I paketet ingår att upplägget ska ses över om tre år. Då kan vi rätta till eventuella brister som kan framstå som mindre funktionella och effektiva. EU:s nuvarande strategi för jobb och tillväxt, den s.k. Lissabonstrategin, löper ut nästa år. Det är därför oerhört angeläget att EU enas om en ny strategi som kan främja en vision för långsiktig tillväxt och välfärd. Detta blir en av de viktigaste frågorna de närmaste månaderna och en av de prioriterade frågorna för det kommande spanska ordförandeskapet. Den ekonomiska och finansiella krisen har skapat ett tryck för omedelbara insatser för att minimera effekterna på tillväxt och arbetsmarknad. Samtidigt har strukturella svagheter och de långsiktiga utmaningarna för våra ekonomier blivit tydligare. Att bibehålla och stärka Europas konkurrenskraft på den globala marknaden, att bekämpa klimatförändringar och hantera utmaningarna som följer av en åldrande befolkning är krävande uppgifter för Europeiska unionen och dess medlemsstater på medellång och lång sikt. Här krävs gemensamma och samordnade lösningar, en gemensam vision och en förstärkt europeisk reformagenda för nästa tioårsperiod. Som ni känner väl till så träder ju Lissabonfördraget i kraft den 1 december, men i enlighet med den deklaration som antogs i Europeiska rådet i december 2008, fortsätter det roterande ordförandeskapet att vara ordförande i Europeiska rådet tills ordförandeskapet är slut vid årsskiftet. Nu har alla medlemsländer ratificerat och deponerat sina ratifikationsinstrument i Rom. Därför är det väldigt roligt att kunna konstatera att Lissabonfördraget trädet i kraft den 1 december. Visionen handlar om att vända utmaningarna till möjligheter. Det handlar om att till fullo inse den inre marknadens potential och ta tillvara fördelarna av utrikeshandel och öppenhet. Det handlar om att bejaka de möjligheter som ligger i att omvandla Europa till en eko-effektiv eller klimatsmart ekonomi och skapa en arbetsmarknad med höga sysselsättningsnivåer, hållbara offentliga finanser och en social sammanhållning. Under det svenska ordförandeskapet genomförs en andra uppföljning av EU:s hållbarhetsstrategi. Det gjorts framsteg på många områden. Samtidigt finns det flera områden med konstaterat s.k. ohållbara tendenser. Det handlar om att efterfrågan av naturresurser ökar snabbt, att den biologiska mångfalden minskar, att transporternas energiförbrukning ökar och att den globala fattigdomen består. Vi har tagit upp hur vi kan övervaka och följa upp strategin på ett bättre och mer effektivt sätt, bl.a. om hur vi kan ta tillvara de samordningsvinster som uppstår i samspelet med andra EU-strategier, t.ex. Lissabonstrategin. Vid Europeiska rådets möte ska också den integrerade maritima politiken tas upp. Kommissionen har nyligen kommit med sin framstegsrapport. Europeiska rådet kommer att ta del av rapporten och ge sin syn på den framtida inriktningen på detta viktiga tvärsektoriella arbete. I detta sammanhang vill jag särskilt lyfta fram synen på en hållbar ekonomisk tillväxt, arbete och innovation på ett eko-effektivt sätt. Nu till en annan mycket viktig punkt på Europeiska rådets möte, nämligen antagandet av ett nytt femårigt arbetsprogram på området för frihet, säkerhet och rättvisa. Det så kallade Stockholmsprogrammet ska bli en efterföljare till det Haagprogram som nu gäller och som antogs 2004. Visionen för Stockholmsprogrammet är ett tryggare och öppnare Europa där den enskildes rättigheter värnas. Programmet är ett resultat av intensiva kontakter och diskussioner i rådet och med Europaparlamentet. Samtidigt har det kommit värdefulla bidrag från nationella parlament, det civila samhället, EU-organ och olika byråer och myndigheter. Mina kolleger, justitieminister Beatrice Ask och migrationsminister Tobias Billström, var här i går för en mycket lång debatt och presenterade Stockholmsprogrammet. Jag ska därför inte upprepa det de sade, men jag vill gärna ta tillfället i akt att understryka att Stockholmsprogrammet fokuserar på konkreta åtgärder som har ett mervärde i medborgarnas vardagsliv. Det inbegriper samarbete utanför EU. Ett tryggare och öppnare Europa förutsätter genuina partnerskap med våra partnerländer. Det framtida arbetet på detta område bör bygga på en balans mellan åtgärder som syftar till att skapa ett säkert och tryggt Europa och åtgärder som syftar till att skydda den enskildes rättigheter. Det ambitiösa arbete som har gjorts, och vårt framtida arbetssätt med ökat medbeslutande för Europaparlamentet, bör bidra till att ge oss ett handlingsprogram som bättre kan hantera dessa stora utmaningar. Klimatförändringar. Naturligtvis precis när Europeiska rådets möte pågår, pågår också klimatförhandlingarna i Köpenhamn. Dessa frågor är viktiga för Europa och för hela vår planets framtid. För två veckor sedan stod statsminister Fredrik Reinfeldt i parlamentet i Bryssel och presenterade utfallet av Europeiska rådets möte i oktober, däribland de viktigaste delarna i EU:s ståndpunkter inför Köpenhamnskonferensen. Det är nu oerhört angeläget att vi fortsätter att framhålla för våra partners runtom i världen hur högt vi värdesätter detta, och att vi tillför momentum att driva förhandlingarna framåt. Det svenska ordförandeskapet sparar inte på några ansträngningar i detta arbete. Det har varit ett långt och mödosamt arbete – det vet parlamentet. Det nya fördraget kommer på flera vis att förändra det sätt som EU fungera på. Genom fördraget får vi bättre möjligheter att ta itu med de viktiga frågor som EU står inför, och vi kan göra det mer demokratiskt, öppnare och effektivare. Det innebär också många viktiga reformer som berör er här i Europaparlamentet. Europeiska rådet kommer nästa månad att utvärdera läget i de förhandlingar som pågår samtidigt, för att fatta de beslut som krävs för att vi ska kunna få ett framgångsrikt resultat i Köpenhamn. Som vanligt kan det också komma upp ett antal utrikespolitiska frågor vid Europeiska rådets möte, men är lite för tidigt ännu att säga vilka det kan bli. Det svenska ordförandeskapets främsta prioriteringar har varit att svara upp till de krav som klimatförändringarna ställer och säkerställa att EU behåller ledartröjan inför förhandlingarna i Köpenhamn, samtidigt som vi ansvarar för ett fortsatt bemötande av den ekonomiska och finansiella krisen. Vid detta sista toppmöte får dessa frågor allra högsta prioritet. Vid Europeiska rådets extrainsatta möte förra veckan enades stats- och regeringscheferna om att välja Herman van Rompuy till ordförande i Europeiska rådet. Han kommer att leda Europeiska rådets arbete och driva det framåt från och med den 1 januari. Enighet nåddes också, efter godkännande av kommissionens ordförande, om att utnämna Catherine Ashton till ny hög representant för utrikesfrågor och säkerhetspolitik. I enlighet med fördraget kommer Catherine Ashton att tillträda alla sina funktioner den 1 december, även som vice ordförande i kommissionen. I samband med att Europaparlamentet tar ställning till alla ledamöter kommer ni naturligtvis också att hålla utfrågningar med Cathrine Ashton. Jag har förstått att hon är på väg till utrikesutskottet inom kort för att presentera sig och svara på frågor. Europeiska rådet nådde också överenskommelse om att utnämna Pierre de Boissieu till rådets generalsekreterare. Arbetet med att förbereda Lissabonfördragets ikraftträdande har fortsatt utifrån de utgångspunkter som ordförandeskapet berättade om i sin lägesrapport till Europeiska rådet i oktober. Den 1 december kommer ett antal beslut att fattas för att Lissabonfördraget helt ska vara på plats, till exempel om en reviderad arbetsordning för rådet och en arbetsordning för Europeiska rådet. Till Europeiska rådets möte i december kommer vi att presentera en ny rapport som sammanfattar läget för de frågor vi behandlat i anslutning till Lissabonfördragets genomförande och praktiska tillämpning. Den europeiska utrikestjänsten ingår bland dessa frågor. Rapporten ska också innehålla en så kallad som visar vägen framåt för arbetet på det området. Vid Europeiska rådets möte i december kommer fokus framför allt att ligga på de ekonomiska och finansiella frågorna. Krisens effekter kommer att vara kännbara under lång tid framöver – inte minst på arbetsmarknaden. Men det är också viktigt att vi tänker långsiktigt, och bemöter viktiga utmaningar på såväl medellång som lång sikt. EU, medlemsländerna och de europeiska centralbankerna har vidtagit en mängd åtgärder, till exempel garantiprogram för banker och den europeiska återhämtningsplanen. Dessa åtgärder har starkt bidragit till att öka den finansiella stabiliteten och minska krisens effekter på tillväxt och sysselsättning."@mt15 ". − Mijnheer de Voorzitter, mijnheer Barroso, geachte Parlementsleden, het is fijn dat ik de mogelijkheid heb om dit debat met u te voeren in de aanloop naar de volgende vergadering van de Europese Raad. Het is de tweede gewone vergadering die tijdens het Zweedse voorzitterschap plaatsvindt, en het zal ook de laatste keer zijn dat ze door een roulerend voorzitterschap wordt voorgezeten. De economische vooruitzichten zien er rooskleuriger uit, maar er zijn nog altijd grote risico’s. Het is daarom nog te vroeg om de genomen steunmaatregelen in te trekken. In de Raad zijn we echter met een discussie begonnen over de manier waarop de bijzondere crisismaatregelen geleidelijk afgebouwd zouden moeten worden en wanneer daarmee begonnen kan worden. De Europese Raad zal zich buigen over de werkzaamheden van de Raad met betrekking tot de exitstrategieën. We zullen ook toezien op het Europees economisch herstelplan. Wat de financiële markten betreft, is het verheugend dat de situatie op de financiële markt aanzienlijk beter is geworden. De financiële sector heeft minder behoefte aan steunmaatregelen. Daarom moeten we strategieën opstellen voor de manier waarop de maatregelen op gecoördineerde wijze geleidelijk afgebouwd kunnen worden. Het is echter belangrijk te onderstrepen dat het nog te vroeg is om dit in algemene zin te gaan doen. Het Zweedse voorzitterschap streeft naar eensgezindheid over een aantal richtinggevende beginselen inzake tijdstip, coördinatie en volgorde van de af te bouwen steunmaatregelen. Dit brengt mij bij het toezicht op de financiële markten. Men is het erover eens dat ruimere en betere samenwerking met betrekking tot financieel toezicht in de EU noodzakelijk is, met name in het licht van de ervaring die we tijdens de financiële crisis opgedaan hebben. Tijdens de Raad Ecofin van 20 oktober werd het voorstel over de structuur en het doel van de werkzaamheden in het Europees Comité voor systeemrisico’s door de Europese ministers van Financiën aangenomen. Het voorzitterschap kreeg toen het mandaat om onderhandelingen te starten met het Europees Parlement, wat we hebben gedaan. Wat de drie autoriteiten voor microprudentieel toezicht betreft, is het het doel van het voorzitterschap om tijdens de volgende Ecofin-vergadering van 2 december tot een algemene benadering te komen voor die autoriteiten en daarmee voor het hele toezichtspakket, zodat we in december opnieuw verslag uit kunnen brengen aan de Raad. Het beschikken over een structuur is van aanzienlijke waarde voor de financiële dienstensector, voor de landen buiten Europa en voor onze burgers. In het pakket staat dat de opzet over drie jaar moet worden herzien. Dan kunnen we eventuele tekortkomingen rechtzetten die minder functioneel en effectief blijken. De huidige strategie van de EU voor groei en werkgelegenheid, de Lissabonstrategie, loopt volgend jaar af. Daarom is het noodzakelijk dat de EU het eens wordt over een nieuwe strategie die een visie voor groei en welvaart op lange termijn kan bevorderen. Dat is een van de belangrijkste kwesties in de komende maanden en een van de prioriteiten van het komende Spaanse voorzitterschap. Door de economische en financiële crisis is druk ontstaan om onmiddellijke actie te ondernemen om de gevolgen voor groei en de arbeidsmarkt tot een minimum te beperken. Tezelfdertijd zijn structurele zwakten en de langetermijnuitdagingen voor onze economieën duidelijker geworden. De Europese concurrentiekracht op de wereldmarkt in stand houden en versterken, de klimaatverandering bestrijden en de uitdagingen aanpakken die het gevolg zijn van een vergrijzende bevolking, zijn veeleisende taken voor de Europese Unie en haar lidstaten op middellange en lange termijn. Ze vereisen gemeenschappelijke en gecoördineerde oplossingen, een gemeenschappelijke visie en een sterkere Europese hervormingsagenda voor de komende tien jaar. Zoals u allemaal weet, treedt het Verdrag van Lissabon op 1 december in werking, maar, in overeenstemming met de verklaring die in december 2008 door de Europese Raad werd vastgesteld, blijft het roulerend voorzitterschap de Europese Raad voorzitten tot het voorzitterschap aan het einde van het jaar afloopt. Inmiddels hebben alle lidstaten het Verdrag geratificeerd en hun akte van bekrachtiging in Rome neergelegd. Daarom kan ik opgetogen bevestigen dat het Verdrag van Lissabon op 1 december in werking treedt. Bij de visie gaat het erom om van de uitdagingen kansen te maken. Het gaat erom het potentieel van de interne markt ten volle in te zien en de voordelen van buitenlandse handel en openheid ten volle te benutten. Het gaat erom de mogelijkheden te erkennen die schuilen in het omvormen van Europa tot een milieuefficiënte en klimaatvriendelijke economie en in het creëren van een arbeidsmarkt met hoge werkgelegenheidsniveaus, houdbare overheidsfinanciën en sociale cohesie. Tijdens het Zweedse voorzitterschap vindt een tweede follow-up van de communautaire strategie voor duurzame ontwikkeling plaats. Er is op veel gebieden vooruitgang geboekt. Tezelfdertijd zijn op heel wat gebieden niet-duurzame tendensen waarneembaar. We zien bijvoorbeeld dat de vraag naar natuurlijke hulpbronnen snel toeneemt, dat de biologische diversiteit afneemt, dat het energieverbruik van het vervoer toeneemt en dat de mondiale armoede blijft bestaan. We hebben de vraag aan de orde gesteld hoe we ons toezicht op de strategie en onze follow-up ervan beter en effectiever kunnen maken en hoe we, onder andere, de voordelen van coördinatie kunnen benutten die ontstaan uit het samenspel met andere communautaire strategieën, bijvoorbeeld de Lissabonstrategie. Tijdens de vergadering van de Europese Raad zal ook het geïntegreerd maritiem beleid worden besproken. De Commissie heeft onlangs haar voortgangsverslag gepresenteerd. De Europese Raad zal het verslag onder de loep nemen en zijn visie geven op de toekomstige richting van die belangrijke intersectorale werkzaamheden. In dat kader wil ik met name onze visie op duurzame economische groei, milieuefficiënt werk en milieuefficiënte innovatie benadrukken. Nu wil ik een ander belangrijk onderwerp van de vergadering van de Europese Raad aan de orde stellen, namelijk de vaststelling van een nieuw vijfjarenwerkprogramma op het gebied van vrijheid, veiligheid en recht. Het programma van Stockholm moet de opvolger worden van het Haags programma, dat nu van kracht is en in 2004 werd vastgesteld. De visie van het programma van Stockholm is een veiliger en opener Europa waarin de rechten van het individu worden beschermd. Het programma is het resultaat van intensieve contacten en discussies in de Raad en met het Europees Parlement. Ook nationale parlementen, het maatschappelijk middenveld, EU-organen en diverse agentschappen en autoriteiten hebben waardevolle bijdragen geleverd. Mijn collega’s, minister van Justitie Beatrice Ask en minister van Migratie Tobias Billström, waren hier gisteren en presenteerden het programma van Stockholm tijdens een erg lang debat. Ik wil daarom niet herhalen wat ze zeiden, maar ik wil van de gelegenheid gebruikmaken om te onderstrepen dat het programma van Stockholm gericht is op concrete maatregelen met een meerwaarde voor het dagelijks leven van de burgers. Samenwerking buiten de EU maakt daar mee deel van uit. Een zekerder en opener Europa vereist echte partnerschappen met onze partnerlanden. Het toekomstige werk op dat gebied moet gebaseerd zijn op een evenwicht tussen maatregelen die ten doel hebben om een veilig en zeker Europa te creëren en maatregelen die ten doel hebben de rechten van het individu te beschermen. Het ambitieuze werk dat is verricht, en onze toekomstige werkwijze met meer medebeslissing voor het Europees Parlement, zouden bij moeten dragen tot een actieprogramma dat beter berekend is op die grote uitdagingen. Wat de klimaatverandering betreft zullen op het ogenblik dat de Europese Raad plaatsvindt, natuurlijk ook de klimaatonderhandelingen in Kopenhagen plaatsvinden. Die thematiek is belangrijk voor Europa en voor de toekomst van onze hele planeet. Twee weken geleden presenteerde premier Reinfeldt in het Parlement in Brussel het resultaat van de vergadering van de Europese Raad van oktober, met inbegrip van de belangrijkste elementen van het Europese standpunt voor de Conferentie van Kopenhagen. Nu is het ontzettend belangrijk dat we de aandacht van onze partners in de hele wereld blijven vestigen op hoe belangrijk wij dat vinden en dat we een momentum creëren om de onderhandelingen voort te stuwen. Het Zweedse voorzitterschap spaart daarbij krachten noch moeite. Het is een lange en moeizame weg geweest, zoals het Parlement weet. Het nieuwe Verdrag zal de werkwijze van de EU op meerdere manieren veranderen. Dankzij het Verdrag krijgen we betere mogelijkheden om de belangrijke kwesties aan te pakken waarmee de EU geconfronteerd wordt, en we kunnen dat op een democratischere, meer open en efficiëntere manier doen. Het houdt ook veel belangrijke hervormingen in die u, hier in het Europees Parlement, betreffen. Volgende maand zal de Europese Raad de situatie van de onderhandelingen evalueren die tezelfdertijd plaatsvinden om de besluiten te nemen die nodig zijn om in Kopenhagen een succesvol resultaat te kunnen boeken. Zoals gewoonlijk kan ook een aantal kwesties in verband met het buitenlands beleid tijdens de Europese Raad aan de orde komen, maar het is nu nog wat te vroeg om te zeggen welke dat zouden kunnen zijn. De voornaamste prioriteiten van het Zweeds voorzitterschap hebben erin bestaan om te reageren op de vereisten die de klimaatverandering stelt en om te verzekeren dat de EU in de aanloop naar de onderhandelingen in Kopenhagen haar leiderspositie behoudt, terwijl we tezelfdertijd verantwoordelijk zijn voor een verdere aanpak van de economische en financiële crisis. Die kwesties zullen de allerhoogste prioriteit hebben tijdens de laatste top. Tijdens de buitengewone Europese Raad van vorige week werden de staatshoofden en regeringsleiders het erover eens om de heer Van Rompuy tot voorzitter van de Europese Raad te benoemen. Vanaf 1 januari zal hij de werkzaamheden van de Europese Raad leiden en als drijvende kracht fungeren. Na instemming van de voorzitter van de Commissie werd ook overeengekomen om mevrouw Ashton te benoemen tot hoge vertegenwoordiger van de Unie voor buitenlandse zaken en veiligheidsbeleid. Overeenkomstig het Verdrag neemt mevrouw Ashton op 1 december al haar functies op, ook haar functie van vicevoorzitter van de Commissie. Daar het Europees Parlement zich een mening vormt over alle commissarissen, zal u natuurlijk in een hoorzitting ook mevrouw Ashton aan de tand voelen. Ik heb begrepen dat ze binnenkort naar de Commissie buitenlandse zaken komt om zich voor te stellen en vragen te beantwoorden. De Europese Raad werd het er ook over eens om de heer De Boissieu tot secretaris-generaal van de Raad te benoemen. De werkzaamheden ter voorbereiding van de inwerkingtreding van het Verdrag van Lissabon zijn voortgezet op basis van de uitgangspunten die het voorzitterschap in oktober in zijn verslag over de stand van zaken aan de Europese Raad heeft beschreven. Op 1 december zal een aantal besluiten worden genomen om het Verdrag van Lissabon volledig in werking te laten treden, bijvoorbeeld met betrekking tot een herzien Reglement van Orde van de Raad en Reglement van Orde voor de Europese Raad. Tijdens de Europese Raad in december zullen we een nieuw verslag voorleggen waarin de stand van zaken wordt samengevat met betrekking tot de kwesties die we in verband met de uitvoering en de praktische toepassing van het Verdrag van Lissabon hebben behandeld. De Europese dienst voor extern optreden maakt daar deel van uit. Het verslag zal ook een zogeheten bevatten die als leidraad dient voor de verdere werkzaamheden op dit gebied. Tijdens de Europese Raad in december zal de aandacht voornamelijk uitgaan naar de economische en financiële kwesties. De gevolgen van de crisis zullen nog geruime tijd voelbaar zijn – met name op de arbeidsmarkt. Het is echter ook belangrijk dat we op lange termijn denken en belangrijke uitdagingen op middellange en lange termijn aanpakken. De EU, de lidstaten en de Europese centrale banken hebben tal van maatregelen genomen, bijvoorbeeld waarborgprogramma’s voor banken en het Europees economisch herstelplan. Die maatregelen hebben in sterke mate bijgedragen tot het verbeteren van de financiële stabiliteit en het beperken van de gevolgen van de crisis voor groei en werkgelegenheid."@nl3 "Panie przewodniczący, panie Barroso, szanowni posłowie! Bardzo się cieszę, że mogę uczestniczyć w tej parlamentarnej debacie w przededniu kolejnego posiedzenia Rady Europejskiej. Będzie ono, jak wszyscy wiemy, drugim posiedzeniem zwykłym za prezydencji szwedzkiej i ostatnim posiedzeniem pod przewodnictwem prezydencji rotacyjnej. Perspektywy gospodarcze wyglądają lepiej, ale główne zagrożenia pozostały. Nie nadszedł zatem jeszcze czas, by wycofać przyjęte środki wsparcia. Mimo to rozpoczęliśmy debatę w Radzie na temat tego, jak stopniowo wycofywać te szczególne środki wsparcia i kiedy powinniśmy zacząć to robić. Rada Europejska dokona przeglądu prac wykonanych przez Radę w zakresie strategii wychodzenia z kryzysu. Będziemy również monitorowali realizację unijnego planu odbudowy gospodarczej. Co się tyczy rynków finansowych, pocieszające jest to, że sytuacja na rynku finansowym uległa znacznej poprawie. Zmalały potrzeby sektora finansowego w zakresie środków wsparcia. Dlatego musimy sformułować strategie dotyczące stopniowego wycofywania obowiązujących obecnie środków w skoordynowany sposób. Jednakże należy podkreślić, że na powszechną rezygnację ze środków wsparcia w obszarze finansów jest jeszcze za wcześnie. Prezydencja szwedzka stara się uzgodnić zasady dotyczące terminu, koordynacji i kolejności stopniowego wycofywania środków wsparcia. Przejdę teraz do nadzoru finansowego. Istnieje porozumienie co do tego, że konieczna jest wzmocniona i zacieśniona współpraca w zakresie nadzoru finansowego w obrębie UE, szczególnie w świetle doświadczeń, które wynieśliśmy z kryzysu finansowego. Wniosek dotyczący struktury i zakresu prac prowadzonych w ramach Europejskiej Rady ds. Ryzyka Systemowego został przyjęty przez ministrów finansów UE na posiedzeniu Ecofin 20 października. Następnie prezydencja otrzymała mandat do rozpoczęcia negocjacji z Parlamentem Europejskim, które w istocie rozpoczęliśmy. Jeżeli chodzi o trzy „mikroorgany”, celem prezydencji jest przyjęcie na następnym posiedzeniu Ecofin, które odbędzie się 2 grudnia, ogólnego podejścia w odniesieniu do tych organów, a co za tym idzie, do całego pakietu środków w zakresie nadzoru, tak byśmy mogli przedłożyć sprawozdanie Radzie w grudniu. Zbudowanie struktury ma ogromne znaczenie dla sektora usług finansowych, dla pozaeuropejskiego świata oraz dla naszych obywateli. Pakiet będzie zawierał wymóg przeglądu planu za trzy lata. Będziemy wówczas w stanie naprawić wszelkie niedociągnięcia, czyli te aspekty, które funkcjonują gorzej lub są mniej efektywne. Obecna unijna strategia na rzecz wzrostu gospodarczego i zatrudnienia, strategia lizbońska, wygasa w przyszłym roku. Dlatego bezwzględnie konieczne jest to, by UE uzgodniła nową strategię, umożliwiającą propagowanie wizji długofalowego wzrostu i dobrej koniunktury. Będzie to jedno z najważniejszych zagadnień w najbliższych miesiącach i jedna z kwestii priorytetowych dla nadchodzącej prezydencji hiszpańskiej. Kryzys finansowo-gospodarczy wymagał pilnych i natychmiastowych działań mających na celu ograniczenie do minimum negatywnych skutków dla wzrostu i rynku pracy. Jednocześnie bardziej wyraźne stały się słabości strukturalne i długoterminowe wyzwania dla naszych gospodarek. Utrzymanie i wzmocnienie europejskiej konkurencyjności na światowym rynku, walka ze zmianami klimatycznymi i sprostanie wyzwaniom wynikającym ze starzenia się społeczeństwa stanowią dla Unii Europejskiej i jej państw członkowskich trudne wyzwania w średniej i długiej perspektywie czasowej. Wymagają one wspólnych i skoordynowanych rozwiązań, wspólnej wizji oraz wzmocnionego programu europejskich reform na najbliższe dziesięć lat. Jak państwo wiedzą, traktat lizboński wchodzi w życie 1 grudnia, ale zgodnie z oświadczeniem przyjętym przez Radę Europejską w grudniu 2008 roku prezydencja rotacyjna będzie nadal przewodniczyła Radzie Europejskiej, aż do upływu jej kadencji z końcem roku. Wszystkie państwa członkowskie ratyfikowały już traktat i złożyły swoje dokumenty ratyfikacyjne w Rzymie. Mam zatem ogromną przyjemność potwierdzić, że traktat lizboński rzeczywiście wejdzie w życie dnia 1 grudnia. Nasza wizja to obrócenie wyzwań w szanse. To pełna realizacja potencjału rynku wewnętrznego i wykorzystanie korzyści z handlu zagranicznego oraz otwartości. To dostrzeżenie szans, jakie może dać nam przekształcenie Europy w gospodarkę energooszczędną lub przyjazną dla klimatu i zbudowanie rynku pracy o wysokich wskaźnikach zatrudnienia, zrównoważonych finansów publicznych oraz spójności społecznej. W trakcie prezydencji szwedzkiej prowadzona jest druga ocena realizacji unijnej strategii na rzecz zrównoważenia. Postępy dokonały się w wielu dziedzinach. Jednocześnie istnieje kilka obszarów, w których stwierdzono tendencje do pogłębiania się niezrównoważonego rozwoju. Należą do nich: szybki wzrost zapotrzebowania na zasoby naturalne, malejąca bioróżnorodność, wzrost zużycia energii w sektorze transportu oraz utrzymujące się ubóstwo na świecie. Zadaliśmy sobie pytanie, w jaki sposób możemy monitorować strategię i prowadzić działania stanowiące kontynuację jej założeń w lepszy i bardziej efektywny sposób, w tym jak możemy wykorzystać zalety koordynacji będącej wynikiem interakcji z innymi unijnymi strategiami, na przykład ze strategią lizbońską. Na posiedzeniu Rady Europejskiej omówiona zostanie również zintegrowana polityka morska. Niedawno Komisja przedłożyła swoje sprawozdanie okresowe. Rada Europejska zbada sprawozdanie i wyda swoją opinię na temat przyszłego kierunku tych ważnych prac międzysektorowych. W tym względzie pragnę podkreślić nasz pogląd na zrównoważony wzrost gospodarczy, a także prace na rzecz energooszczędności i innowacji. Przejdę teraz do kolejnego bardzo ważnego punktu porządku obrad nadchodzącej Rady Europejskiej, a mianowicie przyjęcia nowego pięcioletniego programu prac w obszarze wolności, bezpieczeństwa i sprawiedliwości. Program sztokholmski ma zastąpić obowiązujący obecnie program haski, przyjęty w 2004 roku. Wizją programu sztokholmskiego jest bezpieczniejsza i bardziej otwarta Europa, w której chronione są prawa jednostki. Program jest rezultatem intensywnych kontaktów i dyskusji w Radzie oraz z Parlamentem Europejskim. Istotny wkład wniosły również parlamenty krajowe, społeczeństwo obywatelskie, organy UE oraz różne agencje i władze. Moi szwedzcy koledzy, minister sprawiedliwości Beatrice Ask, a także minister do spraw migracji Tobias Billström, byli tu wczoraj i przedstawili program sztokholmski w trakcie bardzo długiej debaty. Dlatego nie będę powtarzać tego, co powiedzieli. Pragnę jedynie skorzystać z okazji, by podkreślić, że program sztokholmski skupia się na konkretnych środkach, wnoszących wartość dodaną do życia codziennego obywateli. Obejmuje to współpracę poza granicami UE. Bardziej bezpieczna i bardziej otwarta Europa wymaga autentycznego partnerstwa z naszymi krajami partnerskimi. Podstawą przyszłych prac w tym obszarze powinna być równowaga między środkami mającymi na celu stworzenie bezpiecznej i niezagrożonej Europy a środkami mającymi na celu ochronę praw jednostki. Ambitna praca, jaką wykonano, a także nasz przyszły tryb pracy, czyli większy zakres współdecydowania ze strony Parlamentu, powinny pomóc nam w opracowaniu planu działania, który będzie bardziej odpowiedni do prowadzenia sobie z tymi głównymi wyzwaniami. Jeżeli chodzi o zmiany klimatu, choć trwa obecnie posiedzenie Rady Europejskiej, negocjacje klimatyczne będą się toczyły, rzecz jasna, również w Kopenhadze. Zagadnienia te są ważne dla Europy i dla przyszłości całej naszej planety. Dwa tygodnie temu premier Fredrik Reinfeldt stanął przed Parlamentem w Brukseli i przedstawił wyniki posiedzenia Rady Europejskiej z października, w tym najważniejsze elementy unijnego stanowiska przed konferencją w Kopenhadze. Teraz najważniejsze jest, byśmy nadal jasno dawali do zrozumienia naszym partnerom z całego świata, jak bardzo leży nam na sercu ta kwestia, i byśmy stali się siłą napędową negocjacji. Prezydencja szwedzka włoży w te prace całą dostępną jej energię. Prace, które doprowadziły nas do miejsca, w którym się teraz znajdujemy, były długie i żmudne, z czego Parlament doskonale zdaje sobie sprawę. Nowy traktat zmieni sposób pracy UE pod kilkoma względami. Dzięki traktatowi będziemy dysponowali lepszymi możliwościami zmierzenia się z ważnymi problemami, przed którymi stoi Europa, i to w sposób bardziej demokratyczny, przejrzysty i efektywny. Traktat oznacza również wiele ważnych reform, które będą miały wpływ na państwa pracę tu w Parlamencie. W przyszłym miesiącu Rada Europejska oceni stan negocjacji, które będą toczyły się jednocześnie, by podjąć decyzje, które umożliwią nam uzyskanie pomyślnego rezultatu w Kopenhadze. Jak zwykle na posiedzeniu Rady Europejskiej pojawić się może również wiele zagadnień z zakresu polityki zagranicznej, ale wyrokowanie, jakie to będą zagadnienia, byłoby nieco przedwczesne. Najwyższe priorytety prezydencji szwedzkiej to: zareagowanie na trudną sytuację pod względem zmian klimatycznych oraz umożliwienie UE utrzymania pozycji lidera w przededniu negocjacji kopenhaskich, przy jednoczesnej dalszej odpowiedzialnej walce z kryzysem gospodarczo-finansowym. Zagadnienia te będą miały najwyższą rangę w trakcie końcowego spotkania na szczycie. W zeszłym tygodniu, na nadzwyczajnym posiedzeniu Rady Europejskiej, szefowie państw i rządów uzgodnili powołanie na stanowisko przewodniczącego Rady Europejskiej Hermana Van Rompuya. Będzie on przewodniczył pracom Rady Europejskiej począwszy od 1 stycznia. Uzgodniono również, po uzyskaniu zgody przewodniczącego Komisji, powołanie na stanowisko wysokiego przedstawiciela ds. spraw zagranicznych i polityki bezpieczeństwa pani Catherine Ashton. Zgodnie z postanowieniami traktatu pani Ashton obejmie wszystkie swoje funkcje, w tym funkcję wiceprzewodniczącej Komisji, dnia 1 grudnia. Tak jak Parlament Europejski przyjmuje stanowisko w stosunku do wszystkich posłów, tak również państwo będą mieli sposobność zadania pani Ashton pytań w trakcie przesłuchań. Jak mi wiadomo, już wkrótce zaprezentuje się ona Komisji Spraw Zagranicznych i odpowie na jej pytania. Rada Europejska osiągnęła również porozumienie co do powołania pana Pierre’a de Boissieu na stanowisko sekretarza generalnego Sekretariatu Rady. Dalsze prace przygotowujące wejście w życie traktatu lizbońskiego przebiegały zgodnie ze sprawozdaniem o stanie prac przedłożonym Radzie przez prezydencję w październiku. Dnia 1 grudnia podjętych zostanie wiele decyzji wymaganych do pełnego wejścia w życie traktatu lizbońskiego, na przykład w odniesieniu do zmienionego regulaminu Rady i regulaminu Rady Europejskiej. Na grudniowym posiedzeniu Rady Europejskiej przedstawimy nowe sprawozdanie streszczające stan zagadnień, którymi zajmowaliśmy się w związku z wdrożeniem i praktycznym stosowaniem traktatu lizbońskiego. Jednym z tych zagadnień będzie kwestia Europejskiej Służby Działań Zewnętrznych. Sprawozdanie będzie również zawierało mapę drogową wytyczającą kierunek dalszych prac w tym zakresie. Na grudniowym posiedzeniu Rady Europejskiej będziemy skupiali się głównie na kwestiach finansowo-gospodarczych. Skutki kryzysu będą odczuwalne jeszcze przez długi czas – szczególnie na rynku pracy. Ważne jest jednak również to, byśmy przyjęli bardziej długofalową perspektywę i stawili czoło poważnym wyzwaniom zarówno w perspektywie średnio-, jak i długoterminowej. Unia Europejska, państwa członkowskie oraz europejskie banki centralne przyjęły szereg środków, jak na przykład programy gwarancji dla banków i europejski plan naprawy gospodarczej. Środki te walnie przyczyniły się do zwiększenia stabilności finansowej i złagodzenia skutków kryzysu na wzrost i zatrudnienie."@pl16 "Senhor Presidente, Senhor Presidente José Manuel Barroso, Senhoras e Senhores Deputados, é óptimo dispor desta oportunidade de participar num debate convosco no contexto da preparação da próxima sessão do Conselho Europeu. Trata-se, claro, da segunda sessão ordinária que tem lugar no mandato da Presidência sueca e é também a última cujos trabalhos são dirigidos por uma Presidência rotativa. As perspectivas económicas estão mais risonhas, mas continua a haver riscos de vulto. Assim, não é ainda chegada a altura de retirar as medidas de apoio que foram tomadas. No entanto, iniciámos no seio do Conselho uma discussão sobre o modo como se deverá proceder à retirada gradual das medidas especiais de crise, e o momento em que ela deve ter início. O Conselho Europeu analisará o trabalho do Conselho relativo à questão das estratégias de saída. Debruçar-nos-emos também sobre a execução do plano de relançamento da economia da UE. No que toca aos mercados financeiros, é gratificante verificar que a situação melhorou consideravelmente. A necessidade de medidas de apoio por parte do sector financeiro diminuiu. Consequentemente, precisamos de formular estratégias para uma retirada gradual coordenada das medidas. Todavia, importa salientar que ainda é muito cedo para se encetar o processo de retirada progressiva das medidas de apoio na área financeira. A Presidência sueca está a tentar promover um consenso sobre um conjunto de princípios orientadores relativos ao momento, coordenação e escalonamento da retirada gradual das medidas de apoio. Passo agora ao tema da supervisão financeira. Há acordo quanto à necessidade de um aumento e aperfeiçoamento da cooperação no domínio da supervisão financeira na UE, particularmente à luz da experiência que vivemos com a crise financeira. A proposta relativa à estrutura e às atribuições do Comité Europeu do Risco Sistémico foi adoptada pelos ministros das finanças da UE na reunião do Ecofin de 20 de Outubro. A Presidência foi então mandatada para iniciar negociações com o Parlamento Europeu, o que já fez. No que se refere às três “micro-autoridades” o objectivo da Presidência é definir uma abordagem geral para essas autoridades e, consequentemente, para a globalidade do “pacote” de supervisão no próxima reunião do Ecofin, em 2 de Dezembro, para podermos prestar contas ao Conselho em Dezembro. Dispormos de uma estrutura a funcionar é importante para a indústria dos serviços financeiros, para o mundo extra-europeu e para os cidadãos da Europa. O “pacote” incluirá uma disposição que prevê a sua revisão dentro de três anos. Nessa altura, poderemos rectificar quaisquer elementos que dêem mostras de funcionar menos bem ou de serem menos eficazes. A actual estratégia de criação de emprego e de crescimento da UE, a Estratégia de Lisboa, expira no ano que vem. É por isso imperioso que a UE acorde numa nova estratégia que se mostre capaz de promover uma óptica de crescimento e prosperidade a longo prazo. Essa será uma das questões de maior relevância nos próximos meses e um dos temas prioritários da Presidência espanhola que está para entrar em funções. A crise económica e financeira gerou uma pressão no sentido da adopção imediata de medidas tendentes a mitigar o respectivo impacto no crescimento e no mercado de emprego. Por outro lado, pôs a nu debilidades estruturais e conferiu mais visibilidade aos desafios de longo prazo com que as nossas economias estão confrontadas. Manter e fortalecer a competitividade da Europa no mercado global, combater as alterações climáticas e enfrentar os desafios resultantes do envelhecimento da população são tarefas exigentes para a União Europeia e seus Estados-Membros a médio e longo prazos. Requerem soluções comuns e coordenadas, uma visão comum e um programa europeu de reforma reforçado para os próximos dez anos. Como é do vosso conhecimento, o Tratado de Lisboa entra em vigor no dia 1 de Dezembro, mas, em conformidade com a declaração adoptada pelo Conselho Europeu de Dezembro de 2008, a Presidência rotativa do Conselho Europeu manter-se-á em funções até ao fim do ano. Todos os Estados-Membros ratificaram o Tratado e depositaram em Roma os respectivos instrumentos de ratificação. Assim, tenho o enorme prazer de poder confirmar que o Tratado de Lisboa entrará, efectivamente, em vigor em 1 de Dezembro. A visão tem que ver com converter os desafios em oportunidades. Tem que ver com dar uma concretização cabal ao potencial do mercado interno e explorar as vantagens do comércio internacional e da abertura. Tem que ver com reconhecer as oportunidades que o processo de transformação da Europa numa economia eco-eficiente, ou inteligente no plano climático, e de criação de um mercado de trabalho com elevados níveis de emprego, finanças públicas sustentáveis e coesão social encerra. Durante a Presidência sueca, está a ser levada a cabo a segunda avaliação da execução da estratégia de sustentabilidade da UE. Fizeram-se progressos em muitas áreas. Por outro lado, há diversas áreas em que foram identificadas tendências insustentáveis. Entre estas últimas, incluem-se o crescimento acelerado da procura de recursos naturais, a perda de biodiversidade, o aumento do consumo de energia do sector dos transportes e a perpetuação da pobreza a nível global. Suscitámos a questão de como podemos monitorar e seguir a estratégia de forma mais capaz e eficiente, incluindo a de saber como tirar partido dos benefícios da coordenação derivada da interacção com outras estratégias da UE, como, por exemplo, a Estratégia de Lisboa. O Conselho Europeu discutirá ainda a política marítima integrada. A Comissão apresentou recentemente um relatório de progresso. O Conselho Europeu examinará o relatório e pronunciar-se-á sobre a direcção a imprimir futuramente a esse importante trabalho trans-sectorial. Nesta matéria, gostaria de salientar que estamos animados de uma visão de crescimento económico sustentável e acção e inovação eco-eficientes. Passarei agora a outro importante ponto da agenda do Conselho Europeu, a saber, a adopção de um novo programa de trabalho quinquenal no domínio da liberdade, segurança e justiça. O Programa de Estocolmo pretende ir mais longe do que o Programa de Haia, que está actualmente em vigor e que foi adoptado em 2004. O programa tem subjacente uma visão de uma Europa mais segura e mais aberta, onde os direitos dos indivíduos são protegidos. O programa é produto de intensos contactos e discussões desenvolvidos no seio do Conselho e com o Parlamento Europeu. Houve também valiosas contribuições dos parlamentos nacionais, da sociedade civil, de organismos da UE e de diversas agências e autoridades. Os meus colegas suecos Beatrice Ask, Ministra da Justiça, e Tobias Billström, Ministro da Migração, estiveram aqui ontem a apresentar o Programa de Estocolmo num debate muito longo. Como tal, não vou repetir o que eles disseram, mas queria aproveitar o ensejo para frisar que se trata de um programa centrado em medidas específicas portadoras de valor acrescentado para a vida quotidiana dos cidadãos. Comporta actividades de cooperação fora da UE. A consecução do objectivo de criar uma Europa mais segura e mais aberta exige uma parceria genuína com os países nossos parceiros. O trabalho futuro neste campo deve basear-se também num equilíbrio entre medidas destinadas a criar uma Europa segura e medidas destinadas a proteger os direitos dos indivíduos. O ambicioso trabalho que tem sido desenvolvido e o nosso novo método de trabalho, com o reforço da participação do Parlamento na co-decisão, deverão facilitar o processo de adopção de um plano de acção mais apto a dar resposta a estes desafios de tomo. Quanto às alterações climáticas, durante os trabalhos do Conselho Europeu, as negociações relativas ao clima estarão, naturalmente, a decorrer em paralelo em Copenhaga. Estas questões são importantes para a Europa e para o futuro do nosso planeta no seu todo. Há duas semanas, em Bruxelas, o Primeiro-Ministro Fredrik Reinfeldt deu conta ao Parlamento dos resultados do Conselho Europeu de Outubro, incluindo as grandes linhas da posição da UE para a conferência de Copenhaga. Agora é imperioso continuarmos a deixar clara aos nossos parceiros do mundo inteiro a relevância que atribuímos a esta matéria, e imprimirmos às negociações o impulso necessário para que elas possam avançar. A Presidência sueca empenhará nessa missão todas as suas energias. O trabalho necessário para se chegar a este ponto foi longo e árduo, como o Parlamento bem sabe. O novo Tratado vai mudar o modo de funcionamento da UE em vários aspectos. Graças a ele, estaremos em melhores condições para enfrentar as questões relevantes com que a UE está confrontada e poderemos fazê-lo de forma mais democrática, transparente e eficiente. Ele traz consigo muitas reformas importantes com repercussões no trabalho dos senhores deputados aqui no Parlamento. No mês que vem, o Conselho Europeu fará uma avaliação do estado das negociações em curso, com vista a tomar as decisões necessárias para que a cimeira de Copenhaga se salde por um sucesso. Como é usual, na sessão do Conselho Europeu, poderá ser abordada uma série de questões de política externa, mas ainda é um pouco cedo para se poder prever quais serão as contempladas. As principais prioridades da Presidência sueca têm sido responder aos desafios ligados às alterações climáticas e assegurar que a UE mantenha a liderança das negociações em Copenhaga, enquanto, por outro lado, continuamos a enfrentar a crise económica e financeira. Estas questões serão as principais prioridades na cimeira final. No Conselho Europeu extraordinário da semana passada, os Chefes de Estado e de Governo acordaram em nomear Herman van Rompuy para Presidente do Conselho Europeu. Caber-lhe-á a responsabilidade de dirigir o trabalho do Conselho Europeu e levá-lo por diante a partir de 1 de Janeiro. Chegou-se também a acordo, na sequência da aprovação do Presidente da Comissão, para a designação de Catherine Ashton para o novo cargo de Alta Representante da União para os Negócios Estrangeiros e a Política de Segurança. De acordo com o disposto no Tratado, Catherine Ashton é investida em todas as suas novas funções, incluindo as de Vice-Presidente da Comissão, em 1 de Dezembro. Como é norma com todos os membros do Colégio dos Comissários, os senhores deputados, naturalmente, realizarão uma audição com Catherine Ashton. Segundo sei, esta comparecerá em breve perante a Comissão dos Assuntos Externos para responder a perguntas dos senhores deputados. O Conselho Europeu chegou ainda a consenso para a designação de Pierre de Boissieu como Secretário-Geral do Conselho. O trabalho de preparação com vista à entrada em vigor do Tratado de Lisboa prosseguiu conforme o especificado no relatório apresentado ao Conselho Europeu de Outubro pela Presidência. No dia 1 de Dezembro, será adoptada uma série de decisões tendente a assegurar a plena aplicação do Tratado de Lisboa, atinentes, por exemplo, à revisão dos regulamentos internos do Conselho e do Conselho Europeu. No Conselho Europeu de Dezembro, apresentaremos um novo relatório de síntese da situação das questões ligadas à implementação e aplicação prática do Tratado de Lisboa que tratámos. O Serviço Europeu de Acção Externa será umas questões abordadas. O relatório conterá também um roteiro que indicará o rumo a imprimir ao trabalho nesta área. O Conselho Europeu de Dezembro debruçar-se-á, antes de mais, sobre questões económicas e financeiras. Os efeitos da crise far-se-ão sentir por muito tempo ainda – particularmente no mercado de trabalho. Contudo, é importante adoptarmos também uma perspectiva de longo prazo e vencermos desafios importantes a médio e longo prazos. A UE, os Estados-Membros e os bancos centrais da Europa tomaram numerosas medidas, por exemplo, programas de garantia a favor dos bancos e o plano de relançamento da economia europeia. Essas medidas deram um importante contributo para o processo de estabilização da situação financeira e para a mitigação dos efeitos da crise nos planos do crescimento e do emprego."@pt17 "Domnule preşedinte, Domnule Barroso, onorabili deputaţi, este minunat că avem această şansă de a organiza această dezbatere cu domniile voastre înainte de următoarea reuniune a Consiliului European. Cu siguranţă, va fi cea de-a doua reuniune ordinară care a avut loc pe perioada Preşedinţiei suedeze şi va fi, de asemenea, ultima dată când aceasta va fi condusă de o preşedinţie rotativă. Perspectivele economice arată mai îmbucurător, dar încă există riscuri majore. Prin urmare, nu este încă timpul să retragem măsurile de sprijin care s-au luat. Cu toate acestea, am iniţiat o discuţie în cadrul Consiliului referitoare la modul în care ar trebui să retragem aceste măsuri speciale de criză şi când poate începe acest lucru. Consiliul European va revizui activitatea Consiliului în ceea ce priveşte strategiile de ieşire din criză. De asemenea, vom monitoriza planul UE de redresare economică. În ceea ce priveşte pieţele financiare, este îmbucurător faptul că situaţia pieţelor financiare s-a îmbunătăţit considerabil. Nevoia sectorului financiar de măsuri de sprijin s-a diminuat. Prin urmare, trebuie să formulăm strategii pentru modul în care putem retrage aceste măsuri într-o manieră coordonată. Cu toate acestea, este important să subliniem faptul că este încă prea devreme să începem o retragere generală a măsurilor de sprijin din domeniul financiar. Preşedinţia suedeză încearcă să ajungă la un acord cu privire la o serie de principii directoare referitoare la calendarul, coordonarea şi secvenţierea retragerii măsurilor de sprijin. Mă voi referi acum la monitorizarea financiară. Există un acord referitor la faptul că este necesară o cooperare crescută şi îmbunătăţită în materie de monitorizare financiară în cadrul UE, în special având în vedere experienţa pe care am trăit-o în timpul crizei. Propunerea pentru structurarea şi concentrarea activităţii în cadrul Comitetului pentru riscuri sistemice a fost adoptată de către miniştrii finanţelor ai UE în cadrul reuniunii Ecofin la 20 octombrie. Preşedinţia a primit apoi misiunea de a iniţia negocieri cu Parlamentul European, lucru care s-a şi întâmplat. În ceea ce priveşte cele trei „micro-autorităţi”, scopul preşedinţiei este de a ajunge la o abordare generală pentru aceste autorităţi şi, în consecinţă, pentru întregul pachet de monitorizare la următoarea reuniune Ecofin din 2 decembrie, astfel încât să putem raporta înapoi Consiliului în decembrie. Valoarea existenţei unei structuri este semnificativă pentru industria serviciilor financiare, pentru lumea din afara Europei şi pentru cetăţenii noştri. Pachetul va include o cerinţă privind revizuirea planului după trei ani. Apoi vom putea rectifica eventualele neajunsuri, cum ar fi funcţionarea mai puţin adecvată sau mai puţin eficientă. Strategia actuală a UE pentru locuri de muncă şi creştere economică, strategia de la Lisabona, expiră anul viitor. Prin urmare, este imperativ ca UE să convină asupra unei noi strategii care să fie capabilă să promoveze o viziune pentru creştere economică şi prosperitate pe termen lung. Acesta va fi unul dintre cele mai importante aspecte în decursul următoarelor luni şi una dintre problemele prioritare pentru viitoarea Preşedinţie spaniolă. Criza economică şi financiară a creat presiune pentru a se lua măsuri imediate în vederea minimizării impactului asupra creşterii economice şi pieţei muncii. În acelaşi timp, slăbiciunile pe plan structural şi provocările pe termen lung ale economiilor noastre au devenit mai evidente. Menţinerea şi consolidarea competitivităţii Europei pe piaţa globală, combaterea schimbărilor climatice şi gestionarea provocărilor pe care le implică o populaţie tot mai îmbătrânite sunt sarcini solicitante pentru Uniunea Europeană şi pentru statele sale membre pe termen mediu şi lung. Acestea necesită soluţii comune şi coordonate, o viziune comună şi o agendă europeană de reformă consolidată pentru următorii zece ani. După cum ştiţi, Tratatul de la Lisabona intră în vigoare la 1 decembrie, dar, conform declaraţiei adoptate în cadrul Consiliului European în decembrie 2008, preşedinţia rotativă va continua să prezideze Consiliul European până la sfârşitul mandatului de la sfârşitul anului. Toate statele membre au ratificat acum tratatul şi şi-au depus instrumentele de ratificare în Roma. Prin urmare, sunt încântată că vă pot confirma faptul că Tratatul de Lisabona va intra, într-adevăr, în vigoare la 1 decembrie. Viziunea presupune transformarea provocărilor în oportunităţi. Presupune realizarea deplină a potenţialului pieţei interne şi exploatarea avantajelor comerţului exterior şi ale deschiderii. Ea presupune recunoaşterea oportunităţilor pe care le implică transformarea Europei într-o economie eco-eficientă sau bazată pe tehnologii verzi şi crearea unei pieţe a muncii cu niveluri ridicate de ocupare a forţei de muncă, finanţe publice durabile şi coeziune socială. În timpul Preşedinţiei suedeze, s-a efectuat o a doua evaluare de monitorizare a strategiei de dezvoltare durabilă a UE. S-au înregistrat progrese în multe domenii. În acelaşi timp, există câteva domenii în care s-au identificat tendinţe nedurabile. Aceste domenii includ creşterea rapidă a cererii pentru resurse naturale, diminuarea diversităţii biologice, creşterea consumului de energie în sectorul transporturilor şi persistenţa sărăciei globale. Am pus întrebarea referitoare la modul în care putem monitoriza şi urmări strategia mai bine şi mai eficient, inclusiv la modul în care putem utiliza avantajele coordonării rezultate din interacţiunea cu alte strategii UE, cu strategia de la Lisabona, de exemplu. În cadrul reuniunii Consiliului European se va discuta şi politica maritimă integrată. Recent, Comisia şi-a prezentat raportul privind progresul. Consiliul European va examina raportul şi îşi va exprima avizul cu privire la direcţia pe care va trebui să o urmeze această importantă activitate transsectorială în viitor. În această privinţă, aş dori să subliniez perspectiva noastră referitoare la creşterea economică, la activitatea eco-eficientă şi la inovaţie. Acum mă voi opri la un alt aspect foarte important al reuniunii Consiliului European, şi anume adoptarea unui nou program de lucru pe cinci ani în domeniul libertăţii, securităţii şi justiţiei. Programul de la Stockholm este destinat să înlocuiască Programul de la Haga care este în prezent în vigoare şi care a fost adoptat în 2004. Viziunea Programului de la Stockholm este a unei Europe mai sigure şi mai deschise, în care drepturile persoanelor sunt protejate. Programul este rezultatul unui contact şi al unor discuţiilor intensive în cadrul Consiliului şi al Parlamentului European. De asemenea, au existat contribuţii valoroase din partea parlamentelor naţionale, a societăţii civile, a organismelor UE şi a diverselor agenţii şi autorităţi. Dragi colegi suedezi, ministrul justiţiei, Beatrice Ask, şi ministrul imigrării, Tobias Billström, au fost aici ieri şi au prezentat Programul de la Stockholm în cadrul unei dezbateri foarte lungi. Prin urmare, nu voi repeta ceea ce au explicat aceştia, dar aş dori să profit de această ocazie pentru a sublinia faptul că Programul de la Stockholm se concentrează pe măsuri specifice care aduc valoare adăugată pentru viaţa de zi cu zi a cetăţenilor. Aceasta include cooperarea în afara UE. O Europă mai sigură şi mai deschisă necesită un parteneriat veritabil cu ţările noastre partenere. Activitatea viitoare din acest domeniu ar trebuie să se bazeze şi pe un echilibru între măsurile destinate să creeze o Europă a siguranţei şi securităţii şi măsurile destinate să protejeze drepturilor indivizilor. Activitatea ambiţioasă care a fost depusă şi viitoare noastră metodă de lucru cu mai multe domenii de codecizie pentru Parlament ar trebui să contribuie la crearea unui plan de acţiune pentru noi, care să fie mai capabil să facă faţă acestor provocări majore. În ceea ce priveşte schimbările climatice, în timp ce reuniunea Consiliului European va fi în curs de desfăşurare, la Copenhaga vor avea loc, desigur, şi negocierile privind clima. Aceste probleme sunt importante pentru Europa şi pentru viitorul întregii noastre planete. În urmă cu două săptămâni, prim-ministrul Fredrik Reinfeldt a luat cuvântul în Parlament la Bruxelles şi a prezentat rezultatul reuniunii Consiliului European din octombrie, inclusiv elementele cele mai importante ale poziţiei UE înainte de conferinţa de la Copenhaga. Acum este imperativ să continuăm să-i facem pe partenerii noştri din toată lumea să înţeleagă cât de mult respectăm acest lucru şi că furnizăm impulsul pentru a progresa cu negocierile. Preşedinţia suedeză îşi va concentra toată energia în această activitate. Munca depusă în vederea ajungerii în acest punct a fost de durată şi obositoare, după cum bine ştie Parlamentul. Noul tratat va schimba modul în care funcţionează UE din mai multe puncte de vedere. Drept consecinţă a tratatului, vom avea şanse mai bune să rezolvăm problemele importante cu care se confruntă UE şi putem face acest lucru într-o manieră mai democratică, mai transparentă şi mai eficientă. De asemenea, acesta atrage după sine reforme importante care vă afectează pe dumneavoastră, cei de aici din Parlament. Luna viitoare, Consiliul European va evalua situaţia negocierilor care vor avea loc simultan în vederea luării deciziilor necesare, astfel încât să ajungem la un rezultat de succes în Copenhaga. Ca de obicei, la reuniunea Consiliului European ar putea apărea şi o serie de chestiuni legate de politica externă, dar este puţin prea devreme pentru a spune care ar fi acestea. Priorităţile urgente ale Preşedinţiei suedeze au fost răspunsul la cerinţele schimbărilor climatice şi asigurarea faptului că UE îşi menţine poziţia de conducător înaintea negocierilor de la Copenhaga, fiind, în acelaşi timp, responsabili să continuăm să abordăm criza economică şi financiară. Acestor probleme li se va acorda prioritate maximă la summit-ul final. În cadrul reuniunii extraordinare de săptămâna trecută a Consiliului European, şefii de stat sau de guvern au convenit asupra numirii lui Herman van Rompuy drept preşedinte al Consiliului European. Acesta va conduce lucrările Consiliului European şi o va face începând cu 1 ianuarie. De asemenea, în urma aprobării de către preşedintele Comisiei, s-a ajuns la un consens cu privire la numirea lui Catherine Ashton drept noul Înalt Reprezentant pentru afacerile externe şi politica de securitate. În conformitate cu tratatul, dna Ashton va prelua toate rolurile sale la 1 decembrie, inclusiv pe cel de vicepreşedinte al Comisiei. La fel cum Parlamentul adoptă o poziţie cu privire la toţi membrii, veţi organiza, desigur, o audiere şi a dnei Ashton. Înţeleg că se va prezenta în scurt timp în faţa Comisiei pentru afaceri externe şi va răspunde la întrebări. De asemenea, Consiliul European a ajuns la un acord cu privire la numirea lui Pierre de Boissieu în funcţia de Secretar-General al Secretariatului Consiliului. Activitatea pregătitoare pentru intrarea în vigoare a Tratatului de la Lisabona a continuat, în conformitate cu raportul de situaţie al Preşedinţiei prezentat Consiliului European în octombrie. La 1 decembrie, se vor lua o serie de decizii pentru aplicarea deplină a Tratatului de la Lisabona, de exemplu revizuirea regulamentelor de procedură ale Consiliului şi al Consiliului European. În cadrul reuniunii Consiliului European din decembrie, vom prezenta un nou raport care sintetizează statutul problemelor cu care ne-am confruntat în ceea ce priveşte punerea în aplicare şi aplicarea practică a Tratatului de la Lisabona. Serviciul european pentru acţiune externă va fi inclus printre aceste probleme. Raportul va conţine şi o foaie de parcurs care ne va indica direcţia în care se va îndrepta activitatea în acest domeniu. La reuniunea Consiliului European din decembrie, atenţia se va concentra în principal asupra chestiunilor economice şi financiare. Efectele crizei se vor simţi mult timp de acum încolo – în special pe piaţa muncii. Cu toate acestea, este, de asemenea, important să avem o abordare pe termen lung şi să răspundem provocărilor importante atât pe termen mediu, cât şi pe termen lung. UE, statele membre şi băncile centrale din Europa au luat numeroase măsuri, de exemplu programe de garantare pentru bănci şi planul european de redresare economică. Aceste măsuri au adus o contribuţie majoră la creşterea stabilităţii financiare şi la reducerea efectelor crizei asupra creşterii economice şi ocupării forţei de muncă."@ro18 "Vážený pán predseda, pán Barroso, vážené poslankyne, vážení poslanci. Je skvelé, že mám príležitosť viesť s vami rozpravu pred ďalším zasadnutím Európskej rady. Bude to, samozrejme, druhá riadna schôdza, ktorá sa bude konať počas švédskeho predsedníctva, a zároveň to bude poslednýkrát, čo ju bude viesť rotujúce predsedníctvo. Hospodárske vyhliadky sú optimistickejšie, stále však pretrvávajú veľké riziká. Preto ešte nie je čas na stiahnutie podporných opatrení, ktoré sme prijali. V Rade sme však otvorili diskusiu o tom, ako by sa tieto špeciálne krízové opatrenia postupne mali stiahnuť a kedy s ich stiahnutím možno začať. Európska rada preskúma prácu Rady v súvislosti s východiskovými stratégiami. Budeme monitorovať aj plán hospodárskej obnovy EÚ. Čo sa týka finančných trhov, je potešiteľné, že situácia na finančnom trhu sa značne zlepšila. Potreba podporných opatrení vo finančnom sektore sa zmenšuje. Musíme preto sformulovať stratégie toho, ako možno opatrenia stiahnuť koordinovaným spôsobom. Dôležité je však zdôrazniť, že na začatie všeobecného sťahovania podporných opatrení vo finančnej oblasti je stále príliš skoro. Švédske predsedníctvo sa snaží o dohodu v niekoľkých hlavných zásadách v súvislosti s načasovaním, koordináciou a postupnosťou sťahovania podporných opatrení. Teraz prejdem k problematike finančného dohľadu. Zhodneme sa, že predovšetkým po skúsenostiach s finančnou krízou je zvýšená a zlepšená spolupráca v súvislosti s finančným dohľadom v rámci EÚ nevyhnutná. Návrh štruktúry a zamerania práce v Európskej rade pre systémové riziká prijali ministri financií EÚ na zasadnutí Rady Ecofin 20. októbra. Predsedníctvo potom dostalo mandát na začatie rokovaní s Európskym parlamentom, čo sme urobili. Čo sa týka troch „mikroorgánov“, cieľom predsedníctva je prísť na všeobecný prístup pre tieto orgány a tým pre celý balík dozoru na ďalšom zasadnutí Rady Ecofin, ktoré sa bude konať 2. decembra, aby sme mohli podať správu Rade v decembri. Mať takúto štruktúru je veľmi významné pre odvetvie finančných služieb, svet mimo Európy a pre našich občanov. Balík bude zahŕňať požiadavku na preskúmanie plánu po troch rokoch. Potom budeme schopní odstrániť nedostatky v prípadoch, že bude niečo fungovať slabšie alebo to bude menej účinné. Súčasnej stratégii EÚ pre pracovné miesta a rast, lisabonskej stratégii, končí platnosť na budúci rok. Preto je nevyhnutné, aby sa EÚ dohodla na novej stratégii, ktorá bude môcť podporovať víziu dlhodobého rastu a prosperity. Toto bude jedna z najdôležitejších otázok na nadchádzajúce mesiace a jedna z prioritných otázok pre budúce španielske predsedníctvo. Hospodárska a finančná kríza vytvorila tlak na okamžité prijatie opatrení, aby sa minimalizoval jej dosah na rast a trh práce. Zároveň sa jasnejšie prejavili štrukturálne slabé stránky a dlhodobé problémy našich hospodárstiev. Udržanie a posilnenie konkurencieschopnosti Európy na globálnom trhu, boj so zmenou klímy a riešenie problémov, ktoré vznikajú následkom starnutia obyvateľstva, sú náročnými úlohami Európskej únie a jej členských štátov v strednodobom aj dlhodobom horizonte. Vyžadujú si spoločné a koordinované riešenia, spoločnú víziu a posilnený európsky reformný program na ďalších desať rokov. Ako viete, Lisabonská zmluva nadobudne platnosť 1. decembra, ale v súlade s vyhlásením Európskej rady prijatým v decembri 2008 bude rotujúce predsedníctvo predsedať Európskej rade aj naďalej, až do svojho skončenia na konci tohto roku. Všetky členské štáty už túto zmluvu ratifikovali a svoje ratifikačné listiny uložili v Ríme. Preto ma teší, že môžem potvrdiť, že Lisabonská zmluva skutočne 1. decembra nadobudne platnosť. Víziou je premeniť problémy na príležitosti. Ide o to, aby sme plne uplatnili potenciál vnútorného trhu a zužitkovali výhody zahraničného obchodu a otvorenosti. Ide o to, aby sme si uvedomili príležitosti, ktoré nám ponúka premena Európy na ekologicky účinné alebo klimaticky inteligentné hospodárstvo a vytvorenie trhu práce s vysokou zamestnanosťou, trvalo udržateľnými verejnými financiami a sociálnou súdržnosťou. Počas švédskeho predsedníctva sa vykonáva druhé následné posudzovanie stratégie EÚ súvisiacej s trvalou udržateľnosťou. V mnohých oblastiach sme dosiahli pokrok. Zároveň sme však v niekoľkých oblastiach zistili neudržateľné trendy. Tieto oblasti zahŕňajú rýchly nárast dopytu po prírodných zdrojoch, zmenšovanie biologickej diverzity, nárast spotreby energie v odvetví dopravy a pretrvávanie globálnej chudoby. Predniesli sme otázku, ako môžeme stratégiu monitorovať a kontrolovať lepšie a efektívnejšie vrátane toho, ako môžeme využiť výhody koordinácie, ktoré vyplývajú zo vzájomnej súčinnosti s inými stratégiami EÚ, napríklad lisabonskou stratégiou. Na zasadnutí Európskej rady sa bude diskutovať aj o integrovanej námornej politike. Komisia nedávno predložila svoju správu o pokroku. Európska rada ju preskúma a vydá svoje stanovisko o budúcom smerovaní tejto dôležitej medziodvetvovej práce. V súvislosti s tým by som chcela zdôrazniť náš pohľad na trvalo udržateľný hospodársky rast a ekologicky účinnú prácu a inováciu. Teraz prejdem k ďalšej veľmi dôležitej problematike zo zasadnutia Európskej rady, a to k prijatiu nového päťročného pracovného programu v oblasti slobody, bezpečnosti a spravodlivosti. Štokholmský program má nahradiť Haagsky program, ktorý je momentálne v platnosti a bol prijatý v roku 2004. Víziou Štokholmského programu je bezpečnejšia a otvorenejšia Európa, v ktorej sú chránené práva jednotlivcov. Program je výsledkom intenzívneho kontaktu a diskusií v Rade a s Európskym parlamentom. Cenným prínosom programu boli aj príspevky národných parlamentov, občianskej spoločnosti, orgánov EÚ a rôznych agentúr a orgánov. Moji švédski kolegovia, ministerka spravodlivosti Beatrice Asková a minister pre migráciu Tobias Billström, tu včera boli a predstavili Štokholmský program vo veľmi dlhej rozprave. Preto nebudem opakovať, čo povedali, ale chcela by som využiť príležitosť a zdôrazniť, že Štokholmský program sa zameriava na špecifické opatrenia, ktoré prinášajú pridanú hodnotu každodennému životu našich občanov. Týka sa to aj spolupráce mimo EÚ. Bezpečnejšia a otvorenejšia Európa si žiada skutočné partnerstvo s našimi partnerskými krajinami. Budúca práca v tejto oblasti by sa mala tiež zakladať na rovnováhe medzi opatreniami zameranými na vytvorenie bezpečnej a zabezpečenej Európy a opatreniami zameranými na ochranu práv jednotlivcov. Ambiciózna práca, ktorú vykonávame, a naše budúce metódy práce s posilneným spolurozhodovaním Parlamentu by nám mali pomôcť vytvoriť akčný plán, ktorý nám umožní lepšie riešiť tieto hlavné problémy. Čo sa týka zmeny klímy, v čase zasadnutia Európskej rady, budú, samozrejme, prebiehať aj rokovania o klíme v Kodani. Tieto otázky sú dôležité pre Európu aj budúcnosť celej našej planéty. Pred dvoma týždňami premiér Fredrik Reinfeldt vystúpil v Parlamente v Bruseli a predstavil výsledky októbrového zasadnutia Európskej rady vrátane najdôležitejších prvkov pozície EÚ pred konferenciou v Kodani. Teraz je nutné, aby sme našim partnerom na celom svete naďalej vysvetľovali, aké sú pre nás dôležité a že budeme hybnou silou rokovaní. Švédske predsedníctvo vloží do tejto práce všetku svoju energiu. Tejto chvíli však, ako Parlament dobre vie, predchádzala dlhá a namáhavá práca. Nová zmluva zmení spôsob fungovania EÚ z viacerých hľadísk. Vďaka nej budeme mať lepšie príležitosti na riešenie dôležitých problémov, ktorým EÚ čelí, a môžeme tak urobiť demokratickejším, transparentnejším a účinnejším spôsobom. Zmluva so sebou prináša aj mnoho dôležitých reforiem, ktoré sa budú dotýkať aj vás v Parlamente. Budúci mesiac Európska rada posúdi situáciu v rokovaniach, ktoré budú zároveň stále pokračovať, aby sme prijali rozhodnutia potrebné na úspešný záver v Kodani. Ako zvyčajne na zasadnutí Európskej rady sa môže vynoriť aj niekoľko sporných otázok zahraničnej politiky, ale ešte je príliš skoro, aby sme vedeli, aké otázky by to mohli byť. Najvyššou prioritou švédskeho predsedníctva je reagovať na potreby spojené so zmenou klímy a zabezpečiť, aby si EÚ udržala svoje vedúce postavenie pred rokovaniami v Kodani. Zároveň sme zodpovední za pokračovanie riešenia hospodárskej a finančnej krízy. Tieto otázky budú mať na poslednom samite najvyššiu prioritu. Na mimoriadnom zasadnutí Európskej rady, ktoré sa konalo minulý týždeň, sa vedúci predstavitelia štátov alebo vlád dohodli na vymenovaní Hermana Van Rompuya za predsedu Európskej rady. Povedie a bude podporovať prácu Európskej rady od 1. januára. Taktiež sa po schválení predsedom Komisie dosiahla dohoda o vymenovaní Catherine Ashtonovej za vysokú predstaviteľku pre zahraničné veci a bezpečnostnú politiku. V súlade s touto zmluvou prevezme pani Ashtonová 1. decembra všetky svoje funkcie vrátane funkcie podpredsedníčky Komisie. Keď Európsky parlament zaujme stanovisko ku všetkým členom Komisie, bude, samozrejme, viesť vypočutie aj s pani Ashtonovou. Domnievam sa, že pani Ashtonová sa čoskoro predstaví Výboru pre zahraničné veci a zodpovie jeho otázky. Európska rada sa dohodla aj na tom, že za generálneho tajomníka sekretariátu Rady bude vymenovaný Pierre de Boissieu. Práca na prípravách nadobudnutia platnosti Lisabonskej zmluvy pokračuje, ako predsedníctvo podrobne uvádza vo svojej októbrovej správe o stave pre Európsku radu. 1. decembra sa prijme množstvo rozhodnutí, aby sa Lisabonská zmluva začala plne uplatňovať napríklad v súvislosti s revidovaným rokovacím poriadkom Rady a rokovacím poriadkom Európskej rady. Na decembrovom zasadnutí Európskej rady predložíme novú správu o stave vecí, ktorými sa zaoberáme v súvislosti s realizáciou a praktickým uplatňovaním Lisabonskej zmluvy. Európska služba pre vonkajšiu činnosť bude jednou z týchto záležitostí. Správa bude obsahovať aj plán, ktorý ukáže smer práce v tejto oblasti. Decembrové zasadnutie Európskej rady sa sústredí v prvom rade na hospodárske a finančné otázky. Následky krízy budeme pociťovať ešte dlho – najmä na trhu práce. Dôležité však je aj to, aby sme vnímali dlhodobé hľadisko a dôležité úlohy riešili zo strednodobého aj dlhodobého hľadiska. EÚ, členské štáty a európske centrálne banky prijali množstvo opatrení, napríklad garančné programy pre banky a plán hospodárskej obnovy Európy. Tieto opatrenia vo veľkej miere prispeli k zvýšeniu finančnej stability a zníženiu účinkov krízy na rast a zamestnanosť."@sk19 "Gospod predsednik, gospod Barroso, spoštovani poslanci, zelo dobro je, da smo dobili priložnost za to razpravo z vami še pred naslednjim zasedanjem Evropskega sveta. To bo seveda drugo redno zasedanje v času švedskega predsedstva, hkrati pa tudi zadnje, ki ga bo vodilo rotirajoče predsedstvo. Gospodarski obeti so videti svetlejši, vendar obstaja še nekaj velikih tveganj. Zato še ni čas, da bi umaknili podporne ukrepe, ki so bili sprejeti. Vendar pa smo v Svetu pričeli razpravo o načinu postopne odprave teh posebnih kriznih ukrepov in o tem, kdaj se to lahko začne. Evropski svet bo pregledal delo, ki ga je Svet opravil v zvezi s temi izhodnimi strategijami. Spremljali bomo tudi načrt EU za oživitev gospodarstva. Kar zadeva finančne trge, naj povem, da je razveseljujoče, da se razmere na finančnem trgu precej izboljšujejo. Potrebe finančnega sektorja po podpornih ukrepih so se zmanjšale. Zato moramo oblikovati strategije za usklajeno postopno odpravo ukrepov. Poudariti pa je treba, da je še vedno prezgodaj za splošno postopno odpravo podpornih ukrepov na finančnem področju. Švedsko predsedstvo išče dogovore o številnih vodilnih načelih v zvezi z roki, usklajevanjem in zaporedjem postopne odprave podpornih ukrepov. Naj spregovorim o finančnem nadzoru. Obstaja soglasje, da v EU potrebujemo večje in boljše sodelovanje na področju finančnega nadzora, predvsem z vidika izkušenj, ki smo jih pridobili v času finančne krize. Finančni ministri so 20. oktobra na zasedanju Ecofina sprejeli predlog o strukturi in prednostnih nalogah pri delu Sveta za sistemska tveganja. Predsedstvo je nato prejelo pooblastila za začetek pogajanj z Evropskim parlamentom, kar smo tudi storili. Cilj predsedstva v zvezi s tremi „mikro-organi“ je oblikovati splošen pristop za te organe na naslednjem srečanju Ecofina 2. decembra, s tem pa za celoten paket za nadzor, da bi lahko še isti mesec poročali Svetu. To, da imamo vzpostavljeno strukturo, je za sektor finančnih storitev, za svet zunaj Evrope in za naše državljane zelo pomembno. V paket bo vključena zahteva, v skladu s katero bo treba načrt pregledati vsaka tri leta. Potem bomo lahko popravili morebitne pomanjkljivosti, ki izstopajo zaradi svojega slabega delovanja ali slabše učinkovitosti. Naslednje leto se bo iztekla sedanja strategija EU za rast in delovna mesta, lizbonska strategija. Zato je zelo pomembno, da EU sprejme novo strategijo, ki bo lahko spodbujala vizijo o dolgoročni rasti in napredku. To bo eno izmed najpomembnejših vprašanj v naslednjih nekaj mesecih in ena izmed prednostnih nalog prihodnjega španskega predsedstva. Gospodarska in finančna kriza sta ustvarili pritisk, ki sili v takojšnje ukrepanje, da bi se vpliv na rast in trg dela čim bolj zmanjšal. Obenem pa so postali bolj očitni strukturne slabosti in dolgoročni izzivi za naša gospodarstva. Zahtevne naloge, pred katerimi so se na srednjeročni in dolgoročni ravni znašle Evropska unija in njene države članice, so ohranjanje in krepitev konkurenčnosti Evrope na globalnem trgu, boj proti podnebnim spremembam in reševanje izzivov, ki so posledica starajočega se prebivalstva. Te naloge zahtevajo skupne in usklajene rešitve, skupno vizijo in okrepljen evropski program reform za naslednjih deset let. Kot veste, bo Lizbonska pogodba začela veljati 1. decembra, vendar bo v skladu z izjavo, ki jo je Evropski svet sprejel decembra 2008, rotirajoče predsedstvo vodilo Evropski svet do zaključka mandata tega predsedstva, ki se bo iztekel konec leta. Pogodbo so do zdaj ratificirale že vse države članice, ki so svoje listine o ratifikaciji deponirale v Rimu. Zato sem vesela, da lahko potrdim, da bo Lizbonska pogodba dejansko začela veljati 1. decembra. Vizija je spreminjati izzive v priložnosti. Gre za popolno uresničitev potenciala notranjega trga in izkoriščanje prednosti zunanje trgovine in odprtosti. Gre za prepoznavanje priložnosti, ki so del spreminjanja Evrope v ekološko učinkovito ali inteligentno, podnebju prijazno gospodarstvo, ter ustvarjanja trga dela z visokimi ravnmi zaposlenosti, vzdržnimi javnimi financami in socialno kohezijo. V času švedskega predsedstva je bila opravljena druga naknadna ocena trajnostne strategije EU. Napredek je bil dosežen na številnih področjih. Obenem pa imamo več področij, na katerih so bili prepoznani netrajnostni trendi. Ta področja vključujejo hitro večanje povpraševanja po naravnih virih, upadanje biotske raznovrstnosti, povečanje porabe energije v prometnem sektorju in vztrajnost svetovne revščine. Odprli smo vprašanje, kako bolje in učinkoviteje spremljati in slediti strategiji ter kako izkoristiti prednosti usklajevanja, ki izhajajo iz vzajemnega delovanja z drugimi strategijami EU, na primer z lizbonsko strategijo. Na zasedanju Evropskega sveta bomo razpravljali tudi o celostni pomorski politiki. Komisija je pred kratkim predložila svoje poročilo o napredku. Evropski svet bo to poročilo preučil in podal svoje mnenje o prihodnji usmeritvi tega pomembnega medsektorskega dela. V tej zvezi bi želela poudariti naš pogled na trajnostno gospodarsko rast in ekološko učinkovito delo in inovacije. Naj spregovorim še o eni zelo pomembni točki z zasedanja Evropskega sveta, in sicer o sprejetju novega petletnega delovnega programa na področju svobode, varnosti in pravice. Namen stockholmskega programa je nadomestiti sedanji haaški program, ki je bil sprejet leta 2004. Stockholmski program si prizadeva za varnejšo in bolj odprto Evropo, kjer so pravice posameznikov zaščitene. Program izhaja iz intenzivnih stikov in razprav v Svetu in z Evropskim parlamentom. Svoj dragocen prispevek so dali tudi nacionalni parlamenti, civilna družba, organi EU ter različne agencije in drugi organi. Včeraj sta bila tu moja švedska kolega, ministrica za pravosodje Beatrice Ask in minister za migracije Tobias Billström, ki sta predstavila stockholmski program v zelo dolgi razpravi. Zato ne bom ponavljala njunih besed, temveč bi želela samo izkoristiti priložnost, da poudarim, da je stockholmski program osredotočen na posebne ukrepe za ustvarjanje dodane vrednosti v vsakodnevnem življenju državljanov. Vključuje sodelovanje zunaj EU. Da bi bila Evropa varnejša in bolj odprta, mora biti partnerstvo z našimi partnerskimi državami pristno. Prihodnje delo na tem področju bi moralo temeljiti tudi na ravnovesju med ukrepi, usmerjenimi v ustvarjanje kar najbolj varne Evrope, ter ukrepi, usmerjenimi v zaščito pravic posameznikov. Na podlagi velikopoteznega dela, ki je bilo opravljeno, ter naše prihodnje metode dela, ki Parlamentu daje več možnosti za soodločanje, bi morali dobiti akcijski načrt, ki bo te velike izzive lahko bolje reševal. Kar zadeva podnebne spremembe, bodo v Københavnu seveda potekala pogajanja o podnebju v času zasedanja Evropskega sveta. Ta vprašanja so pomembna za Evropo in za prihodnost celotnega planeta. Pred dvema tednoma je v Parlamentu v Bruslju nastopil predsednik vlade Fredrik Reinfeldt, ki je predstavil rezultate oktobrskega zasedanja Evropskega sveta, vključno z najpomembnejšimi elementi stališča EU, sprejetega pred konferenco v Københavnu. Bistvenega pomena zdaj je, da našim partnerjem po svetu še naprej jasno sporočamo, kako visoko to cenimo, in da dajemo spodbudo za nadaljevanje pogajanj. Švedsko predsedstvo bo v to delo vložilo vso svojo energijo. Delo, ki je bilo vloženo, da bi prišli do te točke, je bilo dolgotrajno in naporno in tega se dobro zaveda tudi Parlament. Nova pogodba bo način delovanja EU spremenila z več vidikov. Z njo bomo imeli boljšo priložnost, da se lotimo reševanja pomembnih vprašanj, s katerimi se srečuje EU, to pa lahko storimo na bolj demokratičen, preglednejši in učinkovitejši način. Pogodba prinaša tudi številne pomembne reforme, ki vplivajo na vas tukaj v Parlamentu. Naslednji mesec bo Evropski svet ocenil stanje na področju pogajanj, ki bodo potekala sočasno, da bi lahko sprejel potrebne odločitve, ki jih potrebujemo za uspešno izpolnitev cilja v Københavnu. Kot je to običajno, se lahko na zasedanju Evropskega sveta odprejo še številna zunanjepolitična vprašanja, vendar je zaenkrat še prezgodaj, da bi lahko rekli, katera. Najpomembnejši prednostni nalogi švedskega predsedstva sta bili odgovoriti na zahteve podnebnih sprememb in zagotoviti EU, da ohrani svoj vodilen položaj pred pogajanji v Københavnu, medtem pa je naša naloga tudi, da še naprej obravnavamo gospodarsko in finančno krizo. Ta vprašanja bodo na zadnjem vrhu glavna prednostna naloga. Na izrednem zasedanju Evropskega sveta, ki je potekalo prejšnji teden, so se voditelji držav ali vlad dogovorili, da za predsednika Evropskega sveta imenujejo Hermana Van Rompuya. Slednji bo 1. januarja prevzel vodenje nalog Evropskega sveta. Po odobritvi, ki jo je dal predsednik Komisije, je bil dosežen tudi dogovor o imenovanju Catherine Ashton na mesto nove visoke predstavnice za zunanje zadeve in varnostno politiko. V skladu s pogodbo bo gospa Ashton prevzela vse svoje naloge 1. decembra, vključno z mestom podpredsednice Komisije. Takoj ko Evropski parlament sprejme stališče o vseh članih, boste seveda imeli tudi zaslišanje gospe Ashton. Seznanili so me, da se bo v kratkem predstavila na Odboru za zunanje zadeve, kjer bo odgovarjala na vprašanja. Evropski svet je dosegel tudi dogovor o imenovanju Pierra de Boisseieua na mesto generalnega sekretarja Sekretariata Sveta. Delo pri pripravah na začetek veljavnosti Lizbonske pogodbe se nadaljuje, kot je podrobno navedeno v poročilu o stanju, ki ga je predsedstvo oktobra predložilo Evropskemu svetu. Da bi Lizbonska pogodba začela v celoti veljati, bodo 1. decembra sprejete številne odločitve, na primer v zvezi s spremenjenim poslovnikom Sveta in v zvezi s poslovnikom Evropskega sveta. Decembra bomo na zasedanju Evropskega sveta predstavili novo poročilo, v katerem bo povzeto stanje vprašanj, ki smo jih obravnavali v zvezi z izvajanjem in praktično uporabo Lizbonske pogodbe. Med temi vprašanji bo tudi Evropska služba za zunanjepolitično delovanje. Poročilo bo vsebovalo tudi načrt prihodnjih korakov za delo na tem področju. Na zasedanju Evropskega sveta v decembru bodo v središču predvsem gospodarska in finančna vprašanja. Učinke krize bomo čutili še zelo dolgo – predvsem na trgu dela. Vendar pa je tudi pomembno, da gledamo dolgoročno in da se spopademo s pomembnimi izzivi, ki so tako srednjeročni kot dolgoročni. EU, države članice in centralne banke Evrope so sprejele številne ukrepe, na primer, jamstvene programe za banke in evropski načrt za oživitev gospodarstva. Ti ukrepi so bistveno prispevali k povečanju finančne stabilnosti in zmanjšanju učinkov krize na rast in zaposlovanje."@sl20
lpv:unclassifiedMetadata	"Ashton "13 "Beatrice Ask"13 "Catherine Ashton"13 "Cecilia Malmström,"15,22,21 "ECOFIN"13 "ECOFIN "13 "Fredrik Reinfeldt"13 "Herman van Rompuy"13 "Pierre de Boissieu"13 "Presidenta en ejercicio del Consejo"21 "Systemic Risk Council"15,22 "Tobias Billström"13 "er"8 "er "8 "me"8 "road map"3 "road-map"15 "rådets tjänstgörande ordförande"15,22
lpv:videoURI	<go to Events_and_structure europarl>6

Named graphs describing this resource:

The resource appears as object in 2 triples

Context graph